Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 2355bdae570da6dc6c5f5548db0292dd6f4eda60326be985133c170e293fc611

Source: {"body":{"de":"Muss die „Europäische Staatsbürgerschaft“ unbedingt an die nationale Staatsbürgerschaft eines EU-Mitgliedslandes gebunden sein? Wenn es in „Europa“ Möglichkeiten für nationale „Opt outs“ gibt, warum nicht auch ein „Opt in“ für solche Europäer*innen, die „nur“ die Staatsangehörigkeit eines Nicht-EU-Staates besitzen? Man denke z.B. an jene Brit*innen, die zum 31. Januar 2020 ihren „europäischen“ Pass gegen ihren Willen verloren haben! Um einzelne nationalstaatliche Interessen bzw. Bedenken (v.a. in den Bereichen Arbeitsmarkt und Migration) zu berücksichtigen, könnte dieser neue Status durch gewisse Einschränkungen im Vergleich zur „vollen“ europäischen Staatsbürgerschaft gekennzeichnet sein, der Pass etwa eine andere Farbe besitzen. Attraktiv wäre ein solches „Opt-in-Modell“ auch für Bürger*innen der EFTA-Staaten und der Staaten der Östlichen Partnerschaft (v.a. des Assoziierten Trios). Im Europäischen Parlament könnte man eine Anzahl von Sitzen für Abgeordnete reservieren, die exklusiv von solchen Wahlberechtigten gewählt und deren Stimmrechte separat geregelt werden. Nach Vorbildern kann man in Nordirland suchen, wo durch das Good Friday Agreement gänzlich neue Konzepte von Staatsbürgerschaft und deren Verknüpfung mit identitären Elementen erschaffen worden sind.","machine_translations":{"bg":"Необходимо ли е „европейското гражданство“ непременно да бъде свързано с националното гражданство на държава – членка на ЕС? Ако в Европа има възможности за неучастие на национално равнище, защо да не се включи и „възможност за участие„за онези европейци, които „само“ имат гражданство на държава извън ЕС? Помислете например за онези британци, които са загубили „европейския“ си паспорт на 31 януари 2020 г. против волята си! За да се вземат предвид индивидуалните национални интереси или опасения (особено в областта на пазара на труда и миграцията), този нов статут може да се характеризира с определени ограничения в сравнение с „пълното“ европейско гражданство, като паспортът е с различен цвят. Такъв „модел за избор“ би бил привлекателен и за гражданите на държавите от ЕАСТ и Източното партньорство (особено асоциираната тройка). В Европейския парламент редица места могат да бъдат запазени за членове на ЕП, които се избират изключително от такива избиратели и чиито права на глас се регулират отделно. Примери могат да бъдат намерени в Северна Ирландия, където чрез Споразумението от Разпети петък са създадени изцяло нови понятия за гражданство и тяхната връзка с идентификационни елементи.","cs":"Musí být „evropské občanství“ nutně spojeno s vnitrostátním občanstvím členského státu EU? Pokud v Evropě existují příležitosti pro vnitrostátní výjimky, proč ne „opt in“ pro ty Evropany, kteří „pouze“ mají státní příslušnost třetí země? Mysli například na ty Brity, kteří ztratili svůj „evropský“ pas 31. ledna 2020 proti své vůli! S cílem zohlednit individuální národní zájmy nebo obavy (zejména v oblasti trhu práce a migrace) by tento nový status mohl být charakterizován určitými omezeními ve srovnání s „plným“ evropským občanstvím, přičemž pas má jinou barvu. Takový „opt-in model“ by byl rovněž atraktivní pro občany zemí ESVO a zemí Východního partnerství (zejména přidružené trojice). V Evropském parlamentu by mohla být řada křesel vyhrazena poslancům Evropského parlamentu, kteří jsou voleni výhradně těmito voliči a jejichž hlasovací práva jsou regulována odděleně. Příklady lze nalézt v Severním Irsku, kde byly prostřednictvím Velkopáteční dohody vytvořeny zcela nové pojmy občanství a jejich propojení s identitářskými prvky.","da":"Skal \"europæisk statsborgerskab\" nødvendigvis knyttes sammen med det nationale statsborgerskab i en EU-medlemsstat? Hvis der er muligheder for nationale opt-outs i Europa, hvorfor så ikke også en \"opt in\" for de europæere, der \"kun\" har statsborgerskab i et ikke-EU-land? Tænk f.eks. på de briter, der mistede deres \"europæiske\" pas den 31. januar 2020 mod deres vilje! For at tage hensyn til individuelle nationale interesser eller interesser (især på arbejdsmarkeds- og migrationsområdet) kan denne nye status karakteriseres ved visse begrænsninger i forhold til \"fuldt\" europæisk statsborgerskab, idet passet har en anden farve. En sådan \"opt-in-model\" ville også være attraktiv for borgerne i EFTA- og Østpartnerskabslandene (især den associerede trio). I Europa-Parlamentet kunne en række pladser forbeholdes medlemmer, der udelukkende vælges af sådanne vælgere, og hvis stemmerettigheder reguleres særskilt. Eksempler kan findes i Nordirland, hvor helt nye begreber om statsborgerskab og deres forbindelse med identitære elementer er blevet skabt gennem langfredagsaftalen.","el":"Πρέπει η «ευρωπαϊκή ιθαγένεια» να συνδέεται κατ’ ανάγκη με την εθνική ιθαγένεια κράτους μέλους της ΕΕ; Εάν υπάρχουν ευκαιρίες για εθνικές ρήτρες εξαίρεσης στην Ευρώπη, γιατί να μην υπάρξει επίσης «opt in» για τους Ευρωπαίους που «μόνο» έχουν την ιθαγένεια τρίτης χώρας; Σκεφτείτε, για παράδειγμα, εκείνους τους Βρετανούς που έχασαν το «ευρωπαϊκό» διαβατήριο τους στις 31 Ιανουαρίου 2020 παρά τη θέλησή τους! Προκειμένου να ληφθούν υπόψη μεμονωμένα εθνικά συμφέροντα ή ανησυχίες (ιδίως στους τομείς της αγοράς εργασίας και της μετανάστευσης), αυτό το νέο καθεστώς θα μπορούσε να χαρακτηρίζεται από ορισμένους περιορισμούς σε σύγκριση με την «πλήρη» ευρωπαϊκή ιθαγένεια, δεδομένου ότι το διαβατήριο έχει διαφορετικό χρώμα. Ένα τέτοιο «μοντέλο προαιρετικής συμμετοχής» θα ήταν επίσης ελκυστικό για τους πολίτες των χωρών της ΕΖΕΣ και των χωρών της Ανατολικής Εταιρικής Σχέσης (ιδίως της συνδεδεμένης τριάδας). Στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο, ορισμένες έδρες θα μπορούσαν να προορίζονται για βουλευτές που εκλέγονται αποκλειστικά από τους εν λόγω εκλογείς και των οποίων τα δικαιώματα ψήφου ρυθμίζονται χωριστά. Παραδείγματα υπάρχουν στη Βόρεια Ιρλανδία, όπου έχουν δημιουργηθεί εντελώς νέες έννοιες της ιθαγένειας και της σύνδεσής τους με ταυτιστικά στοιχεία μέσω της Συμφωνίας της Μεγάλης Παρασκευής.","en":"Does “European citizenship” necessarily have to be linked to the national citizenship of an EU Member State? If there are opportunities for national opt-outs in Europe, why not also an “opt in” for those Europeans who “only” have the nationality of a non-EU country? Think, for example, of those Brits who lost their “European” passport on 31 January 2020 against their will! In order to take account of individual national interests or concerns (especially in the areas of labour market and migration), this new status could be characterised by certain limitations compared to “full” European citizenship, the passport being of a different colour. Such an “opt-in model” would also be attractive for citizens of the EFTA and Eastern Partnership countries (especially the Associated Trio). In the European Parliament, a number of seats could be reserved for MEPs who are elected exclusively by such electors and whose voting rights are regulated separately. Examples can be found in Northern Ireland, where entirely new concepts of citizenship and their link with identitarian elements have been created through the Good Friday Agreement.","es":"¿Tiene que vincularse necesariamente la «ciudadanía europea» a la ciudadanía nacional de un Estado miembro de la UE? Si en Europa existen posibilidades de opt-out nacionales, ¿por qué no también un «opt in» para los europeos que «solo» tienen la nacionalidad de un país no comunitario? ¡Piense, por ejemplo, en los británicos que perdieron su pasaporte «europeo» el 31 de enero de 2020 contra su voluntad! Con el fin de tener en cuenta los intereses o preocupaciones nacionales individuales (especialmente en los ámbitos del mercado de trabajo y la migración), este nuevo estatuto podría caracterizarse por ciertas limitaciones en comparación con la ciudadanía europea «plena», siendo el pasaporte de un color diferente. Este «modelo optativo» también resultaría atractivo para los ciudadanos de los países de la AELC y de la Asociación Oriental (especialmente el Trío Asociado). En el Parlamento Europeo, podría reservarse una serie de escaños a los diputados al Parlamento Europeo que son elegidos exclusivamente por dichos electores y cuyos derechos de voto se regulan por separado. Pueden encontrarse ejemplos en Irlanda del Norte, donde se han creado conceptos totalmente nuevos de ciudadanía y su vinculación con elementos identitarios a través del Acuerdo del Viernes Santo.","et":"Kas „Euroopa kodakondsus“ peab tingimata olema seotud ELi liikmesriigi kodakondsusega? Kui Euroopas on võimalusi riiklikeks loobumisvõimalusteks, siis miks mitte kasutada ka neid eurooplasi, kellel on ELi mittekuuluva riigi kodakondsus? Mõelge näiteks neile britidele, kes kaotasid 31. jaanuaril 2020 oma „Euroopa“ passi oma tahte vastaselt! Selleks et võtta arvesse individuaalseid riiklikke huve või muresid (eriti tööturu ja rände valdkonnas), võivad uut staatust iseloomustada teatavad piirangud võrreldes „täieliku“ Euroopa kodakondsusega, kuna passi värv on erinev. Selline osalemisvõimaluse mudel oleks atraktiivne ka EFTA ja idapartnerluse riikide (eriti assotsieerunud kolmiku) kodanikele. Euroopa Parlamendis võiks mitu kohta reserveerida parlamendiliikmetele, kelle valivad ainult sellised valijad ja kelle hääleõigust reguleeritakse eraldi. Näiteid võib leida Põhja-Iirimaalt, kus suure reede kokkuleppega on loodud täiesti uued kodakondsuse kontseptsioonid ja nende seos identitaarsete elementidega.","fi":"Onko ”unionin kansalaisuus” välttämättä liityttävä EU:n jäsenvaltion kansalaisuuteen? Jos Euroopassa on mahdollisuuksia kansallisiin opt-out-mahdollisuuksiin, miksei myös ”opt in” -mahdollisuutta niille eurooppalaisille, jotka ”vain” ovat EU:n ulkopuolisen maan kansalaisia? Ajattele esimerkiksi niitä brittejä, jotka menettivät ”eurooppalaisen” passinsa 31 päivänä tammikuuta 2020 vastoin tahtoaan! Jotta voitaisiin ottaa huomioon yksittäiset kansalliset edut tai huolenaiheet (erityisesti työmarkkinoiden ja muuttoliikkeen alalla), tälle uudelle asemalle voisi olla tiettyjä rajoituksia verrattuna ”täysi” unionin kansalaisuuteen, sillä passi on erivärinen. Tällainen opt-in-malli olisi houkutteleva myös EFTA-maiden ja itäisen kumppanuuden maiden (erityisesti assosioituneiden kolmen maan) kansalaisille. Euroopan parlamentissa voitaisiin varata paikkoja Euroopan parlamentin jäsenille, jotka valitaan yksinomaan näiden äänestäjien toimesta ja joiden äänioikeudesta säädetään erikseen. Esimerkkejä löytyy Pohjois-Irlannista, jossa pitkänperjantain sopimuksella on luotu täysin uusia käsitteitä kansalaisuudesta ja niiden yhteydestä identiteettiin.","fr":"La «citoyenneté européenne» doit-elle nécessairement être liée à la citoyenneté nationale d’un État membre de l’UE? S’il y a des possibilités d’opt-out national en Europe, pourquoi ne pas aussi une «opt in» pour les Européens qui «seulement» ont la nationalité d’un pays non membre de l’UE? Pensez, par exemple, aux Britanniques qui ont perdu leur passeport «européen» le 31 janvier 2020 contre leur gré! Afin de tenir compte des intérêts ou préoccupations nationaux individuels (notamment dans les domaines du marché du travail et de la migration), ce nouveau statut pourrait se caractériser par certaines limites par rapport à la citoyenneté européenne «pleine», le passeport étant d’une couleur différente. Un tel «modèle d’opt-in» serait également attrayant pour les citoyens des pays de l’AELE et du partenariat oriental (en particulier le Trio associé). Au Parlement européen, un certain nombre de sièges pourraient être réservés aux députés qui sont élus exclusivement par ces électeurs et dont les droits de vote sont réglementés séparément. On en trouve des exemples en Irlande du Nord, où des concepts entièrement nouveaux de citoyenneté et leur lien avec des éléments identitaires ont été créés dans le cadre de l’Accord du Vendredi Saint.","ga":"An gá go mbeadh nasc idir “saoránacht Eorpach” agus saoránacht náisiúnta Ballstáit den Aontas Eorpach? Má tá deiseanna ann do rogha an diúltaithe náisiúnta san Eoraip, cén fáth nach bhfuil ‘rogha an diúltaithe’ ann freisin do na hEorpaigh sin a bhfuil náisiúntacht tíre nach bhfuil san AE acu “amháin”? Smaoinigh, mar shampla, ar na Brits sin a chaill a bpas “Eorpach” an 31 Eanáir 2020 in aghaidh a dtola! D‘fhonn leasanna aonair náisiúnta nó ábhair imní aonair náisiúnta a chur san áireamh (go háirithe i réimsí an mhargaidh saothair agus na himirce), d’fhéadfadh teorainneacha áirithe a bheith i gceist leis an stádas nua sin i gcomparáid le saoránacht Eorpach “iomlán”, agus dath difriúil a bheith ar an bpas. Bheadh “múnla rogha an diúltaithe” den sórt sin tarraingteach freisin do shaoránaigh thíortha CSTE agus Chomhpháirtíocht an Oirthir (go háirithe an Tríréad Chomhlachaithe). I bParlaimint na hEorpa, d‘fhéadfaí líon áirithe suíochán a choimeád d’Fheisirí a thoghann na toghthóirí sin go heisiach agus a ndéantar a gcearta vótála a rialú ar leithligh. Is féidir samplaí a fháil i dTuaisceart Éireann, áit ar cruthaíodh coincheapa nua saoránachta agus an nasc atá acu le gnéithe neamhghnácha trí Chomhaontú Aoine an Chéasta.","hr":"Mora li „europsko građanstvo” nužno biti povezano s nacionalnim državljanstvom države članice EU-a? Ako postoje mogućnosti za nacionalna izuzeća u Europi, zašto i Europljani koji „samo” imaju državljanstvo zemlje koja nije članica EU-a nemaju pravo na sudjelovanje? Razmislite, na primjer, o Britancima koji su 31. siječnja 2020. izgubili svoju „europsku” putovnicu protiv svoje volje! Kako bi se uzeli u obzir pojedinačni nacionalni interesi ili zabrinutosti (posebno u području tržišta rada i migracija), taj novi status mogao bi biti obilježen određenim ograničenjima u usporedbi s „punim” europskim državljanstvom, s obzirom na to da je putovnica različite boje. Takav „model sudjelovanja” također bi bio privlačan građanima EFTA-e i zemalja Istočnog partnerstva (posebno pridruženog trija). U Europskom parlamentu određeni broj mjesta mogao bi biti rezerviran za zastupnike koje biraju isključivo takvi birači i čija su glasačka prava uređena zasebno. Primjeri se mogu naći u Sjevernoj Irskoj, u kojoj su u okviru Sporazuma na Veliki petak stvoreni potpuno novi koncepti građanstva i njihova povezanost s identitarnim elementima.","hu":"Az „európai polgárságnak” szükségszerűen egy uniós tagállam nemzeti állampolgárságához kell-e kapcsolódnia? Ha van lehetőség a nemzeti kívülmaradásra Európában, akkor miért nem lehet „részvételt” tenni azoknak az európaiaknak, akik „csak” egy nem uniós ország állampolgárságával rendelkeznek? Gondoljunk például azokra a britekre, akik 2020. január 31-én akaratuk ellenére vesztették el „európai” útlevelüket! Az egyéni nemzeti érdekek vagy aggályok figyelembevétele érdekében (különösen a munkaerőpiac és a migráció területén) ezt az új jogállást a „teljes” európai polgársághoz képest bizonyos korlátozások jellemezhetik, mivel az útlevél más színű. Egy ilyen „opt-in” modell az EFTA és a keleti partnerség országainak (különösen a társult triónak) polgárai számára is vonzó lenne. Az Európai Parlamentben számos képviselői helyet lehetne fenntartani azoknak az európai parlamenti képviselőknek, akiket kizárólag az ilyen választók választanak meg, és akiknek szavazati jogát külön szabályozzák. Észak-Írországban találhatók példák, ahol a nagypénteki megállapodás teljesen új állampolgársági fogalmakat és identitási elemekkel való kapcsolatukat alakította ki.","it":"La \"cittadinanza europea\" deve necessariamente essere legata alla cittadinanza nazionale di uno Stato membro dell'UE? Se vi sono opportunità di opt-out nazionali in Europa, perché non un \"opt in\" anche per gli europei che \"solo\" hanno la nazionalità di un paese extracomunitario? Pensiamo, ad esempio, agli inglesi che hanno perso il passaporto \"europeo\" il 31º gennaio 2020 contro la loro volontà! Per tener conto degli interessi o delle preoccupazioni nazionali individuali (in particolare nei settori del mercato del lavoro e della migrazione), questo nuovo status potrebbe essere caratterizzato da alcune limitazioni rispetto alla \"piena\" cittadinanza europea, il cui passaporto è di colore diverso. Tale \"modello opt-in\" sarebbe interessante anche per i cittadini dei paesi dell'EFTA e dei paesi del partenariato orientale (in particolare il Trio associato). In seno al Parlamento europeo, alcuni seggi potrebbero essere riservati ai deputati eletti esclusivamente da tali elettori e i cui diritti di voto sono disciplinati separatamente. Esempi si possono trovare nell'Irlanda del Nord, dove attraverso l'Accordo del Venerdì Santo sono stati creati concetti completamente nuovi di cittadinanza e il loro legame con gli elementi identificativi.","lt":"Ar „Europos pilietybė“ būtinai turi būti susieta su ES valstybės narės nacionaline pilietybe? Jei Europoje yra galimybių taikyti nacionalines išimtis, kodėl gi ne „pasirinkti“ tiems europiečiams, kurie „tik“ turi ES nepriklausančios šalies pilietybę? Pavyzdžiui, pagalvokite apie tuos britus, kurie 2020 m. sausio 31 d. prarado savo „Europos“ pasą prieš savo valią! Siekiant atsižvelgti į individualius nacionalinius interesus ar rūpesčius (ypač darbo rinkos ir migracijos srityse), šiam naujam statusui galėtų būti būdingi tam tikri apribojimai, palyginti su „visa“ Europos pilietybe, nes pasas yra kitokios spalvos. Toks „opt-in“ modelis taip pat būtų patrauklus ELPA ir Rytų partnerystės šalių (ypač asocijuotųjų trijų šalių) piliečiams. Europos Parlamente tam tikras vietų skaičius galėtų būti rezervuotas EP nariams, kuriuos renka tik tokie rinkėjai ir kurių balsavimo teisės reglamentuojamos atskirai. Pavyzdžių galima rasti Šiaurės Airijoje, kur Didžiojo penktadienio susitarimu sukurtos visiškai naujos pilietybės sąvokos ir jų ryšys su tapatybės elementais.","lv":"Vai “Eiropas pilsonībai” noteikti jābūt saistītai ar ES dalībvalsts pilsonību? Ja Eiropā ir iespējas izmantot valstu atteikumus, tad kāpēc gan nepiekrist tiem eiropiešiem, kuriem “tikai” ir trešās valsts pilsonība? Padomājiet, piemēram, par tiem britiem, kuri 2020. gada 31. janvārī pazaudēja savu “Eiropas” pasi pret savu gribu! Lai ņemtu vērā atsevišķu valstu intereses vai bažas (jo īpaši darba tirgus un migrācijas jomā), šo jauno statusu varētu raksturot ar zināmiem ierobežojumiem salīdzinājumā ar “pilnīgu” Eiropas pilsonību, jo pasei ir atšķirīga krāsa. Šāds “opt-in” modelis būtu pievilcīgs arī EBTA un Austrumu partnerības valstu (jo īpaši asociēto trijotņu) pilsoņiem. Eiropas Parlamentā vairākas vietas varētu rezervēt EP deputātiem, kurus ievēlē vienīgi šādi vēlētāji un kuru balsstiesības reglamentē atsevišķi. Piemērus var atrast Ziemeļīrijā, kur, izmantojot Lielās piektdienas vienošanos, ir izveidotas pilnīgi jaunas pilsonības koncepcijas un to saikne ar identitātes elementiem.","mt":"“Iċ-ċittadinanza Ewropea” bilfors trid tkun marbuta maċ-ċittadinanza nazzjonali ta’ Stat Membru tal-UE? Jekk hemm opportunitajiet għal opt-outs nazzjonali fl-Ewropa, għaliex lanqas “inklużjoni fakultattiva” għal dawk l-Ewropej li “biss” għandhom in-nazzjonalità ta’ pajjiż mhux membru tal-UE? Aħseb, pereżempju, dwar dawk il-Britti li tilfu l-passaport “Ewropew” tagħhom fl-31 ta’ Jannar 2020 kontra r-rieda tagħhom Sabiex jitqiesu l-interessi jew it-tħassib nazzjonali individwali (speċjalment fl-oqsma tas-suq tax-xogħol u l-migrazzjoni), dan l-istatus ġdid jista’ jkun ikkaratterizzat minn ċerti limitazzjonijiet meta mqabbel maċ-ċittadinanza Ewropea “sħiħa”, fejn il-passaport għandu kulur differenti. “Mudell ta’ inklużjoni fakultattiva” bħal dan ikun attraenti wkoll għaċ-ċittadini tal-pajjiżi tal-EFTA u tas-Sħubija tal-Lvant (speċjalment it-Triju Assoċjat). Fil-Parlament Ewropew, numru ta’ siġġijiet jistgħu jkunu riżervati għall-MPE li huma eletti esklussivament minn eletturi bħal dawn u li d-drittijiet tal-vot tagħhom huma regolati separatament. Eżempji jistgħu jinstabu fl-Irlanda ta’ Fuq, fejn kunċetti kompletament ġodda ta’ ċittadinanza u r-rabta tagħhom ma’ elementi identikati nħolqu permezz tal-Ftehim tal-Ġimgħa l-Kbira.","nl":"Moet „Europees burgerschap” noodzakelijkerwijs gekoppeld zijn aan het nationale burgerschap van een EU-lidstaat? Als er mogelijkheden zijn voor nationale opt-outs in Europa, waarom niet ook een „opt-in” voor die Europeanen die „alleen” de nationaliteit van een niet-EU-land hebben? Denk bijvoorbeeld aan de Britten die hun „Europese” paspoort op 31 januari 2020 tegen hun wil hebben verloren! Om rekening te houden met individuele nationale belangen of problemen (met name op het gebied van de arbeidsmarkt en migratie) zou deze nieuwe status kunnen worden gekenmerkt door bepaalde beperkingen ten opzichte van het „volledig” Europees burgerschap, waarbij het paspoort een andere kleur heeft. Een dergelijk „opt-in-model” zou ook aantrekkelijk zijn voor de burgers van de EVA-landen en de landen van het Oostelijk Partnerschap (met name het geassocieerde trio). In het Europees Parlement zou een aantal zetels kunnen worden gereserveerd voor leden van het Europees Parlement die uitsluitend door dergelijke kiezers worden gekozen en wier stemrechten afzonderlijk worden geregeld. Voorbeelden zijn te vinden in Noord-Ierland, waar in het Goede Vrijdagakkoord geheel nieuwe concepten van burgerschap en hun verband met identitaire elementen zijn gecreëerd.","pl":"Czy „obywatelstwo europejskie” musi koniecznie być powiązane z obywatelstwem krajowym państwa członkowskiego UE? Jeśli w Europie istnieją możliwości skorzystania z klauzuli opt-out, dlaczego nie skorzystać również z opcji „opt in” dla tych Europejczyków, którzy „tylko” posiadają obywatelstwo państwa spoza UE? Pomyśl na przykład o tych Brytyjczykach, którzy 31 stycznia 2020 r. stracili swój „europejski” paszport wbrew swojej woli! Aby uwzględnić indywidualne interesy lub obawy narodowe (zwłaszcza w dziedzinie rynku pracy i migracji), ten nowy status może charakteryzować się pewnymi ograniczeniami w porównaniu z „pełnym” obywatelstwem europejskim, przy czym paszport ma inny kolor. Taki „model opt-in” byłby również atrakcyjny dla obywateli państw EFTA i Partnerstwa Wschodniego (zwłaszcza trzech stowarzyszonych). W Parlamencie Europejskim pewną liczbę mandatów można zarezerwować dla posłów do PE, którzy są wybierani wyłącznie przez takich wyborców i których prawa głosu są regulowane oddzielnie. Przykłady można znaleźć w Irlandii Północnej, gdzie w ramach porozumienia wielkopiątkowego stworzono całkowicie nowe pojęcia obywatelstwa i ich powiązania z elementami tożsamościowymi.","pt":"Será que a «cidadania europeia» tem necessariamente de estar ligada à cidadania nacional de um Estado-Membro da UE? Se há oportunidades de opt-outs nacionais na Europa, por que não um «opt in» para os europeus que «apenas» têm a nacionalidade de um país terceiro? Pensem, por exemplo, nos britânicos que perderam o passaporte «europeu» em 31 de janeiro de 2020 contra a sua vontade! A fim de ter em conta os interesses ou preocupações nacionais individuais (especialmente nos domínios do mercado de trabalho e da migração), este novo estatuto pode caracterizar-se por certas limitações em comparação com a cidadania europeia «completa», sendo o passaporte de cor diferente. Tal «modelo de opção» seria igualmente atrativo para os cidadãos dos países da EFTA e da Parceria Oriental (especialmente o Trio Associado). No Parlamento Europeu, um certo número de lugares poderiam ser reservados aos deputados eleitos exclusivamente por esses eleitores e cujos direitos de voto são regulados separadamente. Exemplos podem ser encontrados na Irlanda do Norte, onde conceitos inteiramente novos de cidadania e sua ligação com elementos identitários foram criados através do Acordo de Sexta-Feira Santa.","ro":"„Cetățenia europeană” trebuie neapărat să fie legată de cetățenia națională a unui stat membru al UE? Dacă există oportunități de excludere voluntară la nivel național în Europa, de ce nu și pentru acei europeni care „doar” au cetățenia unei țări din afara UE? Gândiți-vă, de exemplu, la acei britanici care și-au pierdut pașaportul „european” la 31 ianuarie 2020 împotriva voinței lor! Pentru a ține seama de interesele sau preocupările naționale individuale (în special în domeniul pieței forței de muncă și al migrației), acest nou statut ar putea fi caracterizat prin anumite limitări în comparație cu cetățenia europeană „completă”, pașaportul având o culoare diferită. Un astfel de „model opt-in” ar fi, de asemenea, atractiv pentru cetățenii țărilor AELS și Parteneriatului estic (în special Trioul asociat). În Parlamentul European, o serie de locuri ar putea fi rezervate deputaților care sunt aleși exclusiv de acești alegători și ale căror drepturi de vot sunt reglementate separat. Exemple pot fi găsite în Irlanda de Nord, unde au fost create concepte complet noi de cetățenie și legătura lor cu elementele identitare prin Acordul de vineri.","sk":"Musí byť pojem „európske občianstvo“ nevyhnutne spojený s štátnym občianstvom členského štátu EÚ? Ak v Európe existujú príležitosti na národné neuplatňovanie, prečo nie „opt in“ pre tých Európanov, ktorí „len“ majú štátnu príslušnosť krajiny, ktorá nie je členom EÚ? Myslite napríklad na tých Britov, ktorí 31. januára 2020 stratili svoj „európsky“ pas proti svojej vôli! S cieľom zohľadniť individuálne národné záujmy alebo obavy (najmä v oblasti trhu práce a migrácie) by sa tento nový štatút mohol vyznačovať určitými obmedzeniami v porovnaní s „úplným“ európskym občianstvom, pričom pas má inú farbu. Takýto „opt-in model“ by bol atraktívny aj pre občanov krajín EZVO a krajín Východného partnerstva (najmä pridružené trojice predsedníctiev). V Európskom parlamente by mohlo byť niekoľko kresiel vyhradených pre poslancov Európskeho parlamentu, ktorí sú volení výlučne takými voličmi a ktorých hlasovacie práva sú upravené samostatne. Príklady možno nájsť v Severnom Írsku, kde sa prostredníctvom Veľkopiatkovej dohody vytvorili úplne nové koncepcie občianstva a ich prepojenia s identitárskymi prvkami.","sl":"Ali mora biti „evropsko državljanstvo“ nujno povezano z nacionalnim državljanstvom države članice EU? Če obstajajo možnosti za nacionalna izvzetja v Evropi, zakaj ne bi tudi „privolili“ za tiste Evropejce, ki imajo „samo“ državljanstvo države, ki ni članica EU? Razmislite na primer o tistih Britancih, ki so 31. januarja 2020 izgubili svoj „evropski“ potni list proti svoji volji! Da bi upoštevali posamezne nacionalne interese ali pomisleke (zlasti na področju trga dela in migracij), bi lahko ta novi status zaznamovale nekatere omejitve v primerjavi s „polnim“ evropskim državljanstvom, saj je potni list drugačne barve. Takšen „model sodelovanja“ bi bil privlačen tudi za državljane držav Efte in držav vzhodnega partnerstva (zlasti pridružene trojke). V Evropskem parlamentu bi se lahko več sedežev rezerviralo za poslance, ki jih izvolijo izključno taki volivci in katerih glasovalne pravice so urejene ločeno. Primeri so na Severnem Irskem, kjer so bili na podlagi Velikonočnega sporazuma ustvarjeni popolnoma novi koncepti državljanstva in njihova povezava z identitarnimi elementi.","sv":"Måste ”EU-medborgarskapet” nödvändigtvis kopplas till det nationella medborgarskapet i en EU-medlemsstat? Om det finns möjligheter till nationella undantag i Europa, varför inte också en ”opt in” för de européer som ”endast” är medborgare i ett land utanför EU? Tänk till exempel på de britter som förlorade sitt ”EU-pass” den 31 januari 2020 mot sin vilja! För att ta hänsyn till enskilda nationella intressen eller farhågor (särskilt på områdena arbetsmarknad och migration) skulle denna nya status kunna kännetecknas av vissa begränsningar jämfört med ”fullständigt” europeiskt medborgarskap, eftersom passet har en annan färg. En sådan ”opt-in-modell” skulle också vara attraktiv för medborgarna i Eftaländerna och länderna inom det östliga partnerskapet (särskilt den associerade ordförandeskapstrion). I Europaparlamentet skulle ett antal platser kunna reserveras för ledamöter som väljs uteslutande av sådana väljare och vars rösträtt regleras separat. Exempel finns i Nordirland, där helt nya begrepp om medborgarskap och deras koppling till identitetselement har skapats genom långfredagsavtalet."}},"title":{"de":"Towards a wider concept of European citizenship","machine_translations":{"bg":"Предлага противоположност на концепцията за европейско гражданство","cs":"Posouvá proti koncepci evropského občanství","da":"Går imod begrebet unionsborgerskab","el":"Τάσσεται κατά της έννοιας της ευρωπαϊκής ιθαγένειας","en":"Forwards a against concept of European citizenship","es":"Hace avanzar un concepto contrario a la ciudadanía europea","et":"On vastuolus Euroopa kodakondsuse mõistega","fi":"Puolustaa Euroopan kansalaisuuden käsitettä","fr":"Préconise un concept opposé à la citoyenneté européenne","ga":"Ag dul chun cinn i gcoinne choincheap na saoránachta Eorpaí","hr":"Predlaže protiv koncepta europskog građanstva","hu":"Ellenzi az európai polgárság fogalmát","it":"Promuove un concetto contrario di cittadinanza europea","lt":"Priešinasi Europos pilietybės koncepcijai","lv":"Virza pret Eiropas pilsonības koncepciju","mt":"Jimxi ‘l quddiem kontra l-kunċett ta’ ċittadinanza Ewropea","nl":"Voorstelt tegen het concept „Europees burgerschap”","pl":"Opowiada się przeciwko koncepcji obywatelstwa europejskiego","pt":"Avança contra o conceito de cidadania europeia","ro":"Transmite un concept împotriva cetățeniei europene","sk":"Postupuje proti koncepcii európskeho občianstva","sl":"V nasprotju s konceptom evropskega državljanstva","sv":"En motsättning till begreppet europeiskt medborgarskap"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×