Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 9c4e961ef5a2a58b1d79a2e5e5e0e351870c06de85ca8a116326dd59a3924f4c

Source: {"body":{"es":": \n\nEn los sucesivos debates de la Conferencia sobre el Futuro de Europa, se ha constatado la confusión existente entre los ciudadanos europeos, de las funciones de alguna de sus instituciones y la conveniencia de clarificarlas. Esta circunstancia, en parte, por el desconocimiento de las instituciones de la UE, lo es también, por la complejidad que se deriva de la actual estructura de la UE, que se articula sobre la dimensión europea, y sobre la dimensión territorial que representan los Estados miembros. El uso de nombres y términos que se prestan a la confusión de los ciudadanos, no ayudan a la comprensión del reparto de poderes entre las instituciones, especialmente entre el Parlamento, el Consejo y el Consejo Europeo y hacen aconsejable plantearse algún tipo de reforma institucional Con esta finalidad se hace la siguiente propuesta: El poder legislativo estará formado por el Parlamento, elegido en las elecciones europeas y por la Cámara de los Estados o Senado Europeo, cuyos miembros serán designados por los Gobiernos de los Estados de la UE. La organización y funcionamiento del Parlamento y de la Cámara de los Estados o Senado Europeo, gozarán de autonomía en el desarrollo de sus funciones legislativas, al tiempo que serían reforzadas sus competencias, con la iniciativa legislativa, en su condición de colegisladores, que coordinarían con la Comisión.","machine_translations":{"bg":": По време на последователните дебати на Конференцията за бъдещето на Европа беше отбелязано объркването между европейските граждани, ролите на някои от неговите институции и необходимостта те да бъдат изяснени. Това се дължи отчасти на липсата на осведоменост на институциите на ЕС поради сложността, която произтича от настоящата структура на ЕС, която е формулирана върху европейското измерение и териториалното измерение на държавите членки. Използването на имена и термини, които могат да доведат до объркване сред гражданите, не спомагат за разбирането на разпределението на правомощията между институциите, особено между Парламента, Съвета и Европейския съвет, и налагат да се обмисли някаква институционална реформа. Законодателните правомощия се състоят от Парламента, избран на изборите за Европейски парламент, и от Камарата на държавите или Европейския Сенат, чиито членове се назначават от правителствата на държавите от ЕС. Организацията и функционирането на Парламента и Камарата на държавите или на Европейския Сенат се ползват с автономност при изпълнението на законодателните им функции, като същевременно укрепват правомощията си, като законодателната инициатива, в качеството им на съзаконодатели, се координират с Комисията.","cs":": V následných rozpravách konference o budoucnosti Evropy byly zaznamenány zmatky mezi evropskými občany, role některých orgánů a institucí a potřeba je vyjasnit. To je částečně způsobeno nedostatečným povědomím orgánů EU z důvodu složitosti, která vyplývá ze stávající struktury EU, která je formulována o evropském rozměru, a o územním rozměru zastoupeném členskými státy. Používání jmen a výrazů, které mohou být zmateny mezi občany, nepřispívají k pochopení rozdělení pravomocí mezi orgány, zejména mezi Parlamentem, Radou a Evropskou radou, a proto je vhodné zvážit nějakou institucionální reformu. Zákonodárnou moc tvoří Parlament zvolený ve volbách do Evropského parlamentu a Sněmovna států nebo Evropský senát, jejichž členy jmenují vlády států EU. Organizace a fungování Parlamentu a Sněmovny států nebo Evropského Senátu požívají při výkonu svých legislativních funkcí samostatnosti a zároveň posilují své pravomoci koordinovat s Komisí legislativní iniciativu jakožto spolunormotvůrce.","da":": Under de successive debatter på konferencen om Europas fremtid er der blevet noteret forvirringen mellem de europæiske borgere, nogle af dens institutioners roller og det ønskelige i at præcisere dem. Dette skyldes til dels manglende kendskab til EU-institutionerne, på grund af den kompleksitet, der opstår som følge af EU's nuværende struktur, som er formuleret om den europæiske dimension, og den territoriale dimension, som medlemsstaterne repræsenterer. Anvendelsen af navne og udtryk, der kan skabe forvirring blandt borgerne, bidrager ikke til at forstå kompetencefordelingen mellem institutionerne, især mellem Parlamentet, Rådet og Det Europæiske Råd, og gør det tilrådeligt at overveje en form for institutionel reform. Den lovgivende magt består af Parlamentet, der vælges ved valget til Europa-Parlamentet, og af det nationale hus eller det europæiske senat, hvis medlemmer udnævnes af EU-staternes regeringer. Parlamentets og det europæiske senats organisation og funktion har autonomi i udøvelsen af deres lovgivningsmæssige funktioner, samtidig med at de styrker deres beføjelser med lovgivningsinitiativet i deres egenskab af medlovgivere til at koordinere med Kommissionen.","de":": In den aufeinanderfolgenden Debatten der Konferenz über die Zukunft Europas wurden die Verwirrung zwischen den europäischen Bürgerinnen und Bürgern, die Rolle einiger ihrer Institutionen und die wünschenswerte Klärung dieser Fragen festgestellt. Dies ist zum Teil auf das mangelnde Bewusstsein der EU-Organe zurückzuführen, was auf die Komplexität zurückzuführen ist, die sich aus der derzeitigen Struktur der EU, die sich auf die europäische Dimension bezieht, und auf die von den Mitgliedstaaten vertretene territoriale Dimension ergibt. Die Verwendung von Namen und Begriffen, die zu Verwirrung unter den Bürgern führen, trägt nicht dazu bei, die Verteilung der Befugnisse zwischen den Organen, insbesondere zwischen Parlament, Rat und Europäischem Rat, zu verstehen und es ratsam zu machen, eine Art institutioneller Reform in Betracht zu ziehen. Die Gesetzgebungsbefugnis besteht aus dem Parlament, das bei den Europawahlen gewählt wird, und aus dem Haus der Staaten oder des Europäischen Senats, dessen Mitglieder von den Regierungen der EU-Staaten ernannt werden. Die Organisation und Arbeitsweise des Parlaments, des Staatshauses oder des Europäischen Senats wird bei der Wahrnehmung ihrer gesetzgeberischen Aufgaben unabhängig und gleichzeitig ihre Befugnisse gestärkt, wobei die Rechtsetzungsinitiative in ihrer Eigenschaft als Mitgesetzgeber mit der Kommission abzustimmen ist.","el":": Στις διαδοχικές συζητήσεις της Διάσκεψης για το Μέλλον της Ευρώπης, επισημάνθηκαν η σύγχυση μεταξύ των ευρωπαίων πολιτών, οι ρόλοι ορισμένων θεσμικών οργάνων της και η σκοπιμότητα αποσαφήνισής τους. Αυτό οφείλεται, εν μέρει, στην έλλειψη ευαισθητοποίησης των θεσμικών οργάνων της ΕΕ, λόγω της πολυπλοκότητας που προκύπτει από την τρέχουσα δομή της ΕΕ, η οποία διαρθρώνεται στην ευρωπαϊκή διάσταση, και στην εδαφική διάσταση που εκπροσωπούν τα κράτη μέλη. Η χρήση ονομάτων και όρων που δημιουργούν σύγχυση μεταξύ των πολιτών, δεν συμβάλλει στην κατανόηση της κατανομής των εξουσιών μεταξύ των θεσμικών οργάνων, ιδίως μεταξύ του Κοινοβουλίου, του Συμβουλίου και του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου, και καθιστά σκόπιμη την εξέταση κάποιου είδους θεσμικής μεταρρύθμισης. Η νομοθετική εξουσία αποτελείται από το Κοινοβούλιο, το οποίο εκλέγεται στις ευρωπαϊκές εκλογές και από τη Βουλή των Κρατών ή την Ευρωπαϊκή Γερουσία, τα μέλη του οποίου διορίζονται από τις κυβερνήσεις των κρατών της ΕΕ. Η οργάνωση και η λειτουργία του Κοινοβουλίου και της Βουλής των Κρατών ή της Ευρωπαϊκής Γερουσίας απολαύουν αυτονομίας κατά την άσκηση των νομοθετικών τους καθηκόντων, ενισχύοντας παράλληλα τις εξουσίες τους, με τη νομοθετική πρωτοβουλία, υπό την ιδιότητά τους ως συννομοθετών, να συντονίζουν με την Επιτροπή.","en":": In the successive debates of the Conference on the Future of Europe, the confusion between European citizens, the roles of some of its institutions and the desirability of clarifying them have been noted. This is, in part, due to the lack of awareness of the EU institutions, because of the complexity that arises from the current structure of the EU, which is articulated on the European dimension, and on the territorial dimension represented by the Member States. The use of names and terms that lend themselves to confusion among citizens, do not help to understand the distribution of powers between the institutions, especially between Parliament, the Council and the European Council and make it advisable to consider some kind of institutional reform. The legislative power shall consist of the Parliament, elected in the European elections and of the House of States or European Senate, whose members shall be appointed by the governments of the EU States. The organisation and functioning of the Parliament and the House of States or the European Senate shall enjoy autonomy in the performance of their legislative functions, while at the same time strengthening their powers, with the legislative initiative, in their capacity as co-legislators, to coordinate with the Commission.","et":": Euroopa tulevikku käsitleva konverentsi järjestikustel aruteludel märgiti ära Euroopa kodanike segadus, mõnede institutsioonide roll ja nende selgitamise soovitavus. See on osaliselt tingitud ELi institutsioonide vähesest teadlikkusest, keerukusest, mis tuleneb ELi praegusest struktuurist, mis on sõnastatud Euroopa mõõtme ja liikmesriikide territoriaalse mõõtme kohta. Kodanike seas segadust tekitada võivate nimede ja terminite kasutamine ei aita mõista volituste jaotust institutsioonide vahel, eriti parlamendi, nõukogu ja Euroopa Ülemkogu vahel, ning seetõttu on soovitav kaaluda teatavat institutsioonilist reformi. Seadusandlik võim koosneb Euroopa Parlamendi valimistel valitavast Euroopa Parlamendist ning riikidekojast või Euroopa Senatist, mille liikmed nimetavad ametisse ELi liikmesriikide valitsused. Parlamendi ja riikidekoja või Euroopa Senati korraldus ja toimimine on oma seadusandlike ülesannete täitmisel autonoomsed, tugevdades samal ajal nende volitusi seadusandliku algatusega kaasseadusandjatena koordineerida tegevust komisjoniga.","fi":": Euroopan tulevaisuutta käsitelleessä konferenssissa käydyissä peräkkäisissä keskusteluissa on todettu, että Euroopan kansalaiset ovat hämmentyneitä, joidenkin sen toimielinten roolit ja niiden selventäminen on toivottavaa. Tämä johtuu osittain EU:n toimielinten tietämättömyydestä ja monimutkaisuudesta, joka johtuu EU:n nykyisestä rakenteesta, joka liittyy eurooppalaiseen ulottuvuuteen, ja jäsenvaltioiden edustamasta alueellisesta ulottuvuudesta. Nimien ja termien käyttö, joka aiheuttaa sekaannusta kansalaisten keskuudessa, ei auta ymmärtämään toimielinten välistä toimivallan jakoa, erityisesti parlamentin, neuvoston ja Eurooppa-neuvoston välillä, ja sen vuoksi on suositeltavaa harkita jonkinlaista toimielinuudistusta. Lainsäädäntövalta muodostuu Euroopan parlamentin vaaleissa valitusta parlamentista sekä Euroopan valtioiden parlamentista tai senaatista, jonka jäsenet EU:n jäsenvaltioiden hallitukset nimittävät. Parlamentin ja valtioiden parlamentin tai Euroopan senaatin organisaatio ja toiminta ovat itsenäisiä niiden hoitaessa lainsäädäntätehtäviään, ja samalla ne vahvistavat valtuuksiaan lainsäädäntöaloitteella lainsäätäjinä sovittaa toimintansa yhteen komission kanssa.","fr":": Dans les débats successifs de la Conférence sur l’avenir de l’Europe, on a noté la confusion entre les citoyens européens, le rôle de certaines de ses institutions et l’opportunité de les clarifier. Cela est dû, en partie, au manque de sensibilisation des institutions de l’UE, à la complexité qui découle de la structure actuelle de l’UE, qui s’articule autour de la dimension européenne, et à la dimension territoriale représentée par les États membres. L’utilisation de noms et de termes qui se prêtent à la confusion entre les citoyens, n’aide pas à comprendre la répartition des compétences entre les institutions, en particulier entre le Parlement, le Conseil et le Conseil européen, et rend souhaitable d’envisager une forme de réforme institutionnelle. Le pouvoir législatif se compose du Parlement, élu aux élections européennes et de la Chambre des États ou du Sénat européen, dont les membres sont nommés par les gouvernements des États membres de l’Union européenne. L’organisation et le fonctionnement du Parlement et de la Chambre des États ou du Sénat européen jouissent d’une autonomie dans l’exercice de leurs fonctions législatives, tout en renforçant leurs pouvoirs, avec l’initiative législative, en leur qualité de colégislateurs, de coordonner avec la Commission.","ga":": Sna díospóireachtaí a bhí ag an gComhdháil ar Thodhchaí na hEorpa i ndiaidh a chéile, tugadh faoi deara an mearbhall idir saoránaigh na hEorpa, róil roinnt dá hinstitiúidí agus a inmhianaithe atá sé iad a shoiléiriú. Tá sé sin amhlaidh, i bpáirt, mar gheall ar easpa feasachta na n-institiúidí AE, mar gheall ar an gcastacht a eascraíonn as struchtúr reatha an Aontais Eorpaigh, atá ag cur in iúl maidir leis an ngné Eorpach, agus maidir leis an ngné chríochach a ndéanann na Ballstáit ionadaíocht uirthi. Ní chuidíonn úsáid ainmneacha agus téarmaí a thugann mearbhall i measc saoránach dóibh féin le tuiscint a fháil ar dháileadh na gcumhachtaí idir na hinstitiúidí, go háirithe idir an Pharlaimint, an Chomhairle agus an Chomhairle Eorpach agus tá sé inmholta athchóiriú institiúideach de chineál éigin a mheas. Is éard a bheidh sa chumhacht reachtach an Pharlaimint, arna dtoghadh sna toghcháin Eorpacha agus Teach na Stát nó an Seanad Eorpach, arb iad rialtais Bhallstáit an AE a cheapfaidh a comhaltaí. Beidh uathriail ag eagrúchán agus ag oibriú na Parlaiminte agus Theach na Stát nó ag an Seanad Eorpach i gcomhlíonadh a bhfeidhmeanna reachtacha agus, ag an am céanna, ag neartú a gcumhachtaí, leis an tionscnamh reachtach, ina gcáil mar chomhreachtóirí, chun comhordú a dhéanamh leis an gCoimisiún.","hr":": U uzastopnim raspravama Konferencije o budućnosti Europe primijećena je pomutnja među europskim građanima, uloge nekih njezinih institucija i poželjnost njihova razjašnjavanja. To je djelomično posljedica nedostatka svijesti institucija EU-a zbog složenosti koja proizlazi iz trenutačne strukture EU-a, koja se temelji na europskoj dimenziji i teritorijalnoj dimenziji koju predstavljaju države članice. Upotreba imena i pojmova koji se mogu zbuniti među građanima, ne pomažu u razumijevanju raspodjele ovlasti među institucijama, posebno između Parlamenta, Vijeća i Europskog vijeća, te je preporučljivo razmotriti neku vrstu institucijske reforme. Zakonodavna ovlast sastoji se od Parlamenta, izabranog na europskim izborima i Doma država ili Europskog Senata, čije članove imenuju vlade država članica EU-a. Organizacija i funkcioniranje Parlamenta i Doma država ili Europskog Senata uživaju autonomiju u obavljanju svojih zakonodavnih funkcija, istodobno jačajući njihove ovlasti, zakonodavnom inicijativom, u svojstvu suzakonodavaca, radi koordinacije s Komisijom.","hu":": Az Európa jövőjéről szóló konferencia egymást követő vitái során megemlítették az európai polgárok közötti zavart, egyes intézményeinek szerepét, valamint annak tisztázását. Ez részben annak tudható be, hogy az uniós intézmények nem ismerik az EU jelenlegi szerkezetét, amely az európai dimenzióban és a tagállamok által képviselt területi dimenzióban gyökerezik. A polgárok körében zavart keltő nevek és kifejezések használata nem segíti elő az intézmények közötti hatáskörmegosztás megértését, különösen a Parlament, a Tanács és az Európai Tanács között, és tanácsos fontolóra venni valamilyen intézményi reformot. A jogalkotói hatáskör az európai választásokon megválasztott parlamentből és az Államok Házából vagy az Európai Szenátusból áll, amelynek tagjait az uniós tagállamok kormányai nevezik ki. A Parlament és az Államok Háza vagy az Európai Szenátus szervezete és működése autonómiát élvez jogalkotási feladataik ellátása során, ugyanakkor a jogalkotási kezdeményezés révén – társjogalkotói minőségükben – a Bizottsággal való koordinációra vonatkozó hatáskörüket erősíti.","it":": Nei successivi dibattiti della Conferenza sul futuro dell'Europa sono state rilevate la confusione tra i cittadini europei, il ruolo di alcune delle sue istituzioni e l'opportunità di chiarirli. Ciò è dovuto, in parte, alla scarsa consapevolezza delle istituzioni dell'UE, alla complessità che deriva dall'attuale struttura dell'UE, articolata sulla dimensione europea, e alla dimensione territoriale rappresentata dagli Stati membri. L'uso di nomi e termini che si prestano alla confusione tra i cittadini non aiutano a comprendere la ripartizione dei poteri tra le istituzioni, in particolare tra Parlamento, Consiglio e Consiglio europeo, e rendono opportuno prendere in considerazione un qualche tipo di riforma istituzionale. Il potere legislativo è costituito dal Parlamento, eletto alle elezioni europee e dalla Camera degli Stati o dal Senato europeo, i cui membri sono nominati dai governi degli Stati dell'UE. L'organizzazione e il funzionamento del Parlamento e della Camera degli Stati o del Senato europeo godono di autonomia nell'esercizio delle loro funzioni legislative, rafforzando nel contempo i loro poteri, con l'iniziativa legislativa, in qualità di colegislatori, di coordinarsi con la Commissione.","lt":": Viena po kitos vykusiose Konferencijos dėl Europos ateities diskusijose buvo atkreiptas dėmesys į painiavą tarp Europos piliečių, kai kurių jos institucijų vaidmenis ir pageidavimą jas paaiškinti. Tai iš dalies lemia nepakankamas ES institucijų informuotumas dėl dabartinės ES struktūros sudėtingumo, kuris susijęs su Europos dimensija ir valstybių narių atstovaujamu teritoriniu aspektu. Pavardžių ir terminų, kurie kelia painiavą tarp piliečių, vartojimas nepadeda suprasti įgaliojimų paskirstymo tarp institucijų, ypač tarp Parlamento, Tarybos ir Europos Vadovų Tarybos, ir todėl patartina apsvarstyti kokią nors institucinę reformą. Įstatymų leidžiamąją galią sudaro Parlamentas, renkamas per Europos Parlamento rinkimus, ir valstybių rūmai arba Europos Senatas, kurių narius skiria ES valstybių vyriausybės. Parlamento ir Valstybių Rūmų arba Europos Senato struktūra ir veikimas yra autonomiškas vykdant teisėkūros funkcijas, tuo pačiu metu sustiprinant jų įgaliojimus teisėkūros iniciatyva, kaip teisės aktų leidėjams, koordinuoti veiksmus su Komisija.","lv":": Konferences par Eiropas nākotni secīgajās debatēs tika atzīmētas neskaidrības starp Eiropas pilsoņiem, dažu tās iestāžu loma un vēlamība tos precizēt. Daļēji tas ir tāpēc, ka ES iestādes nav pietiekami informētas, jo pastāv sarežģītība, ko rada pašreizējā ES struktūra, kas ir formulēta Eiropas dimensijā, un dalībvalstu pārstāvētā teritoriālā dimensija. Vārdu un terminu izmantošana, kas rada neskaidrības pilsoņu vidū, nepalīdz izprast pilnvaru sadalījumu starp iestādēm, jo īpaši starp Parlamentu, Padomi un Eiropadomi, un tāpēc ir ieteicams apsvērt kāda veida institucionālo reformu. Likumdošanas pilnvaras ir Parlaments, kas ievēlēts Eiropas Parlamenta vēlēšanās, kā arī Valstu palāta vai Eiropas Senāts, kura locekļus ieceļ ES dalībvalstu valdības. Parlamenta un Valstu palātas vai Eiropas Senāta organizatoriskajai darbībai un darbībai ir autonomija savu likumdošanas funkciju izpildē, vienlaikus stiprinot to pilnvaras ar likumdošanas iniciatīvu kā likumdevējiem saskaņot darbību ar Komisiju.","mt":": Fid-dibattiti suċċessivi tal-Konferenza dwar il-Ġejjieni tal-Ewropa, ġew innutati l-konfużjoni bejn iċ-ċittadini Ewropej, ir-rwoli ta’ xi wħud mill-istituzzjonijiet tagħha u x-xewqa li jiġu ċċarati. Dan huwa parzjalment minħabba n-nuqqas ta’ għarfien tal-istituzzjonijiet tal-UE, minħabba l-kumplessità li tirriżulta mill-istruttura attwali tal-UE, li hija artikolata dwar id-dimensjoni Ewropea, u dwar id-dimensjoni territorjali rrappreżentata mill-Istati Membri. L-użu ta’ ismijiet u termini li jwasslu għal konfużjoni fost iċ-ċittadini, ma jgħinux biex wieħed jifhem it-tqassim tal-poteri bejn l-istituzzjonijiet, speċjalment bejn il-Parlament, il-Kunsill u l-Kunsill Ewropew u jagħmluha rakkomandabbli li jiġi kkunsidrat xi tip ta’ riforma istituzzjonali. Is-setgħa leġislattiva għandha tikkonsisti mill-Parlament, elett fl-elezzjonijiet Ewropej u mill-Kamra ta’ l-Istati jew mis-Senat Ewropew, li l-membri tiegħu jinħatru mill-gvernijiet ta’ l-Istati ta’ l-UE. L-organizzazzjoni u l-funzjonament tal-Parlament u tal-Kamra tal-Istati jew tas-Senat Ewropew għandhom igawdu minn awtonomija fit-twettiq tal-funzjonijiet leġislattivi tagħhom, filwaqt li fl-istess ħin isaħħu s-setgħat tagħhom, bl-inizjattiva leġislattiva, fil-kapaċità tagħhom ta’ koleġiżlaturi, biex jikkoordinaw mal-Kummissjoni.","nl":": In de opeenvolgende debatten van de Conferentie over de toekomst van Europa is gewezen op de verwarring tussen de Europese burgers, de rol van sommige van haar instellingen en de wenselijkheid deze te verduidelijken. Dit is deels te wijten aan het gebrek aan bewustzijn van de EU-instellingen, door de complexiteit die voortvloeit uit de huidige structuur van de EU, die is gebaseerd op de Europese dimensie, en de territoriale dimensie van de lidstaten. Het gebruik van namen en termen die zich lenen voor verwarring bij de burgers, helpt niet bij het begrijpen van de verdeling van de bevoegdheden tussen de instellingen, met name tussen het Parlement, de Raad en de Europese Raad en maakt het raadzaam om een soort institutionele hervorming te overwegen. De wetgevende macht bestaat uit het parlement, gekozen bij de Europese verkiezingen en het Huis van Staten of de Europese Senaat, waarvan de leden worden benoemd door de regeringen van de EU-staten. De organisatie en de werking van het parlement en het Huis van Staten of de Europese Senaat genieten autonomie bij de uitoefening van hun wetgevende taken en versterken tegelijkertijd hun bevoegdheden, met het wetgevingsinitiatief, in hun hoedanigheid van medewetgevers, om met de Commissie te coördineren.","pl":": Podczas kolejnych debat konferencji w sprawie przyszłości Europy odnotowano zamieszanie między obywatelami europejskimi, rolę niektórych jej instytucji oraz potrzebę ich wyjaśnienia. Wynika to częściowo z braku świadomości instytucji UE, ze względu na złożoność wynikającą z obecnej struktury UE, która opiera się na wymiarze europejskim, oraz na wymiarze terytorialnym reprezentowanym przez państwa członkowskie. Stosowanie nazw i terminów, które powodują zamieszanie wśród obywateli, nie przyczyniają się do zrozumienia podziału uprawnień między instytucjami, zwłaszcza między Parlamentem, Radą i Radą Europejską, i sprawiają, że wskazane jest rozważenie pewnego rodzaju reformy instytucjonalnej. W skład władzy ustawodawczej wchodzą Parlament wybrany w wyborach europejskich oraz Izba Państw lub Senat Europejski, których członkowie są mianowani przez rządy państw UE. Organizacja i funkcjonowanie Parlamentu i Izby Państw lub Senatu Europejskiego korzystają z autonomii w wykonywaniu swoich funkcji prawodawczych, a jednocześnie wzmacniają swoje uprawnienia, wraz z inicjatywą ustawodawczą, jako współprawodawcy, w celu koordynacji z Komisją.","pt":": Nos sucessivos debates da Conferência sobre o Futuro da Europa, foi assinalada a confusão entre os cidadãos europeus, o papel de algumas das suas instituições e a conveniência de os clarificar. Isto deve-se, em parte, à falta de sensibilização das instituições da UE, devido à complexidade que decorre da atual estrutura da UE, articulada na dimensão europeia e na dimensão territorial representada pelos Estados-Membros. A utilização de nomes e termos que se prestam a confusão entre os cidadãos, não contribui para compreender a repartição de competências entre as instituições, especialmente entre o Parlamento, o Conselho e o Conselho Europeu, e recomenda que se pondere uma reforma institucional. O poder legislativo é composto pelo Parlamento, eleito nas eleições europeias e pela Câmara dos Estados ou pelo Senado Europeu, cujos membros são nomeados pelos Governos dos Estados da UE. A organização e o funcionamento do Parlamento e da Câmara dos Estados ou do Senado Europeu gozam de autonomia no exercício das suas funções legislativas, reforçando simultaneamente os seus poderes, com a iniciativa legislativa, na sua qualidade de colegisladores, de coordenação com a Comissão.","ro":": În dezbaterile succesive din cadrul Conferinței privind viitorul Europei, s-a remarcat confuzia dintre cetățenii europeni, rolurile unora dintre instituțiile sale și oportunitatea clarificării acestora. Acest lucru se datorează, în parte, lipsei de conștientizare a instituțiilor UE, din cauza complexității care rezultă din structura actuală a UE, care este articulată pe dimensiunea europeană și pe dimensiunea teritorială reprezentată de statele membre. Utilizarea numelor și a termenilor care creează confuzie în rândul cetățenilor nu contribuie la înțelegerea repartizării competențelor între instituții, în special între Parlament, Consiliu și Consiliul European, și face recomandabilă luarea în considerare a unui fel de reformă instituțională. Competența legislativă este constituită din Parlament, ales în cadrul alegerilor europene, și din Camera statelor sau din Senatul European, ai căror membri sunt numiți de guvernele statelor UE. Organizarea și funcționarea Parlamentului și a Camerei statelor sau a Senatului European se bucură de autonomie în exercitarea funcțiilor lor legislative, consolidând în același timp competențele acestora, prin inițiativa legislativă, în calitatea lor de colegiuitori, de coordonare cu Comisia.","sk":": V nasledujúcich rozpravách Konferencie o budúcnosti Európy sa zaznamenal zmätok medzi európskymi občanmi, úlohy niektorých jej inštitúcií a potreba ich objasnenia. Čiastočne je to spôsobené nedostatočnou informovanosťou inštitúcií EÚ z dôvodu zložitosti, ktorá vyplýva zo súčasnej štruktúry EÚ, ktorá je formulovaná na európskom rozmere a na teritoriálnom rozmere, ktorý predstavujú členské štáty. Používanie názvov a výrazov, ktoré môžu medzi občanmi zmiasť, nepomáha pochopiť rozdelenie právomocí medzi inštitúciami, najmä medzi Parlamentom, Radou a Európskou radou, a odporúča zvážiť určitú inštitucionálnu reformu. Legislatívnu právomoc tvorí parlament zvolený v európskych voľbách a Snemovňa štátov alebo Európsky senát, ktorého členov vymenúvajú vlády štátov EÚ. Organizácia a fungovanie Parlamentu a Snemovne štátov alebo Európskeho senátu majú autonómiu pri výkone svojich legislatívnych funkcií a zároveň posilňujú svoje právomoci s legislatívnou iniciatívou ako spoluzákonodarcovia koordinovať svoju činnosť s Komisiou.","sl":": V zaporednih razpravah konference o prihodnosti Evrope so bili opaženi zmeda med evropskimi državljani, vloge nekaterih njenih institucij in zaželenost njihove pojasnitve. To je deloma posledica premajhne ozaveščenosti institucij EU zaradi zapletenosti, ki izhaja iz sedanje strukture EU, ki temelji na evropski razsežnosti in teritorialni razsežnosti, ki jo predstavljajo države članice. Uporaba imen in izrazov, ki omogočajo zmedo med državljani, ne pomaga razumeti porazdelitve pristojnosti med institucijami, zlasti med Parlamentom, Svetom in Evropskim svetom, in priporoča, da se preuči nekakšna institucionalna reforma. Zakonodajno pristojnost sestavljajo Parlament, izvoljen na evropskih volitvah, in dom držav ali evropski senat, katerega člane imenujejo vlade držav EU. Organizacija in delovanje Parlamenta in Državnega doma ali Evropskega senata sta pri opravljanju svojih zakonodajnih nalog avtonomna, hkrati pa krepita svoja pooblastila, pri čemer sta zakonodajna pobuda kot sozakonodajalca usklajena s Komisijo.","sv":": Under de successiva debatterna i konferensen om Europas framtid har förvirringen mellan EU-medborgarna, vissa av dess institutioners roller och önskvärdheten av att klargöra dem noterats. Detta beror delvis på EU-institutionernas bristande medvetenhet, på grund av den komplexitet som följer av EU:s nuvarande struktur, som är formulerad om den europeiska dimensionen, och om den territoriella dimension som medlemsstaterna representerar. Användningen av namn och termer som ger upphov till förvirring bland medborgarna bidrar inte till att förstå fördelningen av befogenheter mellan institutionerna, särskilt mellan parlamentet, rådet och Europeiska rådet, och gör det lämpligt att överväga någon form av institutionell reform. Den lagstiftande makten ska bestå av parlamentet, som väljs i valet till Europaparlamentet och av nationalhuset eller den europeiska senaten, vars ledamöter ska utses av EU-staternas regeringar. Parlamentets och staternas parlaments eller den europeiska senatens organisation och funktion ska åtnjuta självständighet när de utför sina lagstiftande uppgifter, samtidigt som de stärker sina befogenheter, med lagstiftningsinitiativet, i egenskap av medlagstiftare, att samordna med kommissionen."}},"title":{"es":"Reformas Institucionales de la Unión Europea","machine_translations":{"bg":"Институционални реформи на Европейския съюз","cs":"Institucionální reformy Evropské unie","da":"Institutionelle reformer af Den Europæiske Union","de":"Institutionelle Reformen der Europäischen Union","el":"Θεσμικές μεταρρυθμίσεις της Ευρωπαϊκής Ένωσης","en":"Institutional reforms of the European Union","et":"Euroopa Liidu institutsioonilised reformid","fi":"Euroopan unionin institutionaaliset uudistukset","fr":"Réformes institutionnelles de l’Union européenne","ga":"Athchóirithe institiúideacha an Aontais Eorpaigh","hr":"Institucionalne reforme Europske unije","hu":"Az Európai Unió intézményi reformjai","it":"Riforme istituzionali dell'Unione europea","lt":"Europos Sąjungos institucinės reformos","lv":"Eiropas Savienības institucionālās reformas","mt":"Riformi istituzzjonali tal-Unjoni Ewropea","nl":"Institutionele hervormingen van de Europese Unie","pl":"Reformy instytucjonalne Unii Europejskiej","pt":"Reformas institucionais da União Europeia","ro":"Reformele instituționale ale Uniunii Europene","sk":"Inštitucionálne reformy Európskej únie","sl":"Institucionalne reforme Evropske unije","sv":"Institutionella reformer av Europeiska unionen"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×