Huella

El texto que figura a continuación es una representación abreviada y encriptada de este contenido. Es importante verificar que el contenido no se ha modificado, ya que un solo cambio podría generar un valor totalmente distinto.

Valor: 830ef6d3406180da9e904fffcd8163410d7a17ef4604b68d960d01f586a85d8f

Fuente: {"body":{"es":"4. Que se proteja la riqueza y la pluralidad lingüística y cultural de los europeos, que está en peligro. Poco a poco, el inglés está desvirtuando su papel tácito de 'lingua franca' en la Unión Europea para convertirse en una jerga, en un idioma administrativo, pobre y que nos empobrece culturalmente a todos. Las instituciones de Bruselas están convirtiendo al inglés rutinario \"internacional\" en una lengua excluyente de las demás. La UE tiene que acentuar el uso de todos los idiomas europeos, valorando la biodiversidad de sus culturas subyacentes. Para avanzar en ese camino, la UE tiene que basarse en tres criterios objetivos: el número de europeos que tienen un determinado idioma como su lengua materna y como base de su cultura nacional o familiar, en los distintos estados y territorios europeos; el uso de los idiomas europeos en otros continentes y su reconocimiento en las instancias internacionales (ONU, UNESCO, OIT, FAO, OMS, OEA, OUA, etcétera); y, desde luego, el apoyo firme a las lenguas consideradas minoritarias (euskera, catalán, variantes del gaélico, bretón, gallego, frisón, karelio, luxemburgués, húngaro de Rumanía (Transilvania) y Serbia (Vojvodina), etc. Esa diversidad nos enriquece a todos los europeos y hoy es posible sostener esa biodiversidad lingüística con mucha menos burocracia que antes y con menos gasto presupuestario.","machine_translations":{"bg":"4. Че богатството и езиковият и културният плурализъм на европейците, които са изложени на риск, да бъдат защитени. Малко по малко английският изопачава мълчаливата си роля на „French Lingua“ в Европейския съюз, за да стане жаргон, административен език, беден и културно обедняващ всички ни. Институциите на Брюксел превръщат рутинния „международен“ английски език в език, изключващ останалите. ЕС трябва да засили използването на всички европейски езици, като оцени биологичното разнообразие на основните си култури. За да постигне напредък по този път, ЕС трябва да се основава на три обективни критерия: броя на европейците, които имат определен език като майчин език и като основа на своята национална или семейна култура, в различните европейски държави и територии; използването на европейски езици на други континенти и тяхното признаване в международни организации (ООН, ЮНЕСКО, МОТ, ФАО, СЗО, ОАД, ОАЕ и др.); и, разбира се, силна подкрепа за езиците, считани за малцинствени (Еускера, каталонски, варианти на келтски, бретонски, галисийски, фризийски, Карели, люксембургски, унгарски от Румъния (Трансилвания) и Сърбия (Войводина) и т.н. Това разнообразие обогатява всички европейци и днес е възможно да се поддържа това езиково биологично разнообразие с много по-малко бюрокрация от преди и с по-малко бюджетни разходи.","cs":"4. Chránit bohatství a jazykovou a kulturní pluralitu Evropanů, která je ohrožena. Krátce po kousku, angličtina překrucuje svou tichou roli „francouzské Lingua“ v Evropské unii, aby se stala žargonem, administrativním jazykem, chudým a kulturně ochabujícím nás všemi. Bruselské instituce přeměňují rutinní „mezinárodní“ angličtinu na jazyk bez ostatních. EU musí zdůraznit používání všech evropských jazyků a ocenit biologickou rozmanitost jejích základních kultur. Aby bylo možné na této cestě dosáhnout pokroku, musí EU vycházet ze tří objektivních kritérií: počet Evropanů, kteří mají určitý jazyk jako mateřský jazyk a jako základ své národní nebo rodinné kultury v různých evropských státech a územích; používání evropských jazyků na jiných kontinentech a jejich uznávání v mezinárodních orgánech (OSN, UNESCO, MOP, FAO, WHO, OAS, OAU atd.); a samozřejmě silná podpora jazyků považovaných za menšinové (Euskera, katalánština, varianty gaelštiny, bretonštiny, galicijštiny, Frisie, Karelie, lucemburštiny, maďarštiny z Rumunska (Transylvánie) a Srbska (Vojvodina) atd. Tato rozmanitost obohacuje všechny Evropany a dnes je možné tuto jazykovou biologickou rozmanitost udržet s mnohem menší byrokracií než dříve a s nižšími rozpočtovými výdaji.","da":"4. At europæernes rigdom og sproglige og kulturelle mangfoldighed, som er i fare, beskyttes. Lidt efter lidt fordrejer engelsk sin stiltiende rolle som \"fransk LINGUA\" i EU som en jargon, et administrativt sprog, fattige og kulturelt forarmede os alle. Institutionerne i Bruxelles gør rutinesproget \"internationalt\" engelsk til et sprog, der er eksklusivt for de andre. EU er nødt til at forstærke brugen af alle europæiske sprog ved at værdsætte biodiversiteten i de underliggende kulturer. For at gøre fremskridt på denne vej skal EU bygge på tre objektive kriterier: antallet af europæere, der har et bestemt sprog som modersmål og som grundlag for deres nationale kultur eller familiekultur i de forskellige europæiske stater og territorier anvendelse af europæiske sprog på andre kontinenter og anerkendelse heraf i internationale organer (FN, UNESCO, ILO, FAO, WHO, OAS, OAU osv.) og naturligvis stærk støtte til de sprog, der betragtes som mindretal (Euskera, catalansk, varianter af gælisk, bretonsk, galicisk, frisisk, kareli, luxembourgsk, ungarsk fra Rumænien (Transsylvanien) og Serbien (Vojvodina) osv. Denne mangfoldighed beriger alle europæere, og i dag er det muligt at opretholde denne sproglige mangfoldighed med langt mindre bureaukrati end før og med færre budgetudgifter.","de":"4. Dass der Reichtum und die sprachliche und kulturelle Vielfalt der Europäer, die gefährdet sind, geschützt werden. Nach und nach verzerrt Englisch seine stillschweigende Rolle des „Französischen Lingua“ in der Europäischen Union, um zu einem Jargon, einer Verwaltungssprache zu werden, die uns alle arm und kulturell verarmt. Die Brüsseler Institutionen machen das „internationale“ Englisch in eine Sprache ohne die anderen. Die EU muss die Verwendung aller europäischen Sprachen verstärken und dabei die biologische Vielfalt ihrer zugrunde liegenden Kulturen bewerten. Um auf diesem Weg Fortschritte zu erzielen, muss die EU auf drei objektiven Kriterien aufbauen: die Zahl der Europäer, die eine bestimmte Sprache als Muttersprache und als Grundlage ihrer nationalen oder familiären Kultur in den verschiedenen europäischen Staaten und Gebieten haben; die Verwendung europäischer Sprachen auf anderen Kontinenten und ihre Anerkennung in internationalen Gremien (UN, UNESCO, ILO, FAO, WHO, OAS, OAU usw.); und natürlich starke Unterstützung für die als Minderheit betrachteten Sprachen (Euskera, Katalanisch, Varianten gälisch, bretonisch, galizisch, friesisch, Kareli, Luxemburgisch, Ungarisch aus Rumänien (Transsilvanien) und Serbien (Vojvodina) usw. Diese Vielfalt bereichert alle Europäer und heute ist es möglich, diese sprachliche Biodiversität mit viel weniger Bürokratie als bisher und mit weniger Haushaltsausgaben zu erhalten.","el":"4. Να προστατευθεί ο πλούτος και ο γλωσσικός και πολιτιστικός πλουραλισμός των Ευρωπαίων, ο οποίος κινδυνεύει. Σιγά-σιγά, η αγγλική διαστρεβλώνει τον σιωπηρό της ρόλο του «γαλλικού Lingua» στην Ευρωπαϊκή Ένωση για να γίνει ορολογία, διοικητική γλώσσα, φτωχή και πολιτισμικά εξαθλίωση όλων μας. Τα θεσμικά όργανα των Βρυξελλών μετατρέπουν τα συνήθη «διεθνή» αγγλικά σε γλώσσα που δεν περιλαμβάνει τις άλλες. Η ΕΕ πρέπει να ενισχύσει τη χρήση όλων των ευρωπαϊκών γλωσσών, αποτιμώντας τη βιοποικιλότητα των υποκείμενων πολιτισμών της. Για να σημειωθεί πρόοδος σε αυτή την κατεύθυνση, η ΕΕ πρέπει να βασιστεί σε τρία αντικειμενικά κριτήρια: τον αριθμό των Ευρωπαίων που έχουν ως μητρική τους γλώσσα μια συγκεκριμένη γλώσσα και ως βάση της εθνικής ή οικογενειακής κουλτούρας τους, στα διάφορα ευρωπαϊκά κράτη και εδάφη· τη χρήση ευρωπαϊκών γλωσσών σε άλλες ηπείρους και την αναγνώρισή τους σε διεθνείς οργανισμούς (ΟΗΕ, UNESCO, ΔΟΕ, FAO, ΠΟΥ, ΟΑΚ, ΟΑΕ κ.λπ.)· και, φυσικά, ισχυρή υποστήριξη για τις γλώσσες που θεωρούνται μειονοτικές (Euskera, Καταλανικά, παραλλαγές της ιρλανδικής, Breton, Galician, Frisian, Kareli, Λουξεμβουργιανά, Ουγγρικά από τη Ρουμανία (Τρανσυλβανία) και Σερβία (Βοϊβοντίνα) κλπ. Αυτή η πολυμορφία εμπλουτίζει όλους τους Ευρωπαίους και σήμερα είναι δυνατόν να διατηρηθεί αυτή η γλωσσική βιοποικιλότητα με πολύ λιγότερη γραφειοκρατία από ό, τι πριν και με λιγότερες δημοσιονομικές δαπάνες.","en":"4. That the richness and linguistic and cultural plurality of Europeans, which is at risk, be protected. Little by little, English is distorting its tacit role of ‘French Lingua’ in the European Union to become a jargon, an administrative language, poor and culturally impoverishing us all. The institutions of Brussels are turning routine “international” English into a language exclusive of the others. The EU needs to accentuate the use of all European languages, valuing the biodiversity of its underlying cultures. In order to make progress on this path, the EU has to build on three objective criteria: the number of Europeans who have a particular language as their mother tongue and as the basis of their national or family culture, in the various European states and territories; the use of European languages in other continents and their recognition in international bodies (UN, UNESCO, ILO, FAO, WHO, OAS, OAU, etc.); and, of course, strong support for the languages considered minority (Euskera, Catalan, variants of Gaelic, Breton, Galician, Frisian, Kareli, Luxembourgish, Hungarian from Romania (Transylvania) and Serbia (Vojvodina), etc. This diversity enriches all Europeans and today it is possible to sustain this linguistic biodiversity with much less bureaucracy than before and with less budgetary expenditure.","et":"4. Kaitsta eurooplaste rikkust ning keelelist ja kultuurilist mitmekesisust, mis on ohus. Vähehaaval moonutab inglise keel oma vaikivat rolli „Prantsuse Lingua“ Euroopa Liidus, et saada žargooniks, halduskeeleks, mis vaene ja kultuuriliselt meid kõiki vaesleb. Brüsseli institutsioonid muudavad rutiinse „rahvusvahelise“ inglise keele keeleks, mis ei hõlma teisi. EL peab rõhutama kõigi Euroopa keelte kasutamist, väärtustades selle aluseks olevate kultuuride bioloogilist mitmekesisust. Selles suunas edu saavutamiseks peab EL tuginema kolmele objektiivsele kriteeriumile: nende eurooplaste arv, kelle emakeel ja rahvus- või perekultuur on Euroopa eri riikides ja territooriumidel teatud keel; Euroopa keelte kasutamine teistel kontinentidel ja nende tunnustamine rahvusvahelistes organisatsioonides (ÜRO, UNESCO, ILO, FAO, WHO, OAS, OAU jne); ja muidugi tugev toetus vähemuskeeltele (Euskera, katalaani keeled, gaeli, gaeli, galiitsia, Kareli, Luksemburgi, ungari keeled Rumeeniast (Transilvaania) ja Serbiast (Vojvodina) jne). See mitmekesisus rikastab kõiki eurooplasi ning tänapäeval on võimalik seda keelelist bioloogilist mitmekesisust säilitada palju väiksema bürokraatiaga kui varem ja väiksemate eelarvekuludega.","fi":"4. Eurooppalaisten rikkautta sekä kielellistä ja kulttuurista monimuotoisuutta, joka on vaarassa, suojellaan. Englanti vääristää vähitellen ”ranskalaisen Linguan” hiljaista rooliaan Euroopan unionissa tullakseen ammattikieleksi, hallinnolliseksi kieleksi, köyhäksi ja kulttuurisesti köyhdyttäväksi meistä kaikista. Brysselin toimielimet ovat muuttamassa ”kansainvälistä” englantia tavalliseksi kieleksi, jolla ei ole muita kieliä. EU:n on korostettava kaikkien eurooppalaisten kielten käyttöä ja arvostettava sen taustalla olevien kulttuurien biologista monimuotoisuutta. Edistyäkseen tällä tiellä EU:n on perustuttava kolmeen objektiiviseen kriteeriin: niiden eurooppalaisten lukumäärä, joilla on äidinkielensä ja kansallisen tai perhekulttuurinsa perustana tietty kieli Euroopan eri valtioissa ja alueilla; eurooppalaisten kielten käyttö muilla mantereilla ja niiden tunnustaminen kansainvälisissä elimissä (YK, Unesco, ILO, FAO, WHO, OAS, OAU jne.); ja tietenkin vahva tuki vähemmistökielille (Euskera, katalaani, gaelin, Bretonin, Galician, Frisianin, Karelin, luxemburgilaisen, unkarin, Romanian (Transylvania) ja Serbian (Vojvodina) variantit jne. Tämä moninaisuus rikastuttaa kaikkia eurooppalaisia, ja nykyään on mahdollista ylläpitää tätä kielellistä biologista monimuotoisuutta huomattavasti vähemmän byrokratialla ja pienemmillä talousarviomenoilla.","fr":"4. Que la richesse et la pluralité linguistique et culturelle des Européens, qui sont en danger, soient protégées. Peu à peu, l’anglais déforme son rôle tacite de «Français Lingua» dans l’Union européenne pour devenir un jargon, une langue administrative, pauvre et culturellement appauvri. Les institutions bruxelloises transforment l’anglais de routine «international» en une langue exclusive des autres. L’UE doit accentuer l’utilisation de toutes les langues européennes, en valorisant la biodiversité de ses cultures sous-jacentes. Pour progresser dans cette voie, l’UE doit s’appuyer sur trois critères objectifs: le nombre d’Européens qui ont une langue particulière comme langue maternelle et comme base de leur culture nationale ou familiale, dans les différents Etats et territoires européens; l’utilisation des langues européennes dans d’autres continents et leur reconnaissance dans les organismes internationaux (ONU, UNESCO, OIT, FAO, OMS, OEA, OUA, etc.); et, bien sûr, un fort soutien aux langues considérées comme minoritaires (Euskera, Catalan, variantes gaéliques, breton, Galicien, frison, Karéli, Luxembourgeois, hongrois de Roumanie (Transylvanie) et Serbie (Vojvodine), etc. Cette diversité enrichit tous les Européens et il est aujourd’hui possible de maintenir cette biodiversité linguistique avec beaucoup moins de bureaucratie qu’auparavant et avec moins de dépenses budgétaires.","ga":"4. Go ndéanfar saibhreas agus iolrachas teanga agus cultúrtha na nEorpach, atá i mbaol, a chosaint. Beagán ar bith, tá an Béarla ag saobhadh a ról intuigthe ‘French Lingua’ san Aontas Eorpach le bheith ina bhéarlagair, ina theanga riaracháin, ina teanga bhocht agus ina lagtrá ar chultúr. Tá an Béarla “idirnáisiúnta” á thiontú mar ghnáth-theanga ag institiúidí na Bruiséile, gan na teangacha eile a áireamh. Ní mór don AE béim a chur ar úsáid theangacha uile na hEorpa, ag glacadh le bithéagsúlacht a chuid cultúr bunúsach. D’fhonn dul chun cinn a dhéanamh ar an mbealach sin, ní mór don AE tógáil ar thrí chritéar oibiachtúla: líon na nEorpach a bhfuil teanga ar leith acu mar mháthairtheanga agus mar bhonn dá gcultúr náisiúnta nó dá gcultúr teaghlaigh, sna stáit agus sna críocha éagsúla Eorpacha; úsáid teangacha Eorpacha in ilchríocha eile agus aitheantas a thabhairt dóibh i gcomhlachtaí idirnáisiúnta (NA, UNESCO, EIS, FAO, WHO, OAS, OAU, etc.); agus, ar ndóigh, tacaíocht láidir do na teangacha a breithníodh mar mhionteanga (Euskera, Catalóinis, leaganacha Gaeilge, Briotáinis, Gailísis, Frisian, Kareli, Lucsamburgach, Ungáiris ón Rómáin (Transylvania) agus ón tSeirbia (Vojvodina), etc. Saibhríonn an éagsúlacht seo gach Eorpach agus inniu is féidir an bhithéagsúlacht theangeolaíoch seo a chothú le níos lú maorlathais ná mar a bhí roimhe agus le caiteachas buiséadach níos lú.","hr":"4. Da se zaštiti bogatstvo te jezični i kulturni pluralizam Europljana, koji su ugroženi. Malo po malo, engleski iskrivljuje svoju prešutnu ulogu „francuske Lingue” u Europskoj uniji kako bi postao žargon, administrativni jezik, koji nas sve siromašno i kulturno osiromašuje. Institucije Bruxellesa rutinski „međunarodni” engleski pretvaraju u jezik koji ne uključuje ostale jezike. EU mora naglasiti uporabu svih europskih jezika, vrednujući biološku raznolikost temeljnih kultura. Kako bi ostvario napredak na tom putu, EU se mora osloniti na tri objektivna kriterija: broj Europljana koji imaju određeni jezik kao materinji jezik i kao temelj nacionalne ili obiteljske kulture u različitim europskim državama i područjima; uporabu europskih jezika na drugim kontinentima i njihovo priznavanje u međunarodnim tijelima (UN, UNESCO, ILO, FAO, WHO, OAS, OAU itd.); i, naravno, snažna potpora jezicima koji se smatraju manjinskim (Euskera, katalonski, varijante irskog, bretonskog, galicijskog, Frizijskog, Karelijskog, luksemburškog, mađarskog iz Rumunjske (Transilvanije) i Srbije (Vojvodina) itd. Ova raznolikost obogaćuje sve Europljane i danas je moguće održati tu jezičnu biološku raznolikost s mnogo manje birokracije nego prije i uz manje proračunskih rashoda.","hu":"4. Az európaiak veszélyeztetett gazdagságának, nyelvi és kulturális sokszínűségének védelme. Az angol apránként eltorzítja a „francia Lingua” Európai Unióban betöltött hallgatólagos szerepét, hogy zsargon legyen, közigazgatási nyelv, szegény és kulturálisan elszegényít mindannyiunkat. A brüsszeli intézmények a rutinszerű „nemzetközi” angolt olyan nyelvvé változtatják, amely a többieket nem érinti. Az EU-nak ki kell emelnie valamennyi európai nyelv használatát, értékelve a mögöttes kultúrák biológiai sokféleségét. Az ezen az úton történő előrelépés érdekében az EU-nak három objektív kritériumra kell épülnie: azon európaiak száma, akik anyanyelvként, illetve nemzeti vagy családi kultúrájuk alapjaként egy adott nyelvet használnak a különböző európai államokban és területeken; az európai nyelvek használata más kontinenseken és azok elismerése a nemzetközi szervezetekben (ENSZ, UNESCO, ILO, FAO, WHO, OAS, OAU stb.); és természetesen a kisebbségnek tekintett nyelvek (Euskera, katalán, ír, breton, galíciai, fríz, kareli, luxemburgi, román (erdélyi) és szerbiai (Vojvodina) stb. Ez a sokféleség minden európait gazdagít, és ma sokkal kevesebb bürokráciával és kevesebb költségvetési kiadással lehet fenntartani ezt a nyelvi biológiai sokféleséget.","it":"4. Che sia tutelata la ricchezza e la pluralità linguistica e culturale degli europei, che è a rischio. A poco a poco, l'inglese sta distorcendo il suo ruolo tacito di \"Lingua francese\" nell'Unione europea per diventare un gergo, una lingua amministrativa, poveri e culturalmente impoverendo tutti noi. Le istituzioni di Bruxelles stanno trasformando la routine \"internazionale\" inglese in una lingua esclusiva delle altre. L'UE deve accentuare l'uso di tutte le lingue europee, valorizzando la biodiversità delle sue culture di base. Per compiere progressi in questo senso, l'UE deve basarsi su tre criteri obiettivi: il numero di europei che hanno una lingua particolare come lingua madre e come base della loro cultura nazionale o familiare, nei vari Stati e territori europei; l'uso delle lingue europee in altri continenti e il loro riconoscimento negli organismi internazionali (ONU, UNESCO, OIL, FAO, OAS, OAS, OAU, ecc.); e, naturalmente, un forte sostegno alle lingue considerate minoranza (Euskera, catalano, varianti di gaelico, bretone, galiziano, frisone, Kareli, lussemburghese, ungherese dalla Romania (Transilvania) e Serbia (Vojvodina), ecc. Questa diversità arricchisce tutti gli europei e oggi è possibile sostenere questa biodiversità linguistica con molto meno burocrazia rispetto a prima e con meno spese di bilancio.","lt":"4. Apsaugoti europiečių turtingumą ir kalbinį bei kultūrinį pliuralizmą, kuriam gresia pavojus. Anglų kalba šiek tiek iškreipia savo numanomą „prancūzų lingua“ vaidmenį Europos Sąjungoje, kad taptų žargonu, administracine kalba, skurdžiais ir kultūriškai nuskurdinančiais mus visus. Briuselio institucijos kasdienę „tarptautinę“ anglų kalbą paverčia kita kalba. ES turi pabrėžti visų Europos kalbų vartojimą, vertindama pagrindinių kultūrų biologinę įvairovę. Siekdama pažangos šioje srityje, ES turi remtis trimis objektyviais kriterijais: europiečių, kurių gimtoji kalba ir tautinės ar šeimos kultūros pagrindas yra tam tikra kalba, skaičius įvairiose Europos valstybėse ir teritorijose; Europos kalbų vartojimas kituose žemynuose ir jų pripažinimas tarptautinėse organizacijose (JT, UNESCO, TDO, FAO, PSO, AVO, AVO ir kt.); ir, žinoma, tvirtai remti kalbas, laikomas mažuma (Euskera, katalonų, gėlų, bretonų, galisų, frizų, Kareli, liuksemburgiečių, vengrų iš Rumunijos (Transilvanija) ir Serbijos (Vojvodina) ir kt. Ši įvairovė praturtina visus europiečius ir šiandien šią kalbinę biologinę įvairovę galima išlaikyti kur kas mažiau biurokratijos nei anksčiau ir mažiau biudžeto išlaidų.","lv":"4. Aizsargāt apdraudēto eiropiešu bagātību, valodu un kultūras daudzveidību. Pamazām angļu valoda kropļo klusējot izteikto “franču Lingua” lomu Eiropas Savienībā, lai kļūtu par žargonu, administratīvu valodu, nabadzīgu un kultūras ziņā nabagu. Briseles iestādes ikdienišķo “starptautisko” angļu valodu pārvērš par citu valodu. ES ir jāuzsver visu Eiropas valodu lietojums, novērtējot tās pamatkultūru bioloģisko daudzveidību. Lai gūtu panākumus šajā virzienā, ES ir jābalstās uz trim objektīviem kritērijiem: to eiropiešu skaits, kuru dzimtā valoda un nacionālās vai ģimenes kultūras pamats ir noteikta valoda dažādās Eiropas valstīs un teritorijās; Eiropas valodu izmantošana citos kontinentos un to atzīšana starptautiskās struktūrās (ANO, UNESCO, SDO, FAO, PVO, OAS, OAU u. c.); un, protams, spēcīgs atbalsts valodām, ko uzskata par minoritāšu (Euskera, katalāņu, gēlu, Bretonu, galisiešu, frīzu, Kareli, luksemburgiešu, ungāru no Rumānijas (Transilvānijas) un Serbijas (Vojvodina) utt. Šī daudzveidība bagātina visus eiropiešus, un šodien ir iespējams saglabāt šo lingvistisko bioloģisko daudzveidību ar daudz mazāku birokrātiju nekā iepriekš un ar mazākiem budžeta izdevumiem.","mt":"4. Li jitħarsu r-rikkezza u l-pluralità lingwistika u kulturali tal-Ewropej, li hija f’riskju. Ftit ftit, l-Ingliż qed jgħawweġ ir-rwol taċitu tiegħu ta’ ‘Franċiż Lingua’ fl-Unjoni Ewropea biex isir lingwaġġ tekniku, lingwa amministrattiva, fqira u kulturalment imkabbra lkoll. l-istituzzjonijiet ta’ Brussell qed jibdlu l-Ingliż “internazzjonali” ta’ rutina f’lingwa esklussiva tal-oħrajn. Jeħtieġ li l-UE tenfasizza l-użu tal-lingwi Ewropej kollha, billi tivvaluta l-bijodiversità tal-kulturi sottostanti tagħha. Sabiex isir progress f’din it-triq, l-UE trid tibni fuq tliet kriterji oġġettivi: in-numru ta’ Ewropej li għandhom lingwa partikolari bħala l-lingwa materna tagħhom u bħala l-bażi tal-kultura nazzjonali jew tal-familja tagħhom, fl-istati u t-territorji differenti Ewropej; l-użu tal-lingwi Ewropej f’kontinenti oħra u r-rikonoxximent tagħhom f’korpi internazzjonali (in-NU, l-UNESCO, l-ILO, il-FAO, il-WHO, l-OAS, l-OAU, eċċ.); u naturalment, appoġġ qawwi għal-lingwi meqjusa bħala minoritarji (Euskera, Katalan, varjanti ta’ Gaelic, Breton, Galizju, Frisian, Kareli, Lussemburgiż, Ungeriż mir-Rumanija (Transilvanja) u s-Serbja (Vojvodina), eċċ. Din id-diversità tarrikkixxi lill-Ewropej kollha u llum huwa possibbli li din il-bijodiversità lingwistika tiġi sostnuta b’ħafna inqas burokrazija minn qabel u b’inqas nefqa baġitarja.","nl":"4. Dat de rijkdom en de taalkundige en culturele verscheidenheid van de Europeanen, die gevaar lopen, worden beschermd. Beetje bij beetje vervormt Engels zijn stilzwijgende rol van „Frans Lingua” in de Europese Unie om een jargon te worden, een administratieve taal, arm en cultureel verarmd ons allemaal. De Brusselse instellingen maken van routinematig „internationaal” Engels een taal exclusief de andere. De EU moet het gebruik van alle Europese talen benadrukken en de biodiversiteit van haar onderliggende culturen waarderen. Om vooruitgang te boeken op dit pad moet de EU voortbouwen op drie objectieve criteria: het aantal Europeanen met een bepaalde taal als moedertaal en als basis voor hun nationale of gezinscultuur, in de verschillende Europese landen en gebieden; het gebruik van Europese talen in andere continenten en hun erkenning in internationale organen (VN, UNESCO, IAO, FAO, WHO, OAS, OAU, enz.); en natuurlijk, sterke steun voor de talen die als minderheid worden beschouwd (Euskera, Catalaans, varianten van Gaelic, Bretons, Galicisch, Friese, Kareli, Luxemburgs, Hongaars uit Roemenië (Transsylvanië) en Servië (Vojvodina), enz. Deze diversiteit verrijkt alle Europeanen en vandaag is het mogelijk om deze taalkundige biodiversiteit met veel minder bureaucratie dan voorheen en met minder budgettaire uitgaven in stand te houden.","pl":"4. Ochrona bogactwa oraz różnorodności językowej i kulturowej Europejczyków, która jest zagrożona. Po trochu angielski zniekształca swoją milczącą rolę „French Lingua” w Unii Europejskiej, aby stać się żargonem, językiem administracyjnym, biednym i kulturowo zubożającym nas wszystkich. Instytucje Brukseli zamieniają rutynowy „międzynarodowy” angielski w język wyłączny z innych. UE musi podkreślić stosowanie wszystkich języków europejskich, doceniając różnorodność biologiczną jej podstawowych kultur. Aby poczynić postępy na tej drodze, UE musi oprzeć się na trzech obiektywnych kryteriach: liczba Europejczyków, którzy mają określony język jako język ojczysty i jako podstawę ich kultury narodowej lub rodzinnej, w różnych państwach i terytoriach europejskich; posługiwanie się językami europejskimi na innych kontynentach i ich uznawanie w organach międzynarodowych (ONZ, UNESCO, MOP, FAO, WHO, OAS, OAU itp.); i oczywiście silne poparcie dla języków uznawanych za mniejszość (Euskera, kataloński, warianty gaelickiego, bretońskiego, galicyjskiego, fryzyjskiego, karelijskiego, luksemburskiego, węgierskiego z Rumunii (Transylwanii) i Serbii (Vojvodina) itp. Ta różnorodność wzbogaca wszystkich Europejczyków i obecnie możliwe jest utrzymanie tej różnorodności językowej przy znacznie mniejszej biurokracji niż wcześniej i przy mniejszych wydatkach budżetowych.","pt":"4. Que a riqueza e a pluralidade linguística e cultural dos europeus, que está em risco, sejam protegidas. Pouco a pouco, o inglês está a distorcer o seu papel tácito de «linguagem francesa» na União Europeia para se tornar um jargão, uma língua administrativa, pobre e culturalmente empobrecendo-nos a todos. As instituições de Bruxelas estão a transformar o inglês «internacional» rotineiro numa língua exclusiva das outras. A UE tem de acentuar a utilização de todas as línguas europeias, valorizando a biodiversidade das suas culturas subjacentes. A fim de avançar nesta via, a UE tem de basear-se em três critérios objetivos: o número de europeus que têm uma língua específica como língua materna e como base da sua cultura nacional ou familiar, nos vários Estados e territórios europeus; o uso de línguas europeias em outros continentes e seu reconhecimento em organismos internacionais (ONU, UNESCO, OIT, FAO, OMS, OEA, OUA, etc.); e, naturalmente, um forte apoio às línguas consideradas minoritárias (Euskera, catalão, variantes do gaélico, bretão, galego, frísio, Kareli, luxemburguês, húngaro da Roménia (Transilvânia) e Sérvia (Voivodina), etc. Esta diversidade enriquece todos os europeus e hoje é possível sustentar esta biodiversidade linguística com muito menos burocracia do que antes e com menos despesas orçamentais.","ro":"4. Ca bogăția și pluralitatea lingvistică și culturală a europenilor, care sunt în pericol, să fie protejate. Încetul cu încetul, engleza își distorsionează rolul tacit de „Lingua franceză” în Uniunea Europeană pentru a deveni un jargon, o limbă administrativă, săracă și culturală, care ne sărăcește pe toți. Instituțiile din Bruxelles transformă engleza „internațională” de rutină într-o limbă exclusivă a celorlalte. UE trebuie să accentueze utilizarea tuturor limbilor europene, evaluând biodiversitatea culturilor sale de bază. Pentru a înregistra progrese pe această cale, UE trebuie să se bazeze pe trei criterii obiective: numărul de europeni care au o anumită limbă ca limbă maternă și ca bază a culturii lor naționale sau familiale, în diferitele state și teritorii europene; utilizarea limbilor europene pe alte continente și recunoașterea lor în organismele internaționale (ONU, UNESCO, OIM, FAO, OMS, OAS, OAU etc.); și, desigur, un sprijin puternic pentru limbile considerate minoritare (Euskera, catalană, variante de galică, bretonă, galiciană, frizonă, Kareli, luxemburgheză, maghiară din România (Transylvania) și Serbia (Vojvodina), etc. Această diversitate îmbogățește toți europenii, iar astăzi este posibil să susținem această biodiversitate lingvistică cu mult mai puțină birocrație decât înainte și cu cheltuieli bugetare.","sk":"4. Chrániť bohatstvo a jazykovú a kultúrnu pluralitu Európanov, ktorá je ohrozená. Angličtina postupne skresľuje svoju tichú úlohu „francúzskej Linguy“ v Európskej únii, aby sa stala žargónom, administratívnym jazykom, chudobnými a kultúrne ochudobnenými nás všetkých. Bruselské inštitúcie menia rutinnú „medzinárodnú“ angličtinu na jazyk, ktorý je výlučným jazykom ostatných. EÚ musí zdôrazniť používanie všetkých európskych jazykov a oceniť biodiverzitu základných kultúr. Na dosiahnutie pokroku na tejto ceste musí EÚ vychádzať z troch objektívnych kritérií: počet Európanov, ktorí majú určitý jazyk ako svoj materinský jazyk a ako základ svojej národnej alebo rodinnej kultúry v rôznych európskych štátoch a územiach; používanie európskych jazykov na iných kontinentoch a ich uznávanie v medzinárodných orgánoch (OSN, UNESCO, MOP, FAO, WHO, OAS, OAU atď.); a samozrejme výrazná podpora jazykov považovaných za menšinu (Euskera, katalánčina, varianty gaelčina, bretónčina, galícijčina, frízština, Kareli, Luxemburčina, maďarčina z Rumunska (Transylvánia) a Srbsko (Vojvodina) atď. Táto rozmanitosť obohacuje všetkých Európanov a dnes je možné zachovať túto jazykovú biodiverzitu s oveľa menšou byrokraciou ako predtým a s nižšími rozpočtovými výdavkami.","sl":"4. Zaščititi bogastvo ter jezikovno in kulturno pluralnost Evropejcev, ki so ogroženi. Angleščina malo po malo izkrivlja svojo tiho vlogo „francoske Lingue“ v Evropski uniji, da bi postala žargon, upravni jezik, slab in kulturno osiromašen. Bruseljske institucije rutinsko „mednarodno“ angleščino spreminjajo v jezik, ki je izključen iz drugih. EU mora poudariti uporabo vseh evropskih jezikov in pri tem ceniti biotsko raznovrstnost svojih osnovnih kultur. Da bi EU dosegla napredek na tej poti, mora graditi na treh objektivnih merilih: število Evropejcev, ki imajo določen jezik kot materni jezik in so osnova nacionalne ali družinske kulture, v različnih evropskih državah in ozemljih; uporabo evropskih jezikov na drugih celinah in njihovo priznavanje v mednarodnih organih (ZN, UNESCO, ILO, FAO, WHO, OAS, OAU itd.); in seveda močna podpora jezikom, ki veljajo za manjšine (Evskera, Katalonščina, različice irščine, bretonščine, galicijščine, frizščine, karelija, luksemburškega, madžarskega iz Romunije (Transilvanija) in Srbije (Vojvodina) itd. Ta raznolikost bogati vse Evropejce in danes je to jezikovno biotsko raznovrstnost mogoče ohraniti z veliko manj birokracije kot prej in z manjšimi proračunskimi odhodki.","sv":"4. Att européernas rikedom, språkliga och kulturella mångfald, som är i fara, skyddas. Lite i taget förvränger engelska sin tysta roll som ”Franska Lingua” i Europeiska unionen för att bli en jargong, ett administrativt språk, fattig och kulturellt utarmad för oss alla. Institutionerna i Bryssel håller på att omvandla rutinen ”internationell” engelska till ett språk som är exklusivt för de andra. EU måste betona användningen av alla europeiska språk och värdesätta den biologiska mångfalden i dess underliggande kulturer. För att göra framsteg på denna väg måste EU bygga på tre objektiva kriterier: antalet européer som har ett visst språk som modersmål och som grund för sin nationella kultur eller familjekultur i de olika europeiska staterna och territorierna. användning av europeiska språk på andra kontinenter och erkännande av dessa i internationella organ (FN, Unesco, ILO, FAO, WHO, OAS, OAU osv.). och naturligtvis starkt stöd för de språk som betraktas som minoritet (Euskera, katalanska, varianter av gaeliska, bretonska, galiciska, frisiska, kareli, luxemburgska, ungerska från Rumänien (Transylvanien) och Serbien (Vojvodina), etc. Denna mångfald berikar alla européer och i dag är det möjligt att upprätthålla denna språkliga biologiska mångfald med mycket mindre byråkrati än tidigare och med mindre budgetutgifter."}},"title":{"es":"La Unión Hace El Futuro: Cómo defender el Modo de vida europeo (2)","machine_translations":{"bg":"Съюзът прави бъдещето: Как да защитим европейския начин на живот (2)","cs":"Unie vytváří budoucnost: Jak bránit evropský způsob života (2)","da":"Unionen skaber fremtiden: Hvordan man forsvarer den europæiske levevis (2)","de":"Die Union macht die Zukunft: Wie kann man die europäische Lebensweise verteidigen (2)","el":"Η Ένωση κάνει το μέλλον: Πώς να υπερασπιστείτε τον ευρωπαϊκό τρόπο ζωής (2)","en":"The Union Makes the Future: How to defend the European way of life (2)","et":"Liit teeb tuleviku: Kuidas kaitsta euroopalikku eluviisi (2)","fi":"Unioni luo tulevaisuuden: Miten puolustaa eurooppalaista elämäntapaa (2)","fr":"L’Union fait l’avenir: Comment défendre le mode de vie européen (2)","ga":"Déanann an tAontas an Todhchaí: Conas slí bheatha na hEorpa a chosaint (2)","hr":"Unija čini budućnost: Kako braniti europski način života (2)","hu":"Az Unió teszi a jövőt: Hogyan védjük meg az európai életmódot (2)","it":"L'Unione fa il futuro: Come difendere lo stile di vita europeo (2)","lt":"Sąjunga kuria ateitį: Kaip ginti europinį gyvenimo būdą (2)","lv":"Eiropas Savienība veido nākotni: Kā aizstāvēt eiropeisko dzīvesveidu (2)","mt":"l-Unjoni Tagħmel il-Ġejjieni: Kif niddefendu l-mod ta’ ħajja Ewropew (2)","nl":"De Unie maakt de toekomst: Hoe de Europese manier van leven te verdedigen (2)","pl":"Unia tworzy przyszłość: Jak bronić europejskiego stylu życia (2)","pt":"A União faz o futuro: Como defender o modo de vida europeu (2)","ro":"Uniunea creează viitorul: Cum să apărăm modul european de viață (2)","sk":"Únia vytvára budúcnosť: Ako brániť európsky spôsob života (2)","sl":"Unija ustvarja prihodnost: Kako braniti evropski način življenja (2)","sv":"Unionen skapar framtiden: Hur man försvarar den europeiska livsstilen (2)"}}}

Esta huella se calcula mediante un algoritmo de codificación SHA256. Para replicarla tú mismo, puedes usar una Calculadora MD5 en línea y copiar y pegar los datos fuente. ×