Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: b8710c76d58442eb9ce563c9302d72789c070ca5b541dbfc19b7d0afc9cb573b

Source: {"body":{"fr":"Le droit d’association, reconnu dans plusieurs pays européens dès la fin du 19e siècle, constitue un droit essentiel lié à la citoyenneté. Même si certaines administrations ou entreprises privées parviennent à en manipuler et détourner le concept à d’autres fins, les associations sans but lucratif (ASBL) ne sont nullement une modalité particulière d’entreprises marchandes. Elles constituent un cadre juridique favorisant l’engagement des citoyens en faveur d’objectifs d’intérêt collectif, notamment civiques, sous-tendus par des valeurs éthiques élevées.\nLa notion de citoyenneté européenne exige que le droit d’association soit reconnu au niveau européen comme il l’est selon diverses modalités dans chacun des États membres. Ceci se heurte pourtant à l’incompréhension constante de la Commission qui n’aborde paradoxalement le sujet que sous l’angle des activités lucratives. Les citoyennes et citoyens de l’UE doivent se voir reconnu le droit de se grouper et d’agir collectivement ès qualités à l’échelle de toute l’Union. Un statut d’ASBL transnationales de droit européen doit compléter la panoplie des statuts d’ASBL existant dans les États membres. La Convention européenne « sur la reconnaissance de la personnalité juridique des organisations internationales non gouvernementales », adoptée le 24 avril 1986 par le Conseil de l’Europe, mais ratifiée par seulement 7 États de l’UE (Autriche, Belgique, France, Grèce, Pays-Bas, Portugal et Slovénie) ne peut servir de palliatif.","machine_translations":{"bg":"Правото на сдружаване, признато в няколко европейски държави в края на XIX век, е основно право, свързано с гражданството. Въпреки че някои администрации или частни дружества успяват да манипулират и отклоняват концепцията за други цели, сдруженията с нестопанска цел в никакъв случай не са особен вид търговски дружества. Те осигуряват правна рамка за ангажираността на гражданите с цели от колективен интерес, включително граждански цели, основани на високи етични ценности. Концепцията за европейско гражданство изисква правото на сдружаване да бъде признато на европейско равнище, както и по различни начини във всяка от държавите членки. Това обаче противоречи на постоянното недоразумение на Комисията, което парадоксално разглежда въпроса само от гледна точка на доходоносните дейности. На гражданите на ЕС трябва да бъде признато правото да се обединяват и да действат колективно на равнището на ЕС. Статутът на транснационалните НДУ съгласно европейското право трябва да допълва набора от устави на НОБ, съществуващи в държавите членки. Европейската конвенция „за признаване на правосубектността на международни неправителствени организации“, приета от Съвета на Европа на 24 април 1986 г., но ратифицирана само от 7 държави от ЕС (Австрия, Белгия, Франция, Гърция, Нидерландия, Португалия и Словения), не може да служи като палиативна мярка.","cs":"Právo na sdružování, uznané v několika evropských zemích na konci 19. století, je základním právem spojeným s občanstvím. Ačkoli se některým správním orgánům nebo soukromým společnostem podaří tento koncept zmanipulovat a odklonit k jiným účelům, nezisková sdružení nejsou v žádném případě zvláštním způsobem obchodních společností. Poskytují právní rámec pro oddanost občanů cílům společného zájmu, včetně občanských cílů, které se opírají o vysoké etické hodnoty. Pojem evropského občanství vyžaduje, aby právo na sdružování bylo uznáno na evropské úrovni tak, jak je v jednotlivých členských státech různými způsoby. To je však v rozporu s neustálým nedorozuměním Komise, které se paradoxně zabývá touto problematikou pouze z hlediska lukrativních činností. Občané EU musí být uznáni právo seskupit se a jednat kolektivně na úrovni EU. Statut nadnárodních nestátních subjektů podle evropského práva musí doplňovat rozsah stanov NSAB, které existují v členských státech. Evropská úmluva „o uznání právní subjektivity mezinárodních nevládních organizací“, kterou přijala Rada Evropy dne 24. dubna 1986, ale ratifikovala ji pouze sedm států EU (Rakousko, Belgie, Francie, Řecko, Nizozemsko, Portugalsko a Slovinsko), nemůže sloužit jako paliativní.","da":"Foreningsretten, der blev anerkendt i flere europæiske lande i slutningen af det 19. århundrede, er en grundlæggende rettighed, der er knyttet til statsborgerskab. Selv om nogle forvaltninger eller private virksomheder formår at manipulere og omdirigere konceptet til andre formål, er nonprofitorganisationer på ingen måde en særlig form for handelsvirksomheder. De udgør en retlig ramme for borgernes engagement i opfyldelsen af mål af kollektiv interesse, herunder medborgerlige mål, understøttet af høje etiske værdier. Begrebet unionsborgerskab kræver, at foreningsretten anerkendes på europæisk plan, som det er tilfældet på forskellige måder i de enkelte medlemsstater. Dette er imidlertid i modstrid med Kommissionens konstante misforståelser, som paradoksalt nok kun behandler emnet ud fra et lukrativt perspektiv. EU-borgerne skal anerkendes retten til at gruppere sig og handle kollektivt på EU-plan. En statut for tværnationale ikke-statslige aktører i henhold til EU-retten skal supplere den vifte af NSAB-vedtægter, der findes i medlemsstaterne. Den europæiske konvention \"om anerkendelse af internationale ikke-statslige organisationers status som juridisk person\", der blev vedtaget af Europarådet den 24. april 1986, men som kun er ratificeret af syv EU-stater (Østrig, Belgien, Frankrig, Grækenland, Nederlandene, Portugal og Slovenien), kan ikke tjene som en palliativ.","de":"Das Vereinigungsrecht, das seit Ende des 19. Jahrhunderts in mehreren europäischen Ländern anerkannt wurde, ist ein grundlegendes Bürgerrecht. Auch wenn es einigen Verwaltungen oder privaten Unternehmen gelingt, das Konzept für andere Zwecke zu manipulieren und umzulenken, sind Vereinigungen ohne Erwerbszweck keineswegs eine besondere Modalität von Handelsunternehmen. Sie bilden einen Rechtsrahmen, der das Engagement der Bürger für Ziele von öffentlichem Interesse, insbesondere Bürgerinteressen, fördert, die von hohen ethischen Werten getragen werden. Der Begriff der Unionsbürgerschaft verlangt, dass das Vereinigungsrecht auf europäischer Ebene anerkannt wird, wie es in den einzelnen Mitgliedstaaten unterschiedlich ist. Dies stößt jedoch auf das ständige Unverständnis der Kommission, die das Thema paradoxerweise nur unter dem Gesichtspunkt der gewinnbringenden Tätigkeiten behandelt. EU-Bürgerinnen und -Bürgerinnen und -Bürgerinnen und -Bürger müssen das Recht haben, sich auf EU-Ebene zusammenzuschließen und gemeinsam zu handeln. Der Status einer transnationalen ASBL nach europäischem Recht muss das bestehende Spektrum der in den Mitgliedstaaten bestehenden ASBL-Satzung ergänzen. Das Europäische Übereinkommen über die Anerkennung der Rechtspersönlichkeit internationaler Nichtregierungsorganisationen, das am 24. April 1986 vom Europarat angenommen, aber von nur sieben EU-Staaten (Österreich, Belgien, Frankreich, Griechenland, Niederlande, Portugal und Slowenien) ratifiziert wurde, kann nicht als Palliativ dienen.","el":"Το δικαίωμα του συνεταιρίζεσθαι, που αναγνωρίστηκε σε πολλές ευρωπαϊκές χώρες στα τέλη του 19ου αιώνα, αποτελεί ουσιώδες δικαίωμα που συνδέεται με την ιθαγένεια. Παρά το γεγονός ότι ορισμένες διοικήσεις ή ιδιωτικές εταιρείες καταφέρνουν να χειραγωγούν και να εκτρέπουν την έννοια για άλλους σκοπούς, οι μη κερδοσκοπικές ενώσεις (ΜΟΠ) δεν αποτελούν σε καμία περίπτωση ιδιαίτερη μορφή εμπορικών εταιρειών. Παρέχουν ένα νομικό πλαίσιο για τη δέσμευση των πολιτών σε στόχους συλλογικού συμφέροντος, συμπεριλαμβανομένων των στόχων της κοινωνίας των πολιτών, οι οποίοι βασίζονται σε υψηλές ηθικές αξίες. Η έννοια της ευρωπαϊκής ιθαγένειας απαιτεί την αναγνώριση του δικαιώματος του συνεταιρίζεσθαι σε ευρωπαϊκό επίπεδο, όπως συμβαίνει με διάφορους τρόπους σε κάθε κράτος μέλος. Αυτό, ωστόσο, έρχεται σε αντίθεση με τη διαρκή παρανόηση της Επιτροπής, η οποία, παραδόξως, αντιμετωπίζει το θέμα μόνο υπό το πρίσμα επικερδών δραστηριοτήτων. Πρέπει να αναγνωριστεί στους πολίτες της ΕΕ το δικαίωμα ομαδοποίησης και συλλογικής δράσης σε επίπεδο ΕΕ. Ένα καταστατικό διεθνικών ΜΚΦ βάσει του ευρωπαϊκού δικαίου πρέπει να συμπληρώνει το φάσμα των καταστατικών των ΜΣΑ που υπάρχουν στα κράτη μέλη. Η Ευρωπαϊκή Σύμβαση «για την αναγνώριση της νομικής προσωπικότητας των διεθνών μη κυβερνητικών οργανώσεων», που εγκρίθηκε από το Συμβούλιο της Ευρώπης στις 24 Απριλίου 1986, αλλά επικυρώθηκε από μόνο 7 κράτη της ΕΕ (Αυστρία, Βέλγιο, Γαλλία, Ελλάδα, Κάτω Χώρες, Πορτογαλία και Σλοβενία) δεν μπορεί να λειτουργήσει ως παρηγορητική.","en":"The right of association, recognised in several European countries at the end of the 19th century, is an essential right linked to citizenship. Although some administrations or private companies manage to manipulate and divert the concept for other purposes, non-profit associations (NPOs) are by no means a particular modality of merchant companies. They provide a legal framework for citizens’ commitment to objectives of collective interest, including civic objectives, underpinned by high ethical values. The concept of European citizenship requires that the right of association be recognised at European level as it is in various ways in each of the Member States. This, however, runs counter to the Commission’s constant misunderstanding, which paradoxically addresses the subject only from the perspective of lucrative activities. EU citizens must be recognised the right to group and act collectively at EU level. A statute of transnational NSAs under European law must complement the range of NSAB statutes existing in the Member States. The European Convention “on the recognition of the legal personality of international non-governmental organisations”, adopted by the Council of Europe on 24 April 1986 but ratified by only 7 EU States (Austria, Belgium, France, Greece, the Netherlands, Portugal and Slovenia) cannot serve as a palliative.","es":"El derecho de asociación, reconocido en varios países europeos a finales del siglo XIX, es un derecho esencial vinculado a la ciudadanía. Aunque algunas administraciones o empresas privadas logran manipular y desviar el concepto para otros fines, las asociaciones sin ánimo de lucro (NPO) no son en modo alguno una modalidad particular de empresas mercantiles. Proporcionan un marco jurídico para el compromiso de los ciudadanos con objetivos de interés colectivo, incluidos objetivos cívicos, respaldados por altos valores éticos. El concepto de ciudadanía europea exige que el derecho de asociación se reconozca a escala europea, ya que lo es de diversas maneras en cada uno de los Estados miembros. Sin embargo, esto va en contra del constante malentendido de la Comisión, que paradójicamente solo aborda el tema desde la perspectiva de las actividades lucrativas. Debe reconocerse a los ciudadanos de la UE el derecho a agruparse y a actuar colectivamente a escala de la UE. Un estatuto de las ANS transnacionales con arreglo al Derecho europeo debe complementar la gama de estatutos de los ANE existentes en los Estados miembros. El Convenio europeo «sobre el reconocimiento de la personalidad jurídica de las organizaciones no gubernamentales internacionales», adoptado por el Consejo de Europa el 24 de abril de 1986 pero ratificado por solo siete Estados de la UE (Austria, Bélgica, Francia, Grecia, los Países Bajos, Portugal y Eslovenia) no puede servir de paliativo.","et":"Mitmes Euroopa riigis 19. sajandi lõpus tunnustatud ühinemisõigus on kodakondsusega seotud oluline õigus. Kuigi mõnel ametiasutusel või eraettevõtjal õnnestub kontseptsiooniga muul eesmärgil manipuleerida ja ümber suunata, ei ole mittetulundusühendused mingil juhul kaubandusettevõtete eriviisid. Nendega luuakse õiguslik raamistik kodanike pühendumiseks kollektiivset huvi pakkuvatele eesmärkidele, sealhulgas kodanikueesmärkidele, mis põhinevad kõrgetel eetilistel väärtustel. Euroopa kodakondsuse mõiste nõuab, et ühinemisõigust tunnustataks Euroopa tasandil, kuna see on igas liikmesriigis eri viisidel. See on aga vastuolus komisjoni pideva arusaamatusega, mis käsitleb seda teemat paradoksaalselt üksnes tulutoova tegevuse seisukohast. ELi kodanikke tuleb tunnustada õigust rühmitada ja tegutseda ühiselt ELi tasandil. Riikidevaheliste valitsusväliste osalejate põhikiri Euroopa õiguse alusel peab täiendama liikmesriikides kehtivaid NSAB põhikirja. Euroopa Nõukogu poolt 24. aprillil 1986 vastu võetud rahvusvaheliste valitsusväliste organisatsioonide juriidilise isiku staatuse tunnustamise Euroopa konventsioon, mille on ratifitseerinud vaid seitse ELi liikmesriiki (Austria, Belgia, Prantsusmaa, Kreeka, Madalmaad, Portugal ja Sloveenia), ei saa olla leevendav.","fi":"Monissa Euroopan maissa 1800-luvun lopulla tunnustettu yhdistymisoikeus on kansalaisuuteen liittyvä olennainen oikeus. Vaikka jotkin hallinnot tai yksityiset yritykset onnistuvat manipuloimaan ja siirtämään käsitettä muihin tarkoituksiin, voittoa tavoittelemattomat yhdistykset eivät suinkaan ole kauppayritysten erityinen muoto. Ne muodostavat oikeudellisen kehyksen kansalaisten sitoutumiselle yhteisen edun mukaisiin tavoitteisiin, myös kansalaistavoitteisiin, joita tukevat korkeat eettiset arvot. Euroopan kansalaisuuden käsite edellyttää, että yhdistymisoikeus tunnustetaan Euroopan tasolla, kuten se on eri tavoin jokaisessa jäsenvaltiossa. Tämä on kuitenkin vastoin komission jatkuvaa väärinkäsitystä, joka on paradoksaalisesti aiheen vastainen vain tuottoisasta toiminnasta. EU:n kansalaisilla on oltava oikeus ryhmittää ja toimia kollektiivisesti EU:n tasolla. Valtioiden rajat ylittävien valtioista riippumattomien toimijoiden eurooppaoikeuden mukaisen perussäännön on täydennettävä jäsenvaltioissa voimassa olevia erilaisia kansallisten turvallisuusviranomaisten perussääntöjä. Euroopan neuvoston 24. huhtikuuta 1986 hyväksymä yleissopimus ”kansainvälisten kansalaisjärjestöjen oikeushenkilöyden tunnustamisesta”, jonka vain seitsemän EU-valtiota (Itävalta, Belgia, Ranska, Kreikka, Alankomaat, Portugali ja Slovenia) on ratifioinut, ei voi olla lievittävä.","ga":"Tá an ceart comhlachais, a aithnítear i roinnt tíortha Eorpacha ag deireadh an 19ú haois, ina cheart ríthábhachtach atá nasctha le saoránacht. Cé go n-éiríonn le roinnt riarachán nó cuideachtaí príobháideacha an coincheap a ionramháil agus a atreorú chun críocha eile, ní módúlacht ar leith de chuid cuideachtaí ceannaíochta iad comhlachais neamhbhrabúis (NPOnna). Cuireann siad creat dlíthiúil ar fáil do thiomantas na saoránach do chuspóirí comhleasa, lena n-áirítear cuspóirí sibhialta, agus luachanna arda eiticiúla mar bhonn taca leo. Ceanglaítear le coincheap na saoránachta Eorpaí go n-aithneofaí an ceart comhlachais ar leibhéal Eorpach mar go bhfuil sé ar bhealaí éagsúla i ngach ceann de na Ballstáit. Mar sin féin, tá sé sin ag teacht salach ar mhíthuiscint leanúnach an Choimisiúin, rud a thugann aghaidh go paradacsach ar an ábhar amháin ó thaobh gníomhaíochtaí brabúsaí de. Ní mór go n-aithneofaí do shaoránaigh an Aontais an ceart chun grúpa a dhéanamh agus gníomhú i dteannta a chéile ar leibhéal an Aontais. Ní mór do reacht de chuid ÚSNanna trasnáisiúnta faoin dlí Eorpach raon reachtanna NSAB atá ann sna Ballstáit a chomhlánú. Ní féidir leis an gCoinbhinsiún Eorpach “maidir le haitheantas a thabhairt do phearsantacht dhlítheanach eagraíochtaí neamhrialtasacha idirnáisiúnta”, a ghlac Comhairle na hEorpa an 24 Aibreán 1986 ach a dhaingnigh ach 7 Stát AE (an Ostair, an Bheilg, an Fhrainc, an Ghréig, an Ísiltír, an Phortaingéil agus an tSlóivéin) a bheith maolaitheach.","hr":"Pravo udruživanja, priznato u nekoliko europskih zemalja krajem 19. stoljeća, ključno je pravo povezano s građanstvom. Iako neke uprave ili privatna poduzeća uspijevaju manipulirati konceptom i preusmjeriti ga u druge svrhe, neprofitne udruge nipošto nisu poseban modalitet trgovačkih društava. Njima se osigurava pravni okvir za predanost građana ciljevima od zajedničkog interesa, uključujući građanske ciljeve, koji se temelje na visokim etičkim vrijednostima. Pojam europskog građanstva zahtijeva da se pravo udruživanja prizna na europskoj razini kao što je to na različite načine u svakoj državi članici. Međutim, to je u suprotnosti sa stalnim Komisijinim nesporazumom, koji paradoksalno rješava tu temu samo iz perspektive unosnih aktivnosti. Građanima EU-a mora se priznati pravo na udruživanje i zajedničko djelovanje na razini EU-a. Statut transnacionalnih nacionalnih nadzornih tijela u skladu s europskim pravom mora dopunjavati niz statuta NSAB-a koji postoje u državama članicama. Europska konvencija „o priznavanju pravne osobnosti međunarodnih nevladinih organizacija”, koju je Vijeće Europe donijelo 24. travnja 1986., ali ju je ratificiralo samo sedam država članica EU-a (Austrija, Belgija, Francuska, Grčka, Nizozemska, Portugal i Slovenija) ne može služiti kao palijativna.","hu":"A 19. század végén több európai országban elismert egyesülési jog az állampolgársághoz kapcsolódó alapvető jog. Bár egyes közigazgatási szerveknek vagy magánvállalkozásoknak sikerül más célokra manipulálniuk és eltéríteniük a koncepciót, a nonprofit egyesületek semmiképpen sem minősülnek a kereskedelmi társaságok sajátos módjának. Jogi keretet biztosítanak ahhoz, hogy a polgárok elkötelezzék magukat a magas szintű etikai értékeken alapuló, közös érdekű célkitűzések, köztük a polgári célkitűzések iránt. Az európai polgárság fogalma megköveteli, hogy az egyesülési jogot európai szinten elismerjék, mivel az az egyes tagállamokban különböző módokon valósul meg. Ez azonban ellentétes a Bizottság állandó félreértésével, amely paradox módon csak a jövedelmező tevékenységek szemszögéből foglalkozik a témával. El kell ismerni az uniós polgárok azon jogát, hogy uniós szinten csoportosítsák és közösen lépjenek fel. A transznacionális civil szereplők európai jog szerinti statútumának ki kell egészítenie a tagállamokban létező NSAB alapszabályokat. Az Európa Tanács által 1986. április 24-én elfogadott, de mindössze 7 uniós tagállam (Ausztria, Belgium, Franciaország, Görögország, Hollandia, Portugália és Szlovénia) által ratifikált európai egyezmény „a nemzetközi nem kormányzati szervezetek jogi személyiségének elismeréséről” nem szolgálhat palliatívaként.","it":"Il diritto di associazione, riconosciuto in diversi paesi europei alla fine del XIX secolo, è un diritto essenziale legato alla cittadinanza. Sebbene alcune amministrazioni o imprese private riescano a manipolare e deviare il concetto per altri scopi, le associazioni senza scopo di lucro (NPO) non sono affatto una modalità particolare delle società commerciali. Essi forniscono un quadro giuridico per l'impegno dei cittadini verso obiettivi di interesse collettivo, compresi gli obiettivi civici, sostenuti da elevati valori etici. Il concetto di cittadinanza europea richiede che il diritto di associazione sia riconosciuto a livello europeo, come avviene in vari modi in ciascuno Stato membro. Ciò, tuttavia, è in contrasto con il costante equivoco della Commissione, che paradossalmente affronta l'argomento solo dal punto di vista delle attività lucrative. Ai cittadini dell'UE deve essere riconosciuto il diritto di raggrupparsi e di agire collettivamente a livello dell'UE. Uno statuto degli ANS transnazionali ai sensi del diritto europeo deve integrare la gamma di statuti NSAB esistenti negli Stati membri. La Convenzione europea sul riconoscimento della personalità giuridica delle organizzazioni non governative internazionali, adottata dal Consiglio d'Europa il 24 aprile 1986, ma ratificata da soli 7 Stati dell'UE (Austria, Belgio, Francia, Grecia, Paesi Bassi, Portogallo e Slovenia) non può fungere da palliativo.","lt":"Teisė jungtis į asociacijas, pripažinta keliose Europos šalyse XIX a. pabaigoje, yra esminė su pilietybe susijusi teisė. Nors kai kurioms administracijoms ar privačioms bendrovėms pavyksta manipuliuoti ir nukreipti šią sąvoką kitais tikslais, ne pelno asociacijos (NPO) jokiu būdu nėra ypatingas prekybos įmonių modelis. Jie suteikia teisinį pagrindą piliečių įsipareigojimui siekti kolektyvinio intereso tikslų, įskaitant pilietinius tikslus, paremtus didelėmis etinėmis vertybėmis. Europos pilietybės sąvoka reikalauja, kad teisė jungtis į asociacijas būtų pripažįstama Europos lygmeniu, nes ji yra įvairiais būdais kiekvienoje valstybėje narėje. Tačiau tai prieštarauja nuolatiniam Komisijos nesusipratimui, kuris paradoksaliai nagrinėja šį klausimą tik pelningos veiklos požiūriu. ES piliečiams turi būti pripažinta teisė jungtis į grupes ir veikti kartu ES lygmeniu. Pagal Europos teisę tarpvalstybinių nevalstybinių subjektų statutas turi papildyti valstybėse narėse galiojančius NSAB įstatus. 1986 m. balandžio 24 d. Europos Tarybos priimta Europos konvencija „dėl tarptautinių nevyriausybinių organizacijų juridinio asmens statuso pripažinimo“, kurią ratifikavo tik 7 ES valstybės (Austrija, Belgija, Prancūzija, Graikija, Nyderlandai, Portugalija ir Slovėnija), negali būti palanki.","lv":"Biedrošanās tiesības, kas 19. gadsimta beigās ir atzītas vairākās Eiropas valstīs, ir būtiskas tiesības, kas saistītas ar pilsonību. Lai gan dažas pārvaldes iestādes vai privāti uzņēmumi spēj manipulēt ar šo jēdzienu un to novirzīt citiem mērķiem, bezpeļņas apvienības nekādā ziņā nav īpašs tirdzniecības uzņēmumu veids. Tie nodrošina tiesisko regulējumu pilsoņu apņēmībai īstenot kolektīvo interešu mērķus, tostarp pilsoniskos mērķus, kuru pamatā ir augstas ētiskās vērtības. Eiropas pilsonības jēdziens prasa, lai biedrošanās tiesības tiktu atzītas Eiropas līmenī, jo katrā dalībvalstī tās ir dažādā veidā. Tomēr tas ir pretrunā Komisijas pastāvīgajam pārpratumam, kas paradoksāli attiecas tikai uz ienesīgām darbībām. ES pilsoņiem ir jāatzīst tiesības grupēties un rīkoties kolektīvi ES līmenī. Starptautisko NVD statūtiem saskaņā ar Eiropas tiesību aktiem jāpapildina dalībvalstīs spēkā esošie VDIB statūti. Eiropas Konvencija “par starptautisku nevalstisko organizāciju juridiskās personas atzīšanu”, ko 1986. gada 24. aprīlī pieņēma Eiropas Padome, bet kuru ratificēja tikai 7 ES dalībvalstis (Austrija, Beļģija, Francija, Grieķija, Nīderlande, Portugāle un Slovēnija), nevar kalpot par paliatīvu.","mt":"Id-dritt ta’ assoċjazzjoni, rikonoxxut f’diversi pajjiżi Ewropej fi tmiem is-seklu 19, huwa dritt essenzjali marbut maċ-ċittadinanza. Għalkemm xi amministrazzjonijiet jew kumpaniji privati jirnexxilhom jimmanipulaw u jiddevjaw il-kunċett għal skopijiet oħra, assoċjazzjonijiet mingħajr skop ta’ qligħ (NPOs) bl-ebda mod mhuma modalità partikolari ta’ kumpaniji merkantili. Dawn jipprovdu qafas legali għall-impenn taċ-ċittadini għal għanijiet ta’ interess kollettiv, inklużi għanijiet ċiviċi, mirfuda minn valuri etiċi għoljin. Il-kunċett ta’ ċittadinanza Ewropea jeħtieġ li d-dritt ta’ assoċjazzjoni jiġi rikonoxxut fil-livell Ewropew kif inhu b’diversi modi f’kull wieħed mill-Istati Membri. Madankollu, dan imur kontra n-nuqqas ta’ fehim kostanti tal-Kummissjoni, li paradossalment jindirizza s-suġġett biss mill-perspettiva tal-attivitajiet ta’ qligħ. Iċ-ċittadini tal-UE għandhom jiġu rikonoxxuti d-dritt li jingħaqdu u jaġixxu b’mod kollettiv fil-livell tal-UE. Statut ta’ NSAs transnazzjonali skont il-liġi Ewropea għandu jikkumplimenta l-firxa ta’ statuti tal-NSAB eżistenti fl-Istati Membri. Il-Konvenzjoni Ewropea “dwar ir-rikonoxximent tal-personalità ġuridika ta’ organizzazzjonijiet internazzjonali mhux governattivi”, adottata mill-Kunsill tal-Ewropa fl-24 ta’ April 1986 iżda ratifikata minn 7 Stati tal-UE biss (l-Awstrija, il-Belġju, Franza, il-Greċja, l-Olanda, il-Portugall u s-Slovenja) ma tistax isservi bħala palljattiva.","nl":"Het recht van vereniging, dat aan het einde van de 19e eeuw in verschillende Europese landen is erkend, is een essentieel recht dat gekoppeld is aan burgerschap. Hoewel sommige overheden of particuliere ondernemingen het concept voor andere doeleinden kunnen manipuleren en omleiden, zijn non-profitorganisaties (NPO’s) geenszins een bijzondere modaliteit van handelsondernemingen. Zij bieden een juridisch kader voor de inzet van burgers voor doelstellingen van collectief belang, met inbegrip van burgerdoelstellingen, die worden geschraagd door hoge ethische waarden. Het begrip Europees burgerschap vereist dat het recht van vereniging op Europees niveau wordt erkend, aangezien het in elk van de lidstaten op verschillende manieren gebeurt. Dit is echter in strijd met het voortdurende misverstand van de Commissie, dat paradoxaal genoeg alleen vanuit het oogpunt van lucratieve activiteiten het onderwerp behandelt. EU-burgers moeten het recht krijgen om zich te groeperen en collectief op te treden op EU-niveau. Een statuut van transnationale noa’s op grond van Europees recht moet een aanvulling vormen op de reeks in de lidstaten bestaande NSAB-statuten. Het Europees Verdrag „betreffende de erkenning van de rechtspersoonlijkheid van internationale niet-gouvernementele organisaties”, dat op 24 april 1986 door de Raad van Europa is aangenomen, maar door slechts zeven EU-landen (Oostenrijk, België, Frankrijk, Griekenland, Nederland, Portugal en Slovenië) is geratificeerd, kan niet als palliatief dienen.","pl":"Prawo do zrzeszania się, uznane w kilku krajach europejskich pod koniec XIX wieku, jest podstawowym prawem związanym z obywatelstwem. Chociaż niektórym administracjom lub przedsiębiorstwom prywatnym udaje się manipulować i przekierowywać koncepcję do innych celów, stowarzyszenia nienastawione na zysk (NPO) w żadnym wypadku nie stanowią szczególnego sposobu działania przedsiębiorstw handlowych. Stanowią one ramy prawne dla zaangażowania obywateli w realizację celów będących przedmiotem wspólnego zainteresowania, w tym celów obywatelskich, opartych na wysokich wartościach etycznych. Pojęcie obywatelstwa europejskiego wymaga uznania prawa do zrzeszania się na szczeblu europejskim, ponieważ jest ono na różne sposoby w każdym z państw członkowskich. Jest to jednak sprzeczne z ciągłym nieporozumieniem Komisji, które paradoksalnie odnosi się do tego tematu jedynie z perspektywy lukratywnych działań. Obywatele UE muszą być uznawani za prawo do zrzeszania się i wspólnego działania na szczeblu UE. Statut ponadnarodowych krajowych organów ds. bezpieczeństwa na mocy prawa europejskiego musi uzupełniać szereg statutów NSAB istniejących w państwach członkowskich. Europejska konwencja „w sprawie uznawania osobowości prawnej międzynarodowych organizacji pozarządowych”, przyjęta przez Radę Europy w dniu 24 kwietnia 1986 r., ale ratyfikowana jedynie przez 7 państw UE (Austria, Belgia, Francja, Grecja, Niderlandy, Portugalia i Słowenia), nie może służyć jako środek paliatywny.","pt":"O direito de associação, reconhecido em vários países europeus no final do século XIX, é um direito essencial ligado à cidadania. Embora algumas administrações ou empresas privadas consigam manipular e desviar o conceito para outros fins, as associações sem fins lucrativos (ONG) não são de modo algum uma modalidade específica de empresas comerciais. Proporcionam um quadro jurídico para o empenho dos cidadãos em objetivos de interesse coletivo, incluindo objetivos cívicos, sustentados por elevados valores éticos. O conceito de cidadania europeia exige que o direito de associação seja reconhecido a nível europeu, uma vez que é de várias formas em cada um dos Estados-Membros. No entanto, isso contraria o constante mal-entendido da Comissão, que, paradoxalmente, aborda o assunto apenas na perspetiva de atividades lucrativas. Os cidadãos da UE devem ser reconhecidos ao direito de agrupar e agir coletivamente a nível da UE. Um estatuto dos INE transnacionais ao abrigo do direito europeu deve complementar o leque de estatutos dos organismos nacionais de segurança existentes nos Estados-Membros. A Convenção Europeia «relativa ao reconhecimento da personalidade jurídica das organizações não governamentais internacionais», adotada pelo Conselho da Europa em 24 de abril de 1986, mas ratificada por apenas sete Estados da UE (Áustria, Bélgica, França, Grécia, Países Baixos, Portugal e Eslovénia) não pode servir de paliativo.","ro":"Dreptul de asociere, recunoscut în mai multe țări europene la sfârșitul secolului al XIX-lea, este un drept esențial legat de cetățenie. Deși unele administrații sau societăți private reușesc să manipuleze și să deturneze conceptul în alte scopuri, asociațiile non-profit (ONP) nu sunt în niciun caz o modalitate specială de societăți comerciale. Acestea oferă un cadru juridic pentru angajamentul cetățenilor față de obiectivele de interes colectiv, inclusiv față de obiectivele civice, susținute de valori etice ridicate. Conceptul de cetățenie europeană impune ca dreptul de asociere să fie recunoscut la nivel european, așa cum se întâmplă în diferite moduri în fiecare dintre statele membre. Totuși, acest lucru contravine neînțelegerii constante a Comisiei, care abordează în mod paradoxal subiectul doar din perspectiva activităților lucrative. Cetățenilor UE trebuie să li se recunoască dreptul de a grupa și de a acționa în mod colectiv la nivelul UE. Un statut al ANS-urilor transnaționale în temeiul legislației europene trebuie să completeze gama de statute ale ANS-urilor existente în statele membre. Convenția europeană „privind recunoașterea personalității juridice a organizațiilor neguvernamentale internaționale”, adoptată de Consiliul Europei la 24 aprilie 1986, dar ratificată de numai 7 state membre ale UE (Austria, Belgia, Franța, Grecia, Țările de Jos, Portugalia și Slovenia) nu poate servi drept paliativă.","sk":"Právo združovania, uznané vo viacerých európskych krajinách na konci 19. storočia, je základným právom spojeným s občianstvom. Hoci sa niektorým správnym orgánom alebo súkromným spoločnostiam podarilo manipulovať s touto koncepciou a odkloniť ju na iné účely, neziskové združenia (NPO) nie sú v žiadnom prípade osobitným spôsobom obchodných spoločností. Poskytujú právny rámec pre záväzok občanov plniť ciele kolektívneho záujmu vrátane občianskych cieľov, ktoré sa opierajú o vysoké etické hodnoty. Koncepcia európskeho občianstva si vyžaduje, aby sa právo na združovanie uznávalo na európskej úrovni, pretože je v každom členskom štáte rôznymi spôsobmi. To je však v rozpore s neustálym nedorozumením Komisie, ktoré paradoxne rieši túto tému len z hľadiska lukratívnych činností. Občanom EÚ sa musí uznať právo zoskupovať a konať kolektívne na úrovni EÚ. Štatút nadnárodných neštátnych subjektov podľa európskeho práva musí dopĺňať rozsah stanov NSAB, ktoré existujú v členských štátoch. Európsky dohovor „o uznaní právnej subjektivity medzinárodných mimovládnych organizácií“, ktorý prijala Rada Európy 24. apríla 1986, ale ratifikoval len 7 štátov EÚ (Rakúsko, Belgicko, Francúzsko, Grécko, Holandsko, Portugalsko a Slovinsko), nemôže slúžiť ako zmierňujúci účinok.","sl":"Pravica do združevanja, priznana v več evropskih državah konec 19. stoletja, je bistvena pravica, povezana z državljanstvom. Čeprav nekatere uprave ali zasebna podjetja uspejo manipulirati s konceptom in ga preusmeriti v druge namene, nepridobitna združenja nikakor niso posebna oblika trgovskih družb. Zagotavljajo pravni okvir za zavezanost državljanov ciljem skupnega interesa, vključno z državljanskimi cilji, ki temeljijo na visokih etičnih vrednotah. Pojem evropskega državljanstva zahteva, da se pravica do združevanja prizna na evropski ravni, kot je na različne načine v vsaki državi članici. Vendar je to v nasprotju z nenehnim nesporazumom Komisije, ki to temo paradoksalno obravnava le z vidika donosnih dejavnosti. Državljanom EU je treba priznati pravico do združevanja in skupnega delovanja na ravni EU. Statut nadnacionalnih nedržavnih akterjev v skladu z evropsko zakonodajo mora dopolnjevati vrsto statutov NSAB, ki obstajajo v državah članicah. Evropska konvencija o priznavanju statusa pravne osebe mednarodnih nevladnih organizacij, ki jo je Svet Evrope sprejel 24. aprila 1986, vendar jo je ratificiralo le 7 držav EU (Avstrija, Belgija, Francija, Grčija, Nizozemska, Portugalska in Slovenija), ne more služiti kot blažilna rešitev.","sv":"Föreningsrätten, som erkändes i flera europeiska länder i slutet av 1800-talet, är en grundläggande rättighet kopplad till medborgarskap. Även om vissa förvaltningar eller privata företag lyckas manipulera och omdirigera begreppet för andra ändamål, är icke-vinstdrivande organisationer inte på något sätt en särskild form av handelsföretag. De utgör en rättslig ram för medborgarnas engagemang för mål av gemensamt intresse, inbegripet medborgerliga mål, som underbyggs av höga etiska värden. Begreppet europeiskt medborgarskap kräver att föreningsrätten erkänns på europeisk nivå på samma sätt som på olika sätt i varje medlemsstat. Detta strider emellertid mot kommissionens ständiga missförstånd, som paradoxalt nog bara tar upp frågan ur ett lukrativt perspektiv. EU-medborgarna måste erkännas rätten att gruppera sig och agera kollektivt på EU-nivå. En stadga för transnationella icke-statliga aktörer i enlighet med EU-lagstiftningen måste komplettera de olika stadgar för nationella säkerhetsmyndigheter som finns i medlemsstaterna. Den europeiska konventionen om erkännande av internationella icke-statliga organisationers status som juridisk person, som antogs av Europarådet den 24 april 1986 men som ratificerats av endast sju EU-stater (Österrike, Belgien, Frankrike, Grekland, Nederländerna, Portugal och Slovenien) kan inte fungera som palliativ."}},"title":{"fr":"Droit civique essentiel, des associations sans but lucratif de droit européen","machine_translations":{"bg":"Основно гражданско право, сдружения с нестопанска цел съгласно европейското право","cs":"Základní občanské právo, nezisková sdružení podle evropského práva","da":"Grundlæggende borgerret, nonprofitorganisationer i henhold til EU-retten","de":"Wesentliches Bürgerrecht, gemeinnützige Vereinigungen nach europäischem Recht","el":"Ουσιαστικό αστικό δίκαιο, ενώσεις μη κερδοσκοπικού χαρακτήρα βάσει του ευρωπαϊκού δικαίου","en":"Essential civic law, non-profit associations under European law","es":"Derecho cívico esencial, asociaciones sin ánimo de lucro con arreglo al Derecho europeo","et":"Oluline tsiviilõigus, Euroopa õiguse alusel tegutsevad mittetulundusühingud","fi":"Olennainen kansalaisoikeus, EU:n lainsäädännön mukaiset voittoa tavoittelemattomat yhdistykset","ga":"An dlí sibhialta bunriachtanach, comhlachais neamhbhrabúis faoin dlí Eorpach","hr":"Osnovno građansko pravo, neprofitne udruge u skladu s europskim pravom","hu":"Alapvető polgári jog, az európai jog szerinti nonprofit egyesületek","it":"Diritto civile essenziale, associazioni senza scopo di lucro di diritto europeo","lt":"Esminė pilietinė teisė, ne pelno asociacijos pagal Europos teisę","lv":"Būtiskas pilsoniskās tiesības, bezpeļņas apvienības saskaņā ar Eiropas tiesību aktiem","mt":"Liġi ċivika essenzjali, assoċjazzjonijiet mingħajr skop ta’ qligħ skont il-liġi Ewropea","nl":"Essentieel burgerrecht, verenigingen zonder winstoogmerk naar Europees recht","pl":"Podstawowe prawo obywatelskie, stowarzyszenia nienastawione na zysk na mocy prawa europejskiego","pt":"Direito cívico essencial, associações sem fins lucrativos ao abrigo do direito europeu","ro":"Legislație civică esențială, asociații non-profit în conformitate cu legislația europeană","sk":"Základné občianske právo, neziskové združenia podľa európskeho práva","sl":"Bistveno civilno pravo, nepridobitna združenja po evropskem pravu","sv":"Grundläggande civilrätt, ideella föreningar enligt EU-rätten"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×