Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 6398f97d7ceaf5ca7e292782b25630f84d29d36f4bdd15e51cb19cd784914945

Source: {"body":{"en":"Technological development, as well as cultural changes, are confronting European societies with increasingly divisive ethical issues. These matters are bound to intersect the EU law as well, as a result of the continuous extension of EU jurisdiction in the field of human rights. In this context, law can no longer simply reflect the majority view on human rights, but must be structured as an instrument of dialogue, in a broader and more inclusive logic. When adopting legal documents or decisions on ethically sensitive issues, EU institutions should:\n1) promote, strengthen and formalise procedures of auditing and consultation with the religious and philosophical organisations accredited at EU level, as well as with ethics committees and independent researchers;\n2) favour the effective exercise of religious freedom, especially through the legal recognition of conscientious objection, whenever consistent with the protection of the essence of others’ rights and freedoms;\n3) promote, encourage and support, even through adequate financial funds, good local practices and initiatives of intercultural and interreligious dialogue.\n\n(UniTO for Future of Europe www.unito.it)","machine_translations":{"bg":"Технологичното развитие, както и културните промени, са изправени пред европейските общества с все по-разединени етични въпроси. Тези въпроси са задължени да пресичат правото на ЕС и в резултат на непрекъснатото разширяване на юрисдикцията на ЕС в областта на правата на човека. В този контекст правото вече не може просто да отразява мнението на мнозинството относно правата на човека, а трябва да бъде структурирано като инструмент за диалог в по-широка и по-приобщаваща логика. Когато приемат правни документи или решения по чувствителни от етична гледна точка въпроси, институциите на ЕС следва: 1) насърчаване, укрепване и формализиране на процедурите за одит и консултации с религиозните и философски организации, акредитирани на равнище ЕС, както и с комитети по етика и независими изследователи; 2) насърчаване на ефективното упражняване на религиозната свобода, особено чрез правно признаване на възражението по съвест, винаги когато това е в съответствие със защитата на същността на правата и свободите на другите; 3) насърчаване, насърчаване и подкрепа, дори чрез адекватни финансови средства, добри местни практики и инициативи за междукултурен и междурелигиозен диалог. (Унито за бъдещето на Европа www.unito.it)","cs":"Technologický rozvoj, jakož i kulturní změny, čelí evropským společnostem stále více rozvratným etickým otázkám. Tyto záležitosti musí prolínat i právo EU, a to v důsledku neustálého rozšiřování pravomocí EU v oblasti lidských práv. V této souvislosti již právo nemůže pouze odrážet většinový názor na lidská práva, ale musí být strukturováno jako nástroj dialogu v širší a inkluzivnější logice. Při přijímání právních dokumentů nebo rozhodnutí o eticky citlivých otázkách by orgány EU měly: 1) podporovat, posilovat a formalizovat postupy auditu a konzultací s náboženskými a filozofickými organizacemi akreditovanými na úrovni EU, jakož i s etickými výbory a nezávislými výzkumnými pracovníky; 2) upřednostňovat účinný výkon náboženské svobody, zejména právním uznáním námitky z důvodu svědomí, kdykoli je to v souladu s ochranou podstaty práv a svobod druhých; 3) prosazovat, povzbuzovat a podporovat, a to i prostřednictvím odpovídajících finančních prostředků, osvědčené místní postupy a iniciativy v rámci mezikulturního a mezináboženského dialogu. (Unito pro budoucnost Evropy www.unito.it)","da":"Den teknologiske udvikling og de kulturelle forandringer konfronterer de europæiske samfund med stadig mere splittende etiske spørgsmål. Disse spørgsmål skal også krydse EU-retten som følge af den fortsatte udvidelse af EU's jurisdiktion på menneskerettighedsområdet. I den forbindelse kan loven ikke længere blot afspejle flertallets holdning til menneskerettigheder, men skal struktureres som et dialoginstrument i en bredere og mere inklusiv logik. Når EU-institutionerne vedtager juridiske dokumenter eller afgørelser om etisk følsomme spørgsmål, bør de: 1) fremme, styrke og formalisere procedurerne for revision og høring af religiøse og filosofiske organisationer, der er akkrediteret på EU-plan, samt med etiske komitéer og uafhængige forskere; 2) fremme en effektiv udøvelse af religionsfrihed, navnlig gennem juridisk anerkendelse af militærnægtelse, når det er i overensstemmelse med beskyttelsen af essensen af andres rettigheder og friheder; 3) fremme, tilskynde og støtte, selv gennem tilstrækkelige finansielle midler, god lokal praksis og initiativer til interkulturel og interreligiøs dialog. (Unito for Europas fremtid www.unito.it)","de":"Die technologische Entwicklung sowie der kulturelle Wandel stehen den europäischen Gesellschaften mit zunehmend zersplitternden ethischen Fragen gegenüber. Diese Fragen sind auch verpflichtet, das EU-Recht durch die ständige Ausweitung der EU-Zuständigkeit im Bereich der Menschenrechte zu durchschnitten. In diesem Zusammenhang kann das Recht nicht mehr einfach die Mehrheitsansicht der Menschenrechte widerspiegeln, sondern muss als Instrument des Dialogs in einer breiteren und inklusiveren Logik strukturiert sein. Bei der Annahme von Rechtsdokumenten oder Beschlüssen zu ethisch sensiblen Fragen sollten die EU-Organe 1) Förderung, Stärkung und Formalisierung der Prüfungs- und Konsultationsverfahren mit den auf EU-Ebene akkreditierten religiösen und philosophischen Organisationen sowie mit Ethikausschüssen und unabhängigen Forschern; 2) die wirksame Ausübung der Religionsfreiheit zu fördern, insbesondere durch die rechtliche Anerkennung von Kriegsdienstverweigerung, wenn sie mit dem Schutz des Wesens der Rechte und Freiheiten anderer vereinbar ist; 3) Förderung, Förderung und Unterstützung, auch durch angemessene Finanzmittel, bewährte lokale Praktiken und Initiativen des interkulturellen und interreligiösen Dialogs. (Unito für die Zukunft Europas www.unito.it)","el":"Η τεχνολογική ανάπτυξη, καθώς και οι πολιτιστικές αλλαγές, αντιμετωπίζουν τις ευρωπαϊκές κοινωνίες με όλο και πιο διχαστικά ζητήματα δεοντολογίας. Τα ζητήματα αυτά είναι υποχρεωμένα να διασταυρώνουν και το δίκαιο της ΕΕ, ως αποτέλεσμα της συνεχούς επέκτασης της δικαιοδοσίας της ΕΕ στον τομέα των ανθρωπίνων δικαιωμάτων. Σε αυτό το πλαίσιο, η νομοθεσία δεν μπορεί πλέον να αντικατοπτρίζει απλώς την άποψη της πλειοψηφίας για τα ανθρώπινα δικαιώματα, αλλά πρέπει να διαρθρωθεί ως μέσο διαλόγου, με μια ευρύτερη και χωρίς αποκλεισμούς λογική. Κατά την έγκριση νομικών εγγράφων ή αποφάσεων για δεοντολογικά ευαίσθητα ζητήματα, τα θεσμικά όργανα της ΕΕ θα πρέπει: 1) να προωθήσει, να ενισχύσει και να επισημοποιήσει τις διαδικασίες ελέγχου και διαβούλευσης με τις θρησκευτικές και φιλοσοφικές οργανώσεις που είναι διαπιστευμένες σε επίπεδο ΕΕ, καθώς και με επιτροπές δεοντολογίας και ανεξάρτητους ερευνητές· 2) να ευνοήσει την αποτελεσματική άσκηση της θρησκευτικής ελευθερίας, ιδίως μέσω της νομικής αναγνώρισης των αντιρρήσεων συνείδησης, όποτε συνάδει με την προστασία της ουσίας των δικαιωμάτων και ελευθεριών των άλλων· 3) προώθηση, ενθάρρυνση και υποστήριξη, ακόμη και μέσω επαρκών χρηματοδοτικών πόρων, ορθών τοπικών πρακτικών και πρωτοβουλιών διαπολιτισμικού και διαθρησκευτικού διαλόγου. (Unito για το μέλλον της Ευρώπης www.unito.it)","es":"El desarrollo tecnológico, así como los cambios culturales, se enfrentan a las sociedades europeas con problemas éticos cada vez más divisivos. Estas cuestiones también están obligadas a intersectar el Derecho de la UE, como resultado de la continua ampliación de la jurisdicción de la UE en el ámbito de los derechos humanos. En este contexto, el derecho ya no puede reflejar simplemente la opinión mayoritaria sobre los derechos humanos, sino que debe estructurarse como instrumento de diálogo, en una lógica más amplia e inclusiva. Al adoptar documentos jurídicos o decisiones sobre cuestiones éticamente sensibles, las instituciones de la UE deben: 1) promover, reforzar y formalizar los procedimientos de auditoría y consulta con las organizaciones religiosas y filosóficas acreditadas a nivel de la UE, así como con comités de ética e investigadores independientes; 2) favorecer el ejercicio efectivo de la libertad religiosa, especialmente mediante el reconocimiento jurídico de la objeción de conciencia, siempre que sea compatible con la protección de la esencia de los derechos y libertades de los demás; 3) promover, alentar y apoyar, incluso a través de fondos financieros adecuados, buenas prácticas locales e iniciativas de diálogo intercultural e interreligioso. (Unito para el Futuro de Europa www.unito.it)","et":"Tehnoloogiline areng ja kultuurilised muutused seisavad Euroopa ühiskondade ees üha lahknevamate eetiliste küsimustega. Need küsimused on seotud ka ELi õigusega, mis tuleneb ELi jurisdiktsiooni pidevast laiendamisest inimõiguste valdkonnas. Selles kontekstis ei saa seadus enam lihtsalt kajastada enamuse seisukohta inimõiguste kohta, vaid see peab olema üles ehitatud dialoogivahendina laiemas ja kaasavamas loogikas. Eetiliselt tundlikke küsimusi käsitlevate õigusdokumentide või otsuste vastuvõtmisel peaksid ELi institutsioonid: 1) edendada, tugevdada ja ametlikuks muuta auditeerimis- ja konsultatsioonimenetlusi ELi tasandil akrediteeritud usu- ja filosoofiliste organisatsioonidega, samuti eetikakomiteede ja sõltumatute teadlastega; 2) toetada usuvabaduse tõhusat kasutamist, eriti kohusetundliku keeldumise õigusliku tunnustamise kaudu, kui see on kooskõlas teiste õiguste ja vabaduste olemuse kaitsega; 3) edendada, julgustada ja toetada, isegi piisavate rahaliste vahendite abil, häid kohalikke tavasid ning kultuuridevahelise ja religioonidevahelise dialoogi algatusi. (Unito for Europe Future of Europe www.unito.it)","fi":"Teknologinen kehitys ja kulttuuriset muutokset kohtaavat eurooppalaisissa yhteiskunnissa yhä jakavampia eettisiä kysymyksiä. Nämä asiat sitovat myös EU:n lainsäädäntöä, mikä johtuu EU:n toimivallan jatkuvasta laajentamisesta ihmisoikeuksien alalla. Tässä yhteydessä lainsäädäntö ei voi enää vain heijastaa enemmistön näkemystä ihmisoikeuksista, vaan se on jäsenneltävä vuoropuhelun välineeksi laajemmassa ja osallistavammassa logiikassa. Hyväksyessään oikeudellisia asiakirjoja tai eettisesti arkaluonteisia kysymyksiä koskevia päätöksiä EU:n toimielinten olisi 1) edistää, vahvistaa ja virallistaa EU:n tasolla akkreditoitujen uskonnollisten ja filosofisten järjestöjen sekä eettisten komiteoiden ja riippumattomien tutkijoiden tarkastus- ja kuulemismenettelyjä; 2) suosimaan uskonnonvapauden tehokasta käyttöä erityisesti tunnustamalla oikeudellisesti omantunnonkieltäytyminen aina, kun se on sopusoinnussa muiden oikeuksien ja vapauksien keskeisen sisällön suojelun kanssa; 3) edistää, kannustaa ja tukea, myös riittävillä taloudellisilla varoilla, hyviä paikallisia käytäntöjä sekä kulttuurien ja uskontojen välistä vuoropuhelua koskevia aloitteita. (Unito Euroopan tulevaisuuden puolesta www.unito.it)","fr":"Le développement technologique, ainsi que les changements culturels, confrontent les sociétés européennes aux questions éthiques de plus en plus divisibles. Ces questions sont également liées au droit de l’Union, du fait de l’extension continue de la compétence de l’UE dans le domaine des droits de l’homme. Dans ce contexte, le droit ne peut plus simplement refléter le point de vue de la majorité sur les droits de l’homme, mais doit être structuré comme un instrument de dialogue, dans une logique plus large et plus inclusive. Lorsqu’elles adoptent des documents juridiques ou des décisions sur des questions éthiquement sensibles, les institutions de l’UE devraient: 1) promouvoir, renforcer et formaliser les procédures d’audit et de consultation avec les organisations religieuses et philosophiques accréditées au niveau de l’UE, ainsi qu’avec les comités d’éthique et les chercheurs indépendants; 2) favoriser l’exercice effectif de la liberté religieuse, notamment par la reconnaissance juridique de l’objection de conscience, chaque fois qu’il est compatible avec la protection de l’essence des droits et libertés d’autrui; 3) promouvoir, encourager et soutenir, même par des fonds financiers adéquats, de bonnes pratiques locales et des initiatives de dialogue interculturel et interreligieux. (Unito pour l’avenir de l’Europe www.unito.it)","ga":"Tá an fhorbairt theicneolaíoch, chomh maith le hathruithe cultúrtha, ag tabhairt aghaidh ar shochaithe na hEorpa le saincheisteanna eiticiúla atá ag éirí níos scoilteaí. Tá sé de cheangal ar na hábhair sin dlí an Aontais a thrasnú chomh maith, mar thoradh ar leathnú leanúnach dhlínse an Aontais i réimse chearta an duine. Sa chomhthéacs sin, ní hamháin nach féidir leis an dlí dearcadh an tromlaigh maidir le cearta an duine a léiriú a thuilleadh, ach ní mór é a struchtúrú mar ionstraim idirphlé, i loighic níos leithne agus níos cuimsithí. Agus doiciméid dhlíthiúla nó cinntí maidir le saincheisteanna atá íogair ó thaobh eitice de á nglacadh acu, ba cheart d’institiúidí an Aontais an méid seo a leanas a dhéanamh: 1) nósanna imeachta iniúchóireachta agus comhairliúcháin leis na heagraíochtaí reiligiúnacha agus fealsúnachta atá creidiúnaithe ar leibhéal AE a chur chun cinn, a neartú agus a chur ar bhonn foirmiúil, chomh maith le coistí eitice agus taighdeoirí neamhspleácha; 2) tús áite a thabhairt d’fheidhmiú éifeachtach na saoirse reiligiúnaí, go háirithe trí aitheantas dlíthiúil a thabhairt d’agóid choinsiasach, nuair a bheidh sé i gcomhréir le bunbhrí chearta agus shaoirsí daoine eile a chosaint; 3) dea-chleachtais áitiúla agus tionscnaimh maidir le hidirphlé idirchultúrtha agus idirchreidimh a chur chun cinn, a spreagadh agus a thacú, fiú trí chistí airgeadais leordhóthanacha. (Unito for Future of Europe www.unito.it)","hr":"Tehnološki razvoj, kao i kulturne promjene, suočavaju se s etičkim pitanjima koja sve više razdvajaju europska društva. Ta su pitanja obvezna i presijecati pravo EU-a zbog stalnog proširenja nadležnosti EU-a u području ljudskih prava. U tom kontekstu, pravo više ne može samo odražavati stajalište većine o ljudskim pravima, već mora biti strukturirano kao instrument dijaloga, u širem i uključivijem smislu. Pri donošenju pravnih dokumenata ili odluka o etički osjetljivim pitanjima institucije EU-a trebale bi: 1) promicati, jačati i formalizirati postupke revizije i savjetovanja s vjerskim i filozofskim organizacijama akreditiranima na razini EU-a, kao i s etičkim odborima i neovisnim istraživačima; 2) zalaže se za učinkovito ostvarivanje vjerske slobode, posebno pravnim priznavanjem prigovora savjesti, kad god je to u skladu sa zaštitom suštine prava i sloboda drugih; 3) promicati, poticati i podupirati, čak i kroz odgovarajuća financijska sredstva, dobre lokalne prakse i inicijative međukulturnog i međuvjerskog dijaloga. (Unito za budućnost Europe www.unito.it)","hu":"A technológiai fejlődés és a kulturális változások egyre inkább megosztó etikai kérdésekkel szembesülnek az európai társadalmakkal. Ezek a kérdések az uniós jogot is összefonják, mivel az emberi jogok területén folyamatosan bővül az uniós joghatóság. Ebben az összefüggésben a jog már nem tükrözheti egyszerűen az emberi jogokkal kapcsolatos többségi nézetet, hanem a párbeszéd eszközeként, szélesebb körű és inkluzívabb logikával kell strukturálnia. Az etikai szempontból érzékeny kérdésekre vonatkozó jogi dokumentumok vagy határozatok elfogadásakor az uniós intézményeknek: 1) az uniós szinten akkreditált vallási és világnézeti szervezetekkel, valamint az etikai bizottságokkal és független kutatókkal folytatott ellenőrzési és konzultációs eljárások előmozdítása, megerősítése és formalizálása; 2) előnyben részesíti a vallásszabadság tényleges gyakorlását, különösen a lelkiismereti megtagadás jogi elismerése révén, amennyiben az összhangban áll mások jogainak és szabadságainak lényegével; 3) a kultúrák és vallások közötti párbeszéd bevált helyi gyakorlatainak és kezdeményezéseinek előmozdítása, ösztönzése és támogatása, még megfelelő pénzügyi alapokon keresztül is. (Unito for Future of Europe www.unito.it)","it":"Lo sviluppo tecnologico e i cambiamenti culturali stanno affrontando le società europee con questioni etiche sempre più divergenti. Tali questioni sono tenute ad intersecare anche il diritto dell'UE, a seguito dell'estensione continua della competenza dell'UE in materia di diritti umani. In tale contesto, il diritto non può più semplicemente riflettere l'opinione della maggioranza sui diritti umani, ma deve essere strutturato come strumento di dialogo, in una logica più ampia e inclusiva. Nell'adottare documenti giuridici o decisioni su questioni eticamente sensibili, le istituzioni dell'UE dovrebbero: 1) promuovere, rafforzare e formalizzare le procedure di audit e consultazione con le organizzazioni religiose e filosofiche accreditate a livello dell'UE, nonché con i comitati etici e i ricercatori indipendenti; 2) favorire l'esercizio effettivo della libertà religiosa, in particolare attraverso il riconoscimento giuridico dell'obiezione di coscienza, ogniqualvolta ciò sia compatibile con la tutela dell'essenza dei diritti e delle libertà altrui; 3) promuovere, incoraggiare e sostenere, anche attraverso adeguati fondi finanziari, buone pratiche locali e iniziative di dialogo interculturale e interreligioso. (Unito per il futuro dell'Europa www.unito.it)","lt":"Technologinė plėtra, taip pat kultūriniai pokyčiai Europos visuomenėse susiduria su vis labiau susiskaldžiusiais etiniais klausimais. Šie klausimai taip pat turi būti susiję su ES teise, nes ES jurisdikcija žmogaus teisių srityje nuolat plečiama. Atsižvelgiant į tai, teisės aktai negali tiesiog atspindėti daugumos požiūrio į žmogaus teises, bet turi būti parengti kaip dialogo priemonė, laikantis platesnės ir įtraukesnės logikos. Priimdamos teisinius dokumentus arba sprendimus etikos požiūriu opiais klausimais, ES institucijos turėtų: 1) skatinti, stiprinti ir formalizuoti audito ir konsultacijų su ES lygmeniu akredituotomis religinėmis ir filosofinėmis organizacijomis, taip pat etikos komitetais ir nepriklausomais tyrėjais procedūras; 2) skatinti veiksmingai naudotis religijos laisve, ypač teisiškai pripažįstant atsisakymą dėl įsitikinimų, kai tai suderinama su kitų asmenų teisių ir laisvių esmės apsauga; 3) skatinti, skatinti ir remti, net ir naudojant tinkamus finansinius fondus, gerąją vietos praktiką ir kultūrų bei religijų dialogo iniciatyvas. (Unito for Future of Europe www.unito.it)","lv":"Tehnoloģiju attīstība, kā arī kultūras pārmaiņas Eiropas sabiedrībā saskaras ar aizvien šķelšanos izraisošiem ētikas jautājumiem. Šie jautājumi ir saistīti arī ar ES tiesību aktu mijiedarbību, jo pastāvīgi tiek paplašināta ES jurisdikcija cilvēktiesību jomā. Šajā kontekstā tiesību akti vairs nevar vienkārši atspoguļot vairākuma viedokli par cilvēktiesībām, bet tie ir jāstrukturē kā dialoga instruments plašākā un iekļaujošākā loģikā. Pieņemot juridiskus dokumentus vai lēmumus par ētiski jutīgiem jautājumiem, ES iestādēm: 1) veicina, stiprina un formalizē revīzijas un konsultāciju procedūras ar ES līmenī akreditētām reliģiskajām un filozofiskajām organizācijām, kā arī ar ētikas komitejām un neatkarīgajiem pētniekiem; 2) veicina reliģijas brīvības efektīvu īstenošanu, jo īpaši juridiski atzīstot uz pārliecību balstītu atteikšanos, ja vien tas atbilst citu tiesību un brīvību būtības aizsardzībai; 3) veicināt, veicināt un atbalstīt, pat izmantojot pietiekamus finanšu līdzekļus, labu vietējo praksi un starpkultūru un reliģiju dialoga iniciatīvas. (Unito for Future of Europe www.unito.it)","mt":"L-iżvilupp teknoloġiku, kif ukoll il-bidliet kulturali, qed jikkonfrontaw lis-soċjetajiet Ewropej bi kwistjonijiet etiċi dejjem aktar diviżivi. Dawn il-kwistjonijiet huma marbuta wkoll li jaqsmu l-liġi tal-UE, bħala riżultat tal-estensjoni kontinwa tal-ġurisdizzjoni tal-UE fil-qasam tad-drittijiet tal-bniedem. F’dan il-kuntest, il-liġi ma tistax tibqa’ tirrifletti l-fehma tal-maġġoranza dwar id-drittijiet tal-bniedem, iżda għandha tkun strutturata bħala strument ta’ djalogu, f’loġika usa’ u aktar inklużiva. Meta jadottaw dokumenti legali jew deċiżjonijiet dwar kwistjonijiet etikament sensittivi, l-istituzzjonijiet tal-UE għandhom: 1) tippromwovi, issaħħaħ u tifformalizza l-proċeduri tal-awditjar u l-konsultazzjoni mal-organizzazzjonijiet reliġjużi u filosofiċi akkreditati fil-livell tal-UE, kif ukoll mal-kumitati tal-etika u r-riċerkaturi indipendenti; 2) jiffavorixxi l-eżerċizzju effettiv tal-libertà reliġjuża, speċjalment permezz tar-rikonoxximent legali ta’ oġġezzjoni ta’ kuxjenza, kull meta jkun konsistenti mal-protezzjoni tal-essenza tad-drittijiet u l-libertajiet tal-oħrajn; 3) il-promozzjoni, l-inkoraġġiment u l-appoġġ, anke permezz ta’ fondi finanzjarji adegwati, prattiki lokali tajbin u inizjattivi ta’ djalogu interkulturali u interreliġjuż. (Unito għall-Ġejjieni tal-Ewropa www.unito.it)","nl":"Technologische ontwikkeling en culturele veranderingen confronteren de Europese samenlevingen met steeds verdeelder wordende ethische kwesties. Deze aangelegenheden moeten ook het EU-recht doorkruisen als gevolg van de voortdurende uitbreiding van de bevoegdheid van de EU op het gebied van de mensenrechten. In dit verband kan het recht niet langer alleen de mening van de meerderheid over de mensenrechten weerspiegelen, maar moet het worden gestructureerd als een instrument van dialoog, in een bredere en inclusievere logica. Bij de vaststelling van juridische documenten of besluiten over ethisch gevoelige kwesties moeten de EU-instellingen: 1) bevorderen, versterken en formaliseren van procedures voor audits en overleg met religieuze en filosofische organisaties die op EU-niveau zijn geaccrediteerd, alsmede met ethische commissies en onafhankelijke onderzoekers; 2) de daadwerkelijke uitoefening van de godsdienstvrijheid te bevorderen, met name door de wettelijke erkenning van gewetensbezwaren, wanneer dit strookt met de bescherming van de essentie van de rechten en vrijheden van anderen; 3) bevorderen, aanmoedigen en ondersteunen, zelfs door middel van adequate financiële middelen, goede lokale praktijken en initiatieven voor interculturele en interreligieuze dialoog. (Unito voor de toekomst van Europa www.unito.it)","pl":"Rozwój technologiczny, a także zmiany kulturowe, stają przed europejskimi społeczeństwami coraz bardziej dzielącymi się kwestiami etycznymi. Kwestie te muszą również przecinać prawo UE w wyniku ciągłego rozszerzania jurysdykcji UE w dziedzinie praw człowieka. W tym kontekście prawo nie może już po prostu odzwierciedlać poglądu większości na temat praw człowieka, ale musi być ustrukturyzowane jako instrument dialogu, w szerszej i bardziej pluralistycznej logice. Przyjmując dokumenty prawne lub decyzje dotyczące kwestii wrażliwych z punktu widzenia etycznego, instytucje UE powinny: 1) promowanie, wzmacnianie i sformalizowanie procedur audytu i konsultacji z organizacjami religijnymi i filozoficznymi akredytowanymi na szczeblu UE, a także z komisjami etycznymi i niezależnymi badaczami; 2) wspieranie skutecznego korzystania z wolności religijnej, zwłaszcza poprzez prawne uznawanie sprzeciwu sumienia, w każdym przypadku gdy jest to zgodne z ochroną istoty praw i wolności innych osób; 3) promowanie, zachęcanie i wspieranie, nawet poprzez odpowiednie fundusze finansowe, dobre praktyki lokalne i inicjatywy dialogu międzykulturowego i międzyreligijnego. (Unito for Future of Europe www.unito.it)","pt":"O desenvolvimento tecnológico, bem como as mudanças culturais, estão a confrontar as sociedades europeias com questões éticas cada vez mais divisivas. Estas matérias são obrigadas a cruzar também o direito da UE, em resultado do alargamento contínuo da competência da UE no domínio dos direitos humanos. Neste contexto, o direito já não pode apenas refletir a visão maioritária sobre os direitos humanos, mas deve ser estruturado como um instrumento de diálogo, numa lógica mais ampla e inclusiva. Ao adotar documentos jurídicos ou decisões sobre questões éticas sensíveis, as instituições da UE devem: 1) promover, reforçar e formalizar os procedimentos de auditoria e consulta com as organizações religiosas e filosóficas acreditadas a nível da UE, bem como com comités de ética e investigadores independentes; 2) favorecer o exercício efetivo da liberdade religiosa, especialmente através do reconhecimento legal da objeção de consciência, sempre que compatível com a proteção da essência dos direitos e liberdades dos outros; 3) promover, incentivar e apoiar, mesmo através de fundos financeiros adequados, boas práticas locais e iniciativas de diálogo intercultural e inter-religioso. (Unito para o Futuro da Europa www.unito.it)","ro":"Dezvoltarea tehnologică, precum și schimbările culturale, se confruntă cu probleme etice tot mai divergente în societățile europene. Aceste chestiuni sunt obligate să se intersecteze, de asemenea, cu legislația UE, ca urmare a extinderii continue a jurisdicției UE în domeniul drepturilor omului. În acest context, legea nu mai poate reflecta doar opinia majorității cu privire la drepturile omului, ci trebuie să fie structurată ca un instrument de dialog, într-o logică mai largă și mai favorabilă incluziunii. Atunci când adoptă documente juridice sau decizii privind aspecte sensibile din punct de vedere etic, instituțiile UE ar trebui: 1) promovarea, consolidarea și formalizarea procedurilor de audit și consultare cu organizațiile religioase și filosofice acreditate la nivelul UE, precum și cu comitetele de etică și cercetătorii independenți; 2) să favorizeze exercitarea efectivă a libertății religioase, în special prin recunoașterea juridică a obiecției pe motive de conștiință, ori de câte ori este compatibilă cu protecția esenței drepturilor și libertăților celorlalți; 3) să promoveze, să încurajeze și să sprijine, chiar și prin fonduri financiare adecvate, bune practici locale și inițiative de dialog intercultural și interreligios. (Unito pentru viitorul Europei www.unito.it)","sk":"Technologický rozvoj, ako aj kultúrne zmeny konfrontujú európske spoločnosti s čoraz rozvratnejšími etickými otázkami. Tieto záležitosti sú viazané aj na prelínanie sa s právom EÚ v dôsledku neustáleho rozširovania jurisdikcie EÚ v oblasti ľudských práv. V tejto súvislosti už zákon nemôže jednoducho odrážať väčšinový názor na ľudské práva, ale musí byť štruktúrovaný ako nástroj dialógu v širšej a inkluzívnejšej logike. Pri prijímaní právnych dokumentov alebo rozhodnutí o eticky citlivých otázkach by inštitúcie EÚ mali: 1) podporovať, posilňovať a formalizovať postupy auditu a konzultácií s náboženskými a filozofickými organizáciami akreditovanými na úrovni EÚ, ako aj s etickými výbormi a nezávislými výskumnými pracovníkmi; 2) podporovať účinné uplatňovanie náboženskej slobody, najmä prostredníctvom právneho uznania námietky vo svedomí, vždy, keď je to v súlade s ochranou podstaty práv a slobôd iných; 3) presadzovať, povzbudzovať a podporovať, a to aj prostredníctvom primeraných finančných prostriedkov, osvedčené miestne postupy a iniciatívy medzikultúrneho a medzináboženského dialógu. (Unito pre budúcnosť Európy www.unito.it)","sl":"Zaradi tehnološkega razvoja in kulturnih sprememb se evropske družbe soočajo z vse bolj razdiralnimi etičnimi vprašanji. Zaradi nenehnega širjenja pristojnosti EU na področju človekovih pravic morajo te zadeve preseči tudi pravo EU. V tem okviru zakonodaja ne more več zgolj odražati večinskega stališča o človekovih pravicah, temveč mora biti strukturirana kot instrument dialoga v širši in bolj vključujoči logiki. Institucije EU bi morale pri sprejemanju pravnih dokumentov ali odločitev o etično občutljivih vprašanjih: 1) spodbujati, krepiti in formalizirati postopke revizije in posvetovanja z verskimi in svetovnonazorskimi organizacijami, akreditiranimi na ravni EU, pa tudi z odbori za etiko in neodvisnimi raziskovalci; 2) spodbujajo učinkovito uresničevanje verske svobode, zlasti s pravnim priznavanjem ugovora vesti, kadar je to v skladu z varstvom bistva pravic in svoboščin drugih; 3) spodbujati, spodbujati in podpirati, tudi z ustreznimi finančnimi sredstvi, dobre lokalne prakse in pobude medkulturnega in medverskega dialoga. (Unito za prihodnost Evrope www.unito.it)","sv":"Den tekniska utvecklingen och de kulturella förändringarna konfronterar de europeiska samhällena med alltmer splittrande etiska frågor. Dessa frågor är också skyldiga att korsa EU-lagstiftningen, till följd av den kontinuerliga utvidgningen av EU:s behörighet på området för mänskliga rättigheter. I detta sammanhang kan lagstiftningen inte längre bara återspegla majoritetens syn på mänskliga rättigheter, utan måste struktureras som ett instrument för dialog, i en bredare och mer inkluderande logik. När EU-institutionerna antar rättsliga dokument eller beslut i etiskt känsliga frågor bör de 1) främja, stärka och formalisera förfarandena för revision och samråd med religiösa och filosofiska organisationer som är ackrediterade på EU-nivå samt med etikkommittéer och oberoende forskare. 2) främja ett effektivt utövande av religionsfriheten, särskilt genom rättsligt erkännande av vapenvägran, närhelst detta är förenligt med skyddet av andras rättigheter och friheter, 3) främja, uppmuntra och stödja, även genom tillräckliga finansiella medel, god lokal praxis och initiativ för interkulturell och interreligiös dialog. (Unito för Europas framtid www.unito.it)"}},"title":{"en":"The promotion of intercultural perspectives and interreligious dialogue in EU law","machine_translations":{"bg":"Насърчаване на междукултурните перспективи и междурелигиозния диалог в правото на ЕС","cs":"Podpora mezikulturních hledisek a mezináboženského dialogu v právu EU","da":"Fremme af interkulturelle perspektiver og tværreligiøs dialog i EU-retten","de":"Förderung interkultureller Perspektiven und interreligiöser Dialog im EU-Recht","el":"Προώθηση των διαπολιτισμικών προοπτικών και του διαθρησκευτικού διαλόγου στο δίκαιο της ΕΕ","es":"La promoción de perspectivas interculturales y el diálogo interreligioso en el Derecho de la UE","et":"Kultuuridevaheliste perspektiivide ja religioonidevahelise dialoogi edendamine ELi õiguses","fi":"Kulttuurienvälisten näkökulmien ja uskontojen välisen vuoropuhelun edistäminen EU:n lainsäädännössä","fr":"La promotion des perspectives interculturelles et du dialogue interreligieux dans le droit de l’UE","ga":"Peirspictíochtaí idirchultúrtha agus idirphlé idirchreidimh a chur chun cinn i ndlí an Aontais","hr":"Promicanje međukulturnih perspektiva i međuvjerskog dijaloga u pravu EU-a","hu":"A kultúrák közötti perspektívák és a vallások közötti párbeszéd előmozdítása az uniós jogban","it":"Promozione delle prospettive interculturali e del dialogo interreligioso nel diritto dell'UE","lt":"Kultūrų perspektyvų ir religijų dialogo skatinimas ES teisėje","lv":"Starpkultūru perspektīvu un starpreliģiju dialoga veicināšana ES tiesību aktos","mt":"Il-promozzjoni ta’ perspettivi interkulturali u djalogu interreliġjuż fil-liġi tal-UE","nl":"Bevordering van interculturele perspectieven en interreligieuze dialoog in het EU-recht","pl":"Promowanie perspektyw międzykulturowych i dialogu międzyreligijnego w prawie UE","pt":"Promoção das perspetivas interculturais e do diálogo inter-religioso no direito da UE","ro":"Promovarea perspectivelor interculturale și a dialogului interreligios în legislația UE","sk":"Podpora medzikultúrnych perspektív a medzináboženského dialógu v práve EÚ","sl":"Spodbujanje medkulturnih perspektiv in medverskega dialoga v pravu EU","sv":"Främjande av interkulturella perspektiv och interreligiös dialog i EU-lagstiftningen"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×