Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 0f69bc37fca7249fa7cd0dc71d0b276b5b7e3099251055a2697916562d81e9f0

Source: {"body":{"fr":"L’idée d’une armée européenne comme régulièrement proposée sur la plateforme n’est pas envisageable dans la mesure ou la défense est une compétence régalienne propre à chaque Etat, ces derniers font également parties de l’Alliance atlantique et son organisation militaire l’OTAN. \nToutefois, le sujet a été déjà débattu et l’est encore aujourd’hui, alors que l’équilibre militaire du continent européen se trouve modifié par le retrait du Royaume-Uni depuis le 31 janvier 2020. La possibilité d'instaurer une union européenne de la défense est inscrite dans l’article 42 du traité sur l'Union européenne révisé en 2009. Mais son instauration requiert l'unanimité des États membres de l'UE et impliquerait un abandon de souveraineté nationale c’est pourquoi cela n’est pas mis en place. A savoir qu’il existe dors et déjà une “politique étrangère et de sécurité commune”. En effet, cette dernière repose sur la coordination des politiques étrangères des Etats membres, la PESC n’est pas une politique étrangère unique, par conséquent, les divergences d’approche entre États membres sont nombreuses et portent préjudice à certaines actions qui pourraient être menées. La PESC mériterait certainement d’être revue afin de pouvoir répondre aux nouveaux enjeux et nouvelles problématiques comme avec le cas de l'Afghanistan, que les Etats collaborent de manière plus approfondie et qu’une harmonisation se mette en place sur cette question. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","machine_translations":{"bg":"Идеята за европейска армия, както редовно се предлага на платформата, не е възможна, доколкото отбраната е суверенна компетентност на всяка държава, последната също е част от Атлантическия алианс и неговата военна организация НАТО. Въпросът обаче вече беше обсъден и все още се обсъжда и днес, тъй като военният баланс на европейския континент се променя с оттеглянето на Обединеното кралство от 31 януари 2020 г. Възможността за създаване на Европейски съюз за отбрана е залегнала в член 42 от Договора за Европейския съюз, преразгледан през 2009 г. Но установяването му изисква единодушие на държавите — членки на ЕС, и би означавало изоставяне на националния суверенитет, поради което то не е налице. С други думи, вече съществува „обща външна политика и политика на сигурност“. Последната се основава на координацията на външните политики на държавите членки, ОВППС не е единна външна политика и следователно има много различия в подхода между държавите членки и е в ущърб на някои действия, които могат да бъдат предприети. ОВППС със сигурност ще трябва да бъде преразгледана, за да може да се отговори на новите предизвикателства и проблеми, както в случая с Афганистан, за по-нататъшно сътрудничество между държавите и за хармонизиране по този въпрос. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","cs":"Myšlenka evropské armády, jak je pravidelně navrhována na platformě, není možná do té míry, že obrana je svrchovanou pravomocí každého státu, který je rovněž součástí Atlantické aliance a její vojenské organizace NATO. Toto téma však již bylo projednáno a je stále diskutováno dnes, neboť vojenská rovnováha evropského kontinentu se od 31. ledna 2020 mění vystoupením Spojeného království. Možnost vytvoření evropské obranné unie je zakotvena v článku 42 Smlouvy o Evropské unii revidované v roce 2009. Jeho zřízení však vyžaduje jednomyslnost členských států EU a znamenalo by to vzdání se národní svrchovanosti, a proto není zavedena. Jinými slovy, existuje již „společná zahraniční a bezpečnostní politika“. Ta je založena na koordinaci zahraniční politiky členských států, SZBP není jedinou zahraniční politikou, a proto existuje mnoho rozdílných přístupů mezi členskými státy a poškozuje určitá opatření, která by mohla být přijata. SZBP by jistě musela být přezkoumána, aby bylo možné reagovat na nové výzvy a problémy, jako je tomu v případě Afghánistánu, pro další spolupráci mezi státy a pro harmonizaci v této otázce. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","da":"Tanken om en europæisk hær, som regelmæssigt foreslås på platformen, er ikke mulig, for så vidt som forsvaret er en suveræn kompetence for hver stat, og sidstnævnte er også en del af Den Atlantiske Alliance og dens militære organisation NATO. Emnet er imidlertid allerede blevet drøftet og drøftes stadig i dag, da den militære balance på det europæiske kontinent ændres som følge af Det Forenede Kongeriges udtræden siden den 31. januar 2020. Muligheden for at oprette en europæisk forsvarsunion er nedfældet i artikel 42 i traktaten om Den Europæiske Union, som blev revideret i 2009. Men oprettelsen af den kræver enstemmighed blandt EU's medlemsstater og indebærer, at den nationale suverænitet opgives, og derfor er den ikke på plads. Med andre ord findes der allerede en \"fælles udenrigs- og sikkerhedspolitik\". Sidstnævnte er baseret på samordning af medlemsstaternes udenrigspolitik, FUSP er ikke en fælles udenrigspolitik, derfor er der mange forskelle i medlemsstaternes tilgang og er til skade for visse foranstaltninger, der kan træffes. Det vil helt sikkert være nødvendigt at revidere FUSP for at kunne reagere på de nye udfordringer og problemer, som det er tilfældet med Afghanistan, for yderligere samarbejde mellem staterne og for harmonisering på dette område. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","de":"Die Idee einer europäischen Armee, wie sie regelmäßig auf der Plattform vorgeschlagen wird, ist nicht denkbar, da die Verteidigung eine staatliche hoheitliche Zuständigkeit ist, die auch Teil der Atlantischen Allianz und ihrer militärischen Organisation die NATO ist. Das Thema wurde jedoch bereits diskutiert und wird auch heute noch diskutiert, während sich das militärische Gleichgewicht des europäischen Kontinents durch den Austritt des Vereinigten Königreichs seit dem 31. Januar 2020 verändert hat. Die Möglichkeit der Schaffung einer Europäischen Verteidigungsunion ist in Artikel 42 des Vertrags über die Europäische Union von 2009 verankert. Ihre Einführung erfordert jedoch die Einstimmigkeit der EU-Mitgliedstaaten und würde eine Aufgabe der nationalen Souveränität bedeuten, weshalb dies nicht geschehen ist. Zu wissen, dass es eine „gemeinsame Außen- und Sicherheitspolitik“ gibt. Da die GASP auf der Koordinierung der Außenpolitik der Mitgliedstaaten beruht, ist die GASP keine einheitliche Außenpolitik, daher gibt es viele unterschiedliche Ansätze zwischen den Mitgliedstaaten und schadet möglichen Maßnahmen. Die GASP sollte mit Sicherheit überarbeitet werden, um auf die neuen Herausforderungen und Herausforderungen reagieren zu können, wie im Fall Afghanistans, in dem die Staaten enger zusammenarbeiten und eine Harmonisierung in dieser Frage stattfindet. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","el":"Η ιδέα ενός ευρωπαϊκού στρατού, όπως προτείνεται τακτικά στην πλατφόρμα, δεν είναι δυνατή στον βαθμό που η άμυνα αποτελεί κυρίαρχη αρμοδιότητα κάθε κράτους, το οποίο αποτελεί επίσης μέρος της Ατλαντικής Συμμαχίας και της στρατιωτικής οργάνωσής της στο ΝΑΤΟ. Ωστόσο, το θέμα έχει ήδη συζητηθεί και εξακολουθεί να συζητείται σήμερα, καθώς η στρατιωτική ισορροπία της ευρωπαϊκής ηπείρου αλλάζει με την αποχώρηση του Ηνωμένου Βασιλείου από τις 31 Ιανουαρίου 2020. Η δυνατότητα ίδρυσης Ευρωπαϊκής Αμυντικής Ένωσης κατοχυρώνεται στο άρθρο 42 της Συνθήκης για την Ευρωπαϊκή Ένωση που αναθεωρήθηκε το 2009. Ωστόσο, η σύστασή της απαιτεί την ομοφωνία των κρατών μελών της ΕΕ και συνεπάγεται την εγκατάλειψη της εθνικής κυριαρχίας, γι’ αυτό και δεν υπάρχει. Με άλλα λόγια, υπάρχει ήδη μια «κοινή εξωτερική πολιτική και πολιτική ασφάλειας». Η τελευταία βασίζεται στο συντονισμό των εξωτερικών πολιτικών των κρατών μελών, η ΚΕΠΠΑ δεν αποτελεί ενιαία εξωτερική πολιτική και, ως εκ τούτου, υπάρχουν πολλές διαφορές προσέγγισης μεταξύ των κρατών μελών και είναι επιζήμιες για ορισμένες ενέργειες που θα μπορούσαν να αναληφθούν. Η ΚΕΠΠΑ θα πρέπει οπωσδήποτε να αναθεωρηθεί προκειμένου να είναι σε θέση να ανταποκριθεί στις νέες προκλήσεις και προβλήματα, όπως στην περίπτωση του Αφγανιστάν, για περαιτέρω συνεργασία μεταξύ των κρατών και για εναρμόνιση στο θέμα αυτό. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","en":"The idea of a European army as regularly proposed on the platform is not possible to the extent that defence is a sovereign competence of each state, the latter are also part of the Atlantic Alliance and its military organisation NATO. However, the subject has already been debated and is still debated today, as the military balance of the European continent is being changed by the withdrawal of the United Kingdom since 31 January 2020. The possibility of establishing a European Defence Union is enshrined in Article 42 of the Treaty on European Union revised in 2009. But its establishment requires the unanimity of the EU Member States and would imply the abandonment of national sovereignty, which is why it is not in place. In other words, there is already a “common foreign and security policy”. The latter is based on the coordination of the foreign policies of the Member States, the CFSP is not a single foreign policy, therefore there are many differences of approach between Member States and are detrimental to certain actions that could be taken. The CFSP would certainly need to be reviewed in order to be able to respond to the new challenges and problems, as in the case of Afghanistan, for further cooperation between the states and for harmonisation on this issue. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","es":"La idea de un ejército europeo, tal como se propone regularmente en la plataforma, no es posible en la medida en que la defensa es una competencia soberana de cada Estado, este último también forma parte de la Alianza Atlántica y de su organización militar OTAN. Sin embargo, el tema ya se ha debatido y se sigue debatiendo hoy, ya que el equilibrio militar del continente europeo se está modificando con la retirada del Reino Unido desde el 31 de enero de 2020. La posibilidad de establecer una Unión Europea de Defensa está consagrada en el artículo 42 del Tratado de la Unión Europea revisado en 2009. Pero su establecimiento requiere la unanimidad de los Estados miembros de la UE e implicaría el abandono de la soberanía nacional, por lo que no existe. En otras palabras, ya existe una «política exterior y de seguridad común». Esta última se basa en la coordinación de las políticas exteriores de los Estados miembros, la PESC no es una única política exterior, por lo que existen muchas diferencias de enfoque entre los Estados miembros y son perjudiciales para determinadas acciones que podrían adoptarse. Sin duda, la PESC tendría que revisarse para poder responder a los nuevos desafíos y problemas, como en el caso de Afganistán, para una mayor cooperación entre los Estados y para la armonización sobre esta cuestión. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","et":"Platvormil regulaarselt välja pakutud Euroopa armee idee ei ole võimalik niivõrd, kuivõrd kaitse on iga riigi suveräänne pädevus, viimane on ka osa Atlandi alliansist ja selle sõjalisest organisatsioonist NATO. Seda teemat on aga juba arutatud ja seda arutatakse veel täna, kuna Ühendkuningriigi väljaastumine alates 31. jaanuarist 2020 muudab Euroopa sõjalist tasakaalu. Võimalus luua Euroopa kaitseliit on sätestatud 2009. aastal läbivaadatud Euroopa Liidu lepingu artiklis 42. Kuid selle loomine nõuab ELi liikmesriikide ühehäälsust ja tähendaks riikliku suveräänsuse kaotamist, mistõttu seda ei ole kehtestatud. Teisisõnu on juba olemas ühine välis- ja julgeolekupoliitika. Viimane põhineb liikmesriikide välispoliitika koordineerimisel, ühine välis- ja julgeolekupoliitika ei ole ühtne välispoliitika, mistõttu on liikmesriikide lähenemisviisides palju erinevusi ja need kahjustavad teatavaid võimalikke meetmeid. Ühine välis- ja julgeolekupoliitika tuleb kindlasti läbi vaadata, et oleks võimalik reageerida uutele väljakutsetele ja probleemidele, nagu Afganistani puhul, seoses edasise koostööga riikide vahel ja ühtlustamisega selles küsimuses. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","fi":"Foorumilla säännöllisesti ehdotettu ajatus eurooppalaisesta armeijasta ei ole mahdollinen siltä osin kuin puolustus kuuluu kunkin valtion suvereeniin toimivaltaan, viimeksi mainittu kuuluu myös Atlantin liittoon ja sen sotilasjärjestöön Natoon. Aiheesta on kuitenkin jo keskusteltu, ja siitä keskustellaan vielä tänään, sillä Euroopan mantereen sotilaallista tasapainoa muutetaan Yhdistyneen kuningaskunnan erottua 31. tammikuuta 2020 alkaen. Mahdollisuus perustaa Euroopan puolustusunioni on vahvistettu vuonna 2009 tarkistetun Euroopan unionista tehdyn sopimuksen 42 artiklassa. Sen perustaminen edellyttää kuitenkin EU:n jäsenvaltioiden yksimielisyyttä ja merkitsisi luopumista kansallisesta suvereniteetista, minkä vuoksi se ei ole olemassa. Toisin sanoen on jo olemassa ”yhteinen ulko- ja turvallisuuspolitiikka”. Viimeksi mainittu perustuu jäsenvaltioiden ulkopolitiikan koordinointiin, yhteinen ulko- ja turvallisuuspolitiikka ei ole yksi ainoa ulkopolitiikka, minkä vuoksi jäsenvaltioiden välillä on monia erilaisia lähestymistapoja ja ne haittaavat tiettyjä toimia, joita voitaisiin toteuttaa. Yhteistä ulko- ja turvallisuuspolitiikkaa olisi varmasti tarkistettava, jotta voitaisiin vastata uusiin haasteisiin ja ongelmiin, kuten Afganistanin tapauksessa, valtioiden välisen yhteistyön lisäämiseksi ja yhdenmukaistamiseksi tässä asiassa. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","ga":"Ní féidir arm Eorpach mar a mholtar go rialta ar an ardán a bheith ann sa mhéid gur inniúlacht cheannasach de chuid gach stáit í an chosaint, is cuid den Chomhghuaillíocht Atlantach agus den eagraíocht mhíleata ECAT iad freisin. Mar sin féin, rinneadh plé ar an ábhar cheana féin agus tá díospóireacht fós ann inniu, ós rud é go bhfuil cothromaíocht mhíleata mhór-roinn na hEorpa á hathrú le tarraingt siar na Ríochta Aontaithe ón 31 Eanáir 2020 i leith. Tá an fhéidearthacht Aontas Eorpach um Chosaint a bhunú cumhdaithe in Airteagal 42 den Chonradh ar an Aontas Eorpach a athbhreithníodh in 2009. Ach tá aontoilíocht Bhallstáit an Aontais ag teastáil chun é a bhunú agus thabharfadh sé le tuiscint go dtréigfí ceannasacht náisiúnta, agus sin an fáth nach bhfuil sí i bhfeidhm. I bhfocail eile, tá “comhbheartas eachtrach agus slándála” ann cheana féin. Tá an dara ceann bunaithe ar chomhordú bheartais eachtracha na mBallstát, ní beartas eachtrach aonair é CBES, dá bhrí sin tá go leor difríochtaí sa chur chuige idir na Ballstáit agus tá siad díobhálach do ghníomhaíochtaí áirithe a d’fhéadfaí a dhéanamh. Is cinnte go mbeadh gá le hathbhreithniú a dhéanamh ar CBES d’fhonn a bheith in ann freagairt do na dúshláin agus do na fadhbanna nua, mar atá i gcás na hAfganastáine, le haghaidh tuilleadh comhair idir na stáit agus le haghaidh comhchuibhiú ar an tsaincheist sin. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","hr":"Ideja o europskoj vojsci koja se redovito predlaže na platformi nije moguća u mjeri u kojoj je obrana suverena nadležnost svake države, a potonja je također dio Atlantskog saveza i njegove vojne organizacije NATO- a. Međutim, o toj se temi već raspravljalo i o njoj se i danas raspravlja jer se vojna ravnoteža europskog kontinenta mijenja povlačenjem Ujedinjene Kraljevine od 31. siječnja 2020. Mogućnost uspostave Europske obrambene unije sadržana je u članku 42. Ugovora o Europskoj uniji revidiranog 2009. Međutim, za njegovu uspostavu potrebna je jednoglasnost država članica EU-a i podrazumijevalo bi napuštanje nacionalnog suvereniteta, zbog čega ona nije na snazi. Drugim riječima, već postoji „zajednička vanjska i sigurnosna politika”. Potonja se temelji na koordinaciji vanjskih politika država članica, ZVSP nije jedinstvena vanjska politika, stoga postoje brojne razlike u pristupu među državama članicama i šteti određenim djelovanjima koja bi se mogla poduzeti. ZVSP bi svakako trebalo preispitati kako bi se moglo odgovoriti na nove izazove i probleme, kao što je slučaj s Afganistanom, za daljnju suradnju među državama i za usklađivanje u vezi s tim pitanjem. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","hu":"A platformon rendszeresen javasolt európai hadsereg elképzelése nem lehetséges, amennyiben a védelem az egyes államok szuverén hatáskörébe tartozik, és ez utóbbi az Atlanti Szövetség és annak NATO katonai szervezetének is részét képezi. A témát azonban már megvitatták és ma is vitatják, mivel az európai kontinens katonai egyensúlyát az Egyesült Királyság 2020. január 31. óta történő kilépése megváltoztatja. Az európai védelmi unió létrehozásának lehetőségét a 2009-ben felülvizsgált Európai Unióról szóló szerződés 42. cikke rögzíti. Létrehozása azonban az uniós tagállamok egyhangú szavazatát igényli, és a nemzeti szuverenitás feladását vonná maga után, ezért nincs érvényben. Más szóval már létezik „közös kül- és biztonságpolitika”. Ez utóbbi a tagállamok külpolitikájának összehangolásán alapul, a KKBP nem egységes külpolitika, ezért a tagállamok között számos megközelítési különbség van, és károsan hat bizonyos lehetséges intézkedésekre. A KKBP-t mindenképpen felül kell vizsgálni annak érdekében, hogy képes legyen reagálni az új kihívásokra és problémákra, mint például Afganisztán esetében, az államok közötti további együttműködés és a kérdés harmonizálása érdekében. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","it":"L'idea di un esercito europeo, come regolarmente proposto sulla piattaforma, non è possibile nella misura in cui la difesa è una competenza sovrana di ogni Stato, quest'ultimo fa parte anche dell'Alleanza atlantica e della sua organizzazione militare NATO. Tuttavia, l'argomento è già stato discusso ed è ancora discusso oggi, poiché l'equilibrio militare del continente europeo viene modificato dal recesso del Regno Unito dal 31 gennaio 2020. La possibilità di istituire un'Unione europea della difesa è sancita dall'articolo 42 del trattato sull'Unione europea riveduto nel 2009. Ma la sua istituzione richiede l'unanimità degli Stati membri dell'UE e implica l'abbandono della sovranità nazionale, motivo per cui non è in vigore. In altre parole, esiste già una \"politica estera e di sicurezza comune\". Quest'ultima si basa sul coordinamento delle politiche estere degli Stati membri, la PESC non è un'unica politica estera, pertanto vi sono molte differenze di approccio tra gli Stati membri e sono pregiudizievoli per alcune azioni che potrebbero essere intraprese. La PESC dovrebbe certamente essere riesaminata per poter rispondere alle nuove sfide e problemi, come nel caso dell'Afghanistan, per un'ulteriore cooperazione tra gli Stati e per l'armonizzazione in materia. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","lt":"Europos armijos idėja, kaip reguliariai siūloma platformoje, yra neįmanoma, nes gynyba yra suvereni kiekvienos valstybės kompetencija, pastaroji taip pat priklauso Atlanto aljansui ir jo karinei organizacijai NATO. Tačiau šis klausimas jau aptartas ir šiandien vis dar svarstomas, nes nuo 2020 m. sausio 31 d. Jungtinei Karalystei išstojus iš ES keičiasi Europos žemyno karinė pusiausvyra. Galimybė sukurti Europos gynybos sąjungą įtvirtinta 2009 m. peržiūrėtos Europos Sąjungos sutarties 42 straipsnyje. Tačiau jai sukurti reikalingas vieningas ES valstybių narių pritarimas, o tai reikštų nacionalinio suvereniteto atsisakymą, todėl jis nėra įtvirtintas. Kitaip tariant, jau yra „bendra užsienio ir saugumo politika“. Pastaroji yra grindžiama valstybių narių užsienio politikos koordinavimu, BUSP nėra viena užsienio politika, todėl valstybių narių požiūris labai skiriasi ir kenkia tam tikriems veiksmams, kurių galima imtis. BUSP neabejotinai reikėtų peržiūrėti, kad būtų galima reaguoti į naujus iššūkius ir problemas, kaip ir Afganistano atveju, siekiant tolesnio valstybių bendradarbiavimo ir suderinimo šiuo klausimu. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","lv":"Ideja par Eiropas armiju, kas regulāri ierosināta platformā, nav iespējama, ciktāl aizsardzība ir katras valsts suverēna kompetence, tā ir arī daļa no Atlantijas alianses un tās militārās organizācijas NATO. Tomēr šis jautājums jau ir apspriests un joprojām tiek apspriests šodien, jo pēc Apvienotās Karalistes izstāšanās kopš 2020. gada 31. janvāra Eiropas kontinenta militārais līdzsvars tiek mainīts. Iespēja izveidot Eiropas aizsardzības savienību ir paredzēta Līguma par Eiropas Savienību 42. pantā, kas pārskatīts 2009. gadā. Taču tās izveidei ir nepieciešama ES dalībvalstu vienprātība, un tas nozīmētu atteikšanos no valstu suverenitātes, tāpēc tā nav ieviesta. Citiem vārdiem sakot, jau pastāv “kopēja ārpolitika un drošības politika”. Pēdējā minētā ir balstīta uz dalībvalstu ārpolitikas koordināciju, KĀDP nav viena ārpolitika, tāpēc starp dalībvalstīm pastāv daudzas atšķirīgas pieejas un tā kaitē noteiktām darbībām, ko varētu veikt. KĀDP noteikti būs jāpārskata, lai varētu reaģēt uz jaunajiem izaicinājumiem un problēmām, kā tas ir Afganistānas gadījumā, turpmākai sadarbībai starp valstīm un saskaņošanai šajā jautājumā. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","mt":"L-idea ta’ armata Ewropea kif proposta regolarment fuq il-pjattaforma mhijiex possibbli sal-punt li d-difiża hija kompetenza sovrana ta’ kull stat, din tal-aħħar hija wkoll parti mill-Alleanza Atlantika u l-organizzazzjoni militari tagħha NATO. Madankollu, is-suġġett diġà ġie diskuss u għadu qed jiġi diskuss illum, peress li l-bilanċ militari tal-kontinent Ewropew qed jinbidel bil-ħruġ tar-Renju Unit mill-31 ta’ Jannar 2020. Il-possibbiltà li tiġi stabbilita Unjoni Ewropea tad-Difiża hija minquxa fl-Artikolu 42 tat-Trattat dwar l-Unjoni Ewropea rivedut fl-2009. Iżda l-istabbiliment tiegħu jeħtieġ l-unanimità tal-Istati Membri tal-UE u jimplika l-abbandun tas-sovranità nazzjonali, u din hija r-raġuni għaliex mhijiex fis-seħħ. Fi kliem ieħor, diġà hemm “politika estera u ta’ sigurtà komuni”. Din tal-aħħar hija bbażata fuq il-koordinazzjoni tal-politiki barranin tal-Istati Membri, il-PESK mhijiex politika barranija unika, għalhekk hemm ħafna differenzi fl-approċċ bejn l-Istati Membri u huma ta’ detriment għal ċerti azzjonijiet li jistgħu jittieħdu. Il-PESK ċertament teħtieġ li tiġi riveduta sabiex tkun tista’ tirrispondi għall-isfidi u l-problemi l-ġodda, bħal fil-każ tal-Afganistan, għal aktar kooperazzjoni bejn l-istati u għall-armonizzazzjoni dwar din il-kwistjoni. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","nl":"Het idee van een Europees leger zoals regelmatig voorgesteld op het platform is niet mogelijk voor zover defensie een soevereine bevoegdheid van elke staat is, deze laatste maakt ook deel uit van het Atlantisch bondgenootschap en zijn militaire organisatie NAVO. Het onderwerp is echter al besproken en wordt vandaag nog besproken, aangezien het militaire evenwicht van het Europese continent wordt veranderd door de terugtrekking van het Verenigd Koninkrijk sinds 31 januari 2020. De mogelijkheid om een Europese defensie-unie op te richten is verankerd in artikel 42 van het Verdrag betreffende de Europese Unie, herzien in 2009. Maar de oprichting ervan vereist de unanimiteit van de EU-lidstaten en houdt in dat de nationale soevereiniteit wordt opgegeven, en daarom is het niet van kracht. Met andere woorden, er is al een „gemeenschappelijk buitenlands en veiligheidsbeleid”. Dit laatste is gebaseerd op de coördinatie van het buitenlands beleid van de lidstaten, het GBVB is geen gemeenschappelijk buitenlands beleid, daarom zijn er veel verschillen in aanpak tussen de lidstaten en zijn ze schadelijk voor bepaalde acties die kunnen worden ondernomen. Het GBVB zou zeker moeten worden herzien om een antwoord te kunnen bieden op de nieuwe uitdagingen en problemen, zoals in het geval van Afghanistan, voor verdere samenwerking tussen de staten en voor harmonisatie op dit gebied. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","pl":"Idea armii europejskiej, którą regularnie proponuje się na platformie, nie jest możliwa w zakresie, w jakim obrona jest suwerenną kompetencją każdego państwa, a drugie jest również częścią Sojuszu Atlantyckiego i jego organizacji wojskowej NATO. Kwestia ta była już jednak przedmiotem dyskusji i jest nadal przedmiotem debaty, ponieważ równowaga wojskowa kontynentu europejskiego ulega zmianie w wyniku wystąpienia Zjednoczonego Królestwa z UE od dnia 31 stycznia 2020 r. Możliwość ustanowienia Europejskiej Unii Obrony została zapisana w art. 42 Traktatu o Unii Europejskiej, zmienionego w 2009 r. Jego ustanowienie wymaga jednak jednomyślności państw członkowskich UE i oznaczałoby rezygnację z suwerenności narodowej, dlatego też nie istnieje. Innymi słowy, istnieje już „wspólna polityka zagraniczna i bezpieczeństwa”. Ta ostatnia opiera się na koordynacji polityki zagranicznej państw członkowskich, WPZiB nie jest jedną polityką zagraniczną, w związku z czym istnieje wiele różnic w podejściu między państwami członkowskimi i szkodzi niektórym działaniom, które można podjąć. WPZiB z pewnością wymagałaby przeglądu, aby móc reagować na nowe wyzwania i problemy, tak jak w przypadku Afganistanu, w celu dalszej współpracy między państwami i harmonizacji w tej kwestii. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","pt":"A ideia de um exército europeu, tal como regularmente proposto na plataforma, não é possível na medida em que a defesa seja uma competência soberana de cada Estado, este último também faz parte da Aliança Atlântica e da sua organização militar OTAN. No entanto, o assunto já foi debatido e continua hoje a ser debatido, uma vez que o equilíbrio militar do continente europeu está a ser alterado com a saída do Reino Unido desde 31 de janeiro de 2020. A possibilidade de criar uma União Europeia da Defesa está consagrada no artigo 42.º do Tratado da União Europeia, revisto em 2009. Mas o seu estabelecimento exige a unanimidade dos Estados-Membros da UE e implicaria o abandono da soberania nacional, razão pela qual não está em vigor. Por outras palavras, já existe uma «política externa e de segurança comum». Esta última assenta na coordenação das políticas externas dos Estados-Membros, a PESC não é uma política externa única, por isso existem muitas diferenças de abordagem entre os Estados-Membros e prejudicam certas ações que poderiam ser tomadas. A PESC teria certamente de ser revista para poder responder aos novos desafios e problemas, como no caso do Afeganistão, para uma maior cooperação entre os Estados e para a harmonização nesta matéria. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","ro":"Ideea unei armate europene, așa cum a fost propusă în mod regulat pe platformă, nu este posibilă în măsura în care apărarea este o competență suverană a fiecărui stat, acesta din urmă făcând parte, de asemenea, din Alianța Atlantică și organizația militară NATO. Cu toate acestea, subiectul a fost deja dezbătut și este încă dezbătut astăzi, întrucât echilibrul militar al continentului european este schimbat prin retragerea Regatului Unit începând cu 31 ianuarie 2020. Posibilitatea instituirii unei Uniuni Europene a Apărării este consacrată la articolul 42 din Tratatul privind Uniunea Europeană revizuit în 2009. Însă instituirea sa necesită unanimitatea statelor membre ale UE și ar implica abandonarea suveranității naționale, motiv pentru care nu există. Cu alte cuvinte, există deja o „politică externă și de securitate comună”. Aceasta din urmă se bazează pe coordonarea politicilor externe ale statelor membre, PESC nu este o politică externă unică și, prin urmare, există multe diferențe de abordare între statele membre și sunt în detrimentul anumitor acțiuni care ar putea fi întreprinse. PESC ar trebui, cu siguranță, să fie revizuită pentru a putea răspunde noilor provocări și probleme, precum în cazul Afganistanului, pentru o cooperare mai strânsă între state și pentru armonizare pe această temă. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","sk":"Myšlienka európskej armády, ako sa pravidelne navrhuje na platforme, nie je možná, pokiaľ je obrana zvrchovanou právomocou každého štátu, tento štát je tiež súčasťou Atlantickej aliancie a jej vojenskej organizácie NATO. O tejto téme sa však už diskutovalo a v súčasnosti sa o nej stále diskutuje, keďže vojenská rovnováha európskeho kontinentu sa mení vystúpením Spojeného kráľovstva od 31. januára 2020. Možnosť vytvorenia európskej obrannej únie je zakotvená v článku 42 Zmluvy o Európskej únii revidovanej v roku 2009. Jeho vytvorenie si však vyžaduje jednomyseľnosť členských štátov EÚ a znamenalo by zrušenie národnej suverenity, a preto nie je zavedená. Inými slovami, už existuje „spoločná zahraničná a bezpečnostná politika“. Táto politika je založená na koordinácii zahraničnej politiky členských štátov, SZBP nie je jedinou zahraničnou politikou, preto existuje mnoho rozdielov v prístupe medzi členskými štátmi a poškodzuje niektoré činnosti, ktoré by sa mohli prijať. SZBP by sa určite musela prehodnotiť, aby bolo možné reagovať na nové výzvy a problémy, ako je to v prípade Afganistanu, pre ďalšiu spoluprácu medzi štátmi a pre harmonizáciu v tejto oblasti. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","sl":"Zamisel o evropski vojski, ki se redno predlaga na platformi, ni mogoča, če je obramba suverena pristojnost vsake države, slednja pa je tudi del Atlantskega zavezništva in njene vojaške organizacije NATO. Vendar se je o tej temi že razpravljalo in o njej se še danes razpravlja, saj se z izstopom Združenega kraljestva od 31. januarja 2020 spreminja vojaško ravnovesje evropske celine. Možnost vzpostavitve evropske obrambne unije je določena v členu 42 Pogodbe o Evropski uniji, ki je bila revidirana leta 2009. Vendar pa je za njegovo vzpostavitev potrebno soglasje držav članic EU, kar bi pomenilo opustitev nacionalne suverenosti, zato ni vzpostavljena. Z drugimi besedami, „skupna zunanja in varnostna politika“ že obstaja. Slednja temelji na usklajevanju zunanje politike držav članic, SZVP ni ena sama zunanja politika, zato obstaja veliko različnih pristopov med državami članicami in škoduje nekaterim ukrepom, ki bi jih bilo mogoče sprejeti. SZVP bi bilo vsekakor treba pregledati, da bi se lahko odzvali na nove izzive in težave, kot v primeru Afganistana, za nadaljnje sodelovanje med državami in za uskladitev tega vprašanja. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC","sv":"Idén om en europeisk armé som regelbundet föreslås på plattformen är inte möjlig i den mån försvaret är en suverän behörighet för varje stat, den senare är också en del av Atlantalliansen och dess militära organisation Nato. Ämnet har dock redan diskuterats och diskuteras fortfarande i dag, eftersom den militära balansen på den europeiska kontinenten håller på att ändras genom Förenade kungarikets utträde sedan den 31 januari 2020. Möjligheten att inrätta en europeisk försvarsunion fastställs i artikel 42 i fördraget om Europeiska unionen, reviderad 2009. Men inrättandet av det kräver enhällighet bland EU:s medlemsstater och skulle innebära att den nationella suveräniteten överges, vilket är anledningen till att den inte finns på plats. Med andra ord finns det redan en ”gemensam utrikes- och säkerhetspolitik”. Den senare grundar sig på samordningen av medlemsstaternas utrikespolitik, GUSP är inte en enda utrikespolitik, och därför finns det många skillnader i synsätt mellan medlemsstaterna och skadar vissa åtgärder som skulle kunna vidtas. Den gemensamma utrikes- och säkerhetspolitiken skulle säkerligen behöva ses över för att kunna möta de nya utmaningarna och problemen, som i fallet med Afghanistan, för ytterligare samarbete mellan staterna och för harmonisering i denna fråga. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3565/EUC"}},"title":{"fr":"Revoir la politique en matière de PESC","machine_translations":{"bg":"Преглед на политиката в областта на ОВППС","cs":"Přezkum politiky SZBP","da":"Revision af FUSP-politikken","de":"Überprüfung der GASP-Politik","el":"Επανεξέταση της πολιτικής ΚΕΠΠΑ","en":"Review CFSP policy","es":"Revisión de la política de la PESC","et":"ÜVJP poliitika läbivaatamine","fi":"YUTP-politiikan uudelleentarkastelu","ga":"Athbhreithniú a dhéanamh ar bheartas CBES","hr":"Preispitivanje politike ZVSP-a","hu":"A KKBP-politika felülvizsgálata","it":"Revisione della politica PESC","lt":"BUSP politikos peržiūra","lv":"KĀDP politikas pārskatīšana","mt":"Reviżjoni tal-politika tal-PESK","nl":"Herziening van het GBVB-beleid","pl":"Przegląd polityki WPZiB","pt":"Reapreciar a política PESC","ro":"Revizuirea politicii PESC","sk":"Preskúmanie politiky SZBP","sl":"Pregled politike SZVP","sv":"Översyn av GUSP-politiken"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×