Values and rights, rule of law, security

Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: da08168dbb09a454027ff140e7ff89473b4421429cc572c1c51f4dcf50eb1086

Source: {"body":{"hu":"Vékony jégen táncol az a jogalkotó, amely faji- és/vagy etnikai adatok deszegregációs célú gyűjtését írja elő. Tekintve a negatív történelmi tapasztalatokat, illetve azt a tényt, hogy ilyen adatok gyűjtése jogilag igen körültekintő, számos garanciális elemet magába foglaló szabályozást igényel, talán nem véletlen, hogy a tanulmányban vizsgált országok egy részében – jellemzően a nyugat-európai országokban – a jogszabályok kategorikusan tiltják a faji és/vagy etnikai származásra vonatkozó adatok oktatási célból történő gyűjtését. A kelet-közép-európai országok egy részében, ezzel szemben, vagy kifejezetten törvényi előírás alapján, vagy pedig a törvényi szabályozás adta mozgástéren belül, a jogalkalmazó döntése alapján gyűjtenek faji- és/vagy etnikai adatokat deszegregációs célból. A téma aktualitását leginkább az jelzi, hogy Magyarországgal és Szlovákiával szemben jelenleg is kötelezettségszegési eljárás van folyamatban, amelyben az Európai Bizottság e szabályok meglétét kéri számon.\nA tanulmány vizsgálja a kiválasztott országokban, hogy létezik-e a faji- és/vagy etnikai adatok deszegregációs célú gyűjtésének gyakorlata, és amennyiben igen, kik az adatkezelésre jogosultak, illetve, hogy a szabályozásban érvényesül-e a célhoz kötöttség elve. \nAmennyiben a fenti bevezető felkeltette az érdeklődését, a szerzőnek a felvetett kérdésekkel kapcsolatos megállapításait megtalálja tanulmányban. \nhttp://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","machine_translations":{"bg":"Законодателят, който изисква събирането на расови и/или етнически данни за целите на десегрегацията, танцува върху тънък лед. Предвид отрицателния исторически опит и факта, че събирането на такива данни е много разумно от правна гледна точка и изисква редица предпазни мерки, вероятно не е случайно, че в някои от страните, разгледани в проучването — обикновено западноевропейските държави — законодателството категорично забранява събирането на данни за расовия и/или етническия произход за образователни цели. В някои държави от Централна и Източна Европа обаче расовите и/или етническите данни се събират с цел десегрегация въз основа на законово изискване или в рамките на предвидената в закона свобода на преценка въз основа на решението на изпълнителя. Темата се илюстрира главно от факта, че Унгария и Словакия все още са обект на процедури за нарушение, в които Европейската комисия изисква тези правила да съществуват. В проучването се разглежда дали съществува практика за събиране на расови и/или етнически данни за целите на десегрегацията в избраните държави и ако това е така, кой има право на обработване на данни и дали принципът на ограничаване в рамките на целта се прилага в регламента. Ако се интересувате от въведението по-горе, можете да намерите констатациите на автора по въпросите, повдигнати в проучване. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","cs":"Zákonodárce, který vyžaduje shromažďování rasových a/nebo etnických údajů pro účely odstranění segregace, tančí na tenkém ledě. Vzhledem k negativním historickým zkušenostem a skutečnosti, že shromažďování těchto údajů je z právního hlediska velmi obezřetné a vyžaduje řadu záruk, není možná náhoda, že v některých zemích studie – obvykle západoevropských zemích – právní předpisy kategoricky zakazují shromažďování údajů o rasovém a/nebo etnickém původu pro vzdělávací účely. V některých zemích střední a východní Evropy se však rasové a/nebo etnické údaje shromažďují pro účely odstranění segregace, a to buď na základě zákonného požadavku, nebo v rámci prostoru pro uvážení stanoveného zákonem, na základě rozhodnutí vykonavatele. Toto téma dokládá především skutečnost, že Maďarsko a Slovensko jsou stále předmětem řízení o nesplnění povinnosti, v nichž Evropská komise požaduje, aby tato pravidla existovala. Studie zkoumá, zda ve vybraných zemích existuje praxe shromažďování rasových a/nebo etnických údajů pro účely odstranění segregace, a pokud ano, kdo má právo na zpracování údajů a zda je v nařízení použita zásada omezení účelu. Máte-li zájem o úvod výše, najdete autorova zjištění k tématům uvedeným ve studii. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","da":"Den lovgiver, der kræver indsamling af racemæssige og/eller etniske data til desegregationsformål, danser på tynd is. I betragtning af de negative historiske erfaringer og det forhold, at indsamlingen af sådanne data juridisk set er meget forsigtig og kræver en række sikkerhedsforanstaltninger, er det måske ikke tilfældigt, at lovgivningen i nogle af de lande, der undersøges i undersøgelsen — typisk vesteuropæiske lande — kategorisk forbyder indsamling af data om racemæssig og/eller etnisk oprindelse til uddannelsesformål. I nogle af de central- og østeuropæiske lande indsamles racemæssige og/eller etniske data imidlertid med henblik på desegregation, enten på grundlag af et lovkrav eller inden for den skønsmargen, der er fastsat ved lov, på grundlag af den håndhævende myndigheds afgørelse. Emnet illustreres hovedsagelig af, at Ungarn og Slovakiet stadig er genstand for traktatbrudsprocedurer, hvor Europa-Kommissionen anmoder om, at disse regler findes. Undersøgelsen undersøger, om der er en praksis med indsamling af racemæssige og/eller etniske data til desegregationsformål i de udvalgte lande, og i givet fald hvem der har ret til databehandling, og om princippet om formålsbegrænsning anvendes i forordningen. Hvis du er interesseret i indledningen ovenfor, kan du finde forfatterens resultater om de spørgsmål, der rejses i en undersøgelse. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","de":"Der Gesetzgeber, der die Erhebung von rassischen und/oder ethnischen Daten zu Zwecken der Segregation verlangt, ist das Tanzen auf dünnem Eis. Angesichts der negativen historischen Erfahrungen und der Tatsache, dass die Erhebung solcher Daten rechtlich sehr vorsichtig ist und eine Reihe von Schutzmaßnahmen erfordert, ist es vielleicht nicht zufällig, dass in einigen der in der Studie untersuchten Länder – typisch westeuropäischer Länder – die Erhebung von Daten über rassische und/oder ethnische Herkunft für Bildungszwecke kategorisch verboten ist. In einigen mittel- und osteuropäischen Ländern werden jedoch rassische und/oder ethnische Daten zu Zwecken der Segregation erhoben, entweder auf der Grundlage einer gesetzlichen Anforderung oder im Rahmen des gesetzlich vorgesehenen Ermessens auf der Grundlage der Entscheidung des Vollstreckungsberechtigten. Das Thema wird vor allem dadurch veranschaulicht, dass Ungarn und die Slowakei noch Vertragsverletzungsverfahren eingeleitet haben, in denen die Europäische Kommission die Existenz dieser Vorschriften fordert. In der Studie wird untersucht, ob es eine Praxis gibt, rassische und/oder ethnische Daten zu Zwecken der Segregation in den ausgewählten Ländern zu sammeln und, falls ja, wer Anspruch auf Datenverarbeitung hat und ob der Grundsatz der Zweckbindung in der Verordnung Anwendung findet. Wenn Sie an der Einleitung oben interessiert sind, finden Sie die Ergebnisse des Autors zu den angesprochenen Themen in einer Studie. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","el":"Ο νομοθέτης που απαιτεί τη συλλογή φυλετικών και/ή εθνοτικών δεδομένων για σκοπούς εξάλειψης του διαχωρισμού χορεύει σε λεπτό πάγο. Δεδομένης της αρνητικής ιστορικής εμπειρίας και του γεγονότος ότι η συλλογή τέτοιων δεδομένων είναι πολύ συνετή από νομική άποψη και απαιτεί ορισμένες διασφαλίσεις, ίσως δεν είναι τυχαίο το γεγονός ότι σε ορισμένες από τις χώρες που εξετάστηκαν στη μελέτη -κατά κανόνα χώρες της Δυτικής Ευρώπης — η νομοθεσία απαγορεύει κατηγορηματικά τη συλλογή δεδομένων σχετικά με τη φυλετική και/ή εθνοτική καταγωγή για εκπαιδευτικούς σκοπούς. Ωστόσο, σε ορισμένες χώρες της Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης, τα φυλετικά και/ή εθνοτικά δεδομένα συλλέγονται για σκοπούς εξάλειψης του διαχωρισμού, είτε βάσει νομοθετικής απαίτησης είτε εντός του περιθωρίου διακριτικής ευχέρειας που προβλέπει ο νόμος, βάσει της απόφασης του φορέα επιβολής του νόμου. Το θέμα καταδεικνύεται κυρίως από το γεγονός ότι η Ουγγαρία και η Σλοβακία εξακολουθούν να υπόκεινται σε διαδικασίες επί παραβάσει, στις οποίες η Ευρωπαϊκή Επιτροπή ζητεί την ύπαρξη αυτών των κανόνων. Η μελέτη εξετάζει κατά πόσον υπάρχει πρακτική συλλογής φυλετικών και/ή εθνοτικών δεδομένων για σκοπούς εξάλειψης του διαχωρισμού στις επιλεγμένες χώρες και, εάν ναι, ποιος δικαιούται την επεξεργασία δεδομένων και κατά πόσον εφαρμόζεται η αρχή του περιορισμού του σκοπού στον κανονισμό. Αν ενδιαφέρεστε για την παραπάνω εισαγωγή, μπορείτε να βρείτε τα πορίσματα του συγγραφέα σχετικά με τα θέματα που θίγονται σε μια μελέτη. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","en":"The legislator that requires the collection of racial and/or ethnic data for desegregation purposes is dancing on thin ice. Given the negative historical experience and the fact that the collection of such data is legally very prudent and requires a number of safeguards, it is perhaps not accidental that in some of the countries examined in the study — typically Western European countries — legislation categorically prohibits the collection of data on racial and/or ethnic origin for educational purposes. In some of the Central and Eastern European countries, however, racial and/or ethnic data are collected for desegregation purposes, either on the basis of a statutory requirement or within the margin of discretion provided for by law, on the basis of the decision of the enforcer. The topic is mainly illustrated by the fact that Hungary and Slovakia are still subject to infringement procedures, in which the European Commission requests that these rules exist. The study examines whether there is a practice of collecting racial and/or ethnic data for desegregation purposes in the selected countries and, if so, who is entitled to data processing and whether the principle of purpose limitation is applied in the regulation. If you are interested in the introduction above, you can find the author’s findings on the issues raised in a study. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","es":"El legislador que requiere la recopilación de datos raciales o étnicos con fines de desegregación está bailando sobre hielo fino. Dada la experiencia histórica negativa y el hecho de que la recopilación de esos datos es jurídicamente muy prudente y requiere una serie de salvaguardias, tal vez no sea accidental que en algunos de los países examinados en el estudio -por lo general países de Europa occidental- la legislación prohíba categóricamente la recopilación de datos sobre el origen racial o étnico con fines educativos. Sin embargo, en algunos de los países de Europa central y oriental, los datos raciales o étnicos se recopilan con fines de segregación, ya sea sobre la base de un requisito legal o dentro del margen de discreción previsto por la ley, sobre la base de la decisión del ejecutor. El tema se ilustra principalmente por el hecho de que Hungría y Eslovaquia siguen siendo objeto de procedimientos de infracción, en los que la Comisión Europea solicita la existencia de estas normas. El estudio examina si existe una práctica de recopilación de datos raciales o étnicos con fines de segregación en los países seleccionados y, en caso afirmativo, quién tiene derecho al tratamiento de datos y si el Reglamento aplica el principio de limitación de la finalidad. Si está interesado en la introducción anterior, puede encontrar las conclusiones del autor sobre las cuestiones planteadas en un estudio. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","et":"Seadusandja, kes nõuab rassiliste ja/või etniliste andmete kogumist segregatsiooni kaotamise eesmärgil, tantsib õhukesel jääl. Arvestades negatiivset ajaloolist kogemust ja asjaolu, et selliste andmete kogumine on õiguslikult väga ettevaatlik ja nõuab mitmeid kaitsemeetmeid, ei ole võib-olla juhuslik, et mõnes uuringus uuritud riigis – tavaliselt Lääne-Euroopa riikides – keelavad õigusaktid kategooriliselt andmete kogumise rassilise ja/või etnilise päritolu kohta hariduslikel eesmärkidel. Mõnes Kesk- ja Ida-Euroopa riigis kogutakse rassilisi ja/või etnilisi andmeid segregatsiooni kaotamise eesmärgil kas seadusest tuleneva nõude alusel või seaduses ette nähtud kaalutlusõiguse piires täitevasutuse otsuse alusel. Seda teemat illustreerib peamiselt asjaolu, et Ungari ja Slovakkia suhtes kohaldatakse endiselt rikkumismenetlusi, mille puhul Euroopa Komisjon nõuab, et need eeskirjad kehtiksid. Uuringus uuritakse, kas valitud riikides on olemas rassiliste ja/või etniliste andmete kogumise tava segregatsiooni kaotamise eesmärgil ning kui jah, siis kellel on õigus andmetöötlusele, ning kas määruses kohaldatakse eesmärgi piiramise põhimõtet. Kui olete eespool toodud sissejuhatusest huvitatud, leiate autori järeldused uuringus tõstatatud küsimuste kohta. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","fi":"Lainsäätäjä, joka vaatii rotu- ja/tai etnisten tietojen keräämistä erottelun purkamista varten, on tanssimassa ohuella jäällä. Kun otetaan huomioon aiemmat kielteiset kokemukset ja se, että tällaisten tietojen kerääminen on oikeudellisesti hyvin varovaista ja edellyttää useita suojatoimia, ei ehkä ole sattumaa, että joissakin tutkimuksessa tarkastelluissa maissa – tyypillisesti Länsi-Euroopan maissa – lainsäädännössä kielletään ehdottomasti rotua ja/tai etnistä alkuperää koskevien tietojen kerääminen koulutustarkoituksiin. Joissakin Keski- ja Itä-Euroopan maissa rodullisia ja/tai etnisiä tietoja kerätään kuitenkin erottelun purkamista varten joko lakisääteisen vaatimuksen perusteella tai laissa säädetyn harkintavallan rajoissa täytäntöönpanoviranomaisen päätöksen perusteella. Aihetta kuvastaa pääasiassa se, että Unkariin ja Slovakiaan sovelletaan edelleen rikkomusmenettelyjä, joissa Euroopan komissio pyytää, että nämä säännöt ovat olemassa. Tutkimuksessa tarkastellaan, kerätäänkö valikoiduissa maissa rotu- ja/tai etnisiä tietoja erottelun purkamista varten ja jos on, kenellä on oikeus tietojen käsittelyyn ja sovelletaanko asetuksessa käyttötarkoituksen rajoittamisen periaatetta. Jos olet kiinnostunut edellä olevasta johdannosta, löydät tekijän havainnot tutkimuksessa esiin tuoduista kysymyksistä. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","fr":"Le législateur qui exige la collecte de données raciales et/ou ethniques à des fins de déségrégation, danse sur la glace mince. Compte tenu de l’expérience historique négative et du fait que la collecte de ces données est juridiquement très prudente et nécessite un certain nombre de garanties, il n’est peut-être pas accidentel que dans certains des pays examinés dans l’étude — en général les pays d’Europe occidentale — la législation interdit catégoriquement la collecte de données sur la race et/ou l’origine ethnique à des fins éducatives. Toutefois, dans certains pays d’Europe centrale et orientale, des données raciales et/ou ethniques sont collectées à des fins de déségrégation, soit sur la base d’une exigence légale, soit dans les limites du pouvoir discrétionnaire prévu par la loi, sur la base de la décision de l’exécutif. Le sujet est principalement illustré par le fait que la Hongrie et la Slovaquie font toujours l’objet de procédures d’infraction, dans le cadre desquelles la Commission européenne demande l’existence de ces règles. L’étude examine s’il existe une pratique de collecte de données raciales et/ou ethniques à des fins de déségrégation dans les pays sélectionnés et, dans l’affirmative, qui a droit au traitement des données et si le principe de limitation des finalités est appliqué dans le règlement. Si vous êtes intéressé par l’introduction ci-dessus, vous pouvez trouver les conclusions de l’auteur sur les questions soulevées dans une étude. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","ga":"Is é an reachtóir a éilíonn bailiú sonraí ciníocha agus/nó eitneacha chun críocha dídheighilte damhsa ar oighear tanaí. Ós rud é go bhfuil taithí dhiúltach stairiúil acu agus toisc go bhfuil bailiú sonraí den sórt sin an-éifeachtach ó thaobh an dlí de agus go bhfuil roinnt cosaintí ag teastáil ina leith, b’fhéidir nach de thimpiste é go gcuireann reachtaíocht – tíortha Iarthar na hEorpa de ghnáth – cosc de réir a chéile ar bhailiú sonraí ar bhunús ciníoch agus/nó eitneach chun críocha oideachais. I roinnt de na tíortha i Lár agus in Oirthear na hEorpa, áfach, bailítear sonraí ciníocha agus/nó eitneacha chun críocha dídheighilte, ar bhonn ceanglais reachtúil nó laistigh den lamháil discréide dá bhforáiltear leis an dlí, ar bhonn chinneadh an fhorfheidhmitheora. Léirítear an topaic go príomha toisc go bhfuil an Ungáir agus an tSlóvaic fós faoi réir nósanna imeachta um shárú, ina n-iarrann an Coimisiún Eorpach go mbeadh na rialacha sin ann. Scrúdaítear sa staidéar an bhfuil cleachtas ann sonraí ciníocha agus/nó eitneacha a bhailiú chun críocha dídheighilte sna tíortha roghnaithe agus, má tá, cé atá i dteideal próiseáil sonraí agus an gcuirtear prionsabal an teorannaithe de réir cuspóra i bhfeidhm sa rialachán. Má tá suim agat sa réamhrá thuas, is féidir leat teacht ar thorthaí an údair maidir leis na saincheisteanna a tarraingíodh anuas i staidéar. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","hr":"Zakonodavac koji zahtijeva prikupljanje rasnih i/ili etničkih podataka u svrhu desegregacije pleše na tankom ledu. S obzirom na negativno povijesno iskustvo i činjenicu da je prikupljanje takvih podataka pravno vrlo razborito i zahtijeva niz zaštitnih mjera, možda nije slučajno da se u nekim zemljama ispitanim u studiji – obično zapadnoeuropskim zemljama – zakonodavstvo kategorički zabranjuje prikupljanje podataka o rasnom i/ili etničkom podrijetlu u obrazovne svrhe. Međutim, u nekim zemljama srednje i istočne Europe rasni i/ili etnički podaci prikupljaju se u svrhu desegregacije, bilo na temelju zakonskog zahtjeva ili u okviru diskrecijskog prava predviđenog zakonom, na temelju odluke izvršitelja. Tu je temu uglavnom vidljivo iz činjenice da Mađarska i Slovačka i dalje podliježu postupcima zbog povrede prava, u kojima Europska komisija zahtijeva da ta pravila postoje. U studiji se ispituje postoji li praksa prikupljanja rasnih i/ili etničkih podataka u svrhu desegregacije u odabranim zemljama i, ako jest, tko ima pravo na obradu podataka te primjenjuje li se načelo ograničenja svrhe u Uredbi. Ako ste zainteresirani za gore navedeni uvod, možete pronaći autorove nalaze o pitanjima postavljenima u studiji. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","it":"Il legislatore che richiede la raccolta di dati razziali e/o etnici a fini di desegregazione sta ballando sul ghiaccio sottile. Data l'esperienza storica negativa e il fatto che la raccolta di tali dati è giuridicamente molto prudente e richiede una serie di garanzie, non è forse casuale che in alcuni dei paesi esaminati nello studio — tipicamente paesi dell'Europa occidentale — la legislazione vieti categoricamente la raccolta di dati sull'origine razziale e/o etnica a fini educativi. In alcuni paesi dell'Europa centrale e orientale, tuttavia, i dati razziali e/o etnici sono raccolti a fini di desegregazione, sulla base di un requisito di legge o entro il margine di discrezionalità previsto dalla legge, sulla base della decisione dell'esecutivo. L'argomento è principalmente illustrato dal fatto che l'Ungheria e la Slovacchia sono ancora oggetto di procedure d'infrazione, in cui la Commissione europea chiede l'esistenza di tali norme. Lo studio esamina se esiste una pratica di raccolta di dati razziali e/o etnici a fini di desegregazione nei paesi selezionati e, in caso affermativo, chi ha diritto al trattamento dei dati e se il principio della limitazione delle finalità è applicato nel regolamento. Se siete interessati all'introduzione di cui sopra, potete trovare i risultati dell'autore sulle questioni sollevate in uno studio. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","lt":"Teisės aktų leidėjas, reikalaujantis rinkti rasinius ir (arba) etninius duomenis segregacijos panaikinimo tikslais, šoka ant plono ledo. Atsižvelgiant į neigiamą istorinę patirtį ir į tai, kad tokių duomenų rinkimas teisiškai yra labai apdairus ir reikalauja tam tikrų apsaugos priemonių, galbūt neatsitiktinai kai kuriose tyrime nagrinėtose šalyse – paprastai Vakarų Europos šalyse – teisės aktuose kategoriškai draudžiama rinkti duomenis apie rasinę ir (arba) etninę kilmę švietimo tikslais. Tačiau kai kuriose Vidurio ir Rytų Europos šalyse rasiniai ir (arba) etniniai duomenys renkami siekiant panaikinti segregaciją, remiantis įstatymų nustatytais reikalavimais arba įstatymų numatyta diskrecija, remiantis vykdymo užtikrinimo institucijos sprendimu. Šią temą daugiausia iliustruoja tai, kad Vengrijai ir Slovakijai vis dar taikomos pažeidimo nagrinėjimo procedūros, kuriose Europos Komisija prašo, kad šios taisyklės būtų taikomos. Tyrime nagrinėjama, ar pasirinktose šalyse rasiniai ir (arba) etniniai duomenys renkami siekiant panaikinti segregaciją ir, jei taip, kas turi teisę į duomenų tvarkymą ir ar reglamente taikomas tikslo apribojimo principas. Jei jus domina aukščiau pateiktas įvadas, galite rasti autoriaus išvadas dėl tyrime iškeltų klausimų. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","lv":"Likumdevējs, kas pieprasa rasu un/vai etnisko datu vākšanu desegregācijas nolūkos, dejo uz plāna ledus. Ņemot vērā negatīvo vēsturisko pieredzi un to, ka šādu datu vākšana ir juridiski ļoti piesardzīga un prasa vairākus aizsardzības pasākumus, iespējams, nav nejauši, ka dažās pētījumā aplūkotajās valstīs — parasti Rietumeiropas valstīs — tiesību akti kategoriski aizliedz vākt datus par rasi un/vai etnisko izcelsmi izglītības nolūkos. Tomēr dažās Centrāleiropas un Austrumeiropas valstīs rasu un/vai etniskie dati tiek vākti segregācijas novēršanas nolūkā, pamatojoties vai nu uz likumā noteiktu prasību, vai saskaņā ar tiesību aktos paredzēto rīcības brīvību, pamatojoties uz izpildītāja lēmumu. Šo tematu galvenokārt ilustrē tas, ka uz Ungāriju un Slovākiju joprojām attiecas pienākumu neizpildes procedūras, kurās Eiropas Komisija pieprasa, lai šie noteikumi pastāvētu. Pētījumā tiek pārbaudīts, vai izvēlētajās valstīs pastāv rasu un/vai etnisku datu vākšanas prakse desegregācijas nolūkos un, ja tā ir, kam ir tiesības uz datu apstrādi, un vai regulā ir piemērots mērķa ierobežojuma princips. Ja jūs interesē iepriekš minētais ievads, jūs varat atrast autora secinājumus par pētījumā izvirzītajiem jautājumiem. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","mt":"Il-leġiżlatur li jeħtieġ il-ġbir ta’ data razzjali u/jew etnika għal skopijiet ta’ desegregazzjoni huwa żfin fuq silġ irqiq. Minħabba l-esperjenza storika negattiva u l-fatt li l-ġbir ta’ din id-data huwa legalment prudenti ħafna u jeħtieġ għadd ta’ salvagwardji, forsi mhuwiex aċċidentali li f’xi wħud mill-pajjiżi eżaminati fl-istudju — tipikament il-pajjiżi tal-Ewropa tal-Punent — il-leġiżlazzjoni tipprojbixxi b’mod kategoriku l-ġbir ta’ data dwar l-oriġini razzjali u/jew etnika għal skopijiet edukattivi. F’xi wħud mill-pajjiżi tal-Ewropa Ċentrali u tal-Lvant, madankollu, id-data razzjali u/jew etnika tinġabar għal finijiet ta’ desegregazzjoni, jew abbażi ta’ rekwiżit statutorju jew fil-marġni ta’ diskrezzjoni previst mil-liġi, abbażi tad-deċiżjoni tal-infurzatur. Is-suġġett jidher prinċipalment mill-fatt li l-Ungerija u s-Slovakkja għadhom soġġetti għal proċeduri ta’ ksur, li fihom il-Kummissjoni Ewropea titlob li dawn ir-regoli jeżistu. L-istudju jeżamina jekk hemmx prattika ta’ ġbir ta’ data razzjali u/jew etnika għal skopijiet ta’ desegregazzjoni fil-pajjiżi magħżula u, jekk iva, min huwa intitolat għall-ipproċessar tad-data u jekk il-prinċipju tal-limitazzjoni tal-iskop huwiex applikat fir-regolament. Jekk inti interessat fl-introduzzjoni ta’ hawn fuq, tista’ ssib is-sejbiet tal-awtur dwar il-kwistjonijiet imqajma fi studju. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","nl":"De wetgever die het verzamelen van raciale en/of etnische gegevens voor desegregatiedoeleinden vereist, danst op dun ijs. Gezien de negatieve historische ervaring en het feit dat het verzamelen van dergelijke gegevens juridisch zeer voorzichtig is en een aantal waarborgen vereist, is het misschien niet toevallig dat in sommige van de in de studie onderzochte landen — typisch West-Europese landen — wetgeving het verzamelen van gegevens over ras en/of etnische afkomst voor educatieve doeleinden categorisch verbiedt. In sommige landen van Midden- en Oost-Europa worden echter raciale en/of etnische gegevens verzameld met het oog op desegregatie, hetzij op basis van een wettelijke verplichting, hetzij binnen de beoordelingsmarge waarin de wet voorziet, op basis van de beslissing van de uitvoerder. Het onderwerp wordt vooral geïllustreerd door het feit dat Hongarije en Slowakije nog steeds het voorwerp zijn van inbreukprocedures, waarin de Europese Commissie vraagt dat deze regels bestaan. In de studie wordt onderzocht of er sprake is van een praktijk van het verzamelen van raciale en/of etnische gegevens voor desegregatiedoeleinden in de geselecteerde landen en, zo ja, wie recht heeft op gegevensverwerking en of het beginsel van doelbinding in de verordening wordt toegepast. Als u geïnteresseerd bent in bovenstaande inleiding, kunt u de bevindingen van de auteur over de kwesties die aan de orde worden gesteld in een studie vinden. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","pl":"Prawodawca, który wymaga gromadzenia danych rasowych lub etnicznych do celów desegregacji, tańczy na cienkim lodzie. Biorąc pod uwagę negatywne doświadczenia historyczne oraz fakt, że gromadzenie takich danych jest bardzo ostrożne pod względem prawnym i wymaga szeregu zabezpieczeń, być może nie jest przypadkowe, że w niektórych krajach badanych w badaniu – zazwyczaj w krajach Europy Zachodniej – przepisy kategorycznie zabraniają gromadzenia danych o pochodzeniu rasowym lub etnicznym do celów edukacyjnych. W niektórych krajach Europy Środkowej i Wschodniej dane rasowe i/lub etniczne są jednak gromadzone do celów desegregacji na podstawie ustawowego wymogu lub w ramach zakresu uznania przewidzianego w ustawie, na podstawie orzeczenia organu egzekucyjnego. Temat ten ilustruje przede wszystkim fakt, że Węgry i Słowacja nadal są przedmiotem postępowań w sprawie uchybienia zobowiązaniom państwa członkowskiego, w których Komisja Europejska domaga się istnienia tych przepisów. W badaniu zbadano, czy w wybranych krajach istnieje praktyka gromadzenia danych rasowych lub etnicznych do celów desegregacji, a jeśli tak, to kto jest uprawniony do przetwarzania danych oraz czy zasada ograniczenia celu jest stosowana w rozporządzeniu. Jeśli jesteś zainteresowany powyższym wprowadzeniem, możesz znaleźć ustalenia autora dotyczące kwestii poruszonych w badaniu. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","pt":"O legislador que exige a recolha de dados raciais e/ou étnicos para fins de dessagregação é dançar em gelo fino. Dada a experiência histórica negativa e o facto de a recolha desses dados ser juridicamente muito prudente e exigir uma série de salvaguardas, talvez não seja acidental que, em alguns dos países examinados no estudo — tipicamente países da Europa Ocidental — a legislação proíba categoricamente a recolha de dados sobre a origem racial e/ou étnica para fins educativos. Em alguns dos países da Europa Central e Oriental, no entanto, os dados raciais e/ou étnicos são recolhidos para fins de dessagregação, quer com base num requisito legal, quer dentro da margem de discricionariedade prevista na lei, com base na decisão do executor. O tema é ilustrado principalmente pelo facto de a Hungria e a Eslováquia continuarem a ser objeto de processos por infração, em que a Comissão Europeia solicita a existência destas regras. O estudo examina se existe uma prática de recolha de dados raciais e/ou étnicos para fins de dessagregação nos países selecionados e, em caso afirmativo, quem tem direito ao tratamento de dados e se o princípio da limitação da finalidade é aplicado no regulamento. Se você estiver interessado na introdução acima, você pode encontrar as conclusões do autor sobre as questões levantadas em um estudo. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","ro":"Legiuitorul care solicită colectarea de date rasiale și/sau etnice în scopul desegregării dansează pe gheață subțire. Având în vedere experiența istorică negativă și faptul că colectarea acestor date este foarte prudentă din punct de vedere juridic și necesită o serie de garanții, probabil că nu este accidental faptul că în unele dintre țările examinate în studiu – de obicei țările din Europa de Vest – legislația interzice categoric colectarea de date privind originea rasială și/sau etnică în scopuri educaționale. Cu toate acestea, în unele țări din Europa Centrală și de Est, datele rasiale și/sau etnice sunt colectate în scopuri de desegregare, fie pe baza unei cerințe legale, fie în limitele marjei de apreciere prevăzute de lege, pe baza deciziei executorului. Subiectul este ilustrat în principal de faptul că Ungaria și Slovacia fac încă obiectul unor proceduri de constatare a neîndeplinirii obligațiilor, în care Comisia Europeană solicită ca aceste norme să existe. Studiul analizează dacă există o practică de colectare a datelor rasiale și/sau etnice în scopul desegregării în țările selectate și, în caz afirmativ, cine are dreptul la prelucrarea datelor și dacă principiul limitării scopului este aplicat în regulament. Dacă sunteți interesat de introducerea de mai sus, puteți găsi concluziile autorului cu privire la problemele ridicate într-un studiu. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","sk":"Zákonodarca, ktorý vyžaduje zber rasových a/alebo etnických údajov na účely desegregácie, tancuje na tenkom ľade. Vzhľadom na negatívne historické skúsenosti a skutočnosť, že zber takýchto údajov je právne veľmi opatrný a vyžaduje si niekoľko záruk, možno nie je náhodné, že v niektorých krajinách skúmaných v štúdii – zvyčajne západoeurópskych krajinách – právne predpisy kategoricky zakazujú zber údajov o rasovom a/alebo etnickom pôvode na vzdelávacie účely. V niektorých krajinách strednej a východnej Európy sa však rasové a/alebo etnické údaje zbierajú na účely desegregácie, a to buď na základe zákonnej požiadavky, alebo v rámci voľnej úvahy stanovenej zákonom na základe rozhodnutia exekútora. Túto tému dokazuje najmä skutočnosť, že Maďarsko a Slovensko sú stále predmetom konaní o porušení povinnosti, v ktorých Európska komisia požaduje, aby tieto pravidlá existovali. V štúdii sa skúma, či vo vybraných krajinách existuje prax zhromažďovania rasových a/alebo etnických údajov na účely desegregácie, a ak áno, kto má nárok na spracovanie údajov a či sa v nariadení uplatňuje zásada obmedzenia účelu. Ak máte záujem o úvod vyššie, môžete nájsť zistenia autora k otázkam nastoleným v štúdii. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","sl":"Zakonodajalec, ki zahteva zbiranje rasnih in/ali etničnih podatkov za namene desegregacije, pleše na tankem ledu. Glede na negativne zgodovinske izkušnje in dejstvo, da je zbiranje takih podatkov pravno zelo preudarno in zahteva številne zaščitne ukrepe, morda ni slučajno, da v nekaterih državah, obravnavanih v študiji – običajno zahodnoevropskih državah – zakonodaja kategorično prepoveduje zbiranje podatkov o rasi in/ali narodnosti za izobraževalne namene. V nekaterih državah srednje in vzhodne Evrope pa se rasni in/ali etnični podatki zbirajo za namene odprave segregacije, bodisi na podlagi zakonske zahteve bodisi v okviru diskrecijske pravice, določene z zakonom, na podlagi odločitve izvršilca. To temo ponazarja predvsem dejstvo, da sta Madžarska in Slovaška še vedno predmet postopkov za ugotavljanje kršitev, v katerih Evropska komisija zahteva, da ta pravila obstajajo. Študija preučuje, ali v izbranih državah obstaja praksa zbiranja rasnih in/ali etničnih podatkov za namene odprave segregacije in, če je tako, kdo je upravičen do obdelave podatkov in ali se v uredbi uporablja načelo omejitve namena. Če vas zanima zgoraj navedeni uvod, lahko najdete avtorjeve ugotovitve o vprašanjih, izpostavljenih v študiji. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf","sv":"Den lagstiftare som kräver insamling av rasuppgifter och/eller etniska uppgifter för desegregationsändamål dansar på tunn is. Med tanke på den negativa historiska erfarenheten och det faktum att insamlingen av sådana uppgifter är juridiskt mycket försiktig och kräver ett antal skyddsåtgärder är det kanske inte oavsiktligt att lagstiftningen i vissa av de länder som granskades i studien – typiskt västeuropeiska länder – kategoriskt förbjuder insamling av uppgifter om ras och/eller etniskt ursprung i utbildningssyfte. I vissa central- och östeuropeiska länder samlas emellertid rasuppgifter och/eller etniska uppgifter in för att minska segregering, antingen på grundval av ett lagstadgat krav eller inom det utrymme för skönsmässig bedömning som föreskrivs i lag, på grundval av verkställighetsmannens beslut. Ämnet illustreras främst av det faktum att Ungern och Slovakien fortfarande är föremål för överträdelseförfaranden, där Europeiska kommissionen begär att dessa regler ska finnas. Studien undersöker om det finns praxis att samla in rasuppgifter och/eller etniska uppgifter för desegregationsändamål i de utvalda länderna och, i så fall, vem som har rätt till databehandling och om principen om ändamålsbegränsning tillämpas i förordningen. Om du är intresserad av inledningen ovan, kan du hitta författarens slutsatser om de frågor som tas upp i en studie. http://mfi.gov.hu/wp-content/uploads/2020/10/8_marinkasgyorgy_tordelt.pdf"}},"title":{"hu":"Marinkás György: Oktatási célú etnikai adatgyűjtés és a szegregáció helyzete egyes nyugat- és közép-kelet-európai országokban","machine_translations":{"bg":"Дьорд Маринкас: Събиране на етнически данни за образователни цели и ситуация на сегрегация в някои страни от Западна и Централна Източна Европа","cs":"György Marinkás: Shromažďování etnických údajů pro vzdělávací účely a situace segregace v některých zemích západní a střední východní Evropy","da":"György Marinkás: Indsamling af etniske data til uddannelsesformål og segregeringssituationen i nogle vest- og centraløsteuropæiske lande","de":"György Marinkás: Erhebung ethnischer Daten zu Bildungszwecken und Situation der Segregation in einigen west- und mittelosteuropäischen Ländern","el":"György Marinkás: Συλλογή εθνοτικών δεδομένων για εκπαιδευτικούς σκοπούς και κατάσταση διαχωρισμού σε ορισμένες χώρες της Δυτικής και της Κεντρικής Ανατολικής Ευρώπης","en":"György Marinkás: Ethnic data collection for educational purposes and situation of segregation in some Western and Central Eastern European countries","es":"György Marinkás: Recopilación de datos étnicos con fines educativos y situación de segregación en algunos países de Europa occidental y central","et":"György Marinkás: Etniliste andmete kogumine hariduslikel eesmärkidel ja segregatsiooni olukord mõnes Lääne- ja Kesk-Ida-Euroopa riigis","fi":"György Marinkás: Etninen tiedonkeruu koulutustarkoituksiin ja joissakin Länsi- ja Keski-Euroopan maissa vallitseva erottelutilanne","fr":"György Marinkás: Collecte de données ethniques à des fins éducatives et situation de ségrégation dans certains pays d’Europe occidentale et centrale","ga":"György Marinkás: Bailiú sonraí eitneacha chun críocha oideachais agus cásanna deighilte i roinnt tíortha in Iarthar agus i Lár na hEorpa","hr":"György Marinkás: Prikupljanje etničkih podataka u obrazovne svrhe i stanje segregacije u nekim zemljama zapadne i srednje istočne Europe","it":"György Marinkás: Raccolta di dati etnici a fini educativi e situazione di segregazione in alcuni paesi dell'Europa centrale e occidentale","lt":"György Marinkįs: Etninių duomenų rinkimas švietimo tikslais ir segregacijos padėtis kai kuriose Vakarų ir Vidurio Rytų Europos šalyse","lv":"György Marinkás: Etnisko datu vākšana izglītības mērķiem un segregācijas situācija dažās Rietumeiropas un Centrāleiropas valstīs","mt":"György Marinkás: Ġbir ta’ data etnika għal skopijiet edukattivi u sitwazzjoni ta’ segregazzjoni f’xi pajjiżi tal-Ewropa tal-Punent u tal-Lvant Ċentrali","nl":"György Marinkás: Verzameling van etnische gegevens voor educatieve doeleinden en segregatiesituatie in sommige landen van West- en Midden-Europa","pl":"György Marinkás: Gromadzenie danych etnicznych do celów edukacyjnych i sytuacji segregacji w niektórych krajach Europy Zachodniej i Środkowo-Wschodniej","pt":"György Marinkás: Recolha de dados étnicos para fins educativos e situação de segregação em alguns países da Europa Ocidental e Central","ro":"György Marinkás: Colectarea datelor etnice în scopuri educaționale și situația segregării în unele țări din Europa Centrală și de Vest","sk":"György Marinkás: Zhromažďovanie etnických údajov na vzdelávacie účely a situácia segregácie v niektorých krajinách západnej a strednej a východnej Európy","sl":"György Marinkás: Zbiranje etničnih podatkov za izobraževalne namene in stanje segregacije v nekaterih državah zahodne in srednjevzhodne Evrope","sv":"György Marinkás: Insamling av etniska uppgifter för utbildningsändamål och segregering i vissa väst- och centralösteuropeiska länder"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×