Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: bd8626c7e7c41043654c9dc8ef189890aa32abce2f290716f9802003e23e2a6a

Source: {"body":{"hu":"Az Unió jövőjéről szóló vita egyik sarkalatos kérdése az, hogy kik hozzák meg a fontos döntéseket a jövőben: a nemzetek és választott vezetőik közösen, vagy birodalmi mintára a brüsszeli politikusok önkényesen?\n\nAz „Európa népei közötti egyre szorosabb egység” jelentése az elmúlt évtizedekben megváltozott. Az unió alapító atyái még a kontinens népei közötti együttműködést, megbékélést értették alatta. Napjainkra a szlogen mögé bújva a birodalmi Európa hívei a nemzeti érdekeikért, a szuverenitásukért kiálló tagállamokat támadják. Céljuk egy olyan „egység” létrehozása, melyben feloldódik a nemzeti karakter.\n\nAz integráció hívei lemondást követelnek a tagállamoktól. \nA tagállamok ellenállása érthető a „csakazértis” integrációval szemben. Támogatói főként az Euro bevezetését és a schengeni zóna kialakítását emlegetik, amikor a hatáskörátadás és az összeurópai megoldások mellett érvelnek. Azonban bebizonyosodott, hogy válsághelyzetben ezek nem működőképesek. \n\nAz integrációnak meg kell maradnia a minden tagállam számára előnyös együttműködés talaján. A vámunió, a munkaerő szabad áramlása, a valóban közös határvédelem mind olyan eredmények, amelyek mindenki számára előnyösek. Az egyes országok kulturális, politikai, vagy jogi-intézményi sajátosságait megváltoztatni kívánó törekvések azonban nem ilyenek. Utóbbiak ugyanis már nem egységesítést, hanem a nemzeti szuverenitást felszámoló, birodalmi jellegű Európa megteremtését jelentenék.\n\nhttps://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","machine_translations":{"bg":"Един от ключовите въпроси в дебата за бъдещето на Съюза е кой ще взема важни решения в бъдеще: народите и техните избрани лидери заедно, или моделът на империята на брюкселските политици произволно? Значението на „все по-тесен съюз между народите на Европа“ се промени през последните десетилетия. Основателите на Съюза означаваха сътрудничество и помирение между народите на континента. Днес, криейки се зад мотото, последователите на Империал Европа атакуват държави членки, които отстояват своите национални интереси и суверенитет. Тяхната цел е да се създаде „единица“, в която националният характер се разпуска. Интеграцията се застъпва за отказ от държавите членки. Съпротивата на държавите членки на „само“ интеграция е разбираема. Поддръжниците му се позовават главно на въвеждането на еврото и създаването на Шенгенското пространство, когато се аргументират за прехвърляне на компетентности и общоевропейски решения. Тя обаче доказа, че те не функционират в кризисна ситуация. Интеграцията трябва да продължи да се основава на сътрудничество в полза на всички държави членки. Митническият съюз, свободното движение на работна ръка, една наистина обща защита на границите са постижения, които са от полза за всички. Опитите за промяна на културните, политическите или правно-институционалните особености на отделните държави обаче не са такива. Последното вече не би означавало обединение, а създаване на Европа, подобна на империята, която премахва националния суверенитет. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","cs":"Jednou z klíčových otázek v rozpravě o budoucnosti Unie je, kdo bude v budoucnu činit důležitá rozhodnutí: národy a jejich zvolení vůdci společně, nebo impézní vzor bruselských politiků svévolně? Význam „stále užšího svazku mezi národy Evropy“ se v posledních desetiletích změnil. Zakladatelé Unie znamenali spolupráci a usmíření mezi národy kontinentu. Dnes, skrývající se za heslem, stoupenci císařské Evropy útočí na členské státy, které stojí za svými národními zájmy a svrchovaností. Jejich cílem je vytvořit „jednotku“, v níž je národní povaha rozpuštěna. Integrace se zasazuje o to, aby se členské státy vzdaly svých závazků. Odpor členských států vůči „pouze“ integraci je pochopitelný. Její příznivci odkazují především na zavedení eura a vytvoření schengenského prostoru, když se zasazují o přenos pravomocí a celoevropská řešení. Ukázalo se však, že v krizové situaci nejsou funkční. Integrace musí zůstat na základě spolupráce ku prospěchu všech členských států. Celní unie, volný pohyb práce, skutečně společná ochrana hranic jsou úspěchy, z nichž mají prospěch všichni. Pokusy o změnu kulturních, politických nebo právních zvláštností jednotlivých zemí však takové nejsou. Ta by již neznamenala sjednocení, ale vytvoření Evropy podobné říši, která eliminuje národní suverenitu. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","da":"Et af de centrale spørgsmål i debatten om Unionens fremtid er, hvem der vil træffe vigtige beslutninger i fremtiden: nationerne og deres folkevalgte ledere sammen eller de Bruxelles-politikeres imperiumsmønster vilkårligt? Betydningen af \"en stadig snævrere union mellem de europæiske folk\" har ændret sig i de seneste årtier. EU's grundlæggere betød samarbejde og forsoning mellem befolkningerne på kontinentet. I dag, hvor de gemmer sig bag sloganet, angriber tilhængere af det kejserlige Europa medlemsstater, der står for deres nationale interesser og suverænitet. Deres formål er at skabe en \"enhed\", hvor den nationale karakter er opløst. Integration slår til lyd for, at medlemsstaterne ikke afgiver udtalelse. Medlemsstaternes modstand mod \"kun\" integration er forståelig. Dens tilhængere henviser hovedsagelig til indførelsen af euroen og oprettelsen af Schengenområdet, når de argumenterer for overførsel af kompetencer og paneuropæiske løsninger. Det har imidlertid vist, at de ikke er operationelle i en krisesituation. Integrationen skal fortsat ske på grundlag af et samarbejde til gavn for alle medlemsstater. Toldunionen, arbejdskraftens frie bevægelighed, en virkelig fælles grænsebeskyttelse er alle resultater, der gavner alle. Forsøg på at ændre de kulturelle, politiske eller juridisk-institutionelle særtræk i de enkelte lande er imidlertid ikke sådanne. Sidstnævnte ville ikke længere betyde forening, men skabelsen af et imperiumslignende Europa, som eliminerer national suverænitet. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","de":"Eines der Schlüsselthemen in der Debatte über die Zukunft der Union ist, wer in Zukunft wichtige Entscheidungen treffen wird: die Nationen und ihre gewählten Führer zusammen oder das Reichsmuster der Brüsseler Politiker willkürlich? Die Bedeutung einer immer engeren Union zwischen den Völkern Europas hat sich in den letzten Jahrzehnten geändert. Die Gründerväter der Union bedeuteten Zusammenarbeit und Versöhnung zwischen den Völkern des Kontinents. Heute, hinter der Losung versteckt, greifen Anhänger des kaiserlichen Europa die Mitgliedstaaten an, die für ihre nationalen Interessen und Souveränität eintreten. Ihr Ziel ist es, eine „Einheit“ zu schaffen, in der der nationale Charakter aufgelöst wird. Integration spricht sich dafür aus, von den Mitgliedstaaten Verzicht zu verlangen. Der Widerstand der Mitgliedstaaten gegen „nur“ Integration ist verständlich. Seine Unterstützer beziehen sich vor allem auf die Einführung des Euro und die Schaffung des Schengen-Raums, wenn sie sich für die Übertragung von Zuständigkeiten und europaweiten Lösungen einsetzen. Sie hat jedoch bewiesen, dass sie in einer Krisensituation nicht einsatzfähig sind. Die Integration muss auf der Grundlage der Zusammenarbeit zum Nutzen aller Mitgliedstaaten erfolgen. Die Zollunion, die Freizügigkeit der Arbeit, ein wahrhaft gemeinsamer Grenzschutz sind alle Errungenschaften, die allen zugutekommen. Versuche, die kulturellen, politischen oder rechtlichen Besonderheiten der einzelnen Länder zu ändern, sind jedoch nicht derart. Letzteres würde nicht mehr eine Einigung bedeuten, sondern die Schaffung eines imperialen Europa, das die nationale Souveränität eliminiert. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","el":"Ένα από τα βασικά ζητήματα της συζήτησης για το μέλλον της Ένωσης είναι ποιος θα λάβει σημαντικές αποφάσεις στο μέλλον: τα έθνη και οι εκλεγμένοι ηγέτες τους μαζί, ή το αυτοκρατορικό πρότυπο των πολιτικών των Βρυξελλών αυθαίρετα; Η έννοια της «μιας ολοένα στενότερης ένωσης μεταξύ των λαών της Ευρώπης» έχει αλλάξει τις τελευταίες δεκαετίες. Οι ιδρυτές της Ένωσης σήμαιναν συνεργασία και συμφιλίωση μεταξύ των λαών της ηπείρου. Σήμερα, κρυμμένοι πίσω από το σύνθημα, οι οπαδοί της Αυτοκρατορικής Ευρώπης επιτίθενται στα κράτη μέλη που υπερασπίζονται τα εθνικά τους συμφέροντα και την κυριαρχία τους. Στόχος τους είναι η δημιουργία μιας «μονάδας» στην οποία θα διαλύεται ο εθνικός χαρακτήρας. Η ένταξη τάσσεται υπέρ της μη κατάρτισης γνωμοδότησης από τα κράτη μέλη. Η αντίσταση των κρατών μελών στην «μόνο» ολοκλήρωση είναι κατανοητή. Οι υποστηρικτές της αναφέρονται κυρίως στην εισαγωγή του ευρώ και στη δημιουργία της ζώνης Σένγκεν όταν υποστηρίζουν τη μεταβίβαση αρμοδιοτήτων και πανευρωπαϊκών λύσεων. Ωστόσο, απέδειξε ότι δεν λειτουργούν σε κατάσταση κρίσης. Η ολοκλήρωση πρέπει να παραμείνει στη βάση της συνεργασίας προς όφελος όλων των κρατών μελών. Η τελωνειακή ένωση, η ελεύθερη κυκλοφορία των εργαζομένων, μια πραγματικά κοινή προστασία των συνόρων είναι όλα επιτεύγματα προς όφελος όλων. Ωστόσο, οι προσπάθειες αλλαγής των πολιτιστικών, πολιτικών ή νομικών-θεσμικών ιδιαιτεροτήτων των επιμέρους χωρών δεν είναι τέτοιες. Το τελευταίο δεν θα σήμαινε πλέον ενοποίηση, αλλά τη δημιουργία μιας Ευρώπης που μοιάζει με αυτοκρατορία, η οποία εξαλείφει την εθνική κυριαρχία. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","en":"One of the key issues in the debate on the future of the Union is who will make important decisions in the future: the nations and their elected leaders together, or the empire pattern of Brussels politicians arbitrarily? The meaning of ‘an ever closer union between the peoples of Europe’ has changed in recent decades. The founding fathers of the Union meant cooperation and reconciliation between the peoples of the continent. Today, hiding behind the slogan, adherents of Imperial Europe are attacking Member States that stand for their national interests and sovereignty. Their aim is to create a “unit” in which the national character is dissolved. Integration advocates demand renunciation from the Member States. The resistance of Member States to ‘only’ integration is understandable. Its supporters mainly refer to the introduction of the Euro and the creation of the Schengen zone when arguing for the transfer of competences and pan-European solutions. However, it has proved that they are not operational in a crisis situation. Integration must remain on the basis of cooperation to the benefit of all Member States. The customs union, the free movement of labour, a truly common border protection are all achievements that benefit everyone. However, attempts to change the cultural, political or legal-institutional specificities of individual countries are not such. The latter would no longer mean unification, but the creation of an empire-like Europe, which eliminates national sovereignty. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","es":"Una de las cuestiones clave en el debate sobre el futuro de la Unión es quién tomará decisiones importantes en el futuro: ¿las naciones y sus líderes elegidos juntos, o el patrón imperio de los políticos de Bruselas arbitrariamente? El significado de «una unión cada vez más estrecha entre los pueblos de Europa» ha cambiado en las últimas décadas. Los padres fundadores de la Unión significan cooperación y reconciliación entre los pueblos del continente. Hoy, escondidos detrás del eslogan, los partidarios de la Europa Imperial están atacando a los Estados miembros que defienden sus intereses nacionales y su soberanía. Su objetivo es crear una «unidad» en la que se disuelva el carácter nacional. Los defensores de la integración exigen la renuncia de los Estados miembros. La resistencia de los Estados miembros a la integración «solo» es comprensible. Sus partidarios se refieren principalmente a la introducción del euro y a la creación del espacio Schengen cuando abogan por la transferencia de competencias y soluciones paneuropeas. Sin embargo, ha demostrado que no están operativos en una situación de crisis. La integración debe mantenerse sobre la base de la cooperación en beneficio de todos los Estados miembros. La unión aduanera, la libre circulación de trabajadores, una verdadera protección fronteriza común son todos logros que benefician a todos. Sin embargo, los intentos de cambiar las especificidades culturales, políticas o jurídicas-institucionales de cada país no son tales. Esto último ya no significaría la unificación, sino la creación de una Europa como un imperio, que elimina la soberanía nacional. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","et":"Liidu tuleviku üle peetava arutelu üks põhiküsimusi on see, kes langetab tulevikus olulisi otsuseid: rahvad ja nende valitud juhid koos, või impeeriumi muster Brüsseli poliitikud meelevaldselt? „Euroopa rahvaste üha tihedama liidu“ tähendus on viimastel aastakümnetel muutunud. Liidu asutajad tähendasid koostööd ja leppimist mandri rahvaste vahel. Täna ründavad Imperial Europe’i pooldajad loosungi taga peituvaid liikmesriike, kes seisavad oma riiklike huvide ja suveräänsuse eest. Nende eesmärk on luua „üksus“, kus riiklik iseloom on laiali saadetud. Integratsioon toetab liikmesriikide loobumist nõudmisest. Liikmesriikide vastuseis „ainult“ integratsioonile on mõistetav. Selle toetajad viitavad peamiselt euro kasutuselevõtule ja Schengeni ala loomisele, kui nad väidavad pädevuse üleandmist ja üleeuroopalisi lahendusi. Siiski on see tõestanud, et nad ei toimi kriisiolukorras. Integratsioon peab jätkuma koostöö alusel, millest saavad kasu kõik liikmesriigid. Tolliliit, tööjõu vaba liikumine, tõeliselt ühine piirikaitse on kõik saavutused, mis toovad kasu kõigile. Siiski ei ole katsed muuta üksikute riikide kultuurilisi, poliitilisi või õiguslikke ja institutsioonilisi eripärasid sellised. Viimane ei tähenda enam ühendamist, vaid impeeriumi sarnase Euroopa loomist, mis kõrvaldab riikliku suveräänsuse. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","fi":"Yksi keskeisistä kysymyksistä unionin tulevaisuudesta käytävässä keskustelussa on se, kuka tekee tulevaisuudessa tärkeitä päätöksiä: kansakunnat ja niiden vaaleilla valitut johtajat yhdessä, vai Brysselin poliitikkojen imperiumin malli mielivaltaisesti? Merkitys ”Euroopan kansojen yhä läheisemmälle liitolle” on muuttunut viime vuosikymmeninä. Unionin perustajaisät tarkoittivat yhteistyötä ja sovintoa maanosan kansojen välillä. Tänään iskulauseen takana piileskelevät Imperial Europen kannattajat hyökkäävät niiden jäsenvaltioiden kimppuun, jotka puolustavat kansallisia etujaan ja suvereniteettiaan. Niiden tavoitteena on luoda ”yksikkö”, jossa kansallinen luonne puretaan. Kotouttaminen vaatii jäsenvaltioilta luopumista. Jäsenvaltioiden vastustus ”vain” kotoutumista kohtaan on ymmärrettävää. Sen kannattajat viittaavat pääasiassa euron käyttöönottoon ja Schengen-alueen perustamiseen, kun he vetoavat toimivallan ja yleiseurooppalaisten ratkaisujen siirtämiseen. Se on kuitenkin osoittanut, että ne eivät ole toimintakykyisiä kriisitilanteessa. Kotouttaminen on säilytettävä kaikkien jäsenvaltioiden hyväksi tehtävän yhteistyön pohjalta. Tulliliitto, työvoiman vapaa liikkuvuus, todella yhteinen rajavalvonta ovat kaikki saavutuksia, jotka hyödyttävät kaikkia. Yritykset muuttaa yksittäisten maiden kulttuurisia, poliittisia tai oikeudellisia ja institutionaalisia erityispiirteitä eivät kuitenkaan ole tällaisia. Viimeksi mainittu ei enää tarkoittaisi yhdistymistä vaan imperiumin kaltaisen Euroopan luomista, mikä poistaa kansallisen suvereniteetin. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","fr":"L’une des questions clés du débat sur l’avenir de l’Union est de savoir qui prendra des décisions importantes à l’avenir: les nations et leurs dirigeants élus ensemble, ou le modèle de l’empire des politiciens bruxellois arbitrairement? La signification d’une «union toujours plus étroite entre les peuples de l’Europe» a changé au cours des dernières décennies. Les pères fondateurs de l’Union signifiaient la coopération et la réconciliation entre les peuples du continent. Aujourd’hui, cachés derrière le slogan, les partisans de l’Europe impériale attaquent les États membres qui défendent leurs intérêts nationaux et leur souveraineté. Leur but est de créer une «unité» dans laquelle le caractère national est dissous. Les défenseurs de l’intégration réclament la renonciation des États membres. La résistance des États membres à l’intégration «seulement» est compréhensible. Ses partisans se réfèrent principalement à l’introduction de l’euro et à la création de la zone Schengen lorsqu’ils plaident en faveur du transfert de compétences et de solutions paneuropéennes. Toutefois, il a prouvé qu’ils ne sont pas opérationnels dans une situation de crise. L’intégration doit rester sur la base de la coopération au bénéfice de tous les États membres. L’union douanière, la libre circulation des travailleurs, une véritable protection commune des frontières sont autant de réalisations qui profitent à tous. Toutefois, les tentatives visant à modifier les spécificités culturelles, politiques ou juridiques-institutionnelles de chaque pays ne sont pas telles. Cette dernière ne signifierait plus l’unification, mais la création d’une Europe de type empire, qui élimine la souveraineté nationale. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","ga":"Ceann de na príomh-shaincheisteanna sa díospóireacht maidir le todhchaí an Aontais is ea a dhéanfaidh cinntí tábhachtacha amach anseo: na náisiúin agus a gceannairí tofa le chéile, nó patrún láidir pholaiteoirí na Bruiséile go treallach? Tá athrú tagtha le blianta beaga anuas ar an gciall atá le ‘aontas buandlúite idir pobail na hEorpa’. Ba é a bhí i gceist le bunaitheoirí an Aontais ná comhar agus athmhuintearas idir pobail na mór-roinne. Sa lá atá inniu ann, tá ionsaí á dhéanamh ag daoine a chloíonn le hImperial Europe ar Bhallstáit a sheasann dá leasanna náisiúnta agus dá gceannasacht. Is é is aidhm dóibh “aonad” a chruthú ina ndíscaoilfear an carachtar náisiúnta. Tacaíonn lánpháirtiú le tréigean éilimh ó na Ballstáit. Is intuigthe go gcuireann na Ballstáit in aghaidh comhtháthú ‘amháin’. Tagraíonn a lucht tacaíochta den chuid is mó do thabhairt isteach an Euro agus do limistéar Schengen a chruthú nuair a bhítear ag áitiú go n-aistreofar inniúlachtaí agus réitigh uile-Eorpacha. Tá sé cruthaithe, áfach, nach bhfuil siad ag feidhmiú i ngéarchéim. Ní mór don lánpháirtiú fanacht ar bhonn an chomhair ar mhaithe leis na Ballstáit uile. Tá an t-aontas custaim, saorghluaiseacht an lucht saothair, cosaint teorann atá fíor-chomhchoiteann agus a théann chun tairbhe gach duine. Mar sin féin, ní iarrachtaí iad na hiarrachtaí sainiúlachtaí cultúrtha, polaitiúla nó dlí-institiúideacha tíortha aonair a athrú. Ní bheadh aontú i gceist leis an dara ceann a thuilleadh, ach Eoraip ar nós impireacht a chruthú, rud a chuirfeadh deireadh leis an gceannasacht náisiúnta. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","hr":"Jedno od ključnih pitanja u raspravi o budućnosti Unije jest tko će u budućnosti donositi važne odluke: narodi i njihovi izabrani vođe zajedno, ili uzorak carstva britanskih političara proizvoljno? Značenje „sve tješnje povezane unije među narodima Europe” promijenilo se posljednjih desetljeća. Osnivači Unije značili su suradnju i pomirenje među narodima kontinenta. Danas, skrivajući se iza slogana, pristaše Carske Europe napadaju države članice koje se zalažu za svoje nacionalne interese i suverenitet. Njihov je cilj stvoriti „jedinicu” u kojoj se nacionalni karakter raspušta. Integracija zagovara odricanje od potražnje od država članica. Razumljiv je otpor država članica „samo” integraciji. Njezini pristaše uglavnom se pozivaju na uvođenje eura i stvaranje schengenskog područja kada se zalažu za prijenos nadležnosti i paneuropska rješenja. Međutim, dokazano je da nisu operativni u kriznoj situaciji. Integracija mora ostati na temelju suradnje u korist svih država članica. Carinska unija, slobodno kretanje radne snage i istinska zajednička zaštita granica postignuća su od kojih svi imaju koristi. Međutim, pokušaji promjene kulturnih, političkih ili pravnih i institucionalnih posebnosti pojedinih zemalja nisu takvi. Potonje više ne bi značilo ujedinjenje, već stvaranje Europe poput carstva, čime se uklanja nacionalni suverenitet. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","it":"Una delle questioni chiave del dibattito sul futuro dell'Unione è chi prenderà decisioni importanti in futuro: le nazioni e i loro leader eletti insieme, o il modello impero dei politici di Bruxelles arbitrariamente? Il significato di \"un'unione sempre più stretta tra i popoli d'Europa\" è cambiato negli ultimi decenni. I padri fondatori dell'Unione hanno significato la cooperazione e la riconciliazione tra i popoli del continente. Oggi, nascondendosi dietro lo slogan, gli aderenti dell'Europa imperiale attaccano gli Stati membri che sostengono i loro interessi nazionali e la loro sovranità. Il loro scopo è quello di creare una \"unità\" in cui il carattere nazionale si sciolga. L'integrazione sostiene la richiesta di rinuncia da parte degli Stati membri. La resistenza degli Stati membri all'integrazione \"solo\" è comprensibile. I suoi sostenitori si riferiscono principalmente all'introduzione dell'euro e alla creazione dello spazio Schengen quando chiedono il trasferimento di competenze e soluzioni paneuropee. Tuttavia, ha dimostrato che non sono operativi in una situazione di crisi. L'integrazione deve rimanere basata sulla cooperazione a beneficio di tutti gli Stati membri. L'unione doganale, la libera circolazione dei lavoratori, una protezione delle frontiere veramente comune sono tutti successi a beneficio di tutti. Tuttavia, i tentativi di modificare le specificità culturali, politiche o giuridiche-istituzionali dei singoli paesi non sono tali. Quest'ultima non significherebbe più l'unificazione, ma la creazione di un'Europa simile all'impero, che elimina la sovranità nazionale. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","lt":"Vienas iš pagrindinių diskusijų dėl Sąjungos ateities klausimų yra tai, kas ateityje priims svarbius sprendimus: tautos ir jų išrinkti lyderiai kartu, ar imperijos modelis Briuselio politikų savavališkai? Pastaraisiais dešimtmečiais pasikeitė sąvokos „glaudesnė Europos tautų sąjunga“ reikšmė. Sąjungos steigėjai reiškė žemyno tautų bendradarbiavimą ir susitaikymą. Šiandien, pasislėpę už šūkio, Imperial Europe šalininkai puola valstybes nares, kurios palaiko savo nacionalinius interesus ir suverenitetą. Jų tikslas – sukurti „vienetą“, kuriame būtų panaikintas nacionalinis charakteris. Integracija pasisako už tai, kad valstybės narės atsisakytų savo nuomonės. Valstybių narių pasipriešinimas „tik“ integracijai yra suprantamas. Jos rėmėjai daugiausia remiasi euro įvedimu ir Šengeno zonos sukūrimu, kai ginčijasi dėl kompetencijos perdavimo ir visos Europos sprendimų. Tačiau paaiškėjo, kad jie neveikia krizės sąlygomis. Integracija ir toliau turi būti grindžiama bendradarbiavimu, kuris būtų naudingas visoms valstybėms narėms. Muitų sąjunga, laisvas darbo jėgos judėjimas, tikrai bendra sienų apsauga yra visiems naudingi laimėjimai. Tačiau bandymai pakeisti atskirų šalių kultūrinius, politinius ar teisinius institucijų ypatumus nėra tokie. Tai reikštų ne vienybę, o imperiją panašią Europą, kuri panaikintų nacionalinį suverenumą. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","lv":"Viens no galvenajiem jautājumiem debatēs par Eiropas Savienības nākotni ir tas, kurš nākotnē pieņems svarīgus lēmumus: valstis un to ievēlētie līderi kopā, vai Briseles politiķu impērijas modelis patvaļīgi? Pēdējās desmitgadēs ir mainījusies jēdziena “vēl ciešāka Eiropas tautu savienība” nozīme. Savienības dibinātāji nozīmēja sadarbību un izlīgumu starp kontinenta tautām. Šodien, slēpjoties aiz saukļa, Imperial Europe piekritēji uzbrūk dalībvalstīm, kuras aizstāv to nacionālās intereses un suverenitāti. To mērķis ir izveidot “vienību”, kurā tiek likvidēts nacionālais raksturs. Integrācija iestājas par to, lai dalībvalstis atteiktos. Dalībvalstu pretestība “tikai” integrācijai ir saprotama. Tās atbalstītāji galvenokārt atsaucas uz euro ieviešanu un Šengenas zonas izveidi, kad tie apstrīd kompetenču nodošanu un Eiropas mēroga risinājumus. Tomēr tā ir pierādījusi, ka tās nedarbojas krīzes situācijā. Integrācijai arī turpmāk jābūt balstītai uz sadarbību, kas nāk par labu visām dalībvalstīm. Muitas savienība, darbaspēka brīva pārvietošanās, patiesi kopēja robežu aizsardzība ir sasniegumi, kas dod labumu ikvienam. Tomēr mēģinājumi mainīt atsevišķu valstu kultūras, politiskās vai juridiskās un institucionālās īpatnības nav tādi. Pēdējā minētā vairs nenozīmētu apvienošanos, bet gan impērijai līdzīgas Eiropas izveidi, kas likvidē valstu suverenitāti. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","mt":"Waħda mill-kwistjonijiet ewlenin fid-dibattitu dwar il-futur tal-Unjoni hija min ser jieħu deċiżjonijiet importanti fil-futur: in-nazzjonijiet u l-mexxejja eletti tagħhom flimkien, jew il-mudell imperu tal-politiċi ta’ Brussell b’mod arbitrarju? It-tifsira ta’ “unjoni dejjem eqreb bejn il-popli tal-Ewropa” inbidlet f’dawn l-aħħar għexieren ta’ snin. Il-missirijiet fundaturi tal-Unjoni fissru kooperazzjoni u rikonċiljazzjoni bejn il-popli tal-kontinent. Illum, wara l-islogan, l-aderenti tal-Imperial Europe qed jattakkaw lill-Istati Membri li huma favur l-interessi nazzjonali u s-sovranità tagħhom. L-għan tagħhom huwa li joħolqu “unità” li fiha l-karattru nazzjonali jiġi xolt. L-integrazzjoni hija favur ir-rinunzja mill-Istati Membri. Ir-reżistenza tal-Istati Membri għall-integrazzjoni “biss” tista’ tinftiehem. Dawk li jappoġġjawha jirreferu l-aktar għall-introduzzjoni tal-Euro u l-ħolqien taż-żona Schengen meta jargumentaw favur it-trasferiment tal-kompetenzi u s-soluzzjonijiet pan-Ewropej. Madankollu, uriet li mhumiex operattivi f’sitwazzjoni ta’ kriżi. L-integrazzjoni għandha tibqa’ fuq il-bażi ta’ kooperazzjoni għall-benefiċċju tal-Istati Membri kollha. L-unjoni doganali, il-moviment liberu tax-xogħol, protezzjoni tal-fruntieri verament komuni huma kollha kisbiet li huma ta’ benefiċċju għal kulħadd. Madankollu, tentattivi biex jinbidlu l-ispeċifiċitajiet kulturali, politiċi jew legali-istituzzjonali ta’ pajjiżi individwali mhumiex tali. Dan tal-aħħar ma jibqax ifisser unifikazzjoni, iżda l-ħolqien ta’ Ewropa li tixbah lill-imperi, li telimina s-sovranità nazzjonali. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","nl":"Een van de belangrijkste kwesties in het debat over de toekomst van de Unie is wie in de toekomst belangrijke beslissingen zal nemen: de naties en hun gekozen leiders samen, of het rijkspatroon van Brusselse politici willekeurig? De betekenis van „een steeds hechter verbond tussen de volkeren van Europa” is de afgelopen decennia veranderd. De grondleggers van de Unie betekenden samenwerking en verzoening tussen de volkeren van het continent. Vandaag de dag vallen de aanhangers van het Keizerlijk Europa, die zich achter de slogan verschuilen, lidstaten aan die voor hun nationale belangen en soevereiniteit staan. Zij hebben tot doel een „eenheid” te creëren waarin het nationale karakter wordt ontbonden. Integratie pleit ervoor om afstand te doen van de lidstaten. Het verzet van de lidstaten tegen „alleen” integratie is begrijpelijk. De voorstanders van de euro verwijzen vooral naar de invoering van de euro en de oprichting van de Schengenzone wanneer zij pleiten voor de overdracht van bevoegdheden en pan-Europese oplossingen. Het heeft echter aangetoond dat zij niet operationeel zijn in een crisissituatie. Integratie moet gebaseerd blijven op samenwerking ten voordele van alle lidstaten. De douane-unie, het vrije verkeer van werknemers, een werkelijk gemeenschappelijke grensbescherming zijn allemaal verworvenheden die iedereen ten goede komen. Pogingen om de culturele, politieke of juridische en institutionele kenmerken van de afzonderlijke landen te veranderen, zijn echter niet van dien aard. Dit betekent niet langer eenmaking, maar de totstandbrenging van een imperiumachtig Europa, dat de nationale soevereiniteit uitroeit. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","pl":"Jedną z kluczowych kwestii w debacie na temat przyszłości Unii jest to, kto w przyszłości podejmie ważne decyzje: narody i ich wybrani przywódcy razem, czy imperium brukselskich polityków arbitralnie? W ostatnich dziesięcioleciach znaczenie „coraz bliższego związku między narodami Europy” uległo zmianie. Ojcowie założyciele Unii oznaczali współpracę i pojednanie między narodami kontynentu. Dziś, kryjąc się za hasłem, wyznawcy imperialnej Europy atakują państwa członkowskie, które stoją na straży ich interesów narodowych i suwerenności. Ich celem jest stworzenie „jednostki”, w której rozwiązuje się narodowy charakter. Integracja opowiada się za wyrzeczeniem się od państw członkowskich. Opór państw członkowskich wobec „tylko” integracji jest zrozumiały. Jego zwolennicy odnoszą się głównie do wprowadzenia euro i utworzenia strefy Schengen, opowiadając się za przekazaniem kompetencji i rozwiązaniami ogólnoeuropejskimi. Okazało się jednak, że nie działają one w sytuacji kryzysowej. Integracja musi opierać się na współpracy z korzyścią dla wszystkich państw członkowskich. Unia celna, swobodny przepływ pracy, prawdziwie wspólna ochrona granic to osiągnięcia, które przynoszą korzyści wszystkim. Próby zmiany specyfiki kulturowej, politycznej lub prawnej poszczególnych krajów nie są jednak takie. To ostatnie nie oznaczałoby już zjednoczenia, ale stworzenia Europy podobnej do imperium, co eliminuje suwerenność narodową. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","pt":"Uma das questões-chave do debate sobre o futuro da União é quem tomará decisões importantes no futuro: as nações e seus líderes eleitos juntos, ou o padrão império dos políticos de Bruxelas arbitrariamente? O significado de «uma união cada vez mais estreita entre os povos da Europa» mudou nas últimas décadas. Os pais fundadores da União significavam a cooperação e a reconciliação entre os povos do continente. Hoje, escondidos atrás do slogan, os adeptos da Europa Imperial estão a atacar os Estados-Membros que defendem os seus interesses nacionais e a sua soberania. O seu objetivo é criar uma «unidade» na qual o caráter nacional seja dissolvido. A integração defende a renúncia dos Estados-Membros. A resistência dos Estados-Membros à integração «apenas» é compreensível. Os seus apoiantes referem-se principalmente à introdução do euro e à criação do espaço Schengen quando defendem a transferência de competências e soluções pan-europeias. No entanto, provou que não estão operacionais numa situação de crise. A integração deve continuar a ser baseada na cooperação em benefício de todos os Estados-Membros. A união aduaneira, a livre circulação dos trabalhadores, uma proteção verdadeiramente comum das fronteiras são todas realizações que beneficiam todos. No entanto, as tentativas de alterar as especificidades culturais, políticas ou jurídicas-institucionais de cada país não são essas. Este último já não significaria unificação, mas sim a criação de uma Europa de tipo império, que elimina a soberania nacional. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","ro":"Unul dintre aspectele-cheie ale dezbaterii privind viitorul Uniunii este cine va lua decizii importante în viitor: națiunile și liderii lor aleși împreună, sau modelul imperiului politicienilor de la Bruxelles în mod arbitrar? Sensul expresiei „o uniune tot mai strânsă între popoarele Europei” s-a schimbat în ultimele decenii. Părinții fondatori ai Uniunii au însemnat cooperarea și reconcilierea între popoarele continentului. Astăzi, ascunzându-se în spatele sloganului, adepții Europei Imperiale atacă statele membre care își apără interesele naționale și suveranitatea. Scopul lor este de a crea o „unitate” în care caracterul național este dizolvat. Integrarea pledează pentru renunțarea statelor membre. Rezistența statelor membre față de integrarea „numai” este de înțeles. Susținătorii săi se referă în principal la introducerea monedei euro și la crearea spațiului Schengen atunci când pledează pentru transferul de competențe și soluții paneuropene. Cu toate acestea, s-a dovedit că acestea nu sunt operaționale într-o situație de criză. Integrarea trebuie să se bazeze în continuare pe cooperare în beneficiul tuturor statelor membre. Uniunea vamală, libera circulație a forței de muncă, o protecție cu adevărat comună a frontierelor sunt toate realizări care aduc beneficii tuturor. Cu toate acestea, încercările de a schimba particularitățile culturale, politice sau juridice instituționale ale fiecărei țări nu sunt de acest fel. Aceasta din urmă nu ar mai însemna unificare, ci crearea unei Europe de tip imperiu, care elimină suveranitatea națională. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","sk":"Jednou z kľúčových otázok v diskusii o budúcnosti Únie je, kto bude v budúcnosti prijímať dôležité rozhodnutia: národy a ich volení vodcovia spolu, alebo impérium vzor bruselských politikov svojvoľne? Význam „ešte užšieho zväzku medzi národmi Európy“ sa v posledných desaťročiach zmenil. Zakladajúci otcovia Únie znamenali spoluprácu a zmierenie medzi národmi kontinentu. Dnes, keď sa schovávajú za slogan, prívrženci cisárskej Európy útočia na členské štáty, ktoré sa zasadzujú za svoje národné záujmy a zvrchovanosť. Ich cieľom je vytvoriť „jednotku“, v ktorej sa vnútroštátny charakter rozpustí. Integrácia podporuje vzdanie sa požiadavky zo strany členských štátov. Odpor členských štátov voči „len“ integrácii je pochopiteľný. Jeho zástancovia sa odvolávajú najmä na zavedenie eura a vytvorenie schengenského priestoru, keď argumentujú o prenose právomocí a celoeurópskych riešeniach. Ukázalo sa však, že v krízovej situácii nie sú funkčné. Integrácia musí zostať na základe spolupráce v prospech všetkých členských štátov. Colná únia, voľný pohyb práce, skutočne spoločná ochrana hraníc sú úspechy, ktoré sú prínosom pre všetkých. Pokusy o zmenu kultúrnych, politických alebo právnych špecifík jednotlivých krajín však nie sú takéto. To by už neznamenalo zjednotenie, ale vytvorenie Európy podobnej impériu, ktorá eliminuje národnú suverenitu. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","sl":"Eno od ključnih vprašanj v razpravi o prihodnosti Unije je, kdo bo v prihodnosti sprejel pomembne odločitve: narodi in njihovi izvoljeni voditelji skupaj ali cesarski vzorec bruseljskih politikov samovoljno? Pomen „vse tesnejše zveze med narodi Evrope“ se je v zadnjih desetletjih spremenil. Ustanovni očetje Unije so pomenili sodelovanje in spravo med narodi na celini. Danes, ki se skriva za sloganom, privrženci cesarske Evrope napadajo države članice, ki zagovarjajo svoje nacionalne interese in suverenost. Njihov cilj je ustvariti „enoto“, v kateri se razpusti nacionalni značaj. Vključevanje se zavzema za to, da se države članice odrečejo zahtevam. Nasprotovanje držav članic „samo“ integraciji je razumljivo. Njegovi podporniki se v glavnem sklicujejo na uvedbo eura in vzpostavitev schengenskega območja, ko se zavzemajo za prenos pristojnosti in vseevropske rešitve. Vendar pa je dokazal, da v kriznih razmerah ne delujejo. Vključevanje mora ostati na podlagi sodelovanja v korist vseh držav članic. Carinska unija, prosti pretok delovne sile in resnično skupna zaščita meja so vsi dosežki, ki koristijo vsem. Vendar poskusi spremeniti kulturne, politične ali pravno-institucionalne posebnosti posameznih držav niso takšni. Slednje ne bi več pomenilo združitve, temveč oblikovanje Evrope, podobne imperiju, ki odpravlja nacionalno suverenost. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ","sv":"En av de viktigaste frågorna i debatten om unionens framtid är vem som kommer att fatta viktiga beslut i framtiden: nationerna och deras valda ledare tillsammans, eller Brysselpolitikernas imperiummönster godtyckligt? Betydelsen av ”en allt fastare sammanslutning mellan Europas folk” har förändrats under de senaste årtiondena. Unionens grundare innebar samarbete och försoning mellan kontinentens folk. I dag, som gömmer sig bakom parollen, attackerar anhängare av det kejserliga Europa medlemsstater som står för sina nationella intressen och suveränitet. Syftet är att skapa en ”enhet” där den nationella karaktären upplöses. Integration förespråkar krav på avstående från medlemsstaternas sida. Medlemsstaternas motstånd mot ”enbart” integration är förståeligt. Dess anhängare hänvisar främst till införandet av euron och inrättandet av Schengenområdet när de argumenterar för överföring av befogenheter och alleuropeiska lösningar. Det har dock visat sig att de inte är operativa i en krissituation. Integrationen måste fortsätta på grundval av samarbete till förmån för alla medlemsstater. Tullunionen, den fria rörligheten för arbetskraft, ett verkligt gemensamt gränsskydd är alla landvinningar som gynnar alla. Försöken att ändra de kulturella, politiska eller rättsliga och institutionella särdragen i enskilda länder är dock inte sådana. Det senare skulle inte längre betyda enande, utan skapandet av ett imperieliknande Europa, som eliminerar den nationella suveräniteten. https://www.youtube.com/watch?v=8RF_EmzsHJQ"}},"title":{"hu":"Az integráció eszköz és nem öncél","machine_translations":{"bg":"Интеграцията е инструмент, а не самоцел","cs":"Integrace je nástroj, a nikoli cíl sám o sobě","da":"Integration er et redskab og ikke et mål i sig selv","de":"Integration ist ein Werkzeug und kein Selbstzweck","el":"Η ενσωμάτωση αποτελεί εργαλείο και όχι αυτοσκοπό.","en":"Integration is a tool and not an end in itself","es":"La integración es una herramienta y no un fin en sí misma","et":"Integratsioon on vahend, mitte eesmärk omaette","fi":"Kotouttaminen on väline eikä päämäärä itsessään","fr":"L’intégration est un outil et non une fin en soi","ga":"Is uirlis é an comhtháthú agus ní sprioc ann féin é","hr":"Integracija je alat, a ne cilj sam po sebi","it":"L'integrazione è uno strumento e non un fine in sé","lt":"Integracija yra priemonė, o ne savaiminis tikslas","lv":"Integrācija ir instruments, nevis pašmērķis","mt":"L-integrazzjoni hija għodda u mhux għan fiha nnifisha","nl":"Integratie is een instrument en geen doel op zich","pl":"Integracja jest narzędziem, a nie celem samym w sobie","pt":"A integração é uma ferramenta e não um fim em si mesmo","ro":"Integrarea este un instrument și nu un scop în sine","sk":"Integrácia je nástroj a nie cieľ sám osebe","sl":"Integracija je orodje in ne cilj sam po sebi","sv":"Integration är ett verktyg och inte ett mål i sig"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×