Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 149825002c6f41cdc8ef55d058ea929e27926b36adb4840c21217c39acc6416d

Source: {"body":{"es":"En el momento en que una sociedad comparte un mismo lenguaje, puede estar en constante estado de comunicación y pasar a ser un ciudadano activo de la sociedad. Como Europa no tiene un idioma que apele al sentimiento de fraternidad, los europeos no se interesan por la Unión Europea ni por sus vecinos. \nSi bien el inglés es utilizado por las instituciones europeas, surgen tres problemas. El primero es que es una lengua compartida por diferentes naciones existentes por lo que los Estados anglosajones imponen su estilo comunicativo a los demás Estados. El segundo es que ninguno de los Estados miembro de la UE tiene el inglés como lengua oficial, por lo que el sentimiento de colonización lingüística se hace presente. El tercer problema es que el inglés no forma parte de la historia conjunta de los Estados miembros, es solo una herramienta comunicativa. \nEs por todo lo dicho que el latín clásico sería el medio perfecto para una Europa unida. En primer lugar hay que tener en cuenta que el latín sería la lengua vehicular de las naciones de la UE y no la lengua oficial. Si fuese la lengua oficial de la Unión, esta terminaría en una situación de diglosia En un segundo lugar, compensaría las carencias del actual uso del inglés. Al no ir ligada a una élite lingüística con estatus de poder. De igual modo, al ser la lengua que durante siglos fue utilizada por los Estados europeos como lengua académica y lengua franca, fomentaría el sentimiento de pertenencia a una comunidad histórica.","machine_translations":{"bg":"По това време едно общество споделя един и същ език, то може да бъде в постоянно състояние на комуникация и да стане активен гражданин на обществото. Тъй като Европа не разполага с език, който да апелира към чувството за братство, европейците не се интересуват от Европейския съюз или неговите съседи. Докато английският език се използва от европейските институции, възникват три проблема. Първият е, че това е език, споделян от различни съществуващи нации, така че англосаксонските държави налагат своя комуникативен стил на другите държави. Второто е, че нито една от държавите – членки на ЕС, не притежава английски език като официален език, така че възниква усещането за езикова колонизация. Третият проблем е, че английският език не е част от общата история на държавите членки, а е просто комуникативен инструмент. За всички, които казаха, че класическият латински ще бъде идеалното средство за обединена Европа. На първо място, следва да се има предвид, че латинският ще бъде езикът на превозните средства на държавите от ЕС, а не официалният език. Ако това беше официалният език на Съюза, Съюзът щеше да се окаже в ситуация на диалог Второ, това би компенсирало недостатъците на настоящото използване на английски език. Като не е свързан с езиков елит със статут на власт. По подобен начин, тъй като е езикът, използван от европейските държави в продължение на векове като академичен език и френски език, той би насърчил чувството за принадлежност към историческа общност.","cs":"V době, kdy společnost sdílí stejný jazyk, může být v neustálém stavu komunikace a stát se aktivním občanem společnosti. Vzhledem k tomu, že Evropa nemá jazyk, který by apeloval na smysl pro bratrství, Evropané nemají zájem o Evropskou unii ani její sousedy. Zatímco angličtinu používají evropské orgány, vyvstávají tři problémy. První je, že se jedná o jazyk sdílený různými existujícími národy, takže anglosaské státy vnucují ostatním státům svůj komunikativní styl. Druhým je, že žádný z členských států EU nemá jako úřední jazyk angličtinu, takže pocit jazykové kolonizace je přítomen. Třetím problémem je, že angličtina není součástí společné historie členských států, je to jen komunikační nástroj. Je to pro všechny, kdo řekl, že klasická latina by byla perfektním prostředkem pro sjednocenou Evropu. Nejprve je třeba mít na paměti, že latina by byla jazykem vozidel zemí EU, a nikoli úředním jazykem. Pokud by se jednalo o úřední jazyk Unie, Unie by skončila v situaci diglosie za druhé, kompenzovala by nedostatky současného používání angličtiny. Tím, že nejsem vázán na jazykovou elitu se stavem moci. Podobně jako jazyk, který evropské státy používají po staletí jako akademický a francouzský jazyk, by to posílilo pocit sounáležitosti s historickým společenstvím.","da":"På det tidspunkt, hvor et samfund deler det samme sprog, kan det være i en konstant kommunikationstilstand og blive en aktiv borger i samfundet. Da Europa ikke har et sprog, der appellerer til broderskab, er europæerne ikke interesserede i EU eller dets naboer. Mens engelsk anvendes af EU-institutionerne, opstår der tre problemer. Den første er, at det er et sprog, der deles af forskellige eksisterende nationer, så de angelsaksiske stater påtvinger de andre stater deres kommunikative stil. Det andet er, at ingen af EU's medlemsstater har engelsk som officielt sprog, så følelsen af sproglig kolonisering bliver til stede. Det tredje problem er, at engelsk ikke er en del af medlemsstaternes fælles historie, det er blot et kommunikativt redskab. Det er for alle, der sagde, at klassisk latin ville være det perfekte middel til et forenet Europa. For det første skal man huske på, at latin ville være EU-landenes køretøjssprog og ikke det officielle sprog. Hvis det var EU's officielle sprog, ville Unionen for det andet ende i en diglosiasituation, for det andet ville det kompensere for manglerne i den nuværende anvendelse af engelsk. Ved ikke at være bundet til en sproglig elite med magtstatus. Som det sprog, der i århundreder blev brugt af de europæiske stater som akademisk sprog og fransk, ville det ligeledes fremme en følelse af at tilhøre et historisk fællesskab.","de":"Zu der Zeit teilt eine Gesellschaft die gleiche Sprache, sie kann in einem ständigen Zustand der Kommunikation sein und ein aktiver Bürger der Gesellschaft werden. Da Europa keine Sprache hat, die ein Gefühl der Brüderlichkeit anspricht, sind die Europäer nicht an der Europäischen Union oder ihren Nachbarn interessiert. Während Englisch von den europäischen Institutionen verwendet wird, treten drei Probleme auf. Die erste ist, dass es eine Sprache ist, die von verschiedenen bestehenden Nationen geteilt wird, so dass die angelsächsischen Staaten ihren kommunikativen Stil den anderen Staaten aufzwingen. Die zweite ist, dass keiner der EU-Mitgliedstaaten Englisch als Amtssprache hat, so dass das Gefühl der sprachlichen Kolonisierung präsent wird. Das dritte Problem besteht darin, dass Englisch nicht Teil der gemeinsamen Geschichte der Mitgliedstaaten ist, sondern nur ein kommunikatives Instrument ist. Es ist für alle, die gesagt haben, dass klassisches Latein das perfekte Mittel für ein vereintes Europa wäre. Zunächst ist zu bedenken, dass Latein die Fahrzeugsprache der EU-Länder und nicht die Amtssprache ist. Wenn es die Amtssprache der Union wäre, würde die Union in einer Diglosie-Situation enden. Zweitens würde sie die Mängel bei der derzeitigen Verwendung von Englisch ausgleichen. Indem man nicht an eine sprachliche Elite mit Machtstatus gebunden ist. Als die Sprache, die seit Jahrhunderten von den europäischen Staaten als akademische Sprache und als französische Sprache verwendet wurde, würde sie ein Gefühl der Zugehörigkeit zu einer historischen Gemeinschaft fördern.","el":"Τη στιγμή που μια κοινωνία μοιράζεται την ίδια γλώσσα, μπορεί να βρίσκεται σε συνεχή κατάσταση επικοινωνίας και να γίνει ενεργός πολίτης της κοινωνίας. Δεδομένου ότι η Ευρώπη δεν έχει γλώσσα που να προσελκύει την αίσθηση της αδελφότητας, οι Ευρωπαίοι δεν ενδιαφέρονται για την Ευρωπαϊκή Ένωση ή τους γείτονές της. Ενώ τα αγγλικά χρησιμοποιούνται από τα ευρωπαϊκά θεσμικά όργανα, προκύπτουν τρία προβλήματα. Το πρώτο είναι ότι είναι μια γλώσσα που μοιράζονται διάφορα υπάρχοντα έθνη, έτσι τα αγγλοσαξονικά κράτη επιβάλλουν το επικοινωνιακό τους ύφος στα άλλα κράτη. Το δεύτερο είναι ότι κανένα από τα κράτη μέλη της ΕΕ δεν έχει την αγγλική ως επίσημη γλώσσα, με αποτέλεσμα να υπάρχει το αίσθημα του γλωσσικού αποικισμού. Το τρίτο πρόβλημα είναι ότι τα αγγλικά δεν αποτελούν μέρος της κοινής ιστορίας των κρατών μελών, αλλά απλώς ένα επικοινωνιακό εργαλείο. Είναι για όλους όσοι είπαν ότι τα κλασικά λατινικά θα ήταν το τέλειο μέσο για μια ενωμένη Ευρώπη. Καταρχάς, πρέπει να ληφθεί υπόψη ότι τα λατινικά θα είναι η γλώσσα του οχήματος των εθνών της ΕΕ και όχι η επίσημη γλώσσα. Εάν ήταν η επίσημη γλώσσα της Ένωσης, η Ένωση θα κατέληγε σε μια κατάσταση αμφιβολίας Δεύτερον, θα αντιστάθμιζε τις ελλείψεις της τρέχουσας χρήσης της αγγλικής γλώσσας. Με το να μην είσαι δεμένος με μια γλωσσική ελίτ με ισχύ. Ομοίως, όντας η γλώσσα που χρησιμοποιείται εδώ και αιώνες από τα ευρωπαϊκά κράτη ως ακαδημαϊκή και γαλλική γλώσσα, θα ενίσχυε την αίσθηση ότι ανήκει σε μια ιστορική κοινότητα.","en":"At the time a society shares the same language, it can be in a constant state of communication and become an active citizen of society. As Europe does not have a language that appeals to a sense of fraternity, Europeans are not interested in the European Union or its neighbours. While English is used by the European institutions, three problems arise. The first is that it is a language shared by different existing nations, so the Anglo-Saxon States impose their communicative style on the other States. The second is that none of the EU Member States have English as an official language, so the feeling of linguistic colonisation becomes present. The third problem is that English is not part of the joint history of the Member States, it is just a communicative tool. It is for all that said that classical Latin would be the perfect means for a united Europe. First of all, it should be borne in mind that Latin would be the vehicle language of the EU nations and not the official language. If it were the official language of the Union, the Union would end up in a diglosia situation Secondly, it would compensate for the shortcomings of the current use of English. By not being tied to a linguistic elite with power status. Similarly, being the language that was used for centuries by the European States as an academic language and a French language, it would foster a sense of belonging to a historical community.","et":"Sel ajal, kui ühiskond jagab sama keelt, võib see olla pidevas suhtlusseisundis ja saada ühiskonna aktiivseks kodanikuks. Kuna Euroopal puudub keel, mis ahvatleb korporatsioonitunnet, ei ole eurooplased huvitatud Euroopa Liidust ega selle naabritest. Kuigi Euroopa institutsioonid kasutavad inglise keelt, tekivad kolm probleemi. Esimene on see, et see on keel, mida jagavad erinevad olemasolevad riigid, nii et anglosaksi riigid suruvad oma kommunikatiivse stiili teistele riikidele peale. Teine on see, et üheski ELi liikmesriigis ei ole ametliku keelena inglise keelt, mistõttu tekib keelelise kolonisatsiooni tunne. Kolmas probleem on see, et inglise keel ei ole osa liikmesriikide ühisest ajaloost, see on lihtsalt kommunikatiivne vahend. See on kõik, mis ütles, et klassikaline ladina oleks ideaalne vahend ühendatud Euroopa. Kõigepealt tuleb meeles pidada, et ladina keel oleks ELi riikide sõidukikeel, mitte ametlik keel. Kui tegemist oleks liidu ametliku keelega, satuks liit diglosialisse olukorda. Teiseks kompenseeriks see inglise keele praeguse kasutamise puudujääke. Ei ole seotud lingvistilise eliidiga, millel on võimsus. Samamoodi kui keel, mida Euroopa riigid kasutasid sajandeid akadeemilise ja prantsuse keelena, soodustaks see ajaloolise kogukonna kuulumise tunnet.","fi":"Kun yhteiskunnassa on sama kieli, se voi olla jatkuvassa viestinnän tilassa ja tulla yhteiskunnan aktiiviseksi kansalaiseksi. Koska Euroopalla ei ole kieltä, joka vetoaisi veljeyden tunteeseen, eurooppalaiset eivät ole kiinnostuneita Euroopan unionista tai sen naapureista. Vaikka EU:n toimielimet käyttävät englantia, esiin nousee kolme ongelmaa. Ensimmäinen on se, että se on eri kansojen yhteinen kieli, joten anglosaksiset valtiot määräävät viestintätyylinsä muille valtioille. Toinen on se, että yhdessäkään EU:n jäsenvaltiossa ei ole englantia virallisena kielenä, joten kielellisen kolonisaation tunne on läsnä. Kolmas ongelma on se, että englanti ei kuulu jäsenvaltioiden yhteiseen historiaan, vaan se on vain viestintäväline. Kaikille sanottiin, että klassinen latina olisi täydellinen keino yhdistyneelle Euroopalle. Ensinnäkin on pidettävä mielessä, että latina olisi EU:n kansakuntien välinekieli eikä virallinen kieli. Jos se olisi unionin virallinen kieli, unioni päätyisi diglosia-tilanteeseen toiseksi, se korvaisi nykyisen englannin käytön puutteet. Ei ole sidottu kielelliseen eliittiin, jolla on valta-asema. Koska se on kieli, jota Euroopan valtiot käyttivät vuosisatojen ajan akateemisena kielenä ja ranskan kielenä, se edistäisi tunnetta kuulumisesta historialliseen yhteisöön.","fr":"Au moment où une société partage la même langue, elle peut être dans un état constant de communication et devenir un citoyen actif de la société. L’Europe ne disposant pas d’une langue qui attire le sentiment de fraternité, les Européens ne s’intéressent pas à l’Union européenne ou à ses voisins. Si l’anglais est utilisé par les institutions européennes, trois problèmes se posent. Le premier est qu’il s’agit d’une langue partagée par différentes nations existantes, de sorte que les États anglo-saxons imposent leur style communicatif aux autres États. Deuxièmement, aucun des États membres de l’UE n’a l’anglais comme langue officielle, de sorte que le sentiment de colonisation linguistique devient présent. Le troisième problème est que l’anglais ne fait pas partie de l’histoire commune des États membres, il ne s’agit que d’un outil de communication. C’est pour tout cela que le latin classique serait le moyen parfait pour une Europe unie. Tout d’abord, il convient de garder à l’esprit que le latin serait la langue véhiculaire des pays de l’UE et non la langue officielle. S’il s’agissait de la langue officielle de l’Union, l’Union se retrouverait dans une situation diglosique Deuxièmement, elle compenserait les lacunes de l’usage actuel de l’anglais. En n’étant pas lié à une élite linguistique dotée d’un statut de pouvoir. De même, étant la langue utilisée pendant des siècles par les États européens en tant que langue académique et française, elle favoriserait un sentiment d’appartenance à une communauté historique.","ga":"Ag an am a bhfuil an teanga chéanna ag an tsochaí, d’fhéadfadh sí a bheith ina stát cumarsáide de shíor agus bheith ina shaoránach gníomhach den tsochaí. Ós rud é nach bhfuil teanga ag an Eoraip a iarrann braistint bráithreachais, níl spéis ag Eorpaigh san Aontas Eorpach ná ina chomharsana. Cé go n-úsáideann na hinstitiúidí Eorpacha Béarla, tagann trí fhadhb chun cinn. Is é an chéad cheann ná gur teanga í atá i bpáirt ag náisiúin éagsúla atá ann cheana féin, mar sin cuireann Stáit Angla-Shacsanach a stíl chumarsáideach ar na Stáit eile. Is é an dara ceann nach bhfuil Béarla mar theanga oifigiúil ag aon cheann de Bhallstáit an AE, agus mar sin tagann mothú coilínithe teanga i láthair. Is é an tríú fadhb nach bhfuil Béarla mar chuid de stair chomhpháirteach na mBallstát, níl ann ach uirlis chumarsáide. Dúirt an Laidin chlasaiceach gurbh í an Laidin chlasaiceach an bealach is fearr chun Eoraip aontaithe a bhaint amach. Ar an gcéad dul síos, ba cheart a mheabhrú gurb í an Laidin teanga feithicle náisiúin an AE seachas an teanga oifigiúil. Dá mba í teanga oifigiúil an Aontais í, thiocfadh deireadh leis an Aontas i gcás diglosia Ar an dara dul síos, cúiteodh sé easnaimh in úsáid reatha an Bhéarla. Trí gan a bheith ceangailte le mionlach teangeolaíoch le stádas cumhachta. Ar an gcaoi chéanna, ós rud é gurb í an teanga í a d’úsáid Stáit na hEorpa ar feadh na gcéadta bliain mar theanga acadúil agus mar theanga Fraincise, chothódh sé braistint go mbaineann siad le pobal stairiúil.","hr":"U to vrijeme društvo dijeli isti jezik, može biti u stalnom stanju komunikacije i postati aktivan građanin društva. Budući da Europa nema jezik koji privlači osjećaj bratstva, Europljane ne zanima ni Europska unija ni njezini susjedi. Dok se europske institucije koriste engleskim jezikom, pojavljuju se tri problema. Prvi je da je to jezik koji dijele različite postojeće nacije, tako da anglosaksonske države nameću svoj komunikacijski stil drugim državama. Druga je činjenica da nijedna država članica EU-a nema engleski kao službeni jezik pa osjećaj jezične kolonizacije postaje prisutan. Treći je problem taj što engleski jezik nije dio zajedničke povijesti država članica, već je riječ samo o komunikacijskom alatu. To je za sve koji su rekli da klasični latinski će biti savršeno sredstvo za ujedinjenu Europu. Prije svega treba imati na umu da je latinski jezik vozila država članica EU-a, a ne službeni jezik. Da je riječ o službenom jeziku Unije, Unija bi završila u situaciji diglosia Drugo, nadoknadila bi nedostatke trenutačne uporabe engleskog jezika. Time što nije vezana za jezičnu elitu sa statusom moći. Isto tako, s obzirom na to da je riječ o jeziku koji su europske države stoljećima koristile kao akademski jezik i francuski jezik, to bi poticalo osjećaj pripadnosti povijesnoj zajednici.","hu":"Abban az időben, amikor egy társadalom ugyanazt a nyelvet használja, állandó kommunikációs állapotban lehet, és a társadalom aktív polgárává válhat. Mivel Európának nincs olyan nyelve, amely vonzó lenne a testvériség érzéséhez, az európaiakat nem érdekli az Európai Unió vagy annak szomszédai. Bár az európai intézmények az angol nyelvet használják, három probléma merül fel. Az első az, hogy ez a nyelv a különböző meglévő nemzetek közös nyelve, így az angolszász államok rákényszerítik kommunikatív stílusukat a többi államra. A második az, hogy egyik uniós tagállam sem rendelkezik hivatalos nyelvként angolul, így a nyelvi gyarmatosítás érzése is jelen van. A harmadik probléma az, hogy az angol nem része a tagállamok közös történelmének, csupán kommunikációs eszköz. Mindenki azt mondta, hogy a klasszikus latin lenne a tökéletes eszköz az egyesült Európa számára. Először is emlékeztetni kell arra, hogy a latin az uniós nemzetek járműnyelve, nem pedig a hivatalos nyelv. Ha ez lenne az Unió hivatalos nyelve, az Unió végül diglosia-helyzetbe kerülne, másodszor kompenzálná az angol nyelv jelenlegi használatának hiányosságait. Azzal, hogy nem kötődik egy nyelvi elithez, akinek hatalmi státusza van. Hasonlóképpen, mivel ez a nyelv, amelyet az európai államok évszázadok óta használnak tudományos nyelvként és francia nyelvként, elősegítené a történelmi közösséghez tartozás érzését.","it":"Al tempo una società condivide la stessa lingua, può essere in uno stato di comunicazione costante e diventare un cittadino attivo della società. Poiché l'Europa non ha una lingua che fa appello al senso di fraternità, gli europei non sono interessati all'Unione europea o ai suoi vicini. Mentre l'inglese è utilizzato dalle istituzioni europee, sorgono tre problemi. Il primo è che è una lingua condivisa da diverse nazioni esistenti, così gli Stati anglosassoni impongono il loro stile comunicativo agli altri Stati. Il secondo è che nessuno degli Stati membri dell'UE ha l'inglese come lingua ufficiale, quindi il sentimento di colonizzazione linguistica diventa presente. Il terzo problema è che l'inglese non fa parte della storia comune degli Stati membri, ma è solo uno strumento comunicativo. È per tutti che ha detto che il latino classico sarebbe il mezzo perfetto per un'Europa unita. In primo luogo, va tenuto presente che il latino sarebbe la lingua veicolo delle nazioni dell'UE e non la lingua ufficiale. Se si trattasse della lingua ufficiale dell'Unione, l'Unione finirebbe in una situazione di diglosia in secondo luogo, compensando le carenze dell'uso attuale dell'inglese. Non essendo legato ad un'élite linguistica con status di potere. Allo stesso modo, essendo la lingua utilizzata per secoli dagli Stati europei come lingua accademica e francese, essa avrebbe favorito un senso di appartenenza ad una comunità storica.","lt":"Tuo metu, kai visuomenė dalijasi ta pačia kalba, ji gali nuolat bendrauti ir tapti aktyviu visuomenės piliečiu. Kadangi Europa neturi tokios kalbos, kuri būtų patraukli broliškumo jausmui, europiečiai nesidomi Europos Sąjunga ar jos kaimynais. Nors Europos institucijos vartoja anglų kalbą, kyla trys problemos. Pirmasis yra tai, kad tai yra kalba, kuria dalijasi skirtingos esamos tautos, todėl anglosaksų valstybės primeta savo komunikacinį stilių kitoms valstybėms. Antra, nė vienoje iš ES valstybių narių anglų kalba nėra oficiali, todėl atsiranda kalbos kolonizacijos jausmas. Trečioji problema yra ta, kad anglų kalba nėra bendros valstybių narių istorijos dalis, tai tik komunikacinė priemonė. Būtent visiems sakoma, kad klasikinė lotynų kalba būtų puiki priemonė suvienytai Europai. Visų pirma reikėtų nepamiršti, kad lotynų kalba būtų ES tautų transporto priemonės kalba, o ne oficialioji kalba. Jei tai būtų oficiali Sąjungos kalba, Sąjunga atsidurtų diglozinėje padėtyje, antra, tai kompensuotų dabartinio anglų kalbos vartojimo trūkumus. Nėra susietas su kalbos elitu, turinčiu galios statusą. Taip pat, kadangi Europos valstybės šimtmečius vartodavo kaip akademinę ir prancūzų kalbą, ji skatintų priklausymo istorinei bendruomenei jausmą.","lv":"Tajā laikā sabiedrībai ir kopīga valoda, tā var būt pastāvīgā saziņas stāvoklī un kļūt par aktīvu sabiedrības pilsoni. Tā kā Eiropai nav valodas, kas piesaista brālības sajūtu, eiropieši nav ieinteresēti Eiropas Savienībā vai tās kaimiņvalstīs. Lai gan Eiropas iestādes izmanto angļu valodu, rodas trīs problēmas. Pirmais ir tas, ka tā ir valoda, kas kopīga dažādām esošajām tautām, tāpēc anglosakšu valstis uzspiež savu komunikatīvo stilu citām valstīm. Otrkārt, nevienai no ES dalībvalstīm nav angļu valodas kā oficiālai valodai, tāpēc rodas valodnieciskās kolonizācijas sajūta. Trešā problēma ir tā, ka angļu valoda nav daļa no dalībvalstu kopīgās vēstures, tā ir tikai komunikatīvs instruments. Tas ir visu, kas teica, ka klasiskais latīņu būtu ideāls līdzeklis vienotai Eiropai. Pirmkārt, jāpatur prātā, ka latīņu valoda būtu ES tautu transportlīdzekļa valoda, nevis oficiālā valoda. Ja tā būtu Savienības oficiālā valoda, Savienība nonāktu diglozijas situācijā, Otrkārt, tā kompensētu pašreizējās angļu valodas lietošanas nepilnības. Nav saistīts ar valodniecisko eliti ar varas statusu. Tāpat kā valoda, ko gadsimtiem ilgi Eiropas valstis izmantoja kā akadēmisko valodu un franču valodu, tā veicinātu piederības sajūtu kādai vēsturiskai kopienai.","mt":"F’dak iż-żmien soċjetà għandha l-istess lingwa, tista’ tkun fi stat kostanti ta’ komunikazzjoni u ssir ċittadin attiv tas-soċjetà. Peress li l-Ewropa m’għandhiex lingwa li tappella għal sens ta’ fraternità, l-Ewropej mhumiex interessati fl-Unjoni Ewropea jew fil-ġirien tagħha. Filwaqt li l-Ingliż jintuża mill-istituzzjonijiet Ewropej, jinqalgħu tliet problemi. L-ewwel waħda hija li hija lingwa kondiviża minn nazzjonijiet eżistenti differenti, għalhekk l-Istati Anglo-Sassoni jimponu l-istil komunikattiv tagħhom fuq l-Istati l-oħra. It-tieni huwa li l-ebda wieħed mill-Istati Membri tal-UE ma għandu l-Ingliż bħala lingwa uffiċjali, u għalhekk is-sentiment ta’ kolonizzazzjoni lingwistika jsir preżenti. It-tielet problema hija li l-Ingliż mhuwiex parti mill-istorja konġunta tal-Istati Membri, huwa biss għodda komunikattiva. Huwa għal kulħadd li qal li l-Latin klassika tkun il-mezz perfett għal Ewropa magħquda. L-ewwel nett, wieħed għandu jżomm f’moħħu li l-Latin tkun il-lingwa tal-vetturi tan-nazzjonijiet tal-UE u mhux il-lingwa uffiċjali. Kieku kienet il-lingwa uffiċjali tal-Unjoni, l-Unjoni tispiċċa f’sitwazzjoni ta’ diglożja It-tieni nett, tikkumpensa għan-nuqqasijiet tal-użu attwali tal-Ingliż. Billi ma jkunx marbut ma ‘elite lingwistika bi status ta’ qawwa. Bl-istess mod, peress li hija l-lingwa li ilha tintuża għal sekli sħaħ mill-Istati Ewropej bħala lingwa akkademika u lingwa Franċiża, hija trawwem sens ta’ appartenenza għal komunità storika.","nl":"Op het moment dat een samenleving dezelfde taal deelt, kan zij zich in een constante staat van communicatie bevinden en een actieve burger van de samenleving worden. Aangezien Europa geen taal heeft die een gevoel van broederschap aanspreekt, zijn Europeanen niet geïnteresseerd in de Europese Unie of haar buurlanden. Hoewel het Engels door de Europese instellingen wordt gebruikt, doen zich drie problemen voor. De eerste is dat het een taal is die wordt gedeeld door verschillende bestaande naties, zodat de Angelsaksische staten hun communicatieve stijl aan de andere staten opleggen. De tweede is dat geen van de EU-lidstaten Engels als officiële taal heeft, zodat het gevoel van taalkundige kolonisatie aanwezig is. Het derde probleem is dat het Engels geen deel uitmaakt van de gezamenlijke geschiedenis van de lidstaten, het is slechts een communicatief instrument. Het is voor iedereen die zei dat klassiek Latijn het perfecte middel zou zijn voor een verenigd Europa. In de eerste plaats moet er rekening mee worden gehouden dat Latijn de voertuigtaal van de EU-landen zou zijn en niet de officiële taal. Als het de officiële taal van de Unie zou zijn, zou de Unie in een diglosia-situatie terechtkomen. Ten tweede zou zij de tekortkomingen van het huidige gebruik van het Engels compenseren. Door niet gebonden te zijn aan een linguïstische elite met machtsstatus. Als de taal die eeuwenlang door de Europese staten als academische en Franse taal werd gebruikt, zou het ook een gevoel van behoren tot een historische gemeenschap bevorderen.","pl":"W czasie, gdy społeczeństwo posługuje się tym samym językiem, może być w stałym stanie komunikacji i stać się aktywnym obywatelem społeczeństwa. Ponieważ Europa nie ma języka, który przemawia do poczucia braterstwa, Europejczycy nie są zainteresowani Unią Europejską ani jej sąsiadami. Podczas gdy angielski jest używany przez instytucje europejskie, pojawiają się trzy problemy. Po pierwsze, jest to język podzielany przez różne istniejące narody, więc anglosaskie państwa narzucają swój styl komunikacyjny innym państwom. Po drugie, żadne z państw członkowskich UE nie ma języka angielskiego jako języka urzędowego, w związku z czym pojawia się poczucie kolonizacji językowej. Trzeci problem polega na tym, że angielski nie jest częścią wspólnej historii państw członkowskich, jest tylko narzędziem komunikacji. To dla wszystkich, którzy powiedzieli, że klasyczna łacina będzie idealnym środkiem dla zjednoczonej Europy. Przede wszystkim należy pamiętać, że łacina byłaby językiem urzędowym narodów UE, a nie językiem urzędowym. Gdyby był to język urzędowy Unii, Unia znalazłaby się w sytuacji diglozji, po drugie, zrekompensowałaby braki w obecnym używaniu języka angielskiego. Nie będąc przywiązanym do elity językowej o statusie władzy. Podobnie, jako język używany przez wieki przez państwa europejskie jako język akademicki i język francuski, sprzyjałoby to uczestnictwu w społeczności historycznej.","pt":"No momento em que uma sociedade compartilha a mesma linguagem, pode estar em um estado constante de comunicação e tornar-se um cidadão ativo da sociedade. Uma vez que a Europa não tem uma língua que apela a um sentimento de fraternidade, os europeus não estão interessados na União Europeia nem nos seus vizinhos. Embora o inglês seja utilizado pelas instituições europeias, surgem três problemas. A primeira é que é uma linguagem compartilhada por diferentes nações existentes, de modo que os Estados anglo-saxões impõem seu estilo comunicativo aos outros Estados. A segunda é que nenhum dos Estados-Membros da UE tem o inglês como língua oficial, pelo que o sentimento de colonização linguística se torna presente. O terceiro problema é que o inglês não faz parte da história conjunta dos Estados-Membros, é apenas um instrumento de comunicação. Foi por tudo o que disse que o latim clássico seria o meio perfeito para uma Europa unida. Em primeiro lugar, deve ter-se em conta que o latim seria a língua de veículo das nações da UE e não a língua oficial. Se fosse a língua oficial da União, a União acabaria numa situação de diglosia Em segundo lugar, compensaria as deficiências da atual utilização do inglês. Por não estar ligado a uma elite linguística com status de poder. Da mesma forma, sendo a língua que foi usada durante séculos pelos Estados europeus como língua acadêmica e francesa, promoveria um sentimento de pertença a uma comunidade histórica.","ro":"În momentul în care o societate are aceeași limbă, ea poate fi într-o stare constantă de comunicare și poate deveni un cetățean activ al societății. Întrucât Europa nu are o limbă care să apeleze la un sentiment de fraternitate, europenii nu sunt interesați de Uniunea Europeană sau de vecinii săi. În timp ce limba engleză este utilizată de instituțiile europene, apar trei probleme. Primul este că este o limbă împărtășită de diferite națiuni existente, astfel încât statele anglo-saxone își impun stilul de comunicare asupra celorlalte state. Al doilea este că niciunul dintre statele membre ale UE nu are limba engleză ca limbă oficială, astfel încât sentimentul de colonizare lingvistică devine prezent. A treia problemă este că engleza nu face parte din istoria comună a statelor membre, ci este doar un instrument de comunicare. Pentru toți cei care au spus că latina clasică ar fi mijlocul perfect pentru o Europă unită. În primul rând, trebuie avut în vedere faptul că limba latină ar fi limba vehicul a națiunilor UE, și nu limba oficială. Dacă ar fi limba oficială a Uniunii, Uniunea ar ajunge într-o situație de diglosie, în al doilea rând, ar compensa deficiențele utilizării actuale a limbii engleze. Prin faptul că nu este legată de o elită lingvistică cu statut de putere. În mod similar, fiind limba utilizată timp de secole de către statele europene ca limbă academică și franceză, ar favoriza un sentiment de apartenență la o comunitate istorică.","sk":"V čase, keď spoločnosť zdieľa rovnaký jazyk, môže byť v neustálom stave komunikácie a stať sa aktívnym občanom spoločnosti. Keďže Európa nemá jazyk, ktorý by oslovoval zmysel pre bratstvo, Európania sa nezaujímajú o Európsku úniu ani o jej susedov. Zatiaľ čo angličtinu používajú európske inštitúcie, vznikajú tri problémy. Prvým je, že je to jazyk, ktorý zdieľajú rôzne existujúce národy, takže anglosaské štáty vnucujú svoj komunikačný štýl ostatným štátom. Druhým je, že žiadny z členských štátov EÚ nemá angličtinu ako úradný jazyk, takže pocit jazykovej kolonizácie sa stáva prítomným. Tretím problémom je, že angličtina nie je súčasťou spoločnej histórie členských štátov, je to len komunikačný nástroj. Je to pre všetkých, čo povedali, že klasická latinčina by bola perfektným prostriedkom pre zjednotenú Európu. V prvom rade treba mať na pamäti, že latinčina by bola hybným jazykom národov EÚ a nie úradným jazykom. Ak by bol úradným jazykom Únie, Únia by skončila v situácii diglozie Po druhé, vykompenzovala by nedostatky súčasného používania angličtiny. Tým, že nie je viazaný na jazykovú elitu s mocenským stavom. Podobne ako jazyk, ktorý po stáročia používali európske štáty ako akademický jazyk a francúzsky jazyk, by to posilnilo pocit príslušnosti k historickému spoločenstvu.","sl":"V času, ko si družba deli isti jezik, je lahko v stalnem stanju komunikacije in postane aktivna državljanka družbe. Ker Evropa nima jezika, ki bi privlačil občutek bratstva, se Evropejci ne zanimajo za Evropsko unijo ali njene sosede. Medtem ko evropske institucije uporabljajo angleščino, se pojavljajo trije problemi. Prvi je, da je jezik, ki si ga delijo različni obstoječi narodi, zato anglosaške države vsilijo svoj komunikacijski slog drugim državam. Druga je, da nobena od držav članic EU nima angleščine kot uradnega jezika, zato je občutek jezikovne kolonizacije prisoten. Tretja težava je, da angleščina ni del skupne zgodovine držav članic, ampak je le komunikacijsko orodje. Za vse, kar je dejalo, bi bila klasična latinščina odlično sredstvo za združeno Evropo. Najprej je treba upoštevati, da bo latinščina nosilni jezik držav EU in ne uradni jezik. Če bi bil to uradni jezik Unije, bi Unija končala v položaju diglozije. Drugič, izravnala bi pomanjkljivosti sedanje uporabe angleščine. Ker nisi vezan na jezikovno elito s statusom moči. Ker je jezik, ki so ga evropske države stoletja uporabljale kot akademski in francoski jezik, bi prav tako spodbudil občutek pripadnosti zgodovinski skupnosti.","sv":"På den tiden delar ett samhälle samma språk, det kan vara i ett konstant kommunikationstillstånd och bli en aktiv samhällsmedborgare. Eftersom Europa inte har ett språk som vädjar till en känsla av broderskap är européerna inte intresserade av Europeiska unionen eller dess grannar. Medan engelska används av EU-institutionerna uppstår tre problem. Den första är att det är ett språk som delas av olika befintliga nationer, så de anglosaxiska staterna påtvingar de andra staterna sin kommunikativa stil. Den andra är att ingen av EU:s medlemsstater har engelska som officiellt språk, så känslan av språklig kolonisering blir närvarande. Det tredje problemet är att engelska inte är en del av medlemsstaternas gemensamma historia, utan bara ett kommunikativt verktyg. Det är för allt som sagt att klassisk latin skulle vara det perfekta medlet för ett enat Europa. Först och främst bör man komma ihåg att latin skulle vara EU-nationernas fordonsspråk och inte det officiella språket. Om det vore unionens officiella språk skulle unionen hamna i en situation med diglosia. För det andra skulle det kompensera för bristerna i den nuvarande användningen av engelska. Genom att inte vara bunden till en språklig elit med maktstatus. På samma sätt skulle det, som det språk som användes i århundraden av de europeiska staterna som ett akademiskt språk och ett franskt språk, främja en känsla av att tillhöra en historisk gemenskap."}},"title":{"es":"El latín clásico como lazo de unión europeo.","machine_translations":{"bg":"Класическият латински като връзка на Европейския съюз.","cs":"Klasická latina jako pouto Evropské unie.","da":"Det klassiske latinske bånd i Den Europæiske Union.","de":"Das klassische Latein als Bindeglied der Europäischen Union.","el":"Το κλασικό λατινικό ως δεσμός της Ευρωπαϊκής Ένωσης.","en":"The classic Latin as a bond of European union.","et":"Klassikaline ladina keel kui Euroopa Liidu side.","fi":"Klassista latinaa Euroopan unionin siteenä.","fr":"Le latin classique comme lien de l’union européenne.","ga":"Clasaiceach na Laidine mar nasc idir an tAontas Eorpach.","hr":"Klasični latinski kao veza Europske unije.","hu":"A klasszikus latin, mint az európai unió köteléke.","it":"Il latino classico come legame dell'unione europea.","lt":"Klasikinis lotynų kaip Europos Sąjungos ryšys.","lv":"Klasiskā latīņu kā Eiropas Savienības saikne.","mt":"Il-Latin klassika bħala rabta ta ‘unjoni Ewropea.","nl":"Het klassieke Latijn als een band van de Europese Unie.","pl":"Klasyczna łacina jako więź Unii Europejskiej.","pt":"O latim clássico como um vínculo da união europeia.","ro":"Clasicul latin ca o legătură a Uniunii Europene.","sk":"Klasická latinčina ako puto Európskej únie.","sl":"Klasična latinščina kot vez evropske unije.","sv":"Det klassiska latinet som ett band till Europeiska unionen."}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×