Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: c7f161f713ac29eb5c7656c6a0ef91a2f95759d25cc3ca9a16d677834f741546

Source: {"body":{"en":"The debate about what it means to be European seems to be divided in two camps.\n\nOn the one hand, there is what one could call a liberal, cosmopolitan, faction that plays down the importance of European history (Ancient Greece, Ancient Rome, medieval Res publica Christiana, the Renaissance, Enlightenment, etc.), cultures, traditions, geography, and, in a way, hollows out “European” of any meaning, replacing it with a legalistic perspective usually drawing on the concepts of “human rights” and with an “identity politics” ideology which claims, among other things, that the Classics should not be studied because intrinsically “colonialist”. Or that talking about the necessity of integrating extra-EU citizens moving to the EU is unacceptable.\n\nOn the other hand, there is what could be labelled the “Blut und Boden” (Blood and soil) faction that, especially after the financial crisis, has been rising drawing on the fears and insecurities of EU citizens. This approach emphasises the importance of roots, of blood ties, nationalism, and tends to portray anyone who is \"different\" as potentially dangerous, often ending up being xenophobic and using certain categories of people as scapegoats (recently extra-EU migrants) for problems not caused by them.\n\nNone of these approaches is satisfactory. Is an alternative which does not hollow out the word \"European\" of any meaning, but also remains open to the rest of the world possible?","machine_translations":{"bg":"Дебатът за това какво означава да бъдеш европеец изглежда е разделен на два лагера. От една страна, това, което би могло да се нарече либерална, космополитна фракция, отслабва значението на европейската история (Средна Гърция, древно Рим, средновековна репресия християна, Ренесанс, Осветление и т.н.), култури, традиции, география и по някакъв начин изтласква „европейски„от каквото и да е значение, като я заменя с правна гледна точка, която обикновено се основава на понятието „човешки права“. Или че е неприемливо да се говори за необходимостта от интегриране на граждани извън ЕС, които се преместват в ЕС. От друга страна, може да се каже „Blut und Boden“ (наводнения и почва), който, особено след финансовата криза, се увеличава въз основа на страховете и несигурността на гражданите на ЕС. Този подход подчертава значението на корените, на връзките между кръвта, национализма и склонно да представя всеки „различен“ като потенциално опасен, като често се оказва ксенофобски и използва определени категории хора като изкупителни жертви (най-скоро мигранти извън ЕС) за проблеми, които не са причинени от тях. Нито един от тези подходи не е задоволителен. Възможна ли е алтернатива, която не изпъква думата „европейски“ от каквото и да е значение, а остава отворена и за останалия свят?","cs":"Zdá se, že diskuse o tom, co znamená být Evropanem, je rozdělena do dvou táborů. Na jedné straně je možné nazývat liberální, kosmopolitní frakci, která zmenšuje význam evropské historie (staré Řecko, starověké Řím, středověké Res publica Christiana, Renaissance, Ennaenment atd.), kultury, tradice, geografie a určitým způsobem zklamáním „evropského“ významu, což by nahradilo právní perspektivu, která obvykle vychází z pojmů „lidská práva“ a která by měla být neznámá. Nebo že je nepřijatelné hovořit o nutnosti integrovat občany ze zemí mimo EU, kteří se stěhují do EU. Na druhé straně je možné označit frakci „Blut und Boden“ (povodeň a půda), která zejména po finanční krizi rostla v důsledku obav a nejistot občanů EU. Tento přístup zdůrazňuje význam kořenů, krevních vazeb, nacionalismu a má tendenci zobrazovat „různé“ osoby, které jsou potenciálně nebezpečné, často končí xenofobií a využívají určité kategorie lidí jako chlapce (nedávno migranti ze zemí mimo EU) pro problémy, které jim nejsou způsobeny. Žádný z těchto přístupů není uspokojivý. Je možná alternativa, která nevytvoří slovo „evropský“ jakéhokoliv významu, ale zůstává otevřena i zbytku světa?","da":"Debatten om, hvad det betyder at være europæer, synes at være delt i to lejre. På den ene side er der, hvad man kan kalde et liberalt kosmopolitisk område, der spiller en vigtig rolle for den europæiske historie (Ancient Greece, Ancient Rome, medieval Res publica Christiana, Renaissance, Enlightenment osv.), kulturer, traditioner, geografi og på en måde, der på en måde udhuler \"europæisk\" af enhver betydning, og erstatter det med et legalistisk perspektiv, der normalt bygger på begreberne \"menneskets rettigheder\", og som \"menneskets rettigheder\" går ud over. Eller at det er uacceptabelt at tale om nødvendigheden af at integrere borgere uden for EU, der flytter til EU. På den anden side er der, hvad der kunne betegnes som \"Blut und Boden\" (blod og jord), som især efter finanskrisen har været stigende på baggrund af EU-borgernes frygt og usikkerhed. Denne tilgang understreger betydningen af rødder, blodforbindelser og nationalisme og er tilbøjelig til at portrættere enhver, der er \"anderledes\", der er så potentielt farlig, og som ofte ender med at være fremmedfjendske og anvender visse kategorier af mennesker som syndebukke (for nylig EU-migranter) til problemer, som de ikke har forårsaget. Ingen af disse tilgange er tilfredsstillende. Er der mulighed for et alternativ, som ikke fjerner ordet \"europæisk\" i nogen betydning, men som også forbliver åbent for resten af verden?","de":"Die Debatte darüber, was es bedeutet, Europäer zu sein, scheint in zwei Lager aufgeteilt zu sein. Auf der einen Seite könnte man eine liberale, kosmopolitische Fraktion bezeichnen, die die Bedeutung der europäischen Geschichte schmälert (Antiken Griechenland, alte Rom, mittelalterliche Res publica Christiana, Renaissance, Aufklärung usw.), Kulturen, Traditionen, Geografie und in gewisser Weise „europäisch“ jede Bedeutung, die sie durch eine legalistische Perspektive ersetzen sollte, die sich gewöhnlich auf die Begriffe „menschliche Identität“ und „Ideologie“ stützt. Oder dass es nicht hinnehmbar ist, dass Bürger außerhalb der EU, die in die EU umziehen, integriert werden müssen. Andererseits könnte der Begriff „Blut und Boden“ („Blut and Boden“) bezeichnet werden, der insbesondere nach der Finanzkrise aufgrund der Ängste und Unsicherheiten der EU-Bürger zugenommen hat. Bei diesem Ansatz wird die Bedeutung von Wurzeln, Blutverbindungen und Nationalismus hervorgehoben, und es wird tendenziell jeder, der „anders“ ist, als potenziell gefährlich dargestellt, da er häufig fremdenfeindlich ist und bestimmte Gruppen von Menschen als Sündenbock (vor kurzem Migranten außerhalb der EU) für Probleme nutzt, die nicht von ihnen verursacht werden. Keiner dieser Ansätze ist zufrieden stellend. Ist eine Alternative möglich, die das Wort „europäisch“ nicht ausklammert, sondern auch für den Rest der Welt offen bleibt?","el":"Η συζήτηση σχετικά με το τι σημαίνει να είσαι Ευρωπαίος φαίνεται να διαιρείται σε δύο στρατόπεδα. Από τη μια πλευρά, υπάρχει αυτό που θα μπορούσε να αποκαλείται φιλελεύθερη, κοσμοπολίτικη πτυχή που αναδεικνύει τη σημασία της ευρωπαϊκής ιστορίας (αρχαία Ελλάδα, αρχαία Ρώμη, μεσαιωνικοί Res publica Christiana, Renaissance, Enlightenment, κ.λπ.), πολιτισμοί, παραδόσεις, γεωγραφία, και, κατά κάποιον τρόπο, κτυπήματα «ευρωπαϊκού» οποιουδήποτε νοήματος, αντικατάστασή του από μια νομική αντίληψη που συνήθως βασίζεται στις έννοιες της «ενδοομιλιακής» ταυτότητας, καθώς και «η λογοτεχνία», καθώς και η «ευρωπαϊκή» από οποιαδήποτε έννοια, αντικαθιστώντας την με μια νομαλιστική προοπτική που συνήθως βασίζεται στις έννοιες της «ανθρώπινης ταυτότητας», καθώς και «η λογοκρισία». Ή ότι δεν μπορεί να γίνει λόγος για την ανάγκη ένταξης των πολιτών τρίτων χωρών που μετακινούνται στην ΕΕ. Από την άλλη πλευρά, θα μπορούσε να απονεμηθεί η πτυχή «Blut und Boden» (αίμα και έδαφος), η οποία, ιδίως μετά την οικονομική κρίση, αυξάνεται με βάση τους φόβους και τις ανασφάλειες των πολιτών της ΕΕ. Η προσέγγιση αυτή τονίζει τη σημασία των ριζών, των αιματολογικών δεσμών, του εθνικισμού, και τείνει να απεικονίζει οποιονδήποτε είναι «διαφορετικός» ως δυνητικά επικίνδυνος, με αποτέλεσμα συχνά να είναι ξενοφοβικός και να χρησιμοποιεί ορισμένες κατηγορίες ανθρώπων ως «scapegoats» (πρόσφατα μετανάστες εκτός ΕΕ) για προβλήματα που δεν προκαλούνται από αυτούς. Καμία από αυτές τις προσεγγίσεις δεν είναι ικανοποιητική. Είναι δυνατή μια εναλλακτική λύση που δεν αποκρύπτει τη λέξη «Ευρωπαίος», αλλά παραμένει ανοικτή και στον υπόλοιπο κόσμο;","es":"El debate sobre lo que significa ser europeo parece dividirse en dos campos. Por una parte, existe lo que podría denominarse una facción liberal y cosmopolitana que pone de relieve la importancia de la historia europea (Grecia antigua, antigua Roma, Media República Christiana, Renacimiento, Alustración, etc.), culturas, tradiciones, geografía y, de algún modo, enriquecer «Europa» de cualquier sentido, sustituyéndola por una perspectiva legalista que normalmente se inspira en los conceptos de «derechos humanos», y que no debe ser una identidad intrínseca, sino una «identidad europea», sustituyéndola por una perspectiva legalista que normalmente se inspira en los conceptos de «derechos humanos», y no de identidad intrínseca. O que hablar de la necesidad de integrar a ciudadanos extracomunitarios que se desplazan a la UE es inaceptable. Por otra parte, existe lo que podría denominarse «Blut und Boden» (sangre y suelo) que, especialmente después de la crisis financiera, ha ido aumentando gracias a los temores e inseguridades de los ciudadanos de la UE. Este enfoque pone de relieve la importancia de las raíces, de los vínculos sanguíneos y del nacionalismo, y tiende a presentar a cualquier persona que sea «diferente» como potencialmente peligrosa, acabando a menudo por ser xenófobo y utilizando determinadas categorías de personas como chivos expiatorios (recientemente migrantes extracomunitarios) por problemas no causados por ellos. Ninguno de estos enfoques es satisfactorio. ¿Es posible una alternativa que no oculte la palabra «europeo» de ningún significado, sino que también esté abierta al resto del mundo?","et":"Arutelu selle üle, mida tähendab olla eurooplane, näib olevat jagatud kaheks laagriks. Ühest küljest võib nimetada Euroopa ajaloo tähtsust vähendavat liberaalset, kosmopoliitilist rühmitust (Ancient Greece, Ancient Rome, medieval Res publica publica, Renesssance, Enlightenment jne), kultuure, traditsioone, geograafiat ning niiviisi tõmmates välja mis tahes tähendusega „eurooplase“, asendades selle õigusliku vaatenurgaga, mis tavaliselt tugineb „inimõiguste“ kontseptsioonile, mis ei peaks olema „inimõiguste“ ja „muu“ mõistega. Või see, et räägitakse vajadusest integreerida ELi kolivaid ELi-väliseid kodanikke, on vastuvõetamatu. Teisest küljest võib nimetada „Blut und Boden“ (üleujutus ja pinnas), mis on – eriti pärast finantskriisi – kasvanud ELi kodanike hirmude ja ebaturvalisuse tõttu. Selles lähenemisviisis rõhutatakse juurte, veresidemete ja natsionalismi tähtsust ning kaldutakse kujutama kõiki, kes on „erinevad“, potentsiaalselt ohtlikuna, olles sageli ksenofoobsed ja kasutades teatud inimrühmi patuoinadena (hiljuti ELi-välised rändajad) probleemide puhul, mida nad ei ole põhjustanud. Ükski neist lähenemisviisidest ei ole rahuldav. Kas on võimalik alternatiiv, mis ei varja sõna „Euroopa“ tähendust, vaid on avatud ka ülejäänud maailmale?","fi":"Keskustelu siitä, mitä se tarkoittaa eurooppalaiseksi, näyttää jakautuvan kahdelle leirille. Toisaalta voidaan puhua liberaalista, kosmopoliin perustuvasta ryhmittymästä, joka heikentää Euroopan historian merkitystä (tieteellinen Kreikka, antiikin Rooma, keskiaikainen Res publica Christiana, renessanssi, valistus jne.), kulttuureja, perinteitä, maantiedettä ja tavallaan ”eurooppalaista” mitä tahansa merkitystä, sillä se ei saa olla ”ihmisoikeudellista näkökulmaa”. Ei myöskään ole hyväksyttävää puhua tarpeesta kotouttaa eu:hun muuttavat EU:n ulkopuoliset kansalaiset. Toisaalta voidaan mainita ”Blut und Boden” (luu ja maaperä) -ryhmä, joka on erityisesti finanssikriisin jälkeen lisännyt EU:n kansalaisten pelkoa ja epävarmuutta. Tässä lähestymistavassa korostetaan juurien, verisuhteiden ja nationalismin merkitystä ja pyritään kuvaamaan kaikkia, jotka ovat ”erilaisia” mahdollisesti vaarallisia, usein muukalaisvihamielisiä, ja käyttämään tiettyjä ihmisryhmiä syntipukkeina (äskettäin EU:n ulkopuoliset maahanmuuttajat) ongelmiin, joita he eivät ole aiheuttaneet. Mikään näistä lähestymistavoista ei ole tyydyttävä. Onko vaihtoehto, joka ei peitä sanaa ”eurooppalainen” merkitykseltään, mutta joka on myös avoin muulle maailmalle?","fr":"Le débat sur ce que signifie être européen semble être divisé en deux camps. D’une part, il y a ce que l’on pourrait appeler une faction libérale, cosmopolite, qui minimise l’importance de l’histoire européenne (Grèce Ancient, Rome Ancient, medieval Res publica Christiana, Renaissance, Enlightenment, etc.), des cultures, des traditions, de la géographie, et, d’une certaine manière, laisse entendre «européen», en la remplaçant par une perspective légaliste qui s’appuie généralement sur les notions de «droits de l’homme» et d’une «idéologie identitaire», entre autres idéaux. Ou qu’il est inacceptable de parler de la nécessité d’intégrer les citoyens extra-UE qui se rendent dans l’UE. D’autre part, il existe ce que l’on pourrait appeler la faction «Blut und Boden» (Blood et sol) qui, surtout après la crise financière, s’est accrue en raison des craintes et de l’insécurité des citoyens de l’UE. Cette approche souligne l’importance des racines, des liens sanguins et du nationalisme, et tend à présenter toute personne qui est «différente» comme potentiellement dangereuse, en finissant souvent par être xénophobe et en utilisant certaines catégories de personnes comme des boucs émissaires (récemment des migrants extra-UE) pour des problèmes qui ne leur sont pas causés. Aucune de ces approches n’est satisfaisante. Une alternative qui n’enlève rien au mot «européen», mais qui reste ouverte au reste du monde, est-elle possible?","ga":"Is cosúil go bhfuil an díospóireacht faoi cad is brí le bheith Eorpach roinnte ina dhá champa. Ar thaobh amháin, is é an rud a d’fhéadfadh a bheith ann liobrálacha, cosmopolitan, faicsin a imríonn síos tábhacht stair na hEorpa (Ancient Greece, Ancient Rome, Redieval Res publica Christiana, the Renaissance, Enlightenment, etc.), cultúir, traidisiúin, tíreolaíocht, agus, ar bhealach, logs amach \"Eorpach\" de bhrí ar bith, a chur ina ionad le dearcadh dleathach ag tarraingt de ghnáth ar na coincheapa \"éilimh dhaonna, tíreolaíocht, agus, ar bhealach, logann amach \"Eorpach\" de bhrí ar bith, le dearcadh dleathach ag tarraingt de ghnáth ar na coincheapa \"cearta daonna\" a bhfuil \"na cearta daonna\" a bheith \"cáilíocht\" de bhrí ar bith, a chur ina áit le dearcadh dleathach ag tarraingt ar na coincheapa \"éilimh dhaonna\" agus, ar bhealach. Nó nach féidir glacadh leis an ngá atá le saoránaigh lasmuigh den AE a lánpháirtiú san Aontas Eorpach. Ar an taobh eile, is é an rud a d’fhéadfaí a lipéadú leis an bhfíricí “Blut und Boden” (Fuil agus ithir) a bhí ag ardú, go háirithe tar éis na géarchéime airgeadais, agus é ag tarraingt ar eagla agus ar neamh-urrúis shaoránaigh an AE. Leis an gcur chuige seo, leagtar béim ar an tábhacht a bhaineann le fréamhacha, naisc fola, náisiúnachas, agus is gnách go léiríonn sé aon duine “éagsúla” a d’fhéadfadh a bheith contúirteach, a chríochnaíonn suas go minic a bheith seineafóbach agus catagóirí áirithe daoine a úsáid mar scapegoats (inimircigh lasmuigh den AE le déanaí) le haghaidh fadhbanna nach iad féin is cúis leo. Níl aon cheann de na cuir chuige sásúil. An rogha mhalartach é nach logh an focal “Eorpach” de bhrí ar bith, ach atá oscailte don chuid eile den domhan freisin?","hr":"Čini se da je rasprava o tome što znači biti Europljanina podijeljena u dva kampa. S jedne strane, postoji ono što bi se moglo nazvati liberalnom, kozmopolitanskom frakcijom kojom se umanjuje važnost europske povijesti (stajašnja Grčka, starosjedilački Rim, srednjovjekovna respovijezda Christiana, renesansa, prosvjetiteljstvo itd.), kulture, tradicije, geografija i, na neki način, „europska” sva značenja, čime bi je se zamijenilo legalističkom perspektivom koja se obično temelji na konceptima „ljudskih prava” koja se među „ljudskim pravima” ne bi trebala proučavati. Ili da je neprihvatljivo govoriti o potrebi integracije građana izvan EU-a koji se sele u EU. S druge strane, postoji takozvana frakcija „Blut und Boden” (krv i tlo) koja raste, posebno nakon financijske krize, zbog straha i nesigurnosti građana EU-a. Tim se pristupom naglašava važnost korijena, krvnih veza i nacionalizma te se sve osobe koje su „različite” kao potencijalno opasne, često ksenofobne i koriste određene kategorije ljudi kao prsluke (nedavno migranti izvan EU-a) za probleme koje oni ne uzrokuju. Nijedan od tih pristupa nije zadovoljavajući. Je li moguća alternativa koja ne uklanja riječ „europski” bilo kojeg značenja, ali je i dalje otvorena ostatku svijeta?","hu":"Úgy tűnik, hogy az arról folyó vita, hogy mit jelent európainak lenni, két táborra oszlik. Egyrészt létezik egy liberális, kozmopolitának nevezhető frakció, amely csökkenti az európai történelem jelentőségét (az ókori Görögország, az ókori Róma, a középkori Res publica Christiana, a reneszánsz, a felvilágosodás stb.), a kultúrák, hagyományok, földrajzok, és valamilyen módon kihagyják az \"európai\" szavakat, és azt olyan jogi szemlélettel helyettesítik, amely általában az \"emberi jogok\" fogalmán alapul, és \"az \"emberi jogok\" fogalmán kell alapulnia. Vagy elfogadhatatlan az EU-ba költöző, EU-n kívüli polgárok integrációjának szükségességéről beszélni. Másrészről van mit nevezhető a „Blut und Boden” (Vár és talaj) frakciónak, amely – különösen a pénzügyi válság után – az uniós polgárok félelmei és bizonytalanságai miatt egyre nő. Ez a megközelítés hangsúlyozza a gyökerek, a vérkötés és a nacionalizmus fontosságát, és hajlamos arra, hogy „eltérő” személyeket potenciálisan veszélyesként ábrázoljon, amelyek gyakran idegengyűlölőek, és bizonyos kategóriákba tartozó személyek (közelebbről az EU-n kívülről érkező migránsok) bűnbakaként használják fel a nem az általuk okozott problémákat. E megközelítések egyike sem kielégítő. Lehetséges-e egy olyan alternatíva, amely nem fedi le az „európai” szót, hanem nyitva marad a világ többi része előtt is?","it":"Il dibattito su ciò che significa essere europeo sembra essere diviso in due campi. Da un lato, c'è quello che si potrebbe chiamare liberale, cosmopolano, fazione che ridimensiona l'importanza della storia europea (Ancient Greece, Ancient Roma, medieval Res publica Christiana, Rinascimento, Illuminismo, ecc.), culture, tradizioni, geografia, e, in un certo senso, esaltare \"l'Europa\" di qualsiasi significato, sostituendolo con una prospettiva legalistica che solitamente ispira i concetti di \"identità umana\" e \"ideologia\". O che parlare della necessità di integrare i cittadini extra-UE che si trasferiscono nell'UE è inaccettabile. D'altro canto, vi è quella che potrebbe essere definita la fazione \"Blut und Boden\" (sangue e suolo) che, soprattutto dopo la crisi finanziaria, è cresciuta grazie ai timori e alle ingaranzie dei cittadini dell'UE. Questo approccio sottolinea l'importanza delle radici, dei legami sanguigni, del nazionalismo e tende a descrivere chi è \"diverso\" come potenzialmente pericoloso, spesso finendo per essere xenofobo e utilizzare determinate categorie di persone come capri espiatori (di recente migranti extra-UE) per problemi che non sono da loro causati. Nessuno di questi approcci è soddisfacente. È possibile un'alternativa che non nasconda il termine \"europeo\" di alcun significato, ma rimanga aperta anche al resto del mondo?","lt":"Atrodo, kad diskusijos apie tai, ką reiškia europietis, vyksta dviejose stovyklose. Viena vertus, galima kalbėti apie liberalią, kosmopolitinę grupuotę, kuri sumenkina Europos istorijos svarbą (senoji Graikija, senovinis Roma, viduramžiai Res publica Christiana, Renaissance, Enlightenment ir t. t.), kultūra, tradicijos, geografija ir, tam tikra prasme, „europietiška“ reikšmė, pakeičiant ją teisine perspektyva, kuri paprastai grindžiama „žmonių teisių“ ir „Klasifikacijos“ sąvoka. Arba kad nepriimtina kalbėti apie būtinybę integruoti į ES atvykstančius už ES ribų gyvenančius piliečius. Kita vertus, esama „Blut und Boden“ (kraujo ir dirvožemio) fakto, kuris, ypač po finansų krizės, auga dėl ES piliečių baimės ir neužtikrintumo. Šiame požiūryje pabrėžiama šaknų, ryšių su krauju, nacionalizmo svarba ir paprastai visi asmenys, kurie yra „skirtingi“, vaizduojami kaip potencialiai pavojingi, dažnai būna ksenofobiški ir tam tikrų kategorijų žmonės (pastaruoju metu – migrantai už ES ribų) naudojami kaip kapotai ne jų sukeltoms problemoms spręsti. Nė vienas iš šių metodų nėra patenkinamas. Ar galima alternatyva, kuri nereiškia, kad žodis „europietiškas“ turi prasmę, bet yra atviras ir likusiai pasaulio daliai?","lv":"Šķiet, ka debates par to, ko nozīmē būt eiropietim, ir sadalītas divās nometnēs. No vienas puses, var dēvēt par liberālu, kosmopolītu, kas mazina Eiropas vēstures nozīmi (Ancient Greece, Ancient Rome, mediaval Res publica Christiana, Renaissance, Elightenment u. c.), kultūras, tradīcijas, ģeogrāfiju un, iespējams, atseviķi “Eiropas” nozīmi, aizstājot to ar juridisku skatījumu, kas parasti balstās uz jēdzieniem “cilvēktiesības” un politiku. Vai arī nav pieņemami runāt par nepieciešamību integrēt trešo valstu pilsoņus, kas pārceļas uz ES. No otras puses, pastāv “Blut und Boden” (asins un augsne) frakcija, kas jo īpaši pēc finanšu krīzes pieaug, ņemot vērā ES iedzīvotāju bailes un nedrošību. Šajā pieejā ir uzsvērta sakņu, asiņu saišu, nacionālisma nozīme un tendence attēlot ikvienu, kas ir “atšķirīgs” kā potenciāli bīstams, bieži vien kļūst ksenofobisks un izmanto noteiktas cilvēku kategorijas kā grēkāžus (nesen migranti ārpus ES) viņu izraisīto problēmu risināšanai. Neviena no šīm pieejām nav apmierinoša. Vai ir iespējama alternatīva, kas nekādā nozīmē neatklāj vārdu “eiropieši”, bet paliek atvērta arī pārējai pasaulei?","mt":"Id-dibattitu dwar xi jfisser li tkun Ewropew jidher li huwa maqsum f’żewġ kampijiet. Minn naħa, hemm dak li wieħed jista’ jsejjaħ fazzjoni liberali, kożmopolitana, li xxekkel l-importanza tal-istorja Ewropea (il-Greċja Antika, Ruma Antika, Medjevali Res publica Christiana, ir-Rinaxximent, l-Illuminiżmu, eċċ.), kulturi, tradizzjonijiet, ġeografija, u, b’xi mod, “Ewropew” ta’ kwalunkwe tifsira, u li tissostitwixxiha b’perspettiva legalistika li s-soltu tislet mill-kunċetti ta’ “koloriġija”, li ma għandhiex tiġi studjata b’mod intrinsiku, b’mod li tiġi studjata b’perspettiva legalistika li s-soltu tislet mill-kunċetti ta’ “kultura”, li ma għandhiex tiġi studjata bħala “identità”. Jew li wieħed jitkellem dwar il-ħtieġa li jiġu integrati ċittadini barra l-UE li jiċċaqalqu lejn l-UE huwa inaċċettabbli. Min-naħa l-oħra, hemm dak li jista’ jissejjaħ il-fazzjoni “Blut und Boden” (Demm u ħamrija) li, speċjalment wara l-kriżi finanzjarja, kienet qed tikber fuq il-biżgħat u l-inċertezzi taċ-ċittadini tal-UE. Dan l-approċċ jenfasizza l-importanza tal-għeruq, tar-rabtiet tad-demm, tan-nazzjonaliżmu, u għandu t-tendenza li juri lil kull min huwa “differenti” bħala potenzjalment perikoluż, u spiss jispiċċa jkun ksenofobiku u juża ċerti kategoriji ta’ persuni bħala kapellanti (riċentement migranti barra mill-UE) għal problemi mhux ikkawżati minnhom. L-ebda wieħed minn dawn l-approċċi ma huwa sodisfaċenti. Hija alternattiva li ma tfixkilx il-kelma “Ewropew” ta’ xi tifsira, iżda li tibqa’ miftuħa wkoll għall-bqija tad-dinja?","nl":"Het debat over wat het betekent Europeaan te zijn, lijkt verdeeld te zijn in twee kampen. Enerzijds kan men een liberale, kosmopolitische factie noemen die het belang van de Europese geschiedenis afzwakt (Ancient Griekenland, Ancient Rome, middeleeuwse Res publica Christiana, Renaissance, Enlightenment, enz.), culturen, tradities, geografie, en op een andere manier „Europeaan” van welke betekenis dan ook, en vervangen door een legalistische kijk op de concepten van „menselijke rechten”, waarbij „de ideologie” niet zozeer leest als „Europeaan”. Of dat het onaanvaardbaar is om naar de EU verhuisende burgers van buiten de EU te integreren. Anderzijds is er wat de „Blut und Boden” -factie (bloed en bodem) zou kunnen worden genoemd, die vooral na de financiële crisis is toegenomen door de angsten en onwaarheden van de burgers van de EU. Deze aanpak benadrukt het belang van wortels, bloedbanden, nationalisme en neiging iedereen die „anders” is als potentieel gevaarlijk, vaak xenofoob te zijn en bepaalde categorieën mensen te gebruiken als scapegoaat (recentelijk migranten van buiten de EU) voor problemen die zij niet veroorzaken. Geen van deze benaderingen is bevredigend. Is een alternatief dat het woord „Europeaan” niet uitsluit, maar ook open blijft voor de rest van de wereld?","pl":"Debata na temat tego, co to znaczy być Europejczykiem, wydaje się podzielona na dwa obozy. Z jednej strony można by nazwać liberalną, kosmopolitalną frakcję, która umniejsza znaczenie historii europejskiej (wspólna Grecja, starożytne Rzym, średniowieczna Res publica Christiana, renesans, oświetlenie itp.), kultury, tradycje, geografia, a w pewnym sensie wydźwięk „europejski” o jakimkolwiek znaczeniu, zastępując je perspektywą prawną, która zazwyczaj opiera się na pojęciach „prawa człowieka” i „praw człowieka”. Lub mówienie o konieczności integracji obywateli spoza UE, którzy przemieszczają się do UE, jest nie do przyjęcia. Z drugiej strony można nazwać frakcją „Blut und Boden” (krew i gleba), która - zwłaszcza po kryzysie finansowym - rośnie w coraz większym stopniu w świetle obaw i braku bezpieczeństwa obywateli UE. Podejście to podkreśla znaczenie korzeni, więzi krwi, nacjonalizmu i zazwyczaj przedstawia każdego, kto jest „różny” jako potencjalnie niebezpieczny, często stając się ksenofobicznym i wykorzystując niektóre kategorie osób jako kozła kozłów (niedawno pozaunijnych migrantów) w przypadku problemów, które ich nie powodują. Żadne z tych podejść nie jest zadowalające. Czy alternatywa, która nie pozbawia słowa „europejskie” jakiegokolwiek znaczenia, ale pozostaje otwarta dla reszty świata, jest możliwa?","pt":"O debate sobre o que significa ser europeu parece estar dividido em dois campos. Por um lado, podemos falar de uma fação liberal, cosmopolita, que delimita a importância da história europeia (Grécia Antiga, Roma Antiga, Res Médias Públicas Christiana, Renascimento, Iluminismo, etc.), culturas, tradições, geografia e, de certa forma, esvaziar «europeus» de qualquer significado, substituindo-a por uma perspetiva legalista geralmente baseada nos conceitos de «direitos humanos» e de «ideologia», que não deve ser uma «ideologia». Ou que seja inaceitável falar da necessidade de integrar os cidadãos fora da UE que se deslocam para a UE. Por outro lado, é possível designar a fação «Blut und Boden» (sangue e solo) que, especialmente após a crise financeira, tem vindo a aumentar com base nos receios e inseguranças dos cidadãos da UE. Esta abordagem sublinha a importância das raízes, dos laços sanguíneos, do nacionalismo e tende a retratar qualquer pessoa que seja «diferente» como potencialmente perigosa, acabando frequentemente por ser xenófoba e utilizando certas categorias de pessoas como bodes expiatórios (migrantes recentemente extra-UE) para problemas que não lhes são causados. Nenhuma destas abordagens é satisfatória. É possível uma alternativa que não esvazie o termo «europeu» de qualquer significado, mas que também permaneça aberta ao resto do mundo?","ro":"Dezbaterea cu privire la ceea ce înseamnă a fi european pare să fie împărțită în două tabere. Pe de o parte, există ceea ce s-ar putea numi o facțiune liberală, cosmopoliană, care pune în evidență importanța istoriei europene (Grecia antică, Roma antică, medieval Res publica Christiana, Renaștere, Enlightenment etc.), culturi, tradiții, geografie și, într-un fel, eliminând sensul „european”, înlocuindu-l cu o perspectivă legalistă bazată în mod obișnuit pe conceptele de „drepturi ale omului” și de „identitate clasică”. Sau că este inacceptabil să se vorbească despre necesitatea integrării cetățenilor din afara UE care se deplasează în UE. Pe de altă parte, există ceea ce ar putea fi etichetat facțiunea „Blut und Boden” (sânge și sol) care, în special după criza financiară, s-a bazat din ce în ce mai mult pe temerile și invalorile cetățenilor UE. Această abordare subliniază importanța rădăcinilor, a legăturilor de sânge, a naționalismului și tinde să prezinte orice persoană „diferită” ca fiind potențial periculoasă, ajungând adesea să fie xenofobă și utilizând anumite categorii de persoane ca țapi ispășitori (recent migranți din afara UE) pentru probleme care nu sunt cauzate de acestea. Niciuna dintre aceste abordări nu este satisfăcătoare. Este posibilă o alternativă care nu elimină cuvântul „european” de orice sens, dar rămâne deschisă și pentru restul lumii?","sk":"Zdá sa, že diskusia o tom, čo znamená byť Európanom, je rozdelená do dvoch táborov. Na jednej strane je možné volať liberálnu, kozmopolitickú frakciu, ktorá zmenšuje význam európskej histórie (staré Grécko, staroveké Rím, stredoveké re publica Christiana, Renaissance, Enlightenment atď.), kultúry, tradície, geografia a spôsobom vyzdvihnúť „európsku“ v akomkoľvek význame a nahradiť ju analogickým pohľadom, ktorý sa zvyčajne opiera o pojmy „ľudské veci“, pretože by mali byť rovnaké ako „ľudské práva“ a „súčasne“. Alebo že diskusia o potrebe integrácie občanov mimo EÚ, ktorí sa sťahujú do EÚ, je neprijateľná. Na druhej strane možno označiť frakciu „Blut und Boden“ (Bloodné a pôdne), ktorá najmä po finančnej kríze narastá, pričom vychádza z obáv a neistôt občanov EÚ. Tento prístup zdôrazňuje význam koreňov, krvných väzieb, nacionalizmu a má tendenciu vykresľovať každého, kto je „rozdielny“ ako potenciálne nebezpečný, často sa stáva xenofóbnym a používa určité kategórie ľudí ako obetných kôz (nedávno migrantov z krajín mimo EÚ) na problémy, ktoré nespôsobili. Žiadny z týchto prístupov nie je uspokojivý. Je možná alternatíva, ktorá nerozširuje slovo „európsky“ v žiadnom význame, ale zostáva otvorená aj zvyšku sveta?","sl":"Zdi se, da je razprava o tem, kaj pomeni biti Evropejec, razdeljena na dva taborišča. Po eni strani bi lahko poimenovali liberalno, kozmopolitično frakcijo, ki zmanjšuje pomen evropske zgodovine (stara Grčija, starodaven Rim, srednjeveška Res publica Christiana, renesansa, razsvetljava itd.), kulture, tradicije, geografijo in, na nek način, „evropski“ pomen, ki bi ga zamenjal s pravnim vidikom, ki se običajno opira na pojma „človekove pravice“, in z drugimi besedami, da bi morala biti politika „enakovredna“ in „evropski“. Ali pa ni sprejemljivo govoriti o potrebi po vključevanju državljanov tretjih držav, ki se selijo v EU. Po drugi strani pa je mogoče opisati frakcijo „Blut und Boden“ (krva in tla), ki zlasti po finančni krizi narašča zaradi strahu in negotovosti državljanov EU. Ta pristop poudarja pomen korenin, krvnih vezi, nacionalizma in običajno vsakogar, ki je „različen“, prikazuje kot potencialno nevaren, ki je pogosto ksenofoben in nekatere kategorije ljudi uporablja kot grešnice (nedavno priseljence zunaj EU) za težave, ki jih ne povzročajo. Nobeden od teh pristopov ni zadovoljiv. Ali je možna alternativa, ki ne izvleče besede „evropski“ smisel, ampak ostaja odprta tudi za preostali svet?","sv":"Debatten om vad det innebär att vara europé verkar vara uppdelad i två läger. Å ena sidan finns det vad man skulle kunna kalla en liberal, kosmopolitisk, fraktion som minskar den europeiska historiens betydelse (antikens Grekland, antika Rom, medeltida Res publica Christiana, renässans, Enlightenment osv.), kulturer, traditioner, geografi och, på ett sätt, tränger ut ”europeisk” av alla betydelser och ersätter den med ett legalistiskt perspektiv som vanligtvis bör bygga på begreppen ”mänsklig identitet” och ”ideologi”, och på ett sätt tränger ut ”europeisk” i någon mening. Eller att det är oacceptabelt att tala om behovet av att integrera medborgare utanför EU som flyttar till EU. Å andra sidan finns det vad som skulle kunna kallas ”Blut und Boden” (Blood and soil) som, särskilt efter finanskrisen, har ökat på grundval av EU-medborgarnas rädsla och osäkerhet. Denna strategi betonar vikten av rötter, blodband, nationalism och tenderar att skildra alla som är ”annorlunda” som potentiellt farliga, ofta till slut att de är främlingsfientliga och använder vissa kategorier av människor som syndabocker (nyligen migranter utanför EU) för problem som de inte orsakar. Inget av dessa tillvägagångssätt är tillfredsställande. Är det möjligt att välja ett alternativ som inte döljer ordet ”europeisk” i någon mening, utan även förblir öppet för resten av världen?"}},"title":{"en":"What does being \"European\" mean?","machine_translations":{"bg":"Какво означава „европейско“?","cs":"Co znamená „evropský“?","da":"Hvad betyder \"europæisk\"?","de":"Was bedeutet „europäisch“?","el":"Τι σημαίνει «Ευρωπαίος»;","es":"¿Qué significa «europeo»?","et":"Mida tähendab „Euroopa“?","fi":"Mitä ”eurooppalaisuus” tarkoittaa?","fr":"Qu’entend-on par «européen»?","ga":"Cad is brí le ‘Eorpach’?","hr":"Što znači „europski”?","hu":"Mit jelent az „európai” kifejezés?","it":"Cosa significa \"europeo\"?","lt":"Ką reiškia „europietiškumas“?","lv":"Ko nozīmē “Eiropas”?","mt":"Xi tfisser “Ewropew”?","nl":"Wat betekent „Europees”?","pl":"Co oznacza określenie „europejska”?","pt":"O que significa ser «europeu»?","ro":"Ce înseamnă „european”?","sk":"Čo znamená byť „európsky“?","sl":"Kaj pomeni „evropski“?","sv":"Vad betyder ”europeisk”?"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×