Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: bfeb9e60e455fb37311b11ba08a6c27d6dc81f1a987716c834615c85d56912dd

Source: {"body":{"en":"The EU was founded after the Second World War to secure peace as well as economic and social prosperity. Its goals are to maintain peace within its borders, defend democracy, and to safeguard the rule of law, respect for human rights and fundamental freedoms. In practice, however, the EU is constituted as a Union of its Member States, rather than of its peoples. This means it frequently defends its Member States’ interests even when they are in direct opposition to those of European citizens. When democracy and the rule of law come into conflict, as in Catalonia, the EU finds itself on the side of those who use violent force to suppress democratic expression.\n\nThe EU should represent not only a Europe without war, but also one that stands up for the recognition of its minorities, the right to self-determination and unconditional respect for dignity and human rights. Based on these fundamental and democratic principles, it must actively seek to prevent new conflict and resolve existing conflicts through dialogue, and to tackle all the consequences of conflict – with special care for victims and political prisoners.","machine_translations":{"bg":"ЕС е основан след Втората световна война, за да осигури мир, както и икономически и социален просперитет. Нейните цели са да поддържа мира в рамките на своите граници, да защитава демокрацията и да защитава принципите на правовата държава, зачитането на правата на човека и основните свободи. На практика обаче ЕС е учреден като съюз на своите държави членки, а не на своите народи. Това означава, че тя често защитава интересите на своите държави членки, дори когато те са в пряко противопоставяне на тези на европейските граждани. Когато демокрацията и принципите на правовата държава влязат в конфликт, както в Каталуния, ЕС се озовава на страната на онези, които използват насилие, за да потискат демократичното изразяване. ЕС следва да представлява не само Европа без война, но и такава, която отстоява признаването на своите малцинства, правото на самоопределение и безусловното зачитане на достойнството и правата на човека. Въз основа на тези основни и демократични принципи тя трябва активно да се стреми към предотвратяване на нови конфликти и разрешаване на съществуващите конфликти чрез диалог, както и към справяне с всички последици от конфликта — със специална грижа за жертвите и политическите затворници.","cs":"EU byla založena po druhé světové válce s cílem zajistit mír, jakož i hospodářskou a sociální prosperitu. Jeho cílem je udržovat mír v rámci svých hranic, bránit demokracii a chránit právní stát, dodržování lidských práv a základních svobod. V praxi je však EU vytvořena jako Unie svých členských států, a nikoli jako její národ. To znamená, že často hájí zájmy svých členských států, i když jsou v přímém rozporu s zájmy evropských občanů. Když se demokracie a právní stát dostanou do konfliktu, stejně jako v Katalánsku, stojí EU na straně těch, kteří používají násilnou sílu k potlačení demokratického projevu. EU by měla zastupovat nejen Evropu bez války, ale také Evropu, která se zasazuje o uznání svých menšin, právo na sebeurčení a bezpodmínečné respektování důstojnosti a lidských práv. Na základě těchto základních a demokratických zásad se musí aktivně snažit předcházet novým konfliktům a řešit stávající konflikty prostřednictvím dialogu a řešit všechny důsledky konfliktu – se zvláštní péčí o oběti a politické vězně.","da":"EU blev grundlagt efter Anden Verdenskrig for at sikre fred samt økonomisk og social velstand. Dets mål er at bevare freden inden for sine grænser, forsvare demokratiet og sikre retsstatsprincippet, respekten for menneskerettighederne og de grundlæggende frihedsrettigheder. I praksis er EU imidlertid en union af medlemsstaterne snarere end af dets befolkninger. Det betyder, at det ofte forsvarer medlemsstaternes interesser, selv når de er i direkte modstrid med de europæiske borgeres interesser. Når demokrati og retsstatsprincippet kommer i konflikt, som i Catalonien, befinder EU sig på den side af dem, der bruger voldelig magt til at undertrykke demokratiske udtryksformer. EU bør ikke blot repræsentere et Europa uden krig, men også et Europa, der står for anerkendelsen af dets mindretal, retten til selvbestemmelse og ubetinget respekt for værdighed og menneskerettigheder. På grundlag af disse grundlæggende og demokratiske principper skal EU aktivt søge at forebygge nye konflikter og løse eksisterende konflikter gennem dialog og tackle alle konsekvenserne af konflikter — med særlig omhu for ofre og politiske fanger.","de":"Die EU wurde nach dem Zweiten Weltkrieg gegründet, um sowohl den Frieden als auch den wirtschaftlichen und sozialen Wohlstand zu sichern. Ihre Ziele sind die Wahrung des Friedens innerhalb seiner Grenzen, die Verteidigung der Demokratie und die Wahrung der Rechtsstaatlichkeit, die Achtung der Menschenrechte und Grundfreiheiten. In der Praxis ist die EU jedoch eher eine Union ihrer Mitgliedstaaten als ihre Völker. Dies bedeutet, dass sie häufig die Interessen der Mitgliedstaaten verteidigt, auch wenn sie sich direkt gegen die Interessen der europäischen Bürger richten. Wenn Demokratie und Rechtsstaatlichkeit in Konflikt geraten, wie in Katalonien, befindet sich die EU auf der Seite derjenigen, die Gewalt einsetzen, um den demokratischen Ausdruck zu unterdrücken. Die EU sollte nicht nur ein Europa ohne Krieg vertreten, sondern auch für die Anerkennung ihrer Minderheiten, das Recht auf Selbstbestimmung und die bedingungslose Achtung der Würde und der Menschenrechte. Auf der Grundlage dieser grundlegenden und demokratischen Grundsätze muss sie sich aktiv darum bemühen, neue Konflikte zu verhindern und bestehende Konflikte durch Dialog zu lösen und alle Folgen von Konflikten – mit besonderer Betreuung von Opfern und politischen Gefangenen – anzugehen.","el":"Η ΕΕ ιδρύθηκε μετά τον Δεύτερο Παγκόσμιο Πόλεμο για να διασφαλίσει την ειρήνη καθώς και την οικονομική και κοινωνική ευημερία. Στόχος της είναι η διατήρηση της ειρήνης εντός των συνόρων της, η προάσπιση της δημοκρατίας και η διαφύλαξη του κράτους δικαίου, του σεβασμού των ανθρωπίνων δικαιωμάτων και των θεμελιωδών ελευθεριών. Στην πράξη, ωστόσο, η ΕΕ συγκροτείται ως Ένωση των κρατών μελών της και όχι των λαών της. Αυτό σημαίνει ότι υπερασπίζεται συχνά τα συμφέροντα των κρατών μελών της, ακόμη και όταν βρίσκονται σε άμεση αντίθεση με τα συμφέροντα των ευρωπαίων πολιτών. Όταν η δημοκρατία και το κράτος δικαίου έρχονται σε σύγκρουση, όπως στην Καταλονία, η ΕΕ βρίσκεται στο πλευρό όσων χρησιμοποιούν βίαια βία για την καταστολή της δημοκρατικής έκφρασης. ΕΕ θα πρέπει να εκπροσωπεί όχι μόνο μια Ευρώπη χωρίς πόλεμο, αλλά και μια Ευρώπη που να υποστηρίζει την αναγνώριση των μειονοτήτων της, το δικαίωμα στην αυτοδιάθεση και τον άνευ όρων σεβασμό της αξιοπρέπειας και των ανθρωπίνων δικαιωμάτων. Με βάση αυτές τις θεμελιώδεις και δημοκρατικές αρχές, πρέπει να επιδιώξει ενεργά την πρόληψη νέων συγκρούσεων και την επίλυση των υφιστάμενων συγκρούσεων μέσω διαλόγου, και να αντιμετωπίσει όλες τις συνέπειες των συγκρούσεων — με ιδιαίτερη προσοχή στα θύματα και τους πολιτικούς κρατούμενους.","es":"La UE se fundó después de la Segunda Guerra Mundial para garantizar la paz y la prosperidad económica y social. Sus objetivos son mantener la paz dentro de sus fronteras, defender la democracia y salvaguardar el Estado de Derecho, el respeto de los derechos humanos y las libertades fundamentales. Sin embargo, en la práctica, la UE está constituida como una Unión de sus Estados miembros y no como una Unión de sus pueblos. Esto significa que con frecuencia defiende los intereses de sus Estados miembros incluso cuando se oponen directamente a los de los ciudadanos europeos. Cuando la democracia y el Estado de Derecho entran en conflicto, como en Cataluña, la UE se encuentra del lado de quienes utilizan la fuerza violenta para reprimir la expresión democrática. La UE debe representar no solo una Europa sin guerra, sino también una que defiende el reconocimiento de sus minorías, el derecho a la autodeterminación y el respeto incondicional de la dignidad y los derechos humanos. Sobre la base de estos principios fundamentales y democráticos, debe tratar activamente de prevenir nuevos conflictos y resolver los conflictos existentes a través del diálogo, y abordar todas las consecuencias de los conflictos, prestando especial atención a las víctimas y a los presos políticos.","et":"EL asutati pärast Teist maailmasõda, et tagada rahu ning majanduslik ja sotsiaalne heaolu. Selle eesmärk on säilitada rahu oma piirides, kaitsta demokraatiat ning kaitsta õigusriiki, inimõiguste ja põhivabaduste austamist. Tegelikkuses on EL siiski pigem oma liikmesriikide kui oma rahvaste liit. See tähendab, et ta kaitseb sageli oma liikmesriikide huve, isegi kui nad on otseses vastuolus Euroopa kodanike huvidega. Kui demokraatia ja õigusriik satuvad konflikti, nagu Kataloonias, on EL nende poolel, kes kasutavad vägivaldset jõudu demokraatliku väljenduse mahasurumiseks. EL peaks esindama mitte ainult sõjata Euroopat, vaid ka Euroopat, mis seisab oma vähemuste tunnustamise, enesemääramisõiguse ning inimväärikuse ja inimõiguste tingimusteta austamise eest. Nendele aluspõhimõtetele ja demokraatlikele põhimõtetele tuginedes peab EL aktiivselt püüdma ennetada uusi konflikte ja lahendama olemasolevad konfliktid dialoogi kaudu ning tegelema konflikti kõigi tagajärgedega – pöörates erilist tähelepanu ohvritele ja poliitvangidele.","fi":"EU perustettiin toisen maailmansodan jälkeen rauhan sekä taloudellisen ja sosiaalisen hyvinvoinnin turvaamiseksi. Sen tavoitteena on säilyttää rauha rajojensa sisällä, puolustaa demokratiaa ja turvata oikeusvaltio sekä ihmisoikeuksien ja perusvapauksien kunnioittaminen. Käytännössä EU on kuitenkin pikemminkin jäsenvaltioidensa kuin kansojensa unioni. Tämä tarkoittaa sitä, että se puolustaa usein jäsenvaltioidensa etuja myös silloin, kun ne vastustavat suoraan Euroopan kansalaisten etuja. Kun demokratia ja oikeusvaltio ovat konflikteja, kuten Kataloniassa, EU on niiden puolella, jotka käyttävät väkivaltaisia voimia demokraattisen ilmaisun tukahduttamiseen. EU:n olisi edustettava paitsi sotatonta Eurooppaa myös sen vähemmistöjen tunnustamista, itsemääräämisoikeutta sekä ihmisarvon ja ihmisoikeuksien ehdotonta kunnioittamista. Näiden perusperiaatteiden ja demokratian periaatteiden pohjalta sen on pyrittävä aktiivisesti ehkäisemään uusia konflikteja ja ratkaisemaan nykyisiä konflikteja vuoropuhelun avulla sekä puuttumaan konfliktin kaikkiin seurauksiin kiinnittäen erityistä huomiota uhreihin ja poliittisiin vankeihin.","fr":"L’UE a été fondée après la Seconde Guerre mondiale pour assurer la paix ainsi que la prospérité économique et sociale. Ses objectifs sont de maintenir la paix à l’intérieur de ses frontières, de défendre la démocratie et de sauvegarder l’État de droit, le respect des droits de l’homme et des libertés fondamentales. Dans la pratique, cependant, l’UE est constituée en tant qu’Union de ses États membres, plutôt que de ses peuples. Cela signifie qu’elle défend fréquemment les intérêts de ses États membres, même lorsqu’ils sont directement opposés à ceux des citoyens européens. Lorsque la démocratie et l’État de droit entrent en conflit, comme en Catalogne, l’UE se trouve du côté de ceux qui utilisent la force violente pour réprimer l’expression démocratique. L’UE devrait représenter non seulement une Europe sans guerre, mais aussi une Europe qui défend la reconnaissance de ses minorités, le droit à l’autodétermination et le respect inconditionnel de la dignité et des droits de l’homme. Sur la base de ces principes fondamentaux et démocratiques, elle doit s’efforcer activement de prévenir de nouveaux conflits et de résoudre les conflits existants par le dialogue, et de s’attaquer à toutes les conséquences des conflits — en accordant une attention particulière aux victimes et aux prisonniers politiques.","ga":"Bunaíodh an tAontas Eorpach tar éis an Dara Cogadh Domhanda chun an tsíocháin agus an rathúnas eacnamaíoch agus sóisialta a chinntiú. Is iad na spriocanna atá aige an tsíocháin a choimeád laistigh dá theorainneacha, an daonlathas a chosaint, agus an smacht reachta, urraim do chearta an duine agus saoirsí bunúsacha a chosaint. Sa chleachtas, áfach, tá an tAontas comhdhéanta mar Aontas dá Bhallstáit, seachas mar Aontas dá phobail. Ciallaíonn sé sin gur minic a chosnaíonn sé leasanna a Bhallstát fiú nuair a bhíonn siad i gcoinne leasanna shaoránaigh na hEorpa. Nuair a thagann an daonlathas agus an smacht reachta i gcoimhlint, mar atá sa Chatalóin, tá AE ar thaobh na ndaoine sin a úsáideann forneart foréigneach chun an léiriú daonlathach a chur faoi chois. Ní hamháin gur cheart don Aontas ionadaíocht a dhéanamh d’Eoraip gan chogadh, ach ba cheart dó freisin ionadaíocht a dhéanamh ar son aitheantas a thabhairt dá mhionlaigh, don cheart chun féinchinntiúcháin agus d’urramú neamhchoinníollach ar dhínit agus ar chearta an duine. Bunaithe ar na prionsabail bhunúsacha agus dhaonlathacha sin, ní mór dó iarracht ghníomhach a dhéanamh coinbhleacht nua a chosc agus coinbhleachtaí atá ann cheana a réiteach trí idirphlé, agus dul i ngleic le hiarmhairtí uile na coinbhleachta — le cúram speisialta d’íospartaigh agus do phríosúnaigh pholaitiúla.","hr":"EU je osnovan nakon Drugog svjetskog rata kako bi se osigurao mir te gospodarski i socijalni napredak. Njezini su ciljevi održavanje mira unutar svojih granica, obrana demokracije i zaštita vladavine prava, poštovanja ljudskih prava i temeljnih sloboda. Međutim, u praksi je EU ustrojen kao Unija njezinih država članica, a ne njezinih naroda. To znači da često brani interese svojih država članica čak i kada su u izravnom protivljenju interesima europskih građana. Kada demokracija i vladavina prava dospiju u sukob, kao u Kataloniji, EU se nalazi na strani onih koji koriste nasilnu silu za suzbijanje demokratskog izražavanja. EU ne bi trebao predstavljati samo Europu bez rata, već i Europu koja se zalaže za priznavanje svojih manjina, pravo na samoodređenje i bezuvjetno poštovanje dostojanstva i ljudskih prava. Na temelju tih temeljnih i demokratskih načela mora aktivno nastojati spriječiti nove sukobe i riješiti postojeće sukobe dijalogom te riješiti sve posljedice sukoba, uz posebnu pozornost za žrtve i političke zatvorenike.","hu":"Az EU-t a második világháború után hozták létre a béke, valamint a gazdasági és társadalmi jólét biztosítása érdekében. Célja a béke fenntartása a határain belül, a demokrácia védelme, valamint a jogállamiság, az emberi jogok és az alapvető szabadságok tiszteletben tartása. A gyakorlatban azonban az EU nem népei, hanem tagállamai Uniója. Ez azt jelenti, hogy gyakran védi a tagállamok érdekeit, még akkor is, ha közvetlenül ellenzik az európai polgárok érdekeit. Amikor a demokrácia és a jogállamiság konfliktusba kerül, mint Katalóniában, az EU azok oldalán áll, akik erőszakos erőszakot alkalmaznak a demokratikus kifejezés elnyomására. Az EU-nak nemcsak egy háború nélküli Európát kell képviselnie, hanem azt is, amely kiáll a kisebbségek elismerése, az önrendelkezéshez való jog, valamint a méltóság és az emberi jogok feltétel nélküli tiszteletben tartása mellett. Ezen alapvető és demokratikus elvek alapján aktívan törekednie kell az új konfliktusok megelőzésére és a meglévő konfliktusok párbeszéd útján történő megoldására, valamint a konfliktus valamennyi következményének kezelésére, különös figyelmet fordítva az áldozatokra és a politikai foglyokra.","it":"L'UE è stata fondata dopo la seconda guerra mondiale per garantire la pace e la prosperità economica e sociale. Il suo obiettivo è mantenere la pace all'interno dei suoi confini, difendere la democrazia e salvaguardare lo Stato di diritto, il rispetto dei diritti umani e delle libertà fondamentali. In pratica, tuttavia, l'UE è costituita come un'Unione dei suoi Stati membri, piuttosto che dei suoi popoli. Ciò significa che spesso difende gli interessi dei suoi Stati membri anche quando si oppongono direttamente a quelli dei cittadini europei. Quando la democrazia e lo Stato di diritto entrano in conflitto, come in Catalogna, l'UE si trova dalla parte di coloro che usano la forza violenta per sopprimere l'espressione democratica. L'UE deve rappresentare non solo un'Europa senza guerra, ma anche un'Europa che difende il riconoscimento delle minoranze, il diritto all'autodeterminazione e il rispetto incondizionato della dignità e dei diritti umani. Sulla base di questi principi fondamentali e democratici, deve cercare attivamente di prevenire nuovi conflitti e di risolvere i conflitti esistenti attraverso il dialogo, nonché di affrontare tutte le conseguenze del conflitto, con particolare attenzione alle vittime e ai prigionieri politici.","lt":"ES buvo įkurta po Antrojo pasaulinio karo siekiant užtikrinti taiką ir ekonominę bei socialinę gerovę. Jos tikslai – išlaikyti taiką savo teritorijoje, ginti demokratiją ir apsaugoti teisinę valstybę, pagarbą žmogaus teisėms ir pagrindinėms laisvėms. Tačiau praktiškai ES sudaro ne savo tautas, o valstybių narių Sąjungą. Tai reiškia, kad ji dažnai gina savo valstybių narių interesus, net jei jos tiesiogiai prieštarauja Europos piliečių interesams. Kai kyla konfliktas dėl demokratijos ir teisinės valstybės principų, kaip Katalonijoje, ES atsiduria tų, kurie naudoja smurtinę jėgą demokratinės raiškos slopinimui, pusėje. ES turėtų atstovauti ne tik Europai be karo, bet ir Europai, kuri palaiko mažumų pripažinimą, teisę į apsisprendimą ir besąlygišką pagarbą orumui ir žmogaus teisėms. Remdamasi šiais pagrindiniais ir demokratiniais principais, ji turi aktyviai siekti užkirsti kelią naujiems konfliktams ir spręsti esamus konfliktus palaikydama dialogą ir kovoti su visomis konflikto pasekmėmis, ypač rūpindamasi aukomis ir politiniais kaliniais.","lv":"ES tika dibināta pēc Otrā pasaules kara, lai nodrošinātu mieru, kā arī ekonomisko un sociālo labklājību. Tās mērķi ir saglabāt mieru tās teritorijā, aizstāvēt demokrātiju un aizsargāt tiesiskumu, cilvēktiesību un pamatbrīvību ievērošanu. Tomēr praksē ES ir izveidota kā dalībvalstu, nevis tās tautu Savienība. Tas nozīmē, ka tā bieži aizstāv savu dalībvalstu intereses pat tad, ja tās tieši iebilst pret Eiropas pilsoņu interesēm. Kad demokrātija un tiesiskums nonāk konfliktā, tāpat kā Katalonijā, ES atrodas to cilvēku pusē, kuri izmanto vardarbīgu spēku, lai apspiestu demokrātisko izpausmi. ES būtu jāpārstāv ne tikai Eiropa bez kara, bet arī tāda, kas iestājas par tās minoritāšu atzīšanu, tiesībām uz pašnoteikšanos un beznosacījumu cieņas un cilvēktiesību ievērošanu. Pamatojoties uz šiem pamatprincipiem un demokrātijas principiem, tai ir aktīvi jācenšas novērst jaunus konfliktus un atrisināt esošos konfliktus, izmantojot dialogu, un risināt visas konflikta sekas, īpaši rūpējoties par cietušajiem un politieslodzītajiem.","mt":"L-UE twaqqfet wara t-Tieni Gwerra Dinjija biex tiżgura l-paċi kif ukoll il-prosperità ekonomika u soċjali. L-għanijiet tagħha huma li żżomm il-paċi fil-fruntieri tagħha, tiddefendi d-demokrazija, u tissalvagwardja l-istat tad-dritt, ir-rispett għad-drittijiet tal-bniedem u l-libertajiet fundamentali. Fil-prattika, madankollu, l-UE hija kostitwita bħala Unjoni tal-Istati Membri tagħha, aktar milli tal-popli tagħha. Dan ifisser li spiss tiddefendi l-interessi tal-Istati Membri tagħha anke meta jkunu f’oppożizzjoni diretta għal dawk taċ-ċittadini Ewropej. Meta d-demokrazija u l-istat tad-dritt jidħlu f’kunflitt, bħal fil-Katalonja, l-UE ssib ruħha min-naħa ta’ dawk li jużaw il-forza vjolenti biex irażżnu l-espressjoni demokratika. L-UE għandha tirrappreżenta mhux biss Ewropa mingħajr gwerra, iżda wkoll waħda li tiddefendi r-rikonoxximent tal-minoranzi tagħha, id-dritt għall-awtodeterminazzjoni u r-rispett mingħajr kundizzjonijiet għad-dinjità u d-drittijiet tal-bniedem. Abbażi ta’ dawn il-prinċipji fundamentali u demokratiċi, għandha tfittex b’mod attiv li tipprevjeni kunflitti ġodda u ssolvi kunflitti eżistenti permezz tad-djalogu, u li tindirizza l-konsegwenzi kollha tal-kunflitt — b’attenzjoni speċjali għall-vittmi u l-priġunieri politiċi.","nl":"De EU is na de Tweede Wereldoorlog opgericht om vrede en economische en sociale welvaart te waarborgen. Het heeft tot doel de vrede binnen haar grenzen te handhaven, de democratie te verdedigen en de rechtsstaat, de eerbiediging van de mensenrechten en de fundamentele vrijheden te beschermen. In de praktijk is de EU echter een Unie van haar lidstaten en niet van haar volkeren. Dit betekent dat het vaak de belangen van de lidstaten verdedigt, zelfs wanneer zij zich rechtstreeks verzetten tegen die van de Europese burgers. Wanneer de democratie en de rechtsstaat in conflict komen, zoals in Catalonië, staat de EU aan de kant van degenen die geweld gebruiken om de democratische expressie te onderdrukken. De EU moet niet alleen een Europa zonder oorlog vertegenwoordigen, maar ook een Europa dat opkomt voor de erkenning van haar minderheden, het recht op zelfbeschikking en onvoorwaardelijke eerbiediging van de waardigheid en de mensenrechten. Op basis van deze fundamentele en democratische beginselen moet zij actief trachten nieuwe conflicten te voorkomen en bestaande conflicten via dialoog op te lossen en alle gevolgen van conflicten aan te pakken — met speciale zorg voor slachtoffers en politieke gevangenen.","pl":"UE powstała po drugiej wojnie światowej, aby zapewnić pokój oraz dobrobyt gospodarczy i społeczny. Jej celem jest utrzymanie pokoju w granicach, obrona demokracji oraz ochrona praworządności, poszanowania praw człowieka i podstawowych wolności. W praktyce jednak UE jest utworzona jako Unia jej państw członkowskich, a nie jej narodów. Oznacza to, że często broni interesów państw członkowskich, nawet jeśli są one bezpośrednio przeciwne interesom obywateli europejskich. Kiedy demokracja i praworządność stają się w konflikcie, tak jak w Katalonii, UE znajduje się po stronie tych, którzy używają przemocy, aby stłumić demokratyczną ekspresję. UE powinna reprezentować nie tylko Europę bez wojny, ale także Europę, która opowiada się za uznaniem swoich mniejszości, prawem do samostanowienia i bezwarunkowym poszanowaniem godności i praw człowieka. Opierając się na tych podstawowych i demokratycznych zasadach, musi aktywnie dążyć do zapobiegania nowym konfliktom i rozwiązywania istniejących konfliktów w drodze dialogu, a także do zajęcia się wszystkimi konsekwencjami konfliktu – ze szczególną opieką nad ofiarami i więźniami politycznymi.","pt":"A UE foi fundada após a Segunda Guerra Mundial para garantir a paz e a prosperidade económica e social. Os seus objetivos são manter a paz dentro das suas fronteiras, defender a democracia e salvaguardar o Estado de direito, o respeito pelos direitos humanos e pelas liberdades fundamentais. Na prática, no entanto, a UE é constituída como uma União dos seus Estados-Membros e não como uma União dos seus povos. Isto significa que defende frequentemente os interesses dos seus Estados-Membros, mesmo quando estes se opõem diretamente aos dos cidadãos europeus. Quando a democracia e o Estado de direito entram em conflito, como na Catalunha, a UE encontra-se do lado daqueles que usam a força violenta para suprimir a expressão democrática. A UE deve representar não só uma Europa sem guerra, mas também uma Europa que defenda o reconhecimento das suas minorias, o direito à autodeterminação e o respeito incondicional pela dignidade e pelos direitos humanos. Com base nestes princípios fundamentais e democráticos, deve procurar ativamente prevenir novos conflitos e resolver os conflitos existentes através do diálogo, e enfrentar todas as consequências do conflito — com especial atenção para as vítimas e os presos políticos.","ro":"UE a fost fondată după cel de-al Doilea Război Mondial pentru a asigura pacea, precum și prosperitatea economică și socială. Obiectivele sale sunt de a menține pacea în interiorul granițelor sale, de a apăra democrația și de a proteja statul de drept, respectarea drepturilor omului și a libertăților fundamentale. Cu toate acestea, în practică, UE este constituită mai degrabă ca o Uniune a statelor sale membre decât a popoarelor sale. Aceasta înseamnă că își apără frecvent interesele statelor membre, chiar și atunci când acestea se află în opoziție directă cu cele ale cetățenilor europeni. Când democrația și statul de drept intră în conflict, ca și în Catalonia, UE se află de partea celor care folosesc forța violentă pentru a suprima exprimarea democratică. UE ar trebui să reprezinte nu numai o Europă fără război, ci și o Europă care susține recunoașterea minorităților sale, dreptul la autodeterminare și respectarea necondiționată a demnității și a drepturilor omului. Pe baza acestor principii fundamentale și democratice, aceasta trebuie să încerce în mod activ să prevină noi conflicte și să soluționeze conflictele existente prin dialog, precum și să abordeze toate consecințele conflictelor – acordând o atenție deosebită victimelor și deținuților politici.","sk":"EÚ bola založená po druhej svetovej vojne s cieľom zabezpečiť mier, ako aj hospodársku a sociálnu prosperitu. Jej cieľom je zachovať mier v rámci svojich hraníc, brániť demokraciu a chrániť právny štát, dodržiavanie ľudských práv a základných slobôd. V praxi je však EÚ vytvorená ako Únia svojich členských štátov, a nie ako jej národ. To znamená, že často obhajuje záujmy svojich členských štátov, aj keď sú v priamom rozpore so záujmami európskych občanov. Keď sa demokracia a právny štát dostanú do konfliktu, ako v Katalánsku, EÚ sa ocitá na strane tých, ktorí používajú násilnú silu na potlačenie demokratického prejavu. EÚ by mala zastupovať nielen Európu bez vojny, ale aj Európu, ktorá sa postaví za uznanie svojich menšín, právo na sebaurčenie a bezpodmienečné rešpektovanie dôstojnosti a ľudských práv. Na základe týchto základných a demokratických zásad sa musí aktívne snažiť predchádzať novým konfliktom a riešiť existujúce konflikty prostredníctvom dialógu a riešiť všetky dôsledky konfliktu – s osobitnou starostlivosťou o obete a politických väzňov.","sl":"EU je bila ustanovljena po drugi svetovni vojni, da bi zagotovila mir ter gospodarsko in socialno blaginjo. Njeni cilji so ohranjanje miru znotraj njenih meja, obramba demokracije ter varovanje pravne države, spoštovanja človekovih pravic in temeljnih svoboščin. V praksi pa je EU ustanovljena kot Unija svojih držav članic in ne kot njena ljudstva. To pomeni, da pogosto brani interese svojih držav članic, tudi če so v neposrednem nasprotovanju interesom evropskih državljanov. Ko prideta demokracija in pravna država v konflikt, tako kot v Kataloniji, se EU nahaja na strani tistih, ki uporabljajo nasilno silo za zatiranje demokratičnega izražanja. EU ne bi smela predstavljati le Evrope brez vojne, ampak tudi Evropo, ki se zavzema za priznanje njenih manjšin, pravico do samoodločbe in brezpogojno spoštovanje dostojanstva in človekovih pravic. Na podlagi teh temeljnih in demokratičnih načel si mora dejavno prizadevati za preprečevanje novih konfliktov in reševanje obstoječih konfliktov z dialogom ter se spoprijeti z vsemi posledicami konfliktov, pri čemer je treba posebno pozornost nameniti žrtvam in političnim zapornikom.","sv":"EU grundades efter andra världskriget för att säkra fred och ekonomiskt och socialt välstånd. Dess mål är att upprätthålla freden inom sina gränser, försvara demokratin och skydda rättsstatsprincipen, respekten för de mänskliga rättigheterna och de grundläggande friheterna. I praktiken är EU dock snarare en union av sina medlemsstater än sina folk. Detta innebär att den ofta försvarar sina medlemsstaters intressen även när de står i direkt opposition till EU-medborgarnas intressen. När demokratin och rättsstatsprincipen hamnar i konflikt, liksom i Katalonien, befinner sig EU på sidan av dem som använder våld för att undertrycka demokratiska uttryck. EU bör inte bara representera ett Europa utan krig, utan också ett Europa som står upp för erkännandet av dess minoriteter, rätten till självbestämmande och ovillkorlig respekt för värdighet och mänskliga rättigheter. På grundval av dessa grundläggande och demokratiska principer måste EU aktivt försöka förebygga nya konflikter och lösa befintliga konflikter genom dialog, och ta itu med alla konsekvenser av konflikter – med särskild omsorg om offer och politiska fångar."}},"title":{"en":"The EU should vigorously defend peace, freedom and democracy within its borders, especially at sub-state level.","machine_translations":{"bg":"ЕС следва енергично да защитава мира, свободата и демокрацията в рамките на своите граници, особено на поднационално равнище.","cs":"EU by měla důrazně bránit mír, svobodu a demokracii v rámci svých hranic, zejména na nižší než celostátní úrovni.","da":"EU bør energisk forsvare fred, frihed og demokrati inden for sine grænser, navnlig på substatsniveau.","de":"Die EU sollte Frieden, Freiheit und Demokratie innerhalb ihrer Grenzen, insbesondere auf substaatlicher Ebene, energisch verteidigen.","el":"Η ΕΕ θα πρέπει να υπερασπιστεί σθεναρά την ειρήνη, την ελευθερία και τη δημοκρατία εντός των συνόρων της, ιδίως σε υποκρατικό επίπεδο.","es":"La UE debe defender enérgicamente la paz, la libertad y la democracia dentro de sus fronteras, especialmente a nivel subestatal.","et":"EL peaks jõuliselt kaitsma rahu, vabadust ja demokraatiat oma piirides, eelkõige riigi tasandist madalamal tasandil.","fi":"EU:n olisi voimakkaasti puolustettava rauhaa, vapautta ja demokratiaa rajojensa sisällä, erityisesti valtiotasoa alemmalla tasolla.","fr":"L’UE devrait défendre vigoureusement la paix, la liberté et la démocratie à l’intérieur de ses frontières, en particulier au niveau des sous-États.","ga":"Ba cheart don Aontas an tsíocháin, an tsaoirse agus an daonlathas a chosaint go bríomhar laistigh dá theorainneacha, go háirithe ar leibhéal an fhostáit.","hr":"EU bi trebao snažno braniti mir, slobodu i demokraciju unutar svojih granica, posebno na podnacionalnoj razini.","hu":"Az EU-nak határozottan meg kell védenie a békét, a szabadságot és a demokráciát határain belül, különösen az állami szint alatt.","it":"L'UE dovrebbe difendere con vigore la pace, la libertà e la democrazia all'interno dei suoi confini, in particolare a livello substatale.","lt":"ES turėtų aktyviai ginti taiką, laisvę ir demokratiją savo teritorijoje, ypač subnacionaliniu lygmeniu.","lv":"ES būtu enerģiski jāaizstāv miers, brīvība un demokrātija tās teritorijā, jo īpaši vietējā līmenī.","mt":"L-UE għandha tiddefendi b’mod vigoruż il-paċi, il-libertà u d-demokrazija fi ħdan il-fruntieri tagħha, speċjalment fil-livell substatali.","nl":"De EU moet de vrede, vrijheid en democratie binnen haar grenzen krachtig verdedigen, met name op substatelijk niveau.","pl":"UE powinna energicznie bronić pokoju, wolności i demokracji w swoich granicach, zwłaszcza na szczeblu niższym niż państwo.","pt":"A UE deve defender vigorosamente a paz, a liberdade e a democracia dentro das suas fronteiras, especialmente a nível subestatal.","ro":"UE ar trebui să apere cu fermitate pacea, libertatea și democrația în interiorul frontierelor sale, în special la nivel substatal.","sk":"EÚ by mala rázne brániť mier, slobodu a demokraciu v rámci svojich hraníc, najmä na úrovni subštátov.","sl":"EU bi morala odločno braniti mir, svobodo in demokracijo znotraj svojih meja, zlasti na poddržavni ravni.","sv":"EU bör kraftfullt försvara fred, frihet och demokrati inom sina gränser, särskilt på lokal och regional nivå."}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×