Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: a829cf0fd5357774c4ff5cfe13f6322364cb0abd49a20e46ab39546b4a2704f0

Source: {"body":{"en":"In recent years, Hungary has often been the target of rule-of-law-related and always politically motivated attacks in the European Union. Debates on the situation in Hungary have shown that the EU has by now become a political force field influencing our lives, where the issue of the rule of law, originally a basic concept of public law, has become a political and administrative tool; and where rule of law politics have become a defining element of several political and juridical acts by the Union.\nThe dynamics of the development of the European Union have always been determined by market integration and economic cooperation. Values like the rule of law were only inserted into the basic treaties of the Union later and for a long time, carried only symbolic significance. To this very day. In fact, there exists no precise and universally accepted definition of the concept of the rule of law, while its meaning varies in the different – Anglo-American, German and French – cultures. Thus, Union supervision of rule of law compliance by the member states only became an issue of daily politics in the 2010s, and by now, ‘the pro-rule-of-law’ forces use it to legitimise their actions against political rivals. However, rule of law documents issued by European institutions are to a great extent determined by the balance of forces of the day and thus cannot be seen as objective and impartial enquiries. Hungary has been one of their victims several times over the past few years.","machine_translations":{"bg":"През последните години Унгария често е била обект на свързани с върховенството на закона и винаги политически мотивирани атаки в Европейския съюз. Разискванията относно положението в Унгария показаха, че досега ЕС се е превърнал в област на политическа сила, оказваща влияние върху живота ни, където въпросът за принципите на правовата държава, първоначално основна концепция за публичното право, се превърна в политически и административен инструмент; и където политиката в областта на върховенството на закона се превърна в определящ елемент на няколко политически и правни акта на Съюза. Динамиката на развитието на Европейския съюз винаги е била определяна от пазарната интеграция и икономическото сътрудничество. Ценности като върховенството на закона бяха включени в основните договори на Съюза едва по-късно и за дълго време, носеха само символично значение. И до днес. Всъщност не съществува точно и общоприето определение на понятието за върховенство на закона, докато значението му варира в различните англо-американски, немски и френски култури. По този начин надзорът от страна на Съюза на спазването на принципите на правовата държава от страна на държавите членки се превърна в въпрос на ежедневна политика едва през 2010 г., а досега силите „на правовата държава“ го използват, за да легитимират действията си срещу политически съперници. Документите в областта на върховенството на закона, издавани от европейските институции, до голяма степен се определят от баланса на силите за деня и поради това не могат да се разглеждат като обективни и безпристрастни разследвания. Унгария е една от жертвите им няколко пъти през последните няколко години.","cs":"V posledních letech se Maďarsko často stalo terčem útoků souvisejících s právním státem a vždy politicky motivovaných útoků v Evropské unii. Diskuse o situaci v Maďarsku ukázaly, že se EU stala oblastí politické síly, která ovlivňuje náš život, kde se otázka právního státu, původně základní koncepce veřejného práva, stala politickým a administrativním nástrojem; a kde se politika právního státu stala určujícím prvkem několika politických a právních aktů Unie. Dynamika rozvoje Evropské unie byla vždy určována integrací trhu a hospodářskou spoluprací. Hodnoty jako právní stát byly do základních smluv Unie vloženy až později a po dlouhou dobu, které měly pouze symbolický význam. Až do dnešního dne. Ve skutečnosti neexistuje žádná přesná a všeobecně přijímaná definice pojmu právního státu, zatímco jeho význam se liší v různých kulturách – angloamerických, německých a francouzských. Dohled Unie nad dodržováním zásad právního státu ze strany členských států se tak stal otázkou každodenní politiky až v roce 2010 a nyní jej „právní síly“ používají k legitimizaci svých akcí proti politickým soupeřům. Dokumenty v oblasti právního státu vydané evropskými orgány jsou však do značné míry určovány rovnováhou sil dne, a proto je nelze považovat za objektivní a nestranné šetření. Maďarsko bylo v posledních několika letech jednou z jejich obětí několikrát.","da":"I de senere år har Ungarn ofte været mål for retsstatsrelaterede og altid politisk motiverede angreb i Den Europæiske Union. Debatter om situationen i Ungarn har vist, at EU nu er blevet et politisk magtområde, der påvirker vores liv, hvor spørgsmålet om retsstatsprincippet, der oprindeligt var et grundlæggende begreb om offentlig ret, er blevet et politisk og administrativt redskab; og hvor retsstatsprincippet er blevet et afgørende element i flere politiske og juridiske handlinger fra EU's side. Dynamikken i udviklingen i Den Europæiske Union har altid været bestemt af markedsintegration og økonomisk samarbejde. Værdier som retsstatsprincippet blev først indsat i EU's grundlæggende traktater senere og i lang tid, men kun af symbolsk betydning. Den dag i dag. Faktisk findes der ingen præcis og alment accepteret definition af begrebet retsstatsprincippet, mens dets betydning varierer i de forskellige — engelsk-amerikanske, tyske og franske — kulturer. Således blev EU's tilsyn med medlemsstaternes overholdelse af retsstatsprincippet først et spørgsmål om daglig politik i 2010'erne, og nu bruger \"pro-rule-of-law\"-styrkerne det til at legitimere deres handlinger mod politiske rivaler. Retsstatsdokumenter udstedt af EU-institutionerne er imidlertid i vid udstrækning bestemt af den nuværende magtbalance og kan derfor ikke betragtes som objektive og upartiske undersøgelser. Ungarn har været et af deres ofre flere gange i de seneste år.","de":"In den letzten Jahren war Ungarn oft das Ziel von rechtsstaatlichen und immer politisch motivierten Angriffen in der Europäischen Union. Die Debatten über die Lage in Ungarn haben gezeigt, dass die EU inzwischen zu einem politischen Kraftfeld geworden ist, das unser Leben beeinflusst, wo das Thema Rechtsstaatlichkeit, ursprünglich ein Grundbegriff des öffentlichen Rechts, zu einem politischen und administrativen Instrument geworden ist; und wo die Rechtsstaatlichkeit zu einem bestimmenden Element mehrerer politischer und juristischer Handlungen der Union geworden ist. Die Dynamik der Entwicklung der Europäischen Union ist seit jeher durch Marktintegration und wirtschaftliche Zusammenarbeit bestimmt worden. Werte wie die Rechtsstaatlichkeit wurden erst später und für lange Zeit in die Grundverträge der Union aufgenommen, nur symbolische Bedeutung. Bis heute. Tatsächlich gibt es keine genaue und allgemein anerkannte Definition des Begriffs der Rechtsstaatlichkeit, während seine Bedeutung in den verschiedenen – angloamerikanischen, deutschen und französischen – Kulturen unterschiedlich ist. So wurde die Unionsaufsicht über die Einhaltung der Rechtsstaatlichkeit durch die Mitgliedstaaten erst in den 2010er Jahren zu einem Thema der täglichen Politik, und inzwischen nutzen sie die „Pro-Regel-of-law“-Kräfte, um ihre Handlungen gegen politische Rivalen zu legitimieren. Die von den EU-Organen ausgestellten Rechtsstaatlichkeitsdokumente werden jedoch weitgehend durch das Kräftegleichgewicht des Tages bestimmt und können daher nicht als objektive und unparteiische Ermittlungen angesehen werden. Ungarn war in den letzten Jahren mehrfach eines ihrer Opfer.","el":"Τα τελευταία χρόνια, η Ουγγαρία ήταν συχνά ο στόχος των επιθέσεων που συνδέονται με το κράτος δικαίου και πάντα υποκινούνται πολιτικά στην Ευρωπαϊκή Ένωση. Οι συζητήσεις σχετικά με την κατάσταση στην Ουγγαρία έδειξαν ότι η ΕΕ έχει πλέον καταστεί πεδίο πολιτικής δύναμης που επηρεάζει τη ζωή μας, όπου το ζήτημα του κράτους δικαίου, που αρχικά αποτελεί βασική έννοια του δημόσιου δικαίου, έχει καταστεί πολιτικό και διοικητικό εργαλείο· και όπου η πολιτική του κράτους δικαίου έχει καταστεί καθοριστικό στοιχείο αρκετών πολιτικών και νομικών πράξεων της Ένωσης. Η δυναμική της ανάπτυξης της Ευρωπαϊκής Ένωσης ανέκαθεν καθοριζόταν από την ολοκλήρωση της αγοράς και την οικονομική συνεργασία. Αξίες όπως το κράτος δικαίου ενσωματώθηκαν στις βασικές συνθήκες της Ένωσης μόνο αργότερα και για μεγάλο χρονικό διάστημα, είχαν μόνο συμβολική σημασία. Μέχρι σήμερα. Στην πραγματικότητα, δεν υπάρχει ακριβής και καθολικά αποδεκτός ορισμός της έννοιας του κράτους δικαίου, ενώ η σημασία της ποικίλλει μεταξύ των διαφορετικών πολιτισμών — αγγλοαμερικανικών, γερμανικών και γαλλικών. Έτσι, η εποπτεία της Ένωσης όσον αφορά τη συμμόρφωση με το κράτος δικαίου από τα κράτη μέλη έγινε ζήτημα της καθημερινής πολιτικής μόλις κατά τη δεκαετία του 2010, και μέχρι σήμερα, οι δυνάμεις «pro-rule-of-law» τον χρησιμοποιούν για να νομιμοποιήσουν τις ενέργειές τους κατά των πολιτικών αντιπάλων. Ωστόσο, τα έγγραφα του κράτους δικαίου που εκδίδονται από τα ευρωπαϊκά θεσμικά όργανα καθορίζονται σε μεγάλο βαθμό από την τρέχουσα ισορροπία δυνάμεων και, ως εκ τούτου, δεν μπορούν να θεωρηθούν αντικειμενικές και αμερόληπτες έρευνες. Η Ουγγαρία υπήρξε ένα από τα θύματά της αρκετές φορές τα τελευταία χρόνια.","es":"En los últimos años, Hungría ha sido a menudo blanco de ataques relacionados con el Estado de Derecho y siempre con motivaciones políticas en la Unión Europea. Los debates sobre la situación en Hungría han demostrado que la UE se ha convertido ya en un ámbito de fuerza política que influye en nuestras vidas, en el que la cuestión del Estado de Derecho, originalmente un concepto básico de Derecho público, se ha convertido en un instrumento político y administrativo; y donde la política del Estado de Derecho se ha convertido en un elemento definitorio de varios actos políticos y jurídicos de la Unión. La dinámica del desarrollo de la Unión Europea siempre ha estado determinada por la integración del mercado y la cooperación económica. Valores como el Estado de Derecho solo se introdujeron en los Tratados básicos de la Unión más tarde y durante mucho tiempo solo tuvieron un significado simbólico. Hasta el día de hoy. De hecho, no existe una definición precisa y universalmente aceptada del concepto de Estado de Derecho, mientras que su significado varía en las diferentes culturas -angloamericanas, alemanas y francesas-. Por lo tanto, la supervisión de la Unión del cumplimiento del Estado de Derecho por parte de los Estados miembros solo se convirtió en una cuestión de política diaria en la década de 2010, y por ahora, las fuerzas que defienden el imperio de la ley la utilizan para legitimar sus acciones contra sus rivales políticos. Sin embargo, los documentos sobre el Estado de Derecho emitidos por las instituciones europeas están determinados en gran medida por el equilibrio de fuerzas del día y, por lo tanto, no pueden considerarse como investigaciones objetivas e imparciales. Hungría ha sido una de sus víctimas varias veces en los últimos años.","et":"Viimastel aastatel on Ungari olnud sageli õigusriigiga seotud ja alati poliitiliselt motiveeritud rünnakute sihtmärgiks Euroopa Liidus. Arutelud Ungari olukorra üle on näidanud, et EList on nüüdseks saanud poliitiline jõud, mis mõjutab meie elu, kus õigusriigi küsimus, mis oli algselt avaliku õiguse põhikontseptsioon, on muutunud poliitiliseks ja haldusvahendiks; ning kus õigusriigi poliitikast on saanud liidu mitme poliitilise ja juriidilise akti määrav element. Euroopa Liidu arengu dünaamika on alati olnud tingitud turgude integreerimisest ja majanduskoostööst. Sellised väärtused nagu õigusriik lisati liidu aluslepingutesse alles hiljem ja pikka aega, millel oli vaid sümboolne tähendus. Kuni tänase päevani. Tegelikult puudub õigusriigi mõiste täpne ja üldtunnustatud määratlus, samas kui selle tähendus varieerub erinevates – angloameerika, saksa ja prantsuse – kultuurides. Seega sai liidu järelevalve õigusriigi põhimõtete järgimise üle liikmesriikide poolt igapäevase poliitika küsimuseks alles 2010. aastatel ning praeguseks kasutavad „õigusreeglid“ jõud seda selleks, et seadustada oma tegevust poliitiliste konkurentide vastu. Euroopa institutsioonide poolt välja antud õigusriigi dokumendid on aga suurel määral kindlaks määratud päevajõudude tasakaaluga ning seega ei saa neid pidada objektiivseteks ja erapooletuteks uurimisteks. Ungari on viimastel aastatel olnud üks nende ohvritest.","fi":"Viime vuosina Unkari on usein ollut oikeusvaltioon liittyvien ja aina poliittisesti motivoitujen hyökkäysten kohteena Euroopan unionissa. Unkarin tilanteesta käydyt keskustelut ovat osoittaneet, että eu:sta on tähän mennessä tullut elämäämme vaikuttava poliittisen voiman ala, jolla oikeusvaltiosta, joka on alun perin julkisoikeuden peruskäsite, on tullut poliittinen ja hallinnollinen väline; oikeusvaltiopolitiikasta on tullut unionin useiden poliittisten ja oikeudellisten toimien keskeinen osa. Euroopan unionin kehityksen dynamiikka on aina perustunut markkinoiden yhdentymiseen ja taloudelliseen yhteistyöhön. Oikeusvaltioperiaatteen kaltaiset arvot sisällytettiin unionin perussopimuksiin vasta myöhemmin ja pitkään, ja niillä oli vain symbolinen merkitys. Tähän päivään asti. Itse asiassa oikeusvaltion käsitteelle ei ole olemassa täsmällistä ja yleisesti hyväksyttyä määritelmää, vaikka sen merkitys vaihtelee eri kulttuureissa – angloamerikkalaisissa, saksalaisissa ja ranskalaisissa kulttuureissa. Näin ollen unionin valvonnasta, joka koskee oikeusvaltioperiaatteen noudattamista jäsenvaltioissa, tuli 2010-luvulla päivittäistä politiikkaa koskeva kysymys, ja nyt ”lakimyönteiset” voimat käyttävät sitä oikeuttaakseen toimintansa poliittisia kilpailijoita vastaan. EU:n toimielinten antamat oikeusvaltiota koskevat asiakirjat määräytyvät kuitenkin suuressa määrin päivittäisten voimien tasapainon perusteella, eikä niitä näin ollen voida pitää objektiivisina ja puolueettomina tutkimuksina. Unkari on ollut yksi niiden uhreista useita kertoja viime vuosina.","fr":"Ces dernières années, la Hongrie a souvent été la cible d’attaques liées à l’état de droit et toujours motivées par des considérations politiques dans l’Union européenne. Les débats sur la situation en Hongrie ont montré que l’Union est aujourd’hui devenue un champ de force politique influençant nos vies, où la question de l’état de droit, à l’origine un concept de base de droit public, est devenue un outil politique et administratif; et là où la politique de l’État de droit est devenue un élément déterminant de plusieurs actes politiques et juridiques de l’Union. La dynamique du développement de l’Union européenne a toujours été déterminée par l’intégration des marchés et la coopération économique. Des valeurs telles que l’État de droit n’ont été insérées dans les traités fondamentaux de l’Union que plus tard et pendant longtemps, elles n’ont eu qu’une signification symbolique. Jusqu’à ce jour. En fait, il n’existe pas de définition précise et universellement acceptée de la notion d’État de droit, alors que sa signification varie selon les cultures — anglo-américaines, allemandes et françaises. Ainsi, le contrôle par l’Union du respect de l’état de droit par les États membres n’est devenu une question de politique quotidienne que dans les années 2010, et désormais, les forces favorables à l’état de droit l’utilisent pour légitimer leurs actions contre les rivaux politiques. Toutefois, les documents relatifs à l’état de droit délivrés par les institutions européennes sont, dans une large mesure, déterminés par l’équilibre des forces de l’époque et ne peuvent donc pas être considérés comme des enquêtes objectives et impartiales. La Hongrie a été l’une de leurs victimes à plusieurs reprises au cours des dernières années.","ga":"Le blianta beaga anuas, is minic a bhí an Ungáir mar sprioc ag ionsaithe a bhaineann leis an smacht reachta agus ionsaithe polaitiúla san Aontas Eorpach i gcónaí. Tá sé léirithe ag díospóireachtaí maidir leis an staid san Ungáir go bhfuil AE anois ina réimse fórsa polaitiúil a imríonn tionchar ar ár saol, áit a bhfuil saincheist an smachta reachta, coincheap bunúsach an dlí phoiblí ar dtús, ina huirlis pholaitiúil agus riaracháin anois; agus ina bhfuil polaitíocht an smachta reachta ina gné shainiúil de roinnt gníomhartha polaitiúla agus dlíthiúla de chuid an Aontais. Rinneadh dinimic fhorbairt an Aontais Eorpaigh a chinneadh i gcónaí trí chomhtháthú margaidh agus trí chomhar eacnamaíoch. Níor cuireadh luachanna amhail an smacht reachta isteach ach i gconarthaí bunúsacha an Aontais níos déanaí agus ar feadh i bhfad, ní raibh ach tábhacht shiombalach ag baint leo. Go dtí an lá an-. Go deimhin, níl aon sainmhíniú beacht agus inghlactha go huilíoch ar choincheap an smachta reachta, cé go n-athraíonn a bhrí sna cultúir éagsúla — Angla-Mheiriceánach, Gearmáinis agus Fraincis. Dá bhrí sin, ní raibh maoirseacht an Aontais ar chomhlíonadh an smachta reachta ag na Ballstáit ach ina saincheist sa pholaitíocht laethúil sna 2010idí, agus faoin am seo, úsáideann na fórsaí ‘ar son an dlí’ é chun a gcuid gníomhaíochtaí a dhlisteanú i gcoinne iomaitheoirí polaitiúla. Mar sin féin, is é cothromaíocht fhórsaí an lae is mó a chinneann doiciméid an smachta reachta arna n-eisiúint ag institiúidí Eorpacha agus, dá bhrí sin, ní féidir iad a mheas mar fhiosrúcháin oibiachtúla neamhchlaonta. Bhí an Ungáir ar dhuine dá n-íospartaigh roinnt uaireanta le blianta beaga anuas.","hr":"Posljednjih godina Mađarska je često bila meta napada povezanih s vladavinom prava i uvijek politički motiviranih napada u Europskoj uniji. Rasprave o stanju u Mađarskoj pokazale su da je EU do sada postao političko područje sile koje utječe na naše živote, u kojem je pitanje vladavine prava, izvorno temeljni koncept javnog prava, postalo političko i administrativno sredstvo; i gdje je politika vladavine prava postala ključni element nekoliko političkih i pravnih akata Unije. Dinamika razvoja Europske unije oduvijek je bila određena integracijom tržišta i gospodarskom suradnjom. Vrijednosti kao što je vladavina prava umetnute su u temeljne ugovore Unije tek kasnije i dugo vremena, koje su imale samo simboličnu važnost. Do danas. Zapravo, ne postoji precizna i općeprihvaćena definicija pojma vladavine prava, dok se njegovo značenje razlikuje u različitim – angloameričkim, njemačkim i francuskim – kulturama. Tako je nadzor Unije nad poštovanjem vladavine prava od strane država članica postao pitanje svakodnevne politike tek u 2010.-ima, a do sada ga snage „provlaštenja prava” koriste kako bi opravdale svoje postupke protiv političkih suparnika. Međutim, dokumenti o vladavini prava koje izdaju europske institucije u velikoj su mjeri uvjetovani ravnotežom današnjih snaga te se stoga ne mogu smatrati objektivnim i nepristranim upitima. Mađarska je u posljednjih nekoliko godina bila jedna od njihovih žrtava nekoliko puta.","hu":"Az elmúlt években Magyarország gyakran a jogállamisággal kapcsolatos és mindig politikai indíttatású támadások célpontjává vált az Európai Unióban. A magyarországi helyzetről szóló viták megmutatták, hogy az EU mára olyan politikai erőtérré vált, amely befolyásolja életünket, ahol a jogállamiság kérdése, amely eredetileg a közjog alapvető fogalma, politikai és közigazgatási eszközzé vált; és ahol a jogállamiság politikája az Unió számos politikai és jogi aktusának meghatározó elemévé vált. Az Európai Unió fejlődésének dinamikáját mindig is a piaci integráció és a gazdasági együttműködés határozta meg. Az olyan értékek, mint a jogállamiság, csak később kerültek be az Unió alapszerződéseibe, és hosszú ideig csak szimbolikus jelentőséggel bírtak. A mai napig. Valójában a jogállamiság fogalmának nincs pontos és általánosan elfogadott meghatározása, míg annak jelentése a különböző – angol-amerikai, német és francia – kultúrákban változik. Így a jogállamiság tagállamok általi betartásának uniós felügyelete csak a 2010-es években vált napi politikai kérdéssé, és mostanra a „jogállamiság-párti” erők arra használják, hogy legitimálják a politikai riválisokkal szembeni fellépéseiket. Az európai intézmények által kiadott jogállamisági dokumentumokat azonban nagymértékben a nap erőviszonyai határozzák meg, és ezért nem tekinthetők objektív és pártatlan vizsgálatnak. Magyarország az elmúlt néhány évben többször is az egyik áldozatuk volt.","it":"Negli ultimi anni l'Ungheria è stata spesso oggetto di attacchi legati allo Stato di diritto e sempre di matrice politica nell'Unione europea. I dibattiti sulla situazione in Ungheria hanno dimostrato che l'UE è ormai diventata un campo di forza politica che influenza la nostra vita, in cui la questione dello Stato di diritto, originariamente un concetto fondamentale di diritto pubblico, è diventata uno strumento politico e amministrativo; e dove la politica dello Stato di diritto è diventata un elemento determinante di diversi atti politici e giuridici dell'Unione. Le dinamiche dello sviluppo dell'Unione europea sono sempre state determinate dall'integrazione dei mercati e dalla cooperazione economica. Valori come lo Stato di diritto sono stati inseriti nei trattati fondamentali dell'Unione solo in seguito e per lungo tempo, hanno avuto solo un significato simbolico. Fino ad oggi. In realtà, non esiste una definizione precisa e universalmente accettata del concetto di Stato di diritto, mentre il suo significato varia nelle diverse culture — anglo-americane, tedesche e francesi -. Pertanto, la vigilanza dell'Unione sul rispetto dello Stato di diritto da parte degli Stati membri è diventata una questione di politica quotidiana solo negli anni 2010 e ormai le forze pro-regolare lo usano per legittimare le loro azioni contro i rivali politici. Tuttavia, i documenti sullo Stato di diritto rilasciati dalle istituzioni europee sono in larga misura determinati dall'equilibrio delle forze dell'epoca e pertanto non possono essere considerati indagini obiettive e imparziali. L'Ungheria è stata una delle loro vittime più volte negli ultimi anni.","lt":"Pastaraisiais metais Vengrija dažnai buvo su teisine valstybe susijusių ir visada politiškai motyvuotų išpuolių Europos Sąjungoje taikinys. Diskusijos dėl padėties Vengrijoje parodė, kad ES iki šiol tapo politine jėga, darančia įtaką mūsų gyvenimui, kur teisinės valstybės klausimas, kuris iš pradžių buvo pagrindinė viešosios teisės sąvoka, tapo politine ir administracine priemone; ir tais atvejais, kai teisinės valstybės politika tapo esminiu kelių Sąjungos politinių ir juridinių aktų elementu. Europos Sąjungos vystymosi dinamiką visada nulėmė rinkos integracija ir ekonominis bendradarbiavimas. Tokios vertybės kaip teisinės valstybės principas į pagrindines Sąjungos sutartis buvo įtrauktos tik vėliau ir ilgą laiką, turėjo tik simbolinę reikšmę. Iki šios dienos. Tiesą sakant, nėra tikslios ir visuotinai priimtinos teisinės valstybės sąvokos apibrėžties, o jos reikšmė skiriasi įvairiose – angloamerikietiškose, vokiečių ir prancūzų – kultūrose. Taigi, Sąjungos vykdoma teisinės valstybės principų laikymosi priežiūra valstybėse narėse tapo kasdienės politikos problema tik 2010-aisiais, o dabar „teisės taisyklė“ ją naudoja, kad įteisintų savo veiksmus prieš politinius konkurentus. Tačiau teisinės valstybės dokumentus, kuriuos išduoda Europos institucijos, didele dalimi lemia dienos jėgų pusiausvyra, todėl jų negalima laikyti objektyviais ir nešališkais tyrimais. Per pastaruosius kelerius metus Vengrija keletą kartų buvo viena iš jų aukų.","lv":"Pēdējos gados Ungārija bieži ir bijusi ar tiesiskumu saistītu un vienmēr politiski motivētu uzbrukumu mērķis Eiropas Savienībā. Debates par situāciju Ungārijā ir apliecinājušas, ka ES līdz šim ir kļuvusi par politisku spēku, kas ietekmē mūsu dzīvi, kur tiesiskuma jautājums, kas sākotnēji ir publisko tiesību pamatjēdziens, ir kļuvis par politisku un administratīvu instrumentu; un kur tiesiskuma politika ir kļuvusi par noteicošu elementu vairākos Savienības politiskajos un juridiskajos aktos. Eiropas Savienības attīstības dinamiku vienmēr nosaka tirgus integrācija un ekonomiskā sadarbība. Tādas vērtības kā tiesiskums tika iekļautas Savienības pamatlīgumos tikai vēlāk un ilgu laiku, un tām bija tikai simboliska nozīme. Līdz šai dienai. Patiesībā nav precīzas un vispārpieņemtas tiesiskuma jēdziena definīcijas, bet tā nozīme atšķiras dažādās — angloamerikāņu, vācu un franču — kultūrās. Tādējādi Savienības uzraudzība attiecībā uz to, kā dalībvalstis ievēro tiesiskumu, 2010. gados kļuva par ikdienas politikas jautājumu, un tagad “likumdošanas atbalstošie” spēki to izmanto, lai leģitimizētu savas darbības pret politiskajiem konkurentiem. Tomēr Eiropas iestāžu izdotos tiesiskuma dokumentus lielā mērā nosaka dienas spēku līdzsvars, un tāpēc tos nevar uzskatīt par objektīvu un objektīvu izmeklēšanu. Pēdējo gadu laikā Ungārija ir bijusi viena no upuriem vairākas reizes.","mt":"F’dawn l-aħħar snin, l-Ungerija spiss kienet il-mira ta’ attakki relatati mal-istat tad-dritt u dejjem motivati politikament fl-Unjoni Ewropea. Dibattiti dwar is-sitwazzjoni fl-Ungerija wrew li l-UE s’issa saret qasam ta’ forza politika li jinfluwenza ħajjitna, fejn il-kwistjoni tal-istat tad-dritt, oriġinarjament kunċett bażiku tad-dritt pubbliku, saret għodda politika u amministrattiva; u fejn il-politika dwar l-istat tad-dritt saret element determinanti ta’ diversi atti politiċi u ġuridiċi mill-Unjoni. Id-dinamika tal-iżvilupp tal-Unjoni Ewropea minn dejjem kienet iddeterminata mill-integrazzjoni tas-suq u l-kooperazzjoni ekonomika. Valuri bħall-istat tad-dritt iddaħħlu biss fit-trattati bażiċi tal-Unjoni aktar tard u għal żmien twil, kellhom biss sinifikat simboliku. Għal dan il-jum stess. Fil-fatt, ma teżisti l-ebda definizzjoni preċiża u aċċettata universalment tal-kunċett tal-istat tad-dritt, filwaqt li t-tifsira tiegħu tvarja fil-kulturi Anglo-Amerikani, Ġermaniżi u Franċiżi differenti. Għalhekk, is-superviżjoni tal-Unjoni tal-konformità tal-istat tad-dritt mill-Istati Membri saret biss kwistjoni ta’ politika ta’ kuljum fl-2010 u sa issa, il-forzi favur l-istat tad-dritt jużawha biex jilleġittimizzaw l-azzjonijiet tagħhom kontra r-rivali politiċi. Madankollu, id-dokumenti tal-istat tad-dritt maħruġa mill-istituzzjonijiet Ewropej huma fil-biċċa l-kbira determinati mill-bilanċ tal-forzi tal-ġurnata u għalhekk ma jistgħux jitqiesu bħala investigazzjonijiet oġġettivi u imparzjali. L-Ungerija kienet waħda mill-vittmi tagħhom diversi drabi matul dawn l-aħħar ftit snin.","nl":"In de afgelopen jaren is Hongarije vaak het doelwit geweest van rechtsstatelijkheidsgerelateerde en altijd politiek gemotiveerde aanvallen in de Europese Unie. Uit debatten over de situatie in Hongarije is gebleken dat de EU inmiddels een politiek veld is geworden dat ons leven beïnvloedt, waar de kwestie van de rechtsstaat, oorspronkelijk een basisbegrip van publiek recht, een politiek en administratief instrument is geworden; en waar de rechtsstaat een bepalend element is geworden van verschillende politieke en juridische handelingen van de Unie. De dynamiek van de ontwikkeling van de Europese Unie is altijd bepaald door marktintegratie en economische samenwerking. Waarden als de rechtsstaat werden pas later in de basisverdragen van de Unie opgenomen en gedurende lange tijd slechts symbolisch. Tot op de dag van vandaag. In feite bestaat er geen precieze en algemeen aanvaarde definitie van het begrip rechtsstaat, terwijl de betekenis ervan varieert in de verschillende — Anglo-Amerikaanse, Duitse en Franse — culturen. Zo werd het toezicht van de Unie op de naleving van de rechtsstaat door de lidstaten pas in de jaren 2010 een kwestie van de dagelijkse politiek, en op dit moment gebruiken „de rechtsstaatstrijdkrachten” het om hun acties tegen politieke rivalen te legitimeren. Rechtsstatelijke documenten die door de Europese instellingen worden afgegeven, worden echter grotendeels bepaald door het machtsevenwicht van de dag en kunnen dus niet worden beschouwd als objectieve en onpartijdige onderzoeken. Hongarije is de afgelopen jaren meerdere malen een van hun slachtoffers geweest.","pl":"W ostatnich latach Węgry często były celem ataków związanych z praworządnością i zawsze umotywowanych politycznie w Unii Europejskiej. Debaty na temat sytuacji na Węgrzech pokazały, że do tej pory UE stała się polem sił politycznych wpływającym na nasze życie, gdzie kwestia praworządności, pierwotnie podstawowej koncepcji prawa publicznego, stała się narzędziem politycznym i administracyjnym; a tam, gdzie praworządność stała się kluczowym elementem szeregu aktów politycznych i prawnych Unii. Dynamika rozwoju Unii Europejskiej zawsze była uzależniona od integracji rynku i współpracy gospodarczej. Wartości takie jak praworządność zostały wprowadzone do podstawowych traktatów Unii dopiero później i przez długi czas miały jedynie znaczenie symboliczne. Do dnia dzisiejszego. W rzeczywistości nie istnieje precyzyjna i powszechnie akceptowana definicja pojęcia państwa prawa, podczas gdy jej znaczenie różni się w różnych kulturach – angloamerykańskich, niemieckich i francuskich. W związku z tym nadzór Unii nad przestrzeganiem praworządności przez państwa członkowskie stał się kwestią codziennej polityki dopiero w latach 2010-tych, a do tej pory siły prorządownicze wykorzystują ją do legitymizacji swoich działań przeciwko rywalom politycznym. Jednakże dokumenty dotyczące praworządności wydawane przez instytucje europejskie są w dużym stopniu uzależnione od równowagi sił dnia, a zatem nie mogą być postrzegane jako obiektywne i bezstronne dochodzenia. W ciągu ostatnich kilku lat Węgry były jedną z ich ofiar.","pt":"Nos últimos anos, a Hungria tem sido frequentemente alvo de ataques relacionados com o Estado de direito e sempre com motivações políticas na União Europeia. Os debates sobre a situação na Hungria demonstraram que a UE já se tornou um campo de força política que influencia as nossas vidas, onde a questão do Estado de direito, originalmente um conceito básico de direito público, se tornou um instrumento político e administrativo; e onde a política do Estado de direito se tornou um elemento determinante de vários atos políticos e jurídicos da União. A dinâmica do desenvolvimento da União Europeia sempre foi determinada pela integração do mercado e pela cooperação económica. Valores como o Estado de direito só foram inseridos nos tratados de base da União mais tarde e durante muito tempo, tendo apenas um significado simbólico. Até hoje. Com efeito, não existe uma definição precisa e universalmente aceite do conceito de Estado de direito, enquanto o seu significado varia nas diferentes culturas anglo-americanas, alemãs e francesas. Assim, a supervisão da União em matéria de cumprimento do Estado de direito pelos Estados-Membros só se tornou uma questão de política quotidiana na década de 2010 e, até agora, as forças pró-Estado de direito utilizam-na para legitimar as suas ações contra rivais políticos. No entanto, os documentos relativos ao Estado de direito emitidos pelas instituições europeias são, em grande medida, determinados pelo equilíbrio de forças do dia e, por conseguinte, não podem ser vistos como inquéritos objetivos e imparciais. A Hungria tem sido uma das suas vítimas várias vezes nos últimos anos.","ro":"În ultimii ani, Ungaria a fost adesea ținta atacurilor legate de statul de drept și întotdeauna motivate politic în Uniunea Europeană. Dezbaterile privind situația din Ungaria au arătat că UE a devenit până acum un domeniu de forță politică care ne influențează viețile, în care chestiunea statului de drept, inițial un concept de bază al dreptului public, a devenit un instrument politic și administrativ; și în cazul în care politica statului de drept a devenit un element definitoriu al mai multor acte politice și juridice ale Uniunii. Dinamica dezvoltării Uniunii Europene a fost întotdeauna determinată de integrarea pieței și de cooperarea economică. Valori precum statul de drept au fost introduse în tratatele de bază ale Uniunii abia mai târziu și pentru o lungă perioadă de timp, au avut doar o semnificație simbolică. Chiar în ziua de azi. De fapt, nu există o definiție precisă și universal acceptată a noțiunii de stat de drept, în timp ce semnificația acesteia variază în diferitele culturi anglo-americane, germane și franceze. Astfel, supravegherea de către Uniune a respectării statului de drept de către statele membre a devenit o chestiune de politică cotidiană abia în anii 2010 și până în prezent, forțele pro-statul de drept o folosesc pentru a-și legitima acțiunile împotriva rivalilor politici. Cu toate acestea, documentele privind statul de drept emise de instituțiile europene sunt determinate în mare măsură de echilibrul forțelor actuale și, prin urmare, nu pot fi considerate anchete obiective și imparțiale. Ungaria a fost una dintre victimele lor de mai multe ori în ultimii ani.","sk":"V posledných rokoch bolo Maďarsko často terčom útokov súvisiacich so zásadami právneho štátu a vždy politicky motivovaných útokov v Európskej únii. Diskusie o situácii v Maďarsku ukázali, že EÚ sa v súčasnosti stala oblasťou politickej sily ovplyvňujúcou naše životy, kde sa otázka právneho štátu, pôvodne základná koncepcia verejného práva, stala politickým a administratívnym nástrojom; a tam, kde sa politika právneho štátu stala určujúcim prvkom viacerých politických a právnych aktov Únie. Dynamika rozvoja Európskej únie bola vždy určovaná integráciou trhu a hospodárskou spoluprácou. Hodnoty, ako sú zásady právneho štátu, sa do základných zmlúv Únie vložili až neskôr a dlho, mali len symbolický význam. Až do dnešného dňa. V skutočnosti neexistuje presná a všeobecne akceptovaná definícia pojmu právny štát, zatiaľ čo jeho význam sa líši v rôznych (angloamerických, nemeckých a francúzskych) kultúrach. Dohľad Únie nad dodržiavaním zásad právneho štátu zo strany členských štátov sa tak stal otázkou každodennej politiky až v desiatych rokoch minulého storočia a v súčasnosti ju sily „pro-rule of Law“ využívajú na legitimizáciu svojich činov proti politickým rivalom. Dokumenty týkajúce sa právneho štátu vydané európskymi inštitúciami sú však do veľkej miery určované rovnováhou síl dňa, a preto ich nemožno považovať za objektívne a nestranné vyšetrovanie. Maďarsko bolo za posledných niekoľko rokov jednou z ich obetí niekoľkokrát.","sl":"V zadnjih letih je bila Madžarska pogosto tarča napadov, povezanih s pravno državo, in vedno politično motiviranih napadov v Evropski uniji. Razprave o razmerah na Madžarskem so pokazale, da je EU do zdaj postala področje političnih sil, ki vpliva na naša življenja, kjer je vprašanje pravne države, ki je prvotno temeljni pojem javnega prava, postalo politično in upravno orodje; in kjer je politika pravne države postala odločilni element več političnih in pravnih aktov Unije. Dinamiko razvoja Evropske unije sta vedno določala povezovanje trgov in gospodarsko sodelovanje. Vrednote, kot je pravna država, so bile v temeljne pogodbe Unije vstavljene šele pozneje in za dolgo časa, ki so imele le simboličen pomen. Na ta dan. Dejansko ni natančne in splošno sprejete opredelitve pojma pravne države, medtem ko se njegov pomen razlikuje v različnih – angloameriških, nemških in francoskih – kulturah. Nadzor Unije nad spoštovanjem načela pravne države s strani držav članic je tako postal vprašanje vsakodnevne politike šele v 2010-ih, zdaj pa ga sile, ki delujejo na podlagi načela pravne države, uporabljajo za legitimizacijo svojih dejanj proti političnim tekmecem. Vendar so dokumenti o pravni državi, ki jih izdajo evropske institucije, v veliki meri odvisni od dnevnega ravnovesja in jih zato ni mogoče obravnavati kot objektivne in nepristranske poizvedbe. Madžarska je bila v zadnjih nekaj letih večkrat žrtev.","sv":"Under de senaste åren har Ungern ofta varit föremål för rättsstatsrelaterade och alltid politiskt motiverade attacker i Europeiska unionen. Debatter om situationen i Ungern har visat att EU nu har blivit ett politiskt styrkeområde som påverkar våra liv, där frågan om rättsstatsprincipen, som ursprungligen var ett grundläggande offentligrättsligt begrepp, har blivit ett politiskt och administrativt verktyg. och där rättsstatspolitiken har blivit ett avgörande inslag i flera politiska och juridiska handlingar från unionens sida. Dynamiken i Europeiska unionens utveckling har alltid varit beroende av marknadsintegration och ekonomiskt samarbete. Värden som rättsstatsprincipen fördes in i unionens grundläggande fördrag först senare och under lång tid hade de bara symbolisk betydelse. Ända till denna dag. Faktum är att det inte finns någon exakt och allmänt accepterad definition av begreppet rättsstat, medan dess innebörd varierar i de olika – angloamerikanska, tyska och franska – kulturerna. EU:s övervakning av medlemsstaternas efterlevnad av rättsstatsprincipen blev således en fråga om daglig politik först på 2010-talet, och vid det här laget använder styrkorna för rättsstaten den för att legitimera sina handlingar mot politiska rivaler. Rättsstatsdokument som utfärdas av EU-institutionerna bestäms dock i stor utsträckning av dagens styrkebalans och kan därför inte betraktas som objektiva och opartiska undersökningar. Ungern har varit ett av deras offer flera gånger under de senaste åren."}},"title":{"en":"Ákos Bence Gát: European Policy on the Rule of Law (Public Foundation for the Research on Central and Eastern European History and Society, 2020)","machine_translations":{"bg":"Ákos Bence Gát: Европейска политика в областта на върховенството на закона (Публична фондация за изследване на историята и обществото в Централна и Източна Европа, 2020 г.)","cs":"Ákos Bence Gát: Evropská politika v oblasti právního státu (Veřejná nadace pro výzkum dějin a společnosti střední a východní Evropy, 2020)","da":"Ákos Bence Gát: Europæisk retsstatspolitik (Den Offentlige Fond for Forskning i Central- og Østeuropas Historie og Samfund, 2020)","de":"Ákos Bence Gát: Europäische Politik zur Rechtsstaatlichkeit (Public Foundation for the Research on Central and Eastern European History and Society, 2020)","el":"Ákos Bence Gát: Ευρωπαϊκή πολιτική για το κράτος δικαίου (Δημόσιο Ίδρυμα για την Έρευνα για την Ιστορία και την Κοινωνία της Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης, 2020)","es":"Ákos Bence Gát: Política Europea sobre el Estado de Derecho (Fundación Pública para la Investigación sobre la Historia y la Sociedad de Europa Central y Oriental, 2020)","et":"Ákos Bence Gát: Euroopa õigusriigi poliitika (Kesk- ja Ida-Euroopa ajaloo ja ühiskonna teadusuuringute riiklik sihtasutus, 2020)","fi":"Ákos Bence Gát: Euroopan oikeusvaltiopolitiikka (Keski- ja Itä-Euroopan historiaa ja yhteiskuntaa koskevan tutkimuksen julkinen säätiö, 2020)","fr":"Ákos Bence Gát: Politique européenne sur l’état de droit (Fondation publique pour la recherche sur l’histoire et la société de l’Europe centrale et orientale, 2020)","ga":"Ákos Bence Gát: Beartas Eorpach maidir leis an Smacht Reachta (Fondúireacht Phoiblí don Taighde ar Stair agus Sochaí Lár agus Oirthear na hEorpa, 2020)","hr":"Ákos Bence Gát: Europska politika o vladavini prava (Javna zaklada za istraživanje povijesti i društva središnje i istočne Europe, 2020.)","hu":"Gát Ákos Bence: Európai jogállamisági politika (Közalapítvány a Közép- és Kelet-európai Történelem és Társadalom Kutatásáért, 2020)","it":"Ákos Bence Gát: Politica europea sullo Stato di diritto (Fondazione pubblica per la ricerca sulla storia e la società dell'Europa centrale e orientale, 2020)","lt":"Įkos Bence Gįt: Europos teisinės valstybės politika (Viešasis Vidurio ir Rytų Europos istorijos ir visuomenės mokslinių tyrimų fondas, 2020 m.)","lv":"Ákos Bence Gát: Eiropas tiesiskuma politika (Publiskais fonds Centrāleiropas un Austrumeiropas vēstures un sabiedrības pētniecībai, 2020. gads)","mt":"Ákos Bence Gát: Politika Ewropea dwar l-Istat tad-Dritt (Fondazzjoni Pubblika għar-Riċerka dwar l-Istorja u s-Soċjetà tal-Ewropa Ċentrali u tal-Lvant, 2020)","nl":"Ákos Bence Gát: Europees beleid inzake de rechtsstaat (Public Foundation for the Research on the Central and Eastern European History and Society, 2020)","pl":"Ákos Bence Gát: Polityka europejska w zakresie praworządności (Public Foundation for the Research on Central and Eastern European History and Society, 2020)","pt":"Ákos Bence Gát: Política Europeia do Estado de Direito (Fundação Pública para a Investigação sobre a História e a Sociedade da Europa Central e Oriental, 2020)","ro":"Ákos Bence Gát: Politica europeană privind statul de drept (Fundația publică pentru cercetare privind istoria și societatea din Europa Centrală și de Est, 2020)","sk":"Ákos Bence Gát: Európska politika právneho štátu (Verejná nadácia pre výskum histórie a spoločnosti strednej a východnej Európy, 2020)","sl":"Ákos Bence Gát: Evropska politika o pravni državi (Javna fundacija za raziskave o zgodovini in družbi srednje in vzhodne Evrope, 2020)","sv":"Ákos Bence Gát: EU:s rättsstatspolitik (offentliga stiftelsen för forskning om Central- och Östeuropas historia och samhälle, 2020)"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×