Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 8d8860df247a66b3c21e5d7bbd803b8928e6f48ab1b06db574b74f95747b6b57

Source: {"body":{"hu":"Schmidt Mária: Veszélyzónában\nSzerepek, játszmák, esélyek\nKiadó: KKETTK Közalapítvány, Budapest, 2016\nOldalszám: 344 \n\nAz EU védelmi képességének hiányát a közvélemény sokáig nem érezte valódi problémának. A nyugati politikusok 1945 óta hozzászoktak, hogy ott áll a hátuk mögött az USA, melynek vezetői meghozzák helyettük a fontosabb döntéseket, nekik csak az egyeket kell húzni a prímás után. \nSchmidt Mária történész professzor 2015-ben, a migrációs válság csúcsán kimondta a fájdalmas igazságot: az államszövetségnek azért nincsen közös hadserege, határrendészeti ereje, de még a létrehozásukra irányuló akarata sem, mert nincsenek közösen vallott megvédendő értékei. Ebből kifolyólag közös jövőképpel sem rendelkezhet. A kontinensre zúduló népvándorlási hullám felébresztette Közép-Európában az európai öntudatot. Régiónk polgárai és a helyi jobboldal eleinte döbbenten figyelte az apátiát, amivel nyugati szövetségeseink fogadták az áradatot. Nem tudták értelmezni sem a hezitálást, sem a kettős beszédet, sem pedig az öngyilkossággal felérő befogadás-politikát. Közép-Európa és szövetségesei bejelentették: nem kérnek a Willkommenskultur-ból. Nem engedik be a migráns áradatot az Európai Unióba és a „menekültek” szétosztását szabályzó kötelező kvótát is határozottan elutasítják. E határozott kiállás már akkor is meglepő volt, de fél évtized távlatából már jól látható, hogy rendkívüli bátorság is kellett hozzá, mert nagyon magas érdekeket sértett. A bátorságpróba azonban sikeres volt.","machine_translations":{"bg":"Мария Шмид: Опасни зони Роли, Игри, Шанс Издател: Публична фондация KKETTK, Будапеща, 2016 г. Страница: 344 Липсата на отбранителен капацитет на ЕС дълго време не се възприема от обществеността като реален проблем. От 1945 г. насам западните политици са свикнали да държат САЩ зад гърба си, чиито лидери вземат най-важните решения за тях, а те трябва да направят само едно след първичното. Професор Мери Шмид, историк, заяви болезнената истина през 2015 г. в разгара на миграционната криза: държавният съюз няма обща армия, власт на граничната полиция или дори волята да ги създаде, защото няма общи ценности, които да защитава. Следователно тя не може да има обща визия. Вълната от миграция на хората на континента събуди европейското съзнание в Централна Европа. Първоначално гражданите на нашия регион и местното право бяха шокирани да наблюдават апатията, с която нашите западни съюзници приветстваха наводнението. Те не могат да интерпретират нито колебанието, нито двойната реч, нито политиката за самоубийствено приобщаване. Централна Европа и нейните съюзници обявиха: те не искат Уилкомменскултур. Мигрантското наводнение не е разрешено в Европейския съюз, а задължителната квота за разпределение на „бежанци“ също е категорично отхвърлена. Тази твърда гледна точка вече беше изненадваща, но от половин десетилетие може да се види, че тя също изисква изключителна смелост, защото наранява много високи интереси. Но изпитанието на смелостта беше успех.","cs":"Maria Schmidtová: Role nebezpečné zóny, hry, šance Vydavatel: KKETTK Public Foundation, Budapešť, 2016 Strana: 344 Nedostatek obranných kapacit EU již dlouhou dobu není veřejností vnímána jako skutečný problém. Od roku 1945 jsou západní politici zvyklí mít USA za zády, jejichž vůdci pro ně činí nejdůležitější rozhodnutí, a musí je vytáhnout pouze po prvním. Profesorka Mary Schmidtová, historika, řekla v roce 2015 bolestivou pravdu na vrcholu migrační krize: státní unie nemá společnou armádu, moc pohraniční policie, ani vůli je vytvořit, protože nemá společné hodnoty na obranu. Nemůže tedy mít společnou vizi. Vlna migrace lidí na kontinentu probudila evropské vědomí ve střední Evropě. Občané našeho regionu a místní pravice byli nejprve šokováni, když sledovali apatii, s níž naši západní spojenci uvítali povodeň. Nemohli interpretovat ani váhání, dvojí projev nebo sebevražednou politiku začleňování. Střední Evropa a její spojenci oznámili: nechtějí Willkommenskultura. Záplavy migrantů nejsou do Evropské unie povoleny a povinná kvóta pro rozdělování „uprchlíků“ se rovněž důrazně odmítá. Toto pevné stanovisko bylo již překvapivé, ale od půl dekády lze vidět, že to také vyžadovalo mimořádnou odvahu, protože to poškodilo velmi vysoké zájmy. Ale zkouška odvahy byla úspěšná.","da":"Maria Schmidt: Farezoneroller, Spil, Chances Udgiver: KKETTK Public Foundation, Budapest, 2016 Side: 344 Manglen på EU's forsvarskapacitet har i lang tid ikke været opfattet af offentligheden som et reelt problem. Siden 1945 er vestlige politikere blevet vant til at have USA bag deres ryg, hvis ledere træffer de vigtigste beslutninger for dem, og de behøver kun at trække en efter primalen. Professor Mary Schmidt, historiker, sagde den smertefulde sandhed i 2015, da migrationskrisen var på sit højeste: statsunionen har ikke en fælles hær, grænsepolitimagt eller endda viljen til at skabe dem, fordi den ikke har fælles værdier at forsvare. Det kan derfor ikke have en fælles vision. Bølgen af folks migration på kontinentet har vækket den europæiske bevidsthed i Centraleuropa. Først blev borgerne i vores region og den lokale højrefløj chokeret over at se den apati, hvormed vores vestlige allierede hilste oversvømmelsen velkommen. De kunne ikke fortolke hverken tøven, dobbelt tale eller selvmordsinddragelsespolitik. Centraleuropa og dets allierede har bebudet: de vil ikke have Willkommenskultur. Migrantoversvømmelsen er ikke tilladt i EU, og den obligatoriske kvote for fordeling af \"flygtninge\" afvises også kraftigt. Denne faste holdning var allerede overraskende, men fra et halvt årti kan det ses, at det også krævede ekstraordinært mod, fordi det skader meget store interesser. Men testen af mod var en succes.","de":"Maria Schmidt: Gefahrenzone Rollen, Spiele, Chancen Verlag: KKETTK Public Foundation, Budapest, 2016 Seite: 344 Der Mangel an EU-Verteidigungskapazitäten wurde seit langem von der Öffentlichkeit nicht als echtes Problem wahrgenommen. Seit 1945 haben sich die westlichen Politiker daran gewöhnt, die USA hinter ihrem Rücken zu haben, deren Führer die wichtigsten Entscheidungen für sie treffen, und sie müssen nur eine nach dem Ureinwohner ziehen. Professor Mary Schmidt, Historikerin, sagte 2015 auf dem Höhepunkt der Migrationskrise die schmerzliche Wahrheit: die Staatsunion verfügt nicht über eine gemeinsame Armee, Grenzpolizei oder gar den Willen, sie zu schaffen, weil sie keine gemeinsamen Werte zu verteidigen hat. Sie kann daher keine gemeinsame Vision haben. Die Welle der Migration der Menschen auf dem Kontinent hat das europäische Bewusstsein in Mitteleuropa geweckt. Zunächst waren die Bürger unserer Region und das lokale Recht schockiert, um die Apathie zu beobachten, mit der unsere westlichen Verbündeten die Flut begrüßten. Sie konnten weder Zögern, Doppelreden noch die Politik der suizidalen Inklusion interpretieren. Zentraleuropa und seine Verbündeten haben angekündigt: Sie wollen keine Willkommenskultur. Die Flut von Migranten ist in die Europäische Union nicht erlaubt, und die obligatorische Quote für die Verteilung von „Flüchtlingen“ wird ebenfalls stark abgelehnt. Dieser feste Standpunkt war bereits überraschend, aber ab einem halben Jahrzehnt kann man sehen, dass er auch außergewöhnlichen Mut erforderte, weil er sehr hohe Interessen verletzte. Aber der Muttest war ein Erfolg.","el":"Μαρία Σμιντ: Ρόλοι Ζώνης Κινδύνου, Παιχνίδια, Εκδότης Ευκαιριών: KKETTK Public Foundation, Βουδαπέστη, 2016 Σελίδα: 344 Η έλλειψη αμυντικής ικανότητας της ΕΕ δεν έχει εκληφθεί εδώ και πολύ καιρό από το κοινό ως πραγματικό πρόβλημα. Από το 1945, οι δυτικοί πολιτικοί έχουν συνηθίσει να έχουν τις ΗΠΑ πίσω από την πλάτη τους, των οποίων οι ηγέτες παίρνουν τις πιο σημαντικές αποφάσεις γι’ αυτούς, και πρέπει να τραβήξουν μόνο μία μετά τους αρχέγονους. Η καθηγήτρια Mary Schmidt, ιστορικός, δήλωσε την οδυνηρή αλήθεια το 2015, στο αποκορύφωμα της μεταναστευτικής κρίσης: η κρατική ένωση δεν έχει κοινό στρατό, συνοριακή αστυνομική δύναμη, ούτε καν τη βούληση να τους δημιουργήσει, επειδή δεν έχει κοινές αξίες να υπερασπιστεί. Ως εκ τούτου, δεν μπορεί να έχει κοινό όραμα. Το κύμα της μετανάστευσης των ανθρώπων στην ήπειρο έχει ξυπνήσει την ευρωπαϊκή συνείδηση στην Κεντρική Ευρώπη. Αρχικά, οι πολίτες της περιοχής μας και της τοπικής δεξιάς συγκλονίστηκαν για να παρακολουθήσουν την απάθεια με την οποία οι δυτικοί σύμμαχοί μας χαιρέτισαν την πλημμύρα. Δεν μπορούσαν να ερμηνεύσουν ούτε δισταγμό, διπλή ομιλία, ούτε αυτοκτονική πολιτική ένταξης. Η Κεντρική Ευρώπη και οι σύμμαχοί της ανακοίνωσαν: δεν θέλουν Willkommenskultur. Η πλημμύρα μεταναστών δεν επιτρέπεται στην Ευρωπαϊκή Ένωση και η υποχρεωτική ποσόστωση για την κατανομή των «προσφύγων» απορρίπτεται επίσης κατηγορηματικά. Αυτή η σταθερή άποψη ήταν ήδη εκπληκτική, αλλά από μισή δεκαετία μπορεί να φανεί ότι απαιτούσε επίσης εξαιρετικό θάρρος, επειδή έβλαψε πολύ υψηλά συμφέροντα. Αλλά η δοκιμασία του θάρρους ήταν μια επιτυχία.","en":"Maria Schmidt: Danger Zone Roles, Games, Chances Publisher: KKETTK Public Foundation, Budapest, 2016 Page: 344 The lack of EU defence capacity has for a long time not been perceived by the public as a real problem. Since 1945, Western politicians have become accustomed to having the US behind their backs, whose leaders make the most important decisions for them, and they only have to pull one after the primal. Professor Mary Schmidt, historian, said the painful truth in 2015, at the height of the migration crisis: the state union does not have a common army, border police power, or even the will to create them, because it has no common values to defend. It cannot therefore have a common vision. The wave of people’s migration on the continent has awakened European consciousness in Central Europe. At first, the citizens of our region and the local right were shocked to watch the apathy with which our Western allies welcomed the flood. They could not interpret either hesitation, double speech, or suicidal inclusion policy. Central Europe and its allies have announced: they don't want Willkommenskultur. The migrant flood is not allowed into the European Union and the mandatory quota for the distribution of ‘refugees’ is also strongly rejected. This firm standpoint was already surprising, but from half a decade it can be seen that it also required extraordinary courage, because it hurt very high interests. But the test of courage was a success.","es":"Maria Schmidt: Peligro Zona Roles, Juegos, Posibilidades Editorial: Fundación Pública KKETTK, Budapest, 2016 Página: 344 La falta de capacidad de defensa de la UE durante mucho tiempo no ha sido percibida por el público como un problema real. Desde 1945, los políticos occidentales se han acostumbrado a tener a Estados Unidos a sus espaldas, cuyos líderes toman las decisiones más importantes para ellos, y solo tienen que tirar una después de lo primordial. La profesora Mary Schmidt, historiadora, dijo la dolorosa verdad en 2015, en el punto álgido de la crisis migratoria: la unión estatal no tiene un ejército común, un poder policial fronterizo, ni siquiera la voluntad de crearlos, porque no tiene valores comunes que defender. Por lo tanto, no puede tener una visión común. La ola de migración de las personas en el continente ha despertado la conciencia europea en Europa Central. Al principio, los ciudadanos de nuestra región y la derecha local se sorprendieron al observar la apatía con la que nuestros aliados occidentales acogieron con beneplácito la inundación. No podían interpretar la vacilación, el doble discurso o la política de inclusión suicida. Europa Central y sus aliados han anunciado: no quieren a Willkommenskultur. La inundación migratoria no está permitida en la Unión Europea y la cuota obligatoria para la distribución de «refugiados» también se rechaza enérgicamente. Este punto de vista firme ya era sorprendente, pero a partir de media década se puede ver que también requería un valor extraordinario, porque perjudicaba intereses muy altos. Pero la prueba del valor fue un éxito.","et":"Maria Schmidt: Ohutsooni rollid, mängud, võimalused kirjastaja: KKETTK avalik sihtasutus, Budapest, 2016 Lehekülg: 344 ELi kaitsevõime puudumist ei ole avalikkus pikka aega pidanud tõeliseks probleemiks. Alates 1945. aastast on läänepoliitikud harjunud sellega, et Ameerika Ühendriigid on selja taga, kelle juhid teevad neile kõige olulisemaid otsuseid, ja nad peavad tõmbama ainult ühe pärast ürgset. Ajaloolane professor Mary Schmidt ütles rändekriisi haripunktis 2015. aastal valusat tõde: riigiliidul ei ole ühist armeed, piiripolitsei võimu ega isegi tahet neid luua, sest tal puuduvad ühised väärtused, mida kaitsta. Seetõttu ei saa sellel olla ühist nägemust. Inimeste rändelaine mandril on äratanud Euroopa teadvuse Kesk-Euroopas. Alguses olid meie piirkonna kodanikud ja kohalikud parempoolsed šokeeritud, et vaadata apaatiat, millega meie lääne liitlased üleujutust tervitasid. Nad ei suutnud tõlgendada kõhklust, topeltkõnet ega enesetapu kaasamise poliitikat. Kesk-Euroopa ja selle liitlased on teatanud: nad ei taha Willkommenskulturit. Rändajate üleujutus ei ole lubatud Euroopa Liitu ja ka pagulaste jaotamise kohustuslik kvoot on tugevalt tagasi lükatud. See kindel seisukoht oli juba üllatav, kuid poole aastakümne jooksul on näha, et see nõudis ka erakorralist julgust, sest see kahjustab väga kõrgeid huve. Kuid julguse test oli edukas.","fi":"Maria Schmidt: Vaaravyöhykkeen roolit, pelit, mahdollisuudet Julkaisija: KKETTK Public Foundation, Budapest, 2016 Page: 344 Yleisö ei ole pitkään aikaan pitänyt EU:n puolustusvalmiuksien puutetta todellisena ongelmana. Vuodesta 1945 lähtien länsimaiset poliitikot ovat tottuneet siihen, että Yhdysvallat on selän takana, jonka johtajat tekevät heille tärkeimmät päätökset, ja heidän on tehtävä vain yksi alkukantaisen jälkeen. Professori Mary Schmidt, historioitsija, sanoi tuskallisen totuuden vuonna 2015, muuttoliikekriisin huipulla: valtioliitolla ei ole yhteistä armeijaa, rajapoliisivoimaa tai edes tahtoa luoda niitä, koska sillä ei ole yhteisiä arvoja puolustettavanaan. Sillä ei siis voi olla yhteistä näkemystä. Ihmisten muuttoaalto mantereella on herättänyt eurooppalaista tietoisuutta Keski-Euroopassa. Aluksi alueemme kansalaiset ja paikalliset oikeistot järkyttyivät seuratessaan apatiaa, jolla länsimaiset liittolaisemme suhtautuivat tulvaan myönteisesti. He eivät voineet tulkita epäröintiä, kaksoispuhetta tai itsetuhoista osallisuutta koskevaa politiikkaa. Keski-Eurooppa ja sen liittolaiset ovat ilmoittaneet seuraavaa: he eivät halua Willkommenskulturia. Siirtolaistulva ei ole sallittu Euroopan unioniin, ja myös pakollisten pakolaisten jakamista koskeva kiintiö hylätään voimakkaasti. Tämä tiukka näkemys oli jo yllättävä, mutta puolen vuosikymmenen jälkeen voidaan nähdä, että se vaati myös poikkeuksellista rohkeutta, koska se vahingoitti erittäin korkeita intressejä. Mutta rohkeuden koetus oli menestys.","fr":"Maria Schmidt: Dangers Zone Rôles, Jeux, Chances Éditeur: Fondation publique KKETTK, Budapest, 2016 Page: 344 Le manque de capacité de défense de l’UE n’est depuis longtemps pas perçu par le public comme un véritable problème. Depuis 1945, les politiciens occidentaux ont pris l’habitude d’avoir les États-Unis derrière le dos, dont les dirigeants prennent les décisions les plus importantes pour eux, et ils n’ont qu’à en tirer une après le primal. Le professeur Mary Schmidt, historien, a déclaré la douloureuse vérité en 2015, au plus fort de la crise migratoire: L’union d’État n’a pas d’armée commune, de pouvoir de police des frontières, ni même la volonté de les créer, parce qu’elle n’a pas de valeurs communes à défendre. Elle ne peut donc pas avoir une vision commune. La vague de migration des populations sur le continent a éveillé la conscience européenne en Europe centrale. Au début, les citoyens de notre région et la droite locale ont été choqués de voir l’apathie avec laquelle nos alliés occidentaux ont accueilli l’inondation. Ils ne pouvaient interpréter ni l’hésitation, ni le double discours, ni la politique d’inclusion suicidaire. L’Europe centrale et ses alliés ont annoncé: ils ne veulent pas Willkommenskultur. L’inondation des migrants n’est pas autorisée dans l’Union européenne et le quota obligatoire pour la répartition des «réfugiés» est également fortement rejeté. Ce point de vue ferme était déjà surprenant, mais à partir d’une demi-dix ans, on peut voir qu’il fallait aussi un courage extraordinaire, parce que cela nuisait à des intérêts très élevés. Mais l’épreuve du courage a été un succès.","ga":"Maria Schmidt: Rólanna Crios Baol, Cluichí, Seansamhla Foilsitheoir: Fondúireacht Phoiblí KKETTK, Búdaipeist, 2016 Leathanach: 344 Ní mheas an pobal gur fíorfhadhb í an easpa acmhainní cosanta san AE le fada an lá. Ó 1945, tá polaiteoirí an Iarthair tar éis éirí i dtaithí ar na Stáit Aontaithe taobh thiar dá ndroim, a bhfuil a gceannairí a dhéanamh ar na cinntí is tábhachtaí dóibh, agus tá siad ach a tharraingt ar cheann tar éis an primal. Dúirt an tOllamh Mary Schmidt, staraí, an fhírinne phianmhar in 2015, nuair a bhí géarchéim na himirce faoi lán seoil: níl arm coiteann ná cumhacht póilíneachta teorann ag an aontas stáit, ná fiú an toil chun iad a chruthú, toisc nach bhfuil aon luachanna coiteanna aige chun iad a chosaint. Ní féidir, dá bhrí sin, fís choiteann a bheith aige. Tá an rabharta imirce daoine ar an mór-roinn tar éis feasacht Eorpach a mhúscailt i Lár na hEorpa. Ar an gcéad dul síos, bhí an-shuaitheadh ar shaoránaigh an réigiúin agus ar an gceart áitiúil féachaint ar an apathy lenar chuir ár gcomhghuaillithe an Iarthair fáilte roimh an tuile. Ní raibh siad in ann ciall a bhaint as an mbeartas um chothú, caint dhúbailte ná cuimsiú féinmharfach. Tá an méid seo a leanas fógartha ag lár na hEorpa agus ag a comhghuaillithe: níl siad ag iarraidh Willkommenskultur. Ní cheadaítear an tuile imirceach isteach san Aontas Eorpach agus diúltaítear go láidir don chuóta éigeantach chun ‘dídeanaithe’ a dháileadh. Bhí an seasamh daingean seo iontas cheana féin, ach ó leath deich mbliana is féidir a fheiceáil gur gá misneach urghnách freisin, toisc go ngortaítear sé leasanna an-ard. Ach bhí rath ar an misneach.","hr":"Maria Schmidt: Opasne zone Uloge, Igre, Šanse Izdavač: Javna zaklada KKETTK, Budimpešta, 2016. Stranica: 344 Nedostatak obrambenih kapaciteta EU-a već dugo vremena nije percipiran kao stvarni problem. Od 1945. zapadni političari navikli su imati SAD iza leđa, čiji vođe donose najvažnije odluke za njih, a oni samo moraju povući jednu za iskonskom. Profesorica Mary Schmidt, povjesničarka, izjavila je bolnu istinu 2015. godine na vrhuncu migracijske krize: državna zajednica nema zajedničku vojsku, graničnu policijsku vlast, pa čak ni volju za njihovim stvaranjem, jer nema zajedničkih vrijednosti za obranu. Stoga ne može imati zajedničku viziju. Val migracija ljudi na kontinentu probudio je europsku svijest u srednjoj Europi. Isprva su građani naše regije i lokalne desnice bili šokirani kad su gledali apatiju s kojom su naši zapadni saveznici pozdravili poplavu. Nisu mogli protumačiti ni oklijevanje, dvostruki govor ni politiku suicidalnog uključivanja. Središnja Europa i njezini saveznici najavili su: ne žele Willkommenskulturu. Migrantska poplava nije dopuštena u Europskoj uniji, a također se snažno odbija obvezna kvota za raspodjelu „izbjeglica”. To čvrsto stajalište već je iznenađujuće, ali od pola desetljeća može se vidjeti da je također zahtijevala izvanrednu hrabrost, jer je povrijedila vrlo visoke interese. Ali test hrabrosti je bio uspješan.","it":"Maria Schmidt: Pericolose Zone Ruoli, Giochi, Possibilità Editore: Fondazione pubblica KKETTK, Budapest, 2016 Pagina: 344 La mancanza di capacità di difesa dell'UE non è da tempo percepita dai cittadini come un vero problema. Dal 1945, i politici occidentali si sono abituati ad avere gli Stati Uniti alle spalle, i cui leader prendono le decisioni più importanti per loro, e devono solo tirarne uno dopo il primordiale. La professoressa Mary Schmidt, storica, ha detto la dolorosa verità nel 2015, al culmine della crisi migratoria: L'unione di Stato non ha un esercito comune, un potere di polizia di frontiera, né la volontà di crearli, perché non ha valori comuni da difendere. Non può quindi avere una visione comune. L'ondata migratoria delle persone nel continente ha risvegliato la coscienza europea nell'Europa centrale. In un primo momento, i cittadini della nostra regione e la destra locale sono rimasti scioccati nel vedere l'apatia con cui i nostri alleati occidentali hanno accolto con favore l'alluvione. Non potevano interpretare né l'esitazione, il doppio discorso, né la politica di inclusione suicida. L'Europa centrale e i suoi alleati hanno annunciato: non vogliono Willkommenskultur. L'alluvione dei migranti non è consentita nell'Unione europea e la quota obbligatoria per la distribuzione dei \"rifugiati\" è anch'essa fortemente respinta. Questo punto di vista fermo era già sorprendente, ma da mezzo decennio si può vedere che richiedeva anche un coraggio straordinario, perché feriva interessi molto elevati. Ma la prova del coraggio è stata un successo.","lt":"Maria Schmidt: Pavojaus zona vaidmenys, žaidimai, šansai leidykla: KKETTK viešasis fondas, Budapeštas, 2016 m. 344 ES gynybos pajėgumų trūkumo visuomenė ilgą laiką nelaiko tikra problema. Nuo 1945 m. Vakarų politikai priprato turėti JAV už nugaros, kurių lyderiai priima jiems svarbiausius sprendimus, ir jie turi traukti tik vieną po pirminės. Profesorius Mary Schmidt, istorikas, sakė skausmingą tiesą 2015, migracijos krizės aukštyje: valstybės sąjunga neturi bendros armijos, pasienio policijos galios ar net noro juos sukurti, nes ji neturi bendrų vertybių, kurias būtų galima ginti. Todėl ji negali turėti bendros vizijos. Žmonių migracijos banga žemyne pažadino Europos sąmonę Vidurio Europoje. Iš pradžių mūsų regiono piliečiai ir vietos dešinieji buvo sukrėsti stebėti apatiją, su kuria mūsų Vakarų sąjungininkai pasveikino potvynį. Jie negalėjo interpretuoti nei dvejonių, nei dvigubos kalbos, nei įtraukties į savižudybę politikos. Vidurio Europa ir jos sąjungininkai paskelbė: jie nenori Vilkommenskulturo. Migrantų potvynis į Europos Sąjungą neįleidžiamas, o privaloma „pabėgėlių“ paskirstymo kvota taip pat griežtai atmetama. Šis tvirtas požiūris jau buvo nuostabus, tačiau nuo pusės dešimtmečio galima pastebėti, kad jam taip pat reikėjo ypatingos drąsos, nes tai pakenkė labai dideliems interesams. Bet drąsos išbandymas buvo sėkmingas.","lv":"Maria Schmidt: Bīstamās zonas lomas, spēles, iespējas Izdevējs: KKETTK Publiskais fonds, Budapešta, 2016 Lappuse: 344 ES aizsardzības spēju trūkumu sabiedrība jau ilgu laiku neuztver kā reālu problēmu. Kopš 1945. gada Rietumu politiķi ir pieraduši, ka ASV ir aiz muguras, kuru vadītāji viņiem pieņem vissvarīgākos lēmumus, un viņiem ir tikai jāvelk viens pēc pirmā. Profesore Marija Šmita, vēsturniece, teica sāpīgo patiesību 2015. gadā migrācijas krīzes augstumā: valsts savienībai nav kopīgas armijas, robežpolicijas varas vai pat gribas tos radīt, jo tai nav kopīgu vērtību, ko aizstāvēt. Tāpēc tai nevar būt kopēja redzējuma. Cilvēku migrācijas vilnis kontinentā ir atmodinājis Eiropas apziņu Centrāleiropā. Sākumā mūsu reģiona iedzīvotāji un vietējās tiesības tika satriekti vērot apātija, ar kuru mūsu Rietumu sabiedrotie atzinīgi novērtēja plūdus. Viņi nevarēja interpretēt ne vilcināšanos, ne dubultu runu, ne pašnāvības iekļaušanas politiku. Centrāleiropa un tās sabiedrotie ir paziņojuši: viņi nevēlas Willkommenskultur. Migrantu plūdi Eiropas Savienībā nav atļauti, un tiek stingri noraidīta arī obligātā kvota “bēgļu” sadalei. Šis stingrais viedoklis jau bija pārsteidzošs, bet no pusdesmit gadiem var redzēt, ka tas prasīja arī ārkārtas drosmi, jo tas kaitēja ļoti augstām interesēm. Bet drosmes pārbaude bija veiksmīga.","mt":"Maria Schmidt: Perikolu Żona Rwoli, Logħob, Chances Publiser: Fondazzjoni Pubblika ta’ KKETTK, Budapest, Paġna tal-2016: 344 In-nuqqas ta’ kapaċità ta’ difiża tal-UE għal żmien twil ma ġiex ipperċepit mill-pubbliku bħala problema reali. Mill-1945 ‘l hawn, il-politiċi tal-Punent saru mdorrijin li jkollhom l-Istati Uniti wara daharhom, li l-mexxejja tagħhom jieħdu l-aktar deċiżjonijiet importanti għalihom, u jridu jiġbdu waħda biss wara l-primal. Il-Professur Mary Schmidt, storiku, qalet il-verità diffiċli fl-2015, fl-eqqel tal-kriżi tal-migrazzjoni: l-unjoni tal-istat m’għandhiex armata komuni, poter tal-pulizija tal-fruntieri, jew saħansitra r-rieda li toħloqhom, għax m’għandhiex valuri komuni x’tiddefendi. Għalhekk ma jistax ikollu viżjoni komuni. Il-mewġa ta’ migrazzjoni tan-nies fil-kontinent qajmet kuxjenza Ewropea fl-Ewropa Ċentrali. Għall-ewwel, iċ-ċittadini tar-reġjun tagħna u d-dritt lokali kienu ixxukkjati biex jaraw l-apatija li biha l-alleati tal-Punent tagħna laqgħu l-għargħar. Ma setgħux jinterpretaw la eżitazzjoni, diskors doppju, u lanqas politika ta’ inklużjoni suwiċidali. L-Ewropa Ċentrali u l-alleati tagħha ħabbru: huma ma jridux Willkommenskultur. L-għargħar tal-migranti mhuwiex permess fl-Unjoni Ewropea u l-kwota obbligatorja għad-distribuzzjoni tar-‘refuġjati’ hija wkoll miċħuda bil-qawwa. Din il-pożizzjoni soda kienet diġà sorprendenti, iżda minn nofs għaxar snin jista ‘jidher li kien jeħtieġ ukoll kuraġġ straordinarju, għaliex iweġġgħu interessi għoljin ħafna. Imma t — ​ test tal — ​ kuraġġ kien suċċess.","nl":"Maria Schmidt: Gevaarlijke Zone Rollen, Spellen, Kansen Uitgever: KKETTK Public Foundation, Boedapest, 2016 Pagina: 344 Het gebrek aan defensiecapaciteit van de EU wordt door het publiek lang niet als een reëel probleem beschouwd. Sinds 1945 zijn westerse politici gewend geraakt aan het hebben van de VS achter hun rug, waarvan de leiders de belangrijkste beslissingen voor hen nemen, en ze hoeven er maar één na de oer te trekken. Professor Mary Schmidt, historicus, zei de pijnlijke waarheid in 2015, op het hoogtepunt van de migratiecrisis: de staatsunie heeft geen gemeenschappelijk leger, grenspolitiemacht, of zelfs de wil om ze te creëren, omdat het geen gemeenschappelijke waarden heeft om te verdedigen. Het kan dus geen gemeenschappelijke visie hebben. De migratiegolf van mensen op het continent heeft het Europese bewustzijn in Midden-Europa gewekt. In het begin waren de burgers van onze regio en het plaatselijke recht geschokt om de apathie te zien waarmee onze westerse bondgenoten de overstroming verwelkomden. Zij konden noch aarzeling, dubbele spraak, noch suïcidaal inclusiebeleid interpreteren. Midden-Europa en zijn bondgenoten hebben aangekondigd: ze willen Willkommenskultur niet. De migrantenvloed is niet toegestaan in de Europese Unie en het verplichte quotum voor de verdeling van „vluchtelingen” wordt ook sterk verworpen. Dit vaste standpunt was al verrassend, maar vanaf een half decennium kan worden gezien dat het ook buitengewone moed nodig had, omdat het zeer grote belangen schaadde. Maar de moedtest was een succes.","pl":"Maria Schmidt: Role strefy zagrożenia, gry, szanse Wydawca: Fundacja Publiczna KKETTK, Budapeszt, 2016 Strona: 344 Brak zdolności obronnych UE od dawna nie był postrzegany przez społeczeństwo jako prawdziwy problem. Od 1945 r. zachodni politycy przyzwyczaili się do posiadania USA za plecami, których przywódcy podejmowali dla nich najważniejsze decyzje, i muszą pociągnąć jedną za pierwotną. Profesor Mary Schmidt, historyk, powiedziała w 2015 r. bolesną prawdę, u szczytu kryzysu migracyjnego: unia państwowa nie ma wspólnej armii, siły policji granicznej, ani nawet woli ich stworzenia, ponieważ nie ma wspólnych wartości do obrony. Nie może zatem mieć wspólnej wizji. Fala migracji ludzi na kontynencie obudziła świadomość Europy w Europie Środkowej. Na początku obywatele naszego regionu i prawo lokalne byli zszokowani obserwacją apatii, z jaką nasi zachodni sojusznicy przyjęli powódź. Nie potrafili zinterpretować ani wahania, podwójnej mowy, ani samobójczej polityki integracji. Europa Środkowa i jej sojusznicy ogłosili: nie chcą Willkommenskultur. Powódź migrantów nie jest dopuszczona do Unii Europejskiej, a obowiązkowy limit podziału „uchodźców” jest również zdecydowanie odrzucany. Ten stanowczy punkt widzenia był już zaskakujący, ale od pół dekady widać, że wymagał on także niezwykłej odwagi, bo boli bardzo wysokie interesy. Ale test odwagi był sukcesem.","pt":"Maria Schmidt: Perigo Zona Funções, Jogos, Hipóteses Editor: Fundação Pública KKETTK, Budapeste, 2016 Página: 344 A falta de capacidade de defesa da UE não é, desde há muito, vista pelo público como um problema real. Desde 1945, os políticos ocidentais têm se acostumado a ter os EUA atrás de suas costas, cujos líderes tomam as decisões mais importantes para eles, e eles só têm que puxar um após o primal. A professora Mary Schmidt, historiadora, disse a dolorosa verdade em 2015, no auge da crise migratória: o sindicato do Estado não tem um exército comum, um poder polícia de fronteira, ou mesmo a vontade de criá-los, porque não tem valores comuns para defender. Não pode, portanto, ter uma visão comum. A onda de migração das pessoas no continente despertou a consciência europeia na Europa Central. A princípio, os cidadãos da nossa região e a direita local ficaram chocados ao ver a apatia com que os nossos aliados ocidentais saudaram a inundação. Eles não podiam interpretar nem hesitação, dupla fala ou política de inclusão suicida. A Europa Central e os seus aliados anunciaram: eles não querem o Willkommenskultur. A inundação migrante não é permitida na União Europeia e a quota obrigatória para a distribuição de «refugiados» também é fortemente rejeitada. Este ponto de vista firme já era surpreendente, mas a partir de meia década pode-se ver que também requer coragem extraordinária, porque prejudica interesses muito elevados. Mas o teste de coragem foi um sucesso.","ro":"Maria Schmidt: Roluri în zona de pericol, Jocuri, Șanse Publisher: Fundația Publică KKETTK, Budapesta, 2016 Pagina: 344 Lipsa capacității de apărare a UE nu a fost percepută de mult timp de către public ca o problemă reală. Din 1945, politicienii occidentali s-au obișnuit să aibă SUA pe la spate, ai căror lideri iau cele mai importante decizii pentru ei, și trebuie doar să tragă una după prima. Profesorul Mary Schmidt, istoric, a spus adevărul dureros în 2015, la apogeul crizei migrației: Uniunea statală nu are o armată comună, o putere a poliției de frontieră sau chiar voința de a le crea, deoarece nu are valori comune de apărat. Prin urmare, nu poate avea o viziune comună. Valul migrației oamenilor pe continent a trezit conștiința europeană în Europa Centrală. La început, cetățenii din regiunea noastră și din dreapta locală au fost șocați să privească apatia cu care aliații noștri occidentali au salutat inundațiile. Ei nu au putut interpreta nici ezitările, discursurile duble, nici politica de incluziune suicidară. Europa Centrală și aliații săi au anunțat: nu-l vor pe Willkommenskultur. Inundațiile migranților nu sunt permise în Uniunea Europeană, iar cota obligatorie de distribuire a „refugiaților” este, de asemenea, respinsă cu fermitate. Acest punct de vedere ferm a fost deja surprinzător, dar de la o jumătate de deceniu se poate observa că a necesitat, de asemenea, un curaj extraordinar, pentru că a rănit interese foarte mari. Dar testul curajului a fost un succes.","sk":"Maria Schmidtová: Nebezpečná zóna role, hry, šance Publisher: Verejná nadácia KKETTK, Budapešť, 2016 Stránka: 344 Neexistencia obranných kapacít EÚ už dlho nie je vnímaná verejnosťou ako skutočný problém. Od roku 1945 si západní politici zvykli mať USA za chrbtom, ktorých vodcovia robia pre nich najdôležitejšie rozhodnutia, a musia sa ťahať len po prvotnom. Historikka profesorka Mary Schmidtová povedala bolestivú pravdu v roku 2015 na vrchole migračnej krízy: štátna únia nemá spoločnú armádu, pohraničnú políciu, ani vôľu ich vytvoriť, pretože nemá spoločné hodnoty na obranu. Preto nemôže mať spoločnú víziu. Vlna migrácie ľudí na kontinente prebudila európske vedomie v strednej Európe. Najprv boli občania nášho regiónu a miestne právo šokovaní, keď sledovali apatiu, s ktorou naši západní spojenci privítali povodeň. Nemohli interpretovať ani váhanie, dvojakú reč ani politiku samovražednej inklúzie. Stredná Európa a jej spojenci oznámili: nechcú Willkommenskultura. Povodeň migrantov do Európskej únie nie je povolená a takisto sa dôrazne odmieta povinná kvóta na rozdelenie „utečencov“. Toto pevné stanovisko už bolo prekvapujúce, ale od pol desaťročia možno vidieť, že si vyžaduje aj mimoriadnu odvahu, pretože to poškodilo veľmi vysoké záujmy. Ale test odvahy bol úspešný.","sl":"Maria Schmidt: Nevarno območje Vloge, igre, možnosti Publisher: Javna fundacija KKETTK, Budimpešta, 2016 Stran: 344 Pomanjkanje obrambnih zmogljivosti EU že dolgo časa javnost ni zaznala kot pravi problem. Od leta 1945 so se zahodni politiki navadili, da imajo ZDA za hrbtom, katerih voditelji sprejemajo najpomembnejše odločitve zanje, in le eno morajo potegniti za prvo. Zgodovinarka profesorice Mary Schmidt je leta 2015 na vrhuncu migracijske krize povedala bolečo resnico: državna unija nima skupne vojske, mejne policije ali celo volje, da bi jih ustvarila, ker nima skupnih vrednot, ki bi jih branila. Zato ne more imeti skupne vizije. Val migracij ljudi na celini je prebudil evropsko zavest v srednji Evropi. Najprej so bili državljani naše regije in lokalne desnice šokirani, ko so opazovali apatijo, s katero so naši zahodni zavezniki pozdravili poplavo. Niso mogli razlagati niti obotavljanja, dvojnega govora ali politike samomorilnega vključevanja. Srednja Evropa in njeni zavezniki so napovedali: nočejo Willkommensovih kultur. Poplava migrantov v Evropsko unijo ni dovoljena, prav tako pa je močno zavrnjena obvezna kvota za porazdelitev „beguncev“. To trdno stališče je bilo že presenetljivo, vendar je od pol desetletja mogoče videti, da je zahteval tudi izjemen pogum, ker je prizadel zelo visoke interese. Toda preizkus poguma je bil uspeh.","sv":"Maria Schmidt: Riskzon Roller, Spel, Chans Publisher: KKETTK Public Foundation, Budapest, 2016 Sida: 344 Bristen på EU:s försvarskapacitet har sedan länge inte uppfattats som ett verkligt problem av allmänheten. Sedan 1945 har västerländska politiker vant sig vid att ha USA bakom ryggen, vars ledare fattar de viktigaste besluten för dem, och de behöver bara dra ett efter det ursprungliga. Professor Mary Schmidt, historiker, sade den smärtsamma sanningen 2015, vid migrationskrisens höjdpunkt: statsunionen har ingen gemensam armé, gränspolismakt eller ens vilja att skapa dem, eftersom den inte har några gemensamma värderingar att försvara. Den kan därför inte ha en gemensam vision. Vågen av människors migration på kontinenten har väckt det europeiska medvetandet i Centraleuropa. Till en början chockades medborgarna i vår region och den lokala högern över att se den apati med vilken våra västliga allierade välkomnade översvämningen. De kunde inte tolka vare sig tveksamhet, dubbeltal eller suicidal integrationspolitik. Centraleuropa och dess allierade har meddelat följande: de vill inte ha Willkommenskultur. Migrantöversvämningen är inte tillåten till Europeiska unionen och den obligatoriska kvoten för fördelningen av ”flyktingar” förkastas också starkt. Denna fasta ståndpunkt var redan överraskande, men från ett halvt decennium kan man se att det också krävde extraordinärt mod, eftersom det skadar mycket höga intressen. Men modtestet var en framgång."}},"title":{"hu":"Schmidt Mária: Veszélyzónában","machine_translations":{"bg":"Мария Шмид: В опасна зона","cs":"Maria Schmidtová: V nebezpečné zóně","da":"Maria Schmidt: I et farligt område","de":"Maria Schmidt: In Gefahrenzone","el":"Μαρία Σμιντ: Σε επικίνδυνη ζώνη","en":"Maria Schmidt: In danger zone","es":"Maria Schmidt: En la zona de peligro","et":"Maria Schmidt: Ohutsoonis","fi":"Maria Schmidt: Vaaravyöhykkeellä","fr":"Maria Schmidt: Dans la zone de danger","ga":"Maria Schmidt: I limistéar contúirte","hr":"Maria Schmidt: U opasnom području","it":"Maria Schmidt: In zona pericolosa","lt":"Maria Schmidt: Pavojingoje zonoje","lv":"Maria Schmidt: Bīstamajā zonā","mt":"Maria Schmidt: Fiż-żona ta’ periklu","nl":"Maria Schmidt: In gevarenzone","pl":"Maria Schmidt: W strefie zagrożenia","pt":"Maria Schmidt: Em zona de perigo","ro":"Maria Schmidt: În zona de pericol","sk":"Maria Schmidtová: V nebezpečnom priestore","sl":"Maria Schmidt: Na nevarnem območju","sv":"Maria Schmidt: I riskområde"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×