Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 53121c9174694231d18b8eb9f78c9b3d2955f45925d40ad7a582fbdb1e0b36c4

Source: {"body":{"fr":"L’Union européenne est fondée sur la prise de conscience par les Européens qu’ils ont des intérêts stratégiques communs. Si les transformations économiques majeures des soixante dernières années sont liées à l’Histoire des institutions européennes, la crise actuelle a balayé un certain nombre de certitudes et imposé des priorités différentes non seulement dans la gestion de la santé mais aussi dans celles de l’économie et de la sécurité.\n\nOn ne sait pas quelle sera la forme de la prochaine crise mondiale, mais il est possible de prévoir dans quels domaines elle sera le plus susceptible de se déclarer, ou plus exactement, car nous y sommes déjà, de s’aggraver s’il n’y a pas d’action politique pour en limiter les conséquences néfastes. \n\nQuatre d’entre eux touchent directement à la sécurité européenne, et donc à la mise en place de stratégies communes : \n-\tépuisement des ressources \n-\tchangement climatique \n-\tendettement public/finance spéculative \n-\tdéfi démographique.\n\nPour répondre à ces défis, il faut une mobilisation générale. La méthode européenne dispose de deux outils extrêmement efficaces : la subsidiarité (action publique au niveau le plus proche de ceux qui sont concernés) et la collégialité (décisions politiques prises dans l’intérêt commun, avec un partage des responsabilités entre les représentants des Etats membres). Ces deux approches doivent être renforcées par la décentralisation et par la responsabilisation des acteurs à tous les niveaux.","machine_translations":{"bg":"Европейският съюз се основава на съзнанието на европейците, че те имат общи стратегически интереси. Въпреки че основните икономически трансформации през последните 60 години са свързани с историята на европейските институции, настоящата криза помести редица сигурност и наложи различни приоритети не само в управлението на здравеопазването, но и в икономическото управление и управлението на сигурността. Не е ясно каква ще бъде следващата световна криза, но е възможно да се предвиди в кои области е най-вероятно да се обяви, или по-точно, защото вече сме там, да се влоши, ако няма политически действия за ограничаване на отрицателните последици от нея. Четири от тях са пряко свързани с европейската сигурност, а оттам и с разработването на общи стратегии: изчерпване на ресурсите — изменение на климата — публичен дълг/спекулативно финансиране — демографско предизвикателство. За да се посрещнат тези предизвикателства, е необходима обща мобилизация. Европейският метод разполага с два изключително ефективни инструмента: субсидиарност (публични действия на най-близкото до заинтересованите страни) и колегиалност (политически решения, взети от общ интерес, с отговорности, споделени между представителите на държавите членки). И двата подхода трябва да бъдат засилени чрез децентрализация и отчетност на участниците на всички равнища.","cs":"Evropská unie je založena na vědomí Evropanů, že mají společné strategické zájmy. Zatímco hlavní hospodářské transformace za posledních 60 let souvisí s historií evropských orgánů, současná krize si vyžádala řadu jistoty a stanovila různé priority nejen v oblasti řízení zdraví, ale také v oblasti řízení hospodářství a bezpečnosti. Není jasné, jaká bude podoba příští globální krize, ale je možné předvídat, v jakých oblastech se s největší pravděpodobností vyhlásí, nebo přesněji, protože už tam jsme, pokud nedojde k politickým opatřením, která by omezila její negativní důsledky. Čtyři z nich se přímo týkají evropské bezpečnosti, a tím i rozvoje společných strategií: vyčerpání zdrojů – změna klimatu – veřejný dluh/spekulativní financování – demografická výzva. Aby bylo možné tyto výzvy řešit, je třeba obecně mobilizovat. Evropská metoda má dva mimořádně účinné nástroje: subsidiarita (veřejná opatření na úrovni, která je nejblíže dotčeným osobám) a kolegialita (politická rozhodnutí přijatá ve společném zájmu, s odpovědností sdílenou mezi zástupci členských států). Oba přístupy je třeba posílit decentralizací a odpovědností aktérů na všech úrovních.","da":"Den Europæiske Union er baseret på europæernes bevidsthed om, at de har fælles strategiske interesser. Selv om de vigtigste økonomiske forandringer i de seneste 60 år er knyttet til EU-institutionernes historie, har den nuværende krise fejet en række sikkerhedsproblemer og pålagt forskellige prioriteter, ikke blot inden for sundhedsforvaltning, men også inden for økonomisk og sikkerhedsmæssig forvaltning. Det er ikke klart, hvilken form den næste globale krise vil blive, men det er muligt at forudse, på hvilke områder det vil være mest sandsynligt, at det vil erklære sig selv, eller mere præcist, fordi vi allerede er der, at forværres, hvis der ikke træffes politiske foranstaltninger til at begrænse dens negative konsekvenser. Fire af disse vedrører direkte europæisk sikkerhed og dermed udvikling af fælles strategier: — udtømning af ressourcer — klimaændringer — offentlig gæld/spekulativ finansiering — demografiske udfordringer. For at imødegå disse udfordringer er der behov for generel mobilisering. Den europæiske metode har to yderst effektive værktøjer: nærhedsprincippet (offentlig handling på det niveau, der er tættest på de berørte parter) og kollegialitet (politiske beslutninger truffet i fælles interesse, hvor ansvaret deles mellem medlemsstaternes repræsentanter). Begge tilgange skal styrkes gennem decentralisering og ansvarlighed hos aktører på alle niveauer.","de":"Die Europäische Union beruht auf dem Bewusstsein der Europäer, dass sie gemeinsame strategische Interessen haben. Während die großen wirtschaftlichen Veränderungen der letzten 60 Jahre mit der Geschichte der europäischen Institutionen zusammenhängen, hat die derzeitige Krise eine Reihe von Gewissheiten und unterschiedlichen Prioritäten nicht nur im Gesundheitsmanagement, sondern auch in den Bereichen Wirtschaft und Sicherheit geschwächt. Es ist nicht bekannt, wie die nächste globale Krise aussehen wird, aber es ist möglich, vorherzusagen, in welchen Bereichen sie sich am ehesten ausbreiten wird, oder genauer gesagt, denn wir sind bereits in der Lage, sich zu verschärfen, wenn es keine politischen Maßnahmen zur Begrenzung der negativen Folgen gibt. Vier davon betreffen direkt die europäische Sicherheit und damit die Entwicklung gemeinsamer Strategien: — Ressourcenknappheit – Klimawandel – Staatsverschuldung/spekulative Finanzierung – demografische Herausforderung. Um diesen Herausforderungen zu begegnen, bedarf es einer allgemeinen Mobilisierung. Die europäische Methode verfügt über zwei äußerst wirksame Instrumente: Subsidiarität (öffentliches Handeln auf der Ebene, die den Betroffenen am nächsten ist) und Kollegialität (politische Entscheidungen, die im gemeinsamen Interesse getroffen werden, wobei die Verantwortlichkeiten zwischen den Vertretern der Mitgliedstaaten aufgeteilt werden). Beide Ansätze müssen durch Dezentralisierung und Rechenschaftspflicht der Akteure auf allen Ebenen gestärkt werden.","el":"Η Ευρωπαϊκή Ένωση βασίζεται στην επίγνωση των Ευρωπαίων ότι έχουν κοινά στρατηγικά συμφέροντα. Ενώ οι μείζονες οικονομικές μεταβολές των τελευταίων 60 ετών συνδέονται με την ιστορία των ευρωπαϊκών θεσμικών οργάνων, η τρέχουσα κρίση έχει παρεμποδίσει μια σειρά βεβαιότητας και έχει επιβάλει διαφορετικές προτεραιότητες όχι μόνο στη διαχείριση της υγείας, αλλά και στη διαχείριση της οικονομίας και της ασφάλειας. Δεν είναι σαφές ποια θα είναι η μορφή της επόμενης παγκόσμιας κρίσης, αλλά είναι δυνατόν να προβλεφθεί σε ποιους τομείς θα είναι πιθανότερο να δηλωθεί, ή πιο συγκεκριμένα, επειδή βρισκόμαστε ήδη εκεί, να επιδεινωθεί εάν δεν υπάρξει πολιτική δράση για τον περιορισμό των αρνητικών συνεπειών της. Τέσσερις από αυτές αφορούν άμεσα την ευρωπαϊκή ασφάλεια και, ως εκ τούτου, την ανάπτυξη κοινών στρατηγικών: — εξάντληση των πόρων — κλιματική αλλαγή — δημόσιο χρέος/κερδοσκοπική χρηματοδότηση — δημογραφική πρόκληση. Για να αντιμετωπιστούν αυτές οι προκλήσεις, υπάρχει ανάγκη για γενική κινητοποίηση. Η ευρωπαϊκή μέθοδος διαθέτει δύο εξαιρετικά αποτελεσματικά εργαλεία: επικουρικότητα (δημόσια δράση στο πλησιέστερο προς τους ενδιαφερόμενους επίπεδο) και συλλογικότητα (πολιτικές αποφάσεις που λαμβάνονται προς το κοινό συμφέρον, με κατανομή αρμοδιοτήτων μεταξύ των αντιπροσώπων των κρατών μελών). Και οι δύο προσεγγίσεις πρέπει να ενισχυθούν με την αποκέντρωση και τη λογοδοσία των φορέων σε όλα τα επίπεδα.","en":"The European Union is based on Europeans’ awareness that they have common strategic interests. While the major economic transformations of the past 60 years are linked to the history of the European institutions, the current crisis has swept a number of certainty and imposed different priorities not only in health management, but also in economic and security management. It is not clear what the form of the next global crisis will be, but it is possible to foresee in which areas it will be most likely to declare itself, or more precisely, because we are already there, to worsen if there is no political action to limit its negative consequences. Four of these relate directly to European security, and thus to the development of common strategies: — depletion of resources — climate change — public debt/speculative finance — demographic challenge. To meet these challenges, there is a need for general mobilisation. The European method has two extremely effective tools: subsidiarity (public action at the level closest to those concerned) and collegiality (political decisions taken in the common interest, with responsibilities shared between the representatives of the Member States). Both approaches need to be strengthened by decentralisation and accountability of actors at all levels.","es":"La Unión Europea se basa en la conciencia de los europeos de que tienen intereses estratégicos comunes. Si bien las grandes transformaciones económicas de los últimos 60 años están vinculadas a la historia de las instituciones europeas, la crisis actual ha barrido una serie de certidumbres y ha impuesto diferentes prioridades no solo en la gestión de la salud, sino también en la gestión económica y de la seguridad. No está claro cuál será la forma de la próxima crisis mundial, pero es posible prever en qué ámbitos será más probable que se declare, o más precisamente, porque ya estamos allí, para empeorar si no hay ninguna acción política que limite sus consecuencias negativas. Cuatro de ellas se refieren directamente a la seguridad europea y, por tanto, al desarrollo de estrategias comunes: — agotamiento de los recursos — cambio climático — deuda pública/financiación especulativa — desafío demográfico. Para hacer frente a estos desafíos, es necesaria una movilización general. El método europeo cuenta con dos herramientas extremadamente eficaces: subsidiariedad (acciones públicas al nivel más cercano a los interesados) y colegialidad (decisiones políticas de interés común, con responsabilidades compartidas entre los representantes de los Estados miembros). Ambos enfoques deben reforzarse mediante la descentralización y la rendición de cuentas de los agentes a todos los niveles.","et":"Euroopa Liit põhineb eurooplaste teadlikkusel, et neil on ühised strateegilised huvid. Kuigi viimase 60 aasta peamised majanduslikud muutused on seotud Euroopa institutsioonide ajalooga, on praegune kriis toonud kaasa mitmeid kindlusi ja seadnud erinevad prioriteedid mitte ainult tervishoiujuhtimises, vaid ka majanduse ja julgeoleku juhtimises. Ei ole selge, milline on järgmise ülemaailmse kriisi vorm, kuid on võimalik ette näha, millistes valdkondades on kõige tõenäolisem end deklareerida, või täpsemalt, sest me oleme juba olemas, et süveneda, kui puuduvad poliitilised meetmed selle negatiivsete tagajärgede piiramiseks. Neli neist on otseselt seotud Euroopa julgeolekuga ja seega ka ühiste strateegiate väljatöötamisega: ressursside ammendumine – kliimamuutused – riigivõlg/spekulatiivne rahastamine – demograafilised probleemid. Nende probleemide lahendamiseks on vaja üldist mobiliseerimist. Euroopa meetodil on kaks äärmiselt tõhusat vahendit: subsidiaarsus (avalik tegevus asjaomastele isikutele lähimal tasandil) ja kollegiaalsus (poliitilised otsused, mis on vastu võetud ühistes huvides, kusjuures vastutus on jagatud liikmesriikide esindajate vahel). Mõlemat lähenemisviisi tuleb tugevdada detsentraliseerimise ja kõigi tasandite osalejate vastutuse kaudu.","fi":"Euroopan unioni perustuu eurooppalaisten tietoisuuteen siitä, että heillä on yhteisiä strategisia etuja. Vaikka viimeisten 60 vuoden aikana tapahtuneet merkittävät taloudelliset muutokset ovat kytköksissä EU:n toimielinten historiaan, nykyinen kriisi on lakannut varmuutta ja asettanut erilaisia prioriteetteja paitsi terveydenhuollon myös talouden ja turvallisuuden hallinnassa. Ei ole selvää, mikä on seuraavan maailmanlaajuisen kriisin muoto, mutta on mahdollista ennakoida, millä aloilla se todennäköisesti julistaa itsensä, tai tarkemmin, koska olemme jo olemassa, jos ei toteuteta poliittisia toimia sen kielteisten seurausten rajoittamiseksi. Näistä neljä liittyy suoraan Euroopan turvallisuuteen ja siten yhteisten strategioiden kehittämiseen: — resurssien ehtyminen – ilmastonmuutos, julkinen velka/keinottelurahoitus – väestöhaaste. Näihin haasteisiin vastaamiseksi tarvitaan yleistä mobilisointia. Eurooppalaisessa menetelmässä on kaksi erittäin tehokasta työkalua: toissijaisuus (julkiset toimet lähimpänä asianomaisia) ja kollegiaalisuus (yhteisen edun mukaiset poliittiset päätökset, joissa vastuu jakautuu jäsenvaltioiden edustajien kesken). Molempia lähestymistapoja on vahvistettava hallinnon hajauttamisella ja toimijoiden vastuuvelvollisuudella kaikilla tasoilla.","ga":"Tá an tAontas Eorpach bunaithe ar fheasacht mhuintir na hEorpa go bhfuil leasanna straitéiseacha coiteanna acu. Cé go bhfuil nasc idir na claochluithe móra eacnamaíocha le 60 bliain anuas agus stair na n-institiúidí Eorpacha, tá an ghéarchéim atá ann faoi láthair tar éis roinnt cinnteachta a bhaint amach agus fhorchuir sí tosaíochtaí éagsúla ní hamháin i mbainistiú sláinte, ach i mbainistiú eacnamaíoch agus slándála chomh maith. Ní léir cén cineál géarchéime domhanda eile a bheidh ann, ach is féidir a thuar cé na réimsí is dóichí a dhearbhóidh sé féin, nó níos cruinne, toisc go bhfuilimid ann cheana féin, dul in olcas mura bhfuil aon ghníomhaíocht pholaitiúil ann chun a iarmhairtí diúltacha a theorannú. Baineann ceithre cinn díobh sin go díreach le slándáil na hEorpa, agus dá bhrí sin le forbairt comhstraitéisí: — ídiú acmhainní — athrú aeráide — fiachas poiblí/airgeadas amhantrach — dúshlán déimeagrafach. Chun aghaidh a thabhairt ar na dúshláin sin, tá gá le slógadh ginearálta. Tá dhá uirlis thar a bheith éifeachtach ag an modh Eorpach: coimhdeacht (gníomhaíocht phoiblí ar an leibhéal is gaire dóibh siúd lena mbaineann) agus coláisteacht (cinntí polaitiúla arna nglacadh ar mhaithe leis an leas coiteann, agus freagrachtaí á roinnt idir ionadaithe na mBallstát). Ní mór an dá chur chuige a neartú trí dhílárú agus trí chuntasacht na ngníomhaithe ar gach leibhéal.","hr":"Europska unija temelji se na svijesti Europljana da imaju zajedničke strateške interese. Iako su velike gospodarske preobrazbe u posljednjih 60 godina povezane s poviješću europskih institucija, trenutačna kriza dovela je do izvjesnosti i postavila različite prioritete ne samo u upravljanju zdravljem, već i u upravljanju gospodarstvom i sigurnošću. Nije jasno kakav će biti oblik sljedeće globalne krize, ali je moguće predvidjeti područja u kojima će se najvjerojatnije, ili točnije, zato što smo već tamo, pogoršati ako ne bude političkog djelovanja kojim bi se ograničile njezine negativne posljedice. Četiri od njih izravno se odnose na europsku sigurnost, a time i na razvoj zajedničkih strategija: iscrpljivanje resursa – klimatske promjene – javni dug/špekulativno financiranje – demografski izazovi. Kako bi se odgovorilo na te izazove, postoji potreba za općom mobilizacijom. Europska metoda ima dva iznimno učinkovita alata: supsidijarnost (javno djelovanje na razini koja je najbliža zainteresiranim stranama) i kolegijalnost (političke odluke donesene u zajedničkom interesu, pri čemu odgovornosti dijele predstavnici država članica). Oba pristupa treba ojačati decentralizacijom i odgovornošću aktera na svim razinama.","hu":"Az Európai Unió azon alapul, hogy az európaiak tudatában vannak annak, hogy közös stratégiai érdekeik vannak. Bár az elmúlt 60 év jelentős gazdasági átalakulásai az európai intézmények történetéhez kapcsolódnak, a jelenlegi válság számos bizonyosságot öltött, és nem csak az egészségügy, hanem a gazdasági és biztonsági irányítás terén is különböző prioritásokat határozott meg. Nem világos, hogy mi lesz a következő globális válság formája, de előre lehet látni, hogy mely területeken lesz a legvalószínűbb, hogy kijelenti magát, vagy pontosabban, mert már ott vagyunk, hogy rosszabbodjon, ha nincs politikai fellépés a negatív következményeinek korlátozására. Ezek közül négy közvetlenül az európai biztonsághoz, és így a közös stratégiák kidolgozásához kapcsolódik: az erőforrások kimerülése – éghajlatváltozás – államadósság/spekulatív finanszírozás – demográfiai kihívás. E kihívásoknak való megfelelés érdekében általános mozgósításra van szükség. Az európai módszer két rendkívül hatékony eszközzel rendelkezik: szubszidiaritás (az érintettekhez legközelebb eső szintű állami fellépés) és kollegialitás (közös érdekből hozott politikai döntések, a tagállamok képviselői közötti felelősségmegosztással). Mindkét megközelítést meg kell erősíteni a szereplők minden szinten történő decentralizációja és elszámoltathatósága révén.","it":"L'Unione europea si basa sulla consapevolezza degli europei di avere interessi strategici comuni. Mentre le grandi trasformazioni economiche degli ultimi 60 anni sono legate alla storia delle istituzioni europee, l'attuale crisi ha spazzato una serie di certezza e ha imposto diverse priorità non solo nella gestione della salute, ma anche nella gestione economica e della sicurezza. Non è chiaro quale sarà la forma della prossima crisi globale, ma è possibile prevedere in quali settori sarà più probabile che si dichiari, o più precisamente, perché siamo già lì, a peggiorare se non c'è un'azione politica per limitarne le conseguenze negative. Quattro di queste riguardano direttamente la sicurezza europea e quindi lo sviluppo di strategie comuni: — esaurimento delle risorse — cambiamento climatico — debito pubblico/finanziamenti speculativi — sfida demografica. Per far fronte a queste sfide, è necessaria una mobilitazione generale. Il metodo europeo dispone di due strumenti estremamente efficaci: sussidiarietà (azione pubblica al livello più vicino agli interessati) e collegialità (decisioni politiche adottate nell'interesse comune, con responsabilità condivise tra i rappresentanti degli Stati membri). Entrambi gli approcci devono essere rafforzati mediante il decentramento e la responsabilità degli attori a tutti i livelli.","lt":"Europos Sąjunga grindžiama europiečių suvokimu, kad jie turi bendrų strateginių interesų. Nors pagrindiniai pastarųjų 60 metų ekonominiai pokyčiai yra susiję su Europos institucijų istorija, dabartinė krizė nulėmė tam tikrą tikrumą ir nustatė skirtingus prioritetus ne tik sveikatos valdymo, bet ir ekonomikos bei saugumo valdymo srityse. Neaišku, kokia bus kitos pasaulinės krizės forma, tačiau galima numatyti, kuriose srityse ji greičiausiai paskelbs save, tiksliau, dėl to, kad jau esame, dar blogiau, jei nebus imtasi politinių veiksmų jos neigiamiems padariniams apriboti. Keturi iš jų yra tiesiogiai susiję su Europos saugumu, taigi ir su bendrų strategijų kūrimu: – išteklių išeikvojimas – klimato kaita, valstybės skola ir spekuliacinis finansavimas – demografinė problema. Norint įveikti šiuos iššūkius, reikia sutelkti bendrą mobilizaciją. Europos metodas turi dvi itin veiksmingas priemones: subsidiarumas (viešieji veiksmai arčiausiai suinteresuotų subjektų lygmeniu) ir kolegialumas (politiniai sprendimai priimami siekiant bendro intereso, atsakomybė padalijama tarp valstybių narių atstovų). Abu metodai turi būti stiprinami decentralizuojant visų lygmenų subjektus ir užtikrinant jų atskaitomybę.","lv":"Eiropas Savienības pamatā ir eiropiešu izpratne par to, ka viņiem ir kopīgas stratēģiskās intereses. Lai gan pēdējo 60 gadu lielās ekonomiskās pārmaiņas ir saistītas ar Eiropas iestāžu vēsturi, pašreizējā krīze ir nesusi zināmu noteiktību un noteikusi atšķirīgas prioritātes ne tikai veselības pārvaldībā, bet arī ekonomikas un drošības pārvaldībā. Nav skaidrs, kāda būs nākamās globālās krīzes forma, bet ir iespējams paredzēt, kurās jomās tā visdrīzāk paziņos sevi, vai precīzāk, jo mēs jau esam, pasliktināsies, ja netiks veikta politiska rīcība, lai ierobežotu tās negatīvās sekas. Četri no tiem ir tieši saistīti ar Eiropas drošību un tādējādi uz kopēju stratēģiju izstrādi: — resursu izsmelšana — klimata pārmaiņas, valsts parāds/spekulatīvais finansējums — demogrāfiskās problēmas. Lai risinātu šīs problēmas, ir nepieciešama vispārēja mobilizācija. Eiropas metodei ir divi ārkārtīgi efektīvi instrumenti: subsidiaritāte (publiska rīcība iesaistītajām personām vistuvākajā līmenī) un koleģialitāte (politiski lēmumi, kas pieņemti kopējās interesēs, un atbildība ir dalīta starp dalībvalstu pārstāvjiem). Abas pieejas ir jāstiprina ar visu līmeņu dalībnieku decentralizāciju un pārskatatbildību.","mt":"L-Unjoni Ewropea hija bbażata fuq l-għarfien tal-Ewropej li għandhom interessi strateġiċi komuni. Filwaqt li t-trasformazzjonijiet ekonomiċi ewlenin ta’ dawn l-aħħar 60 sena huma marbuta mal-istorja tal-istituzzjonijiet Ewropej, il-kriżi attwali neħħiet għadd ta’ ċertezza u imponiet prijoritajiet differenti mhux biss fil-ġestjoni tas-saħħa, iżda wkoll fil-ġestjoni ekonomika u tas-sigurtà. Mhuwiex ċar x’se tkun il-forma tal-kriżi globali li jmiss, iżda huwa possibbli li wieħed jipprevedi f’liema oqsma x’aktarx se jkun l-aktar probabbli li jiddikjara lilu nnifsu, jew b’mod aktar preċiż, għaliex diġà qegħdin hemm, li jmur għall-agħar jekk ma jkunx hemm azzjoni politika biex jiġu limitati l-konsegwenzi negattivi tagħha. Erbgħa minn dawn huma relatati direttament mas-sigurtà Ewropea, u b’hekk mal-iżvilupp ta’ strateġiji komuni: — tnaqqis tar-riżorsi — tibdil fil-klima — dejn pubbliku/finanzjament spekulattiv — sfida demografika. Biex jintlaħqu dawn l-isfidi, hemm bżonn ta’ mobilizzazzjoni ġenerali. Il-metodu Ewropew għandu żewġ għodod estremament effettivi: is-sussidjarjetà (azzjoni pubblika fil-livell li huwa l-eqreb ta’ dawk ikkonċernati) u l-kolleġjalità (deċiżjonijiet politiċi meħuda fl-interess komuni, b’responsabbiltajiet kondiviżi bejn ir-rappreżentanti tal-Istati Membri). Iż-żewġ approċċi jeħtieġ li jissaħħu permezz tad-deċentralizzazzjoni u r-responsabbiltà tal-atturi fil-livelli kollha.","nl":"De Europese Unie is gebaseerd op het besef van de Europeanen dat zij gemeenschappelijke strategische belangen hebben. Hoewel de grote economische veranderingen van de afgelopen 60 jaar verband houden met de geschiedenis van de Europese instellingen, heeft de huidige crisis een aantal zekerheid en verschillende prioriteiten gesteld, niet alleen op het gebied van gezondheidsbeheer, maar ook op het gebied van economisch en veiligheidsbeheer. Het is niet duidelijk wat de vorm van de volgende wereldwijde crisis zal zijn, maar het is mogelijk om te voorspellen op welke gebieden zij zich het meest waarschijnlijk zal verklaren, of meer bepaald, omdat we er al zijn, om te verergeren als er geen politieke actie is om de negatieve gevolgen ervan te beperken. Vier daarvan hebben rechtstreeks betrekking op de Europese veiligheid en dus op de ontwikkeling van gemeenschappelijke strategieën: — uitputting van middelen — klimaatverandering — overheidsschuld/speculatieve financiering — demografische uitdaging. Om deze uitdagingen het hoofd te bieden, is er behoefte aan algemene mobilisatie. De Europese methode beschikt over twee uiterst doeltreffende instrumenten: subsidiariteit (publiek optreden op het niveau dat het dichtst bij de betrokkenen ligt) en collegialiteit (politieke besluiten genomen in het gemeenschappelijk belang, met gedeelde verantwoordelijkheden tussen de vertegenwoordigers van de lidstaten). Beide benaderingen moeten worden versterkt door decentralisatie en verantwoordingsplicht van actoren op alle niveaus.","pl":"Unia Europejska opiera się na świadomości Europejczyków, że mają wspólne interesy strategiczne. Podczas gdy główne przemiany gospodarcze ostatnich 60 lat są związane z historią instytucji europejskich, obecny kryzys wzbudził szereg pewności i nałożył różne priorytety nie tylko w zarządzaniu zdrowiem, ale także w zarządzaniu gospodarką i bezpieczeństwem. Nie jest jasne, jaka będzie forma kolejnego światowego kryzysu, ale można przewidzieć, w jakich obszarach najprawdopodobniej zadeklaruje się, a dokładniej, ponieważ już tam jesteśmy, pogorszyć się, jeśli nie będzie działań politycznych mających na celu ograniczenie jego negatywnych konsekwencji. Cztery z nich odnoszą się bezpośrednio do bezpieczeństwa europejskiego, a tym samym do opracowania wspólnych strategii: — wyczerpanie zasobów – zmiana klimatu – dług publiczny/finansowanie spekulacyjne – wyzwania demograficzne. Aby sprostać tym wyzwaniom, istnieje potrzeba ogólnej mobilizacji. Metoda europejska ma dwa niezwykle skuteczne narzędzia: pomocniczość (działania publiczne na szczeblu najbliższym zainteresowanym) i kolegialność (decyzje polityczne podejmowane we wspólnym interesie, w których obowiązki dzielą się między przedstawicieli państw członkowskich). Oba podejścia należy wzmocnić poprzez decentralizację i odpowiedzialność podmiotów na wszystkich szczeblach.","pt":"A União Europeia baseia-se na consciência dos europeus de que têm interesses estratégicos comuns. Embora as grandes transformações económicas dos últimos 60 anos estejam ligadas à história das instituições europeias, a crise atual varreu uma série de certezas e impôs diferentes prioridades não só na gestão da saúde, mas também na gestão económica e de segurança. Não é claro qual será a forma da próxima crise global, mas é possível prever em que áreas será mais provável que se declare, ou mais precisamente, porque já lá estamos, a piorar se não houver ação política para limitar as suas consequências negativas. Quatro delas dizem diretamente respeito à segurança europeia e, por conseguinte, ao desenvolvimento de estratégias comuns: — esgotamento dos recursos — alterações climáticas — dívida pública/financiamento especulativo — desafio demográfico. Para enfrentar estes desafios, é necessária uma mobilização geral. O método europeu dispõe de dois instrumentos extremamente eficazes: subsidiariedade (ação pública ao nível mais próximo dos interessados) e colegialidade (decisões políticas tomadas no interesse comum, com responsabilidades partilhadas entre os representantes dos Estados-Membros). Ambas as abordagens devem ser reforçadas através da descentralização e da responsabilização dos intervenientes a todos os níveis.","ro":"Uniunea Europeană se bazează pe conștientizarea de către europeni a faptului că au interese strategice comune. În timp ce transformările economice majore din ultimii 60 de ani sunt legate de istoria instituțiilor europene, criza actuală a atenuat o serie de certitudine și a impus diferite priorități nu numai în ceea ce privește gestionarea sănătății, ci și în gestionarea economică și a securității. Nu este clar care va fi forma următoarei crize globale, dar este posibil să se prevadă în ce domenii va fi cel mai probabil să se declare sau, mai precis, pentru că suntem deja acolo, să se agraveze dacă nu există nicio acțiune politică pentru a limita consecințele negative ale acesteia. Patru dintre acestea se referă direct la securitatea europeană și, prin urmare, la dezvoltarea unor strategii comune: epuizarea resurselor – schimbările climatice – datoria publică/finanțarea speculativă – provocarea demografică. Pentru a face față acestor provocări, este necesară mobilizarea generală. Metoda europeană dispune de două instrumente extrem de eficiente: subsidiaritatea (acțiunea publică la nivelul cel mai apropiat de cei vizați) și colegialitatea (decizii politice luate în interes comun, cu responsabilități partajate între reprezentanții statelor membre). Ambele abordări trebuie consolidate prin descentralizarea și responsabilitatea actorilor de la toate nivelurile.","sk":"Európska únia je založená na uvedomení si Európanov, že majú spoločné strategické záujmy. Zatiaľ čo hlavné hospodárske zmeny za posledných 60 rokov sú spojené s históriou európskych inštitúcií, súčasná kríza zasiahla množstvo istoty a uložila rôzne priority nielen v oblasti riadenia zdravotníctva, ale aj v hospodárskom a bezpečnostnom riadení. Nie je jasné, aká bude forma budúcej globálnej krízy, ale je možné predvídať, v ktorých oblastiach sa s najväčšou pravdepodobnosťou vyhlási, alebo presnejšie, pretože už sme tam, sa zhorší, ak sa neprijmú žiadne politické opatrenia na obmedzenie jej negatívnych dôsledkov. Štyri z nich sa týkajú priamo európskej bezpečnosti, a teda rozvoja spoločných stratégií: — vyčerpanie zdrojov – zmena klímy – verejný dlh/špekulatívne financovanie – demografická výzva. Na riešenie týchto výziev je potrebná všeobecná mobilizácia. Európska metóda má dva mimoriadne účinné nástroje: subsidiarita (verejná činnosť na úrovni, ktorá je najbližšie k dotknutým osobám) a kolegialita (politické rozhodnutia prijaté v spoločnom záujme, pričom zodpovednosť sa delí medzi zástupcov členských štátov). Oba prístupy je potrebné posilniť decentralizáciou a zodpovednosťou aktérov na všetkých úrovniach.","sl":"Evropska unija temelji na zavedanju Evropejcev, da imajo skupne strateške interese. Medtem ko so velike gospodarske preobrazbe v zadnjih 60 letih povezane z zgodovino evropskih institucij, je sedanja kriza povzročila veliko gotovosti in postavila različne prednostne naloge ne le na področju upravljanja zdravja, temveč tudi na področju gospodarskega in varnostnega upravljanja. Ni jasno, kakšna bo oblika naslednje svetovne krize, vendar je mogoče predvideti, na katerih področjih se bo najverjetneje razglasila ali natančneje, ker smo že tam, da se bo poslabšala, če ne bo političnega ukrepanja, ki bi omejilo njene negativne posledice. Štiri od teh se neposredno nanašajo na evropsko varnost in s tem na razvoj skupnih strategij: — izčrpavanje virov – podnebne spremembe – javni dolg/špekulativno financiranje – demografski izziv. Za soočanje s temi izzivi je potrebna splošna mobilizacija. Evropska metoda ima dve izjemno učinkoviti orodji: subsidiarnost (javno ukrepanje na ravni, ki je najbližja vpletenim) in kolegialnost (politične odločitve, sprejete v skupnem interesu, z deljenimi odgovornostmi med predstavniki držav članic). Oba pristopa je treba okrepiti z decentralizacijo in odgovornostjo akterjev na vseh ravneh.","sv":"Europeiska unionen bygger på européernas medvetenhet om att de har gemensamma strategiska intressen. De senaste 60 årens stora ekonomiska omvandlingar hänger samman med EU-institutionernas historia, men den nuvarande krisen har svept upp ett antal säkerhetsåtgärder och krävt olika prioriteringar, inte bara inom hälso- och sjukvårdsförvaltningen utan även inom den ekonomiska förvaltningen och säkerhetsförvaltningen. Det är oklart hur nästa globala kris kommer att se ut, men det är möjligt att förutse inom vilka områden det är mest sannolikt att man förklarar sig, eller mer exakt, eftersom vi redan är där, att förvärras om det inte finns några politiska åtgärder för att begränsa dess negativa konsekvenser. Fyra av dessa berör direkt den europeiska säkerheten och därmed utvecklingen av gemensamma strategier: —utarmning av resurser – klimatförändringar – statsskuld/spekulativ finansiering – demografiska utmaningar. För att möta dessa utmaningar behövs en allmän mobilisering. Den europeiska metoden har två mycket effektiva verktyg: subsidiaritet (offentliga åtgärder på den nivå som ligger närmast de berörda) och kollegialitet (politiska beslut som fattas i det gemensamma intresset, med delat ansvar mellan medlemsstaternas företrädare). Båda strategierna måste stärkas genom decentralisering och ansvarsskyldighet för aktörer på alla nivåer."}},"title":{"fr":" Intérêts stratégiques européens : une mobilisation générale face aux crises sanitaire, économique et politique","machine_translations":{"bg":"Европейски стратегически интереси: обща мобилизация в условията на здравни, икономически и политически кризи","cs":"Evropské strategické zájmy: všeobecná mobilizace tváří v tvář zdravotní, hospodářské a politické krizi","da":"Europæiske strategiske interesser: generel mobilisering i tilfælde af sundhedsmæssige, økonomiske og politiske kriser","de":"Europäische strategische Interessen: allgemeine Mobilisierung zur Bewältigung gesundheitlicher, wirtschaftlicher und politischer Krisen","el":"Ευρωπαϊκά στρατηγικά συμφέροντα: γενική κινητοποίηση ενόψει υγειονομικών, οικονομικών και πολιτικών κρίσεων","en":"European strategic interests: general mobilisation in the face of health, economic and political crises","es":"Intereses estratégicos europeos: movilización general frente a las crisis sanitarias, económicas y políticas","et":"Euroopa strateegilised huvid: üldine mobiliseerimine tervishoiu-, majandus- ja poliitiliste kriiside tingimustes","fi":"Euroopan strategiset edut: yleinen mobilisointi terveys-, talous- ja poliittisten kriisien yhteydessä","ga":"Leasanna straitéiseacha Eorpacha: slógadh ginearálta i bhfianaise géarchéimeanna sláinte, eacnamaíocha agus polaitiúla","hr":"Europski strateški interesi: opća mobilizacija u slučaju zdravstvenih, gospodarskih i političkih kriza","hu":"Európai stratégiai érdekek: általános mozgósítás az egészségügyi, gazdasági és politikai válságok közepette","it":"Interessi strategici europei: mobilitazione generale di fronte alle crisi sanitarie, economiche e politiche","lt":"Europos strateginiai interesai: bendras mobilizavimas kilus sveikatos, ekonomikos ir politinėms krizėms","lv":"Eiropas stratēģiskās intereses: vispārēja mobilizācija, saskaroties ar veselības, ekonomikas un politikas krīzēm","mt":"Interessi strateġiċi Ewropej: mobilizzazzjoni ġenerali quddiem kriżijiet tas-saħħa, ekonomiċi u politiċi","nl":"Europese strategische belangen: algemene mobilisatie in het licht van gezondheids-, economische en politieke crises","pl":"Europejskie interesy strategiczne: ogólna mobilizacja w obliczu kryzysów zdrowotnych, gospodarczych i politycznych","pt":"Interesses estratégicos europeus: mobilização geral face às crises sanitárias, económicas e políticas","ro":"Interesele strategice europene: mobilizarea generală în fața crizelor sanitare, economice și politice","sk":"Európske strategické záujmy: všeobecná mobilizácia v súvislosti so zdravotnou, hospodárskou a politickou krízou","sl":"Evropski strateški interesi: splošna mobilizacija v zdravstvenih, gospodarskih in političnih krizah","sv":"EU:s strategiska intressen: allmän mobilisering mot bakgrund av hälsokriser, ekonomiska och politiska kriser"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×