Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 9e5a3a24e15155ca668dbc30da07697d0db365b2bfc8f29b0b241c4c312f087e

Source: {"body":{"es":"Las dificultades en relación a los derechos lingüísticos de las minorías se encuentran especialmente en la medida en que esos derechos no se reconocen lo suficiente dentro del dominio público o el ámbito cívico de la nación- Estado. Concretamente, en el ámbito de acceso a la justicia todavía queda mucho por hacer, y por ello, es esencial analizar la descripción de este problema, unido a las posibles propuestas de mejora que a continuación expondremos. \nEl instrumento internacional que recoge en mayor medida la protección de los derechos lingüísticos de las minorías en el ámbito de la justicia es la Carta Europea de Lenguas Regionales y Minoritarias, tratado europeo adoptado en 1992 por el Consejo de Europa. \nÉsta abarca en su definición un concepto muy amplio, lo que permitiría que si los Estados de la Unión Europea ratifican este tratado, tendrían que incluir en sus informes de cumplimiento las medidas que han adoptado para proteger las lenguas de las minorías en el ámbito por ejemplo, de la justicia. \nSin embargo, sólo dieciocho países de la Unión Europea han firmado y ratificado la Carta.\nPor tanto, nuestra propuesta es que debe solicitarse a la Unión Europea a que inste a aquellos Estados miembros que aún no han firmado la Carta a que lo hagan, y animar a quiénes la han firmado a que la ratifiquen. Ya que la ratificación de éste instrumento permitiría adoptar medidas efectivas y sobre todo, permitiría observar el cumplimiento de las mismas.","machine_translations":{"bg":"Трудности по отношение на езиковите права на малцинствата се срещат по-специално, доколкото тези права не са признати в достатъчна степен в публичната сфера или в гражданската сфера на националната държава. По-специално, много остава да се направи в областта на достъпа до правосъдие и поради това е от съществено значение да се анализира описанието на този проблем, заедно с възможните предложения за подобрения, които ще представим по-долу. Европейската харта за регионалните и малцинствените езици, приета през 1992 г. от Съвета на Европа, е международният инструмент, който предвижда защита на езиковите права на малцинствата в областта на правосъдието. То включва много широко понятие в своето определение, което би дало възможност на държавите от Европейския съюз да ратифицират този договор, те ще трябва да включат в докладите си за съответствие мерките, които са предприели за защита на малцинствените езици в областта например на правосъдието. Само 18 държави от Европейския съюз обаче са подписали и ратифицирали Хартата. Ето защо нашето предложение е Европейският съюз да бъде приканен да призове настоятелно държавите членки, които все още не са подписали Хартата, да го направят и да насърчи подписалите я да я ратифицират. Ратифицирането на този инструмент би дало възможност за предприемане на ефективни мерки и преди всичко би дало възможност за спазването им.","cs":"Obtíže týkající se menšinových jazykových práv se vyskytují zejména v rozsahu, v němž tato práva nejsou dostatečně uznána ve veřejné sféře nebo v občanské sféře národního státu. Zejména v oblasti přístupu ke spravedlnosti je třeba vykonat mnoho práce, a proto je nezbytné analyzovat popis tohoto problému spolu s možnými návrhy na zlepšení, které předložíme níže. Evropská charta regionálních a menšinových jazyků, která byla přijata v roce 1992 Radou Evropy, je mezinárodním nástrojem, který zajišťuje ochranu jazykových práv menšin v oblasti spravedlnosti. Ve své definici zahrnuje velmi široký koncept, který by státům Evropské unie umožnil ratifikovat tuto smlouvu, musely by do svých zpráv o souladu zahrnout opatření, která přijaly na ochranu menšinových jazyků například v oblasti spravedlnosti. Chartu však podepsalo a ratifikovalo pouze 18 zemí Evropské unie. Proto náš návrh zní, že by Evropská unie měla být požádána, aby naléhala na ty členské státy, které ji dosud nepodepsaly, aby tak učinila, a aby povzbuzovala ty, kteří ji podepsali, aby ji ratifikovali. Ratifikace tohoto nástroje by umožnila přijmout účinná opatření a především by umožnila jejich dodržování.","da":"Der opstår navnlig vanskeligheder med hensyn til mindretals sproglige rettigheder, for så vidt som sådanne rettigheder ikke i tilstrækkelig grad anerkendes i det offentlige rum eller i nationalstatens borgerkreds. Der skal især gøres meget på området for adgang til klage og domstolsprøvelse, og det er derfor vigtigt at analysere beskrivelsen af dette problem sammen med de mulige forslag til forbedringer, som vi vil redegøre for nedenfor. Den europæiske pagt om regionale sprog og mindretalssprog, som blev vedtaget af Europarådet i 1992, er det internationale instrument, der sikrer beskyttelse af mindretals sproglige rettigheder på det retlige område. Den omfatter et meget bredt begreb i definitionen, som vil gøre det muligt for EU's stater at ratificere denne traktat, og de skal i deres overholdelsesrapporter medtage de foranstaltninger, de har truffet for at beskytte mindretalssprog, f.eks. inden for retsvæsenet. Men kun 18 EU-lande har undertegnet og ratificeret chartret. Derfor foreslår vi, at EU opfordres til at opfordre de medlemsstater, der endnu ikke har undertegnet chartret, til at gøre det, og tilskynde dem, der har undertegnet det, til at ratificere det. Ratificeringen af dette instrument vil gøre det muligt at træffe effektive foranstaltninger og frem for alt gøre det muligt at overholde dem.","de":"Schwierigkeiten in Bezug auf die sprachlichen Rechte von Minderheiten sind insbesondere insofern zu beobachten, als solche Rechte im öffentlichen Bereich oder im Bürgerbereich des Nationalstaates nicht ausreichend anerkannt werden. Insbesondere im Bereich des Zugangs zur Justiz bleibt noch viel zu tun, und daher ist es wichtig, die Beschreibung dieses Problems zusammen mit den möglichen Verbesserungsvorschlägen, die wir nachstehend darlegen werden, zu analysieren. Die Europäische Charta der Regional- und Minderheitensprachen, die 1992 vom Europarat angenommen wurde, ist das internationale Instrument, das den Schutz der sprachlichen Minderheitenrechte im Bereich der Justiz vorsieht. Sie umfasst einen sehr weit gefassten Begriff in seiner Definition, der es den Staaten der Europäischen Union ermöglichen würde, diesen Vertrag zu ratifizieren, sie müssten in ihre Compliance-Berichte die Maßnahmen aufnehmen, die sie zum Schutz von Minderheitensprachen im Bereich der Justiz ergriffen haben. Allerdings haben nur 18 Länder der Europäischen Union die Charta unterzeichnet und ratifiziert. Deshalb ist unser Vorschlag, dass die Europäische Union aufgefordert werden sollte, die Mitgliedstaaten, die die Charta noch nicht unterzeichnet haben, dazu aufzufordern und diejenigen, die sie unterzeichnet haben, dazu zu ermutigen, sie zu ratifizieren. Die Ratifizierung dieser Urkunde würde es ermöglichen, wirksame Maßnahmen zu ergreifen, und vor allem würde es möglich sein, ihre Einhaltung zu beobachten.","el":"Δυσκολίες όσον αφορά τα μειονοτικά γλωσσικά δικαιώματα συναντώνται ιδιαίτερα στον βαθμό που τα δικαιώματα αυτά δεν αναγνωρίζονται επαρκώς στη δημόσια σφαίρα ή στη σφαίρα των πολιτών του έθνους-κράτους. Ειδικότερα, πρέπει να γίνουν πολλά στον τομέα της πρόσβασης στη δικαιοσύνη και, ως εκ τούτου, είναι σημαντικό να αναλυθεί η περιγραφή αυτού του προβλήματος, μαζί με τις πιθανές προτάσεις βελτίωσης που θα εκθέσουμε κατωτέρω. Ο Ευρωπαϊκός Χάρτης για τις περιφερειακές και μειονοτικές γλώσσες, ο οποίος εγκρίθηκε το 1992 από το Συμβούλιο της Ευρώπης, είναι το διεθνές μέσο που προβλέπει την προστασία των μειονοτικών γλωσσικών δικαιωμάτων στον τομέα της δικαιοσύνης. Περιλαμβάνει μια πολύ ευρεία έννοια στον ορισμό της, η οποία θα επέτρεπε στα κράτη της Ευρωπαϊκής Ένωσης να επικυρώσουν αυτή τη συνθήκη, θα πρέπει να συμπεριλάβουν στις εκθέσεις συμμόρφωσης τους τα μέτρα που έχουν λάβει για την προστασία των μειονοτικών γλωσσών στον τομέα, για παράδειγμα, της δικαιοσύνης. Ωστόσο, μόνο 18 χώρες της Ευρωπαϊκής Ένωσης έχουν υπογράψει και επικυρώσει τον Χάρτη. Ως εκ τούτου, η πρότασή μας είναι να ζητηθεί από την Ευρωπαϊκή Ένωση να παροτρύνει τα κράτη μέλη που δεν έχουν ακόμη υπογράψει τον Χάρτη να το πράξουν και να ενθαρρύνουν όσους τον έχουν υπογράψει να τον επικυρώσουν. Η επικύρωση αυτού του μέσου θα καθιστούσε δυνατή τη λήψη αποτελεσματικών μέτρων και, πάνω απ’ όλα, θα καθιστούσε δυνατή την τήρηση αυτών των μέτρων.","en":"Difficulties with regard to minority linguistic rights are particularly encountered in so far as such rights are not sufficiently recognised within the public domain or the civic sphere of the nation-State. In particular, much remains to be done in the area of access to justice, and it is therefore essential to analyse the description of this problem, together with the possible proposals for improvement that we will set out below. The European Charter for Regional and Minority Languages, which was adopted in 1992 by the Council of Europe, is the international instrument that provides for the protection of minority linguistic rights in the field of justice. It encompasses a very broad concept in its definition, which would make it possible for the States of the European Union to ratify this treaty, they would have to include in their compliance reports the measures they have taken to protect minority languages in the area of, for example, justice. However, only 18 European Union countries have signed and ratified the Charter. Therefore, our proposal is that the European Union should be asked to urge those Member States that have not yet signed the Charter to do so, and to encourage those who have signed it to ratify it. Ratification of this instrument would make it possible to take effective measures and, above all, would make it possible to observe compliance with them.","et":"Vähemuste keeleliste õigustega seoses esineb raskusi eelkõige siis, kui neid õigusi ei tunnustata piisavalt rahvusriigi avalikus ega kodanikusfääris. Eelkõige on veel palju teha õiguskaitse kättesaadavuse valdkonnas ning seetõttu on oluline analüüsida selle probleemi kirjeldust koos võimalike parandusettepanekutega, mille esitame allpool. Euroopa piirkondlike ja vähemuskeelte harta, mille Euroopa Nõukogu võttis vastu 1992. aastal, on rahvusvaheline õigusakt, millega nähakse ette vähemuste keeleliste õiguste kaitse õigusvaldkonnas. See hõlmab oma määratluses väga laia mõistet, mis võimaldaks Euroopa Liidu riikidel seda lepingut ratifitseerida, peaksid nad lisama oma vastavusaruannetesse meetmed, mida nad on võtnud vähemuskeelte kaitsmiseks näiteks õigusemõistmise valdkonnas. Harta on siiski allkirjastanud ja ratifitseerinud vaid 18 Euroopa Liidu riiki. Seetõttu on meie ettepanek paluda Euroopa Liidul tungivalt nõuda, et need liikmesriigid, kes ei ole veel hartale alla kirjutanud, seda teeksid ning julgustaksid hartale alla kirjutanud riike seda ratifitseerima. Selle dokumendi ratifitseerimine võimaldaks võtta tõhusaid meetmeid ja eelkõige võimaldaks jälgida nende täitmist.","fi":"Vähemmistön kielellisiin oikeuksiin liittyy vaikeuksia erityisesti silloin, kun näitä oikeuksia ei tunnusteta riittävästi kansallisvaltion julkisuudessa tai kansalaisyhteiskunnassa. Erityisesti oikeussuojan saatavuuden alalla on vielä paljon tehtävää, ja siksi on tärkeää analysoida ongelman kuvausta ja mahdollisia parannusehdotuksia, jotka esitämme jäljempänä. Alueellisia kieliä ja vähemmistökieliä koskeva eurooppalainen peruskirja, jonka Euroopan neuvosto hyväksyi vuonna 1992, on kansainvälinen väline, jolla suojellaan vähemmistöjen kielellisiä oikeuksia oikeuden alalla. Sen määritelmään sisältyy hyvin laaja käsite, jonka ansiosta Euroopan unionin valtiot voisivat ratifioida tämän sopimuksen, ja niiden olisi sisällytettävä sääntöjen noudattamista koskeviin kertomuksiinsa toimenpiteet, joita ne ovat toteuttaneet vähemmistökielten suojelemiseksi esimerkiksi oikeuden alalla. Kuitenkin vain 18 Euroopan unionin jäsenvaltiota on allekirjoittanut ja ratifioinut peruskirjan. Siksi ehdotamme, että Euroopan unionia pyydetään kehottamaan niitä jäsenvaltioita, jotka eivät ole vielä allekirjoittaneet perusoikeuskirjaa, tekemään niin ja kannustamaan sen allekirjoittaneita ratifioimaan sen. Tämän välineen ratifiointi mahdollistaisi tehokkaiden toimenpiteiden toteuttamisen ja mahdollistaisi ennen kaikkea niiden noudattamisen noudattamisen.","fr":"Des difficultés en ce qui concerne les droits linguistiques des minorités sont particulièrement rencontrées dans la mesure où ces droits ne sont pas suffisamment reconnus dans le domaine public ou dans la sphère civique de l’État-nation. En particulier, il reste beaucoup à faire dans le domaine de l’accès à la justice et il est donc essentiel d’analyser la description de ce problème ainsi que les propositions d’amélioration que nous présenterons ci-dessous. La Charte européenne des langues régionales et minoritaires, adoptée en 1992 par le Conseil de l’Europe, est l’instrument international qui prévoit la protection des droits linguistiques des minorités dans le domaine de la justice. Il englobe une notion très large dans sa définition, qui permettrait aux États de l’Union européenne de ratifier ce traité, ils devraient inclure dans leurs rapports de conformité les mesures qu’ils ont prises pour protéger les langues minoritaires dans le domaine, par exemple, de la justice. Cependant, seuls 18 pays de l’Union européenne ont signé et ratifié la Charte. Par conséquent, notre proposition est de demander à l’Union européenne d’exhorter les États membres qui n’ont pas encore signé la Charte à le faire et d’encourager ceux qui l’ont signée à la ratifier. La ratification de cet instrument permettrait de prendre des mesures efficaces et, surtout, d’observer leur respect.","ga":"Bíonn deacrachtaí maidir le cearta teanga mionlaigh go háirithe sa mhéid nach n-aithnítear a ndóthain na cearta sin laistigh d’fhearann poiblí nó de réimse sibhialta an náisiúnstáit. Go háirithe, tá go leor le déanamh i réimse na rochtana ar an gceartas, agus dá bhrí sin tá sé riachtanach anailís a dhéanamh ar an gcur síos ar an bhfadhb seo, mar aon leis na tograí féideartha le haghaidh feabhais a leagfaimid amach thíos. Is í an Chairt Eorpach do Theangacha Réigiúnacha agus Mionlaigh, a ghlac Comhairle na hEorpa in 1992, an ionstraim idirnáisiúnta lena ndéantar foráil maidir le cearta teanga mionlaigh a chosaint i réimse an cheartais. Cuimsíonn sé coincheap an-leathan ina sainmhíniú, rud a d’fhágfadh go bhféadfadh Stáit an Aontais Eorpaigh an conradh seo a dhaingniú, bheadh orthu na bearta atá déanta acu chun teangacha mionlaigh a chosaint i réimse an cheartais, mar shampla, a áireamh ina dtuarascálacha maidir le comhlíonadh. Níl an Chairt sínithe agus daingnithe ach ag 18 dtír de chuid an Aontais Eorpaigh, áfach. Dá bhrí sin, is é an togra atá againn gur cheart a iarraidh ar an Aontas Eorpach na Ballstáit sin nár shínigh an Chairt go fóill é sin a dhéanamh, agus iad siúd a shínigh í a spreagadh chun í a dhaingniú. Dá ndaingneofaí an ionstraim seo, bheifí in ann bearta éifeachtacha a dhéanamh agus, thar aon rud eile, d’fhéadfaí comhlíonadh na mbeart sin a urramú.","hr":"Poteškoće s obzirom na jezična prava manjina posebno se susreću u mjeri u kojoj takva prava nisu dovoljno priznata u javnoj domeni ili građanskoj sferi nacionalne države. Konkretno, još mnogo toga treba učiniti u području pristupa pravosuđu te je stoga ključno analizirati opis tog problema, zajedno s mogućim prijedlozima za poboljšanje koje ćemo iznijeti u nastavku. Europska povelja o regionalnim i manjinskim jezicima, koju je 1992. donijelo Vijeće Europe, međunarodni je instrument kojim se osigurava zaštita jezičnih prava manjina u području pravosuđa. On u svojoj definiciji obuhvaća vrlo širok pojam, koji bi državama članicama Europske unije omogućio ratifikaciju tog ugovora, te bi u svoja izvješća o sukladnosti morali uključiti mjere koje su poduzele kako bi zaštitile manjinske jezike u području, primjerice, pravosuđa. Međutim, samo 18 zemalja Europske unije potpisalo je i ratificiralo Povelju. Stoga je naš prijedlog da se od Europske unije zatraži da potakne države članice koje još nisu potpisale Povelju da to učine i da potakne one koji su je potpisali da je ratificiraju. Ratifikacija tog instrumenta omogućila bi poduzimanje učinkovitih mjera i, prije svega, omogućila praćenje njihove usklađenosti.","hu":"A kisebbségi nyelvi jogokkal kapcsolatos nehézségek különösen akkor merülnek fel, ha ezeket a jogokat nem ismerik el kellőképpen a közszférában vagy a nemzetállam polgári szférájában. Különösen az igazságszolgáltatáshoz való jog területén még sok a tennivaló, ezért alapvető fontosságú a probléma leírásának elemzése, valamint az alábbiakban ismertetett lehetséges javítási javaslatok. Az Európa Tanács által 1992-ben elfogadott Regionális és Kisebbségi Nyelvek Európai Chartája az a nemzetközi eszköz, amely biztosítja a kisebbségi nyelvi jogok védelmét az igazságszolgáltatás területén. Fogalommeghatározásában egy nagyon tág fogalmat foglal magában, amely lehetővé tenné az Európai Unió tagállamai számára, hogy ratifikálják ezt a szerződést, megfelelőségi jelentésükbe bele kellene foglalniuk azokat az intézkedéseket, amelyeket a kisebbségi nyelvek védelme érdekében hoztak például az igazságszolgáltatás területén. Az Európai Unió mindössze 18 országa írta alá és ratifikálta a Chartát. Ezért javaslatunk az, hogy az Európai Uniót fel kell kérni arra, hogy sürgesse a Chartát még nem aláíró tagállamokat, hogy tegyék meg ezt, és bátorítsák azokat, akik aláírták azt. Ezen okmány ratifikálása lehetővé tenné hatékony intézkedések meghozatalát, és mindenekelőtt lehetővé tenné azok betartásának megfigyelését.","it":"Le difficoltà relative ai diritti linguistici delle minoranze sono particolarmente incontrate nella misura in cui tali diritti non sono sufficientemente riconosciuti nel pubblico dominio o nella sfera civica dello Stato-nazione. In particolare, resta ancora molto da fare nel settore dell'accesso alla giustizia, ed è quindi essenziale analizzare la descrizione di questo problema, unitamente alle possibili proposte di miglioramento che presenteremo qui di seguito. La Carta europea delle lingue regionali e minoritarie, adottata nel 1992 dal Consiglio d'Europa, è lo strumento internazionale che prevede la tutela dei diritti linguistici delle minoranze nel settore della giustizia. Esso comprende un concetto molto ampio nella sua definizione, che consentirebbe agli Stati dell'Unione europea di ratificare questo trattato, che dovrebbe includere nelle loro relazioni di conformità le misure adottate per proteggere le lingue minoritarie nel settore, ad esempio, della giustizia. Tuttavia, solo 18 paesi dell'Unione europea hanno firmato e ratificato la Carta. Pertanto, la nostra proposta è di chiedere all'Unione europea di esortare gli Stati membri che non hanno ancora firmato la Carta a farlo e di incoraggiare coloro che l'hanno firmata a ratificarla. La ratifica di questo strumento consentirebbe di adottare misure efficaci e, soprattutto, consentirebbe di osservarne il rispetto.","lt":"Sunkumai, susiję su mažumų kalbinėmis teisėmis, ypač kyla, jei tokios teisės nėra pakankamai pripažįstamos valstybinėje ar pilietinėje valstybės sferoje. Visų pirma dar daug reikia nuveikti teisės kreiptis į teismą srityje, todėl labai svarbu išanalizuoti šios problemos aprašymą ir galimus pasiūlymus dėl patobulinimų, kuriuos pateiksime toliau. Europos regioninių ir mažumų kalbų chartija, kurią 1992 m. priėmė Europos Taryba, yra tarptautinė priemonė, numatanti mažumų kalbinių teisių apsaugą teisingumo srityje. Ji apima labai plačią sąvoką savo apibrėžtyje, kuri leistų Europos Sąjungos valstybėms ratifikuoti šią sutartį, jos turėtų į savo atitikties ataskaitas įtraukti priemones, kurių jos ėmėsi mažumų kalboms apsaugoti, pavyzdžiui, teisingumo srityje. Tačiau Chartiją pasirašė ir ratifikavo tik 18 Europos Sąjungos šalių. Todėl mūsų pasiūlymas yra tas, kad Europos Sąjungos būtų prašoma paraginti tas valstybes nares, kurios dar nepasirašė Chartijos, tai padaryti ir paskatinti ją pasirašiusias valstybes nares ją ratifikuoti. Ratifikavus šį dokumentą būtų galima imtis veiksmingų priemonių ir, svarbiausia, būtų galima stebėti, kaip jų laikomasi.","lv":"Grūtības saistībā ar minoritāšu valodas tiesībām ir īpaši aktuālas, jo šādas tiesības nav pietiekami atzītas valsts publiskajā telpā vai pilsoniskajā sfērā. Jo īpaši vēl ir daudz darāmā tiesu pieejamības jomā, un tāpēc ir būtiski analizēt šīs problēmas aprakstu kopā ar iespējamiem uzlabojumu priekšlikumiem, ko mēs izklāstīsim turpmāk. Eiropas reģionālo un minoritāšu valodu harta, ko 1992. gadā pieņēma Eiropas Padome, ir starptautisks instruments, kas nodrošina minoritāšu valodu tiesību aizsardzību tiesiskuma jomā. Tā ietver ļoti plašu jēdzienu tā definīcijā, kas ļautu Eiropas Savienības valstīm ratificēt šo līgumu, tām savos atbilstības ziņojumos būtu jāiekļauj pasākumi, ko tās veikušas, lai aizsargātu minoritāšu valodas, piemēram, tiesiskuma jomā. Tomēr tikai 18 Eiropas Savienības valstis ir parakstījušas un ratificējušas hartu. Tāpēc mūsu priekšlikums ir aicināt Eiropas Savienību mudināt dalībvalstis, kas vēl nav parakstījušas Hartu, to darīt un mudināt tos, kas to ir parakstījuši, to ratificēt. Šā instrumenta ratifikācija ļautu veikt efektīvus pasākumus un galvenokārt ļautu novērot to ievērošanu.","mt":"Diffikultajiet fir-rigward tad-drittijiet lingwistiċi minoritarji huma partikolarment iffaċċjati sa fejn dawn id-drittijiet mhumiex rikonoxxuti biżżejjed fid-dominju pubbliku jew fl-isfera ċivika tal-Istat nazzjon. B’mod partikolari, għad fadal ħafna xi jsir fil-qasam tal-aċċess għall-ġustizzja, u għalhekk huwa essenzjali li tiġi analizzata d-deskrizzjoni ta’ din il-problema, flimkien mal-proposti possibbli għal titjib li ser nispjegaw hawn taħt. Il-Karta Ewropea għal-Lingwi Reġjonali u Minoritarji, li ġiet adottata fl-1992 mill-Kunsill tal-Ewropa, hija l-istrument internazzjonali li jipprovdi għall-protezzjoni tad-drittijiet lingwistiċi minoritarji fil-qasam tal-ġustizzja. Dan jinkludi kunċett wiesa’ ħafna fid-definizzjoni tiegħu, li jagħmilha possibbli għall-Istati tal-Unjoni Ewropea li jirratifikaw dan it-trattat, huma jkollhom jinkludu fir-rapporti ta’ konformità tagħhom il-miżuri li ħadu biex jipproteġu l-lingwi minoritarji fil-qasam, pereżempju, tal-ġustizzja. Madankollu, 18-il pajjiż tal-Unjoni Ewropea biss iffirmaw u rratifikaw il-Karta. Għalhekk, il-proposta tagħna hija li l-Unjoni Ewropea tintalab tħeġġeġ lil dawk l-Istati Membri li għadhom ma ffirmawx il-Karta biex jagħmlu dan, u biex jinkoraġġixxu lil dawk li ffirmawha biex jirratifikawha. Ir-ratifika ta’ dan l-istrument tagħmilha possibbli li jittieħdu miżuri effettivi u, fuq kollox, tagħmilha possibbli li tiġi osservata l-konformità magħhom.","nl":"Er zijn vooral problemen met betrekking tot taalrechten van minderheden, voor zover dergelijke rechten niet voldoende worden erkend in het publieke domein of in de burgerlijke sfeer van de natiestaat. Er moet met name nog veel worden gedaan op het gebied van de toegang tot de rechter, en daarom is het van essentieel belang de beschrijving van dit probleem te analyseren, samen met de mogelijke voorstellen voor verbetering die we hieronder zullen uiteenzetten. Het Europees Handvest voor regionale talen en talen van minderheden, dat in 1992 door de Raad van Europa is aangenomen, is het internationale instrument dat voorziet in de bescherming van taalrechten van minderheden op het gebied van justitie. Het bevat een zeer ruim begrip in de definitie, waardoor de lidstaten van de Europese Unie dit verdrag kunnen ratificeren. Zij zouden in hun nalevingsverslagen de maatregelen moeten opnemen die zij hebben genomen om minderheidstalen te beschermen op het gebied van bijvoorbeeld justitie. Slechts 18 landen van de Europese Unie hebben het Handvest echter ondertekend en geratificeerd. Daarom stelt ons voor dat de Europese Unie moet worden verzocht de lidstaten die het Handvest nog niet hebben ondertekend, aan te sporen dit te doen en degenen die het hebben ondertekend aan te moedigen het te ratificeren. Ratificatie van dit instrument zou het mogelijk maken om doeltreffende maatregelen te nemen en zou het vooral mogelijk maken om de naleving ervan na te leven.","pl":"Trudności w zakresie praw mniejszości językowych napotyka się w szczególności w zakresie, w jakim prawa te nie są w wystarczającym stopniu uznawane w domenie publicznej lub w sferze obywatelskiej państwa narodowego. W szczególności pozostaje wiele do zrobienia w dziedzinie dostępu do wymiaru sprawiedliwości, dlatego też konieczne jest przeanalizowanie opisu tego problemu wraz z ewentualnymi propozycjami poprawy, które przedstawimy poniżej. Europejska karta języków regionalnych i mniejszościowych, przyjęta w 1992 r. przez Radę Europy, jest międzynarodowym instrumentem, który zapewnia ochronę praw mniejszości językowych w dziedzinie sprawiedliwości. Obejmuje ono bardzo szeroką koncepcję w swojej definicji, która umożliwiłaby państwom Unii Europejskiej ratyfikację tego traktatu, musiałyby one uwzględnić w swoich sprawozdaniach dotyczących zgodności środki, które podjęły w celu ochrony języków mniejszościowych, na przykład w dziedzinie sprawiedliwości. Jednak tylko 18 państw Unii Europejskiej podpisało i ratyfikowało Kartę. Dlatego też naszym wnioskiem jest zwrócenie się do Unii Europejskiej o wezwanie tych państw członkowskich, które jeszcze nie podpisały Karty, do uczynienia tego oraz o zachęcanie tych, którzy ją podpisały, do jej ratyfikacji. Ratyfikacja tego instrumentu umożliwiłaby podjęcie skutecznych środków, a przede wszystkim umożliwiłaby przestrzeganie tych przepisów.","pt":"As dificuldades em matéria de direitos linguísticos das minorias são particularmente encontradas, na medida em que esses direitos não são suficientemente reconhecidos no domínio público ou na esfera cívica do Estado-nação. Em particular, há ainda muito a fazer no domínio do acesso à justiça, pelo que é essencial analisar a descrição deste problema, juntamente com as possíveis propostas de melhoria que apresentaremos a seguir. A Carta Europeia das Línguas Regionais e Minoritárias, adotada em 1992 pelo Conselho da Europa, é o instrumento internacional que prevê a proteção dos direitos linguísticos das minorias no domínio da justiça. Engloba um conceito muito amplo na sua definição, que permitiria aos Estados da União Europeia ratificar este Tratado, devendo incluir nos seus relatórios de conformidade as medidas que tomaram para proteger as línguas minoritárias no domínio, por exemplo, da justiça. No entanto, apenas 18 países da União Europeia assinaram e ratificaram a Carta. Por conseguinte, a nossa proposta é que a União Europeia seja convidada a instar os Estados-Membros que ainda não assinaram a Carta a fazê-lo e a incentivá-la a ratificá-la. A ratificação deste instrumento permitiria tomar medidas eficazes e, acima de tudo, permitiria observar o seu respeito.","ro":"Dificultățile legate de drepturile lingvistice ale minorităților sunt întâmpinate în special în măsura în care aceste drepturi nu sunt suficient recunoscute în domeniul public sau în sfera civică a statului-națiune. În special, rămân multe de făcut în domeniul accesului la justiție și, prin urmare, este esențial să se analizeze descrierea acestei probleme, împreună cu posibilele propuneri de îmbunătățire pe care le vom prezenta mai jos. Carta europeană a limbilor regionale și minoritare, adoptată în 1992 de Consiliul Europei, este instrumentul internațional care prevede protecția drepturilor lingvistice ale minorităților în domeniul justiției. Acesta cuprinde un concept foarte larg în definiția sa, care ar permite statelor Uniunii Europene să ratifice acest tratat, acestea ar trebui să includă în rapoartele lor de conformitate măsurile pe care le-au luat pentru a proteja limbile minoritare, de exemplu, în domeniul justiției. Cu toate acestea, doar 18 țări ale Uniunii Europene au semnat și ratificat Carta. Prin urmare, propunerea noastră este ca Uniunii Europene să i se solicite să îndemne acele state membre care nu au semnat încă Carta să facă acest lucru și să îi încurajeze pe cei care au semnat-o să o ratifice. Ratificarea acestui instrument ar permite adoptarea unor măsuri eficiente și, mai presus de toate, ar permite respectarea acestora.","sk":"Ťažkosti v súvislosti s jazykovými právami menšín sa vyskytujú najmä vtedy, ak takéto práva nie sú dostatočne uznané vo verejnej sfére alebo v občianskej sfére národného štátu. Predovšetkým zostáva veľa práce v oblasti prístupu k spravodlivosti, a preto je nevyhnutné analyzovať opis tohto problému spolu s možnými návrhmi na zlepšenie, ktoré uvedieme nižšie. Európska charta regionálnych a menšinových jazykov, ktorú Rada Európy prijala v roku 1992, je medzinárodným nástrojom, ktorý zabezpečuje ochranu jazykových práv menšín v oblasti spravodlivosti. Zahŕňa veľmi široký pojem vo svojej definícii, ktorý by umožnil štátom Európskej únie ratifikovať túto zmluvu, a do svojich správ o súlade by mali zahrnúť opatrenia, ktoré prijali na ochranu menšinových jazykov, napríklad v oblasti spravodlivosti. Chartu však podpísalo a ratifikovalo len 18 krajín Európskej únie. Preto navrhujeme, aby bola Európska únia vyzvaná, aby naliehala na tie členské štáty, ktoré ešte chartu nepodpísali, a aby povzbudila tých, ktorí ju podpísali, aby ju ratifikovali. Ratifikácia tohto nástroja by umožnila prijať účinné opatrenia a predovšetkým by umožnila sledovať ich dodržiavanie.","sl":"Težave v zvezi z jezikovnimi pravicami manjšin se pojavljajo zlasti, če te pravice niso dovolj priznane v javni domeni ali v državljanski sferi nacionalne države. Zlasti je treba še veliko storiti na področju dostopa do pravnega varstva, zato je bistveno analizirati opis tega problema skupaj z možnimi predlogi za izboljšave, ki jih bomo predstavili v nadaljevanju. Evropska listina o regionalnih in manjšinskih jezikih, ki jo je leta 1992 sprejel Svet Evrope, je mednarodni instrument, ki zagotavlja varstvo jezikovnih pravic manjšin na področju pravosodja. V svoji opredelitvi vključuje zelo širok koncept, ki bi državam Evropske unije omogočil ratifikacijo te pogodbe, v svoja poročila o skladnosti pa bi morale vključiti ukrepe, ki so jih sprejele za zaščito manjšinskih jezikov, na primer na področju pravosodja. Vendar pa je Listino podpisalo in ratificiralo le 18 držav Evropske unije. Zato je naš predlog, da se Evropsko unijo pozove, naj pozove tiste države članice, ki še niso podpisale Listine, da to storijo, in spodbuja tiste, ki so jo podpisali, da jo ratificirajo. Ratifikacija tega instrumenta bi omogočila sprejetje učinkovitih ukrepov, predvsem pa bi omogočila spremljanje skladnosti z njimi.","sv":"Problem med minoriteters språkliga rättigheter uppstår särskilt i den mån dessa rättigheter inte i tillräcklig utsträckning erkänns i det offentliga rummet eller i nationalstatens medborgarsfär. Framför allt återstår mycket att göra när det gäller tillgång till rättslig prövning, och det är därför viktigt att analysera beskrivningen av detta problem, tillsammans med de möjliga förbättringsförslag som vi kommer att lägga fram nedan. Den europeiska stadgan om landsdels- och minoritetsspråk, som antogs 1992 av Europarådet, är det internationella instrument som skyddar minoriteters språkliga rättigheter på det rättsliga området. Den innehåller ett mycket brett begrepp i definitionen, som skulle göra det möjligt för Europeiska unionens stater att ratificera detta fördrag, och de måste i sina efterlevnadsrapporter inkludera de åtgärder som de har vidtagit för att skydda minoritetsspråk på exempelvis området rättvisa. Men endast 18 EU-länder har undertecknat och ratificerat stadgan. Vårt förslag är därför att Europeiska unionen ska uppmanas att uppmana de medlemsstater som ännu inte har undertecknat stadgan att göra det och att uppmuntra dem som har undertecknat den att ratificera den. Ratificeringen av detta instrument skulle göra det möjligt att vidta effektiva åtgärder och framför allt göra det möjligt att följa dem."}},"title":{"es":"Derechos lingüísticos de las minorías en el ámbito de la justicia","machine_translations":{"bg":"Езикови права на малцинствата в областта на правосъдието","cs":"Jazyková práva menšin v oblasti spravedlnosti","da":"Mindretals sproglige rettigheder på det retlige område","de":"Sprachliche Rechte von Minderheiten im Bereich der Justiz","el":"Γλωσσικά δικαιώματα των μειονοτήτων στον τομέα της δικαιοσύνης","en":"Linguistic rights of minorities in the field of justice","et":"Vähemuste keelelised õigused õigusvaldkonnas","fi":"Vähemmistöjen kielelliset oikeudet oikeuden alalla","fr":"Droits linguistiques des minorités dans le domaine de la justice","ga":"Cearta teanga na mionlach i réimse an cheartais","hr":"Jezična prava manjina u području pravosuđa","hu":"A kisebbségek nyelvi jogai az igazságszolgáltatás területén","it":"Diritti linguistici delle minoranze nel settore della giustizia","lt":"Mažumų kalbinės teisės teisingumo srityje","lv":"Minoritāšu valodu tiesības tieslietu jomā","mt":"Id-drittijiet lingwistiċi tal-minoranzi fil-qasam tal-ġustizzja","nl":"Taalrechten van minderheden op het gebied van justitie","pl":"Prawa językowe mniejszości w dziedzinie wymiaru sprawiedliwości","pt":"Direitos linguísticos das minorias no domínio da justiça","ro":"Drepturile lingvistice ale minorităților în domeniul justiției","sk":"Jazykové práva menšín v oblasti spravodlivosti","sl":"Jezikovne pravice manjšin na področju pravosodja","sv":"Minoriteters språkliga rättigheter på det rättsliga området"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×