Values and rights, rule of law, security

Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: aa388c215f180b4b4d8ee1f6a2cd95652870a0071a83152b9a6e17f78053fad4

Source: {"body":{"hu":"A jogállamiság, mint politikai nyomásgyakorlásra alkalmas eszköz évek óta részét képezi az uniós intézmények kommunikációs eszköztárának. Az Alapjogokért Központ vonatkozó elemzése megállapította, hogy az Európai Bizottság olyan szakpolitikai területeket is át akar szőni jogállamisági kritériumokkal, amelyek tartalmukat tekintve teljesen függetlenek attól. Az EP természetesen nem marad el a Bizottságtól: jogszabályi módosító javaslatai révén össze akarta kapcsolni a médiapolitikát a jogállamisági mechanizmussal; míg az oktatáspolitika égisze alatt kapcsolatot próbált teremteni a jogállamiság és a genderideológia között.\nA Bizottság a 2021-2027-es többéves pénzügyi keretre vonatkozó jogszabálycsomagba illesztve jelentette meg a jogállamisági kondicionalitásra vonatkozó javaslatát, amely révén politikai alapon pénzügyi szankciókat alkalmazhat azon tagállamokkal szemben, amelyek nem támogatják célkitűzéseit. Mindezt annak ellenére, hogy az uniós források 75%-a esetében már jelenleg is létezik valamilyen fajta kondicionalitás, amely szakpolitikai célokhoz vagy egy intézmény- és eljárásrendszer kiépítéséhez köti a források lehívását. Bár a jogállamisági rendelet jelenleg az Európai Unió Bíróságán arra vár, hogy jogszerűségéről döntés szülessen, az EP már perrel fenyegette meg a Bizottságot, hogy a Bíróság döntése előtt kezdje el az alkalmazását. Feltehető a kérdés, hogy ez vajon megfelel-e a jogállami sztenderdeknek.","machine_translations":{"bg":"Принципите на правовата държава, като инструмент за политически натиск, са част от инструментариума за комуникация на институциите на ЕС от много години. Съответният анализ на Центъра за основните права установи, че Европейската комисия иска да надхвърли критериите за върховенство на закона по отношение на съдържанието. Разбира се, ЕП не изостава от Комисията: се стреми да свърже медийната политика с механизма за принципите на правовата държава чрез своите законодателни изменения; докато е под егидата на образователната политика, тя се стреми да установи връзка между върховенството на закона и половата идеология. Като част от пакета за МФР за периода 2021—2027 г. Комисията обяви предложението си относно обвързаността с условия в областта на принципите на правовата държава, с което тя може да налага финансови санкции на политическа основа срещу държавите членки, които не подкрепят нейните цели. Това е така, въпреки факта, че 75 % от средствата на ЕС вече имат някакъв вид обвързаност с политически цели или със създаването на институционална и процедурна система. Въпреки че Регламентът относно принципите на правовата държава понастоящем очаква решение на Съда на Европейския съюз относно неговата законосъобразност, ЕП вече заплаши Комисията да започне да го прилага, преди Съдът на Европейския съюз да се произнесе. Може да се постави въпросът дали това е в съответствие със стандартите за върховенство на закона.","cs":"Právní stát jako nástroj politického tlaku je již mnoho let součástí souboru komunikačních nástrojů orgánů EU. Z příslušné analýzy Střediska pro základní práva vyplynulo, že Evropská komise chce jít nad rámec kritérií právního státu, pokud jde o obsah. Evropský parlament samozřejmě nezaostává za Komisí: usilovala o propojení mediální politiky s mechanismem právního státu prostřednictvím legislativních změn; i když se pod záštitou vzdělávací politiky snažila vytvořit vazbu mezi právním státem a genderideologií. V rámci balíčku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 Komise oznámila svůj návrh týkající se podmíněnosti právního státu, podle něhož může na politickém základě ukládat finanční sankce vůči členským státům, které nepodporují jeho cíle. Je tomu tak navzdory skutečnosti, že 75 % finančních prostředků EU již má určitou podmíněnost, která je spojuje s politickými cíli nebo se zavedením institucionálního a procesního systému. Ačkoli nařízení o právním státu v současné době čeká na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie o jeho zákonnosti, Evropský parlament již Komisi vyhrožoval, že jej začne uplatňovat dříve, než Soudní dvůr rozhodne. Může být položena otázka, zda je to v souladu s normami právního státu.","da":"Retsstatsprincippet har som et redskab til politisk pres været en del af EU-institutionernes kommunikationsværktøjskasse i mange år. Den relevante analyse fra centret for grundlæggende rettigheder viste, at Europa-Kommissionen ønsker at gå videre end retsstatskriterierne med hensyn til indhold. Europa-Parlamentet halter naturligvis ikke bagefter Kommissionen: søgte at knytte mediepolitikken sammen med retsstatsmekanismen gennem dens lovgivningsmæssige ændringer; under uddannelsespolitikkens auspicier søgte den at skabe en forbindelse mellem retsstatsprincippet og kønsideologien. Som led i FFR-pakken 2021-2027 bekendtgjorde Kommissionen sit forslag om konditionalitet på retsstatsområdet, hvorved den kan pålægge finansielle sanktioner på et politisk grundlag over for medlemsstater, der ikke støtter dens mål. Dette er til trods for, at 75 % af EU-midlerne allerede har en form for konditionalitet, der knytter dem til politiske mål eller etablering af et institutionelt og proceduremæssigt system. Selv om forordningen om retsstatsprincippet i øjeblikket afventer en afgørelse ved Den Europæiske Unions Domstol om dens lovlighed, har Europa-Parlamentet allerede truet Kommissionen med at begynde at anvende den, før Domstolen har truffet afgørelse. Det kan spørges, om dette er i overensstemmelse med retsstatsstandarderne.","de":"Die Rechtsstaatlichkeit als Instrument des politischen Drucks ist seit vielen Jahren Teil des Kommunikationsinstrumentariums der EU-Institutionen. Die einschlägige Analyse des Zentrums für Grundrechte hat ergeben, dass die Europäische Kommission inhaltlich über die Kriterien der Rechtsstaatlichkeit hinausgehen will. Natürlich fällt das EP nicht hinter die Kommission zurück: versucht, die Medienpolitik mit dem Mechanismus der Rechtsstaatlichkeit durch ihre Gesetzesänderungen zu verknüpfen; unter der Schirmherrschaft der Bildungspolitik bemühte sie sich, eine Verbindung zwischen Rechtsstaatlichkeit und Genderideologie herzustellen. Im Rahmen des MFR-Pakets 2021-2027 kündigte die Kommission ihren Vorschlag zur Konditionalität der Rechtsstaatlichkeit an, mit dem sie finanzielle Sanktionen auf politischer Grundlage gegen Mitgliedstaaten verhängen kann, die ihre Ziele nicht unterstützen. Dies ist trotz der Tatsache, dass 75 % der EU-Mittel bereits eine Art Konditionalität aufweisen, die sie mit politischen Zielen oder der Schaffung eines institutionellen und verfahrenstechnischen Systems verbindet. Obwohl die Rechtsstaatlichkeitsverordnung derzeit ein Urteil des Gerichtshofs der Europäischen Union über ihre Rechtmäßigkeit abwartet, hat das EP die Kommission bereits damit gedroht, sie anzuwenden, bevor der Gerichtshof entschieden hat. Die Frage kann gestellt werden, ob dies mit den Normen der Rechtsstaatlichkeit im Einklang steht.","el":"Το κράτος δικαίου, ως εργαλείο πολιτικής πίεσης, αποτελεί μέρος της επικοινωνιακής εργαλειοθήκης των θεσμικών οργάνων της ΕΕ εδώ και πολλά χρόνια. Από τη σχετική ανάλυση του Κέντρου Θεμελιωδών Δικαιωμάτων διαπιστώθηκε ότι η Ευρωπαϊκή Επιτροπή επιθυμεί να υπερβεί τα κριτήρια του κράτους δικαίου όσον αφορά το περιεχόμενο. Φυσικά, το ΕΚ δεν υπολείπεται της Επιτροπής: επιδίωξε να συνδέσει την πολιτική για τα μέσα ενημέρωσης με τον μηχανισμό για το κράτος δικαίου μέσω των νομοθετικών του τροποποιήσεων· ενώ υπό την αιγίδα της εκπαιδευτικής πολιτικής, επεδίωξε να συνδέσει το κράτος δικαίου με την ιδεολογία των φύλων. Στο πλαίσιο της δέσμης μέτρων για το ΠΔΠ 2021-2027, η Επιτροπή ανακοίνωσε την πρότασή της σχετικά με την αιρεσιμότητα για το κράτος δικαίου, σύμφωνα με την οποία μπορεί να επιβάλει οικονομικές κυρώσεις σε πολιτική βάση κατά των κρατών μελών που δεν υποστηρίζουν τους στόχους της. Αυτό συμβαίνει παρά το γεγονός ότι το 75 % των κονδυλίων της ΕΕ έχουν ήδη κάποιου είδους όρους που τα συνδέουν με στόχους πολιτικής ή με τη θέσπιση θεσμικού και διαδικαστικού συστήματος. Μολονότι ο κανονισμός για το κράτος δικαίου αναμένει επί του παρόντος απόφαση του Δικαστηρίου της Ευρωπαϊκής Ένωσης σχετικά με τη νομιμότητά του, το ΕΚ έχει ήδη απειλήσει την Επιτροπή να αρχίσει να τον εφαρμόζει πριν αποφανθεί το Δικαστήριο. Μπορεί να τεθεί το ερώτημα εάν αυτό συνάδει με τα πρότυπα του κράτους δικαίου.","en":"The rule of law, as a tool for political pressure, has been part of the communication toolbox of the EU institutions for many years. The relevant analysis of the Centre for Fundamental Rights found that the European Commission wants to go beyond the rule of law criteria in terms of content. Of course, the EP does not fall behind the Commission: sought to link media policy with the rule of law mechanism through its legislative amendments; while under the auspices of education policy, it sought to establish a link between the rule of law and genderideology. As part of the 2021-2027 MFF package, the Commission announced its proposal on rule of law conditionality, whereby it can impose financial sanctions on a political basis against Member States that do not support its objectives. This is despite the fact that 75 % of EU funds already have some kind of conditionality linking them to policy objectives or the establishment of an institutional and procedural system. Although the Rule of Law Regulation is currently awaiting a ruling at the Court of Justice of the European Union on its legality, the EP has already threatened the Commission to start applying it before the Court of Justice has ruled. The question may be asked whether this is in line with the rule of law standards.","es":"El Estado de Derecho, como instrumento de presión política, forma parte de la caja de herramientas de comunicación de las instituciones de la UE durante muchos años. El análisis pertinente del Centro de Derechos Fundamentales reveló que la Comisión Europea desea ir más allá de los criterios del Estado de Derecho en términos de contenido. Por supuesto, el PE no se queda atrás de la Comisión: a) Trató de vincular la política de los medios de comunicación con el mecanismo del estado de derecho mediante sus enmiendas legislativas; aunque bajo los auspicios de la política educativa, trata de establecer un vínculo entre el estado de derecho y la ideología de género. Como parte del paquete del MFP 2021-2027, la Comisión anunció su propuesta sobre la condicionalidad del Estado de Derecho, en virtud de la cual puede imponer sanciones financieras sobre una base política a los Estados miembros que no apoyan sus objetivos. Ello a pesar de que el 75 % de los fondos de la UE ya tienen algún tipo de condicionalidad que los vincula a objetivos políticos o al establecimiento de un sistema institucional y procedimental. Aunque el Reglamento sobre el Estado de Derecho está a la espera de que el Tribunal de Justicia de la Unión Europea se pronuncie sobre su legalidad, el PE ya ha amenazado a la Comisión con comenzar a aplicarlo antes de que el Tribunal de Justicia se pronuncie. Cabe preguntarse si esto está en consonancia con las normas del estado de derecho.","et":"Õigusriigi põhimõte kui poliitilise surve vahend on olnud aastaid osa ELi institutsioonide teabevahetusvahenditest. Põhiõiguste keskuse asjakohases analüüsis leiti, et Euroopa Komisjon soovib sisu poolest minna õigusriigi kriteeriumidest kaugemale. Loomulikult ei jää Euroopa Parlament komisjonist maha: püüdis siduda meediapoliitika õigusriigi mehhanismiga oma seadusandlike muudatuste kaudu; hariduspoliitika egiidi all püüti luua seos õigusriigi ja sooideoloogia vahel. 2021.–2027. aasta mitmeaastase finantsraamistiku paketi osana tegi komisjon teatavaks oma ettepaneku õigusriigi põhimõtte järgimise tingimuste kohta, mille kohaselt ta võib kehtestada poliitilistel alustel finantssanktsioonid liikmesriikidele, kes ei toeta selle eesmärke. Seda hoolimata asjaolust, et 75 %-l ELi vahenditest on juba olemas mingi tingimuslikkus, mis seob need poliitiliste eesmärkidega või institutsioonilise ja menetlusliku süsteemi loomisega. Kuigi õigusriigi määrus ootab praegu Euroopa Liidu Kohtu otsust selle seaduslikkuse kohta, on Euroopa Parlament juba ähvardanud komisjonil hakata seda kohaldama enne, kui Euroopa Kohus on teinud otsuse. Võib küsida, kas see on kooskõlas õigusriigi standarditega.","fi":"Oikeusvaltioperiaate on poliittisen painostuksen välineenä ollut osa EU:n toimielinten viestintävälineitä jo vuosia. Perusoikeuskeskuksen asiaa koskevassa analyysissä todettiin, että Euroopan komissio haluaa mennä sisällöllisesti oikeusvaltioperiaatetta pidemmälle. Euroopan parlamentti ei tietenkään jää jälkeen komissiosta: pyrki kytkemään tiedotusvälineitä koskevan politiikan oikeusvaltiomekanismiin lainsäädäntömuutoksillaan; koulutuspolitiikassa pyrittiin luomaan yhteys oikeusvaltioperiaatteen ja sukupuoli-ideologian välille. Osana vuosien 2021–2027 monivuotista rahoituskehystä koskevaa pakettia komissio ilmoitti ehdotuksensa oikeusvaltioperiaatteen ehdollisuudesta, jonka mukaan se voi määrätä poliittisia taloudellisia seuraamuksia jäsenvaltioille, jotka eivät tue tavoitteitaan. Näin on siitä huolimatta, että 75 prosentilla EU:n varoista on jo jonkinlainen ehdollisuus, joka yhdistää ne poliittisiin tavoitteisiin tai institutionaalisen ja menettelyllisen järjestelmän perustamiseen. Vaikka oikeusvaltioasetus odottaa parhaillaan Euroopan unionin tuomioistuimessa sen laillisuutta koskevaa tuomiota, Euroopan parlamentti on jo uhannut komissiota aloittamaan sen soveltamisen ennen kuin unionin tuomioistuin on antanut ratkaisunsa. Voidaan kysyä, onko tämä oikeusvaltionormien mukaista.","fr":"L’état de droit, en tant qu’outil de pression politique, fait partie de la boîte à outils de communication des institutions de l’UE depuis de nombreuses années. L’analyse pertinente du Centre pour les droits fondamentaux a révélé que la Commission européenne souhaitait aller au-delà des critères d’état de droit en termes de contenu. Bien entendu, le PE n’est pas à la traîne de la Commission: a cherché à établir un lien entre la politique des médias et le mécanisme d’état de droit au moyen de ses modifications législatives; sous les auspices de la politique de l’éducation, il s’est efforcé d’établir un lien entre l’état de droit et l’idéologie sexiste. Dans le cadre du paquet CFP 2021-2027, la Commission a annoncé sa proposition relative à la conditionnalité de l’état de droit, en vertu de laquelle elle peut imposer des sanctions financières sur une base politique aux États membres qui ne soutiennent pas ses objectifs. Cela est en dépit du fait que 75 % des fonds de l’UE sont déjà assortis d’une conditionnalité qui les lie à des objectifs politiques ou à la mise en place d’un système institutionnel et procédural. Bien que le règlement sur l’état de droit attend actuellement un arrêt de la Cour de justice de l’Union européenne sur sa légalité, le Parlement européen a déjà menacé la Commission de commencer à l’appliquer avant que la Cour de justice ne se prononce. On peut se demander si cela est conforme aux normes relatives à l’état de droit.","ga":"Tá an smacht reachta, mar uirlis le haghaidh brú polaitiúil, mar chuid de bhosca uirlisí cumarsáide institiúidí an Aontais le blianta fada anuas. Fuarthas amach san anailís ábhartha a rinneadh ar an Lárionad um Chearta Bunúsacha gur mian leis an gCoimisiún Eorpach dul níos faide ná critéir an smachta reachta ó thaobh ábhair de. Gan amhras, ní théann Parlaimint na hEorpa chun deiridh ar an gCoimisiún: d’fhéach sí le beartas na meán a nascadh le sásra an smachta reachta trína leasuithe reachtacha; cé go raibh sé faoi choimirce an bheartais oideachais, d’fhéach sé le nasc a bhunú idir an smacht reachta agus inscneeolaíocht. Mar chuid de phacáiste CAI 2021-2027, d’fhógair an Coimisiún a thogra maidir le coinníollacht an smachta reachta, lenar féidir leis smachtbhannaí airgeadais a fhorchur ar bhonn polaitiúil i gcoinne na mBallstát nach dtacaíonn lena chuspóirí. Is amhlaidh atá in ainneoin go bhfuil coinníollacht éigin ag 75 % de chistí an AE cheana féin a nascann iad le cuspóirí beartais nó le córas institiúideach agus nós imeachta a bhunú. Cé go bhfuil an Rialachán maidir leis an Smacht Reachta ag feitheamh ar rialú ag Cúirt Bhreithiúnais an Aontais Eorpaigh maidir lena dhlíthiúlacht faoi láthair, tá Parlaimint na hEorpa i mbaol cheana féin go dtosódh sé ar an gCoimisiún é a chur i bhfeidhm os comhair na Cúirte Breithiúnais. Féadfar an cheist a chur an bhfuil sé sin i gcomhréir le caighdeáin an smachta reachta.","hr":"Vladavina prava, kao sredstvo političkog pritiska, već je dugi niz godina dio komunikacijskog paketa institucija EU-a. Relevantnom analizom Centra za temeljna prava utvrđeno je da Europska komisija želi nadići kriterije vladavine prava u pogledu sadržaja. Naravno, Europski parlament ne zaostaje za Komisijom: putem zakonodavnih izmjena nastojao povezati medijsku politiku s mehanizmom vladavine prava; pod pokroviteljstvom obrazovne politike nastojao je uspostaviti vezu između vladavine prava i rodneideologije. U okviru paketa VFO-a za razdoblje 2021. – 2027. Komisija je najavila svoj prijedlog o uvjetovanosti u pogledu vladavine prava, prema kojem može nametnuti financijske sankcije na političkoj osnovi protiv država članica koje ne podupiru svoje ciljeve. To je unatoč činjenici da 75 % sredstava EU-a već ima neku vrstu uvjetovanosti koja ih povezuje s ciljevima politike ili uspostavom institucijskog i postupovnog sustava. Iako Uredba o vladavini prava trenutačno čeka odluku Suda Europske unije o njezinoj zakonitosti, EP je već zaprijetio Komisiji da će je početi primjenjivati prije nego što Sud Europske unije donese presudu. Može se postaviti pitanje je li to u skladu sa standardima vladavine prava.","it":"Lo Stato di diritto, in quanto strumento di pressione politica, fa parte da molti anni degli strumenti di comunicazione delle istituzioni dell'UE. Dall'analisi pertinente del Centro per i diritti fondamentali è emerso che la Commissione europea intende andare oltre i criteri dello Stato di diritto in termini di contenuto. Naturalmente, il Parlamento europeo non è indietro rispetto alla Commissione: ha cercato di collegare la politica dei media con il meccanismo dello Stato di diritto attraverso le sue modifiche legislative; pur sotto l'egida della politica in materia di istruzione, ha cercato di stabilire un legame tra lo Stato di diritto e la genderideologia. Nell'ambito del pacchetto QFP 2021-2027, la Commissione ha annunciato la sua proposta sulla condizionalità dello Stato di diritto, in base alla quale può imporre sanzioni finanziarie su base politica nei confronti degli Stati membri che non sostengono i suoi obiettivi. Ciò nonostante il 75 % dei fondi dell'UE dispone già di una qualche forma di condizionalità che li collega agli obiettivi politici o all'istituzione di un sistema istituzionale e procedurale. Sebbene il regolamento sullo Stato di diritto sia attualmente in attesa di una sentenza della Corte di giustizia dell'Unione europea sulla sua legittimità, il Parlamento europeo ha già minacciato la Commissione di iniziare ad applicarlo prima che la Corte di giustizia si sia pronunciata. Ci si può chiedere se ciò sia in linea con le norme dello Stato di diritto.","lt":"Teisinė valstybė, kaip politinio spaudimo priemonė, daugelį metų yra ES institucijų komunikacijos priemonių rinkinio dalis. Atitinkama Pagrindinių teisių centro analizė parodė, kad Europos Komisija nori peržengti teisinės valstybės kriterijus turinio atžvilgiu. Žinoma, Europos Parlamentas neatsilieka nuo Komisijos: savo teisės aktų pakeitimais siekė susieti žiniasklaidos politiką su teisinės valstybės mechanizmu; globojant švietimo politikai, ji siekė nustatyti teisinės valstybės ir lyčiųideologijos ryšį. 2021–2027 m. DFP dokumentų rinkinyje Komisija paskelbė savo pasiūlymą dėl teisinės valstybės sąlygų, pagal kurį ji gali politiniu pagrindu taikyti finansines sankcijas valstybėms narėms, kurios nepritaria jo tikslams. Taip yra nepaisant to, kad 75 proc. ES lėšų jau turi tam tikras sąlygas, susijusias su politikos tikslais arba institucinės ir procedūrinės sistemos sukūrimu. Nors teisinės valstybės reglamentas šiuo metu laukia Europos Sąjungos Teisingumo Teismo sprendimo dėl jo teisėtumo, EP jau grasino Komisijai pradėti jį taikyti prieš Teisingumo Teismui priimant sprendimą. Gali kilti klausimas, ar tai atitinka teisinės valstybės standartus.","lv":"Tiesiskums kā politiskā spiediena instruments jau daudzus gadus ir daļa no ES iestāžu komunikācijas instrumentu kopuma. Pamattiesību centra attiecīgajā analīzē tika konstatēts, ka Eiropas Komisija vēlas satura ziņā pārsniegt tiesiskuma kritērijus. Protams, EP neatpaliek no Komisijas: ar tiesību aktu grozījumu palīdzību centās sasaistīt plašsaziņas līdzekļu politiku ar tiesiskuma mehānismu; izglītības politikas ietvaros tā centās izveidot saikni starp tiesiskumu un dzimumu ideoloģiju. 2021.–2027. gada DFS paketes ietvaros Komisija paziņoja par savu priekšlikumu par tiesiskuma nosacījumiem, saskaņā ar kuru tā var politiski piemērot finansiālas sankcijas pret dalībvalstīm, kuras neatbalsta tās mērķus. Tas notiek, neraugoties uz to, ka 75 % ES fondu jau ir noteikti nosacījumi, kas tos saista ar politikas mērķiem vai institucionālās un procesuālās sistēmas izveidi. Lai gan Tiesiskuma regula pašlaik gaida Eiropas Savienības Tiesas nolēmumu par tās likumību, EP jau ir draudējis Komisijai sākt tā piemērošanu, pirms Tiesa ir pieņēmusi nolēmumu. Var uzdot jautājumu, vai tas atbilst tiesiskuma standartiem.","mt":"L-istat tad-dritt, bħala għodda għall-pressjoni politika, ilu parti mis-sett ta’ għodod ta’ komunikazzjoni tal-istituzzjonijiet tal-UE għal ħafna snin. L-analiżi rilevanti taċ-Ċentru għad-Drittijiet Fundamentali sabet li l-Kummissjoni Ewropea trid tmur lil hinn mill-kriterji tal-istat tad-dritt f’termini ta’ kontenut. Naturalment, il-PE ma jaqax lura wara l-Kummissjoni: fittex li jorbot il-politika tal-midja mal-mekkaniżmu tal-istat tad-dritt permezz tal-emendi leġiżlattivi tiegħu; filwaqt li taħt l-awspiċi tal-politika tal-edukazzjoni, hija fittxet li tistabbilixxi rabta bejn l-istat tad-dritt u s-sessidoloġija. Bħala parti mill-pakkett tal-QFP 2021–2027, il-Kummissjoni ħabbret il-proposta tagħha dwar il-kundizzjonalità tal-istat tad-dritt, li permezz tagħha tista’ timponi sanzjonijiet finanzjarji fuq bażi politika kontra l-Istati Membri li ma jappoġġawx l-objettivi tagħha. Dan minkejja l-fatt li 75 % tal-fondi tal-UE diġà għandhom xi tip ta’ kundizzjonalità li torbothom mal-objettivi tal-politika jew l-istabbiliment ta’ sistema istituzzjonali u proċedurali. Għalkemm ir-Regolament dwar l-Istat tad-Dritt bħalissa qed jistenna deċiżjoni fil-Qorti tal-Ġustizzja tal-Unjoni Ewropea dwar il-legalità tiegħu, il-PE diġà hedded lill-Kummissjoni biex tibda tapplikah qabel ma tkun iddeċidiet il-Qorti tal-Ġustizzja. Wieħed jista’ jistaqsi jekk dan huwiex konformi mal-istandards tal-istat tad-dritt.","nl":"De rechtsstaat, als instrument voor politieke druk, maakt al vele jaren deel uit van het communicatie-instrumentarium van de EU-instellingen. Uit de relevante analyse van het Centrum voor de grondrechten is gebleken dat de Europese Commissie inhoudelijk verder wil gaan dan de rechtsstaatcriteria. Natuurlijk valt het EP niet achter bij de Commissie: heeft getracht het mediabeleid te koppelen aan het rechtsstaatmechanisme door middel van wetswijzigingen; onder auspiciën van het onderwijsbeleid trachtte zij een verband te leggen tussen de rechtsstaat en de genderideologie. Als onderdeel van het MFK-pakket 2021-2027 heeft de Commissie haar voorstel inzake voorwaarden voor de rechtsstaat aangekondigd, op grond waarvan zij op politieke basis financiële sancties kan opleggen aan lidstaten die de doelstellingen ervan niet ondersteunen. Dit ondanks het feit dat 75 % van de EU-middelen al een soort conditionaliteit heeft die verband houdt met beleidsdoelstellingen of de instelling van een institutioneel en procedureel systeem. Hoewel de verordening betreffende de rechtsstaat momenteel in afwachting is van een uitspraak van het Hof van Justitie van de Europese Unie over de wettigheid ervan, heeft het EP de Commissie reeds gedreigd deze verordening toe te passen voordat het Hof van Justitie uitspraak heeft gedaan. De vraag kan worden gesteld of dit in overeenstemming is met de normen voor de rechtsstaat.","pl":"Praworządność, jako narzędzie nacisków politycznych, od wielu lat stanowi część zestawu narzędzi komunikacyjnych instytucji UE. Z odpowiedniej analizy Centrum Praw Podstawowych wynika, że Komisja Europejska chce wyjść poza kryteria praworządności pod względem treści. Oczywiście PE nie pozostaje w tyle za Komisją: dążyła do powiązania polityki medialnej z mechanizmem praworządności poprzez wprowadzenie zmian legislacyjnych; pod auspicjami polityki edukacyjnej dążyła do ustanowienia związku między praworządnością a płciideologią. W ramach pakietu WRF na lata 2021-2027 Komisja ogłosiła swój wniosek w sprawie warunkowości w zakresie praworządności, zgodnie z którym może nakładać sankcje finansowe na zasadzie politycznej na państwa członkowskie, które nie popierają jego celów. Dzieje się tak pomimo faktu, że 75 % funduszy UE ma już pewien rodzaj warunkowości łączącej je z celami polityki lub ustanowieniem systemu instytucjonalnego i proceduralnego. Chociaż rozporządzenie w sprawie praworządności oczekuje obecnie na orzeczenie Trybunału Sprawiedliwości Unii Europejskiej w sprawie jego zgodności z prawem, PE już zagroził Komisji, że zacznie go stosować przed wydaniem orzeczenia przez Trybunał Sprawiedliwości. Można zadać pytanie, czy jest to zgodne ze standardami praworządności.","pt":"O Estado de direito, enquanto instrumento de pressão política, faz parte do conjunto de instrumentos de comunicação das instituições da UE há muitos anos. A análise pertinente do Centro dos Direitos Fundamentais concluiu que a Comissão Europeia pretende ir além dos critérios do Estado de direito em termos de conteúdo. Naturalmente, o PE não fica atrás da Comissão: procurou associar a política dos meios de comunicação social ao mecanismo do Estado de direito através das suas alterações legislativas; embora sob os auspícios da política de educação, procurava estabelecer uma ligação entre o Estado de direito e aideologia do género. No âmbito do pacote QFP 2021-2027, a Comissão anunciou a sua proposta sobre a condicionalidade do Estado de direito, através da qual pode impor sanções financeiras numa base política contra os Estados-Membros que não apoiam os seus objetivos. Isto não obstante o facto de 75 % dos fundos da UE já terem algum tipo de condicionalidade que os ligue a objetivos políticos ou à criação de um sistema institucional e processual. Embora o Regulamento do Estado de direito esteja atualmente a aguardar um acórdão no Tribunal de Justiça da União Europeia sobre a sua legalidade, o PE já ameaçou a Comissão a começar a aplicá-lo antes de o Tribunal de Justiça se pronunciar. Pode colocar-se a questão de saber se tal está em conformidade com as normas do Estado de direito.","ro":"Statul de drept, ca instrument de presiune politică, face parte de mulți ani din setul de instrumente de comunicare al instituțiilor UE. Analiza relevantă a Centrului pentru Drepturi Fundamentale a constatat că Comisia Europeană dorește să depășească criteriile statului de drept în ceea ce privește conținutul. Desigur, PE nu rămâne în urma Comisiei: a încercat să coreleze politica privind mass-media cu mecanismul statului de drept prin modificările sale legislative; în timp ce, sub auspiciile politicii în domeniul educației, aceasta a încercat să stabilească o legătură între statul de drept și genideologie. Ca parte a pachetului CFM 2021-2027, Comisia și-a anunțat propunerea privind condiționalitatea privind statul de drept, prin care poate impune sancțiuni financiare pe bază politică împotriva statelor membre care nu sprijină obiectivele sale. Acest lucru se întâmplă în pofida faptului că 75 % din fondurile UE au deja un fel de condiționalitate care le leagă de obiectivele de politică sau de instituirea unui sistem instituțional și procedural. Deși Regulamentul privind statul de drept așteaptă în prezent o hotărâre a Curții de Justiție a Uniunii Europene cu privire la legalitatea sa, PE a amenințat deja Comisia să înceapă aplicarea acestuia înainte de pronunțarea Curții de Justiție. Se poate pune întrebarea dacă acest lucru este în conformitate cu standardele statului de drept.","sk":"Právny štát ako nástroj politického tlaku je už mnoho rokov súčasťou súboru komunikačných nástrojov inštitúcií EÚ. Z príslušnej analýzy Centra pre základné práva vyplynulo, že Európska komisia chce z hľadiska obsahu ísť nad rámec kritérií právneho štátu. Európsky parlament, samozrejme, nezaostáva za Komisiou: snažila sa prepojiť mediálnu politiku s mechanizmom právneho štátu prostredníctvom svojich legislatívnych zmien; v rámci politiky vzdelávania sa Komisia snažila vytvoriť prepojenie medzi právnym štátom a genderideológiou. V rámci balíka VFR na roky 2021 – 2027 Komisia oznámila svoj návrh o podmienenosti právneho štátu, podľa ktorého môže ukladať finančné sankcie na politickom základe členským štátom, ktoré nepodporujú jeho ciele. Napriek tomu, že 75 % finančných prostriedkov EÚ už má určitú podmienenosť, ktorá ich spája s politickými cieľmi alebo vytvorením inštitucionálneho a procedurálneho systému. Hoci nariadenie o právnom štáte v súčasnosti čaká na rozhodnutie Súdneho dvora Európskej únie o jeho zákonnosti, EP už hrozil Komisii, že ho začne uplatňovať pred rozhodnutím Súdneho dvora. Je možné položiť si otázku, či je to v súlade s normami právneho štátu.","sl":"Pravna država kot orodje za politični pritisk je že vrsto let del sklopa komunikacijskih orodij institucij EU. V ustrezni analizi Centra za temeljne pravice je bilo ugotovljeno, da želi Evropska komisija vsebinsko preseči merila pravne države. Seveda Evropski parlament ne zaostaja za Komisijo: poskušala povezati medijsko politiko z mehanizmom pravne države s svojimi zakonodajnimi spremembami; medtem ko je pod okriljem izobraževalne politike poskušal vzpostaviti povezavo med pravno državo in spolno ideologijo. Komisija je v okviru svežnja večletnega finančnega okvira za obdobje 2021–2027 napovedala svoj predlog o pogojevanju pravne države, v skladu s katerim lahko državam članicam, ki ne podpirajo svojih ciljev, naloži finančne sankcije na politični podlagi. To je kljub dejstvu, da 75 % sredstev EU že ima nekakšno pogojenost, ki jih povezuje s cilji politike ali vzpostavitvijo institucionalnega in postopkovnega sistema. Čeprav Uredba o pravni državi trenutno čaka na odločitev Sodišča Evropske unije o njeni zakonitosti, je Evropski parlament že zagrozil Komisiji, da jo bo začela uporabljati, preden bo Sodišče odločilo. Postavlja se lahko vprašanje, ali je to v skladu s standardi pravne države.","sv":"Rättsstatsprincipen, som ett verktyg för politiska påtryckningar, har varit en del av EU-institutionernas kommunikationsverktygslåda i många år. Den relevanta analysen från centrumet för grundläggande rättigheter visade att Europeiska kommissionen vill gå längre än rättsstatskriterierna när det gäller innehåll. Europaparlamentet ligger naturligtvis inte efter kommissionen: strävade efter att koppla mediepolitiken till rättsstatsmekanismen genom lagstiftningsändringar, inom ramen för utbildningspolitiken strävade man efter att skapa en koppling mellan rättsstatsprincipen och genusideologin. Som en del av paketet om den fleråriga budgetramen 2021–2027 tillkännagav kommissionen sitt förslag om villkorlighet för rättsstatsprincipen, varigenom den kan införa ekonomiska sanktioner på politisk grund mot medlemsstater som inte stöder dess mål. Detta trots att 75 % av EU-medlen redan har någon form av villkorlighet som kopplar dem till politiska mål eller inrättandet av ett institutionellt och förfarandemässigt system. Även om förordningen om rättsstatsprincipen för närvarande väntar på ett avgörande i Europeiska unionens domstol om dess laglighet, har Europaparlamentet redan hotat kommissionen att börja tillämpa den innan domstolen har avgjort. Frågan kan ställas om detta är förenligt med rättsstatsnormerna."}},"title":{"hu":"A jogállamiság, mint politikai nyomásgyakorlásra alkalmas eszköz","machine_translations":{"bg":"Върховенството на закона като инструмент за политически натиск","cs":"Právní stát jako nástroj politického tlaku","da":"Retsstatsprincippet som et redskab til politisk pres","de":"Rechtsstaatlichkeit als Instrument des politischen Drucks","el":"Το κράτος δικαίου ως εργαλείο πολιτικής πίεσης","en":"The rule of law as a tool for political pressure","es":"El Estado de Derecho como instrumento de presión política","et":"Õigusriik kui poliitilise surve vahend","fi":"Oikeusvaltioperiaate poliittisen painostuksen välineenä","fr":"L’état de droit en tant qu’outil de pression politique","ga":"An smacht reachta mar uirlis le haghaidh brú polaitiúil","hr":"Vladavina prava kao alat za politički pritisak","it":"Lo Stato di diritto come strumento di pressione politica","lt":"Teisinė valstybė kaip politinio spaudimo priemonė","lv":"Tiesiskums kā politiskā spiediena instruments","mt":"L-istat tad-dritt bħala għodda għall-pressjoni politika","nl":"De rechtsstaat als instrument voor politieke druk","pl":"Praworządność jako narzędzie nacisków politycznych","pt":"O Estado de direito como instrumento de pressão política","ro":"Statul de drept ca instrument de presiune politică","sk":"Právny štát ako nástroj politického tlaku","sl":"Pravna država kot orodje za politični pritisk","sv":"Rättsstatsprincipen som ett verktyg för politiska påtryckningar"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×