Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 1ef7bd58c117d57bde5750c6eac7c37324120a229e2dd9346a2eec8f8b7947cf

Source: {"body":{"hu":"A Kommentár folyóirat 2019. évi 4. száma azokra a kérdésekre keresi a választ, hogy mi is Európa, milyen ellentétek és hasonlóságok mozgatják, és milyen kihívásokkal kell szembenézni az európai egységfolyamatnak.\n\nAz európai egység gondolatának képviselői, akik ma az Európai Egyesült Államok fogalmát hangoztatják, többnyire megállnak az egység puszta követelésénél, és nem foglalkoznak annak mirevalóságával, céljával, értelmével – mutat rá Csejtei Dezső filozófus, aki szerint az egység a könnyebben kialakítható zsarnokság veszélyével is együtt jár. David Engels belga történész meghirdeti a heszperializmus fogalmát, amely egy, a közös európai múltat és az eltérő nemzeti hagyományokat egyaránt tiszteletben tartó integrációs formát jelöl. Ez annál is fontosabb, mert ahogy Keith Lowe brit történész is hangsúlyozza, a nemzeti emlékezet sokkal erősebb az európainál. Lowe szerint, ahogy az európai történelemnek fel kell karolnia a nemzeti történelmeket, úgy kell elismernie az EU-nak is a szuverén nemzetállamok létét. Francesco Giubilei olasz gondolkodó azt a szuverenista mozgalmakkal kapcsolatos gyakori állítást cáfolja, miszerint azok Európa-ellenesek lennének. Monostori Márkus a nyugati civilizáció identitásválságára mutat rá, Dezső Tamás történész pedig az Európa előtt álló egyik legfontosabb kihívást, a migrációt vizsgálja, és úgy véli, a probléma megoldása annak felismerésében rejlik, hogy kinek az érdekét szolgálhatta a migrációs válság.","machine_translations":{"bg":"Четвъртият брой на списание Commentár през 2019 г. задава въпроси за това какво е Европа, какви различия и прилики я мотивират и пред какви предизвикателства е изправен европейският процес на единство. Представителите на идеята за европейско единство, които днес говорят за концепцията за Съединените европейски щати, обикновено се противопоставят на обикновените искания за единство и не се интересуват от неговата цел, цел или смисъл, казва философът Дезьо Кахтей, който вярва, че единството е свързано с опасността от по-лесно формирана тирания. Белгийският историк Дейвид Енгелс се застъпва за идеята за хеспериализъм – форма на интеграция, която зачита общото европейско минало и различните национални традиции. Това е още по-важно, защото, както подчертава британският историк Кийт Лоу, националната памет е много по-силна от европейската. Според Лоу, точно както европейската история трябва да прегърне националната история, така и ЕС трябва да признае съществуването на суверенни национални държави. Италианският мислител Франческо Джубилей отхвърля честите твърдения за суверенни движения, че те са антиевропейски. Márkus Monostori посочва кризата на идентичността на западната цивилизация, а историкът Tamás Dezső разглежда едно от най-важните предизвикателства, пред които е изправена Европа: миграцията, и счита, че решението на проблема се състои в признаването на интересите, на които би могла да послужи миграционната криза.","cs":"Čtvrté číslo časopisu Commentár v roce 2019 klade otázky ohledně toho, co Evropa je, jaké rozdíly a podobnosti ji motivují a jaké výzvy čelí evropskému procesu jednoty. Představitelé myšlenky evropské jednoty, kteří dnes hovoří o konceptu Spojených států Evropy, se obvykle staví proti pouhým požadavkům jednoty a nezajímají se o její účel, účel ani význam, říká filozof Dezső Cachtei, který se domnívá, že jednota je spojena s nebezpečím snadněji formované tyranie. Belgický historik David Engels obhajuje koncept hesperialismu, což je forma integrace, která respektuje společnou evropskou minulost a různé národní tradice. To je o to důležitější, jak zdůrazňuje britský historik Keith Lowe, národní paměť je mnohem silnější než evropská. Podle Lowea, stejně jako evropské dějiny musí zahrnovat národní dějiny, musí EU uznat existenci svrchovaných národních států. Italský myslitel Francesco Giubilei odmítá časté tvrzení o svrchovaných hnutích, že jsou protievropským. Márkus Monostori poukazuje na krizi identity západní civilizace a historik Tamás Dezső zkoumá jednu z nejdůležitějších výzev, jimž Evropa čelí: migrace, a domnívá se, že řešení tohoto problému spočívá v uznání zájmů, kterým by migrační krize mohla posloužit.","da":"Det 4. nummer af tidsskriftet Commentár i 2019 stiller spørgsmål om, hvad Europa er, hvilke forskelle og ligheder der motiverer det, og hvilke udfordringer den europæiske enhedsproces står over for. Repræsentanterne for idéen om europæisk enhed, som i dag taler om begrebet Europas Forenede Stater, står normalt op til de blotte krav om enhed og er ligeglade med dens formål, formål eller betydning, siger filosoffen Dezső Cachtei, der mener, at enhed er forbundet med faren for lettere at danne tyranni. Den belgiske historiker David Engels går ind for hesperialisme, en form for integration, der respekterer en fælles europæisk fortid og forskellige nationale traditioner. Dette er så meget desto vigtigere, som den britiske historiker Keith Lowe understreger, at den nationale hukommelse er meget stærkere end europæisk. Ifølge Lowe skal EU anerkende eksistensen af suveræne nationalstater, ligesom den europæiske historie skal omfatte national historie. Den italienske tænker Francesco Giubilei afviser den hyppige påstand om suveræne bevægelser om, at de er antieuropæiske. Márkus Monostori påpeger den vestlige civilisations identitetskrise, og historikeren Tamás Dezső undersøger en af de vigtigste udfordringer, som Europa står over for: migration, og mener, at løsningen på problemet ligger i at anerkende, hvis interesser migrationskrisen kunne have tjent.","de":"Die vierte Ausgabe des Magazins Commentár im Jahr 2019 stellt Fragen darüber, was Europa ist, welche Unterschiede und Gemeinsamkeiten es motivieren und mit welchen Herausforderungen der europäische Prozess der Einheit konfrontiert ist. Die Vertreter der Idee der europäischen Einheit, die heute vom Konzept der Vereinigten Staaten von Europa sprechen, stehen in der Regel den bloßen Forderungen der Einheit entgegen und kümmern sich nicht um ihren Zweck, ihren Zweck oder ihre Bedeutung, sagt der Philosoph Dezső Cachtei, der glaubt, dass die Einheit mit der Gefahr einer leichter gebildeten Tyrannei verbunden ist. Der belgische Historiker David Engels spricht sich für den Begriff des Hesperialismus aus, eine Form der Integration, die eine gemeinsame europäische Vergangenheit und verschiedene nationale Traditionen respektiert. Dies ist umso wichtiger, weil, wie der britische Historiker Keith Lowe betont, das nationale Gedächtnis viel stärker ist als Europäer. Laut Lowe muss die europäische Geschichte die nationale Geschichte umfassen, so muss die EU die Existenz souveräner Nationalstaaten anerkennen. Der italienische Denker Francesco Giubilei widerlegt die häufige Behauptung von souveränen Bewegungen, dass sie antieuropäisch seien. Márkus Monostori weist auf die Identitätskrise der westlichen Zivilisation hin, und der Historiker Tamás Dezső untersucht eine der wichtigsten Herausforderungen Europas: Migration und ist der Ansicht, dass die Lösung des Problems darin besteht, zu erkennen, wessen Interessen die Migrationskrise hätte dienen können.","el":"Το 4ο τεύχος του περιοδικού Commentár το 2019 θέτει ερωτήματα σχετικά με το τι είναι η Ευρώπη, ποιες διαφορές και ομοιότητες την παρακινούν και ποιες προκλήσεις αντιμετωπίζει η ευρωπαϊκή διαδικασία ενότητας. Οι εκπρόσωποι της ιδέας της ευρωπαϊκής ενότητας, οι οποίοι σήμερα μιλούν για την έννοια των \"νωμένων Πολιτειών της Ευρώπης, συνήθως ανταποκρίνονται στις απλές απαιτήσεις της ενότητας και δεν ενδιαφέρονται για τον σκοπό, τον σκοπό ή το νόημά της, λέει ο φιλόσοφος Dezső Cachtei, ο οποίος πιστεύει ότι η ενότητα συνδέεται με τον κίνδυνο μιας πιο εύκολα σχηματισμένης τυραννίας. Ο Βέλγος ιστορικός David Engels υποστηρίζει την έννοια του εσπεριαλισμού, μια μορφή ολοκλήρωσης που σέβεται ένα κοινό ευρωπαϊκό παρελθόν και διαφορετικές εθνικές παραδόσεις. Αυτό είναι ακόμη πιο σημαντικό διότι, όπως τονίζει ο Βρετανός ιστορικός Keith Lowe, η εθνική μνήμη είναι πολύ ισχυρότερη από την ευρωπαϊκή. Σύμφωνα με τον Λόου, όπως και η ευρωπαϊκή ιστορία πρέπει να ενστερνιστεί την εθνική ιστορία, το ίδιο και η ΕΕ πρέπει να αναγνωρίσει την ύπαρξη κυρίαρχων εθνικών κρατών. Ο Ιταλός στοχαστής Francesco Giubilei αντικρούει τον συχνό ισχυρισμό περί κυρίαρχων κινημάτων ότι είναι αντιευρωπαϊκά. Ο Márkus Monostori επισημαίνει την κρίση ταυτότητας του δυτικού πολιτισμού και ο ιστορικός Tamás Dezső εξετάζει μία από τις σημαντικότερες προκλήσεις που αντιμετωπίζει η Ευρώπη: τη μετανάστευση, και πιστεύει ότι η λύση στο πρόβλημα έγκειται στην αναγνώριση των συμφερόντων των οποίων θα μπορούσε να εξυπηρετήσει η μεταναστευτική κρίση.","en":"The 4th issue of Commentár magazine in 2019 asks questions about what Europe is, what differences and similarities motivate it, and what challenges the European process of unity is facing. The representatives of the idea of European unity, who today speak of the concept of the United States of Europe, usually stand up to the mere demands of unity and do not care about its purpose, purpose or meaning, says philosopher Dezső Cachtei, who believes unity is associated with the danger of more easily formed tyranny. Belgian historian David Engels advocates the concept of hesperialism, a form of integration that respects a common European past and different national traditions. This is all the more important because, as British historian Keith Lowe emphasises, national memory is much stronger than European. According to Lowe, just as European history must embrace national history, so must the EU recognise the existence of sovereign nation states. Italian thinker Francesco Giubilei refutes the frequent allegation of sovereign movements that they are anti-European. Márkus Monostori points out the identity crisis of Western civilisation, and historian Tamás Dezső examines one of the most important challenges facing Europe: migration, and believes that the solution to the problem lies in recognising whose interests the migration crisis could have served.","es":"El número 4 de la revista Commentár en 2019 plantea preguntas sobre qué es Europa, qué diferencias y similitudes la motivan y qué es lo que desafía el proceso europeo de unidad. Los representantes de la idea de la unidad europea, que hoy hablan del concepto de los Estados Unidos de Europa, suelen hacer frente a las meras exigencias de la unidad y no se preocupan por su propósito, propósito o significado, dice el filósofo Dezső Cachtei, que cree que la unidad está asociada con el peligro de una tiranía más fácilmente formada. El historiador belga David Engels defiende el concepto de heperialismo, una forma de integración que respeta un pasado europeo común y diferentes tradiciones nacionales. Esto es tanto más importante cuanto que, como subraya el historiador británico Keith Lowe, la memoria nacional es mucho más fuerte que la europea. Según Lowe, al igual que la historia europea debe abarcar la historia nacional, la UE también debe reconocer la existencia de Estados nacionales soberanos. El pensador italiano Francesco Giubilei refuta la frecuente alegación de movimientos soberanos de que son antieuropeos. Márkus Monostori señala la crisis de identidad de la civilización occidental, y el historiador Tamás Dezső examina uno de los retos más importantes a los que se enfrenta Europa: la migración, y cree que la solución al problema radica en reconocer a qué intereses podría haber servido la crisis migratoria.","et":"Ajakirja Commentár neljas väljaanne 2019. aastal tõstatab küsimusi selle kohta, mis Euroopa on, millised erinevused ja sarnasused seda motiveerivad ning millised on Euroopa ühtsuse protsessi ees seisvad väljakutsed. Euroopa ühtsuse idee esindajad, kes täna räägivad Euroopa Ühendriikide kontseptsioonist, vastavad tavaliselt pelgalt ühtsuse nõudmistele ega hooli selle eesmärgist, eesmärgist või tähendusest, ütleb filosoof Dezső Cachtei, kes usub, et ühtsus on seotud kergemini moodustuva türannia ohuga. Belgia ajaloolane David Engels pooldab hesperialismi kontseptsiooni, mis on integratsiooni vorm, mis austab ühist Euroopa minevikku ja erinevaid rahvuslikke traditsioone. See on seda olulisem, et nagu Briti ajaloolane Keith Lowe rõhutab, on rahvusmälu palju tugevam kui eurooplane. Lowe sõnul peab Euroopa ajalugu hõlmama ka rahvuslikku ajalugu, samuti peab EL tunnustama suveräänsete rahvusriikide olemasolu. Itaalia mõtleja Francesco Giubilei lükkab ümber sagedased väited suveräänsete liikumiste kohta, et nad on Euroopa-vastased. Márkus Monostori juhib tähelepanu lääne tsivilisatsiooni identiteedikriisile ning ajaloolane Tamás Dezső uurib üht kõige olulisemat Euroopa ees seisvat väljakutset: rännet, ning usub, et probleemi lahendus seisneb selle tunnustamises, kelle huve rändekriis oleks võinud teenida.","fi":"Commentár-lehden neljännessä numerossa vuonna 2019 esitetään kysymyksiä siitä, mikä Eurooppa on, mitä eroavaisuudet ja yhtäläisyydet sen motivoivat ja mitä haasteita Euroopan yhtenäisyysprosessilla on edessään. Euroopan yhtenäisyyden ajatuksen edustajat, jotka tänään puhuvat Euroopan Yhdysvaltojen käsitteestä, puolustavat yleensä pelkkiä yhtenäisyyden vaatimuksia eivätkä välitä sen tarkoituksesta, tarkoituksesta tai merkityksestä, sanoo filosofi Dezső Cachtei, jonka mielestä yhtenäisyys liittyy helpommin muodostetun tyrannian vaaraan. Belgialainen historioitsija David Engels kannattaa hesperialismin käsitettä, integraation muotoa, joka kunnioittaa yhteistä eurooppalaista menneisyyttä ja erilaisia kansallisia perinteitä. Tämä on sitäkin tärkeämpää, koska, kuten brittiläinen historioitsija Keith Lowe korostaa, kansallinen muisti on paljon vahvempi kuin eurooppalainen. Lowen mukaan Euroopan historian on omaksuttava kansallinen historia, samoin kuin EU:n on tunnustettava suvereenien kansallisvaltioiden olemassaolo. Italialainen ajattelija Francesco Giubilei kiistää sen, että suvereenit liikkeet ovat usein Euroopan vastaisia. Márkus Monostori viittaa länsimaisen sivilisaation identiteettikriisiin, ja historioitsija Tamás Dezső tarkastelee yhtä Euroopan tärkeimmistä haasteista: muuttoliikettä ja katsoo, että ongelman ratkaisu on se, että tunnustetaan, kenen etuja muuttoliikekriisi olisi voinut palvella.","fr":"Le 4ème numéro du magazine Commentár en 2019 pose des questions sur ce qu’est l’Europe, sur les différences et les similitudes qui la motivent et sur les défis auxquels est confronté le processus européen d’unité. Les représentants de l’idée de l’unité européenne, qui parlent aujourd’hui du concept des États-Unis d’Europe, sont généralement à la hauteur des exigences de l’unité et ne se soucient pas de son but, de son but ou de son sens, dit le philosophe Dezső Cachtei, qui croit que l’unité est associée au danger d’une tyrannie plus facile à former. L’historien belge David Engels défend le concept d’héspérialisme, une forme d’intégration qui respecte un passé européen commun et des traditions nationales différentes. C’est d’autant plus important que, comme le souligne l’historien britannique Keith Lowe, la mémoire nationale est beaucoup plus forte que l’Europe. Selon Lowe, de même que l’histoire européenne doit englober l’histoire nationale, l’UE doit reconnaître l’existence d’États-nations souverains. Le penseur italien Francesco Giubilei réfute les allégations fréquentes de mouvements souverains selon lesquelles ils seraient anti-européens. Márkus Monostori souligne la crise identitaire de la civilisation occidentale, et l’historien Tamás Dezső examine l’un des défis les plus importants auxquels l’Europe est confrontée: la migration, et estime que la solution au problème réside dans la reconnaissance des intérêts de qui la crise migratoire aurait pu servir.","ga":"Sa 4ú saincheist den iris Commentár in 2019, cuirtear ceisteanna ar na nithe seo a leanas: cad é an Eoraip, cad iad na difríochtaí agus na cosúlachtaí a spreagann í, agus cad iad na dúshláin atá os comhair phróiseas aontachta na hEorpa. De ghnáth, seasann ionadaithe choincheap aontacht na hEorpa, a labhraíonn coincheap Stáit Aontaithe na hEorpa, suas d’éilimh na haontachta amháin agus ní thugann siad aire dá chuspóir, dá chuspóir ná dá bhrí, a deir an fealsamh Dezső Cachtei, a chreideann go mbaineann aontacht leis an mbaol tyranny a dhéantar níos éasca a chruthú. Molann an staraí Beilgeach David Engels coincheap an heitleachais, cineál comhtháthaithe lena n-urramaítear stair choiteann Eorpach agus traidisiúin náisiúnta éagsúla. Is tábhachtaí fós é seo toisc, mar a chuireann staraí na Breataine, Keith Lowe i dtreis, go bhfuil cuimhne náisiúnta i bhfad níos láidre ná an chuimhne Eorpach. Dar le Lowe, díreach mar a chaithfidh stair na hEorpa glacadh le stair náisiúnta, ní mór don AE aitheantas a thabhairt do náisiúnstáit cheannasacha. Deir an smaointeoir Iodálach Francesco Giubilei leis an líomhain go minic maidir le gluaiseachtaí ceannasacha gur gluaiseachtaí frith-Eorpacha iad. Léiríonn Márkus Monostori géarchéim chéannachta shibhialtacht an Iarthair, agus scrúdaíonn staraí Tamás Dezső ceann de na dúshláin is tábhachtaí atá os comhair na hEorpa: imirce, agus creideann sé gurb é an réiteach ar an bhfadhb ná aitheantas a thabhairt do na leasanna a bhféadfadh géarchéim na himirce freastal orthu.","hr":"U četvrtom broju časopisa Commentár iz 2019. postavljaju se pitanja o tome što je Europa, koje je razlike i sličnosti motiviraju te koje izazove europski proces jedinstva. Predstavnici ideje europskog jedinstva, koji danas govore o konceptu Sjedinjenih Država Europe, obično se slažu s pukim zahtjevima jedinstva i ne brinu se za njegovu svrhu, svrhu ili značenje, kaže filozof Dezső Cachtei, koji vjeruje da je jedinstvo povezano s opasnošću lakše formirane tiranije. Belgijski povjesničar David Engels zagovara koncept hesperijalizma, oblika integracije koji poštuje zajedničku europsku prošlost i različite nacionalne tradicije. To je još važnije jer je, kako naglašava britanski povjesničar Keith Lowe, nacionalno sjećanje puno jače od europskog. Prema Loweu, baš kao što europska povijest mora prihvatiti nacionalnu povijest, EU mora priznati postojanje suverenih nacionalnih država. Talijanski mislilac Francesco Giubilei opovrgava čestu tvrdnju o suverenim pokretima da su oni antieuropski. Márkus Monostori ističe krizu identiteta zapadne civilizacije, a povjesničar Tamás Dezső ispituje jedan od najvažnijih izazova s kojima se Europa suočava: migracije i vjeruje da rješenje problema leži u prepoznavanju interesa migracijske krize.","it":"Il 4º numero della rivista Commentár del 2019 pone domande su che cosa sia l'Europa, quali differenze e somiglianze la motivano, e quali sfide sta affrontando il processo europeo di unità. I rappresentanti dell'idea di unità europea, che oggi parlano del concetto degli Stati Uniti d'Europa, di solito resistono alle mere esigenze di unità e non si preoccupano del suo scopo, scopo o significato, dice il filosofo Dezső Cachtei, che ritiene che l'unità sia associata al pericolo di una tirannia più facilmente formata. Lo storico belga David Engels sostiene il concetto di esperialismo, una forma di integrazione che rispetta un passato comune europeo e diverse tradizioni nazionali. Ciò è tanto più importante perché, come sottolinea lo storico britannico Keith Lowe, la memoria nazionale è molto più forte di quella europea. Secondo Lowe, così come la storia europea deve abbracciare la storia nazionale, così l'UE deve riconoscere l'esistenza di Stati nazionali sovrani. Il pensatore italiano Francesco Giubilei confuta la frequente affermazione dei movimenti sovrani di essere antieuropei. Márkus Monostori sottolinea la crisi identitaria della civiltà occidentale, e lo storico Tamás Dezső esamina una delle sfide più importanti che l'Europa deve affrontare: la migrazione, e crede che la soluzione del problema stia nel riconoscere gli interessi della crisi migratoria.","lt":"2019 m. paskelbtame 4-ajame „Commentįr“ žurnalo numeryje keliami klausimai apie tai, kas yra Europa, kokie skirtumai ir panašumai ją skatina ir su kokiais iššūkiais susiduria Europos vienybės procesas. Europos vienybės idėjos atstovai, kurie šiandien kalba apie Jungtinių Europos Valstijų koncepciją, paprastai laikosi vien vien vienybės reikalavimų ir nesirūpina jos tikslu, tikslu ar prasme, sako filosofas Dezső Cachtei, kuris mano, kad vienybė yra susijusi su lengviau suformuotos tironijos pavojumi. Belgijos istorikas Davidas Engelsas pasisako už hesperializmo koncepciją – integracijos formą, kuri gerbia bendrą Europos praeitį ir skirtingas nacionalines tradicijas. Tai dar svarbiau, nes, kaip pabrėžia britų istorikas Keith Lowe, nacionalinė atmintis yra daug stipresnė nei Europos. Pasak Lowe, kaip ir Europos istorija turi apimti nacionalinę istoriją, taip pat ES turi pripažinti suverenių nacionalinių valstybių egzistavimą. Italijos mąstytojas Francesco Giubilei paneigia dažnus įtarimus suvereniems judėjimams, kad jie yra antieuropietiški. Mįrkus Monostori atkreipia dėmesį į Vakarų civilizacijos tapatumo krizę, o istorikas Tamįs Dezső nagrinėja vieną iš svarbiausių iššūkių, su kuriais susiduria Europa: migracija, ir mano, kad problemos sprendimas – pripažinti, kurių interesų migracijos krizė galėjo būti naudinga.","lv":"Žurnāla Commentár ceturtais izdevums 2019. gadā uzdod jautājumus par to, kas ir Eiropa, kādas atšķirības un līdzības to motivē un ar ko saskaras Eiropas vienotības process. Eiropas vienotības idejas pārstāvji, kuri šodien runā par Eiropas Savienoto Valstu koncepciju, parasti stāv pretī tikai vienotības prasībām un nerūp par tās mērķi, mērķi vai nozīmi, saka filozofs Dezső Cachtei, kurš uzskata, ka vienotība ir saistīta ar vieglāk veidojušās tirānijas draudiem. Beļģijas vēsturnieks Deivids Engels aizstāv hesperiālisma koncepciju, kas ir integrācijas veids, kurā tiek respektēta kopīga Eiropas pagātne un dažādas nacionālās tradīcijas. Tas ir vēl jo svarīgāk, jo, kā uzsver britu vēsturniece Keith Lowe, nacionālā atmiņa ir daudz spēcīgāka nekā eiropietis. Saskaņā ar Lowe teikto, tāpat kā Eiropas vēsturē ir jāņem vērā valstu vēsture, ES ir jāatzīst suverēnu nāciju pastāvēšana. Itāļu domātājs Francesco Giubilei atspēko bieži izteikto apgalvojumu par suverēnām kustībām, ka tās ir antieiropeiskas. Márkus Monostori norāda uz Rietumu civilizācijas identitātes krīzi, un vēsturnieks Tamás Dezső izskata vienu no vissvarīgākajām problēmām Eiropā: migrācija, un uzskata, ka problēmas risinājums ir atzīt, kuru intereses migrācijas krīze būtu varējusi kalpot.","mt":"l-4 ħarġa tar-rivista Commentár fl-2019 tistaqsi mistoqsijiet dwar x’inhi l-Ewropa, x’inhuma d-differenzi u x-xebh jimmotivawha, u x’inhuma l-isfidi li qed jiffaċċja l-proċess Ewropew tal-unità. Ir-rappreżentanti tal-idea tal-għaqda Ewropea, li llum qed titkellem dwar il-kunċett tal-Istati Uniti tal-Ewropa, is-sempliċi ħtiġijiet tal-għaqda u ma jimpurtahomx mill-iskop, l-iskop jew it-tifsira tagħha, tgħid il-filosfu Dezsġ Cachtei, li jemmnu li l-għaqda hija assoċjata mal-periklu li tiġi ffurmata b’mod aktar faċli. l-istoriku Belġjan David Engels jirrakkomanda l-kunċett tal-insperialiżmu, forma ta’ integrazzjoni li tirrispetta passat komuni Ewropew u tradizzjonijiet nazzjonali differenti. Dan huwa aktar u aktar importanti għaliex, kif jenfasizza l-istorja Ingliża Keith Lowe, il-memorja nazzjonali hija ħafna aktar b’saħħitha mill-Ewropa. Skont Lowe, hekk kif l-istorja Ewropea trid tħaddan l-istorja nazzjonali, l-UE għandha wkoll tirrikonoxxi l-eżistenza ta’ stati nazzjon sovrani. Il-ħassieeb Taljan Francesco Giubilei jirrifjuta l-allegazzjoni frekwenti ta’ movimenti sovrani li huma anti-Ewropej. Márkus Monostori jindika l-kriżi tal-identità taċ-ċivilizzazzjoni tal-Punent, u l-istoriku Tamás Dezsġ jeżamina waħda mill-isfidi l-aktar importanti li qed tiffaċċja l-Ewropa: il-migrazzjoni, u jemmen li s-soluzzjoni għall-problema tinsab fir-rikonoxximent ta’ liema interessi l-kriżi tal-migrazzjoni setgħet taqdi.","nl":"Het vierde nummer van het tijdschrift Commentár in 2019 stelt vragen over wat Europa is, welke verschillen en overeenkomsten dit motiveren en welke uitdagingen het Europese eenheidsproces met zich meebrengt. De vertegenwoordigers van het idee van de Europese eenheid, die vandaag spreken van het concept van de Verenigde Staten van Europa, staan meestal op tegen de loutere eisen van eenheid en geven niet om het doel, het doel of de betekenis ervan, aldus filosoof Dezső Cachtei, die van mening is dat eenheid wordt geassocieerd met het gevaar van gemakkelijker gevormde tirannie. De Belgische historicus David Engels pleit voor het concept van hesperialisme, een vorm van integratie die een gemeenschappelijk Europees verleden en verschillende nationale tradities respecteert. Dit is des te belangrijker omdat, zoals de Britse historicus Keith Lowe benadrukt, de nationale herinnering veel sterker is dan Europees. Volgens Lowe moet de Europese geschiedenis ook de nationale geschiedenis omvatten, en moet de EU ook het bestaan van soevereine natiestaten erkennen. De Italiaanse denker Francesco Giubilei weerlegt de veelvuldige beschuldiging van soevereine bewegingen dat ze anti-Europees zijn. Márkus Monostori wijst op de identiteitscrisis van de westerse beschaving, en historicus Tamás Dezső onderzoekt een van de belangrijkste uitdagingen voor Europa: migratie, en is van mening dat de oplossing voor het probleem ligt in het erkennen van de belangen van de migratiecrisis.","pl":"4. numer magazynu Commentár w 2019 r. zadaje pytania o to, czym jest Europa, jakie różnice i podobieństwa ją motywują oraz jakie wyzwania stoją przed europejskim procesem jedności. Przedstawiciele idei jedności europejskiej, którzy dziś mówią o koncepcji Stanów Zjednoczonych Europy, zazwyczaj sprzeciwiają się zwykłym wymaganiom jedności i nie dbają o jej cel, cel czy znaczenie, mówią filozof Dezső Cachtei, który uważa, że jedność wiąże się z niebezpieczeństwem łatwiejszego tworzenia się tyranii. Belgijski historyk David Engels opowiada się za pojęciem hesperializmu, formy integracji, która szanuje wspólną europejską przeszłość i różne tradycje narodowe. Jest to tym ważniejsze, że jak podkreśla brytyjski historyk Keith Lowe, pamięć narodowa jest znacznie silniejsza niż europejska. Według Lowe, podobnie jak historia europejska musi obejmować historię narodową, tak UE musi uznać istnienie suwerennych państw narodowych. Włoski myśliciel Francesco Giubilei odrzuca częste zarzuty ruchów suwerennych, że są antyeuropejskie. Márkus Monostori zwraca uwagę na kryzys tożsamości zachodniej cywilizacji, a historyk Tamás Dezső bada jedno z najważniejszych wyzwań stojących przed Europą: migrację, i uważa, że rozwiązaniem problemu jest rozpoznanie interesów, którym mógł służyć kryzys migracyjny.","pt":"O 4.º número da revista Commentár de 2019 faz perguntas sobre o que é a Europa, quais as diferenças e semelhanças que a motivam e quais os desafios que o processo europeu de unidade enfrenta. Os representantes da ideia de unidade europeia, que hoje falam do conceito dos Estados Unidos da Europa, geralmente se levantam às meras exigências da unidade e não se importam com o seu propósito, propósito ou significado, diz o filósofo Dezső Cachtei, que acredita que a unidade está associada ao perigo de uma tirania mais facilmente formada. O historiador belga David Engels defende o conceito de hesperialismo, uma forma de integração que respeita um passado europeu comum e diferentes tradições nacionais. Isto é ainda mais importante porque, como salienta o historiador britânico Keith Lowe, a memória nacional é muito mais forte do que a europeia. Segundo Lowe, tal como a história europeia deve abraçar a história nacional, também a UE deve reconhecer a existência de Estados-nação soberanos. O pensador italiano Francesco Giubilei refuta a alegação frequente de movimentos soberanos de que eles são antieuropeus. Márkus Monostori aponta a crise de identidade da civilização ocidental, e o historiador Tamás Dezső examina um dos desafios mais importantes que a Europa enfrenta: a migração, e acredita que a solução para o problema está em reconhecer cujos interesses a crise migratória poderia ter servido.","ro":"Al 4-lea număr al revistei Commentár din 2019 pune întrebări despre ce este Europa, ce diferențe și asemănări o motivează, precum și despre provocările cu care se confruntă procesul european de unitate. Reprezentanții ideii de unitate europeană, care astăzi vorbește despre conceptul Statelor Unite ale Europei, de obicei se ridică la înălțimea simplelor cerințe ale unității și nu le pasă de scopul, scopul sau sensul ei, spune filozoful Dezső Cachtei, care crede că unitatea este asociată cu pericolul unei tiranii mai ușor de format. Istoricul belgian David Engels susține conceptul de hesperialism, o formă de integrare care respectă un trecut european comun și tradiții naționale diferite. Acest lucru este cu atât mai important cu cât, după cum subliniază istoricul britanic Keith Lowe, memoria națională este mult mai puternică decât cea europeană. Potrivit lui Lowe, la fel cum istoria europeană trebuie să îmbrățișeze istoria națională, tot așa și UE trebuie să recunoască existența statelor naționale suverane. Gânditorul italian Francesco Giubilei respinge afirmația frecventă a mișcărilor suverane că acestea sunt antieuropene. Márkus Monostori subliniază criza de identitate a civilizației occidentale, iar istoricul Tamás Dezső examinează una dintre cele mai importante provocări cu care se confruntă Europa: migrația și consideră că soluția la această problemă constă în recunoașterea intereselor cărora ar fi putut servi criza migrației.","sk":"4. vydanie časopisu Commentár v roku 2019 kladie otázky o tom, čo je Európa, aké rozdiely a podobnosti ju motivujú a aké výzvy čelí európsky proces jednoty. Predstavitelia myšlienky európskej jednoty, ktorí dnes hovoria o koncepcii Spojených štátov európskych, sa zvyčajne postavia na obyčajné požiadavky jednoty a nezaujímajú sa o jej účel, účel alebo zmysel, hovorí filozof Dezső Cachtei, ktorý verí, že jednota je spojená s nebezpečenstvom ľahšie formovanej tyranie. Belgický historik David Engels obhajuje koncept hesperializmu, formu integrácie, ktorá rešpektuje spoločnú európsku minulosť a rôzne národné tradície. Je to o to dôležitejšie, že ako zdôrazňuje britský historik Keith Lowe, národná pamäť je oveľa silnejšia ako európska. Podľa Loweho, rovnako ako európska história musí obsiahnuť národné dejiny, musí aj EÚ uznať existenciu zvrchovaných národných štátov. Taliansky mysliteľ Francesco Giubilei odmieta časté obvinenie zo suverénnych hnutí, že sú protieurópske. Márkus Monostori poukazuje na krízu identity západnej civilizácie a historik Tamás Dezső skúma jednu z najdôležitejších výziev, ktorým Európa čelí: migráciu, a domnieva sa, že riešenie problému spočíva v uznaní záujmov, ktorým mohla migračná kríza slúžiť.","sl":"Četrta številka revije Commentár v letu 2019 postavlja vprašanja o tem, kaj je Evropa, kakšne razlike in podobnosti jo motivirajo in s kakšnimi izzivi se sooča evropski proces enotnosti. Predstavniki ideje evropske enotnosti, ki danes govorijo o konceptu Združenih držav Evrope, se ponavadi uprejo zgolj zahtevam enotnosti in jim ni mar za njen namen, namen ali pomen, pravi filozof Dezső Cachtei, ki meni, da je enotnost povezana z nevarnostjo lažje oblikovane tiranije. Belgijski zgodovinar David Engels zagovarja koncept hesperializma, oblike povezovanja, ki spoštuje skupno evropsko preteklost in različne nacionalne tradicije. To je še toliko bolj pomembno, ker je, kot poudarja britanski zgodovinar Keith Lowe, nacionalni spomin veliko močnejši od evropskega. Lowe pravi, da mora evropska zgodovina zajeti nacionalno zgodovino, prav tako mora EU priznati obstoj suverenih nacionalnih držav. Italijanski mislec Francesco Giubilei zavrača pogoste obtožbe o suverenih gibanjih, da so protievropska. Márkus Monostori opozarja na krizo identitete zahodne civilizacije, zgodovinar Tamás Dezső pa preučuje enega najpomembnejših izzivov, s katerimi se sooča Evropa: migracije, in meni, da je rešitev problema v prepoznavanju interesov, za katere bi migracijska kriza lahko služila.","sv":"I det fjärde numret av tidskriften Commentár 2019 ställs frågor om vad Europa är, vilka skillnader och likheter som motiverar det och vilka utmaningar den europeiska enhetsprocessen står inför. Företrädarna för idén om europeisk enighet, som i dag talar om begreppet Europas förenta stater, står vanligtvis upp till enhetskraven och bryr sig inte om dess syfte, syfte eller mening, säger filosofen Dezső Cachtei, som anser att enhet är förknippad med risken för att det lättare bildas tyranni. Den belgiske historikern David Engels förespråkar begreppet hesperialism, en form av integration som respekterar ett gemensamt europeiskt förflutet och olika nationella traditioner. Detta är desto viktigare eftersom det nationella minnet, som den brittiske historikern Keith Lowe betonar, är mycket starkare än europeiskt. Enligt Lowe måste EU, precis som den europeiska historien måste omfamna den nationella historien, erkänna förekomsten av suveräna nationalstater. Den italienske tänkaren Francesco Giubilei tillbakavisar det ofta förekommande påståendet om suveräna rörelser att de är antieuropeiska. Márkus Monostori pekar på den västerländska civilisationens identitetskris, och historikern Tamás Dezső undersöker en av de viktigaste utmaningarna för Europa: migration, och anser att lösningen på problemet ligger i att erkänna vilkas intressen migrationskrisen skulle ha tjänat."}},"title":{"hu":"Kommentár, 2019/4 – Európai civilizáció","machine_translations":{"bg":"Коментар, 2019/4 – Европейска цивилизация","cs":"Komentář, 2019/4 - Evropská civilizace","da":"Kommentar, 2019/4 – Europæisk civilisation","de":"Kommentar, 2019/4 – Europäische Zivilisation","el":"Σχολιασμός, 2019/4 – Ευρωπαϊκός πολιτισμός","en":"Commentary, 2019/4 – European civilisation","es":"Comentario, 2019/4 – La civilización europea","et":"Kommentaar, 2019/4 – Euroopa tsivilisatsioon","fi":"Kommentaari, 2019/4 – Euroopan sivilisaatio","fr":"Commentaire, 2019/4 – civilisation européenne","ga":"Tráchtaireacht, 2019/4 – sibhialtacht Eorpach","hr":"Komentar, 2019/4 – Europska civilizacija","it":"2019/4 – La civiltà europea","lt":"Komentaras, 2019/4 – Europos civilizacija","lv":"Komentārs, 2019/4 – Eiropas civilizācija","mt":"Kummentarju, 2019/4 – Iċ-ċivilizzazzjoni Ewropea","nl":"Commentaar, 2019/4 – Europese beschaving","pl":"Komentarz, 2019/4 - Cywilizacja europejska","pt":"Comentário, 2019/4 - civilização europeia","ro":"Comentariu, 2019/4 – civilizația europeană","sk":"Komentár, 2019/4 – Európska civilizácia","sl":"Komentar, 2019/4 - Evropska civilizacija","sv":"Kommentar, 2019/4 – Den europeiska civilisationen"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×