Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 32af25406075cc0e2983f564623ee52899ed453a22135b92f10f06c077ed462c

Source: {"body":{"fr":"La Charte est applicable aux institutions et organes de l’Union européenne. Pour ce qui est des États membres, la Charte la charte s’applique « uniquement lorsqu’ils mettent en œuvre le droit de l’Union » (article 51, paragraphe 1).\nIl en découle un décalage entre la perception des citoyens (la Charte est le catalogue des droits fondamentaux en vigueur dans l’UE) et la réalité : la Charte n’est pas applicable dans la plupart des situations de la vie courante (par exemple : violences policières lors d’une manifestation, violation du droit à un procès équitable, violation de la vie privée ou du secret des communications, etc.), puisque, dans ces situations, l’État membre ne met pas en œuvre le droit de l’Union.\nCeci n’est pas inévitable. Bien sûr, l’Union n’a que les compétences qui lui sont conférées par les Traités et la Charte ne peut pas étendre cette compétence. Mais rendre la Charte applicable à toute situation de la vie ne signifie pas élargir les compétences de l’Union.\nLe champ d’application de la Charte doit donc être élargi pour couvrir toute situation où un droit fondamental peut avoir été bafoué. Cela pourrait se faire en modifiant le premier paragraphe de l’article 51 de la Charte, comme suit :\n« Les institutions, organes et organismes de l’Union européenne et les États membres reconnaissent à toute personne les droits et libertés définis dans la présente Charte. Ils en promeuvent l’application conformément à leurs compétences respectives. »","machine_translations":{"bg":"Хартата се прилага за институциите и органите на Европейския съюз. Що се отнася до държавите членки, Хартата се прилага „само когато те прилагат правото на Съюза“ (член 51, параграф 1). Това води до разминаване между възприятието на гражданите (Хартата е каталогът на основните права в сила в ЕС) и реалността: Хартата не се прилага в повечето ситуации от ежедневието (напр.: полицейско насилие по време на демонстрации, нарушаване на правото на справедлив съдебен процес, нарушаване на неприкосновеността на личния живот или поверителността на комуникациите и т.н.), тъй като в тези ситуации държавата членка не прилага правото на ЕС. Това не е неизбежно. Разбира се, Съюзът разполага само с правомощията, които са му предоставени с Договорите, и Хартата не може да разшири тази компетентност. Но превръщането на Хартата в приложима към всяка ситуация в живота не означава разширяване на областите на компетентност на Съюза. Следователно приложното поле на Хартата трябва да бъде разширено, за да обхване всяка ситуация, в която може да е било нарушено основно право. Това може да се постигне чрез изменение на член 51, първа алинея от Хартата, както следва: \"Институциите, органите, службите и агенциите на Европейския съюз и на държавите членки признават на всички лица правата и свободите, предвидени в настоящата харта. Те насърчават прилагането му в съответствие със съответните им компетенции\".","cs":"Listina se vztahuje na orgány a instituce Evropské unie. Pokud jde o členské státy, Listina se použije „pouze při provádění práva Unie“ (čl. 51 odst. 1). To vede k propasti mezi vnímáním občanů (Listina je katalogem základních práv platných v EU) a skutečností: Listina není použitelná ve většině situací každodenního života (např.: policejní násilí během demonstrací, porušení práva na spravedlivý proces, narušení soukromí nebo důvěrnosti komunikace atd.), neboť v těchto situacích členský stát neuplatňuje právo EU. Tohle není nevyhnutelné. Unie má samozřejmě pouze pravomoci, které jí svěřují Smlouvy, a Listina nemůže tuto pravomoc rozšířit. Avšak skutečnost, že se Listina použije na jakoukoli situaci v životě, neznamená rozšíření pravomocí Unie. Oblast působnosti Listiny musí být proto rozšířena tak, aby zahrnovala jakoukoli situaci, kdy mohlo být porušeno základní právo. Toho lze dosáhnout změnou čl. 51 prvního pododstavce Listiny takto: „Orgány, instituce a jiné subjekty Evropské unie a členských států uznávají všem osobám práva a svobody stanovené v této listině. Podporují jeho uplatňování v souladu se svými příslušnými pravomocemi.“","da":"Chartret finder anvendelse på Den Europæiske Unions institutioner og organer. For så vidt angår medlemsstaterne finder chartret \"kun anvendelse, når de gennemfører EU-retten\" (artikel 51, stk. 1). Dette fører til en kløft mellem borgernes opfattelse (chartret er kataloget over grundlæggende rettigheder i EU) og virkeligheden: chartret finder ikke anvendelse i de fleste situationer i hverdagen (f.eks.: politivold under demonstrationer, krænkelse af retten til en retfærdig rettergang, krænkelse af privatlivets fred eller kommunikationshemmeligheder osv.), da medlemsstaten i disse situationer ikke gennemfører EU-retten. Det er ikke uundgåeligt. Unionen har naturligvis kun de beføjelser, som traktaterne tillægger den, og chartret kan ikke udvide denne kompetence. Men hvis chartret skal finde anvendelse på enhver situation i livet, er det ikke ensbetydende med en udvidelse af Unionens beføjelser. Chartrets anvendelsesområde skal derfor udvides til at omfatte alle situationer, hvor en grundlæggende rettighed kan være blevet krænket. Dette kan gøres ved at ændre chartrets artikel 51, stk. 1, som følger: \"Den Europæiske Unions og medlemsstaternes institutioner, organer, kontorer og agenturer anerkender alle de rettigheder og friheder, der er fastsat i dette charter. De fremmer anvendelsen heraf i overensstemmelse med deres respektive beføjelser.\"","de":"Die Charta gilt für die Organe und Einrichtungen der Europäischen Union. Für die Mitgliedstaaten gilt die Charta „nur bei der Durchführung des Rechts der Union“ (Art. 51 Abs. 1). Dies führt zu einer Diskrepanz zwischen der Wahrnehmung der Bürger (die Charta ist der Katalog der Grundrechte in der EU) und der Realität: die Charta ist in den meisten Situationen des täglichen Lebens nicht anwendbar (z. B.: polizeiliche Gewalt bei Demonstrationen, Verletzung des Rechts auf ein faires Verfahren, Verletzung der Privatsphäre oder des Kommunikationsgeheimnisses usw.), da der Mitgliedstaat in solchen Fällen das Unionsrecht nicht umsetzt. Das ist nicht unvermeidlich. Natürlich hat die Union nur die Zuständigkeiten, die ihr durch die Verträge übertragen werden, und die Charta kann diese Zuständigkeit nicht ausdehnen. Aber die Charta auf alle Lebenssituationen anwendbar zu machen, bedeutet nicht, die Zuständigkeiten der Union zu erweitern. Der Anwendungsbereich der Charta muss daher auf alle Situationen ausgedehnt werden, in denen ein Grundrecht verletzt werden kann. Dies könnte durch eine Änderung von Artikel 51 Absatz 1 der Charta wie folgt geschehen: „Die Organe, Einrichtungen und sonstigen Stellen der Europäischen Union und die Mitgliedstaaten erkennen die in dieser Charta verankerten Rechte und Freiheiten an. Sie fördern ihre Anwendung im Einklang mit ihren jeweiligen Zuständigkeiten.“","el":"Ο Χάρτης εφαρμόζεται στα θεσμικά και λοιπά όργανα της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Όσον αφορά τα κράτη μέλη, ο Χάρτης εφαρμόζεται «μόνο όταν εφαρμόζουν το δίκαιο της Ένωσης» (άρθρο 51 παράγραφος 1). Αυτό οδηγεί σε χάσμα μεταξύ της αντίληψης των πολιτών (ο Χάρτης είναι ο κατάλογος των θεμελιωδών δικαιωμάτων που ισχύει στην ΕΕ) και της πραγματικότητας: ο Χάρτης δεν εφαρμόζεται στις περισσότερες περιπτώσεις της καθημερινής ζωής (π.χ.: αστυνομική βία κατά τη διάρκεια διαδηλώσεων, παραβίαση του δικαιώματος σε δίκαιη δίκη, παραβίαση της ιδιωτικής ζωής ή του απορρήτου των επικοινωνιών κ.λπ.), δεδομένου ότι στις περιπτώσεις αυτές το κράτος μέλος δεν εφαρμόζει το δίκαιο της ΕΕ. Αυτό δεν είναι αναπόφευκτο. Φυσικά, η Ένωση διαθέτει μόνο τις εξουσίες που της έχουν ανατεθεί από τις Συνθήκες και ο Χάρτης δεν μπορεί να επεκτείνει αυτή την αρμοδιότητα. Ωστόσο, η εφαρμογή του Χάρτη σε κάθε κατάσταση στη ζωή δεν σημαίνει επέκταση των αρμοδιοτήτων της Ένωσης. Ως εκ τούτου, το πεδίο εφαρμογής του Χάρτη πρέπει να διευρυνθεί ώστε να καλύπτει κάθε περίπτωση παραβίασης θεμελιώδους δικαιώματος. Αυτό θα μπορούσε να γίνει με την τροποποίηση του άρθρου 51, πρώτο εδάφιο, του Χάρτη ως εξής: «Τα θεσμικά και λοιπά όργανα και οργανισμοί της Ευρωπαϊκής Ένωσης και τα κράτη μέλη αναγνωρίζουν σε όλα τα πρόσωπα τα δικαιώματα και τις ελευθερίες που προβλέπονται στον παρόντα Χάρτη. Προωθούν την εφαρμογή του σύμφωνα με τις αντίστοιχες αρμοδιότητές τους.»","en":"The Charter shall apply to the institutions and bodies of the European Union. As far as the Member States are concerned, the Charter applies “only when they implement Union law” (Article 51(1)). This leads to a gap between the perception of citizens (the Charter is the catalogue of fundamental rights in force in the EU) and the reality: the Charter is not applicable in most situations of everyday life (e.g.: police violence during demonstrations, violation of the right to a fair trial, breach of privacy or confidentiality of communications, etc.), since in these situations the Member State does not implement EU law. This is not inevitable. Of course, the Union has only the powers conferred on it by the Treaties and the Charter cannot extend this competence. But making the Charter applicable to any situation in life does not mean extending the competences of the Union. The scope of the Charter must therefore be broadened to cover any situation where a fundamental right may have been violated. This could be done by amending the first paragraph of Article 51 of the Charter as follows: ‘The institutions, bodies, offices and agencies of the European Union and the Member States shall recognise to all persons the rights and freedoms set out in this Charter. They shall promote its application in accordance with their respective competences.’","es":"La Carta se aplicará a las instituciones y órganos de la Unión Europea. Por lo que respecta a los Estados miembros, la Carta se aplica «solo cuando apliquen el Derecho de la Unión» (artículo 51, apartado 1). Esto conduce a una brecha entre la percepción de los ciudadanos (la Carta es el catálogo de los derechos fundamentales en vigor en la UE) y la realidad: la Carta no es aplicable en la mayoría de las situaciones de la vida cotidiana (por ejemplo: violencia policial durante las manifestaciones, violación del derecho a un juicio justo, violación de la privacidad o confidencialidad de las comunicaciones, etc.), ya que en estas situaciones el Estado miembro no aplica el Derecho de la UE. Esto no es inevitable. Por supuesto, la Unión solo tiene las competencias que le confieren los Tratados y la Carta no puede ampliar esta competencia. Pero la aplicación de la Carta a cualquier situación de la vida no significa ampliar las competencias de la Unión. Por lo tanto, el ámbito de aplicación de la Carta debe ampliarse para abarcar cualquier situación en la que pueda haberse violado un derecho fundamental. Esto podría hacerse modificando el párrafo primero del artículo 51 de la Carta de la siguiente manera: «Las instituciones, órganos y organismos de la Unión Europea y de los Estados miembros reconocerán a todas las personas los derechos y libertades enunciados en la presente Carta. Promoverán su aplicación de conformidad con sus respectivas competencias.»","et":"Hartat kohaldatakse Euroopa Liidu institutsioonide ja asutuste suhtes. Mis puudutab liikmesriike, siis kohaldatakse hartat „ainult siis, kui nad rakendavad liidu õigust“(artikli 51 lõige 1). See toob kaasa lõhe kodanike tajumise (harta on ELis kehtiv põhiõiguste kataloog) ja tegelikkuse vahel: hartat ei kohaldata enamikus igapäevaelu olukordades (nt: politsei vägivald meeleavalduste ajal, õiguse rikkumine õiglasele kohtulikule arutamisele, eraelu puutumatuse või side konfidentsiaalsuse rikkumine jne), kuna sellistes olukordades ei rakenda liikmesriik ELi õigust. See ei ole vältimatu. Loomulikult on liidul ainult aluslepingutega talle antud volitused ja harta ei saa seda pädevust laiendada. Kuid harta kohaldamine mis tahes olukorras elus ei tähenda aga liidu pädevuse laiendamist. Seetõttu tuleb harta kohaldamisala laiendada, et see hõlmaks kõiki olukordi, kus põhiõigust on rikutud. Selleks võiks muuta harta artikli 51 esimest lõiku järgmiselt: „Euroopa Liidu ja liikmesriikide institutsioonid, organid ja asutused tunnustavad kõigile isikutele käesolevas hartas sätestatud õigusi ja vabadusi. Nad edendavad selle kohaldamist vastavalt oma pädevusele.“","fi":"Perusoikeuskirjaa sovelletaan Euroopan unionin toimielimiin ja elimiin. Jäsenvaltioiden osalta perusoikeuskirjaa sovelletaan ”vain silloin, kun ne panevat täytäntöön unionin oikeutta” (51 artiklan 1 kohta). Tämä johtaa kuiluun kansalaisten käsityksen (perusoikeuskirja on luettelo eu:ssa voimassa olevista perusoikeuksista) ja todellisuuden välillä: perusoikeuskirjaa ei sovelleta useimpiin arkielämän tilanteisiin (esim. poliisin väkivalta mielenosoitusten aikana, oikeudenmukaista oikeudenkäyntiä koskevan oikeuden loukkaaminen, yksityisyyden tai viestinnän luottamuksellisuuden loukkaaminen jne.), koska näissä tilanteissa jäsenvaltio ei pane EU:n lainsäädäntöä täytäntöön. Tämä ei ole väistämätöntä. Unionilla on tietenkin vain perussopimuksissa sille annettu toimivalta, eikä perusoikeuskirja voi laajentaa tätä toimivaltaa. Perusoikeuskirjan soveltaminen kaikkiin elämäntilanteisiin ei kuitenkaan tarkoita unionin toimivallan laajentamista. Perusoikeuskirjan soveltamisalaa on näin ollen laajennettava kattamaan kaikki tilanteet, joissa perusoikeutta on mahdollisesti loukattu. Tämä voitaisiin toteuttaa muuttamalla perusoikeuskirjan 51 artiklan ensimmäistä kohtaa seuraavasti: ”Euroopan unionin ja jäsenvaltioiden toimielimet, elimet ja laitokset tunnustavat kaikille henkilöille tässä perusoikeuskirjassa vahvistetut oikeudet ja vapaudet. Niiden on edistettävä sen soveltamista oman toimivaltansa mukaisesti.”","ga":"Beidh feidhm ag an gCairt maidir le hinstitiúidí agus comhlachtaí an Aontais Eorpaigh. A mhéid a bhaineann leis na Ballstáit, níl feidhm ag an gCairt “ach amháin nuair a chuireann siad dlí an Aontais chun feidhme” (Airteagal 51(1)). Fágann sin go bhfuil bearna idir dearcadh na saoránach (is í an Chairt catalóg na gceart bunúsach atá i bhfeidhm san AE) agus an fhírinne: níl an Chairt infheidhme i bhformhór na gcásanna sa saol laethúil (e.g.: foréigean póilíneachta le linn léirsithe, sárú ar an gceart chun trialach córa, sárú príobháideachta nó rúndachta cumarsáide, etc.), ós rud é sna cásanna sin nach gcuireann an Ballstát dlí an AE chun feidhme. Níl sé sin dosheachanta. Ar ndóigh, níl ag an Aontas ach na cumhachtaí a thugtar dó leis na Conarthaí agus ní féidir leis an gCairt an inniúlacht sin a leathnú. Ach má dhéantar an Chairt a chur i bhfeidhm maidir le cás ar bith sa saol, ní hionann sin agus leathnú a dhéanamh ar inniúlachtaí an Aontais. Ní mór raon feidhme na Cairte a leathnú, dá bhrí sin, chun aon chás ina bhféadfaí ceart bunúsach a shárú a chumhdach. D’fhéadfaí é sin a dhéanamh tríd an gcéad mhír d’Airteagal 51 den Chairt a leasú mar seo a leanas: 'Aithneoidh institiúidí, comhlachtaí, oifigí agus gníomhaireachtaí an Aontais Eorpaigh agus na mBallstát do gach duine na cearta agus na saoirsí atá leagtha amach sa Chairt seo. Cuirfidh siad a chur i bhfeidhm chun cinn i gcomhréir lena n-inniúlachtaí faoi seach.'","hr":"Povelja se primjenjuje na institucije i tijela Europske unije. Kad je riječ o državama članicama, Povelja se primjenjuje „samo kada provode pravo Unije” (članak 51. stavak 1.). To dovodi do jaza između percepcije građana (Povelja je katalog temeljnih prava na snazi u EU-u) i stvarnosti: Povelja se ne primjenjuje u većini situacija svakodnevnog života (npr.: policijsko nasilje tijekom prosvjeda, kršenje prava na pošteno suđenje, kršenje privatnosti ili povjerljivosti komunikacija itd. jer u tim situacijama država članica ne provodi pravo EU-a. Ovo nije neizbježno. Naravno, Unija ima samo ovlasti koje su joj dodijeljene Ugovorima i Povelja ne može proširiti tu nadležnost. Međutim, primjena Povelje na bilo koju životnu situaciju ne znači proširenje nadležnosti Unije. Područje primjene Povelje stoga treba proširiti kako bi obuhvatilo svaku situaciju u kojoj je možda povrijeđeno temeljno pravo. To se može učiniti izmjenom članka 51. stavka 1. Povelje kako slijedi: „Institucije, tijela, uredi i agencije Europske unije i država članica priznaju svim osobama prava i slobode utvrđene u ovoj Povelji. Promiču njezinu primjenu u skladu sa svojim nadležnostima.”","hu":"A Charta az Európai Unió intézményeire és szerveire is alkalmazandó. Ami a tagállamokat illeti, a Charta „kizárólag az uniós jog végrehajtása során” alkalmazandó (51. cikk (1) bekezdés). Ez szakadékot eredményez a polgárok megítélése (a Charta az EU-ban hatályos alapvető jogok katalógusa) és a valóság között: a Charta nem alkalmazható a mindennapi élet legtöbb helyzetére (pl.: a tüntetések során elkövetett rendőrségi erőszak, a tisztességes eljáráshoz való jog megsértése, a magánélet vagy a kommunikáció titkosságának megsértése stb.), mivel ezekben a helyzetekben a tagállam nem hajtja végre az uniós jogot. Ez nem elkerülhetetlen. Természetesen az Unió csak a Szerződések által ráruházott hatáskörökkel rendelkezik, és a Charta nem terjesztheti ki ezt a hatáskört. A Chartának az élet bármely helyzetére való alkalmazhatósága azonban nem jelenti az Unió hatásköreinek kiterjesztését. A Charta hatályát ezért ki kell terjeszteni minden olyan helyzetre, amelyben valamely alapvető jog sérülhetett. Ez a Charta 51. cikke első bekezdésének a következőképpen történő módosításával valósítható meg: „Az Európai Unió intézményei, szervei és hivatalai, valamint a tagállamok minden személy számára elismerik az e Chartában meghatározott jogokat és szabadságokat. Hatáskörüknek megfelelően előmozdítják annak alkalmazását.”","it":"La Carta si applica alle istituzioni e agli organi dell'Unione europea. Per quanto riguarda gli Stati membri, la Carta si applica \"solo nell'attuazione del diritto dell'Unione\" (articolo 51, paragrafo 1). Ciò porta a un divario tra la percezione dei cittadini (la Carta è il catalogo dei diritti fondamentali in vigore nell'UE) e la realtà: la Carta non è applicabile nella maggior parte delle situazioni della vita quotidiana (ad esempio: violenza della polizia durante manifestazioni, violazione del diritto a un processo equo, violazione della vita privata o della riservatezza delle comunicazioni, ecc.), poiché in tali situazioni lo Stato membro non attua il diritto dell'UE. Questo non è inevitabile. Naturalmente, l'Unione ha solo i poteri che le sono conferiti dai Trattati e la Carta non può estendere tale competenza. Tuttavia, rendere la Carta applicabile a qualsiasi situazione della vita non significa estendere le competenze dell'Unione. L'ambito di applicazione della Carta deve pertanto essere esteso a tutte le situazioni in cui un diritto fondamentale possa essere stato violato. A tal fine si potrebbe modificare l'articolo 51, primo comma, della Carta nel modo seguente: \"Le istituzioni, gli organi e gli organismi dell'Unione europea e degli Stati membri riconoscono a tutte le persone i diritti e le libertà sanciti dalla presente Carta. Essi ne promuovono l'applicazione conformemente alle rispettive competenze.\"","lt":"Chartija taikoma Europos Sąjungos institucijoms ir įstaigoms. Kalbant apie valstybes nares, Chartija taikoma „tik tada, kai jos įgyvendina Sąjungos teisę“ (51 straipsnio 1 dalis). Tai lemia atotrūkį tarp piliečių suvokimo (Chartija yra ES galiojančių pagrindinių teisių katalogas) ir realybės: chartija netaikoma daugeliu kasdienio gyvenimo atvejų (pvz.: policijos smurtas per demonstracijas, teisės į teisingą bylos nagrinėjimą pažeidimas, privatumo ar ryšių konfidencialumo pažeidimas ir t. t.), nes tokiais atvejais valstybė narė neįgyvendina ES teisės. Tai nėra neišvengiama. Žinoma, Sąjunga turi tik Sutartimis jai suteiktus įgaliojimus ir Chartija negali išplėsti šios kompetencijos. Tačiau Chartijos taikymas bet kokiai gyvenimo situacijai nereiškia Sąjungos kompetencijos išplėtimo. Todėl Chartijos taikymo sritis turi būti išplėsta, kad apimtų visus atvejus, kai galėjo būti pažeista pagrindinė teisė. Tai būtų galima padaryti Chartijos 51 straipsnio pirmą pastraipą iš dalies pakeičiant taip: „Europos Sąjungos ir valstybių narių institucijos, įstaigos, organai ir agentūros visiems asmenims pripažįsta šioje Chartijoje nustatytas teises ir laisves. Jos skatina jį taikyti pagal savo atitinkamą kompetenciją.“","lv":"Harta attiecas uz Eiropas Savienības iestādēm un struktūrām. Attiecībā uz dalībvalstīm Hartu piemēro “tikai tad, ja tās īsteno Savienības tiesību aktus” (51. panta 1. punkts). Tas rada plaisu starp pilsoņu uztveri (Harta ir ES spēkā esošais pamattiesību katalogs) un realitāti: harta nav piemērojama lielākajā daļā ikdienas dzīves situāciju (piemēram, policijas vardarbība demonstrāciju laikā, tiesību uz taisnīgu tiesu pārkāpumi, privātuma vai saziņas konfidencialitātes pārkāpumi u. c.), jo šādās situācijās dalībvalsts neīsteno ES tiesību aktus. Tas nav neizbēgami. Protams, Savienībai ir tikai tās pilnvaras, kas tai piešķirtas ar Līgumiem, un Harta nevar paplašināt šo kompetenci. Taču Hartas piemērošana jebkurai dzīves situācijai nenozīmē Savienības kompetences paplašināšanu. Tāpēc Hartas darbības joma ir jāpaplašina, lai aptvertu visas situācijas, kurās varētu būt pārkāptas pamattiesības. To varētu izdarīt, šādi grozot Hartas 51. panta pirmo daļu: “Eiropas Savienības un dalībvalstu iestādes, struktūras, biroji un aģentūras visām personām atzīst šajā Hartā noteiktās tiesības un brīvības. Tās veicina tā piemērošanu saskaņā ar savām attiecīgajām kompetencēm.”","mt":"Il-Karta għandha tapplika għall-istituzzjonijiet u l-korpi ta’ l-Unjoni Ewropea. Sa fejn huma kkonċernati l-Istati Membri, il-Karta tapplika “biss meta jimplimentaw il-liġi tal-Unjoni” (l-Artikolu 51(1)). Dan iwassal għal diskrepanza bejn il-perċezzjoni taċ-ċittadini (il-Karta hija l-katalogu tad-drittijiet fundamentali fis-seħħ fl-UE) u r-realtà: il-Karta mhijiex applikabbli fil-biċċa l-kbira tas-sitwazzjonijiet tal-ħajja ta’ kuljum (eż.: il-vjolenza tal-pulizija waqt id-dimostrazzjonijiet, il-ksur tad-dritt għal proċess ġust, il-ksur tal-privatezza jew il-kunfidenzjalità tal-komunikazzjonijiet, eċċ.), peress li f’dawn is-sitwazzjonijiet l-Istat Membru ma jimplimentax il-liġi tal-UE. Dan mhux inevitabbli. Naturalment, l-Unjoni għandha biss il-kompetenzi mogħtija lilha mit-Trattati u l-Karta ma tistax testendi din il-kompetenza. Iżda li l-Karta ssir applikabbli għal kwalunkwe sitwazzjoni fil-ħajja ma jfissirx li l-kompetenzi ta’ l-Unjoni jiġu estiżi. Il-kamp ta’ applikazzjoni tal-Karta għandu għalhekk jitwessa’ biex ikopri kwalunkwe sitwazzjoni fejn dritt fundamentali seta’ ġie miksur. Dan jista’ jsir billi jiġi emendat l-ewwel paragrafu tal-Artikolu 51 tal-Karta kif ġej: “L-istituzzjonijiet, il-korpi u l-organi ta’ l-Unjoni Ewropea u ta’ l-Istati Membri għandhom jirrikonoxxu lill-persuni kollha d-drittijiet u l-libertajiet stabbiliti f’din il-Karta. Huma għandhom jippromwovu l-applikazzjoni tiegħu skont il-kompetenzi rispettivi tagħhom.”","nl":"Het Handvest is van toepassing op de instellingen en organen van de Europese Unie. Wat de lidstaten betreft, is het Handvest „alleen van toepassing wanneer zij het recht van de Unie ten uitvoer brengen” (artikel 51, lid 1). Dit leidt tot een kloof tussen de perceptie van de burgers (het Handvest is de catalogus van de in de EU geldende grondrechten) en de realiteit: het Handvest is niet van toepassing in de meeste situaties van het dagelijks leven (bv.: politiegeweld tijdens demonstraties, schending van het recht op een eerlijk proces, schending van de privacy of vertrouwelijkheid van communicatie, enz.), aangezien de lidstaat in deze situaties het EU-recht niet uitvoert. Dit is niet onvermijdelijk. Natuurlijk beschikt de Unie alleen over de bevoegdheden die haar door de Verdragen zijn toegekend en het Handvest kan deze bevoegdheid niet uitbreiden. Maar het Handvest van toepassing maken op elke situatie in het leven betekent niet dat de bevoegdheden van de Unie worden uitgebreid. Het toepassingsgebied van het Handvest moet derhalve worden uitgebreid tot elke situatie waarin een grondrecht kan zijn geschonden. Dit zou kunnen gebeuren door artikel 51, eerste alinea, van het Handvest als volgt te wijzigen: „De instellingen, organen en instanties van de Europese Unie en de lidstaten erkennen voor eenieder de in dit Handvest neergelegde rechten en vrijheden. Zij bevorderen de toepassing ervan overeenkomstig hun respectieve bevoegdheden.”","pl":"Karta ma zastosowanie do instytucji i organów Unii Europejskiej. Jeśli chodzi o państwa członkowskie, Karta ma zastosowanie „tylko wtedy, gdy wdrażają one prawo Unii” (art. 51 ust. 1). Prowadzi to do rozbieżności między postrzeganiem obywateli (karta jest katalogiem praw podstawowych obowiązującym w UE) a rzeczywistością: karta nie ma zastosowania w większości sytuacji codziennego życia (np.: przemoc policyjna podczas demonstracji, naruszenie prawa do rzetelnego procesu sądowego, naruszenie prywatności lub poufności komunikacji itp.), ponieważ w takich sytuacjach państwo członkowskie nie wdraża prawa UE. To nie jest nieuniknione. Oczywiście Unia posiada jedynie uprawnienia przyznane jej na mocy Traktatów, a Karta nie może rozszerzać tej kompetencji. Jednak stosowanie Karty w każdej sytuacji życiowej nie oznacza rozszerzenia kompetencji Unii. Należy zatem rozszerzyć zakres stosowania Karty, tak aby obejmowała wszelkie sytuacje, w których doszło do naruszenia prawa podstawowego. Można tego dokonać poprzez zmianę art. 51 akapit pierwszy karty w następujący sposób: „Instytucje, organy i jednostki organizacyjne Unii Europejskiej i państw członkowskich uznają wszystkim osobom prawa i wolności określone w niniejszej karcie. Propagują one jego stosowanie zgodnie ze swoimi odpowiednimi kompetencjami”.","pt":"A Carta é aplicável às instituições e órgãos da União Europeia. No que diz respeito aos Estados-Membros, a Carta aplica-se «apenas quando aplicam o direito da União» (artigo 51.º, n.º 1). Isto conduz a um fosso entre a perceção dos cidadãos (a Carta é o catálogo dos direitos fundamentais em vigor na UE) e a realidade: a Carta não é aplicável na maioria das situações da vida quotidiana (por exemplo: violência policial durante manifestações, violação do direito a um julgamento justo, violação da privacidade ou confidencialidade das comunicações, etc.), uma vez que, nestas situações, o Estado-Membro não aplica o direito da UE. Isto não é inevitável. É evidente que a União tem apenas as competências que lhe são conferidas pelos Tratados e a Carta não pode alargar esta competência. Mas tornar a Carta aplicável a qualquer situação da vida não significa alargar as competências da União. Por conseguinte, o âmbito de aplicação da Carta deve ser alargado de modo a abranger qualquer situação em que um direito fundamental possa ter sido violado. Tal poderia ser feito alterando o artigo 51.º, primeiro parágrafo, da Carta do seguinte modo: «As instituições, órgãos e organismos da União Europeia e dos Estados-Membros reconhecem a todas as pessoas os direitos e liberdades consagrados na presente Carta. Promovem a sua aplicação de acordo com as respetivas competências.»","ro":"Carta se aplică instituțiilor și organelor Uniunii Europene. În ceea ce privește statele membre, carta se aplică „numai atunci când acestea pun în aplicare dreptul Uniunii” [articolul 51 alineatul (1)]. Acest lucru duce la un decalaj între percepția cetățenilor (Carta este catalogul drepturilor fundamentale în vigoare în UE) și realitate: Carta nu se aplică în majoritatea situațiilor din viața de zi cu zi (de exemplu: violența poliției în timpul demonstrațiilor, încălcarea dreptului la un proces echitabil, încălcarea vieții private sau a confidențialității comunicațiilor etc.), deoarece în aceste situații statul membru nu pune în aplicare legislația UE. Acest lucru nu este inevitabil. Desigur, Uniunea are doar competențele care îi sunt conferite prin tratate, iar Carta nu poate extinde această competență. Însă aplicarea cartei în orice situație din viață nu înseamnă extinderea competențelor Uniunii. Prin urmare, domeniul de aplicare al cartei trebuie extins pentru a acoperi orice situație în care un drept fundamental ar fi putut fi încălcat. Acest lucru ar putea fi realizat prin modificarea articolului 51 primul paragraf din cartă după cum urmează: „Instituțiile, organele, oficiile și agențiile Uniunii Europene și ale statelor membre recunosc tuturor persoanelor drepturile și libertățile prevăzute în prezenta cartă. Acestea promovează aplicarea acesteia în conformitate cu competențele care le revin.”","sk":"Charta sa vzťahuje na inštitúcie a orgány Európskej únie. Pokiaľ ide o členské štáty, charta sa uplatňuje „len vtedy, keď vykonávajú právo Únie“ (článok 51 ods. 1). To vedie k rozdielu medzi vnímaním občanov (charta je katalógom základných práv platných v EÚ) a realitou: Charta sa neuplatňuje vo väčšine situácií každodenného života (napr.: policajné násilie počas demonštrácií, porušovanie práva na spravodlivý proces, porušenie súkromia alebo dôvernosti komunikácie atď.), keďže v týchto situáciách členský štát nevykonáva právo EÚ. To nie je nevyhnutné. Samozrejme, Únia má len právomoci, ktoré jej boli zverené zmluvami, a charta túto právomoc nemôže rozšíriť. Uplatňovanie charty na každú životnú situáciu však neznamená rozšírenie právomocí Únie. Rozsah pôsobnosti charty sa preto musí rozšíriť tak, aby zahŕňal každú situáciu, v ktorej mohlo byť porušené základné právo. To by sa mohlo dosiahnuť zmenou článku 51 ods. 1 charty takto: „Inštitúcie, orgány, úrady a agentúry Európskej únie a členských štátov uznajú všetkým osobám práva a slobody stanovené v tejto charte. Podporujú jeho uplatňovanie v súlade so svojimi príslušnými právomocami.“","sl":"Listina se uporablja za institucije in organe Evropske unije. Kar zadeva države članice, se Listina uporablja „le, kadar izvajajo pravo Unije“ (člen 51(1)). To povzroča vrzel med dojemanjem državljanov (Listina je katalog temeljnih pravic, ki velja v EU) in resničnostjo: Listina se ne uporablja v večini vsakdanjih situacij (npr.: policijsko nasilje med demonstracijami, kršitev pravice do poštenega sojenja, kršitev zasebnosti ali zaupnosti komunikacij itd.), saj v teh primerih država članica ne izvaja prava EU. To ni neizogibno. Seveda ima Unija le pristojnosti, ki so ji dodeljene s Pogodbama, in Listina te pristojnosti ne more razširiti. Vendar to, da se Listina uporablja za vse življenjske razmere, ne pomeni razširitve pristojnosti Unije. Področje uporabe Listine je zato treba razširiti na vse primere, v katerih je bila kršena temeljna pravica. To bi bilo mogoče doseči s spremembo prvega odstavka člena 51 Listine, kot sledi: „Institucije, organi, uradi in agencije Evropske unije in držav članic vsem osebam priznavajo pravice in svoboščine, določene v tej listini. Spodbujajo njegovo uporabo v skladu s svojimi pristojnostmi.“","sv":"Stadgan ska tillämpas på Europeiska unionens institutioner och organ. När det gäller medlemsstaterna ska stadgan tillämpas ”endast när de tillämpar unionsrätten” (artikel 51.1). Detta leder till en klyfta mellan medborgarnas uppfattning (stadgan är den katalog över grundläggande rättigheter som gäller i EU) och verkligheten: stadgan är inte tillämplig i de flesta situationer i vardagen (t.ex. polisvåld under demonstrationer, kränkning av rätten till en rättvis rättegång, brott mot privatlivet eller kommunikationshemligheter, eftersom medlemsstaten i dessa situationer inte tillämpar EU-lagstiftningen. Detta är inte oundvikligt. Unionen har naturligtvis endast de befogenheter som den tilldelats genom fördragen, och stadgan kan inte utvidga denna befogenhet. Men att göra stadgan tillämplig på alla situationer i livet innebär inte att unionens befogenheter utvidgas. Stadgans tillämpningsområde måste därför utvidgas till att omfatta alla situationer där en grundläggande rättighet kan ha kränkts. Detta skulle kunna ske genom att artikel 51 första stycket i stadgan ändras på följande sätt: ”Europeiska unionens och medlemsstaternas institutioner, organ och byråer ska till alla personer erkänna de rättigheter och friheter som fastställs i denna stadga. De ska främja dess tillämpning i enlighet med sina respektive befogenheter.”"}},"title":{"fr":"Le champ d’application de la Charte des droits fondamentaux de l’Union européenne","machine_translations":{"bg":"Обхват на Хартата на основните права на Европейския съюз","cs":"Oblast působnosti Listiny základních práv Evropské unie","da":"Anvendelsesområdet for Den Europæiske Unions charter om grundlæggende rettigheder","de":"Anwendungsbereich der Charta der Grundrechte der Europäischen Union","el":"Το πεδίο εφαρμογής του Χάρτη των Θεμελιωδών Δικαιωμάτων της Ευρωπαϊκής Ένωσης","en":"The scope of the Charter of Fundamental Rights of the European Union","es":"El ámbito de aplicación de la Carta de los Derechos Fundamentales de la Unión Europea","et":"Euroopa Liidu põhiõiguste harta kohaldamisala","fi":"Euroopan unionin perusoikeuskirjan soveltamisala","ga":"Raon feidhme Chairt um Chearta Bunúsacha an Aontais Eorpaigh","hr":"Područje primjene Povelje Europske unije o temeljnim pravima","hu":"Az Európai Unió Alapjogi Chartájának hatálya","it":"Il campo di applicazione della Carta dei diritti fondamentali dell'Unione europea","lt":"Europos Sąjungos pagrindinių teisių chartijos taikymo sritis","lv":"Eiropas Savienības Pamattiesību hartas darbības joma","mt":"Il-kamp ta’ applikazzjoni tal-Karta tad-Drittijiet Fundamentali tal-Unjoni Ewropea","nl":"Het toepassingsgebied van het Handvest van de grondrechten van de Europese Unie","pl":"Zakres stosowania Karty praw podstawowych Unii Europejskiej","pt":"O âmbito de aplicação da Carta dos Direitos Fundamentais da União Europeia","ro":"Domeniul de aplicare al Cartei drepturilor fundamentale a Uniunii Europene","sk":"Rozsah pôsobnosti Charty základných práv Európskej únie","sl":"Področje uporabe Listine Evropske unije o temeljnih pravicah","sv":"Tillämpningsområdet för Europeiska unionens stadga om de grundläggande rättigheterna"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×