Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 506907b8e35e8f13d4732a769a189928dcb5e90f5fe5754eb930bb2c93316d52

Source: {"body":{"es":"En los sucesivos debates de la Conferencia sobre el Futuro de Europa, se ha constatado cierta confusión entre los ciudadanos europeos, de las funciones de alguna de sus instituciones y la conveniencia de clarificarlas. Esta circunstancia, en parte, por el desconocimiento de las instituciones de la UE, lo es también, por la complejidad que se deriva de la actual estructura de la UE, que se articula sobre la dimensión europea, y sobre la dimensión territorial que representan los Estados miembros. El uso de nombres y términos que se prestan a la confusión de los ciudadanos, no ayudan a la comprensión del reparto de poderes, especialmente entre el Parlamento, el Consejo y el Consejo Europeo y hacen aconsejable plantearse algún tipo de reforma institucional Con esta finalidad se hace la siguiente propuesta: El poder legislativo estará formado por el Parlamento elegido en las elecciones europeas y por la Cámara de los Estados o Senado Europeo, cuyos miembros serían designados por los Gobiernos de los Estados de la UE. La organización y funcionamiento del Parlamento y de la Cámara de los Estados o Senado Europeo, gozarían de autonomía en el desarrollo de sus funciones legislativas, al tiempo que serían reforzadas sus competencias, con la iniciativa legislativa, en su condición de colegisladores, que coordinarían con la Comisión.","machine_translations":{"bg":"В последователните дебати на Конференцията за бъдещето на Европа имаше известно объркване сред европейските граждани, ролите на някои от неговите институции и необходимостта те да бъдат изяснени. Това се дължи отчасти на липсата на осведоменост на институциите на ЕС поради сложността, която произтича от настоящата структура на ЕС, която е формулирана върху европейското измерение и териториалното измерение на държавите членки. Използването на имена и термини, които могат да доведат до объркване сред гражданите, не помага да се разбере разпределението на правомощията, особено между Парламента, Съвета и Европейския съвет, и прави препоръчително да се обмисли някакъв вид институционална реформа. Законодателните правомощия се състоят от Парламента, избран на изборите за Европейски парламент, и от Камарата на държавите или от Европейския Сенат, чиито членове се назначават от правителствата на държавите членки на ЕС. Организацията и функционирането на Парламента и Камарата на държавите или на Европейския Сенат ще се ползват с автономност при изпълнението на законодателните им функции, докато техните правомощия ще бъдат засилени със законодателната инициатива, в качеството им на съзаконодатели, за координация с Комисията.","cs":"V následných rozpravách konference o budoucnosti Evropy došlo mezi evropskými občany k určitým nejasnostem, úlohám některých institucí a potřebě je vyjasnit. To je částečně způsobeno nedostatečným povědomím orgánů EU z důvodu složitosti, která vyplývá ze stávající struktury EU, která je formulována o evropském rozměru, a o územním rozměru zastoupeném členskými státy. Používání jmen a výrazů, které mohou být zmateny mezi občany, nepřispívají k pochopení rozdělení pravomocí, zejména mezi Parlamentem, Radou a Evropskou radou, a proto je vhodné zvážit nějakou institucionální reformu. Zákonodárnou moc tvoří Parlament zvolený ve volbách do Evropského parlamentu a Sněmovna států nebo Evropský senát, jejichž členy by jmenovaly vlády států EU. Organizace a fungování Parlamentu a Sněmovny států nebo Evropského Senátu by požívaly autonomie při výkonu svých legislativních funkcí, zatímco jejich pravomoci by byly posíleny legislativní iniciativou jakožto spolunormotvůrci, která by koordinovala svou činnost s Komisí.","da":"Under de successive debatter på konferencen om Europas fremtid har der været en vis forvirring blandt de europæiske borgere, nogle af dens institutioners roller og det ønskelige i at præcisere dem. Dette skyldes til dels manglende kendskab til EU-institutionerne, på grund af den kompleksitet, der opstår som følge af EU's nuværende struktur, som er formuleret om den europæiske dimension, og den territoriale dimension, som medlemsstaterne repræsenterer. Anvendelsen af navne og udtryk, der kan skabe forvirring blandt borgerne, bidrager ikke til at forstå kompetencefordelingen, navnlig mellem Parlamentet, Rådet og Det Europæiske Råd, og gør det tilrådeligt at overveje en eller anden form for institutionel reform. Den lovgivende magt består af det parlament, der vælges ved valget til Europa-Parlamentet, og det nationale parlament eller det europæiske senat, hvis medlemmer udpeges af EU-staternes regeringer. Parlamentets og det europæiske senats organisation og funktion vil have autonomi i udøvelsen af deres lovgivende funktioner, mens deres beføjelser vil blive styrket med lovgivningsinitiativet i deres egenskab af medlovgivere til at koordinere med Kommissionen.","de":"In den aufeinanderfolgenden Debatten der Konferenz über die Zukunft Europas gab es bei den europäischen Bürgerinnen und Bürgern einige Verwirrung, die Rolle einiger ihrer Institutionen und die Notwendigkeit, sie zu klären. Dies ist zum Teil auf das mangelnde Bewusstsein der EU-Organe zurückzuführen, was auf die Komplexität zurückzuführen ist, die sich aus der derzeitigen Struktur der EU, die sich auf die europäische Dimension bezieht, und auf die von den Mitgliedstaaten vertretene territoriale Dimension ergibt. Die Verwendung von Namen und Begriffen, die zu Verwirrung unter den Bürgern führen, trägt nicht dazu bei, die Verteilung der Befugnisse zu verstehen, insbesondere zwischen Parlament, Rat und Europäischem Rat, und es ist ratsam, eine Art institutioneller Reform in Betracht zu ziehen. Die Gesetzgebungsbefugnis besteht aus dem bei den Europawahlen gewählten Parlament und dem Staatshaus oder dem Europäischen Senat, dessen Mitglieder von den Regierungen der EU-Staaten ernannt würden. Die Organisation und Arbeitsweise des Parlaments, des Staatshauses oder des Europäischen Senats würde bei der Wahrnehmung ihrer gesetzgeberischen Aufgaben eine Autonomie genießen, während ihre Befugnisse gestärkt würden, indem sie in ihrer Eigenschaft als Mitgesetzgeber mit der Kommission abstimmen.","el":"Στις διαδοχικές συζητήσεις της Διάσκεψης για το Μέλλον της Ευρώπης, υπήρξε κάποια σύγχυση μεταξύ των ευρωπαίων πολιτών, οι ρόλοι ορισμένων θεσμικών οργάνων της και η επιθυμία να αποσαφηνιστούν. Αυτό οφείλεται, εν μέρει, στην έλλειψη ευαισθητοποίησης των θεσμικών οργάνων της ΕΕ, λόγω της πολυπλοκότητας που προκύπτει από την τρέχουσα δομή της ΕΕ, η οποία διαρθρώνεται στην ευρωπαϊκή διάσταση, και στην εδαφική διάσταση που εκπροσωπούν τα κράτη μέλη. Η χρήση ονομάτων και όρων που δημιουργούν σύγχυση μεταξύ των πολιτών δεν συμβάλλει στην κατανόηση της κατανομής των εξουσιών, ιδίως μεταξύ του Κοινοβουλίου, του Συμβουλίου και του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου, και καθιστά σκόπιμη την εξέταση κάποιου είδους θεσμικής μεταρρύθμισης. Η νομοθετική εξουσία αποτελείται από το Κοινοβούλιο που εκλέγεται στις ευρωπαϊκές εκλογές και τη Βουλή των Κρατών ή την Ευρωπαϊκή Γερουσία, τα μέλη του οποίου διορίζονται από τις κυβερνήσεις των κρατών της ΕΕ. Η οργάνωση και η λειτουργία του Κοινοβουλίου και της Βουλής των Κρατών ή της Ευρωπαϊκής Γερουσίας θα διαθέτουν αυτονομία κατά την άσκηση των νομοθετικών τους καθηκόντων, ενώ οι εξουσίες τους θα ενισχυθούν, με τη νομοθετική πρωτοβουλία, υπό την ιδιότητά τους ως συννομοθετών, να συντονίζονται με την Επιτροπή.","en":"In the successive debates of the Conference on the Future of Europe, there has been some confusion among European citizens, the roles of some of its institutions and the desirability of clarifying them. This is, in part, due to the lack of awareness of the EU institutions, because of the complexity that arises from the current structure of the EU, which is articulated on the European dimension, and on the territorial dimension represented by the Member States. The use of names and terms that lend themselves to confusion among citizens do not help to understand the distribution of powers, especially between Parliament, the Council and the European Council and make it advisable to consider some kind of institutional reform. The legislative power shall consist of the Parliament elected in the European elections and the House of States or the European Senate, whose members would be appointed by the governments of the EU States. The organisation and functioning of the Parliament and the House of States or the European Senate would enjoy autonomy in the performance of their legislative functions, while their powers would be strengthened, with the legislative initiative, in their capacity as co-legislators, to coordinate with the Commission.","et":"Euroopa tulevikku käsitleva konverentsi järjestikustel aruteludel on tekkinud mõningane segadus Euroopa kodanike, mõnede institutsioonide rollide ja nende selgitamise soovitavuse vahel. See on osaliselt tingitud ELi institutsioonide vähesest teadlikkusest, keerukusest, mis tuleneb ELi praegusest struktuurist, mis on sõnastatud Euroopa mõõtme ja liikmesriikide territoriaalse mõõtme kohta. Kodanike seas segadust tekitada võivate nimede ja terminite kasutamine ei aita mõista volituste jaotust, eriti parlamendi, nõukogu ja Euroopa Ülemkogu vahel, ning seetõttu on soovitatav kaaluda teatavat institutsioonilist reformi. Seadusandlik võim koosneb Euroopa Parlamendi valimistel valitud parlamendist ja riikidekojast või Euroopa Senatist, mille liikmed nimetavad ametisse ELi liikmesriikide valitsused. Parlamendi ja riikidekoja või Euroopa Senati korraldus ja toimimine oleks sõltumatu nende seadusandlike ülesannete täitmisel, samas kui nende volitusi tugevdataks seadusandliku algatusega kaasseadusandjatena, et koordineerida tegevust komisjoniga.","fi":"Euroopan tulevaisuutta käsitelleessä konferenssissa käydyissä peräkkäisissä keskusteluissa Euroopan kansalaiset, joidenkin sen toimielinten roolit ja niiden selventäminen ovat olleet jossain määrin hämmentyneitä. Tämä johtuu osittain EU:n toimielinten tietämättömyydestä ja monimutkaisuudesta, joka johtuu EU:n nykyisestä rakenteesta, joka liittyy eurooppalaiseen ulottuvuuteen, ja jäsenvaltioiden edustamasta alueellisesta ulottuvuudesta. Sellaisten nimien ja termien käyttö, jotka aiheuttavat hämmennystä kansalaisten keskuudessa, ei auta ymmärtämään toimivallan jakoa erityisesti parlamentin, neuvoston ja Eurooppa-neuvoston välillä, ja sen vuoksi on suositeltavaa harkita jonkinlaista toimielinuudistusta. Lainsäädäntövalta muodostuu Euroopan parlamentin vaaleissa valitusta parlamentista ja Euroopan valtioiden parlamentista tai Euroopan senaatista, joiden jäsenet EU:n jäsenvaltioiden hallitukset nimittäisivät. Parlamentin ja valtioiden parlamentin tai senaatin organisaatio ja toiminta olisivat itsenäisiä niiden lainsäädäntätehtävien hoitamisessa, kun taas niiden toimivaltaa lujitettaisiin lainsäädäntöaloitteella lainsäätäjinä sovittaa toimintansa yhteen komission kanssa.","fr":"Dans les débats successifs de la Conférence sur l’avenir de l’Europe, il y a eu une certaine confusion parmi les citoyens européens, le rôle de certaines de ses institutions et l’opportunité de les clarifier. Cela est dû, en partie, au manque de sensibilisation des institutions de l’UE, à la complexité qui découle de la structure actuelle de l’UE, qui s’articule autour de la dimension européenne, et à la dimension territoriale représentée par les États membres. L’utilisation de noms et de termes qui se prêtent à la confusion entre les citoyens n’aide pas à comprendre la répartition des pouvoirs, en particulier entre le Parlement, le Conseil et le Conseil européen, et il convient d’envisager une réforme institutionnelle. Le pouvoir législatif se compose du Parlement élu aux élections européennes et de la Chambre des États ou du Sénat européen, dont les membres seraient nommés par les gouvernements des États membres de l’Union européenne. L’organisation et le fonctionnement du Parlement et de la Chambre des États ou du Sénat européen jouiraient d’une autonomie dans l’exercice de leurs fonctions législatives, tandis que leurs pouvoirs seraient renforcés, avec l’initiative législative, en leur qualité de colégislateurs, de coordonner avec la Commission.","ga":"Sna díospóireachtaí a bhí ag an gComhdháil ar Thodhchaí na hEorpa i ndiaidh a chéile, bhí mearbhall ar shaoránaigh na hEorpa, ar róil roinnt dá hinstitiúidí agus ar a inmhianaithe atá sé iad a shoiléiriú. Tá sé sin amhlaidh, i bpáirt, mar gheall ar easpa feasachta na n-institiúidí AE, mar gheall ar an gcastacht a eascraíonn as struchtúr reatha an Aontais Eorpaigh, atá ag cur in iúl maidir leis an ngné Eorpach, agus maidir leis an ngné chríochach a ndéanann na Ballstáit ionadaíocht uirthi. An úsáid a bhaintear as ainmneacha agus téarmaí a thugann mearbhall i measc na saoránach, ní chuidíonn sé sin le tuiscint a fháil ar dháileadh na gcumhachtaí, go háirithe idir an Pharlaimint, an Chomhairle agus an Chomhairle Eorpach, agus tá sé inmholta athchóiriú institiúideach de chineál éigin a mheas. Is éard a bheidh sa chumhacht reachtach an Pharlaimint arna toghadh sna toghcháin Eorpacha agus Teach na Stát nó an Seanad Eorpach, a gceapfadh rialtais Bhallstáit an AE a comhaltaí. Bheadh neamhspleáchas ag eagrú agus ag feidhmiú na Parlaiminte agus Theach na Stát nó ag Seanad na hEorpa i bhfeidhmiú a bhfeidhmeanna reachtacha, agus dhéanfaí a gcumhachtaí a neartú, leis an tionscnamh reachtach, ina gcáil mar chomhreachtóirí, chun comhordú a dhéanamh leis an gCoimisiún.","hr":"U uzastopnim raspravama Konferencije o budućnosti Europe došlo je do određene nejasnoće među europskim građanima, uloga nekih njezinih institucija i poželjnosti njihova razjašnjavanja. To je djelomično posljedica nedostatka svijesti institucija EU-a zbog složenosti koja proizlazi iz trenutačne strukture EU-a, koja se temelji na europskoj dimenziji i teritorijalnoj dimenziji koju predstavljaju države članice. Upotreba naziva i pojmova koji se mogu zbuniti među građanima ne pomaže u razumijevanju raspodjele ovlasti, posebno između Parlamenta, Vijeća i Europskog vijeća, te je preporučljivo razmotriti neku vrstu institucijske reforme. Zakonodavna ovlast sastoji se od Parlamenta izabranog na europskim izborima i Doma država ili Europskog Senata čije bi članove imenovale vlade država članica EU-a. Organizacija i funkcioniranje Parlamenta i Doma država ili Europskog Senata uživali bi autonomiju u obavljanju njihovih zakonodavnih funkcija, dok bi se njihove ovlasti ojačale zakonodavnom inicijativom, u svojstvu suzakonodavaca, radi koordinacije s Komisijom.","hu":"Az Európa jövőjéről szóló konferencia egymást követő vitái során némi zavar alakult ki az európai polgárok körében, egyes intézményeinek szerepe és tisztázása érdekében. Ez részben annak tudható be, hogy az uniós intézmények nem ismerik az EU jelenlegi szerkezetét, amely az európai dimenzióban és a tagállamok által képviselt területi dimenzióban gyökerezik. A polgárok körében zavart keltő nevek és kifejezések használata nem segít megérteni a hatáskörmegosztást, különösen a Parlament, a Tanács és az Európai Tanács között, és tanácsos megfontolni valamilyen intézményi reformot. A jogalkotói hatáskör az európai választásokon megválasztott parlamentből és az Államok Házából vagy az Európai Szenátusból áll, amelynek tagjait az uniós tagállamok kormányai neveznék ki. A Parlament és az Államok Háza vagy az Európai Szenátus szervezete és működése autonómiát élvezne jogalkotási feladataik ellátása során, miközben a jogalkotási kezdeményezéssel – társjogalkotói minőségükben – megerősítenék hatáskörüket a Bizottsággal való koordináció érdekében.","it":"Nei successivi dibattiti della Conferenza sul futuro dell'Europa si è registrata una certa confusione tra i cittadini europei, il ruolo di alcune delle sue istituzioni e l'opportunità di chiarirli. Ciò è dovuto, in parte, alla scarsa consapevolezza delle istituzioni dell'UE, alla complessità che deriva dall'attuale struttura dell'UE, articolata sulla dimensione europea, e alla dimensione territoriale rappresentata dagli Stati membri. L'uso di nomi e termini che si prestano alla confusione tra i cittadini non aiuta a comprendere la ripartizione dei poteri, in particolare tra Parlamento, Consiglio e Consiglio europeo, e rende opportuno prendere in considerazione una sorta di riforma istituzionale. Il potere legislativo è costituito dal Parlamento eletto alle elezioni europee e dalla Camera degli Stati o dal Senato europeo, i cui membri sarebbero nominati dai governi degli Stati dell'UE. L'organizzazione e il funzionamento del Parlamento e della Camera degli Stati o del Senato europeo godrebbero di autonomia nell'esercizio delle loro funzioni legislative, mentre i loro poteri sarebbero rafforzati, con l'iniziativa legislativa, in qualità di colegislatori, di coordinamento con la Commissione.","lt":"Viena po kitos vykusiose Konferencijos dėl Europos ateities diskusijose Europos piliečiai šiek tiek sumaišties, kai kurių jos institucijų vaidmenys ir noras juos paaiškinti. Tai iš dalies lemia nepakankamas ES institucijų informuotumas dėl dabartinės ES struktūros sudėtingumo, kuris susijęs su Europos dimensija ir valstybių narių atstovaujamu teritoriniu aspektu. Pavardžių ir terminų, kurie kelia painiavą tarp piliečių, vartojimas nepadeda suprasti galių paskirstymo, ypač tarp Parlamento, Tarybos ir Europos Vadovų Tarybos, ir todėl patartina apsvarstyti kokią nors institucinę reformą. Įstatymų leidžiamąją galią sudaro Parlamentas, išrinktas per Europos Parlamento rinkimus, ir valstybių rūmai arba Europos Senatas, kurių narius paskirtų ES valstybių vyriausybės. Parlamento ir valstybių rūmų arba Europos Senato struktūra ir veikimas būtų autonomiškas vykdant teisėkūros funkcijas, o teisėkūros iniciatyva būtų sustiprinti jų, kaip teisės aktų leidėjų, įgaliojimai koordinuoti veiksmus su Komisija.","lv":"Konferences par Eiropas nākotni secīgajās debatēs Eiropas pilsoņi ir sajukuši zināmu apjukumu, dažu tās iestāžu lomu un vēlmi tās precizēt. Daļēji tas ir tāpēc, ka ES iestādes nav pietiekami informētas, jo pastāv sarežģītība, ko rada pašreizējā ES struktūra, kas ir formulēta Eiropas dimensijā, un dalībvalstu pārstāvētā teritoriālā dimensija. Vārdu un terminu izmantošana, kas rada neskaidrības pilsoņu vidū, nepalīdz izprast pilnvaru sadalījumu, jo īpaši starp Parlamentu, Padomi un Eiropadomi, un tāpēc ir ieteicams apsvērt kādu iestāžu reformu. Likumdošanas pilnvaras ir Parlaments, kas ievēlēts Eiropas Parlamenta vēlēšanās, kā arī Valstu palāta vai Eiropas Senāts, kura locekļus ieceļ ES dalībvalstu valdības. Parlamenta un Valstu palātas vai Eiropas Senāta organizatoriskajai darbībai un darbībai būtu autonomija savu likumdošanas funkciju izpildē, savukārt to pilnvaras tiktu nostiprinātas ar likumdošanas iniciatīvu, kas ir viens no likumdevējiem, lai koordinētu darbību ar Komisiju.","mt":"Fid-dibattiti suċċessivi tal-Konferenza dwar il-Ġejjieni tal-Ewropa, kien hemm xi konfużjoni fost iċ-ċittadini Ewropej, ir-rwoli ta’ xi wħud mill-istituzzjonijiet tagħha u x-xewqa li jiġu ċċarati. Dan huwa parzjalment minħabba n-nuqqas ta’ għarfien tal-istituzzjonijiet tal-UE, minħabba l-kumplessità li tirriżulta mill-istruttura attwali tal-UE, li hija artikolata dwar id-dimensjoni Ewropea, u dwar id-dimensjoni territorjali rrappreżentata mill-Istati Membri. L-użu ta’ ismijiet u termini li jwasslu għal konfużjoni fost iċ-ċittadini ma jgħinx biex wieħed jifhem it-tqassim tal-poteri, speċjalment bejn il-Parlament, il-Kunsill u l-Kunsill Ewropew u jagħmilha rakkomandabbli li jiġi kkunsidrat xi tip ta’ riforma istituzzjonali. Is-setgħa leġislattiva għandha tikkonsisti mill-Parlament elett fl-elezzjonijiet Ewropej u mill-Kamra tal-Istati jew mis-Senat Ewropew, li l-membri tagħhom jinħatru mill-gvernijiet tal-Istati tal-UE. L-organizzazzjoni u l-funzjonament tal-Parlament u tal-Kamra tal-Istati jew tas-Senat Ewropew igawdu minn awtonomija fit-twettiq tal-funzjonijiet leġiżlattivi tagħhom, filwaqt li s-setgħat tagħhom jissaħħu, bl-inizjattiva leġiżlattiva, fil-kapaċità tagħhom ta’ koleġiżlaturi, biex jikkoordinaw mal-Kummissjoni.","nl":"In de opeenvolgende debatten van de Conferentie over de toekomst van Europa is er enige verwarring geweest bij de Europese burgers, over de rol van sommige van haar instellingen en over de wenselijkheid deze te verduidelijken. Dit is deels te wijten aan het gebrek aan bewustzijn van de EU-instellingen, door de complexiteit die voortvloeit uit de huidige structuur van de EU, die is gebaseerd op de Europese dimensie, en de territoriale dimensie van de lidstaten. Het gebruik van namen en termen die zich voor verwarring bij de burgers lenen, helpt niet om inzicht te krijgen in de verdeling van de bevoegdheden, met name tussen het Parlement, de Raad en de Europese Raad, en maakt het raadzaam om een soort institutionele hervorming te overwegen. De wetgevende macht bestaat uit het parlement dat bij de Europese verkiezingen is gekozen en het Huis van Staten of de Europese Senaat, waarvan de leden door de regeringen van de EU-lidstaten zouden worden benoemd. De organisatie en het functioneren van het parlement en het Huis van Staten of de Europese Senaat zouden autonoom zijn bij de uitoefening van hun wetgevende taken, terwijl hun bevoegdheden zouden worden versterkt, met het wetgevingsinitiatief, in hun hoedanigheid van medewetgevers, om met de Commissie te coördineren.","pl":"Podczas kolejnych debat na konferencji w sprawie przyszłości Europy odnotowano pewne zamieszanie wśród obywateli europejskich, rolę niektórych jej instytucji oraz celowe wyjaśnienie tych kwestii. Wynika to częściowo z braku świadomości instytucji UE, ze względu na złożoność wynikającą z obecnej struktury UE, która opiera się na wymiarze europejskim, oraz na wymiarze terytorialnym reprezentowanym przez państwa członkowskie. Stosowanie nazw i terminów, które powodują zamieszanie wśród obywateli, nie przyczynia się do zrozumienia podziału uprawnień, zwłaszcza między Parlamentem, Radą i Radą Europejską, i sprawia, że wskazane jest rozważenie pewnego rodzaju reformy instytucjonalnej. Władzę ustawodawczą stanowią Parlament wybrany w wyborach europejskich oraz Izba Państw lub Senat Europejski, których członkowie zostaną mianowani przez rządy państw UE. Organizacja i funkcjonowanie Parlamentu i Izby Państw lub Senatu Europejskiego cieszyłyby się autonomią w wykonywaniu swoich funkcji legislacyjnych, natomiast ich uprawnienia zostałyby wzmocnione, wraz z inicjatywą ustawodawczą, działając jako współprawodawcy, w celu koordynacji z Komisją.","pt":"Nos sucessivos debates da Conferência sobre o Futuro da Europa, houve alguma confusão entre os cidadãos europeus, o papel de algumas das suas instituições e a conveniência de os clarificar. Isto deve-se, em parte, à falta de sensibilização das instituições da UE, devido à complexidade que decorre da atual estrutura da UE, articulada na dimensão europeia e na dimensão territorial representada pelos Estados-Membros. A utilização de nomes e termos que se prestam a confusões entre os cidadãos não contribui para compreender a repartição de poderes, especialmente entre o Parlamento, o Conselho e o Conselho Europeu, e recomenda que se pondere uma reforma institucional. O poder legislativo é composto pelo Parlamento eleito nas eleições europeias e pela Câmara dos Estados ou pelo Senado Europeu, cujos membros serão nomeados pelos governos dos Estados da UE. A organização e o funcionamento do Parlamento e da Câmara dos Estados ou do Senado Europeu gozariam de autonomia no desempenho das suas funções legislativas, ao passo que os seus poderes seriam reforçados, com a iniciativa legislativa, na sua qualidade de colegisladores, de coordenação com a Comissão.","ro":"În dezbaterile succesive din cadrul Conferinței privind viitorul Europei, au existat unele confuzii în rândul cetățenilor europeni, rolurile unora dintre instituțiile sale și dorința de a le clarifica. Acest lucru se datorează, în parte, lipsei de conștientizare a instituțiilor UE, din cauza complexității care rezultă din structura actuală a UE, care este articulată pe dimensiunea europeană și pe dimensiunea teritorială reprezentată de statele membre. Utilizarea numelor și a termenilor care se pretează confuziei în rândul cetățenilor nu contribuie la înțelegerea repartizării competențelor, în special între Parlament, Consiliu și Consiliul European, și face recomandabilă luarea în considerare a unui fel de reformă instituțională. Competența legislativă este formată din Parlamentul ales la alegerile europene și Camera statelor sau Senatul European, ai căror membri vor fi numiți de guvernele statelor UE. Organizarea și funcționarea Parlamentului și a Camerei statelor sau a Senatului European s-ar bucura de autonomie în îndeplinirea funcțiilor lor legislative, în timp ce competențele lor ar fi consolidate, prin inițiativa legislativă, în calitatea lor de colegiuitori, de coordonare cu Comisia.","sk":"V nasledujúcich rozpravách Konferencie o budúcnosti Európy sa medzi európskymi občanmi vyskytol určitý zmätok, úlohy niektorých jej inštitúcií a potreba ich objasnenia. Čiastočne je to spôsobené nedostatočnou informovanosťou inštitúcií EÚ z dôvodu zložitosti, ktorá vyplýva zo súčasnej štruktúry EÚ, ktorá je formulovaná na európskom rozmere a na teritoriálnom rozmere, ktorý predstavujú členské štáty. Používanie názvov a výrazov, ktoré môžu medzi občanmi zmiasť, nepomáha pochopiť rozdelenie právomocí, najmä medzi Parlamentom, Radou a Európskou radou, a odporúča zvážiť určitú inštitucionálnu reformu. Legislatívnu právomoc tvorí parlament zvolený v európskych voľbách a Snemovňa štátov alebo Európsky senát, ktorého členov by menovali vlády štátov EÚ. Organizácia a fungovanie Parlamentu a Snemovne štátov alebo Európskeho senátu by mali autonómiu pri výkone ich legislatívnych funkcií, zatiaľ čo ich právomoci by sa posilnili prostredníctvom legislatívnej iniciatívy v ich funkcii spoluzákonodarcov na koordináciu s Komisiou.","sl":"V zaporednih razpravah konference o prihodnosti Evrope je prišlo do zmede med evropskimi državljani, vlog nekaterih njenih institucij in želje po njihovi razjasnitvi. To je deloma posledica premajhne ozaveščenosti institucij EU zaradi zapletenosti, ki izhaja iz sedanje strukture EU, ki temelji na evropski razsežnosti in teritorialni razsežnosti, ki jo predstavljajo države članice. Uporaba imen in izrazov, ki lahko povzročijo zmedo med državljani, ne pomaga razumeti porazdelitve pristojnosti, zlasti med Parlamentom, Svetom in Evropskim svetom, zato je priporočljivo razmisliti o nekakšni institucionalni reformi. Zakonodajno pristojnost sestavljajo parlament, izvoljen na evropskih volitvah, in dom držav ali Evropski senat, katerega člane bi imenovale vlade držav EU. Organizacija in delovanje Parlamenta in Državnega doma ali Evropskega senata bi bila avtonomna pri izvajanju svojih zakonodajnih funkcij, medtem ko bi se njihova pooblastila okrepila, saj bi se zakonodajna pobuda kot sozakonodajalca usklajevala s Komisijo.","sv":"Under de successiva debatterna under konferensen om Europas framtid har det förekommit viss förvirring bland EU-medborgarna, vissa av dess institutioners roller och önskvärdheten att klargöra dem. Detta beror delvis på EU-institutionernas bristande medvetenhet, på grund av den komplexitet som följer av EU:s nuvarande struktur, som är formulerad om den europeiska dimensionen, och om den territoriella dimension som medlemsstaterna representerar. Användningen av namn och termer som ger upphov till förvirring bland medborgarna bidrar inte till att förstå fördelningen av befogenheter, särskilt mellan parlamentet, rådet och Europeiska rådet, och gör det lämpligt att överväga någon form av institutionell reform. Den lagstiftande makten ska bestå av det parlament som valts i valet till Europaparlamentet och av nationalförsamlingen eller den europeiska senaten, vars ledamöter skulle utses av EU-staternas regeringar. Parlamentets och staternas eller den europeiska senatens organisation och funktion skulle åtnjuta självständighet när de utför sina lagstiftande uppgifter, medan deras befogenheter skulle stärkas genom lagstiftningsinitiativet, i deras egenskap av medlagstiftare, för att samordna med kommissionen."}},"title":{"es":"Reformas institucionales de la Unión Europea","machine_translations":{"bg":"Институционални реформи на Европейския съюз","cs":"Institucionální reformy Evropské unie","da":"Institutionelle reformer af Den Europæiske Union","de":"Institutionelle Reformen der Europäischen Union","el":"Θεσμικές μεταρρυθμίσεις της Ευρωπαϊκής Ένωσης","en":"Institutional reforms of the European Union","et":"Euroopa Liidu institutsioonilised reformid","fi":"Euroopan unionin institutionaaliset uudistukset","fr":"Réformes institutionnelles de l’Union européenne","ga":"Athchóirithe institiúideacha an Aontais Eorpaigh","hr":"Institucionalne reforme Europske unije","hu":"Az Európai Unió intézményi reformjai","it":"Riforme istituzionali dell'Unione europea","lt":"Europos Sąjungos institucinės reformos","lv":"Eiropas Savienības institucionālās reformas","mt":"Riformi istituzzjonali tal-Unjoni Ewropea","nl":"Institutionele hervormingen van de Europese Unie","pl":"Reformy instytucjonalne Unii Europejskiej","pt":"Reformas institucionais da União Europeia","ro":"Reformele instituționale ale Uniunii Europene","sk":"Inštitucionálne reformy Európskej únie","sl":"Institucionalne reforme Evropske unije","sv":"Institutionella reformer av Europeiska unionen"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×