Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 40c700e67c7b61daa9d26d9f3d4ef4305360d5bc32bba7c932c6d226522779cc

Source: {"body":{"cs":"V dnešní době je právní stát v mnoha koutech evropské unie brán za samozřejmost. A přesto snad nikdy v novodobé evropské historii nebyl právo a morální hodnoty tolik na ústupu jako dnes.\n\nPokles víry lidí ve vlastní vládu, ale také veřejné instituce, je velmi dobře patrný ve většině zemí EU. Otázkou je, kde se tento odpor k vlastním voleným i nevoleným institucím vzal. Částečnou odpovědí na tuto otázku je, že se nejedná o nový fenomén. Historicky byla vždy součástí společnosti frakce, která se odmítala podřídit jakémukoliv systému a řádu. V posledních dekádách však tato frakce společnosti získala svou největší zbraň v podobě internetu. Nikdy v našich dějinách nebylo jednoduší šířit nepravdy podrývající autoritu států. Otázkou pro politiky je, jak mohou tento problém řešit. Jako jediná možnost se jeví aktivní boj proti desinformacím prostřednictvím celoživotního vzdělávání obyvatel. Například přidáním mediální gramotnosti do školních osnov, či pořádáním seminářů o této problematice pro dospělé i pro lidi v důchodovém věku.\n\nDalším krokem musí být postihování osob, které budou úmyslně šířit poplašné zprávy. Zde je však potřeba najít správnou hranici tak, aby bylo zamezeno šíření těchto nebezpečných zpráv a zároveň aby nedošlo k omezení práva na svobodný projev. V tomto ohledu je také se potřeba zaměřit na původ těchto zpráv a zjistit, zdali se nejdná o pokus cizích mocností (například Ruska) o oslabení integrity EU.\n\nPravní stát je něco oč musíme stále usilovat.","machine_translations":{"bg":"Днес върховенството на закона се приема за даденост в много краища на Европейския съюз. И все пак може би никога, в съвременната европейска история, законът и моралните ценности не са били толкова отстъпление, колкото днес. Спадът във вярата на хората в собственото им правителство, но и в публичните институции, е много забележим в повечето страни от ЕС. Въпросът е къде се е стигнало тази съпротива срещу собствените избрани и неизбрани институции. Частичният отговор на този въпрос е, че това не е ново явление. В исторически план една фракция винаги е била част от обществото, което отказва да се подчинява на всяка система и ред. През последните десетилетия обаче тази фракция на обществото придоби най-голямото си оръжие под формата на интернет. Никога не е било по-лесно в нашата история да се разпространява фалшиво подкопаване на държавната власт. Въпросът за политиците е как те могат да се справят с този проблем. Активната борба с дезинформацията чрез учене през целия живот на населението изглежда е единствената възможност. Например чрез добавяне на медийна грамотност в учебните програми или чрез организиране на семинари по този въпрос за възрастни и пенсионери. Следващата стъпка трябва да бъде санкционирането на онези, които умишлено разпространяват алармени съобщения. Необходимо е обаче да се намери правилната линия по такъв начин, че да се предотврати разпространението на тези опасни послания и в същото време да се избегне ограничаването на правото на свобода на словото. В това отношение е необходимо да се постави акцент и върху произхода на тези доклади и да се провери дали чуждестранни сили (като Русия) са се опитали да подкопаят целостта на ЕС. Истинското състояние е нещо, към което трябва да се стремим.","da":"I dag tages retsstatsprincippet for givet i mange hjørner af Den Europæiske Union. Og alligevel var loven og de moralske værdier måske aldrig i den moderne europæiske historie så meget tilbagetog som i dag. Nedgangen i befolkningens tro på deres egen regering, men også offentlige institutioner, er meget mærkbar i de fleste EU-lande. Spørgsmålet er, hvor denne modstand mod egne folkevalgte og ikkevalgte institutioner er sket. Det delvise svar på dette spørgsmål er, at dette ikke er et nyt fænomen. Historisk set har en fraktion altid været en del af samfundet, som nægtede at underkaste sig ethvert system og enhver orden. I de seneste årtier har denne fraktion af samfundet imidlertid erhvervet sit største våben i form af internettet. Det har aldrig været nemmere i vores historie at sprede falsk undergravende statsmagt. Spørgsmålet for politikerne er, hvordan de kan løse dette problem. En aktiv bekæmpelse af desinformation gennem livslang læring af befolkningen synes at være den eneste mulighed. F.eks. ved at tilføje mediekendskab til skolernes læseplaner eller ved at afholde seminarer om dette emne for voksne og pensionister. Det næste skridt må være at straffe dem, der bevidst spreder alarmmeddelelser. Der er imidlertid behov for at finde den rigtige linje på en sådan måde, at man forhindrer udbredelsen af disse farlige budskaber og samtidig undgår at begrænse retten til ytringsfrihed. I den forbindelse er der også behov for at fokusere på disse rapporters oprindelse og se, om udenlandske magter (f.eks. Rusland) har forsøgt at underminere EU's integritet. En sand stat er noget, vi stadig skal stræbe efter.","de":"Heute wird die Rechtsstaatlichkeit in vielen Ecken der Europäischen Union als selbstverständlich angesehen. Und vielleicht nie, in der modernen europäischen Geschichte, waren das Gesetz und die moralischen Werte ebenso ein Rückzug wie heute. Der Rückgang des Vertrauens der Menschen an ihre eigene Regierung, aber auch öffentliche Institutionen ist in den meisten EU-Ländern sehr spürbar. Die Frage ist, wo dieser Widerstand gegen eigene gewählte und nicht gewählte Institutionen bestanden hat. Die teilweise Antwort auf diese Frage lautet, dass dies kein neues Phänomen ist. Historisch gesehen war eine Fraktion immer Teil der Gesellschaft, die sich weigerte, sich jedem System und jeder Ordnung zu unterwerfen. In den letzten Jahrzehnten hat diese Gesellschaft jedoch ihre größte Waffe in Form des Internets erworben. In unserer Geschichte war es noch nie einfacher, die staatliche Autorität falsch zu untergraben. Die Frage für Politiker ist, wie sie dieses Problem angehen können. Eine aktive Bekämpfung von Desinformation durch lebenslanges Lernen der Bevölkerung scheint die einzige Option zu sein. Zum Beispiel durch die Aufnahme von Medienkompetenz in die Schullehrpläne oder durch die Organisation von Seminaren zu diesem Thema für Erwachsene und Rentner. Der nächste Schritt muss darin bestehen, diejenigen zu bestrafen, die absichtlich Alarmmeldungen verbreiten. Es ist jedoch notwendig, die richtige Linie zu finden, um die Verbreitung dieser gefährlichen Botschaften zu verhindern und gleichzeitig zu vermeiden, dass das Recht auf freie Meinungsäußerung eingeschränkt wird. In diesem Zusammenhang muss man sich auch auf die Herkunft dieser Berichte konzentrieren und prüfen, ob ausländische Mächte (wie Russland) versucht haben, die Integrität der EU zu untergraben. Ein wahrer Staat ist etwas, das wir noch anstreben müssen.","el":"Σήμερα, το κράτος δικαίου θεωρείται δεδομένο σε πολλές γωνιές της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Ωστόσο, ίσως ποτέ, στη σύγχρονη ευρωπαϊκή ιστορία, ο νόμος και οι ηθικές αξίες να ήταν τόσο υποχώρηση όσο σήμερα. Η μείωση της πίστης των πολιτών στην κυβέρνησή τους, αλλά και στους δημόσιους θεσμούς, είναι πολύ αισθητή στις περισσότερες χώρες της ΕΕ. Το ερώτημα είναι πού έχει περάσει αυτή η αντίσταση στους εκλεγμένους και μη εκλεγμένους θεσμούς. Η μερική απάντηση στο ερώτημα αυτό είναι ότι δεν πρόκειται για νέο φαινόμενο. Ιστορικά, μια φατρία ήταν πάντα μέρος της κοινωνίας, η οποία αρνήθηκε να υποταχθεί σε οποιοδήποτε σύστημα και τάξη. Τις τελευταίες δεκαετίες, ωστόσο, αυτή η φατρία της κοινωνίας έχει αποκτήσει το μεγαλύτερο όπλο της με τη μορφή του Διαδικτύου. Ποτέ δεν ήταν ευκολότερο στην ιστορία μας να διαδώσουμε ψευδώς υπονομεύοντας την κρατική εξουσία. Το ερώτημα για τους πολιτικούς είναι πώς μπορούν να αντιμετωπίσουν αυτό το πρόβλημα. Η ενεργός καταπολέμηση της παραπληροφόρησης μέσω της διά βίου μάθησης του πληθυσμού φαίνεται να είναι η μόνη επιλογή. Για παράδειγμα, με την προσθήκη γραμματισμού στα μέσα επικοινωνίας στα σχολικά προγράμματα σπουδών ή με τη διοργάνωση σεμιναρίων για το θέμα αυτό για ενήλικες και συνταξιούχους. Το επόμενο βήμα πρέπει να είναι η τιμωρία όσων σκοπίμως διαδίδουν μηνύματα συναγερμού. Ωστόσο, είναι αναγκαίο να βρεθεί η σωστή γραμμή κατά τρόπο ώστε να αποτραπεί η διάδοση αυτών των επικίνδυνων μηνυμάτων και, ταυτόχρονα, να αποφευχθεί ο περιορισμός του δικαιώματος στην ελευθερία του λόγου. Στο πλαίσιο αυτό, είναι επίσης αναγκαίο να δοθεί έμφαση στην προέλευση αυτών των εκθέσεων και να διαπιστωθεί εάν ξένες δυνάμεις (όπως η Ρωσία) επιχείρησαν να υπονομεύσουν την ακεραιότητα της ΕΕ. Μια πραγματική κατάσταση είναι κάτι για το οποίο πρέπει ακόμα να αγωνιστούμε.","en":"Nowadays, the rule of law is taken for granted in many corners of the European Union. And yet perhaps never, in modern European history, the law and moral values were as much of a retreat as it is today. The decline in people’s faith in their own government, but also public institutions, is very noticeable in most EU countries. The question is where this resistance to own elected and unelected institutions has come to pass. The partial answer to this question is that this is not a new phenomenon. Historically, a faction has always been part of society, which refused to submit to any system and order. In recent decades, however, this faction of society has acquired its largest weapon in the form of the Internet. It has never been easier in our history to spread falsely undermining state authority. The question for politicians is how they can address this problem. An active fight against disinformation through lifelong learning of the population appears to be the only option. For example, by adding media literacy to school curricula, or by organising seminars on this issue for adults and retired people. The next step must be to penalise those who deliberately spread alarm messages. However, there is a need to find the right line in such a way as to prevent the spread of these dangerous messages and, at the same time, to avoid restricting the right to free speech. In this respect, there is also a need to focus on the origin of these reports and to see if foreign powers (such as Russia) attempted to undermine the integrity of the EU. A true state is something we still have to strive for.","es":"Hoy en día, el Estado de Derecho se da por sentado en muchos rincones de la Unión Europea. Y sin embargo, tal vez nunca, en la historia europea moderna, la ley y los valores morales fueron tanto un retroceso como lo es hoy en día. La disminución de la fe de las personas en su propio gobierno, pero también en las instituciones públicas, es muy notable en la mayoría de los países de la UE. La cuestión es dónde ha ocurrido esta resistencia a las propias instituciones elegidas y no electas. La respuesta parcial a esta pregunta es que no se trata de un fenómeno nuevo. Históricamente, una facción siempre ha sido parte de la sociedad, que se negó a someterse a cualquier sistema y orden. En las últimas décadas, sin embargo, esta facción de la sociedad ha adquirido su arma más grande en forma de Internet. Nunca ha sido tan fácil en nuestra historia difundir falsamente socavar la autoridad del Estado. La pregunta para los políticos es cómo pueden abordar este problema. Una lucha activa contra la desinformación a través del aprendizaje permanente de la población parece ser la única opción. Por ejemplo, añadiendo la alfabetización mediática a los planes de estudios escolares o organizando seminarios sobre este tema para adultos y jubilados. El siguiente paso debe ser penalizar a aquellos que deliberadamente difunden mensajes de alarma. Sin embargo, es necesario encontrar la línea correcta de manera que se impida la difusión de estos mensajes peligrosos y, al mismo tiempo, no se restrinja el derecho a la libertad de expresión. A este respecto, también es necesario centrarse en el origen de estos informes y ver si las potencias extranjeras (como Rusia) intentaron socavar la integridad de la UE. Un estado verdadero es algo por lo que todavía tenemos que esforzarnos.","et":"Tänapäeval peetakse õigusriigi põhimõtet Euroopa Liidu paljudes nurkades enesestmõistetavaks. Kuid võib-olla ei olnud tänapäeva Euroopa ajaloos kunagi seadused ja moraalsed väärtused sama palju taganema kui praegu. Enamikus ELi riikides on väga märgatav, et inimeste usk nende enda valitsusesse, aga ka avaliku sektori asutustesse väheneb, on väga märgatav. Küsimus on selles, kus on vastuseis valitud ja valimata institutsioonide vastu. Osaline vastus sellele küsimusele on, et see ei ole uus nähtus. Ajalooliselt on fraktsioon alati olnud osa ühiskonnast, mis keeldus allumast mis tahes süsteemile ja korrale. Viimastel aastakümnetel on see ühiskonna fraktsioon siiski omandanud oma suurima relva Interneti kujul. Meie ajaloos pole kunagi olnud lihtsam levitada vääralt riigivõimu kahjustamist. Poliitikute küsimus on, kuidas nad saavad seda probleemi lahendada. Ainus võimalus näib olevat aktiivne võitlus väärinfo vastu elanikkonna elukestva õppe kaudu. Näiteks lisades koolide õppekavadesse meediapädevuse või korraldades sel teemal seminare täiskasvanutele ja pensionäridele. Järgmine samm peab olema karistada neid, kes tahtlikult levitavad häiresõnumeid. Siiski on vaja leida õige joon, et vältida nende ohtlike sõnumite levikut ja samal ajal vältida sõnavabaduse piiramist. Sellega seoses on vaja keskenduda ka nende aruannete päritolule ja näha, kas välisjõud (nt Venemaa) püüdsid õõnestada ELi terviklikkust. Tõeline riik on midagi, mille poole me peame veel püüdlema.","fi":"Nykyään oikeusvaltioperiaatetta pidetään itsestäänselvyytenä monissa Euroopan unionin kolkissa. Euroopan nykyhistoriassa laki ja moraaliset arvot eivät ehkä koskaan olleet yhtä paljon perääntymässä kuin nykyään. Useimmissa EU-maissa kansalaisten usko omaan hallitukseen mutta myös julkisiin instituutioihin on hyvin vähentynyt. Kysymys on siitä, missä tämä vastustus omia vaaleilla valittuja ja vaaleilla valittuja instituutioita kohtaan on tapahtunut. Osittainen vastaus tähän kysymykseen on, että kyseessä ei ole uusi ilmiö. Historiallisesti ryhmittymä on aina ollut osa yhteiskuntaa, joka kieltäytyi alistumasta mihinkään järjestelmään ja järjestykseen. Viime vuosikymmeninä tämä yhteiskuntaryhmä on kuitenkin hankkinut suurimman aseensa Internetin muodossa. Historiassamme ei ole koskaan ollut helpompaa levittää väärin heikentäviä valtion auktoriteettia. Poliitikkojen kysymys on, miten he voivat puuttua tähän ongelmaan. Ainoa vaihtoehto näyttää olevan disinformaation aktiivinen torjunta väestön elinikäisen oppimisen avulla. Esimerkiksi lisäämällä medialukutaitoa koulujen opetussuunnitelmiin tai järjestämällä aiheesta seminaareja aikuisille ja eläkeläisille. Seuraavaksi on rangaistava niitä, jotka tarkoituksellisesti levittävät hälytysviestejä. On kuitenkin löydettävä oikea linja, jotta estetään näiden vaarallisten viestien leviäminen ja samalla vältetään sananvapauden rajoittaminen. Tässä yhteydessä on myös keskityttävä näiden raporttien alkuperään ja selvitettävä, yrittivätkö ulkomahdit (kuten Venäjä) heikentää EU:n koskemattomuutta. Meidän on vielä pyrittävä todelliseen tilaan.","fr":"Aujourd’hui, l’état de droit est considéré comme acquis dans de nombreux coins de l’Union européenne. Et pourtant, dans l’histoire européenne moderne, le droit et les valeurs morales n’ont jamais été autant de recul qu’aujourd’hui. Le déclin de la confiance des citoyens dans leur propre gouvernement, mais aussi dans les institutions publiques, est très notable dans la plupart des pays de l’UE. La question est de savoir où cette résistance à ses propres institutions élues et non élues est arrivée. La réponse partielle à cette question est que ce n’est pas un phénomène nouveau. Historiquement, une faction a toujours fait partie de la société, qui a refusé de se soumettre à n’importe quel système et ordre. Au cours des dernières décennies, cependant, cette faction de la société a acquis sa plus grande arme sous la forme d’Internet. Il n’a jamais été aussi facile dans notre histoire de répandre faussement l’autorité de l’État. La question pour les politiciens est de savoir comment ils peuvent s’attaquer à ce problème. Une lutte active contre la désinformation par l’apprentissage tout au long de la vie de la population semble être la seule option. Par exemple, en ajoutant l’éducation aux médias aux programmes scolaires ou en organisant des séminaires sur cette question à l’intention des adultes et des retraités. La prochaine étape doit être de pénaliser ceux qui diffusent délibérément des messages d’alarme. Toutefois, il est nécessaire de trouver la bonne ligne de manière à empêcher la diffusion de ces messages dangereux et, en même temps, à ne pas restreindre le droit à la liberté d’expression. À cet égard, il est également nécessaire de se concentrer sur l’origine de ces rapports et de voir si des puissances étrangères (telles que la Russie) ont tenté de porter atteinte à l’intégrité de l’UE. Un véritable état est quelque chose que nous devons encore nous efforcer.","ga":"Sa lá atá inniu ann, déantar talamh slán den smacht reachta i gcoirnéil an Aontais Eorpaigh. Ach fós féin, i stair nua-aimseartha na hEorpa, b’fhéidir go raibh an dlí agus na luachanna morálta chomh mór céanna leis an dlí agus na luachanna morálta agus a bhí ann sa lá atá inniu ann. Tá an meath ar chreideamh na ndaoine ina rialtas féin, ach in institiúidí poiblí freisin, thar a bheith suntasach i bhformhór na dtíortha san AE. Is í an cheist a bhaineann leis an bhfrithbheartaíocht seo in aghaidh a n-institiúidí tofa agus a n-institiúidí neamhthofa féin a bheith ann. Is é an freagra páirteach ar an gceist seo nach feiniméan nua é seo. Go stairiúil, bhí faicsean mar chuid den tsochaí i gcónaí, a dhiúltaigh dul faoi aon chóras agus ordú. Le blianta beaga anuas, áfach, tá an t-arm is mó ar an Idirlíon faighte ag faicsin seo na sochaí. Ní raibh sé níos éasca riamh inár stair scaipeadh go bréagach chun an bonn a bhaint d’údarás an stáit. Is í an cheist do pholaiteoirí conas is féidir leo aghaidh a thabhairt ar an bhfadhb seo. Is cosúil gurb é an t-aon rogha é comhrac gníomhach a dhéanamh i gcoinne bréagaisnéis tríd an bhfoghlaim ar feadh an tsaoil. Mar shampla, trí litearthacht sna meáin a chur le curaclaim scoile, nó trí sheimineáir ar an gceist seo a eagrú do dhaoine fásta agus do dhaoine ar scor. Ní mór gurb é an chéad chéim eile ná pionós a ghearradh orthu siúd a scaipeann teachtaireachtaí aláraim d’aon turas. Mar sin féin, is gá an líne cheart a fháil ar bhealach a chuirfidh cosc ar scaipeadh na dteachtaireachtaí contúirteacha seo agus, ag an am céanna, chun nach gcuirfear srian ar an gceart chun saorchainte. I ndáil leis sin, is gá freisin díriú ar bhunús na dtuarascálacha sin agus féachaint an bhfuil iarracht á déanamh ag cumhachtaí eachtracha (amhail an Rúis) an bonn a bhaint de shláine an AE. Ní mór dúinn ár seacht ndícheall a dhéanamh chun fíorstaid a bhaint amach.","hr":"Vladavina prava danas se uzima zdravo za gotovo u mnogim dijelovima Europske unije. No možda nikada u suvremenoj europskoj povijesti zakon i moralne vrijednosti nisu bili isti kao i danas. Pad povjerenja građana u vlastitu vladu, ali i javne institucije, vrlo je primjetan u većini zemalja EU-a. Pitanje je gdje je prošao taj otpor vlastitim izabranim i neizabranim institucijama. Djelomični odgovor na to pitanje jest da to nije nova pojava. Povijesno gledano, frakcija je oduvijek bila dio društva, koje je odbilo da se podvrgne bilo kojem sustavu i redu. Međutim, u posljednjih nekoliko desetljeća ta je frakcija društva stekla svoje najveće oružje u obliku interneta. U našoj povijesti nikada nije bilo lakše širiti lažno potkopavanje državne vlasti. Pitanje za političare je kako oni mogu riješiti taj problem. Čini se da je jedina mogućnost aktivna borba protiv dezinformiranja putem cjeloživotnog učenja stanovništva. Na primjer, dodavanjem medijske pismenosti u školske kurikulume ili organiziranjem seminara o tom pitanju za odrasle i umirovljenike. Sljedeći korak mora biti kažnjavanje onih koji namjerno šire alarmne poruke. Međutim, potrebno je pronaći pravu liniju tako da se spriječi širenje tih opasnih poruka i da se istodobno izbjegne ograničavanje prava na slobodu govora. U tom pogledu potrebno je usredotočiti se i na podrijetlo tih izvješća i provjeriti jesu li strane sile (kao što je Rusija) pokušale ugroziti integritet EU-a. Pravo stanje je nešto čemu još uvijek moramo težiti.","hu":"Manapság a jogállamiságot az Európai Unió számos sarkában magától értetődőnek tekintik. És talán a modern európai történelemben a törvény és az erkölcsi értékek talán soha nem voltak annyira visszavonulóak, mint ma. Az emberek saját kormányukba, de a közintézményekbe vetett hitének hanyatlása a legtöbb uniós országban nagyon észrevehető. A kérdés az, hogy hol alakult ki ez az ellenállás a saját választott és nem választott intézményekkel szemben. A részleges válasz erre a kérdésre az, hogy ez nem egy új jelenség. Történelmileg, egy frakció mindig is része volt a társadalomnak, amely megtagadta, hogy alávetse magát minden rendszernek és rendnek. Az elmúlt évtizedekben azonban ez a társadalmi frakció az internet formájában szerezte meg legnagyobb fegyverét. Történelmünkben soha nem volt könnyebb hamisan aláásni az állami tekintélyt. A kérdés a politikusok számára az, hogy hogyan tudják kezelni ezt a problémát. Úgy tűnik, hogy az egyetlen lehetőség a lakosság egész életen át tartó tanulásán keresztüli félretájékoztatás elleni aktív küzdelem. Például a médiaműveltségnek az iskolai tantervekbe való beillesztésével, vagy a témával foglalkozó szemináriumok szervezésével felnőttek és nyugdíjasok számára. A következő lépés az kell, hogy legyen, hogy megbüntessük azokat, akik szándékosan terjesztenek riasztóüzeneteket. Ugyanakkor olyan módon kell megtalálni a helyes irányt, amely megakadályozza e veszélyes üzenetek terjedését, ugyanakkor elkerüli a szólásszabadsághoz való jog korlátozását. E tekintetben a jelentések eredetére is figyelmet kell fordítani, és meg kell vizsgálni, hogy a külföldi hatalmak (például Oroszország) megpróbálták-e aláásni az EU integritását. Egy igazi államra még mindig törekednünk kell.","it":"Oggi lo Stato di diritto è dato per scontato in molti angoli dell'Unione europea. Ma forse mai, nella storia europea moderna, il diritto e i valori morali sono stati tanto un ritiro come oggi. Il declino della fiducia dei cittadini nei confronti del proprio governo, ma anche delle istituzioni pubbliche, è molto evidente nella maggior parte dei paesi dell'UE. La questione è dove si è verificata questa resistenza alle proprie istituzioni elette e non elette. La risposta parziale a questa domanda è che questo non è un fenomeno nuovo. Storicamente, una fazione è sempre stata parte della società, che si è rifiutata di sottomettersi a qualsiasi sistema e ordine. Negli ultimi decenni, tuttavia, questa fazione della società ha acquisito la sua arma più grande sotto forma di Internet. Nella nostra storia non è mai stato così facile diffondersi falsamente minando l'autorità statale. La domanda per i politici è come affrontare questo problema. Una lotta attiva contro la disinformazione attraverso l'apprendimento permanente della popolazione sembra essere l'unica opzione. Ad esempio, aggiungendo l'alfabetizzazione mediatica ai programmi scolastici o organizzando seminari su questo tema per adulti e pensionati. Il prossimo passo deve essere quello di penalizzare coloro che diffondono deliberatamente messaggi di allarme. Tuttavia, è necessario trovare la linea giusta in modo da impedire la diffusione di questi messaggi pericolosi e, allo stesso tempo, evitare di limitare il diritto alla libertà di parola. A tale riguardo, occorre anche concentrarsi sull'origine di tali relazioni e verificare se potenze straniere (come la Russia) abbiano tentato di compromettere l'integrità dell'UE. Un vero stato è qualcosa per cui dobbiamo ancora sforzarci.","lt":"Šiuo metu daugelyje Europos Sąjungos kampelių teisinės valstybės principas laikomas savaime suprantamu dalyku. Tačiau galbūt niekada, šiuolaikinėje Europos istorijoje, įstatymas ir moralinės vertybės nebuvo tokie patys kaip ir šiandien. Daugelyje ES šalių labai pastebimas žmonių tikėjimo savo vyriausybe, taip pat viešosiomis institucijomis sumažėjimas. Kyla klausimas, kur šis pasipriešinimas išrinktoms ir neišrinktoms institucijoms išnyko. Dalinis atsakymas į šį klausimą yra tas, kad tai nėra naujas reiškinys. Istoriškai frakcija visada buvo visuomenės dalis, kuri atsisakė paklusti bet kokiai sistemai ir tvarkai. Tačiau pastaraisiais dešimtmečiais ši visuomenės frakcija įgijo didžiausią ginklą interneto forma. Mūsų istorijoje niekada nebuvo lengviau skleisti klaidingą valstybės autoritetą. Politikų klausimas yra tai, kaip jie gali išspręsti šią problemą. Atrodo, kad aktyvi kova su dezinformacija per visą gyvenimą trunkantį gyventojų mokymąsi yra vienintelė galimybė. Pavyzdžiui, į mokyklų mokymo programas įtraukiant žiniasklaidos priemonių naudojimo raštingumą arba rengiant seminarus šiuo klausimu suaugusiems ir pensininkams. Kitas žingsnis turi būti nubausti tuos, kurie sąmoningai skleidžia pavojaus signalus. Tačiau reikia rasti tinkamą liniją taip, kad būtų užkirstas kelias šių pavojingų pranešimų plitimui ir kartu nebūtų ribojama teisė į žodžio laisvę. Šiuo atžvilgiu taip pat reikia sutelkti dėmesį į šių pranešimų kilmę ir nustatyti, ar užsienio valstybės (pvz., Rusija) mėgino pakenkti ES vientisumui. Tikroji būsena yra tai, ko mes vis dar turime siekti.","lv":"Mūsdienās tiesiskums tiek uzskatīts par pašsaprotamu daudzos Eiropas Savienības nostūros. Un tomēr, iespējams, nekad mūsdienu Eiropas vēsturē likums un morālās vērtības bija tikpat daudz kā šodien. Cilvēku ticības mazināšanās savai valdībai, kā arī valsts iestādēm ir ļoti pamanāma lielākajā daļā ES valstu. Jautājums ir par to, kur šī pretestība pret pašu ievēlētajām un neievēlētajām iestādēm ir pagājusi. Daļēja atbilde uz šo jautājumu ir tāda, ka tā nav jauna parādība. Vēsturiski frakcija vienmēr ir bijusi daļa no sabiedrības, kas atteicās pakļauties jebkurai sistēmai un kārtībai. Tomēr pēdējās desmitgadēs šī sabiedrības frakcija ir ieguvusi savu lielāko ieroci interneta formā. Mūsu vēsturē nekad nav bijis vieglāk izplatīt nepatiesi graujošu valsts varu. Politiķu jautājums ir par to, kā viņi var risināt šo problēmu. Aktīva cīņa pret dezinformāciju, izmantojot iedzīvotāju mūžizglītību, šķiet, ir vienīgā iespēja. Piemēram, iekļaujot plašsaziņas līdzekļu lietotprasmi skolu mācību programmās vai organizējot seminārus par šo jautājumu pieaugušajiem un pensionāriem. Nākamais solis ir sodīt tos, kas apzināti izplata trauksmes signālus. Tomēr ir jāatrod pareizā līnija tā, lai novērstu šo bīstamo ziņojumu izplatīšanos un vienlaikus izvairītos no vārda brīvības ierobežošanas. Šajā sakarā ir jāpievērš uzmanība arī šo ziņojumu izcelsmei un jāraugās, vai ārvalstu lielvaras (piemēram, Krievija) ir mēģinājušas graut ES integritāti. Patiesa valsts ir kaut kas, kas mums vēl ir jātiecas.","mt":"Illum il-ġurnata, l-istat tad-dritt huwa meqjus bħala fatt f’ħafna irkejjen tal-Unjoni Ewropea. Iżda forsi qatt, fl-istorja moderna Ewropea, il-liġi u l-valuri morali kienu kemm ta’ repli kif inhi llum. It-tnaqqis fil-fidi tan-nies fil-gvern tagħhom stess, iżda wkoll fl-istituzzjonijiet pubbliċi, huwa notevoli ħafna fil-biċċa l-kbira tal-pajjiżi tal-UE. Il-mistoqsija hija fejn waslet biex tgħaddi din ir-reżistenza għal istituzzjonijiet eletti u mhux eletti. Ir-risposta parzjali għal din il-mistoqsija hija li dan mhuwiex fenomenu ġdid. Storikament, fazzjoni dejjem kienet parti mis-soċjetà, li rrifjutat li tissottometti għal kwalunkwe sistema u ordni. Madankollu, f’dawn l-aħħar għexieren ta’ snin, din il-fazzjoni tas-soċjetà kisbet l-akbar arma tagħha fil-forma tal-Internet. Fl-istorja tagħna qatt ma kien aktar faċli li nxerrdu b’mod falz l-awtorità tal-istat. Il-mistoqsija għall-politiċi hija kif jistgħu jindirizzaw din il-problema. Ġlieda attiva kontra d-diżinformazzjoni permezz tat-tagħlim tul il-ħajja tal-popolazzjoni tidher li hija l-unika għażla. Pereżempju, billi jiżdied il-litteriżmu medjatiku fil-kurrikuli tal-iskejjel, jew billi jiġu organizzati seminars dwar din il-kwistjoni għall-adulti u l-persuni rtirati. Il-pass li jmiss għandu jkun li jiġu ppenalizzati dawk li deliberatament ixerrdu messaġġi ta’ allarm. Madankollu, hemm bżonn li tinstab il-linja t-tajba b’tali mod li jiġi evitat it-tixrid ta’ dawn il-messaġġi perikolużi u, fl-istess ħin, li jiġi evitat ir-restrizzjoni tad-dritt għal-libertà tal-kelma. F’dan ir-rigward, hemm ukoll il-ħtieġa li ssir enfasi fuq l-oriġini ta’ dawn ir-rapporti u li wieħed jara jekk is-setgħat barranin (bħar-Russja) ippruvawx idgħajfu l-integrità tal-UE. Stat veru huwa xi ħaġa li għad irridu nistinkaw għaliha.","nl":"Tegenwoordig wordt de rechtsstaat in vele hoeken van de Europese Unie als vanzelfsprekend beschouwd. En toch was in de moderne Europese geschiedenis nooit de wet en de morele waarden net zo’n grote terugtocht als nu. De daling van het vertrouwen van mensen in hun eigen regering, maar ook in overheidsinstellingen, is in de meeste EU-landen zeer merkbaar. De vraag is waar dit verzet tegen gekozen en niet-gekozen instellingen tot stand is gekomen. Het gedeeltelijke antwoord op deze vraag is dat dit geen nieuw fenomeen is. Historisch gezien is een factie altijd onderdeel geweest van de samenleving, die weigerde zich aan een systeem en orde te onderwerpen. In de afgelopen decennia, echter, deze factie van de samenleving heeft haar grootste wapen in de vorm van het internet. Het is in onze geschiedenis nog nooit zo gemakkelijk geweest om het staatsgezag ten onrechte te ondermijnen. De vraag voor politici is hoe ze dit probleem kunnen aanpakken. Een actieve bestrijding van desinformatie door middel van levenslang leren van de bevolking lijkt de enige optie. Bijvoorbeeld door mediageletterdheid toe te voegen aan schoolprogramma’s of door seminars over dit onderwerp te organiseren voor volwassenen en gepensioneerden. De volgende stap moet zijn om degenen te straffen die opzettelijk alarmberichten verspreiden. De juiste weg moet echter worden gevonden om de verspreiding van deze gevaarlijke boodschappen te voorkomen en tegelijkertijd te voorkomen dat het recht op vrije meningsuiting wordt beperkt. In dit verband moet ook aandacht worden besteed aan de oorsprong van deze verslagen en moet worden nagegaan of buitenlandse machten (zoals Rusland) de integriteit van de EU hebben proberen te ondermijnen. Een ware staat is iets waar we nog naar moeten streven.","pl":"W dzisiejszych czasach praworządność jest uznawana za oczywistą w wielu zakątkach Unii Europejskiej. A jednak być może nigdy, we współczesnej historii Europy, prawo i wartości moralne nie były tak dużym odwrotem jak obecnie. Spadek wiary obywateli w ich własny rząd, ale także w instytucje publiczne, jest bardzo zauważalny w większości krajów UE. Pytanie brzmi, gdzie pojawił się ten opór wobec własnych, wybranych i niewybranych instytucji. Częściowa odpowiedź na to pytanie jest taka, że nie jest to nowe zjawisko. Historycznie, frakcja zawsze była częścią społeczeństwa, które odmawiało poddania się żadnemu systemowi i porządkowi. W ostatnich dziesięcioleciach jednak ta frakcja społeczeństwa nabyła swoją największą broń w postaci Internetu. Nigdy w naszej historii nie było łatwiej szerzyć fałszywie podważające władzę państwową. Pytanie dla polityków brzmi, w jaki sposób mogą rozwiązać ten problem. Jedyną opcją wydaje się być aktywna walka z dezinformacją poprzez uczenie się przez całe życie ludności. Na przykład poprzez dodawanie umiejętności korzystania z mediów do programów nauczania lub organizowanie seminariów na ten temat dla dorosłych i emerytów. Kolejnym krokiem musi być karanie tych, którzy celowo rozpowszechniali wiadomości alarmowe. Istnieje jednak potrzeba znalezienia właściwej linii w taki sposób, aby zapobiec rozprzestrzenianiu się tych niebezpiecznych komunikatów, a jednocześnie uniknąć ograniczania prawa do wolności słowa. W tym względzie należy również skupić się na pochodzeniu tych sprawozdań i sprawdzić, czy zagraniczne siły (takie jak Rosja) próbowały podważyć integralność UE. Prawdziwy stan jest czymś, do czego wciąż musimy dążyć.","pt":"Hoje em dia, o Estado de direito é considerado um dado adquirido em muitos cantos da União Europeia. E, no entanto, talvez nunca, na história europeia moderna, a lei e os valores morais foram tão recuos como hoje. O declínio da confiança das pessoas no seu próprio governo, mas também nas instituições públicas, é muito percetível na maioria dos países da UE. A questão é a de saber onde se deu esta resistência às próprias instituições eleitas e não eleitas. A resposta parcial a esta pergunta é que este não é um fenómeno novo. Historicamente, uma fação sempre fez parte da sociedade, que se recusou a submeter-se a qualquer sistema e ordem. Nas últimas décadas, no entanto, esta fação da sociedade adquiriu sua maior arma na forma da Internet. Nunca foi tão fácil em nossa história espalhar falsamente a autoridade estatal. A questão para os políticos é como eles podem resolver este problema. Uma luta ativa contra a desinformação através da aprendizagem ao longo da vida da população parece ser a única opção. Por exemplo, acrescentando a literacia mediática aos currículos escolares ou organizando seminários sobre esta questão para adultos e reformados. O próximo passo deve ser penalizar aqueles que deliberadamente difundem mensagens de alarme. No entanto, é necessário encontrar a linha certa de forma a evitar a difusão destas mensagens perigosas e, ao mesmo tempo, evitar restringir o direito à liberdade de expressão. A este respeito, é igualmente necessário centrar a atenção na origem destes relatórios e verificar se as potências estrangeiras (como a Rússia) tentaram comprometer a integridade da UE. Um verdadeiro estado é algo pelo qual ainda temos de nos esforçar.","ro":"În prezent, statul de drept este considerat de la sine înțeles în multe colțuri ale Uniunii Europene. Și totuși, poate că niciodată, în istoria europeană modernă, legea și valorile morale nu au fost la fel de mult ca în prezent. Declinul încrederii cetățenilor în propriul guvern, dar și în instituțiile publice, este foarte vizibil în majoritatea țărilor UE. Întrebarea este unde s-a produs această rezistență față de propriile instituții alese și nealese. Răspunsul parțial la această întrebare este că acesta nu este un fenomen nou. Din punct de vedere istoric, o facțiune a fost întotdeauna parte a societății, care a refuzat să se supună oricărui sistem și ordine. Cu toate acestea, în ultimele decenii, această facțiune a societății și-a achiziționat cea mai mare armă sub forma internetului. Niciodată nu a fost mai ușor în istoria noastră să se răspândească subminând în mod fals autoritatea statului. Întrebarea pentru politicieni este cum pot aborda această problemă. O luptă activă împotriva dezinformării prin învățarea pe tot parcursul vieții a populației pare a fi singura opțiune. De exemplu, prin adăugarea competenței mediatice la programele școlare sau prin organizarea de seminarii pe această temă pentru adulți și pensionari. Următorul pas trebuie să fie penalizarea celor care au răspândit în mod deliberat mesaje de alarmă. Cu toate acestea, este necesar să se găsească linia corectă astfel încât să se prevină răspândirea acestor mesaje periculoase și, în același timp, să se evite restricționarea dreptului la liberă exprimare. În acest sens, este, de asemenea, necesar să se pună accentul pe originea acestor rapoarte și să se verifice dacă puterile străine (cum ar fi Rusia) au încercat să submineze integritatea UE. O stare adevărată este ceva pentru care trebuie să ne străduim.","sk":"V súčasnosti sa právny štát považuje za samozrejmosť v mnohých kútoch Európskej únie. A predsa možno nikdy v moderných európskych dejinách neboli zákony a morálne hodnoty rovnakou ústupom ako dnes. Pokles dôvery ľudí v ich vlastnú vládu, ale aj verejné inštitúcie, je vo väčšine krajín EÚ veľmi viditeľný. Otázkou je, kde vznikol odpor voči vlastným voleným a nevoleným inštitúciám. Čiastočná odpoveď na túto otázku je, že nejde o nový jav. Historicky bola frakcia vždy súčasťou spoločnosti, ktorá odmietala podriadiť sa akémukoľvek systému a poriadku. V posledných desaťročiach však táto frakcia spoločnosti získala svoju najväčšiu zbraň vo forme internetu. V našej histórii nebolo nikdy jednoduchšie šíriť falošne podkopávanie štátnej autority. Otázka pre politikov znie, ako môžu tento problém riešiť. Zdá sa, že jedinou možnosťou je aktívny boj proti dezinformáciám prostredníctvom celoživotného vzdelávania obyvateľstva. Napríklad pridaním mediálnej gramotnosti do učebných osnov alebo organizovaním seminárov na túto tému pre dospelých a dôchodcov. Ďalším krokom musí byť potrestanie tých, ktorí zámerne šíria poplašné správy. Je však potrebné nájsť správnu líniu tak, aby sa zabránilo šíreniu týchto nebezpečných odkazov a aby sa zároveň zabránilo obmedzeniu práva na slobodu prejavu. V tejto súvislosti je tiež potrebné zamerať sa na pôvod týchto správ a zistiť, či sa zahraničné mocnosti (napríklad Rusko) pokúsili narušiť integritu EÚ. Skutočný stav je niečo, o čo sa stále musíme usilovať.","sl":"Danes je pravna država v mnogih kotičkih Evropske unije samoumevna. In morda nikoli, v sodobni evropski zgodovini, so bile pravo in moralne vrednote tako umik kot danes. Upad zaupanja ljudi v lastno vlado, pa tudi v javne institucije, je v večini držav EU zelo opazen. Vprašanje je, kje je prišlo do tega odpora lastnim izvoljenim in neizvoljenim institucijam. Delni odgovor na to vprašanje je, da to ni nov pojav. Zgodovinsko gledano je bila frakcija vedno del družbe, ki se ni hotela podrediti nobenemu sistemu in redu. V zadnjih desetletjih pa je ta frakcija družbe pridobila svoje največje orožje v obliki interneta. V naši zgodovini ni bilo nikoli lažje širiti lažno spodkopavanja državne oblasti. Vprašanje za politike je, kako lahko rešijo ta problem. Zdi se, da je edina možnost aktivni boj proti dezinformacijam z vseživljenjskim učenjem prebivalstva. Na primer z dodajanjem medijske pismenosti v šolske učne načrte ali z organizacijo seminarjev o tem vprašanju za odrasle in upokojence. Naslednji korak mora biti kaznovanje tistih, ki namerno širijo alarmna sporočila. Vendar pa je treba najti pravo črto tako, da se prepreči širjenje teh nevarnih sporočil in hkrati prepreči omejevanje pravice do svobode govora. V zvezi s tem se je treba osredotočiti tudi na izvor teh poročil in ugotoviti, ali so tuje sile (kot je Rusija) poskušale spodkopati integriteto EU. Še vedno si moramo prizadevati za pravo stanje.","sv":"I dag tas rättsstatsprincipen för givet i många delar av Europeiska unionen. Och ändå kanske aldrig, i den moderna europeiska historien, var lagen och moraliska värdena lika mycket till en reträtt som den är i dag. Nedgången i människors förtroende för sin egen regering, men även för offentliga institutioner, är mycket märkbar i de flesta EU-länder. Frågan är var motståndet mot egna valda och icke valda institutioner har kommit. Det partiella svaret på denna fråga är att detta inte är ett nytt fenomen. Historiskt sett har en fraktion alltid varit en del av samhället, som vägrade att underkasta sig något system och ordning. Under de senaste årtiondena har dock denna fraktion i samhället fått sitt största vapen i form av Internet. Det har aldrig varit lättare i vår historia att sprida falskt undergrävande statliga befogenheter. Frågan för politikerna är hur de kan ta itu med detta problem. En aktiv kamp mot desinformation genom livslångt lärande av befolkningen verkar vara det enda alternativet. Till exempel genom att lägga till mediekompetens i skolornas läroplaner eller genom att anordna seminarier om denna fråga för vuxna och pensionärer. Nästa steg måste vara att straffa dem som avsiktligt sprider larmmeddelanden. Det finns dock ett behov av att hitta rätt linje för att förhindra spridningen av dessa farliga budskap och samtidigt undvika att begränsa rätten till yttrandefrihet. I detta avseende finns det också ett behov av att fokusera på ursprunget till dessa rapporter och att se om utländska makter (t.ex. Ryssland) försökte undergräva EU:s integritet. En sann stat är något vi fortfarande måste sträva efter."}},"title":{"cs":"Proč jsou evropské hodnoty na ústupu","machine_translations":{"bg":"Защо европейските ценности са в упадък","da":"Hvorfor de europæiske værdier er i tilbagegang","de":"Warum sich die europäischen Werte im Niedergang befinden","el":"Γιατί οι ευρωπαϊκές αξίες βρίσκονται σε παρακμή","en":"Why European values are in decline","es":"Por qué los valores europeos están en declive","et":"Miks Euroopa väärtused vähenevad?","fi":"Miksi eurooppalaiset arvot ovat taantumassa","fr":"Pourquoi les valeurs européennes sont en déclin","ga":"An fáth a bhfuil laghdú ag teacht ar luachanna na hEorpa","hr":"Zašto su europske vrijednosti u padu","hu":"Miért csökkennek az európai értékek?","it":"Perché i valori europei sono in declino","lt":"Kodėl Europos vertybės mažėja","lv":"Kāpēc Eiropas vērtības samazinās","mt":"Għaliex il-valuri Ewropej qed jonqsu","nl":"Waarom de Europese waarden dalen","pl":"Dlaczego wartości europejskie spadają","pt":"Por que os valores europeus estão em declínio","ro":"De ce valorile europene sunt în declin","sk":"Prečo sú európske hodnoty v úpadku","sl":"Zakaj evropske vrednote upadajo","sv":"Varför de europeiska värderingarna är på tillbakagång"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×