Impronta digitale

Il testo che segue è una rappresentazione abbreviata e in versione hash di questo contenuto. È utile assicurarsi che il contenuto non sia stato manomesso, in quanto anche una singola modifica darebbe luogo a un valore completamente diverso.

Valore: 4c5ef177407f6dffb045defe26c15f5470f6f0b8a514e19483a63163e046a0ff

Fonte: {"body":{"it":"Al giorno d'oggi le forme d'odio purtroppo sono ancora tante. Per elencarne qualcuno tra quelli più frequenti o conosciuti vi sono razzismo, bullismo, cyberbullismo e omofobia.\nTutte queste forme d'odio portano poi progressivamente all'esclusione sociale di uno o più individui.\nNel mondo dei social network sentiamo spesso parlare di 'haters', ovvero persone che si nascondono dietro una tastiera per diffondere odio verso un personaggio online. Possiamo per analogia parlare di haters anche nell'ambito della vita reale, sia nel caso in cui si parli di bullismo, che che razzismo e tutte le altre forme precedentemente elencate.\nCrediamo in realtà che ciò avvenga troppo di rado e pensiamo dunque che la scuola dovrebbe spendere più tempo e curare maggiormente la questione e proporre più iniziative. Sicuramente invitare persone che abbiano vissuto l'odio come razzismo, bullismo o sfruttamento sulla propria pelle oppure psicologi in grado di spiegare i motivi introspettivi che portano qualcuno a commettere simili atti può aiutare molto a sensibilizzare i ragazzi.\nAllo stesso tempo però, si può intervenire anche al livello \"locale\", ovvero nelle classi.\nSecondo noi si potrebbero istituire corsi di formazione per i docenti, per aiutarli a trattare il tema con più chiarezza ma soprattutto per permettergli di capire meglio le dinamiche tra gli alunni e come evitare che qualcuno venga escluso in classe. Sarebbe ottimo se i suddetti corsi fossero tenuti da psicologi.","machine_translations":{"bg":"За съжаление, в днешно време все още има много форми на омраза. Някои от най-често срещаните или известни са расизъм, тормоз, кибертормоз и хомофобия. Всички тези форми на омраза постепенно водят до социално изключване на един или повече индивиди. В света на социалните мрежи често чуваме за „хакери“, хора, които се крият зад клавиатура, за да разпространяват омраза към онлайн характер. Можем също така да говорим за омраза в реалния живот по аналогия, както в случай на тормоз и расизъм, така и във всички други форми, изброени по-горе. В действителност считаме, че това е твърде рядко и затова смятаме, че училището трябва да прекарва повече време и да се грижи повече за въпроса и да предложи повече инициативи. Със сигурност покани хора, които са изпитали омраза като расизъм, тормоз или експлоатация на собствената си кожа или психолози, които могат да обяснят интроспективни причини, които водят някой да извърши такива действия, може да помогне много за повишаване на чувствителността на децата. В същото време обаче можете да се намесите и на „местно“ ниво, т.е. в класовете. Считаме, че за учителите могат да бъдат създадени курсове за обучение, които да им помогнат да се справят по-ясно с темата, но преди всичко, за да им се даде възможност да разберат по-добре динамиката сред учениците и как да се предотврати изключването на някого в класната стая. Би било чудесно, ако тези курсове се преподават от психолози.","cs":"Bohužel, v dnešní době stále existuje mnoho forem nenávisti. Chcete-li uvést některé z nejčastějších nebo známých jsou rasismus, šikana, kyberšikana a homofobie. Všechny tyto formy nenávisti postupně vedou k sociálnímu vyloučení jednoho nebo více jednotlivců. Ve světě sociálních sítí často slyšíme o „haters“, lidé, kteří se skrývají za klávesnicí, aby rozšířili nenávist k on-line postavě. Analogicky můžeme hovořit o nenávisti v reálném životě, a to jak v případě šikany a rasismu, tak i o všech ostatních formách uvedených výše. Ve skutečnosti se domníváme, že tomu tak je příliš zřídka, a proto se domníváme, že by škola měla trávit více času a více se o tuto záležitost starat a navrhnout více iniciativ. Jistě pozvání lidí, kteří zažili nenávist, jako je rasismus, šikana nebo vykořisťování na vlastní kůži, nebo psychologové, kteří dokážou vysvětlit introspektivní důvody, které vedou někoho k páchání takových činů, může hodně pomoci ke senzibilizaci dětí. Zároveň však můžete zasáhnout i na „místní“ úrovni, tj. ve třídách. Podle našeho názoru by mohly být pro učitele zřízeny kurzy odborné přípravy, které by jim pomohly jasněji řešit předmět, ale především aby jim umožnily lépe porozumět dynamice žáků a tomu, jak zabránit tomu, aby byl někdo vyloučen ve třídě. Bylo by skvělé, kdyby tyto kurzy byly vyučovány psychology.","da":"Desværre er der stadig mange former for had i dag. For at liste nogle af de hyppigste eller kendte er racisme, mobning, cybermobning og homofobi. Alle disse former for had fører gradvist til social udstødelse af et eller flere individer. I en verden af sociale netværk hører vi ofte om \"haters', folk, der gemmer sig bag et tastatur for at sprede had mod en online karakter. Vi kan også tale om hadere i det virkelige liv analogt, både i tilfælde af mobning og racisme og alle de andre former, der er nævnt ovenfor. I virkeligheden mener vi, at dette er for sjældent, og vi mener derfor, at skolen bør bruge mere tid og tage sig mere af sagen og foreslå flere initiativer. Bestemt at invitere folk, der har oplevet had såsom racisme, mobning eller udnyttelse på deres egen hud eller psykologer, der kan forklare de introspektive årsager, der får nogen til at begå sådanne handlinger, kan hjælpe meget til at sensibilisere børn. Samtidig kan du dog også gribe ind på \"lokalt\" niveau, dvs. i klasserne. Efter vores mening kunne der etableres uddannelseskurser for lærere for at hjælpe dem med at behandle emnet mere klart, men frem for alt for at give dem mulighed for bedre at forstå elevernes dynamik, og hvordan man kan forhindre, at nogen bliver udelukket i klasseværelset. Det ville være dejligt, hvis disse kurser blev undervist af psykologer.","de":"Leider gibt es heute noch viele Formen des Hasses. Einige der häufigsten oder bekanntesten sind Rassismus, Mobbing, Cybermobbing und Homophobie. All diese Formen des Hasses führen allmählich zur sozialen Ausgrenzung eines oder mehrerer Individuen. In der Welt der sozialen Netzwerke hören wir oft von „Hassern“, Menschen, die sich hinter einer Tastatur verstecken, um Hass gegen einen Online-Charakter zu verbreiten. Wir können auch über Hasser im realen Leben sprechen, sowohl im Falle von Mobbing und Rassismus als auch bei allen anderen oben genannten Formen. In Wirklichkeit glauben wir, dass dies zu selten der Fall ist, und wir sind daher der Ansicht, dass die Schule mehr Zeit verbringen und sich mehr um die Angelegenheit kümmern und weitere Initiativen vorschlagen sollte. Sicherlich die Einladung von Menschen, die Hass wie Rassismus, Mobbing oder Ausbeutung auf ihrer eigenen Haut oder Psychologen erlebt haben, die die introspektiven Gründe erklären können, die jemanden dazu veranlassen, solche Handlungen zu begehen, kann eine Menge helfen, Kinder zu sensibilisieren. Gleichzeitig können Sie aber auch auf der „lokalen“ Ebene, d. h. in den Klassen, intervenieren. Unserer Meinung nach könnten Lehrgänge für Lehrer eingerichtet werden, um ihnen beim Umgang mit dem Thema zu helfen, aber vor allem, um ihnen zu ermöglichen, die Dynamik unter den Schülern besser zu verstehen und zu verhindern, dass jemand im Klassenzimmer ausgeschlossen wird. Es wäre toll, wenn diese Kurse von Psychologen unterrichtet würden.","el":"Δυστυχώς, σήμερα εξακολουθούν να υπάρχουν πολλές μορφές μίσους. Για να αναφέρουμε μερικά από τα πιο συχνά ή γνωστά είναι ο ρατσισμός, ο εκφοβισμός, ο κυβερνοεκφοβισμός και η ομοφοβία. Όλες αυτές οι μορφές μίσους οδηγούν σταδιακά στον κοινωνικό αποκλεισμό ενός ή περισσότερων ατόμων. Στον κόσμο των κοινωνικών δικτύων ακούμε συχνά για «χάστρες», ανθρώπους που κρύβονται πίσω από ένα πληκτρολόγιο για να διαδώσουν το μίσος προς έναν διαδικτυακό χαρακτήρα. Μπορούμε επίσης να μιλήσουμε για τους μισούς στην πραγματική ζωή κατ’ αναλογία, τόσο στην περίπτωση του εκφοβισμού και του ρατσισμού όσο και σε όλες τις άλλες μορφές που αναφέρονται παραπάνω. Στην πραγματικότητα, πιστεύουμε ότι αυτό συμβαίνει πολύ σπάνια και ως εκ τούτου πιστεύουμε ότι το σχολείο θα πρέπει να αφιερώνει περισσότερο χρόνο και να φροντίζει περισσότερο το θέμα και να προτείνει περισσότερες πρωτοβουλίες. Σίγουρα προσκαλώντας ανθρώπους που έχουν βιώσει μίσος όπως ρατσισμό, εκφοβισμό ή εκμετάλλευση στο δέρμα τους ή ψυχολόγους που μπορούν να εξηγήσουν τους ενδοσκοπικούς λόγους που οδηγούν κάποιον να διαπράξει τέτοιες πράξεις μπορεί να βοηθήσει πολύ στην ευαισθητοποίηση των παιδιών. Ταυτόχρονα, ωστόσο, μπορείτε επίσης να παρέμβετε σε «τοπικό» επίπεδο, δηλαδή στις τάξεις. Κατά τη γνώμη μας, θα μπορούσαν να δημιουργηθούν μαθήματα κατάρτισης για τους εκπαιδευτικούς, ώστε να τους βοηθήσουν να ασχοληθούν με το θέμα με μεγαλύτερη σαφήνεια, αλλά κυρίως να τους επιτρέψουν να κατανοήσουν καλύτερα τη δυναμική μεταξύ των μαθητών και πώς να αποτρέψουν τον αποκλεισμό κάποιου στην τάξη. Θα ήταν υπέροχο αν αυτά τα μαθήματα διδάσκονταν από ψυχολόγους.","en":"Unfortunately, there are still many forms of hatred nowadays. To list some of the most frequent or known are racism, bullying, cyberbullying and homophobia. All these forms of hatred gradually lead to the social exclusion of one or more individuals. In the world of social networks we often hear about ‘haters’, people who hide behind a keyboard to spread hatred towards an online character. We can also talk about haters in real life by analogy, both in the case of bullying and racism and all the other forms listed above. In reality, we believe that this is too rarely the case and we therefore think that the school should spend more time and take more care of the matter and propose more initiatives. Certainly inviting people who have experienced hatred such as racism, bullying or exploitation on their own skin or psychologists who can explain the introspective reasons that lead someone to commit such acts can help a lot to sensitise children. At the same time, however, you can also intervene at the “local” level, i.e. in the classes. In our opinion, training courses could be set up for teachers, to help them deal with the subject more clearly but above all to allow them to better understand the dynamics among pupils and how to prevent someone from being excluded in the classroom. It would be great if these courses were taught by psychologists.","es":"Desafortunadamente, todavía existen muchas formas de odio hoy en día. Enumerar algunos de los más frecuentes o conocidos son el racismo, el acoso, el ciberacoso y la homofobia. Todas estas formas de odio conducen gradualmente a la exclusión social de uno o más individuos. En el mundo de las redes sociales a menudo escuchamos hablar de «odio», personas que se esconden detrás de un teclado para difundir el odio hacia un personaje en línea. También podemos hablar de odiadores en la vida real por analogía, tanto en el caso del acoso y el racismo como en todas las demás formas enumeradas anteriormente. En realidad, creemos que esto es muy raro y, por lo tanto, pensamos que la escuela debería dedicar más tiempo y ocuparse más de la cuestión y proponer más iniciativas. Ciertamente invitar a personas que han experimentado odio como el racismo, el acoso o la explotación en su propia piel o psicólogos que pueden explicar las razones introspectivas que llevan a alguien a cometer tales actos puede ayudar mucho a sensibilizar a los niños. Al mismo tiempo, sin embargo, también puede intervenir a nivel «local», es decir, en las clases. En nuestra opinión, se podrían organizar cursos de formación para los profesores, para ayudarles a abordar el tema con mayor claridad, pero sobre todo para que puedan comprender mejor la dinámica de los alumnos y cómo evitar que alguien sea excluido en el aula. Sería genial que estos cursos fueran impartidos por psicólogos.","et":"Kahjuks on tänapäeval ikka veel palju vihavorme. Mõned kõige sagedasemad või tuntumad on rassism, kiusamine, küberkiusamine ja homofoobia. Kõik need vihkamise vormid viivad järk-järgult ühe või mitme isiku sotsiaalse tõrjutuseni. Sotsiaalsete võrgustike maailmas kuuleme sageli vihkajatest, inimestest, kes peidavad end klaviatuuri taha, et levitada vihkamist internetis. Samuti võime rääkida vihkajatest reaalses elus analoogia alusel nii kiusamise ja rassismi kui ka kõigi teiste eespool loetletud vormide puhul. Tegelikult usume, et seda tehakse liiga harva, mistõttu arvame, et kool peaks rohkem aega veetma ja selle eest rohkem hoolt kandma ning esitama rohkem algatusi. Kindlasti kutsudes inimesi, kes on kogenud vihkamist, nagu rassism, kiusamine või ärakasutamine oma nahal või psühholoogid, kes suudavad selgitada introspective põhjustel, mis viivad keegi selliseid tegusid, võib aidata palju sensibiliseerida lapsi. Samal ajal võite siiski sekkuda ka kohalikul tasandil, st klassides. Meie arvates võiks õpetajatele korraldada koolituskursusi, et aidata neil teemaga paremini toime tulla, kuid eelkõige selleks, et nad saaksid paremini mõista õpilaste dünaamikat ja seda, kuidas vältida kellegi kõrvalejätmist klassiruumist. Oleks tore, kui neid kursusi õpetaksid psühholoogid.","fi":"Valitettavasti nykyään on edelleen monia vihan muotoja. Joitakin yleisimpiä tai tunnetuimpia ovat rasismi, kiusaaminen, verkkokiusaaminen ja homofobia. Kaikki nämä vihan muodot johtavat vähitellen yhden tai useamman yksilön sosiaaliseen syrjäytymiseen. Sosiaalisten verkostojen maailmassa kuulemme usein ”hattareista”, ihmisistä, jotka piiloutuvat näppäimistön taakse levittääkseen vihaa verkkohahmoa kohtaan. Voimme myös puhua vihamiehistä tosielämässä analogisesti sekä kiusaamisen ja rasismin että kaikkien muiden edellä lueteltujen muotojen osalta. Todellisuudessa katsomme, että näin on liian harvoin, ja siksi katsomme, että koulun olisi käytettävä enemmän aikaa ja huolehdittava asiasta enemmän ja ehdotettava lisää aloitteita. On selvää, että sellaisten ihmisten kutsuminen, jotka ovat kokeneet vihaa, kuten rasismia, kiusaamista tai hyväksikäyttöä omalla ihollaan, tai psykologit, jotka voivat selittää introspektiiviset syyt, jotka johtavat tällaisiin tekoihin, voivat auttaa paljon herkistämään lapsia. Samalla voit kuitenkin puuttua asiaan myös ”paikallisella” tasolla, ts. luokissa. Mielestämme opettajille voitaisiin järjestää kursseja, joilla autetaan heitä käsittelemään aihetta selkeämmin, mutta ennen kaikkea antamaan heille mahdollisuus ymmärtää paremmin oppilaiden dynamiikkaa ja sitä, miten voidaan estää se, että joku jää pois luokkahuoneesta. Olisi hienoa, jos psykologit opettaisivat näitä kursseja.","fr":"Malheureusement, il existe encore de nombreuses formes de haine de nos jours. Pour énumérer certains des plus fréquents ou connus sont le racisme, l’intimidation, la cyberintimidation et l’homophobie. Toutes ces formes de haine conduisent progressivement à l’exclusion sociale d’un ou de plusieurs individus. Dans le monde des réseaux sociaux, nous entendons souvent parler de «haters», des gens qui se cachent derrière un clavier pour répandre la haine envers un personnage en ligne. Nous pouvons également parler des ennemis de la vie réelle par analogie, tant dans le cas de l’intimidation et du racisme que dans toutes les autres formes énumérées ci-dessus. En réalité, nous pensons que c’est trop rarement le cas et nous pensons donc que l’école devrait passer plus de temps et s’occuper davantage de la question et proposer davantage d’initiatives. Certes, inviter des personnes qui ont connu la haine comme le racisme, l’intimidation ou l’exploitation sur leur propre peau ou des psychologues qui peuvent expliquer les raisons introspectives qui conduisent quelqu’un à commettre de tels actes peuvent aider beaucoup à sensibiliser les enfants. Dans le même temps, cependant, vous pouvez également intervenir au niveau «local», c’est-à-dire dans les classes. À notre avis, des cours de formation pourraient être mis en place pour les enseignants, afin de les aider à traiter le sujet plus clairement, mais surtout pour leur permettre de mieux comprendre la dynamique des élèves et comment éviter que quelqu’un ne soit exclu en classe. Ce serait génial si ces cours étaient enseignés par des psychologues.","ga":"Ar an drochuair, tá go leor cineálacha fuatha fós ann sa lá atá inniu ann. Is iad an ciníochas, an bhulaíocht, an chibearbhulaíocht agus an homafóibe cuid de na daoine is coitianta a liostú. De réir a chéile, is é an toradh a bhíonn ar na cineálacha fuatha sin go léir ná eisiamh sóisialta duine amháin nó níos mó. I saol na líonraí sóisialta cloisimid go minic faoi ‘haters’, daoine a bhíonn i bhfolach taobh thiar de mhéarchlár chun fuath a scaipeadh i dtreo carachtar ar líne. Is féidir linn labhairt freisin faoi haters i bhfíorshaol de réir analaí, i gcás bulaíochta agus ciníochais agus na foirmeacha eile go léir atá liostaithe thuas. I ndáiríre, creidimid go bhfuil sé seo ró-annamh agus dá bhrí sin, measaimid gur cheart don scoil níos mó ama a chaitheamh agus níos mó aire a thabhairt don ábhar agus níos mó tionscnamh a mholadh. Is cinnte go dtugtar cuireadh do dhaoine a d’fhulaing fuath amhail ciníochas, bulaíocht nó dúshaothrú ar a gcraiceann féin nó síceolaithe ar féidir leo míniú a thabhairt ar na cúiseanna introspective a thugann ar dhuine gníomhartha den sórt sin a dhéanamh, is féidir leo cabhrú go mór le leanaí a íogrú. Ag an am céanna, áfach, is féidir leat idirghabháil a dhéanamh ag an leibhéal “áitiúil”, i.e. sna ranganna. Dar linne, d’fhéadfaí cúrsaí oiliúna a chur ar bun do mhúinteoirí, chun cabhrú leo déileáil leis an ábhar ar bhealach níos soiléire ach thar aon ní eile chun deis a thabhairt dóibh tuiscint níos fearr a fháil ar dhinimic na ndaltaí agus conas cosc a chur ar dhuine a eisiamh sa seomra ranga. Bheadh sé iontach dá mbeadh na cúrsaí seo á múineadh ag síceolaithe.","hr":"Nažalost, danas još uvijek postoje mnogi oblici mržnje. Popis nekih od najčešćih ili poznatih su rasizam, vršnjačko nasilje, zlostavljanje na internetu i homofobija. Svi ti oblici mržnje postupno dovode do socijalne isključenosti jednog ili više pojedinaca. U svijetu društvenih mreža često čujemo o ‚mržderima’, ljudima koji se skrivaju iza tipkovnice kako bi širili mržnju prema on-line karakteru. Također možemo govoriti o mrziteljima u stvarnom životu po analogiji, kako u slučaju vršnjačkog nasilja i rasizma, tako i u svim ostalim gore navedenim oblicima. U stvarnosti smatramo da je to prerijetko i stoga smatramo da bi škola trebala provoditi više vremena i više se brinuti o tom pitanju te predložiti više inicijativa. Svakako pozivanje ljudi koji su iskusili mržnju kao što su rasizam, zlostavljanje ili iskorištavanje na vlastitoj koži ili psiholozi koji mogu objasniti introspektivne razloge koji dovode nekoga da počini takva djela može puno pomoći da senzibiliziraju djecu. U isto vrijeme, međutim, možete intervenirati i na „lokalnoj” razini, tj. u razredima. Smatramo da bi se za nastavnike mogli organizirati tečajevi osposobljavanja kako bi im se pomoglo da se jasnije bave tom temom, ali prije svega kako bi im se omogućilo da bolje razumiju dinamiku među učenicima i kako spriječiti da netko bude isključen iz učionice. Bilo bi sjajno da ove tečajeve podučavaju psiholozi.","hu":"Sajnos a gyűlöletnek ma is sok formája van. A leggyakoribb vagy legismertebbek közé sorolandó a rasszizmus, a megfélemlítés, az internetes zaklatás és a homofóbia. A gyűlölet ezen formái fokozatosan egy vagy több egyén társadalmi kirekesztettségéhez vezetnek. A közösségi hálózatok világában gyakran hallunk a „gyűlöletről”, az emberekről, akik a billentyűzet mögé bújnak, hogy gyűlöletet terjesszenek egy online karakter felé. A valós életben a gyűlöletről is beszélhetünk analógia útján, mind a megfélemlítés, mind a rasszizmus és a fent felsorolt egyéb formák esetében. A valóságban úgy véljük, hogy ez túl ritkán fordul elő, ezért úgy gondoljuk, hogy az iskolának több időt kellene töltenie, nagyobb gondot kellene fordítania a problémára, és több kezdeményezést kellene javasolnia. Természetesen meghívja azokat az embereket, akik megtapasztalták a gyűlöletet, például a rasszizmust, a megfélemlítést vagy a saját bőrükön való kizsákmányolást, vagy pszichológusokat, akik megmagyarázhatják azokat az introspektív okokat, amelyek valakit ilyen cselekmények elkövetésére késztetnek, sokat segíthetnek a gyermekek érzékenységében. Ugyanakkor a „helyi” szinten, azaz az osztályokban is beavatkozhat. Véleményünk szerint képzéseket lehetne szervezni a tanárok számára, hogy világosabban foglalkozzanak a témával, de mindenekelőtt lehetővé tegyék számukra, hogy jobban megértsék a tanulók dinamikáját, és hogyan akadályozhatják meg, hogy valaki kirekesztett legyen az osztályteremből. Nagyszerű lenne, ha ezeket a kurzusokat pszichológusok tanítanák.","lt":"Deja, šiandien vis dar yra daug neapykantos formų. Kai kurie dažniausi ar žinomiausi yra rasizmas, patyčios, patyčios ir homofobija. Visos šios neapykantos formos palaipsniui lemia vieno ar kelių asmenų socialinę atskirtį. Socialinių tinklų pasaulyje dažnai girdime apie „haters“, žmones, kurie slepiasi už klaviatūros skleisti neapykantą į internetinį charakterį. Mes taip pat galime kalbėti apie nekenčiuosius realiame gyvenime pagal analogiją tiek patyčių ir rasizmo atveju, tiek visomis kitomis pirmiau nurodytomis formomis. Iš tikrųjų manome, kad taip yra pernelyg retai, todėl manome, kad mokykla turėtų skirti daugiau laiko ir daugiau rūpintis šiuo klausimu bei pasiūlyti daugiau iniciatyvų. Žinoma, žmonių, patyrusių neapykantą, pvz., rasizmo, patyčių ar išnaudojimo ant savo odos, arba psichologų, kurie gali paaiškinti introspektyvias priežastis, dėl kurių kažkas turi atlikti tokius veiksmus, kvietimas gali labai padėti jaudinti vaikus. Tačiau tuo pačiu metu galite įsikišti ir „vietiniu“ lygmeniu, t. y. klasėse. Mūsų nuomone, mokytojams galėtų būti rengiami mokymo kursai, kurie padėtų jiems aiškiau spręsti šią temą, bet svarbiausia, kad jie galėtų geriau suprasti mokinių dinamiką ir kaip užkirsti kelią tam, kad kas nors būtų atskirtas klasėje. Būtų puiku, jei šiuos kursus mokėtų psichologai.","lv":"Diemžēl mūsdienās joprojām ir daudz naida veidu. Daži no visbiežāk sastopamajiem vai zināmajiem ir rasisms, iebiedēšana, kiberiebiedēšana un homofobija. Visi šie naida veidi pakāpeniski noved pie vienas vai vairāku personu sociālās atstumtības. Sociālo tīklu pasaulē mēs bieži dzirdam par “haters”, cilvēkiem, kuri slēpjas aiz tastatūra, lai izplatītu naidu pret tiešsaistes raksturu. Mēs varam arī runāt par naidu reālajā dzīvē pēc analoģijas gan iebiedēšanas un rasisma gadījumā, gan visās citās iepriekš uzskaitītajās formās. Patiesībā mēs uzskatām, ka tas tā ir pārāk reti, un tāpēc mēs uzskatām, ka skolai ir jātērē vairāk laika un vairāk jārūpējas par šo jautājumu un jāierosina vairāk iniciatīvu. Protams, uzaicinot cilvēkus, kuri ir pieredzējuši naidu, piemēram, rasismu, iebiedēšanu vai ekspluatāciju uz sava ādas, vai psihologus, kuri var izskaidrot introspektīvos iemeslus, kas liek kādam izdarīt šādas darbības, var daudz palīdzēt padarīt bērnus sensibilizētus. Tomēr tajā pašā laikā jūs varat iejaukties arī “vietējā” līmenī, t. i., klasēs. Mēs uzskatām, ka skolotājiem varētu izveidot apmācības kursus, lai palīdzētu viņiem labāk risināt šo jautājumu, bet galvenokārt, lai ļautu viņiem labāk izprast skolēnu dinamiku un to, kā novērst to, ka kāds tiek izslēgts no skolas. Būtu lieliski, ja šos kursus mācītu psihologi.","mt":"Sfortunatament, għad hemm ħafna forom ta’ mibegħda llum il-ġurnata. Biex jiġu elenkati wħud mill-aktar frekwenti jew magħrufa hemm ir-razziżmu, il-bullying, l-ibbuljar fuq l-internet u l-omofobija. Dawn il-forom kollha ta’ mibegħda gradwalment iwasslu għall-esklużjoni soċjali ta’ individwu wieħed jew aktar. Fid-dinja tan-netwerks soċjali spiss nisimgħu dwar ‘haters’, nies li jinħbew wara tastiera biex ixerrdu l-mibegħda lejn karattru online. Nistgħu wkoll nitkellmu dwar it-torti fil-ħajja reali b’analoġija, kemm fil-każ tal-bullying u r-razziżmu kif ukoll fil-forom l-oħra kollha elenkati hawn fuq. Fir-realtà, nemmnu li dan huwa rari wisq u għalhekk naħsbu li l-iskola għandha tqatta’ aktar ħin u tieħu aktar ħsieb tal-kwistjoni u tipproponi aktar inizjattivi. Ċertament tistieden nies li esperjenzaw mibegħda bħal razziżmu, bullying jew sfruttament fuq il-ġilda tagħhom stess jew psikologi li jistgħu jispjegaw ir-raġunijiet introspective li jwasslu lil xi ħadd biex jikkommettu atti bħal dawn jista ‘jgħin ħafna biex jissensibilizzaw lit-tfal. Fl-istess ħin, madankollu, tista’ tintervjeni wkoll fil-livell “lokali”, jiġifieri fil-klassijiet. Fl-opinjoni tagħna, jistgħu jiġu stabbiliti korsijiet ta’ taħriġ għall-għalliema, biex jgħinuhom jittrattaw is-suġġett b’mod aktar ċar iżda fuq kollox biex ikunu jistgħu jifhmu aħjar id-dinamika fost l-istudenti u kif jiġi evitat li xi ħadd jiġi eskluż fil-klassi. Ikun kbir jekk dawn il-korsijiet kienu mgħallma mill-psikologi.","nl":"Helaas zijn er tegenwoordig nog steeds vele vormen van haat. Enkele van de meest voorkomende of bekende zijn racisme, pesten, cyberpesten en homofobie. Al deze vormen van haat leiden geleidelijk tot de sociale uitsluiting van een of meer individuen. In de wereld van sociale netwerken horen we vaak over „haters”, mensen die zich verschuilen achter een toetsenbord om haat te verspreiden naar een online personage. We kunnen ook praten over haters in het echte leven naar analogie, zowel in het geval van pesten en racisme als alle andere hierboven genoemde vormen. In werkelijkheid zijn wij van mening dat dit te zelden het geval is en daarom vinden wij dat de school meer tijd moet besteden en meer aandacht moet besteden aan de zaak en meer initiatieven moet voorstellen. Zeker het uitnodigen van mensen die haat hebben ervaren zoals racisme, pesten of uitbuiting op hun eigen huid of psychologen die de introspectieve redenen kunnen verklaren die ertoe leiden dat iemand dergelijke daden pleegt, kan veel helpen om kinderen te sensibiliseren. Tegelijkertijd kunt u echter ook interveniëren op „lokaal” niveau, d.w.z. in de klassen. Wij zijn van mening dat er opleidingen voor leerkrachten kunnen worden opgezet om hen te helpen het onderwerp duidelijker te behandelen, maar vooral om hen in staat te stellen de dynamiek van de leerlingen beter te begrijpen en te voorkomen dat iemand in de klas wordt uitgesloten. Het zou geweldig zijn als deze cursussen door psychologen zouden worden onderwezen.","pl":"Niestety, w dzisiejszych czasach wciąż istnieje wiele form nienawiści. Aby wymienić niektóre z najczęstszych lub najbardziej znanych są rasizm, nękanie, cyberprzemoc i homofobia. Wszystkie te formy nienawiści stopniowo prowadzą do wykluczenia społecznego jednej lub kilku osób. W świecie sieci społecznościowych często słyszymy o „haterach”, ludziach, którzy chowają się za klawiaturą, aby szerzyć nienawiść do postaci online. Możemy również mówić o nienawidzących w prawdziwym życiu przez analogię, zarówno w przypadku zastraszania i rasizmu, jak i wszystkich innych form wymienionych powyżej. W rzeczywistości uważamy, że jest tak zbyt rzadko i dlatego uważamy, że szkoła powinna poświęcić więcej czasu, zająć się tą sprawą i zaproponować więcej inicjatyw. Z pewnością zapraszanie ludzi, którzy doświadczyli nienawiści, takich jak rasizm, nękanie lub wykorzystywanie na własnej skórze lub psychologów, którzy mogą wyjaśnić introspektywne powody, które skłaniają kogoś do popełnienia takich czynów, może pomóc w uwrażliwieniu dzieci. Jednocześnie jednak można również interweniować na poziomie „lokalnym”, tj. w klasach. Naszym zdaniem można by zorganizować kursy szkoleniowe dla nauczycieli, aby pomóc im lepiej zająć się tym tematem, ale przede wszystkim umożliwić im lepsze zrozumienie dynamiki uczniów i sposobów zapobiegania wykluczeniu z zajęć. Byłoby świetnie, gdyby te kursy były prowadzone przez psychologów.","pt":"Infelizmente, ainda existem muitas formas de ódio hoje em dia. Para listar alguns dos mais frequentes ou conhecidos são racismo, bullying, cyberbullying e homofobia. Todas estas formas de ódio conduzem gradualmente à exclusão social de um ou mais indivíduos. No mundo das redes sociais, muitas vezes ouvimos falar de ‘hateres’, pessoas que se escondem atrás de um teclado para espalhar o ódio contra um personagem online. Podemos também falar de odiadores na vida real por analogia, tanto no caso do bullying e do racismo como de todas as outras formas acima enumeradas. Na realidade, acreditamos que isso raramente acontece e, por isso, pensamos que a escola deve passar mais tempo e cuidar mais do assunto e propor mais iniciativas. Certamente convidar pessoas que experimentaram ódio como racismo, bullying ou exploração em sua própria pele ou psicólogos que podem explicar as razões introspetivas que levam alguém a cometer tais atos pode ajudar muito a sensibilizar as crianças. Ao mesmo tempo, no entanto, você também pode intervir no nível «local», ou seja, nas aulas. Na nossa opinião, poderiam ser criados cursos de formação para os professores, a fim de os ajudar a lidar com o assunto de forma mais clara, mas sobretudo para lhes permitir compreender melhor a dinâmica dos alunos e como evitar que alguém seja excluído na sala de aula. Seria ótimo se esses cursos fossem ministrados por psicólogos.","ro":"Din păcate, există încă multe forme de ură în zilele noastre. Pentru a enumera unele dintre cele mai frecvente sau cunoscute sunt rasismul, agresiunea, hărțuirea pe internet și homofobia. Toate aceste forme de ură conduc treptat la excluderea socială a unuia sau mai multor persoane. În lumea rețelelor sociale auzim adesea despre „haters”, oameni care se ascund în spatele unei tastaturi pentru a răspândi ura față de un personaj online. Putem vorbi, de asemenea, despre persoanele care urăsc în viața reală prin analogie, atât în cazul hărțuirii și al rasismului, cât și în cazul tuturor celorlalte forme enumerate mai sus. În realitate, considerăm că acest lucru este prea rar și, prin urmare, credem că școala ar trebui să petreacă mai mult timp și să aibă mai multă grijă de această chestiune și să propună mai multe inițiative. Cu siguranță, invitarea persoanelor care s-au confruntat cu ură, cum ar fi rasismul, hărțuirea sau exploatarea pe propria piele sau psihologii care pot explica motivele introspective care determină pe cineva să comită astfel de acte poate ajuta mult la sensibilizarea copiilor. În același timp, totuși, puteți interveni și la nivel „local”, adică în clase. În opinia noastră, ar putea fi organizate cursuri de formare pentru profesori, pentru a-i ajuta să abordeze subiectul mai clar, dar mai ales pentru a le permite să înțeleagă mai bine dinamica elevilor și cum să împiedice excluderea unei persoane în clasă. Ar fi grozav dacă aceste cursuri ar fi predate de psihologi.","sk":"Bohužiaľ, v súčasnosti stále existuje mnoho foriem nenávisti. Niektoré z najčastejších alebo najznámejších sú rasizmus, šikanovanie, kyberšikanovanie a homofóbia. Všetky tieto formy nenávisti postupne vedú k sociálnemu vylúčeniu jedného alebo viacerých jednotlivcov. Vo svete sociálnych sietí často počujeme o „haters“, ľuďoch, ktorí sa schovávajú za klávesnicu, aby šírili nenávisť voči online postave. Môžeme tiež hovoriť o nenávistníkoch v reálnom živote analogicky, a to v prípade šikanovania a rasizmu, ako aj všetkých ostatných foriem uvedených vyššie. V skutočnosti si myslíme, že je to tak len zriedka, a preto si myslíme, že škola by mala tráviť viac času a viac sa starať o túto záležitosť a navrhnúť viac iniciatív. Určite pozývanie ľudí, ktorí zažili nenávisť, ako je rasizmus, šikanovanie alebo vykorisťovanie na vlastnej koži, alebo psychológov, ktorí môžu vysvetliť introspektívne dôvody, ktoré vedú niekoho k páchaniu takýchto činov, môže veľa pomôcť senzibilizovať deti. Zároveň však môžete zasiahnuť aj na „miestnej“ úrovni, t. j. v triedach. Podľa nášho názoru by sa mohli vytvoriť kurzy odbornej prípravy pre učiteľov, ktoré by im pomohli jasnejšie riešiť túto tému, ale predovšetkým umožniť im lepšie pochopiť dynamiku medzi žiakmi a zabrániť tomu, aby bol niekto vylúčený z vyučovania. Bolo by skvelé, keby tieto kurzy vyučovali psychológovia.","sl":"Žal je danes še vedno veliko oblik sovraštva. Seznam nekaterih najpogostejših ali znanih so rasizem, ustrahovanje, spletno nadlegovanje in homofobija. Vse te oblike sovraštva postopoma vodijo v socialno izključenost enega ali več posameznikov. V svetu družbenih omrežij pogosto slišimo o „hramah“, ljudeh, ki se skrivajo za tipkovnico, da širijo sovraštvo do spletnega značaja. Prav tako lahko govorimo o sovražnikih v resničnem življenju po analogiji, tako v primeru ustrahovanja in rasizma kot tudi vseh drugih zgoraj navedenih oblik. V resnici menimo, da je to preredko, zato menimo, da bi morala šola porabiti več časa in več skrbeti za zadevo ter predlagati več pobud. Zagotovo vabi ljudi, ki so doživeli sovraštvo, kot so rasizem, ustrahovanje ali izkoriščanje na svoji koži ali psihologi, ki lahko pojasnijo introspektivne razloge, ki vodijo nekoga, da stori takšna dejanja, lahko veliko pomaga pri senzibilizaciji otrok. Hkrati pa lahko posredujete tudi na „lokalni“ ravni, tj. v razredih. Menimo, da bi se lahko za učitelje pripravili tečaji usposabljanja, ki bi jim pomagali jasneje obravnavati temo, predvsem pa bi jim omogočili boljše razumevanje dinamike med učenci in kako preprečiti, da bi bil nekdo izključen v razredu. Super bi bilo, če bi te tečaje učili psihologi.","sv":"Tyvärr finns det fortfarande många former av hat nuförtiden. Att lista några av de vanligaste eller mest kända är rasism, mobbning, nätmobbning och homofobi. Alla dessa former av hat leder gradvis till social utestängning av en eller flera individer. I en värld av sociala nätverk hör vi ofta om ”hatare”, människor som gömmer sig bakom ett tangentbord för att sprida hat mot en online-karaktär. Vi kan också tala om hat i verkliga livet analogt, både när det gäller mobbning och rasism och alla andra former som nämns ovan. I verkligheten anser vi att detta är alltför sällan och vi anser därför att skolan bör ägna mer tid och ta mer hand om frågan och föreslå fler initiativ. Verkligen bjuda in människor som har upplevt hat som rasism, mobbning eller exploatering på sin egen hud eller psykologer som kan förklara de introspektiva skäl som leder någon att begå sådana handlingar kan hjälpa en hel del att sensibilisera barn. Samtidigt kan du dock också ingripa på ”lokal” nivå, dvs. i klasserna. Vi anser att det skulle kunna inrättas kurser för lärare för att hjälpa dem att hantera ämnet tydligare, men framför allt för att göra det möjligt för dem att bättre förstå elevernas dynamik och hur man kan förhindra att någon utestängs i klassrummet. Det vore bra om dessa kurser lärdes ut av psykologer."}},"title":{"it":"Combattiamo l’odio. L’educazione come soluzione ","machine_translations":{"bg":"Да се борим с омразата. Образованието като решение","cs":"Pojďme bojovat proti nenávisti. Vzdělávání jako řešení","da":"Lad os bekæmpe had. Uddannelse som en løsning","de":"Lasst uns Hass bekämpfen. Bildung als Lösung","el":"Ας πολεμήσουμε το μίσος. Η εκπαίδευση ως λύση","en":"Let’s fight hate. Education as a solution","es":"Luchemos contra el odio. La educación como solución","et":"Võitleme viha vastu. Haridus kui lahendus","fi":"Taistellaan vihaa vastaan. Koulutus ratkaisuna","fr":"Combattons la haine. L’éducation comme solution","ga":"A ligean ar troid fuath. Oideachas mar réiteach","hr":"Borimo se protiv mržnje. Edukacija kao rješenje","hu":"Harcoljunk a gyűlölet ellen. Oktatás mint megoldás","lt":"Kovokime su neapykanta. Švietimas kaip sprendimas","lv":"Cīnīsimies pret naidu. Izglītība kā risinājums","mt":"Ejja ġlieda mibegħda. L-edukazzjoni bħala soluzzjoni","nl":"Laten we de haat bestrijden. Onderwijs als oplossing","pl":"Walczmy z nienawiścią. Edukacja jako rozwiązanie","pt":"Vamos lutar contra o ódio. A educação como solução","ro":"Să ne luptăm cu ura. Educația ca soluție","sk":"Poďme bojovať s nenávisťou. Vzdelávanie ako riešenie","sl":"Borimo se proti sovraštvu. Izobraževanje kot rešitev","sv":"Låt oss slåss mot hat. Utbildning som en lösning"}}}

Questa impronta viene calcolata utilizzando l'algoritmo di hashing SHA256. Per riprodurla autonomamente è possibile utilizzare un Calcolatore MD5 online e copiare e incollare i dati di partenza. ×