Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 4e3102be2f8c187238b8dfca8ca5dce7ea59f074e752776f2b9b6fced8dc18db

Source: {"body":{"de":"Seit ihrer Gründung als Wirtschaftsgemeinschaft (EWG) aus sechs Staaten in den fünfziger Jahren, hat sich die heutige EU zu einem Staatenbund von 27 Staaten mit von den Mitgliedstaaten klar umrissenen Kompetenzen entwickelt. Aber die EU ist kein Bundesstaat im völkerrechtlichen Sinne. Die EU-Organe dürfen immer nur das tun, wozu sie von den Mitgliedsstaaten ermächtigt worden sind. Ob sie sich im Rahmen dieser Ermächtigungen halten, können die nationalen Verfassungsgerichte unter bestimmten Voraussetzungen überprüfen.\n\nMit großem Aufwand wurde in den Jahren 2004-2005 der Versuch unternommen der EU eine „Verfassung“ zu geben. Diese „Verfassung“ entwickelte sich zu einem juristischen Monstrum von beinahe 1000 Seiten, unüberschaubar für andere als Experten In Volksabstimmungen wurde der Entwurf deshalb in mehrere Staaten auch abgelehnt und der Prozess auf Eis gelegt.\n\nObwohl die Arbeitsweise der EU mit ihren Organen in den Verträgen gut definiert ist, kommt es immer wieder zu Konflikten mit Mitgliedstaaten über die Auslegung der übertragenen Kompetenzen. Die EU-Organe tendieren zu einer eher liberalen Auslegung der Verträge (um somit ihre Kompetenzen zu erweitern); die Mitgliedsstaaten tendieren zu einer eher konservativen Auslegung. Um solche Konflikte zwischen der EU und den Mitgliedsstaaten zu vermeiden, sollte die EU ein Grundgesetz mit maximal 50 Paragraphen verteilt auf maximal 50 Seiten bekommen. Eine solche wäre eher für Volksabstimmungen geeignet.","machine_translations":{"bg":"От създаването си като икономическа общност (ЕИО) от шест държави през 50-те години на миналия век днешният ЕС се превърна във федерация от 27 държави с ясно определени правомощия от държавите членки. Но ЕС не е федерална държава по смисъла на международното право. Институциите на ЕС могат винаги да правят само това, което са получили разрешение от държавите членки. Националните конституционни съдилища могат при определени условия да проверят дали спазват тези правомощия. През 2004—2005 г. бяха положени големи усилия, за да се даде на ЕС „конституция“. Тази „конституция“ се превърна в правен монструм от почти 1000 страници, който не може да се управлява за други, освен за експерти. В референдумите проектът беше отхвърлен и в няколко държави и процесът беше спрян. Въпреки че функционирането на ЕС с неговите институции е добре определено в Договорите, постоянно възникват конфликти с държавите членки относно тълкуването на делегираните правомощия. Институциите на ЕС са склонни да възприемат по-либерално тълкуване на Договорите (за да разширят своите правомощия); Държавите членки са склонни да бъдат по-консервативни в своето тълкуване. За да се избегнат подобни конфликти между ЕС и държавите членки, ЕС следва да получи основен закон с максимум 50 параграфа, разпределени на максимум 50 страници. Това би било по-подходящо за референдуми.","cs":"Od svého založení jako hospodářského společenství (EHS) šesti států v 50. letech 20. století se dnešní EU stala federací 27 států s jasně vymezenými pravomocemi členských států. EU však není federálním státem ve smyslu mezinárodního práva. Orgány EU mohou vždy činit pouze to, co jim bylo povoleno členskými státy. Vnitrostátní ústavní soudy mohou za určitých podmínek ověřit, zda jsou v souladu s těmito pravomocemi. V letech 2004-2005 bylo vynaloženo značné úsilí, aby se EU stala „ústavou“. Tato „ústava“ se vyvinula v právní monstrum o téměř 1000 stranách, které nebylo zvládnutelné pro jiné než odborníky V referendech byl návrh rovněž zamítnut v několika státech a proces byl pozastaven. Ačkoli je fungování EU s jejími orgány ve Smlouvách dobře definováno, neustále dochází ke konfliktům s členskými státy ohledně výkladu přenesených pravomocí. Orgány EU mají tendenci přijímat liberálnější výklad Smluv (s cílem rozšířit své pravomoci); Členské státy mají tendenci být ve svém výkladu konzervativnější. Aby se předešlo těmto konfliktům mezi EU a členskými státy, měla by EU obdržet základní zákon s maximálně 50 odstavci distribuovanými na maximálně 50 stranách. To by bylo vhodnější pro referenda.","da":"Siden det blev oprettet som et økonomisk fællesskab (EØF) med seks stater i 1950'erne, har EU i dag udviklet sig til en føderation af 27 stater med klart definerede kompetencer fra medlemsstaternes side. Men EU er ikke en føderal stat i international rets forstand. EU-institutionerne kan altid kun gøre, hvad de er blevet godkendt af medlemsstaterne. De nationale forfatningsdomstole kan på visse betingelser efterprøve, om de overholder disse beføjelser. I 2004-2005 blev der gjort en stor indsats for at give EU en \"forfatning\". Denne \"forfatning\" udviklede sig til et juridisk monstrum på næsten 1000 sider, uhåndterligt for andre end eksperter Ved folkeafstemninger blev udkastet også afvist i flere stater, og processen blev sat i bero. Selv om EU's funktionsmåde med dets institutioner er veldefineret i traktaterne, opstår der konstant konflikter med medlemsstaterne om fortolkningen af de delegerede beføjelser. EU-institutionerne har tendens til at anlægge en mere liberal fortolkning af traktaterne (for at udvide deres kompetencer); Medlemsstaterne har en tendens til at være mere konservative i deres fortolkning. For at undgå sådanne konflikter mellem EU og medlemsstaterne bør EU modtage en grundlov med højst 50 stykker fordelt på højst 50 sider. Dette ville være mere velegnet til folkeafstemninger.","el":"Από την ίδρυσή της ως Οικονομικής Κοινότητας (ΕΟΚ) έξι κρατών τη δεκαετία του 1950, η σημερινή ΕΕ έχει εξελιχθεί σε μια ομοσπονδία 27 κρατών με σαφώς καθορισμένες αρμοδιότητες από τα κράτη μέλη. Ωστόσο, η ΕΕ δεν είναι ομοσπονδιακό κράτος κατά την έννοια του διεθνούς δικαίου. Τα θεσμικά όργανα της ΕΕ μπορούν πάντοτε να πράττουν μόνο ό,τι έχουν εξουσιοδοτηθεί από τα κράτη μέλη. Τα εθνικά συνταγματικά δικαστήρια μπορούν, υπό ορισμένες προϋποθέσεις, να ελέγχουν τη συμμόρφωσή τους με τις εξουσίες αυτές. Το 2004-2005 καταβλήθηκε μεγάλη προσπάθεια για να δοθεί στην ΕΕ ένα «σύνταγμα». Αυτό το «σύνταγμα» εξελίχθηκε σε ένα νομικό μοναστήρι σχεδόν 1000 σελίδων, μη διαχειρίσιμο για άλλους εκτός από ειδικούς Σε δημοψηφίσματα, το προσχέδιο απορρίφθηκε επίσης σε αρκετά κράτη και η διαδικασία τέθηκε σε αναμονή. Παρά το γεγονός ότι η λειτουργία της ΕΕ με τα θεσμικά της όργανα ορίζεται σαφώς στις Συνθήκες, οι συγκρούσεις με τα κράτη μέλη όσον αφορά την ερμηνεία των κατ’ εξουσιοδότηση αρμοδιοτήτων εμφανίζονται συνεχώς. Τα θεσμικά όργανα της ΕΕ τείνουν να υιοθετούν μια πιο φιλελεύθερη ερμηνεία των Συνθηκών (προκειμένου να διευρύνουν τις αρμοδιότητές τους)· Τα κράτη μέλη τείνουν να είναι πιο συντηρητικά κατά την ερμηνεία τους. Προκειμένου να αποφευχθούν τέτοιες συγκρούσεις μεταξύ της ΕΕ και των κρατών μελών, η ΕΕ θα πρέπει να λάβει έναν Θεμελιώδη Νόμο με ανώτατο όριο 50 παραγράφους κατανεμημένες σε 50 σελίδες κατ’ ανώτατο όριο. Αυτό θα ήταν καταλληλότερο για δημοψηφίσματα.","en":"Since its establishment as an Economic Community (EEC) of six states in the 1950s, today’s EU has developed into a federation of 27 states with clearly defined competences by the Member States. But the EU is not a federal state in the sense of international law. The EU institutions may always only do what they have been authorised by the Member States. National constitutional courts may, under certain conditions, verify whether they comply with those powers. A great deal of effort was made in 2004-2005 to give the EU a “constitution”. This “constitution” developed into a legal monstrum of almost 1000 pages, unmanageable for others than experts In referendums, the draft was also rejected in several states and the process was put on hold. Although the functioning of the EU with its institutions is well defined in the Treaties, conflicts with Member States over the interpretation of the delegated powers are constantly occurring. The EU institutions tend to adopt a more liberal interpretation of the Treaties (in order to broaden their competences); Member States tend to be more conservative in their interpretation. In order to avoid such conflicts between the EU and the Member States, the EU should receive a Basic Law with a maximum of 50 paragraphs distributed over a maximum of 50 pages. This would be more suitable for referendums.","es":"Desde su creación como Comunidad Económica (CEE) de seis Estados en la década de 1950, la UE actual se ha convertido en una federación de 27 Estados con competencias claramente definidas por los Estados miembros. Pero la UE no es un Estado federal en el sentido del Derecho internacional. Las instituciones de la UE solo pueden hacer lo que hayan sido autorizados por los Estados miembros. Los órganos jurisdiccionales constitucionales nacionales pueden comprobar, en determinadas condiciones, si cumplen dichas competencias. En 2004-2005 se hizo un gran esfuerzo para dotar a la UE de una «constitución». Esta «constitución» se convirtió en un monstrum legal de casi 1000 páginas, inmanejable para otros que los expertos En referendos, el proyecto también fue rechazado en varios estados y el proceso se suspendió. Aunque el funcionamiento de la UE con sus instituciones está bien definido en los Tratados, los conflictos con los Estados miembros sobre la interpretación de los poderes delegados se producen constantemente. Las instituciones de la UE tienden a adoptar una interpretación más liberal de los Tratados (para ampliar sus competencias); Los Estados miembros tienden a ser más conservadores en su interpretación. Para evitar tales conflictos entre la UE y los Estados miembros, la UE debe recibir una Ley Fundamental con un máximo de 50 apartados distribuidos en un máximo de 50 páginas. Esto sería más adecuado para los referendos.","et":"Alates sellest, kui 1950. aastatel loodi kuuest riigist koosnev majandusühendus (EMÜ), on tänasest EList saanud 27 riiki, millel on liikmesriikide poolt selgelt määratletud pädevus. Kuid EL ei ole liitriik rahvusvahelise õiguse tähenduses. ELi institutsioonid võivad alati teha ainult seda, milleks liikmesriigid on andnud loa. Liikmesriikide konstitutsioonikohtud võivad teatavatel tingimustel kontrollida, kas nad järgivad neid volitusi. Aastatel 2004-2005 tehti suuri jõupingutusi, et anda ELile põhiseadus. See „põhiseadus“ kujunes peaaegu 1000-leheküljeliseks seaduslikuks monstrumiks, mis ei ole hallatav teistele kui ekspertidele referendumitel, lükati eelnõu mitmes riigis tagasi ja protsess pandi ootele. Kuigi ELi ja tema institutsioonide toimimine on aluslepingutes hästi määratletud, esineb delegeeritud volituste tõlgendamisel pidevalt vastuolusid liikmesriikidega. ELi institutsioonid kalduvad omaks võtma aluslepingute liberaalsemat tõlgendamist (et laiendada oma pädevust); Liikmesriigid kalduvad tõlgendama konservatiivsemalt. Et vältida selliseid konflikte ELi ja liikmesriikide vahel, peaks EL saama põhiseaduse, mille maksimaalne pikkus on 50 lehekülge. See oleks rahvahääletuste jaoks sobivam.","fi":"Sen jälkeen kun EU perustettiin 1950-luvulla kuuden valtion talousyhteisöksi (ETY), se on kehittynyt 27 valtion muodostamaksi liittovaltioksi, jolla on selkeästi määritelty toimivalta jäsenvaltioissa. EU ei kuitenkaan ole liittovaltio kansainvälisen oikeuden merkityksessä. EU:n toimielimet voivat aina tehdä vain sen, minkä jäsenvaltiot ovat hyväksyneet. Kansalliset perustuslakituomioistuimet voivat tietyin edellytyksin tarkistaa, noudattavatko ne tätä toimivaltaa. Vuosina 2004-2005 tehtiin paljon työtä, jotta eu:lle saataisiin ”perustuslaki”. Tämä ”perustuslaki” kehitettiin lähes 1000 sivun pituiseksi oikeudelliseksi monstrumiksi, jota ei voida hallita muille kuin asiantuntijoille. Kansainvälisissä kansanäänestyksissä luonnos hylättiin myös useissa valtioissa ja prosessi keskeytettiin. Vaikka EU:n ja sen toimielinten toiminta on määritelty hyvin perussopimuksissa, jäsenvaltioiden kanssa vallitsee jatkuvasti ristiriitoja siirretyn toimivallan tulkinnasta. EU:n toimielimillä on taipumus tulkita perussopimuksia vapaammin (laajentaakseen niiden toimivaltaa). Jäsenvaltiot ovat yleensä varovaisempia tulkinnassaan. Tällaisten EU:n ja jäsenvaltioiden välisten ristiriitojen välttämiseksi EU:n olisi saatava peruslaki, jossa enintään 50 kohtaa jaetaan enintään 50 sivulle. Tämä sopisi paremmin kansanäänestyksiin.","fr":"Depuis sa création en tant que Communauté économique (CEE) de six pays dans les années 50, l’UE actuelle est devenue une fédération de 27 États dotés de compétences clairement définies par les États membres. Mais l’UE n’est pas un État fédéral au sens du droit international. Les institutions de l’UE ne peuvent toujours faire que ce qu’elles ont autorisé par les États membres. Les cours constitutionnelles nationales peuvent, sous certaines conditions, vérifier s’ils se conforment à ces habilitations. Au cours de la période 2004-2005, un effort considérable a été consenti pour donner à l’UE une «constitution». Cette «constitution» s’est transformée en un monstrum juridique de près de 1000 pages, insurmontable pour d’autres experts lors de référendums, le projet a donc été rejeté dans plusieurs États et le processus a été suspendu. Bien que le fonctionnement de l’UE avec ses institutions soit bien défini dans les traités, il y a toujours des conflits avec les États membres sur l’interprétation des compétences transférées. Les institutions de l’UE ont tendance à interpréter les traités de manière plus libérale (afin d’élargir leurs compétences); les États membres ont tendance à adopter une interprétation plus prudente. Afin d’éviter de tels conflits entre l’UE et les États membres, l’UE devrait disposer d’une loi fondamentale avec un maximum de 50 paragraphes répartis sur un maximum de 50 pages. Une telle approche serait plus appropriée pour les référendums.","ga":"Ó bunaíodh é mar Chomhphobal Eacnamaíoch (CEE) de shé stát sna 1950idí, d’fhorbair AE an lae inniu ina chónaidhm de 27 stát a bhfuil inniúlachtaí na mBallstát sainithe go soiléir aige. Ach ní stát cónaidhme é an tAontas Eorpach de réir bhrí an dlí idirnáisiúnta. Ní féidir le hinstitiúidí an Aontais an méid a d’údaraigh na Ballstáit a dhéanamh i gcónaí. Féadfaidh cúirteanna bunreachtúla náisiúnta, faoi choinníollacha áirithe, a fhíorú an gcomhlíonann siad na cumhachtaí sin. Rinneadh iarracht mhór in 2004-2005 “bunreacht” a thabhairt don AE. D’fhorbair an “bhunreacht” sin ina rabhadh dlí de bheagnach 1000 leathanach, nach bhféadfaí a bhainistiú do dhaoine eile seachas saineolaithe I reifrinn, diúltaíodh don dréacht i roinnt stát agus cuireadh an próiseas ar feitheamh. Cé go bhfuil dea-shainiú sna Conarthaí ar fheidhmiú an AE lena institiúidí, bíonn coinbhleachtaí leis na Ballstáit i gcónaí maidir le léirmhíniú na gcumhachtaí tarmligthe. Is gnách d’institiúidí an AE léirmhíniú níos liobrálaí a ghlacadh ar na Conarthaí (chun a n-inniúlachtaí a leathnú); Is iondúil go mbíonn na Ballstáit níos coimeádaí ina léirmhíniú. Chun coinbhleachtaí den sórt sin idir an tAontas agus na Ballstáit a sheachaint, ba cheart go bhfaigheadh an tAontas Dlí Bunúsach agus ba cheart uasmhéid 50 mhír a dháileadh thar 50 leathanach ar a mhéad. Bheadh sé sin níos oiriúnaí do reifrinn.","hr":"Od svog osnivanja kao ekonomske zajednice (EEZ) šest država u 1950-ima, današnji EU razvio se u federaciju 27 država s jasno definiranim nadležnostima država članica. Međutim, EU nije savezna država u smislu međunarodnog prava. Institucije EU-a mogu uvijek činiti samo ono što su im odobrile države članice. Nacionalni ustavni sudovi mogu, pod određenim uvjetima, provjeriti poštuju li te ovlasti. U razdoblju 2004. – 2005. uloženi su veliki napori kako bi EU dobio „ustavu”. Ova „uspostava” razvila se u pravni monstrum od gotovo 1000 stranica, neupravljan za druge osim stručnjaka Na referendumima, nacrt je također odbijen u nekoliko država i proces je stavljen na čekanje. Iako je funkcioniranje EU-a s njegovim institucijama dobro definirano u Ugovorima, stalno dolazi do sukoba s državama članicama oko tumačenja delegiranih ovlasti. Institucije EU-a obično usvajaju liberalnije tumačenje Ugovorâ (kako bi proširile svoje nadležnosti); Države članice obično su konzervativnije u svojem tumačenju. Kako bi se izbjegli takvi sukobi između EU-a i država članica, EU bi trebao dobiti Temeljni zakon s najviše 50 stavaka podijeljenih na najviše 50 stranica. To bi bilo prikladnije za referendume.","hu":"Az 1950-es években hat államból álló gazdasági közösségté (EGK) való létrehozása óta a mai EU 27 államból álló szövetséggé fejlődött, amely a tagállamok által egyértelműen meghatározott hatáskörökkel rendelkezik. Az EU azonban nem szövetségi állam a nemzetközi jog értelmében. Az uniós intézmények mindig csak azt tehetik meg, amit a tagállamok engedélyeztek. A nemzeti alkotmánybíróságok bizonyos feltételek mellett ellenőrizhetik, hogy tiszteletben tartják-e ezeket a hatásköröket. 2004-2005-ben jelentős erőfeszítéseket tettek annak érdekében, hogy az EU „alkotmányt” kapjon. Ez az „alkotmány” csaknem 1000 oldalnyi jogi monstrummá fejlődött, amely nem a szakértők számára kezelhetetlen. A népszavazáson a tervezetet több államban is elutasították, és a folyamatot felfüggesztették. Bár a Szerződések jól meghatározzák az EU és intézményei közötti működést, a felhatalmazás értelmezésével kapcsolatban a tagállamokkal való ellentmondások folyamatosan előfordulnak. Az uniós intézmények hajlamosak a Szerződések liberálisabb értelmezésére (a hatáskörük bővítése érdekében); A tagállamok értelmezésük során általában konzervatívabbak. Az EU és a tagállamok közötti ilyen konfliktusok elkerülése érdekében az EU-nak olyan alaptörvényt kell kapnia, amely legfeljebb 50 bekezdésből áll, és legfeljebb 50 oldalt tesz ki. Ez alkalmasabb lenne a népszavazásokra.","it":"Fin dalla sua istituzione come Comunità economica (CEE) di sei Stati negli anni'50, l'attuale UE si è trasformata in una federazione di 27 Stati con competenze chiaramente definite dagli Stati membri. Ma l'UE non è uno Stato federale ai sensi del diritto internazionale. Le istituzioni dell'UE possono sempre fare solo ciò che sono state autorizzate dagli Stati membri. Le corti costituzionali nazionali possono, a determinate condizioni, verificare il rispetto di tali poteri. Nel 2004-2005 sono stati compiuti notevoli sforzi per dare all'UE una \"costituzione\". Questa \"costituzione\" si è sviluppata in un monstrum giuridico di quasi 1000 pagine, ingestibile per altri che per gli esperti Nei referendum, il progetto è stato respinto anche in diversi Stati e il processo è stato sospeso. Sebbene il funzionamento dell'UE con le sue istituzioni sia ben definito nei trattati, gli Stati membri sono in costante contrasto con l'interpretazione dei poteri delegati. Le istituzioni dell'UE tendono ad adottare un'interpretazione più liberale dei trattati (al fine di ampliare le loro competenze); Gli Stati membri tendono ad essere più prudenti nella loro interpretazione. Al fine di evitare tali conflitti tra l'UE e gli Stati membri, l'UE dovrebbe ricevere una legge fondamentale con un massimo di 50 paragrafi distribuiti su un massimo di 50 pagine. Ciò sarebbe più adatto per i referendum.","lt":"Nuo tada, kai šeštajame dešimtmetyje buvo įsteigta šešių valstybių ekonominė bendrija (EEB), šiandien ES tapo 27 valstybių federacija, kurios kompetencija aiškiai apibrėžta valstybių narių. Tačiau pagal tarptautinę teisę ES nėra federacinė valstybė. ES institucijos visada gali daryti tik tai, ką joms suteikė valstybės narės. Nacionaliniai konstituciniai teismai tam tikromis sąlygomis gali patikrinti, ar jie laikosi šių įgaliojimų. 2004-2005 m. buvo labai stengiamasi suteikti ES „konstituciją“. Ši „konstitucija“ išsivystė į beveik 1000 puslapių teisinę monstrumą, kurios negalima valdyti kitiems nei ekspertams. referendumuose projektas taip pat buvo atmestas keliose valstybėse ir procesas buvo sustabdytas. Nors Sutartyse ES ir jos institucijų veikimas yra gerai apibrėžtas, vis dar vyksta konfliktai su valstybėmis narėmis dėl deleguotų įgaliojimų aiškinimo. ES institucijos linkusios laikytis liberalesnio Sutarčių aiškinimo (siekdamos išplėsti savo kompetenciją); Valstybės narės yra linkusios būti konservatyvesnės aiškindamos. Siekiant išvengti tokių ES ir valstybių narių konfliktų, ES turėtų priimti Pagrindinį įstatymą, kuriame ne daugiau kaip 50 pastraipų būtų išplatinta ne daugiau kaip 50 puslapių. Tai labiau tiktų referendumams.","lv":"Kopš tās kā Ekonomikas kopienas (EEK) izveidošanas sešās valstīs 1950. gados ES ir kļuvusi par 27 valstu federāciju ar skaidri definētām dalībvalstu kompetencēm. Taču ES nav federāla valsts starptautisko tiesību nozīmē. ES iestādes vienmēr var darīt tikai to, ko tām atļāvušas dalībvalstis. Valsts konstitucionālās tiesas noteiktos apstākļos var pārbaudīt, vai tās atbilst šīm pilnvarām. 2004.-2005. gadā tika pieliktas lielas pūles, lai ES izveidotu “konstitūciju”. Šī “konstitūcija” izvērtās par juridisko monstrus gandrīz 1000 lappuses, kas nav pārvaldāms citiem nekā ekspertiem referendumos projekts tika noraidīts arī vairākās valstīs, un process tika apturēts. Lai gan ES darbība ar tās iestādēm ir labi definēta Līgumos, pastāvīgi notiek nesaskaņas ar dalībvalstīm par deleģēto pilnvaru interpretāciju. ES iestādes sliecas pieņemt liberālāku Līgumu interpretāciju (lai paplašinātu to kompetenci); Dalībvalstīm ir tendence būt konservatīvākām savā interpretācijā. Lai izvairītos no šādām pretrunām starp ES un dalībvalstīm, ES būtu jāsaņem Pamatlikums, kurā ne vairāk kā 50 punkti būtu sadalīti ne vairāk kā 50 lappusēs. Tas būtu piemērotāks referendumiem.","mt":"Sa mit-twaqqif tagħha bħala Komunità Ekonomika (KEE) ta’ sitt stati fis-snin ħamsin, l-UE tal-lum żviluppat f’federazzjoni ta’ 27 stat b’kompetenzi definiti b’mod ċar mill-Istati Membri. Iżda l-UE mhijiex stat federali fis-sens tad-dritt internazzjonali. L-istituzzjonijiet tal-UE dejjem jistgħu jagħmlu dak li jkunu ġew awtorizzati mill-Istati Membri biss. Il-qrati kostituzzjonali nazzjonali jistgħu, taħt ċerti kundizzjonijiet, jivverifikaw jekk humiex konformi ma’ dawk is-setgħat. Sar sforz kbir fl-2004-2005 biex l-UE tingħata “kostituzzjoni”. Din il-“kostituzzjoni” żviluppat f’monstrum legali ta’ kważi 1000 paġna, li ma jistgħux jiġu ġestiti għal oħrajn milli esperti Fir-referendums, l-abbozz ġie miċħud ukoll f’diversi stati u l-proċess ġie sospiż. Għalkemm il-funzjonament tal-UE mal-istituzzjonijiet tagħha huwa definit sew fit-Trattati, il-kunflitti mal-Istati Membri dwar l-interpretazzjoni tas-setgħat delegati qed iseħħu b’mod kostanti. L-istituzzjonijiet tal-UE għandhom it-tendenza li jadottaw interpretazzjoni aktar liberali tat-Trattati (sabiex iwessgħu l-kompetenzi tagħhom); L-Istati Membri għandhom it-tendenza li jkunu aktar konservattivi fl-interpretazzjoni tagħhom. Sabiex jiġu evitati kunflitti bħal dawn bejn l-UE u l-Istati Membri, l-UE għandha tirċievi Liġi Bażika b’massimu ta’ 50 paragrafu mqassma fuq massimu ta’ 50 paġna. Dan ikun aktar xieraq għar-referendums.","nl":"Sinds de oprichting van de Economische Gemeenschap (EEG) van zes staten in de jaren vijftig is de EU van vandaag uitgegroeid tot een federatie van 27 staten met duidelijk afgebakende bevoegdheden van de lidstaten. Maar de EU is geen federale staat in de zin van internationaal recht. De EU-instellingen mogen altijd alleen doen wat hun toestemming van de lidstaten is verleend. De nationale constitutionele rechtbanken kunnen onder bepaalde voorwaarden nagaan of zij aan deze bevoegdheden voldoen. In de periode 2004-2005 werd een grote inspanning geleverd om de EU een „grondwet” te geven. Deze „grondwet” ontwikkelde zich tot een juridisch monstrum van bijna 1000 pagina’s, onbeheersbaar voor anderen dan deskundigen In referenda werd het ontwerp ook in verschillende staten verworpen en werd het proces opgeschort. Hoewel de werking van de EU met haar instellingen in de Verdragen goed is gedefinieerd, zijn er voortdurend conflicten met de lidstaten over de interpretatie van de gedelegeerde bevoegdheden. De EU-instellingen hanteren doorgaans een meer liberale interpretatie van de Verdragen (om hun bevoegdheden uit te breiden); De lidstaten zijn doorgaans conservatiefer in hun interpretatie. Om dergelijke conflicten tussen de EU en de lidstaten te voorkomen, moet de EU een basiswet ontvangen met een maximum van 50 alinea’s, verdeeld over maximaal 50 bladzijden. Dit zou meer geschikt zijn voor referenda.","pl":"Od momentu utworzenia w latach 50. XX wieku jako Wspólnoty Gospodarczej (EWG) sześciu państw, dzisiejsza UE przekształciła się w federację 27 państw o jasno określonych kompetencjach państw członkowskich. UE nie jest jednak państwem federalnym w rozumieniu prawa międzynarodowego. Instytucje UE mogą zawsze robić tylko to, co uzyskały zezwolenie państw członkowskich. Krajowe sądy konstytucyjne mogą, pod pewnymi warunkami, sprawdzić, czy wykonują te uprawnienia. W latach 2004-2005 podjęto wiele wysiłków w celu nadania UE „konstytucji”. Ta „konstytucja” rozwinęła się w legalny monstrum liczący prawie 1000 stron, niewykonalny dla innych niż eksperci. W referendach projekt został również odrzucony w kilku stanach, a proces ten został wstrzymany. Mimo że funkcjonowanie UE i jej instytucji jest dobrze zdefiniowane w Traktatach, stale występują konflikty z państwami członkowskimi dotyczące interpretacji przekazanych uprawnień. Instytucje UE zazwyczaj przyjmują bardziej liberalną interpretację traktatów (w celu rozszerzenia ich kompetencji); Państwa członkowskie są zazwyczaj bardziej ostrożne w interpretacji. Aby uniknąć takich konfliktów między UE a państwami członkowskimi, UE powinna otrzymać ustawę zasadniczą o maksymalnie 50 ustępach rozmieszczonych na maksymalnie 50 stron. Byłoby to bardziej odpowiednie dla referendów.","pt":"Desde a sua criação como Comunidade Económica (CEE) de seis Estados na década de 1950, a UE atual transformou-se numa federação de 27 Estados com competências claramente definidas pelos Estados-Membros. Mas a UE não é um Estado federal na aceção do direito internacional. As instituições da UE só podem sempre fazer o que lhes foi autorizado pelos Estados-Membros. Os tribunais constitucionais nacionais podem, em determinadas condições, verificar se respeitam esses poderes. Em 2004-2005, foi feito um grande esforço para dar à UE uma «constituição». Esta «constituição» se desenvolveu em um monstrum legal de quase 1000 páginas, incontrolável para outros que não especialistas Em referendos, o projeto também foi rejeitado em vários estados e o processo foi suspenso. Embora o funcionamento da UE com as suas instituições esteja bem definido nos Tratados, verificam-se constantemente conflitos com os Estados-Membros quanto à interpretação dos poderes delegados. As instituições da UE tendem a adotar uma interpretação mais liberal dos Tratados (a fim de alargar as suas competências); Os Estados-Membros tendem a ser mais conservadores na sua interpretação. A fim de evitar tais conflitos entre a UE e os Estados-Membros, a UE deve receber uma Lei Fundamental com um máximo de 50 parágrafos distribuídos por um máximo de 50 páginas. Isso seria mais adequado para referendos.","ro":"De la înființarea sa ca Comunitate Economică (CEE) de șase state în anii 1950, Uniunea Europeană de astăzi s-a transformat într-o federație de 27 de state, cu competențe clar definite de statele membre. UE nu este însă un stat federal în sensul dreptului internațional. Instituțiile UE pot face întotdeauna doar ceea ce au fost autorizate de statele membre. Instanțele constituționale naționale pot, în anumite condiții, să verifice dacă respectă aceste competențe. În perioada 2004-2005 s-au depus eforturi considerabile pentru a oferi UE o „constituție”. Această „constituție” s-a transformat într-un monstru legal de aproape 1000 de pagini, imposibil de gestionat pentru alții decât experți În referendumuri, proiectul a fost de asemenea respins în mai multe state, iar procesul a fost suspendat. Deși funcționarea UE cu instituțiile sale este bine definită în tratate, există în mod constant conflicte cu statele membre în ceea ce privește interpretarea competențelor delegate. Instituțiile UE tind să adopte o interpretare mai liberală a tratatelor (pentru a-și extinde competențele); Statele membre tind să fie mai conservatoare în interpretarea lor. Pentru a evita astfel de conflicte între UE și statele membre, UE ar trebui să primească o lege fundamentală cu maximum 50 de alineate, distribuite pe maximum 50 de pagini. Acest lucru ar fi mai potrivit pentru referendumuri.","sk":"Od svojho založenia ako Hospodárskeho spoločenstva (EHS) šiestich štátov v 50. rokoch 20. storočia sa dnešná EÚ vyvinula na združenie 27 štátov s jasne definovanými právomocami členských štátov. EÚ však nie je federálnym štátom v zmysle medzinárodného práva. Inštitúcie EÚ môžu vždy robiť len to, čo im povolili členské štáty. Vnútroštátne ústavné súdy môžu za určitých podmienok overiť, či dodržiavajú tieto právomoci. V rokoch 2004 – 2005 sa vynaložilo veľké úsilie na to, aby sa EÚ stala „ústavou“. Táto „ústava“ sa vyvinula na právny monštrum s takmer 1000 strán, ktoré nie je možné zvládnuť pre iných ako odborníkov. V referendách bol návrh zamietnutý aj vo viacerých štátoch a proces bol pozastavený. Hoci fungovanie EÚ s jej inštitúciami je v zmluvách dobre vymedzené, neustále dochádza ku konfliktom s členskými štátmi, pokiaľ ide o výklad delegovaných právomocí. Inštitúcie EÚ majú tendenciu prijímať liberálnejší výklad zmlúv (s cieľom rozšíriť svoje právomoci), Členské štáty sú vo svojom výklade zvyčajne konzervatívnejšie. Aby sa predišlo takýmto konfliktom medzi EÚ a členskými štátmi, EÚ by mala dostať základný zákon s maximálne 50 odsekmi rozdelenými na najviac 50 strán. Bolo by to vhodnejšie pre referendá.","sl":"Od svoje ustanovitve kot gospodarska skupnost (EGS) šestih držav v petdesetih letih prejšnjega stoletja se je EU razvila v zvezo 27 držav z jasno opredeljenimi pristojnostmi držav članic. Vendar EU ni zvezna država v smislu mednarodnega prava. Institucije EU lahko vedno storijo le tisto, kar so jim odobrile države članice. Nacionalna ustavna sodišča lahko pod določenimi pogoji preverijo, ali spoštujejo ta pooblastila. V obdobju 2004-2005 je bilo vloženega veliko truda, da bi EU dobila „ustavo“. Ta „ustava“ se je razvila v pravni monstrum s skoraj 1000 stranmi, ki ga ni mogoče obvladovati za druge. Na referendumih je bil osnutek zavrnjen tudi v več državah, postopek pa je bil začasno ustavljen. Čeprav je delovanje EU z njenimi institucijami v Pogodbah dobro opredeljeno, se nenehno pojavljajo spori z državami članicami glede razlage prenesenih pooblastil. Institucije EU običajno sprejemajo bolj liberalno razlago Pogodb (da bi razširile svoje pristojnosti); Države članice so pri razlagi bolj zadržane. Da bi se izognili takšnim sporom med EU in državami članicami, bi morala EU prejeti ustavo z največ 50 odstavki, razdeljenimi na največ 50 strani. To bi bilo primernejše za referendume.","sv":"Sedan EU inrättades som en ekonomisk gemenskap (EEG) med sex stater på 1950-talet har det utvecklats till en federation av 27 stater med klart definierade befogenheter från medlemsstaternas sida. Men EU är inte en federal stat i den mening som avses i internationell rätt. EU-institutionerna får alltid göra det som de har godkänts av medlemsstaterna. Nationella författningsdomstolar kan på vissa villkor kontrollera om de iakttar dessa befogenheter. Under 2004-2005 gjordes stora ansträngningar för att ge EU en ”konstitution”. Denna ”konstitution” utvecklades till en juridisk monstrum på nästan 1 000 sidor, ohanterlig för andra än experter I folkomröstningar förkastades utkastet också i flera stater och processen lades på is. Även om EU:s funktion i förhållande till dess institutioner är väl definierad i fördragen uppstår ständigt konflikter med medlemsstaterna om tolkningen av de delegerade befogenheterna. EU-institutionerna tenderar att anta en mer liberal tolkning av fördragen (för att bredda deras befogenheter). Medlemsstaterna tenderar att vara mer försiktiga i sin tolkning. För att undvika sådana konflikter mellan EU och medlemsstaterna bör EU få en grundlag med högst 50 stycken fördelade på högst 50 sidor. Detta skulle vara lämpligare för folkomröstningar."}},"title":{"de":"Ein Grundgesetz für die EU","machine_translations":{"bg":"Основен закон на ЕС","cs":"Základní zákon pro EU","da":"En grundlov for EU","el":"Ένας βασικός νόμος για την ΕΕ","en":"A Basic Law for the EU","es":"Una ley fundamental para la UE","et":"ELi põhiseadus","fi":"EU:n peruslaki","fr":"Une loi fondamentale pour l’UE","ga":"Dlí Bunúsach don Aontas Eorpach","hr":"Temeljni zakon za EU","hu":"Az EU alaptörvénye","it":"Una legge fondamentale per l'UE","lt":"ES pagrindinis įstatymas","lv":"ES Pamatlikums","mt":"Liġi Bażika għall-UE","nl":"Een basiswet voor de EU","pl":"Ustawa zasadnicza dla UE","pt":"Uma Lei Básica para a UE","ro":"O lege fundamentală pentru UE","sk":"Základný zákon pre EÚ","sl":"Temeljni zakon za EU","sv":"En grundlag för EU"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×