Warning: Automatic translations may not be 100% accurate.
Show automatically-translated text
Changes at "Union of European Federalists: 70th Anniversary of the Treaty of Paris: Let us restart from the essence of its message to build our Europe of tomorrow"
Compare view mode:
Body
- -["The Treaty of Paris was signed seventy years ago, on 18 April 1951. This epoch-making document, by establishing the European Coal and Steel Community (ECSC), laid down the key foundations for the greatest project of integration of peoples and nations in European history, making Europe one of the most peaceful, prosperous and stable regions of the world. \n\nThe 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original goals of European integration and the achievements the idea of a united Europe has brought to our continent over the past seven decades. “The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. “What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President. \n\nToday, Europeans enjoy the highest standard of living ever. However, despite all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays. A number of severe problems such as the current public health crisis due to the Covid-19 global pandemic as well as the subsequent difficulties that European national economies are facing, the rise of populism, Brexit, and uncontrolled migration flows have led the EU to experience the mo", ["Парижкият договор е подписан преди седемдесет години, на 18 април 1951 г. Този епохотворчески документ, чрез създаването на Европейската общност за въглища и стомана (ЕОВС), положи основите на най-големия проект за интеграция на народите и нациите в европейската история, превръщайки Европа в един от най-мирните, проспериращи и стабилни региони в света. 70-ата годишнина от Парижкия договор ни напомня за първоначалните цели на европейската интеграция и за постиженията, които идеята за обединена Европа донесе на нашия континент през последните седем десетилетия. \"Парижкият договор е както наследство, така и мандат, и следователно ни задължава да продължим да развиваме процеса на европейска интеграция. Ето защо трябва да се запитаме какво представляват „въглища и стомана„на нашето време“, казва Сандро ГОЗИ, председател на СЕФ и член на ЕП. \"Какви са проблемите, пред които сме изправени днес, обединени като европейци? Това следва да бъде първият въпрос, обсъден с гражданите на Конференцията за бъдещето на Европа\", подчертава председателят на СЕФ. Днес европейците се радват на най-високия стандарт на живот. Въпреки всички постижения и ползи от 1951 г. насам обаче оцеляването на европейския проект е застрашено в днешно време. Редица сериозни проблеми, като настоящата криза в областта на общественото здраве поради световната пандемия от Covid-19, както и последвалите трудности, пред които са изправени европейските национални икономики, възходът на популизма, излизането на Обединеното кралство от ЕС и неконтролираните миграционни потоци, доведоха до преживяване от страна на ЕС.", "Pařížská smlouva byla podepsána před sedmdesáti lety dne 18. dubna 1951. Tento epochový dokument založením Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) položil klíčové základy pro největší projekt integrace národů a národů v evropských dějinách, díky němuž se Evropa stala jedním z nejlidnatých, prosperujících a nejstabilnějších regionů světa. Výročí Pařížské smlouvy nám připomíná původní cíle evropské integrace a úspěchy, které v posledních sedmi desetiletích přinesla myšlenka sjednocené Evropy na náš kontinent. „Pařížská smlouva je dědictvím i mandátem, a v důsledku toho nás zavazuje k dalšímu rozvoji evropského integračního procesu. Musíme si proto položit otázku, co je \"uhlí a ocel\" naší doby,\" říká Sandro GOZI, předseda UEF a poslanec Evropského parlamentu. „Jaké problémy musíme dnes řešit jako Evropané? Mělo by se jednat o první otázku, která byla projednána s občany na konferenci o budoucnosti Evropy,\" zdůrazňuje předseda UEF. Evropané mají dnes nejvyšší životní úroveň. Navzdory všem úspěchům a přínosům od roku 1951 je však v sázce přežití evropského projektu. Řada vážných problémů, jako je současná krize v oblasti veřejného zdraví způsobená globální pandemií COVID-19 a následné obtíže, kterým čelí evropské ekonomiky, vzestup populismu, brexit a nekontrolované migrační toky vedly EU k tomu, aby zažila mo", "Paris-traktaten blev undertegnet for halvfjerds år siden, den 18. april 1951. Dette epochgivningsdokument skabte med oprettelsen af Det Europæiske Kul- og Stålfællesskab (EKSF) det vigtigste grundlag for det største projekt om integration af befolkninger og nationer i europæisk historie og gjorde Europa til en af de mest fredelige, velstående og stabile regioner i verden. 70-året for Paristraktaten minder os om de oprindelige mål for europæisk integration og de resultater, der er opnået med idéen om et forenet Europa på vores kontinent i løbet af de sidste syv årtier. \"Paristraktaten er både eftermæle og mandat og forpligter os derfor til at videreudvikle den europæiske integrationsproces. Vi må derfor spørge os selv, hvad \"kul og stål\" i vor tid er \", siger Sandro GOZI, formand for UEF og medlem af Europa-Parlamentet. \"Hvad er de problemer, vi står over for i dag som europæere? Dette bør være det første spørgsmål, der drøftes med borgerne på konferencen om Europas fremtid \", understreger UEF-formanden. I dag har europæerne den højeste levestandard nogensinde. På trods af alle de resultater og fordele, der er opnået siden 1951, står det europæiske projekts overlevelse imidlertid på spil i dag. En række alvorlige problemer såsom den aktuelle folkesundhedskrise som følge af covid-19-pandemien samt de efterfølgende vanskeligheder, som de europæiske nationale økonomier står over for, den stigende populisme, brexit og ukontrollerede migrationsstrømme har fået EU til at opleve moden.", "Der Vertrag von Paris wurde vor siebzig Jahren, am 18. April 1951, unterzeichnet. Mit der Gründung der Europäischen Gemeinschaft für Kohle und Stahl (EGKS) wurden mit diesem Dokument die wichtigsten Grundlagen für das größte Projekt der Integration der Völker und Nationen in der europäischen Geschichte geschaffen, das Europa zu einer der friedlichsten, wohlhabendsten und stabilsten Regionen der Welt macht. Der 70. Jahrestag des Pariser Vertrags erinnert uns an die ursprünglichen Ziele der europäischen Integration und an die Errungenschaften, die die Idee eines vereinten Europas in den letzten sieben Jahrzehnten unserem Kontinent gebracht hat. „Der Pariser Vertrag ist sowohl Altlast als auch Mandat und verpflichtet uns daher, den europäischen Integrationsprozess weiterzuentwickeln. Daher müssen wir uns fragen, was „Kohle und Stahl“ unserer Zeit sind“, so Sandro GOZI, Präsident der UEF und MdEP. „Welche Probleme müssen wir heute als Europäer gemeinsam bewältigen? Dies sollte die erste Frage sein, die auf der Konferenz zur Zukunft Europas mit den Bürgern erörtert wird“, unterstrich der Vorsitzende der UEF-Gruppe. Heute genießen die Europäer den höchsten Lebensstandard je. Trotz aller Errungenschaften und Vorteile seit 1951 steht heutzutage jedoch das Überleben des europäischen Projekts auf dem Spiel. Eine Reihe schwerwiegender Probleme, wie die derzeitige Krise im Bereich der öffentlichen Gesundheit aufgrund der globalen COVID-19-Pandemie und die sich daraus ergebenden Schwierigkeiten der europäischen Volkswirtschaften, der zunehmende Populismus, der Brexit und unkontrollierte Migrationsströme haben die EU dazu veranlasst, das Thema zu erleben.", "Η Συνθήκη των Παρισίων υπεγράφη πριν από εβδομήντα χρόνια, στις 18 Απριλίου 1951. Αυτό το έγγραφο εποχής, με την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας Άνθρακα και Χάλυβα (ΕΚΑΧ), έθεσε τα βασικά θεμέλια για το μεγαλύτερο εγχείρημα της ενσωμάτωσης των λαών και των εθνών στην ευρωπαϊκή ιστορία, καθιστώντας την Ευρώπη μία από τις πιο ειρηνικές, ευημερούσες και σταθερές περιοχές του κόσμου. Η 70ή επέτειος της Συνθήκης του Παρισιού μας υπενθυμίζει τους αρχικούς στόχους της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης και τα επιτεύγματα που η ιδέα μιας ενωμένης Ευρώπης έφερε στην ήπειρό μας τις τελευταίες επτά δεκαετίες. «Η Συνθήκη του Παρισιού αποτελεί κληροδότημα και εντολή και, κατά συνέπεια, μας υποχρεώνει να αναπτύξουμε περαιτέρω τη διαδικασία της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης. Ως εκ τούτου, πρέπει να αναρωτηθούμε τι είναι ο «άνθρακας και ο χάλυβας» της εποχής μας», δηλώνει ο Sandro GOZI, πρόεδρος της UEF και βουλευτής του ΕΚ. «Ποια είναι τα προβλήματα που πρέπει να αντιμετωπίσουμε σήμερα ενωμένοι ως Ευρωπαίοι; Αυτό θα πρέπει να είναι το πρώτο θέμα που συζητήθηκε με τους πολίτες στη Διάσκεψη για το Μέλλον της Ευρώπης», υπογραμμίζει ο Πρόεδρος της UEF. Σήμερα, οι Ευρωπαίοι απολαμβάνουν το υψηλότερο επίπεδο διαβίωσης μέχρι σήμερα. Ωστόσο, παρά τα επιτεύγματα και τα οφέλη από το 1951, η επιβίωση του ευρωπαϊκού εγχειρήματος διακυβεύεται σήμερα. Ορισμένα σοβαρά προβλήματα, όπως η τρέχουσα κρίση στον τομέα της δημόσιας υγείας λόγω της παγκόσμιας πανδημίας Covid-19, καθώς και οι επακόλουθες δυσκολίες που αντιμετωπίζουν οι ευρωπαϊκές εθνικές οικονομίες, η άνοδος του λαϊκισμού, το Brexit και οι ανεξέλεγκτες μεταναστευτικές ροές οδήγησαν την ΕΕ να βιώσει το mo", "The Treaty of Paris was signed seven years ago, on 18 April 1951. This epoch-making document, by establishing the European Coal and Steel Community (ECSC), laid down down the key developments for the transition project of integration of peoples and nations in European history, making Europe one of the most popular, prosperous and stable regions of the world. The 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original merits of European integration and the achievement of the idea of a unified Europe has come to our continent over the past seven decades. ‘The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask Ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. ‘What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President. Today, Europeans enjoy the high standard of living ever. However, waste all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays. A number of severe problems such as the current public health crisis due to the Covid-19 global pandemic as well as the subsequent differences that European national economies are affected, the rise of populism, Brexit, and uncontrolled migration flows have led the EU to experience the mo", "El Tratado de París se firmó hace setenta años, el 18 de abril de 1951. Este documento de conmemoración, mediante la creación de la Comunidad Europea del Carbón y del Acero (CECA), sentó las bases clave para el mayor proyecto de integración de pueblos y naciones en la historia europea, haciendo de Europa una de las regiones más pacíficas, prósperas y estables del mundo. El 70.º aniversario del Tratado de París nos recuerda los objetivos originales de la integración europea y los logros que la idea de una Europa unida ha traído a nuestro continente en las últimas siete décadas. «El Tratado de París es un legado y un mandato, por lo que nos obliga a seguir desarrollando el proceso de integración europea. Por lo tanto, tenemos que preguntarnos cuál es el «carbón y acero» de nuestra época», afirma Sandro GOZI, presidente de UEF y diputado al Parlamento Europeo. «¿Cuáles son los problemas a los que nos enfrentamos hoy unidos como europeos? Esta debería ser la primera cuestión debatida con los ciudadanos en la Conferencia sobre el Futuro de Europa», subraya el presidente de la UEF. Hoy en día, los europeos disfrutan del nivel de vida más alto de la historia. Sin embargo, a pesar de todos los logros y beneficios desde 1951, actualmente está en juego la supervivencia del proyecto europeo. Una serie de graves problemas, como la actual crisis de salud pública provocada por la pandemia mundial de COVID-19, así como las dificultades subsiguientes a las que se enfrentan las economías nacionales europeas, el auge del populismo, el Brexit y los flujos migratorios incontrolados, han llevado a la UE a experimentar el mo.", "Pariisi leping allkirjastati seitsekümmend aastat tagasi, 18. aprillil 1951. Selle Euroopa Söe- ja Teraseühenduse (ESTÜ) loomisega pandi alus rahvaste ja rahvaste suurimale integratsiooniprojektile Euroopa ajaloos, muutes Euroopa üheks kõige rahulikumaks, jõukamaks ja stabiilsemaks piirkonnaks maailmas. Pariisi lepingu 70. aastapäeval tuletatakse meile meelde Euroopa integratsiooni algseid eesmärke ja saavutusi, mida ühtse Euroopa idee on viimase seitsme aastakümne jooksul meie kontinendile toonud. „Pariisi leping on nii pärand kui ka mandaat ning sellest tulenevalt kohustub meid edasi arendama Euroopa integratsiooniprotsessi. Seetõttu peame ise küsima, mis on meie aja süsi ja teras,\" ütlevad UEFi president ja Euroopa Parlamendi liige Sandro GOZI. „Millised on probleemid, millega meil tuleb täna eurooplastena kokku puutuda? See peaks olema esimene küsimus, mida Euroopa tuleviku teemalisel konverentsil kodanikega arutatakse,\" rõhutab Euroopa Liidu välisasjade ja julgeolekupoliitika kõrge esindaja. Tänapäeval on eurooplaste elatustase kõigi aegade kõrgeim. Vaatamata kõikidele saavutustele ja kasule alates 1951. aastast, on Euroopa projekti ellujäämine tänapäeval siiski ohus. Mitmed tõsised probleemid, nagu praegune COVID-19 ülemaailmsest pandeemiast tingitud rahvatervise kriis ning sellest tulenevad raskused, millega Euroopa riikide majandus silmitsi seisab, populismi kasv, Brexit ja kontrollimatud rändevood, on viinud selleni, et EL kogeb seda nähtust.", "Pariisin sopimus allekirjoitettiin 70 vuotta sitten 18 päivänä huhtikuuta 1951. Tällä Euroopan hiili- ja teräsyhteisön (EHTY) perustamisasiakirjalla luotiin perusta kansojen ja kansakuntien Euroopan historian suurimmalle yhdentymishankkeelle ja tehtiin Euroopasta yksi maailman rauhanomaisimmista, vauraimmista ja vakaimmista alueista. Pariisin sopimuksen 70-vuotisjuhla muistuttaa meitä Euroopan yhdentymisen alkuperäisistä tavoitteista ja saavutuksista, joita yhtenäisen Euroopan ajatus on tuottanut maanosallemme kuluneiden seitsemän vuosikymmenen aikana. ”Pariisin sopimus on sekä perintö että toimeksianto, ja sen vuoksi meidän on kehitettävä edelleen Euroopan yhdentymisprosessia. Siksi meidän on kysyttävä itseltä, mitä aikamme ”hiili ja teräs” ovat”, toteaa UEF:n puheenjohtaja ja Euroopan parlamentin jäsen Sandro GOZI. ”Mitä ongelmat, joita meillä on nyt edessämme, ovat yhtenäiset eurooppalaisina? Tämän pitäisi olla ensimmäinen kysymys, josta keskustellaan kansalaisten kanssa Euroopan tulevaisuutta käsittelevässä konferenssissa”, korostaa UEF:n puheenjohtajaa. Eurooppalaiset nauttivat nykyisin korkeimmasta elintasosta. Huolimatta kaikista saavutuksista ja hyödyistä vuodesta 1951 lähtien Eurooppa-hankkeen jatkuminen on kuitenkin vaakalaudalla. Monet vakavat ongelmat, kuten nykyinen kansanterveyskriisi, joka johtuu maailmanlaajuisesta covid-19-pandemiasta ja siitä seuraavista Euroopan kansantalouksien vaikeuksista, populismin noususta, brexitistä ja hallitsemattomista muuttovirroista, ovat saaneet EU:n kokemaan moneen.", "Le traité de Paris a été signé il y a soixante-dix ans, le 18 avril 1951. Ce document de synthèse, en instituant la Communauté européenne du charbon et de l’acier (CECA), a jeté les bases essentielles du plus grand projet d’intégration des peuples et des nations de l’histoire européenne, faisant de l’Europe l’une des régions du monde les plus pacifiques, les plus prospères et les plus stables. Le 70e anniversaire du traité de Paris nous rappelle les objectifs initiaux de l’intégration européenne et les réalisations de l’idée d’une Europe unie sur notre continent au cours des sept dernières décennies. «Le traité de Paris est à la fois héritage et mandat et nous oblige par conséquent à poursuivre le développement du processus d’intégration européenne. C’est pourquoi nous devons nous demander ce que sont le «charbon et l’acier» de notre époque», déclare Sandro GOZI, président de l’UEF et député européen. «Quels sont les problèmes auxquels nous devons faire face aujourd’hui unis en tant qu’Européens? Il devrait s’agir de la première question débattue avec les citoyens lors de la conférence sur l’avenir de l’Europe», souligne le président de l’UFE. Aujourd’hui, les Européens bénéficient du niveau de vie le plus élevé jamais atteint. Toutefois, malgré toutes les réalisations et tous les bénéfices réalisés depuis 1951, la survie du projet européen est en jeu aujourd’hui. Un certain nombre de graves problèmes, tels que la crise de santé publique actuelle due à la pandémie mondiale de COVID-19, ainsi que les difficultés auxquelles les économies nationales européennes sont confrontées par la suite, la montée du populisme, le Brexit et les flux migratoires incontrôlés ont conduit l’UE à ressentir le projet.", "Síníodh Conradh Pháras seachtó bliain ó shin, an 18 Aibreán 1951. Sa doiciméad seo inar bunaíodh an Comhphobal Eorpach do Ghual agus Cruach (CEGC), leagadh síos an bhunchloch don tionscadal is mó de lánpháirtiú pobal agus náisiún i stair na hEorpa, rud a fhágann go bhfuil an Eoraip ar cheann de na réigiúin is síochánta, is rathúla agus is cobhsaí ar domhan. Cuireann comóradh 70 bliain Chonradh Pháras i gcuimhne dúinn na spriocanna bunaidh a bhí le baint amach ag lánpháirtiú na hEorpa agus an méid atá bainte amach ag an Eoraip aontaithe le seacht mbliana anuas. “Is oidhreacht agus sainordú é Conradh Pháras, agus mar thoradh air sin cuirtear de cheangal orainn próiseas lánpháirtíochta na hEorpa a fhorbairt tuilleadh. Dá bhrí sin, ní mór dúinn féin a iarraidh cad iad \"gual agus cruach\" ár gcuid ama\", a deir Sandro GOZI, Uachtarán UEF agus FPE. “Cad iad na fadhbanna nach mór dúinn aghaidh a thabhairt orthu le chéile inniu mar Eorpaigh? Ba cheart gurb é sin an chéad cheist a pléadh leis na saoránaigh ag an gComhdháil maidir le Todhchaí na hEorpa\", agus béim á leagan ar Uachtarán UEF. Sa lá atá inniu ann, tá an caighdeán maireachtála is airde riamh ag muintir na hEorpa. Mar sin féin, in ainneoin na n-éachtaí agus na mbuntáistí go léir ó bhí 1951 ann, tá an tionscadal Eorpach ag teacht i dtreis sa lá atá inniu ann. Mar thoradh ar roinnt fadhbanna tromchúiseacha amhail an ghéarchéim sláinte poiblí atá ann faoi láthair mar gheall ar phaindéim dhomhanda Covid-19 chomh maith leis na deacrachtaí a bhí roimh gheilleagair náisiúnta na hEorpa ina dhiaidh sin, ag teacht chun cinn an phobalachais, ag Brexit agus ag sreabha imirce neamhrialaithe, tá an tAontas Eorpach ag dul i dtaithí ar an méan", "Ugovor iz Pariza potpisan je prije sedamdeset godina 18. travnja 1951. Tim epohovim dokumentom, osnivanjem Europske zajednice za ugljen i čelik (EZUČ), postavljeni su ključni temelji za najveći projekt integracije naroda i naroda u europskoj povijesti, čime je Europa postala jedna od najmirnijih, najbogatijih i najstabilnijih regija svijeta. Na 70. obljetnicu Ugovora iz Pariza podsjećamo na izvorne ciljeve europske integracije i postignuća koja je ideja ujedinjene Europe donijela našem kontinentu tijekom posljednjih sedam desetljeća. „Ugovor iz Pariza nasljeđuje i mandat te nas stoga obvezuje na daljnji razvoj procesa europske integracije. Stoga se moramo zapitati što su \"ugljen i čelik\" našeg vremena\", kaže Sandro GOZI, predsjednik UEF-a i zastupnik u Europskom parlamentu. „Koji su problemi s kojima se danas moramo suočiti ujedinjeni kao Europljani? To bi trebalo biti prvo pitanje o kojem se s građanima raspravljalo na Konferenciji o budućnosti Europe\", naglašava se predsjednik UEF-a. Europljani danas imaju najvišu razinu života ikad. Međutim, unatoč svim postignućima i koristima od 1951., danas je u pitanju opstanak europskog projekta. Zbog niza ozbiljnih problema poput trenutačne javnozdravstvene krize uzrokovane globalnom pandemijom bolesti COVID-19 i poteškoća s kojima se suočavaju europska nacionalna gospodarstva, porasta populizma, Brexita i nekontroliranih migracijskih tokova, EU je doživio moro", "A Párizsi Szerződést hetven évvel ezelőtt, 1951. április 18-én írták alá. Ez az epoch-készítő dokumentum az Európai Szén- és Acélközösség (ESZAK) létrehozásával lefektette a népek és nemzetek európai történelembe való integrációjára irányuló legnagyobb projekt alapjait, és Európát a világ egyik legbékesebb, legvirágzóbb és legstabilabb régiójává tette. A Párizsi Szerződés 70. évfordulója emlékeztet minket az európai integráció eredeti céljaira, valamint arra, hogy az egyesült Európa gondolata az elmúlt hét évtizedben kontinensünkre jutott. „A Párizsi Szerződés egyszerre örökölt és mandátum, következésképpen az európai integrációs folyamat továbbfejlesztésére kötelez minket. Ezért meg kell kérdeznünk magunktól, hogy mi a korunk \"széne és acélja\"\" – mondja Sandro GOZI, az UEF elnöke és európai parlamenti képviselő. „Milyen problémákkal kell szembenéznünk ma európaiként? Ennek kellene az Európa jövőjéről szóló konferencián a polgárokkal megvitatott első kérdésnek lennie\" – hangsúlyozza az UEF elnöke. Ma az európaiak valaha is a legmagasabb életszínvonalat élvezik. Az 1951 óta elért eredmények és előnyök ellenére azonban manapság az európai projekt túlélése forog kockán. Számos súlyos probléma, például a Covid19-világjárvány miatti jelenlegi közegészségügyi válság, valamint az európai nemzetgazdaságok ezt követő nehézségei, a populizmus erősödése, a brexit és az ellenőrizetlen migrációs áramlások miatt az EU megtapasztalta a zsúfoltságot", "Il trattato di Parigi è stato firmato settant'anni fa, il 18 aprile 1951. Questo documento epocale, con l'istituzione della Comunità europea del carbone e dell'acciaio (CECA), ha gettato le basi fondamentali per il più grande progetto di integrazione dei popoli e delle nazioni nella storia europea, rendendo l'Europa una delle regioni più pacifiche, prospere e stabili del mondo. Il 70º anniversario del trattato di Parigi ci ricorda gli obiettivi originari dell'integrazione europea e i risultati raggiunti dall'idea di un'Europa unita nel nostro continente negli ultimi sette decenni. \"Il trattato di Parigi è sia eredità che mandato e, di conseguenza, ci obbliga a sviluppare ulteriormente il processo di integrazione europea. Dobbiamo quindi chiederci quale sia il \"carbone e l'acciaio\" del nostro tempo \", afferma Sandro GOZI, presidente di UEF e deputato al Parlamento europeo. \"Quali sono i problemi che dobbiamo affrontare oggi uniti come europei? Questa dovrebbe essere la prima questione discussa con i cittadini in occasione della Conferenza sul futuro dell'Europa \", sottolinea il presidente dell'UEF. Oggi gli europei godono del più alto tenore di vita mai raggiunto. Tuttavia, nonostante tutti i risultati e i benefici ottenuti dal 1951, la sopravvivenza del progetto europeo è attualmente in gioco. Una serie di gravi problemi, quali l'attuale crisi sanitaria pubblica dovuta alla pandemia di Covid-19 e le conseguenti difficoltà incontrate dalle economie nazionali europee, l'ascesa del populismo, la Brexit e flussi migratori incontrollati, hanno portato l'UE ad affrontare il mo.", "Paryžiaus sutartis pasirašyta prieš septyniasdešimt metų, 1951 m. balandžio 18 d. Šiuo epoch-making dokumentu, įkuriančiu Europos anglių ir plieno bendriją (EAPB), buvo sukurtas pagrindas didžiausiam tautų ir tautų integracijos į Europos istoriją projektui, dėl kurio Europa tapo vienu taikiausių, turtingiausių ir stabiliausių pasaulio regionų. Paryžiaus sutarties 70-osios metinės primena mums apie pradinius Europos integracijos tikslus ir laimėjimus, kuriuos per pastaruosius septynis dešimtmečius mūsų žemyne pasiekė vieningos Europos idėja. „Paryžiaus sutartis yra ir palikimas, ir įgaliojimai, todėl privalome toliau plėtoti Europos integracijos procesą. Todėl turime pasiteirauti, kas mūsų laikais yra „akmens anglys ir plienas“, – sako Sandro GOZI, UEF prezidentas ir EP narys. „Kokios yra problemos, su kuriomis šiandien susiduriame kaip europiečiai? Tai turėtų būti pirmasis klausimas, aptartas su piliečiais konferencijoje dėl Europos ateities\", – pabrėžia Europos solidarumo korpuso pirmininkas. Šiandien europiečių gyvenimo lygis yra aukščiausias. Tačiau, nepaisant visų nuo 1951 m. pasiektų laimėjimų ir naudos, šiandien kyla pavojus Europos projekto išlikimui. Dėl daugelio rimtų problemų, pavyzdžiui, dabartinės visuomenės sveikatos krizės, kurią sukėlė COVID-19 pasaulinė pandemija, taip pat dėl vėlesnių sunkumų, su kuriais susiduria Europos šalių ekonomika, išaugęs populizmas, „Brexit’as“ ir nekontroliuojami migracijos srautai paskatino ES patirti mo.", "Parīzes līgumu parakstīja pirms septiņdesmit gadiem, 1951. gada 18. aprīlī. Šis epoču veidošanas dokuments, izveidojot Eiropas Ogļu un tērauda kopienu (EOTK), noteica galvenos pamatus lielākajam projektam par tautu un tautu integrāciju Eiropas vēsturē, padarot Eiropu par vienu no miermīlīgākajiem, pārtikušākajiem un stabilākajiem pasaules reģioniem. Parīzes līguma 70. gadadiena atgādina par Eiropas integrācijas sākotnējiem mērķiem un sasniegumiem, ko mūsu kontinentā pēdējo septiņu desmitgažu laikā ir sniegusi ideja par vienotu Eiropu. “Parīzes līgums ir gan mandāts, gan mandāts, un līdz ar to mums ir pienākums turpināt attīstīt Eiropas integrācijas procesu. Tāpēc mums ir sev jāuzdod jautājums, kas ir mūsu laika \"akmeņogles un tērauds\",\" saka ESF priekšsēdētājs un Eiropas Parlamenta deputāts Sandro GOZI. “Ar kādām problēmām šodien saskaramies kā eiropieši? Tam vajadzētu būt pirmajam jautājumam, kas ar pilsoņiem apspriests konferencē par Eiropas nākotni,\" uzsver ESF priekšsēdētājs. Šodien eiropiešiem ir līdz šim augstākais dzīves līmenis. Tomēr, neraugoties uz visiem sasniegumiem un ieguvumiem kopš 1951. gada, Eiropas projekta izdzīvošana mūsdienās ir apdraudēta. Vairākas nopietnas problēmas, piemēram, pašreizējā sabiedrības veselības krīze Covid-19 globālās pandēmijas dēļ, kā arī turpmākās grūtības, ar kurām saskaras Eiropas valstu ekonomika, populisma pieaugums, Brexit un nekontrolētas migrācijas plūsmas, ir likušas ES piedzīvot mo", "It-Trattat ta’ Pariġi ġie ffirmat sebgħin sena ilu, fit-18 ta’ April 1951. Dan id-dokument ta’ epoka, billi stabbilixxa l-Komunità Ewropea tal-Faħam u l-Azzar (KEFA), stabbilixxa l-pedamenti ewlenin għall-akbar proġett ta’ integrazzjoni tal-popli u n-nazzjonijiet fl-istorja Ewropea, u b’hekk l-Ewropa saret waħda mir-reġjuni l-aktar paċifiċi, prosperużi u stabbli tad-dinja. L-70 Anniversarju tat-Trattat ta’ Pariġi jfakkarna dwar l-għanijiet oriġinali tal-integrazzjoni Ewropea u l-kisbiet li l-idea ta’ Ewropa magħquda ġabet fil-kontinent tagħna matul dawn l-aħħar seba’ deċennji. “It-Trattat ta’ Pariġi huwa kemm legat kif ukoll mandat, u bħala konsegwenza jobbligana niżviluppaw aktar il-proċess ta’ integrazzjoni Ewropea. Għalhekk, irridu nistaqsu lilna nfusna x’inhuma l- “faħam u l-azzar” ta’ żmienna, qal Sandro GOZI, President ta’ UEF u MEP. “X’inhuma l-problemi li għandna nħabbtu wiċċna magħhom illum bħala Ewropej? Din għandha tkun l-ewwel mistoqsija diskussa maċ-ċittadini fil-Konferenza dwar il-Ġejjieni tal-Ewropa \", jenfasizza l-President tal-UEF. Illum, l-Ewropej igawdu l-ogħla livell ta’ għajxien li qatt kien hemm. Madankollu, minkejja l-kisbiet u l-benefiċċji kollha mill-1951, is-sopravivenza tal-proġett Ewropew illum tinsab fil-periklu. Għadd ta’ problemi serji bħall-kriżi tas-saħħa pubblika attwali minħabba l-pandemija globali tal-COVID-19 kif ukoll id-diffikultajiet sussegwenti li qed jiffaċċjaw l-ekonomiji nazzjonali Ewropej, iż-żieda fil-populiżmu, il-Brexit, u l-flussi migratorji bla kontroll wasslu lill-UE biex tesperjenza l-mo", "Het Verdrag van Parijs werd zeventig jaar geleden ondertekend, op 18 april 1951. Door de oprichting van de Europese Gemeenschap voor Kolen en Staal (EGKS) heeft dit document de basis gelegd voor het grootste project van de integratie van volkeren en naties in de Europese geschiedenis, waardoor Europa een van de meest vreedzame, welvarende en stabielere regio’s ter wereld is geworden. De 70e verjaardag van het Verdrag van Parijs herinnert ons aan de oorspronkelijke doelstellingen van de Europese integratie en aan de verwezenlijkingen van het idee van een verenigd Europa dat de afgelopen zeven decennia naar ons continent heeft geleid. „Het Verdrag van Parijs is zowel een erfenis als een mandaat en verplicht ons bijgevolg het Europese integratieproces verder te ontwikkelen. Daarom moeten we ons afvragen wat de „kolen en staal” van onze tijd zijn”, aldus Sandro GOZI, voorzitter van UEF en lid van het Europees Parlement. „Wat zijn de problemen waarmee we vandaag als Europeanen samen te maken hebben? Dit zou de eerste vraag moeten zijn die met de burgers wordt besproken tijdens de conferentie over de toekomst van Europa”, aldus de voorzitter van de Unie. Vandaag de dag genieten Europeanen de hoogste levensstandaard ooit. Ondanks alle resultaten en voordelen sinds 1951 staat het voortbestaan van het Europese project momenteel echter op het spel. Een aantal ernstige problemen, zoals de huidige volksgezondheidscrisis als gevolg van de COVID-19-pandemie en de daaruit voortvloeiende moeilijkheden waarmee de Europese nationale economieën worden geconfronteerd, de opkomst van populisme, de brexit en ongecontroleerde migratiestromen hebben de EU ertoe gebracht de mo te ervaren.", "18 kwietnia 1951 r. traktat paryski został podpisany siedemdziesiąt lat temu. Dokument ten, ustanawiając Europejską Wspólnotę Węgla i Stali (EWWiS), stworzył kluczowe podstawy dla największego projektu integracji narodów i narodów w historii Europy, dzięki czemu Europa stała się jednym z najbardziej pokojowych, zamożnych i stabilnych regionów świata. W 70. rocznicę traktatu paryskiego przypomniano nam o pierwotnych celach integracji europejskiej oraz o osiągnięciach, jakie przyniosło nasz kontynent w ciągu ostatnich siedmiu dziesięcioleci i idea zjednoczonej Europy. „Traktat paryski jest zarówno spuścizną, jak i mandatem, w związku z czym zobowiązuje nas do dalszego rozwijania procesu integracji europejskiej. W związku z tym musimy się zastanowić, czym jest \"węgiel i stal\" naszych czasów\" - mówi Sandro GOZI, przewodniczący UEF i poseł do PE. „Jakie problemy musimy dziś stawić czoła zjednoczeni jako Europejczycy? To pierwsza kwestia omawiana z obywatelami na konferencji w sprawie przyszłości Europy\" - podkreśla przewodniczący UEF. Dziś Europejczycy mają najwyższy poziom życia w historii. Niemniej jednak, pomimo wszystkich osiągnięć i korzyści od 1951 r., obecnie stawką jest przetrwanie projektu europejskiego. Szereg poważnych problemów, takich jak obecny kryzys w dziedzinie zdrowia publicznego spowodowany globalną pandemią COVID-19, a także wynikające z tego trudności, z jakimi borykają się europejskie gospodarki krajowe, wzrost populizmu, brexit i niekontrolowane przepływy migracyjne sprawiły, że UE doświadczyła męża.", "O Tratado de Paris foi assinado há setenta anos, em 18 de abril de 1951. Este documento epoxídico, através da criação da Comunidade Europeia do Carvão e do Aço (CECA), estabeleceu as bases fundamentais para o maior projeto de integração dos povos e nações da História Europeia, tornando a Europa uma das regiões mais pacíficas, prósperas e estáveis do mundo. O 70.º aniversário do Tratado de Paris recorda-nos os objetivos originais da integração europeia e as realizações que a ideia de uma Europa unida trouxe ao nosso continente ao longo das últimas sete décadas. «O Tratado de Paris é tanto um legado como um mandato, pelo que nos obriga a continuar a desenvolver o processo de integração europeia. Por conseguinte, temos de nos interrogarmos sobre o que é o «carvão e o aço» do nosso tempo», afirma Sandro GOZI, Presidente da UEF e deputado ao Parlamento Europeu. «Quais são os problemas que temos de enfrentar hoje unidos enquanto europeus? Esta deverá ser a primeira questão debatida com os cidadãos na Conferência sobre o Futuro da Europa», sublinha o Presidente da UEE. Hoje em dia, os europeus gozam do mais elevado nível de vida de sempre. No entanto, apesar de todas as realizações e benefícios desde 1951, a sobrevivência do projeto europeu está atualmente em jogo. Vários problemas graves, como a atual crise de saúde pública causada pela pandemia de COVID-19 a nível mundial, bem como as dificuldades que as economias nacionais europeias enfrentam, o aumento do populismo, o Brexit e os fluxos migratórios descontrolados levaram a UE a experimentar o Mmo", "Tratatul de la Paris a fost semnat în urmă cu șaptezeci de ani, la 18 aprilie 1951. Acest document de elaborare a epocii, prin instituirea Comunității Europene a Cărbunelui și Oțelului (CECO), a pus bazele esențiale pentru cel mai mare proiect de integrare a popoarelor și națiunilor din istoria europeană, făcând din Europa una dintre regiunile cele mai pașnice, prospere și stabile din lume. Cea de a 70-a aniversare a Tratatului de la Paris ne reamintește obiectivele inițiale ale integrării europene și realizările pe care ideea unei Europe unite le-a adus continentului nostru în ultimele șapte decenii. „Tratatul de la Paris este atât moștenit, cât și mandat și, în consecință, ne obligă să dezvoltăm în continuare procesul de integrare europeană. Prin urmare, trebuie să ne întrebăm care sunt „cărbunele și oțelul” din timpul nostru”, afirmă Sandro GOZI, președintele UEF și deputat european. „Care sunt problemele cu care ne confruntăm astăzi, uniți în calitate de europeni? Aceasta ar trebui să fie prima chestiune discutată cu cetățenii în cadrul Conferinței privind viitorul Europei”, subliniază președintele UEF. Astăzi, europenii se bucură de cel mai înalt nivel de trai din istorie. Cu toate acestea, în ciuda tuturor realizărilor și beneficiilor înregistrate începând din 1951, în prezent este în joc supraviețuirea proiectului european. O serie de probleme grave, cum ar fi actuala criză de sănătate publică cauzată de pandemia mondială de COVID-19, precum și dificultățile ulterioare cu care se confruntă economiile naționale europene, creșterea populismului, Brexitul și fluxurile necontrolate de migrație au determinat UE să trăiască", "Parížska zmluva bola podpísaná pred sedemdesiatimi rokmi 18. apríla 1951. V tomto dokumente sa vytvorením Európskeho spoločenstva uhlia a ocele (ESUO) položili základy najväčšieho projektu integrácie národov a národov do európskej histórie, čím sa Európa stala jedným z najnásilnejších, najprosperujúcejších a najstabilnejších regiónov sveta. Výročie Parížskej zmluvy nám pripomína pôvodné ciele európskej integrácie a úspechy, ktoré myšlienka zjednotenej Európy priniesla nášmu kontinentu za posledných sedem desaťročí. „Parížska zmluva je dedičstvom aj mandátom a v dôsledku toho nás zaväzuje ďalej rozvíjať európsky integračný proces. Preto si musíme položiť otázku, čo je \"uhlie a oceľ\" našej doby,\" hovorí predseda UEF a poslanec EP Sandro GOZI. „Aké sú problémy, ktorým dnes musíme čeliť zjednotení ako Európania? To by mala byť prvá otázka, o ktorej sa s občanmi diskutovalo na Konferencii o budúcnosti Európy,\" zdôrazňuje predseda UEF. Dnes majú Európania historicky najvyššiu životnú úroveň. Napriek všetkým úspechom a prínosom od roku 1951 je však v súčasnosti ohrozené prežitie európskeho projektu. Mnohé závažné problémy, ako napríklad súčasná kríza v oblasti verejného zdravia spôsobená globálnou pandémiou COVID-19, ako aj následné ťažkosti, ktorým európske národné hospodárstva čelia, nárast populizmu, brexit a nekontrolované migračné toky viedli EÚ k tomu, aby sa pocítila.", "Pariška pogodba je bila podpisana pred sedemdesetimi leti, 18. aprila 1951. S tem dokumentom o oblikovanju Evropske skupnosti za premog in jeklo (ESPJ) so bili postavljeni ključni temelji za največji projekt vključevanja narodov in narodov v evropsko zgodovino, s čimer je Evropa postala ena naj mirnejših, najuspešnejših in stabilnih regij na svetu. Ob 70. obletnici Pariške pogodbe nas spominjamo na prvotne cilje evropskega povezovanja in dosežke, ki jih je zamisel o združeni Evropi prinesla naši celini v zadnjih sedmih desetletjih. „Pariška pogodba je tako zapuščina kot mandat, zato nas zavezuje k nadaljnjemu razvoju procesa evropskega povezovanja. Zato se moramo vprašati, kaj sta „premog in jeklo“, pravi Sandro GOZI, predsednik UEF in poslanec Evropskega parlamenta. „Kakšne so težave, s katerimi se moramo danes soočiti kot Evropejci? To bi moralo biti prvo vprašanje, o katerem se je na konferenci o prihodnosti Evrope razpravljalo z državljani,\" poudarja predsednik UEF. Danes imajo Evropejci najvišji življenjski standard doslej. Kljub vsem dosežkom in koristim od leta 1951 pa je danes ogroženo preživetje evropskega projekta. Zaradi številnih resnih težav, kot so trenutna javnozdravstvena kriza zaradi svetovne pandemije covida-19 ter posledične težave, s katerimi se soočajo evropska nacionalna gospodarstva, vzpon populizma, izstop Združenega kraljestva iz EU in nenadzorovani migracijski tokovi, je EU doživljala mo", "Parisfördraget undertecknades för sjuttio år sedan, den 18 april 1951. Detta epochingdokument, genom inrättandet av Europeiska kol- och stålgemenskapen (EKSG), lade grunden för det största projektet för integration av folk och nationer i Europas historia och gjorde Europa till en av världens mest fredliga, välmående och stabila regioner. I 70-årsdagen av Parisfördraget påminns oss om den europeiska integrationens ursprungliga mål och de resultat som idén om ett enat Europa har fört fram för vår kontinent under de senaste sju årtiondena. ”Parisfördraget är både arv och mandat och tvingar oss därför att vidareutveckla den europeiska integrationsprocessen. Därför måste vi fråga oss vad vår tids ”kol och stål” är, säger Sandro GOZI, ordförande för UEF och ledamot av Europaparlamentet. ”Vilka är de problem som vi står inför i dag tillsammans som européer? Detta bör vara den första frågan som diskuteras med medborgarna vid konferensen om Europas framtid ”, understryker ordföranden för UEF. I dag har européerna den högsta levnadsstandarden någonsin. Trots alla resultat och fördelar sedan 1951 står dock det europeiska projektets överlevnad på spel i dag. Ett antal allvarliga problem, såsom den nuvarande folkhälsokrisen till följd av covid-19-pandemin och de därpå följande svårigheterna för de nationella ekonomierna i Europa, den ökande populismen, brexit och de okontrollerade migrationsströmmarna har fått EU att uppleva mo."]]
- +["The 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original goals of European integration and the achievements the idea of a united Europe has brought to our continent over the past seven decades. “The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. “What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President. \n\nToday, Europeans enjoy the highest standard of living ever. However, despite all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays.\n\nIn the Conference on the Future of Europe, the UEF strongly calls on the EU's political representatives to find the courage that the Founding Mothers and Fathers had in 1951 and lead the EU to become more united: federal, sovereign and democratic\n\n\"The COVID pandemic has offered us an opportunity to respond to the demands of EU citizens for more solidarity, decisive action towards a Health Union, an ambitious climate policy , and a fair digital transition. The legacy of the Treaty of Paris for the present and the future of our continent is to turn this opportunity into a reality by implementing the goal set by the ECSC: a federal Europe!\"", ["Парижкият договор е подписан преди седемдесет години, на 18 април 1951 г. Този епохотворчески документ, чрез създаването на Европейската общност за въглища и стомана (ЕОВС), положи основите на най-големия проект за интеграция на народите и нациите в европейската история, превръщайки Европа в един от най-мирните, проспериращи и стабилни региони в света. 70-ата годишнина от Парижкия договор ни напомня за първоначалните цели на европейската интеграция и за постиженията, които идеята за обединена Европа донесе на нашия континент през последните седем десетилетия. \"Парижкият договор е както наследство, така и мандат, и следователно ни задължава да продължим да развиваме процеса на европейска интеграция. Ето защо трябва да се запитаме какво представляват „въглища и стомана„на нашето време“, казва Сандро ГОЗИ, председател на СЕФ и член на ЕП. \"Какви са проблемите, пред които сме изправени днес, обединени като европейци? Това следва да бъде първият въпрос, обсъден с гражданите на Конференцията за бъдещето на Европа\", подчертава председателят на СЕФ. Днес европейците се радват на най-високия стандарт на живот. Въпреки всички постижения и ползи от 1951 г. насам обаче оцеляването на европейския проект е застрашено в днешно време. Редица сериозни проблеми, като настоящата криза в областта на общественото здраве поради световната пандемия от Covid-19, както и последвалите трудности, пред които са изправени европейските национални икономики, възходът на популизма, излизането на Обединеното кралство от ЕС и неконтролираните миграционни потоци, доведоха до преживяване от страна на ЕС.", "Pařížská smlouva byla podepsána před sedmdesáti lety dne 18. dubna 1951. Tento epochový dokument založením Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) položil klíčové základy pro největší projekt integrace národů a národů v evropských dějinách, díky němuž se Evropa stala jedním z nejlidnatých, prosperujících a nejstabilnějších regionů světa. Výročí Pařížské smlouvy nám připomíná původní cíle evropské integrace a úspěchy, které v posledních sedmi desetiletích přinesla myšlenka sjednocené Evropy na náš kontinent. „Pařížská smlouva je dědictvím i mandátem, a v důsledku toho nás zavazuje k dalšímu rozvoji evropského integračního procesu. Musíme si proto položit otázku, co je \"uhlí a ocel\" naší doby,\" říká Sandro GOZI, předseda UEF a poslanec Evropského parlamentu. „Jaké problémy musíme dnes řešit jako Evropané? Mělo by se jednat o první otázku, která byla projednána s občany na konferenci o budoucnosti Evropy,\" zdůrazňuje předseda UEF. Evropané mají dnes nejvyšší životní úroveň. Navzdory všem úspěchům a přínosům od roku 1951 je však v sázce přežití evropského projektu. Řada vážných problémů, jako je současná krize v oblasti veřejného zdraví způsobená globální pandemií COVID-19 a následné obtíže, kterým čelí evropské ekonomiky, vzestup populismu, brexit a nekontrolované migrační toky vedly EU k tomu, aby zažila mo", "Paris-traktaten blev undertegnet for halvfjerds år siden, den 18. april 1951. Dette epochgivningsdokument skabte med oprettelsen af Det Europæiske Kul- og Stålfællesskab (EKSF) det vigtigste grundlag for det største projekt om integration af befolkninger og nationer i europæisk historie og gjorde Europa til en af de mest fredelige, velstående og stabile regioner i verden. 70-året for Paristraktaten minder os om de oprindelige mål for europæisk integration og de resultater, der er opnået med idéen om et forenet Europa på vores kontinent i løbet af de sidste syv årtier. \"Paristraktaten er både eftermæle og mandat og forpligter os derfor til at videreudvikle den europæiske integrationsproces. Vi må derfor spørge os selv, hvad \"kul og stål\" i vor tid er \", siger Sandro GOZI, formand for UEF og medlem af Europa-Parlamentet. \"Hvad er de problemer, vi står over for i dag som europæere? Dette bør være det første spørgsmål, der drøftes med borgerne på konferencen om Europas fremtid \", understreger UEF-formanden. I dag har europæerne den højeste levestandard nogensinde. På trods af alle de resultater og fordele, der er opnået siden 1951, står det europæiske projekts overlevelse imidlertid på spil i dag. En række alvorlige problemer såsom den aktuelle folkesundhedskrise som følge af covid-19-pandemien samt de efterfølgende vanskeligheder, som de europæiske nationale økonomier står over for, den stigende populisme, brexit og ukontrollerede migrationsstrømme har fået EU til at opleve moden.", "Der Vertrag von Paris wurde vor siebzig Jahren, am 18. April 1951, unterzeichnet. Mit der Gründung der Europäischen Gemeinschaft für Kohle und Stahl (EGKS) wurden mit diesem Dokument die wichtigsten Grundlagen für das größte Projekt der Integration der Völker und Nationen in der europäischen Geschichte geschaffen, das Europa zu einer der friedlichsten, wohlhabendsten und stabilsten Regionen der Welt macht. Der 70. Jahrestag des Pariser Vertrags erinnert uns an die ursprünglichen Ziele der europäischen Integration und an die Errungenschaften, die die Idee eines vereinten Europas in den letzten sieben Jahrzehnten unserem Kontinent gebracht hat. „Der Pariser Vertrag ist sowohl Altlast als auch Mandat und verpflichtet uns daher, den europäischen Integrationsprozess weiterzuentwickeln. Daher müssen wir uns fragen, was „Kohle und Stahl“ unserer Zeit sind“, so Sandro GOZI, Präsident der UEF und MdEP. „Welche Probleme müssen wir heute als Europäer gemeinsam bewältigen? Dies sollte die erste Frage sein, die auf der Konferenz zur Zukunft Europas mit den Bürgern erörtert wird“, unterstrich der Vorsitzende der UEF-Gruppe. Heute genießen die Europäer den höchsten Lebensstandard je. Trotz aller Errungenschaften und Vorteile seit 1951 steht heutzutage jedoch das Überleben des europäischen Projekts auf dem Spiel. Eine Reihe schwerwiegender Probleme, wie die derzeitige Krise im Bereich der öffentlichen Gesundheit aufgrund der globalen COVID-19-Pandemie und die sich daraus ergebenden Schwierigkeiten der europäischen Volkswirtschaften, der zunehmende Populismus, der Brexit und unkontrollierte Migrationsströme haben die EU dazu veranlasst, das Thema zu erleben.", "Η Συνθήκη των Παρισίων υπεγράφη πριν από εβδομήντα χρόνια, στις 18 Απριλίου 1951. Αυτό το έγγραφο εποχής, με την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας Άνθρακα και Χάλυβα (ΕΚΑΧ), έθεσε τα βασικά θεμέλια για το μεγαλύτερο εγχείρημα της ενσωμάτωσης των λαών και των εθνών στην ευρωπαϊκή ιστορία, καθιστώντας την Ευρώπη μία από τις πιο ειρηνικές, ευημερούσες και σταθερές περιοχές του κόσμου. Η 70ή επέτειος της Συνθήκης του Παρισιού μας υπενθυμίζει τους αρχικούς στόχους της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης και τα επιτεύγματα που η ιδέα μιας ενωμένης Ευρώπης έφερε στην ήπειρό μας τις τελευταίες επτά δεκαετίες. «Η Συνθήκη του Παρισιού αποτελεί κληροδότημα και εντολή και, κατά συνέπεια, μας υποχρεώνει να αναπτύξουμε περαιτέρω τη διαδικασία της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης. Ως εκ τούτου, πρέπει να αναρωτηθούμε τι είναι ο «άνθρακας και ο χάλυβας» της εποχής μας», δηλώνει ο Sandro GOZI, πρόεδρος της UEF και βουλευτής του ΕΚ. «Ποια είναι τα προβλήματα που πρέπει να αντιμετωπίσουμε σήμερα ενωμένοι ως Ευρωπαίοι; Αυτό θα πρέπει να είναι το πρώτο θέμα που συζητήθηκε με τους πολίτες στη Διάσκεψη για το Μέλλον της Ευρώπης», υπογραμμίζει ο Πρόεδρος της UEF. Σήμερα, οι Ευρωπαίοι απολαμβάνουν το υψηλότερο επίπεδο διαβίωσης μέχρι σήμερα. Ωστόσο, παρά τα επιτεύγματα και τα οφέλη από το 1951, η επιβίωση του ευρωπαϊκού εγχειρήματος διακυβεύεται σήμερα. Ορισμένα σοβαρά προβλήματα, όπως η τρέχουσα κρίση στον τομέα της δημόσιας υγείας λόγω της παγκόσμιας πανδημίας Covid-19, καθώς και οι επακόλουθες δυσκολίες που αντιμετωπίζουν οι ευρωπαϊκές εθνικές οικονομίες, η άνοδος του λαϊκισμού, το Brexit και οι ανεξέλεγκτες μεταναστευτικές ροές οδήγησαν την ΕΕ να βιώσει το mo", "The Treaty of Paris was signed seven years ago, on 18 April 1951. This epoch-making document, by establishing the European Coal and Steel Community (ECSC), laid down down the key developments for the transition project of integration of peoples and nations in European history, making Europe one of the most popular, prosperous and stable regions of the world. The 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original merits of European integration and the achievement of the idea of a unified Europe has come to our continent over the past seven decades. ‘The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask Ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. ‘What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President. Today, Europeans enjoy the high standard of living ever. However, waste all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays. A number of severe problems such as the current public health crisis due to the Covid-19 global pandemic as well as the subsequent differences that European national economies are affected, the rise of populism, Brexit, and uncontrolled migration flows have led the EU to experience the mo", "El Tratado de París se firmó hace setenta años, el 18 de abril de 1951. Este documento de conmemoración, mediante la creación de la Comunidad Europea del Carbón y del Acero (CECA), sentó las bases clave para el mayor proyecto de integración de pueblos y naciones en la historia europea, haciendo de Europa una de las regiones más pacíficas, prósperas y estables del mundo. El 70.º aniversario del Tratado de París nos recuerda los objetivos originales de la integración europea y los logros que la idea de una Europa unida ha traído a nuestro continente en las últimas siete décadas. «El Tratado de París es un legado y un mandato, por lo que nos obliga a seguir desarrollando el proceso de integración europea. Por lo tanto, tenemos que preguntarnos cuál es el «carbón y acero» de nuestra época», afirma Sandro GOZI, presidente de UEF y diputado al Parlamento Europeo. «¿Cuáles son los problemas a los que nos enfrentamos hoy unidos como europeos? Esta debería ser la primera cuestión debatida con los ciudadanos en la Conferencia sobre el Futuro de Europa», subraya el presidente de la UEF. Hoy en día, los europeos disfrutan del nivel de vida más alto de la historia. Sin embargo, a pesar de todos los logros y beneficios desde 1951, actualmente está en juego la supervivencia del proyecto europeo. Una serie de graves problemas, como la actual crisis de salud pública provocada por la pandemia mundial de COVID-19, así como las dificultades subsiguientes a las que se enfrentan las economías nacionales europeas, el auge del populismo, el Brexit y los flujos migratorios incontrolados, han llevado a la UE a experimentar el mo.", "Pariisi leping allkirjastati seitsekümmend aastat tagasi, 18. aprillil 1951. Selle Euroopa Söe- ja Teraseühenduse (ESTÜ) loomisega pandi alus rahvaste ja rahvaste suurimale integratsiooniprojektile Euroopa ajaloos, muutes Euroopa üheks kõige rahulikumaks, jõukamaks ja stabiilsemaks piirkonnaks maailmas. Pariisi lepingu 70. aastapäeval tuletatakse meile meelde Euroopa integratsiooni algseid eesmärke ja saavutusi, mida ühtse Euroopa idee on viimase seitsme aastakümne jooksul meie kontinendile toonud. „Pariisi leping on nii pärand kui ka mandaat ning sellest tulenevalt kohustub meid edasi arendama Euroopa integratsiooniprotsessi. Seetõttu peame ise küsima, mis on meie aja süsi ja teras,\" ütlevad UEFi president ja Euroopa Parlamendi liige Sandro GOZI. „Millised on probleemid, millega meil tuleb täna eurooplastena kokku puutuda? See peaks olema esimene küsimus, mida Euroopa tuleviku teemalisel konverentsil kodanikega arutatakse,\" rõhutab Euroopa Liidu välisasjade ja julgeolekupoliitika kõrge esindaja. Tänapäeval on eurooplaste elatustase kõigi aegade kõrgeim. Vaatamata kõikidele saavutustele ja kasule alates 1951. aastast, on Euroopa projekti ellujäämine tänapäeval siiski ohus. Mitmed tõsised probleemid, nagu praegune COVID-19 ülemaailmsest pandeemiast tingitud rahvatervise kriis ning sellest tulenevad raskused, millega Euroopa riikide majandus silmitsi seisab, populismi kasv, Brexit ja kontrollimatud rändevood, on viinud selleni, et EL kogeb seda nähtust.", "Pariisin sopimus allekirjoitettiin 70 vuotta sitten 18 päivänä huhtikuuta 1951. Tällä Euroopan hiili- ja teräsyhteisön (EHTY) perustamisasiakirjalla luotiin perusta kansojen ja kansakuntien Euroopan historian suurimmalle yhdentymishankkeelle ja tehtiin Euroopasta yksi maailman rauhanomaisimmista, vauraimmista ja vakaimmista alueista. Pariisin sopimuksen 70-vuotisjuhla muistuttaa meitä Euroopan yhdentymisen alkuperäisistä tavoitteista ja saavutuksista, joita yhtenäisen Euroopan ajatus on tuottanut maanosallemme kuluneiden seitsemän vuosikymmenen aikana. ”Pariisin sopimus on sekä perintö että toimeksianto, ja sen vuoksi meidän on kehitettävä edelleen Euroopan yhdentymisprosessia. Siksi meidän on kysyttävä itseltä, mitä aikamme ”hiili ja teräs” ovat”, toteaa UEF:n puheenjohtaja ja Euroopan parlamentin jäsen Sandro GOZI. ”Mitä ongelmat, joita meillä on nyt edessämme, ovat yhtenäiset eurooppalaisina? Tämän pitäisi olla ensimmäinen kysymys, josta keskustellaan kansalaisten kanssa Euroopan tulevaisuutta käsittelevässä konferenssissa”, korostaa UEF:n puheenjohtajaa. Eurooppalaiset nauttivat nykyisin korkeimmasta elintasosta. Huolimatta kaikista saavutuksista ja hyödyistä vuodesta 1951 lähtien Eurooppa-hankkeen jatkuminen on kuitenkin vaakalaudalla. Monet vakavat ongelmat, kuten nykyinen kansanterveyskriisi, joka johtuu maailmanlaajuisesta covid-19-pandemiasta ja siitä seuraavista Euroopan kansantalouksien vaikeuksista, populismin noususta, brexitistä ja hallitsemattomista muuttovirroista, ovat saaneet EU:n kokemaan moneen.", "Le traité de Paris a été signé il y a soixante-dix ans, le 18 avril 1951. Ce document de synthèse, en instituant la Communauté européenne du charbon et de l’acier (CECA), a jeté les bases essentielles du plus grand projet d’intégration des peuples et des nations de l’histoire européenne, faisant de l’Europe l’une des régions du monde les plus pacifiques, les plus prospères et les plus stables. Le 70e anniversaire du traité de Paris nous rappelle les objectifs initiaux de l’intégration européenne et les réalisations de l’idée d’une Europe unie sur notre continent au cours des sept dernières décennies. «Le traité de Paris est à la fois héritage et mandat et nous oblige par conséquent à poursuivre le développement du processus d’intégration européenne. C’est pourquoi nous devons nous demander ce que sont le «charbon et l’acier» de notre époque», déclare Sandro GOZI, président de l’UEF et député européen. «Quels sont les problèmes auxquels nous devons faire face aujourd’hui unis en tant qu’Européens? Il devrait s’agir de la première question débattue avec les citoyens lors de la conférence sur l’avenir de l’Europe», souligne le président de l’UFE. Aujourd’hui, les Européens bénéficient du niveau de vie le plus élevé jamais atteint. Toutefois, malgré toutes les réalisations et tous les bénéfices réalisés depuis 1951, la survie du projet européen est en jeu aujourd’hui. Un certain nombre de graves problèmes, tels que la crise de santé publique actuelle due à la pandémie mondiale de COVID-19, ainsi que les difficultés auxquelles les économies nationales européennes sont confrontées par la suite, la montée du populisme, le Brexit et les flux migratoires incontrôlés ont conduit l’UE à ressentir le projet.", "Síníodh Conradh Pháras seachtó bliain ó shin, an 18 Aibreán 1951. Sa doiciméad seo inar bunaíodh an Comhphobal Eorpach do Ghual agus Cruach (CEGC), leagadh síos an bhunchloch don tionscadal is mó de lánpháirtiú pobal agus náisiún i stair na hEorpa, rud a fhágann go bhfuil an Eoraip ar cheann de na réigiúin is síochánta, is rathúla agus is cobhsaí ar domhan. Cuireann comóradh 70 bliain Chonradh Pháras i gcuimhne dúinn na spriocanna bunaidh a bhí le baint amach ag lánpháirtiú na hEorpa agus an méid atá bainte amach ag an Eoraip aontaithe le seacht mbliana anuas. “Is oidhreacht agus sainordú é Conradh Pháras, agus mar thoradh air sin cuirtear de cheangal orainn próiseas lánpháirtíochta na hEorpa a fhorbairt tuilleadh. Dá bhrí sin, ní mór dúinn féin a iarraidh cad iad \"gual agus cruach\" ár gcuid ama\", a deir Sandro GOZI, Uachtarán UEF agus FPE. “Cad iad na fadhbanna nach mór dúinn aghaidh a thabhairt orthu le chéile inniu mar Eorpaigh? Ba cheart gurb é sin an chéad cheist a pléadh leis na saoránaigh ag an gComhdháil maidir le Todhchaí na hEorpa\", agus béim á leagan ar Uachtarán UEF. Sa lá atá inniu ann, tá an caighdeán maireachtála is airde riamh ag muintir na hEorpa. Mar sin féin, in ainneoin na n-éachtaí agus na mbuntáistí go léir ó bhí 1951 ann, tá an tionscadal Eorpach ag teacht i dtreis sa lá atá inniu ann. Mar thoradh ar roinnt fadhbanna tromchúiseacha amhail an ghéarchéim sláinte poiblí atá ann faoi láthair mar gheall ar phaindéim dhomhanda Covid-19 chomh maith leis na deacrachtaí a bhí roimh gheilleagair náisiúnta na hEorpa ina dhiaidh sin, ag teacht chun cinn an phobalachais, ag Brexit agus ag sreabha imirce neamhrialaithe, tá an tAontas Eorpach ag dul i dtaithí ar an méan", "Ugovor iz Pariza potpisan je prije sedamdeset godina 18. travnja 1951. Tim epohovim dokumentom, osnivanjem Europske zajednice za ugljen i čelik (EZUČ), postavljeni su ključni temelji za najveći projekt integracije naroda i naroda u europskoj povijesti, čime je Europa postala jedna od najmirnijih, najbogatijih i najstabilnijih regija svijeta. Na 70. obljetnicu Ugovora iz Pariza podsjećamo na izvorne ciljeve europske integracije i postignuća koja je ideja ujedinjene Europe donijela našem kontinentu tijekom posljednjih sedam desetljeća. „Ugovor iz Pariza nasljeđuje i mandat te nas stoga obvezuje na daljnji razvoj procesa europske integracije. Stoga se moramo zapitati što su \"ugljen i čelik\" našeg vremena\", kaže Sandro GOZI, predsjednik UEF-a i zastupnik u Europskom parlamentu. „Koji su problemi s kojima se danas moramo suočiti ujedinjeni kao Europljani? To bi trebalo biti prvo pitanje o kojem se s građanima raspravljalo na Konferenciji o budućnosti Europe\", naglašava se predsjednik UEF-a. Europljani danas imaju najvišu razinu života ikad. Međutim, unatoč svim postignućima i koristima od 1951., danas je u pitanju opstanak europskog projekta. Zbog niza ozbiljnih problema poput trenutačne javnozdravstvene krize uzrokovane globalnom pandemijom bolesti COVID-19 i poteškoća s kojima se suočavaju europska nacionalna gospodarstva, porasta populizma, Brexita i nekontroliranih migracijskih tokova, EU je doživio moro", "A Párizsi Szerződést hetven évvel ezelőtt, 1951. április 18-én írták alá. Ez az epoch-készítő dokumentum az Európai Szén- és Acélközösség (ESZAK) létrehozásával lefektette a népek és nemzetek európai történelembe való integrációjára irányuló legnagyobb projekt alapjait, és Európát a világ egyik legbékesebb, legvirágzóbb és legstabilabb régiójává tette. A Párizsi Szerződés 70. évfordulója emlékeztet minket az európai integráció eredeti céljaira, valamint arra, hogy az egyesült Európa gondolata az elmúlt hét évtizedben kontinensünkre jutott. „A Párizsi Szerződés egyszerre örökölt és mandátum, következésképpen az európai integrációs folyamat továbbfejlesztésére kötelez minket. Ezért meg kell kérdeznünk magunktól, hogy mi a korunk \"széne és acélja\"\" – mondja Sandro GOZI, az UEF elnöke és európai parlamenti képviselő. „Milyen problémákkal kell szembenéznünk ma európaiként? Ennek kellene az Európa jövőjéről szóló konferencián a polgárokkal megvitatott első kérdésnek lennie\" – hangsúlyozza az UEF elnöke. Ma az európaiak valaha is a legmagasabb életszínvonalat élvezik. Az 1951 óta elért eredmények és előnyök ellenére azonban manapság az európai projekt túlélése forog kockán. Számos súlyos probléma, például a Covid19-világjárvány miatti jelenlegi közegészségügyi válság, valamint az európai nemzetgazdaságok ezt követő nehézségei, a populizmus erősödése, a brexit és az ellenőrizetlen migrációs áramlások miatt az EU megtapasztalta a zsúfoltságot", "Il trattato di Parigi è stato firmato settant'anni fa, il 18 aprile 1951. Questo documento epocale, con l'istituzione della Comunità europea del carbone e dell'acciaio (CECA), ha gettato le basi fondamentali per il più grande progetto di integrazione dei popoli e delle nazioni nella storia europea, rendendo l'Europa una delle regioni più pacifiche, prospere e stabili del mondo. Il 70º anniversario del trattato di Parigi ci ricorda gli obiettivi originari dell'integrazione europea e i risultati raggiunti dall'idea di un'Europa unita nel nostro continente negli ultimi sette decenni. \"Il trattato di Parigi è sia eredità che mandato e, di conseguenza, ci obbliga a sviluppare ulteriormente il processo di integrazione europea. Dobbiamo quindi chiederci quale sia il \"carbone e l'acciaio\" del nostro tempo \", afferma Sandro GOZI, presidente di UEF e deputato al Parlamento europeo. \"Quali sono i problemi che dobbiamo affrontare oggi uniti come europei? Questa dovrebbe essere la prima questione discussa con i cittadini in occasione della Conferenza sul futuro dell'Europa \", sottolinea il presidente dell'UEF. Oggi gli europei godono del più alto tenore di vita mai raggiunto. Tuttavia, nonostante tutti i risultati e i benefici ottenuti dal 1951, la sopravvivenza del progetto europeo è attualmente in gioco. Una serie di gravi problemi, quali l'attuale crisi sanitaria pubblica dovuta alla pandemia di Covid-19 e le conseguenti difficoltà incontrate dalle economie nazionali europee, l'ascesa del populismo, la Brexit e flussi migratori incontrollati, hanno portato l'UE ad affrontare il mo.", "Paryžiaus sutartis pasirašyta prieš septyniasdešimt metų, 1951 m. balandžio 18 d. Šiuo epoch-making dokumentu, įkuriančiu Europos anglių ir plieno bendriją (EAPB), buvo sukurtas pagrindas didžiausiam tautų ir tautų integracijos į Europos istoriją projektui, dėl kurio Europa tapo vienu taikiausių, turtingiausių ir stabiliausių pasaulio regionų. Paryžiaus sutarties 70-osios metinės primena mums apie pradinius Europos integracijos tikslus ir laimėjimus, kuriuos per pastaruosius septynis dešimtmečius mūsų žemyne pasiekė vieningos Europos idėja. „Paryžiaus sutartis yra ir palikimas, ir įgaliojimai, todėl privalome toliau plėtoti Europos integracijos procesą. Todėl turime pasiteirauti, kas mūsų laikais yra „akmens anglys ir plienas“, – sako Sandro GOZI, UEF prezidentas ir EP narys. „Kokios yra problemos, su kuriomis šiandien susiduriame kaip europiečiai? Tai turėtų būti pirmasis klausimas, aptartas su piliečiais konferencijoje dėl Europos ateities\", – pabrėžia Europos solidarumo korpuso pirmininkas. Šiandien europiečių gyvenimo lygis yra aukščiausias. Tačiau, nepaisant visų nuo 1951 m. pasiektų laimėjimų ir naudos, šiandien kyla pavojus Europos projekto išlikimui. Dėl daugelio rimtų problemų, pavyzdžiui, dabartinės visuomenės sveikatos krizės, kurią sukėlė COVID-19 pasaulinė pandemija, taip pat dėl vėlesnių sunkumų, su kuriais susiduria Europos šalių ekonomika, išaugęs populizmas, „Brexit’as“ ir nekontroliuojami migracijos srautai paskatino ES patirti mo.", "Parīzes līgumu parakstīja pirms septiņdesmit gadiem, 1951. gada 18. aprīlī. Šis epoču veidošanas dokuments, izveidojot Eiropas Ogļu un tērauda kopienu (EOTK), noteica galvenos pamatus lielākajam projektam par tautu un tautu integrāciju Eiropas vēsturē, padarot Eiropu par vienu no miermīlīgākajiem, pārtikušākajiem un stabilākajiem pasaules reģioniem. Parīzes līguma 70. gadadiena atgādina par Eiropas integrācijas sākotnējiem mērķiem un sasniegumiem, ko mūsu kontinentā pēdējo septiņu desmitgažu laikā ir sniegusi ideja par vienotu Eiropu. “Parīzes līgums ir gan mandāts, gan mandāts, un līdz ar to mums ir pienākums turpināt attīstīt Eiropas integrācijas procesu. Tāpēc mums ir sev jāuzdod jautājums, kas ir mūsu laika \"akmeņogles un tērauds\",\" saka ESF priekšsēdētājs un Eiropas Parlamenta deputāts Sandro GOZI. “Ar kādām problēmām šodien saskaramies kā eiropieši? Tam vajadzētu būt pirmajam jautājumam, kas ar pilsoņiem apspriests konferencē par Eiropas nākotni,\" uzsver ESF priekšsēdētājs. Šodien eiropiešiem ir līdz šim augstākais dzīves līmenis. Tomēr, neraugoties uz visiem sasniegumiem un ieguvumiem kopš 1951. gada, Eiropas projekta izdzīvošana mūsdienās ir apdraudēta. Vairākas nopietnas problēmas, piemēram, pašreizējā sabiedrības veselības krīze Covid-19 globālās pandēmijas dēļ, kā arī turpmākās grūtības, ar kurām saskaras Eiropas valstu ekonomika, populisma pieaugums, Brexit un nekontrolētas migrācijas plūsmas, ir likušas ES piedzīvot mo", "It-Trattat ta’ Pariġi ġie ffirmat sebgħin sena ilu, fit-18 ta’ April 1951. Dan id-dokument ta’ epoka, billi stabbilixxa l-Komunità Ewropea tal-Faħam u l-Azzar (KEFA), stabbilixxa l-pedamenti ewlenin għall-akbar proġett ta’ integrazzjoni tal-popli u n-nazzjonijiet fl-istorja Ewropea, u b’hekk l-Ewropa saret waħda mir-reġjuni l-aktar paċifiċi, prosperużi u stabbli tad-dinja. L-70 Anniversarju tat-Trattat ta’ Pariġi jfakkarna dwar l-għanijiet oriġinali tal-integrazzjoni Ewropea u l-kisbiet li l-idea ta’ Ewropa magħquda ġabet fil-kontinent tagħna matul dawn l-aħħar seba’ deċennji. “It-Trattat ta’ Pariġi huwa kemm legat kif ukoll mandat, u bħala konsegwenza jobbligana niżviluppaw aktar il-proċess ta’ integrazzjoni Ewropea. Għalhekk, irridu nistaqsu lilna nfusna x’inhuma l- “faħam u l-azzar” ta’ żmienna, qal Sandro GOZI, President ta’ UEF u MEP. “X’inhuma l-problemi li għandna nħabbtu wiċċna magħhom illum bħala Ewropej? Din għandha tkun l-ewwel mistoqsija diskussa maċ-ċittadini fil-Konferenza dwar il-Ġejjieni tal-Ewropa \", jenfasizza l-President tal-UEF. Illum, l-Ewropej igawdu l-ogħla livell ta’ għajxien li qatt kien hemm. Madankollu, minkejja l-kisbiet u l-benefiċċji kollha mill-1951, is-sopravivenza tal-proġett Ewropew illum tinsab fil-periklu. Għadd ta’ problemi serji bħall-kriżi tas-saħħa pubblika attwali minħabba l-pandemija globali tal-COVID-19 kif ukoll id-diffikultajiet sussegwenti li qed jiffaċċjaw l-ekonomiji nazzjonali Ewropej, iż-żieda fil-populiżmu, il-Brexit, u l-flussi migratorji bla kontroll wasslu lill-UE biex tesperjenza l-mo", "Het Verdrag van Parijs werd zeventig jaar geleden ondertekend, op 18 april 1951. Door de oprichting van de Europese Gemeenschap voor Kolen en Staal (EGKS) heeft dit document de basis gelegd voor het grootste project van de integratie van volkeren en naties in de Europese geschiedenis, waardoor Europa een van de meest vreedzame, welvarende en stabielere regio’s ter wereld is geworden. De 70e verjaardag van het Verdrag van Parijs herinnert ons aan de oorspronkelijke doelstellingen van de Europese integratie en aan de verwezenlijkingen van het idee van een verenigd Europa dat de afgelopen zeven decennia naar ons continent heeft geleid. „Het Verdrag van Parijs is zowel een erfenis als een mandaat en verplicht ons bijgevolg het Europese integratieproces verder te ontwikkelen. Daarom moeten we ons afvragen wat de „kolen en staal” van onze tijd zijn”, aldus Sandro GOZI, voorzitter van UEF en lid van het Europees Parlement. „Wat zijn de problemen waarmee we vandaag als Europeanen samen te maken hebben? Dit zou de eerste vraag moeten zijn die met de burgers wordt besproken tijdens de conferentie over de toekomst van Europa”, aldus de voorzitter van de Unie. Vandaag de dag genieten Europeanen de hoogste levensstandaard ooit. Ondanks alle resultaten en voordelen sinds 1951 staat het voortbestaan van het Europese project momenteel echter op het spel. Een aantal ernstige problemen, zoals de huidige volksgezondheidscrisis als gevolg van de COVID-19-pandemie en de daaruit voortvloeiende moeilijkheden waarmee de Europese nationale economieën worden geconfronteerd, de opkomst van populisme, de brexit en ongecontroleerde migratiestromen hebben de EU ertoe gebracht de mo te ervaren.", "18 kwietnia 1951 r. traktat paryski został podpisany siedemdziesiąt lat temu. Dokument ten, ustanawiając Europejską Wspólnotę Węgla i Stali (EWWiS), stworzył kluczowe podstawy dla największego projektu integracji narodów i narodów w historii Europy, dzięki czemu Europa stała się jednym z najbardziej pokojowych, zamożnych i stabilnych regionów świata. W 70. rocznicę traktatu paryskiego przypomniano nam o pierwotnych celach integracji europejskiej oraz o osiągnięciach, jakie przyniosło nasz kontynent w ciągu ostatnich siedmiu dziesięcioleci i idea zjednoczonej Europy. „Traktat paryski jest zarówno spuścizną, jak i mandatem, w związku z czym zobowiązuje nas do dalszego rozwijania procesu integracji europejskiej. W związku z tym musimy się zastanowić, czym jest \"węgiel i stal\" naszych czasów\" - mówi Sandro GOZI, przewodniczący UEF i poseł do PE. „Jakie problemy musimy dziś stawić czoła zjednoczeni jako Europejczycy? To pierwsza kwestia omawiana z obywatelami na konferencji w sprawie przyszłości Europy\" - podkreśla przewodniczący UEF. Dziś Europejczycy mają najwyższy poziom życia w historii. Niemniej jednak, pomimo wszystkich osiągnięć i korzyści od 1951 r., obecnie stawką jest przetrwanie projektu europejskiego. Szereg poważnych problemów, takich jak obecny kryzys w dziedzinie zdrowia publicznego spowodowany globalną pandemią COVID-19, a także wynikające z tego trudności, z jakimi borykają się europejskie gospodarki krajowe, wzrost populizmu, brexit i niekontrolowane przepływy migracyjne sprawiły, że UE doświadczyła męża.", "O Tratado de Paris foi assinado há setenta anos, em 18 de abril de 1951. Este documento epoxídico, através da criação da Comunidade Europeia do Carvão e do Aço (CECA), estabeleceu as bases fundamentais para o maior projeto de integração dos povos e nações da História Europeia, tornando a Europa uma das regiões mais pacíficas, prósperas e estáveis do mundo. O 70.º aniversário do Tratado de Paris recorda-nos os objetivos originais da integração europeia e as realizações que a ideia de uma Europa unida trouxe ao nosso continente ao longo das últimas sete décadas. «O Tratado de Paris é tanto um legado como um mandato, pelo que nos obriga a continuar a desenvolver o processo de integração europeia. Por conseguinte, temos de nos interrogarmos sobre o que é o «carvão e o aço» do nosso tempo», afirma Sandro GOZI, Presidente da UEF e deputado ao Parlamento Europeu. «Quais são os problemas que temos de enfrentar hoje unidos enquanto europeus? Esta deverá ser a primeira questão debatida com os cidadãos na Conferência sobre o Futuro da Europa», sublinha o Presidente da UEE. Hoje em dia, os europeus gozam do mais elevado nível de vida de sempre. No entanto, apesar de todas as realizações e benefícios desde 1951, a sobrevivência do projeto europeu está atualmente em jogo. Vários problemas graves, como a atual crise de saúde pública causada pela pandemia de COVID-19 a nível mundial, bem como as dificuldades que as economias nacionais europeias enfrentam, o aumento do populismo, o Brexit e os fluxos migratórios descontrolados levaram a UE a experimentar o Mmo", "Tratatul de la Paris a fost semnat în urmă cu șaptezeci de ani, la 18 aprilie 1951. Acest document de elaborare a epocii, prin instituirea Comunității Europene a Cărbunelui și Oțelului (CECO), a pus bazele esențiale pentru cel mai mare proiect de integrare a popoarelor și națiunilor din istoria europeană, făcând din Europa una dintre regiunile cele mai pașnice, prospere și stabile din lume. Cea de a 70-a aniversare a Tratatului de la Paris ne reamintește obiectivele inițiale ale integrării europene și realizările pe care ideea unei Europe unite le-a adus continentului nostru în ultimele șapte decenii. „Tratatul de la Paris este atât moștenit, cât și mandat și, în consecință, ne obligă să dezvoltăm în continuare procesul de integrare europeană. Prin urmare, trebuie să ne întrebăm care sunt „cărbunele și oțelul” din timpul nostru”, afirmă Sandro GOZI, președintele UEF și deputat european. „Care sunt problemele cu care ne confruntăm astăzi, uniți în calitate de europeni? Aceasta ar trebui să fie prima chestiune discutată cu cetățenii în cadrul Conferinței privind viitorul Europei”, subliniază președintele UEF. Astăzi, europenii se bucură de cel mai înalt nivel de trai din istorie. Cu toate acestea, în ciuda tuturor realizărilor și beneficiilor înregistrate începând din 1951, în prezent este în joc supraviețuirea proiectului european. O serie de probleme grave, cum ar fi actuala criză de sănătate publică cauzată de pandemia mondială de COVID-19, precum și dificultățile ulterioare cu care se confruntă economiile naționale europene, creșterea populismului, Brexitul și fluxurile necontrolate de migrație au determinat UE să trăiască", "Parížska zmluva bola podpísaná pred sedemdesiatimi rokmi 18. apríla 1951. V tomto dokumente sa vytvorením Európskeho spoločenstva uhlia a ocele (ESUO) položili základy najväčšieho projektu integrácie národov a národov do európskej histórie, čím sa Európa stala jedným z najnásilnejších, najprosperujúcejších a najstabilnejších regiónov sveta. Výročie Parížskej zmluvy nám pripomína pôvodné ciele európskej integrácie a úspechy, ktoré myšlienka zjednotenej Európy priniesla nášmu kontinentu za posledných sedem desaťročí. „Parížska zmluva je dedičstvom aj mandátom a v dôsledku toho nás zaväzuje ďalej rozvíjať európsky integračný proces. Preto si musíme položiť otázku, čo je \"uhlie a oceľ\" našej doby,\" hovorí predseda UEF a poslanec EP Sandro GOZI. „Aké sú problémy, ktorým dnes musíme čeliť zjednotení ako Európania? To by mala byť prvá otázka, o ktorej sa s občanmi diskutovalo na Konferencii o budúcnosti Európy,\" zdôrazňuje predseda UEF. Dnes majú Európania historicky najvyššiu životnú úroveň. Napriek všetkým úspechom a prínosom od roku 1951 je však v súčasnosti ohrozené prežitie európskeho projektu. Mnohé závažné problémy, ako napríklad súčasná kríza v oblasti verejného zdravia spôsobená globálnou pandémiou COVID-19, ako aj následné ťažkosti, ktorým európske národné hospodárstva čelia, nárast populizmu, brexit a nekontrolované migračné toky viedli EÚ k tomu, aby sa pocítila.", "Pariška pogodba je bila podpisana pred sedemdesetimi leti, 18. aprila 1951. S tem dokumentom o oblikovanju Evropske skupnosti za premog in jeklo (ESPJ) so bili postavljeni ključni temelji za največji projekt vključevanja narodov in narodov v evropsko zgodovino, s čimer je Evropa postala ena naj mirnejših, najuspešnejših in stabilnih regij na svetu. Ob 70. obletnici Pariške pogodbe nas spominjamo na prvotne cilje evropskega povezovanja in dosežke, ki jih je zamisel o združeni Evropi prinesla naši celini v zadnjih sedmih desetletjih. „Pariška pogodba je tako zapuščina kot mandat, zato nas zavezuje k nadaljnjemu razvoju procesa evropskega povezovanja. Zato se moramo vprašati, kaj sta „premog in jeklo“, pravi Sandro GOZI, predsednik UEF in poslanec Evropskega parlamenta. „Kakšne so težave, s katerimi se moramo danes soočiti kot Evropejci? To bi moralo biti prvo vprašanje, o katerem se je na konferenci o prihodnosti Evrope razpravljalo z državljani,\" poudarja predsednik UEF. Danes imajo Evropejci najvišji življenjski standard doslej. Kljub vsem dosežkom in koristim od leta 1951 pa je danes ogroženo preživetje evropskega projekta. Zaradi številnih resnih težav, kot so trenutna javnozdravstvena kriza zaradi svetovne pandemije covida-19 ter posledične težave, s katerimi se soočajo evropska nacionalna gospodarstva, vzpon populizma, izstop Združenega kraljestva iz EU in nenadzorovani migracijski tokovi, je EU doživljala mo", "Parisfördraget undertecknades för sjuttio år sedan, den 18 april 1951. Detta epochingdokument, genom inrättandet av Europeiska kol- och stålgemenskapen (EKSG), lade grunden för det största projektet för integration av folk och nationer i Europas historia och gjorde Europa till en av världens mest fredliga, välmående och stabila regioner. I 70-årsdagen av Parisfördraget påminns oss om den europeiska integrationens ursprungliga mål och de resultat som idén om ett enat Europa har fört fram för vår kontinent under de senaste sju årtiondena. ”Parisfördraget är både arv och mandat och tvingar oss därför att vidareutveckla den europeiska integrationsprocessen. Därför måste vi fråga oss vad vår tids ”kol och stål” är, säger Sandro GOZI, ordförande för UEF och ledamot av Europaparlamentet. ”Vilka är de problem som vi står inför i dag tillsammans som européer? Detta bör vara den första frågan som diskuteras med medborgarna vid konferensen om Europas framtid ”, understryker ordföranden för UEF. I dag har européerna den högsta levnadsstandarden någonsin. Trots alla resultat och fördelar sedan 1951 står dock det europeiska projektets överlevnad på spel i dag. Ett antal allvarliga problem, såsom den nuvarande folkhälsokrisen till följd av covid-19-pandemin och de därpå följande svårigheterna för de nationella ekonomierna i Europa, den ökande populismen, brexit och de okontrollerade migrationsströmmarna har fått EU att uppleva mo."]]
-["The Treaty of Paris was signed seventy years ago, on 18 April 1951. This epoch-making document, by establishing the European Coal and Steel Community (ECSC), laid down the key foundations for the greatest project of integration of peoples and nations in European history, making Europe one of the most peaceful, prosperous and stable regions of the world. \n\nThe 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original goals of European integration and the achievements the idea of a united Europe has brought to our continent over the past seven decades. “The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. “What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President.--Today, Europeans enjoy the highest standard of living ever. However, despite all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays. A number of severe problems such as the current public health crisis due to the Covid-19 global pandemic as well as the subsequent difficulties that European national economies are facing, the rise of populism, Brexit, and uncontrolled migration flows have led the EU to experience the mo", ["Парижкият договор е подписан преди седемдесет години, на 18 април 1951 г. Този епохотворчески документ, чрез създаването на Европейската общност за въглища и стомана (ЕОВС), положи основите на най-големия проект за интеграция на народите и нациите в европейската история, превръщайки Европа в един от най-мирните, проспериращи и стабилни региони в света. 70-ата годишнина от Парижкия договор ни напомня за първоначалните цели на европейската интеграция и за постиженията, които идеята за обединена Европа донесе на нашия континент през последните седем десетилетия. \"Парижкият договор е както наследство, така и мандат, и следователно ни задължава да продължим да развиваме процеса на европейска интеграция. Ето защо трябва да се запитаме какво представляват „въглища и стомана„на нашето време“, казва Сандро ГОЗИ, председател на СЕФ и член на ЕП. \"Какви са проблемите, пред които сме изправени днес, обединени като европейци? Това следва да бъде първият въпрос, обсъден с гражданите на Конференцията за бъдещето на Европа\", подчертава председателят на СЕФ. Днес европейците се радват на най-високия стандарт на живот. Въпреки всички постижения и ползи от 1951 г. насам обаче оцеляването на европейския проект е застрашено в днешно време. Редица сериозни проблеми, като настоящата криза в областта на общественото здраве поради световната пандемия от Covid-19, както и последвалите трудности, пред които са изправени европейските национални икономики, възходът на популизма, излизането на Обединеното кралство от ЕС и неконтролираните миграционни потоци, доведоха до преживяване от страна на ЕС.", "Pařížská smlouva byla podepsána před sedmdesáti lety dne 18. dubna 1951. Tento epochový dokument založením Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) položil klíčové základy pro největší projekt integrace národů a národů v evropských dějinách, díky němuž se Evropa stala jedním z nejlidnatých, prosperujících a nejstabilnějších regionů světa. Výročí Pařížské smlouvy nám připomíná původní cíle evropské integrace a úspěchy, které v posledních sedmi desetiletích přinesla myšlenka sjednocené Evropy na náš kontinent. „Pařížská smlouva je dědictvím i mandátem, a v důsledku toho nás zavazuje k dalšímu rozvoji evropského integračního procesu. Musíme si proto položit otázku, co je \"uhlí a ocel\" naší doby,\" říká Sandro GOZI, předseda UEF a poslanec Evropského parlamentu. „Jaké problémy musíme dnes řešit jako Evropané? Mělo by se jednat o první otázku, která byla projednána s občany na konferenci o budoucnosti Evropy,\" zdůrazňuje předseda UEF. Evropané mají dnes nejvyšší životní úroveň. Navzdory všem úspěchům a přínosům od roku 1951 je však v sázce přežití evropského projektu. Řada vážných problémů, jako je současná krize v oblasti veřejného zdraví způsobená globální pandemií COVID-19 a následné obtíže, kterým čelí evropské ekonomiky, vzestup populismu, brexit a nekontrolované migrační toky vedly EU k tomu, aby zažila mo", "Paris-traktaten blev undertegnet for halvfjerds år siden, den 18. april 1951. Dette epochgivningsdokument skabte med oprettelsen af Det Europæiske Kul- og Stålfællesskab (EKSF) det vigtigste grundlag for det største projekt om integration af befolkninger og nationer i europæisk historie og gjorde Europa til en af de mest fredelige, velstående og stabile regioner i verden. 70-året for Paristraktaten minder os om de oprindelige mål for europæisk integration og de resultater, der er opnået med idéen om et forenet Europa på vores kontinent i løbet af de sidste syv årtier. \"Paristraktaten er både eftermæle og mandat og forpligter os derfor til at videreudvikle den europæiske integrationsproces. Vi må derfor spørge os selv, hvad \"kul og stål\" i vor tid er \", siger Sandro GOZI, formand for UEF og medlem af Europa-Parlamentet. \"Hvad er de problemer, vi står over for i dag som europæere? Dette bør være det første spørgsmål, der drøftes med borgerne på konferencen om Europas fremtid \", understreger UEF-formanden. I dag har europæerne den højeste levestandard nogensinde. På trods af alle de resultater og fordele, der er opnået siden 1951, står det europæiske projekts overlevelse imidlertid på spil i dag. En række alvorlige problemer såsom den aktuelle folkesundhedskrise som følge af covid-19-pandemien samt de efterfølgende vanskeligheder, som de europæiske nationale økonomier står over for, den stigende populisme, brexit og ukontrollerede migrationsstrømme har fået EU til at opleve moden.", "Der Vertrag von Paris wurde vor siebzig Jahren, am 18. April 1951, unterzeichnet. Mit der Gründung der Europäischen Gemeinschaft für Kohle und Stahl (EGKS) wurden mit diesem Dokument die wichtigsten Grundlagen für das größte Projekt der Integration der Völker und Nationen in der europäischen Geschichte geschaffen, das Europa zu einer der friedlichsten, wohlhabendsten und stabilsten Regionen der Welt macht. Der 70. Jahrestag des Pariser Vertrags erinnert uns an die ursprünglichen Ziele der europäischen Integration und an die Errungenschaften, die die Idee eines vereinten Europas in den letzten sieben Jahrzehnten unserem Kontinent gebracht hat. „Der Pariser Vertrag ist sowohl Altlast als auch Mandat und verpflichtet uns daher, den europäischen Integrationsprozess weiterzuentwickeln. Daher müssen wir uns fragen, was „Kohle und Stahl“ unserer Zeit sind“, so Sandro GOZI, Präsident der UEF und MdEP. „Welche Probleme müssen wir heute als Europäer gemeinsam bewältigen? Dies sollte die erste Frage sein, die auf der Konferenz zur Zukunft Europas mit den Bürgern erörtert wird“, unterstrich der Vorsitzende der UEF-Gruppe. Heute genießen die Europäer den höchsten Lebensstandard je. Trotz aller Errungenschaften und Vorteile seit 1951 steht heutzutage jedoch das Überleben des europäischen Projekts auf dem Spiel. Eine Reihe schwerwiegender Probleme, wie die derzeitige Krise im Bereich der öffentlichen Gesundheit aufgrund der globalen COVID-19-Pandemie und die sich daraus ergebenden Schwierigkeiten der europäischen Volkswirtschaften, der zunehmende Populismus, der Brexit und unkontrollierte Migrationsströme haben die EU dazu veranlasst, das Thema zu erleben.", "Η Συνθήκη των Παρισίων υπεγράφη πριν από εβδομήντα χρόνια, στις 18 Απριλίου 1951. Αυτό το έγγραφο εποχής, με την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας Άνθρακα και Χάλυβα (ΕΚΑΧ), έθεσε τα βασικά θεμέλια για το μεγαλύτερο εγχείρημα της ενσωμάτωσης των λαών και των εθνών στην ευρωπαϊκή ιστορία, καθιστώντας την Ευρώπη μία από τις πιο ειρηνικές, ευημερούσες και σταθερές περιοχές του κόσμου. Η 70ή επέτειος της Συνθήκης του Παρισιού μας υπενθυμίζει τους αρχικούς στόχους της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης και τα επιτεύγματα που η ιδέα μιας ενωμένης Ευρώπης έφερε στην ήπειρό μας τις τελευταίες επτά δεκαετίες. «Η Συνθήκη του Παρισιού αποτελεί κληροδότημα και εντολή και, κατά συνέπεια, μας υποχρεώνει να αναπτύξουμε περαιτέρω τη διαδικασία της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης. Ως εκ τούτου, πρέπει να αναρωτηθούμε τι είναι ο «άνθρακας και ο χάλυβας» της εποχής μας», δηλώνει ο Sandro GOZI, πρόεδρος της UEF και βουλευτής του ΕΚ. «Ποια είναι τα προβλήματα που πρέπει να αντιμετωπίσουμε σήμερα ενωμένοι ως Ευρωπαίοι; Αυτό θα πρέπει να είναι το πρώτο θέμα που συζητήθηκε με τους πολίτες στη Διάσκεψη για το Μέλλον της Ευρώπης», υπογραμμίζει ο Πρόεδρος της UEF. Σήμερα, οι Ευρωπαίοι απολαμβάνουν το υψηλότερο επίπεδο διαβίωσης μέχρι σήμερα. Ωστόσο, παρά τα επιτεύγματα και τα οφέλη από το 1951, η επιβίωση του ευρωπαϊκού εγχειρήματος διακυβεύεται σήμερα. Ορισμένα σοβαρά προβλήματα, όπως η τρέχουσα κρίση στον τομέα της δημόσιας υγείας λόγω της παγκόσμιας πανδημίας Covid-19, καθώς και οι επακόλουθες δυσκολίες που αντιμετωπίζουν οι ευρωπαϊκές εθνικές οικονομίες, η άνοδος του λαϊκισμού, το Brexit και οι ανεξέλεγκτες μεταναστευτικές ροές οδήγησαν την ΕΕ να βιώσει το mo", "The Treaty of Paris was signed seven years ago, on 18 April 1951. This epoch-making document, by establishing the European Coal and Steel Community (ECSC), laid down down the key developments for the transition project of integration of peoples and nations in European history, making Europe one of the most popular, prosperous and stable regions of the world. The 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original merits of European integration and the achievement of the idea of a unified Europe has come to our continent over the past seven decades. ‘The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask Ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. ‘What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President. Today, Europeans enjoy the high standard of living ever. However, waste all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays. A number of severe problems such as the current public health crisis due to the Covid-19 global pandemic as well as the subsequent differences that European national economies are affected, the rise of populism, Brexit, and uncontrolled migration flows have led the EU to experience the mo", "El Tratado de París se firmó hace setenta años, el 18 de abril de 1951. Este documento de conmemoración, mediante la creación de la Comunidad Europea del Carbón y del Acero (CECA), sentó las bases clave para el mayor proyecto de integración de pueblos y naciones en la historia europea, haciendo de Europa una de las regiones más pacíficas, prósperas y estables del mundo. El 70.º aniversario del Tratado de París nos recuerda los objetivos originales de la integración europea y los logros que la idea de una Europa unida ha traído a nuestro continente en las últimas siete décadas. «El Tratado de París es un legado y un mandato, por lo que nos obliga a seguir desarrollando el proceso de integración europea. Por lo tanto,- +["The 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original goals of European integration and the achievements the idea of a united Europe has brought to our continent over the past seven decades. “The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. “What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President.
- +
- +Today, Europeans enjoy the highest standard of living ever. However, despite all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays.\n\nIn the Conference on the Future of Europe, the UEF strongly calls on the EU's political representatives to find the courage that the Founding Mothers and Fathers had in 1951 and lead the EU to become more united: federal, sovereign and democratic\n\n\"The COVID pandemic has offered us an opportunity to respond to the demands of EU citizens for more solidarity, decisive action towards a Health Union, an ambitious climate policy , and a fair digital transition. The legacy of the Treaty of Paris for the present and the future of our continent is to turn this opportunity into a reality by implementing the goal set by the ECSC: a federal Europe!\"", ["Парижкият договор е подписан преди седемдесет години, на 18 април 1951 г. Този епохотворчески документ, чрез създаването на Европейската общност за въглища и стомана (ЕОВС), положи основите на най-големия проект за интеграция на народите и нациите в европейската история, превръщайки Европа в един от най-мирните, проспериращи и стабилни региони в света. 70-ата годишнина от Парижкия договор ни напомня за първоначалните цели на европейската интеграция и за постиженията, които идеята за обединена Европа донесе на нашия континент през последните седем десетилетия. \"Парижкият договор е както наследство, така и мандат, и следователно ни задължава да продължим да развиваме процеса на европейска интеграция. Ето защо трябва да се запитаме какво представляват „въглища и стомана„на нашето време“, казва Сандро ГОЗИ, председател на СЕФ и член на ЕП. \"Какви са проблемите, пред които сме изправени днес, обединени като европейци? Това следва да бъде първият въпрос, обсъден с гражданите на Конференцията за бъдещето на Европа\", подчертава председателят на СЕФ. Днес европейците се радват на най-високия стандарт на живот. Въпреки всички постижения и ползи от 1951 г. насам обаче оцеляването на европейския проект е застрашено в днешно време. Редица сериозни проблеми, като настоящата криза в областта на общественото здраве поради световната пандемия от Covid-19, както и последвалите трудности, пред които са изправени европейските национални икономики, възходът на популизма, излизането на Обединеното кралство от ЕС и неконтролираните миграционни потоци, доведоха до преживяване от страна на ЕС.", "Pařížská smlouva byla podepsána před sedmdesáti lety dne 18. dubna 1951. Tento epochový dokument založením Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) položil klíčové základy pro největší projekt integrace národů a národů v evropských dějinách, díky němuž se Evropa stala jedním z nejlidnatých, prosperujících a nejstabilnějších regionů světa. Výročí Pařížské smlouvy nám připomíná původní cíle evropské integrace a úspěchy, které v posledních sedmi desetiletích přinesla myšlenka sjednocené Evropy na náš kontinent. „Pařížská smlouva je dědictvím i mandátem, a v důsledku toho nás zavazuje k dalšímu rozvoji evropského integračního procesu. Musíme si proto položit otázku, co je \"uhlí a ocel\" naší doby,\" říká Sandro GOZI, předseda UEF a poslanec Evropského parlamentu. „Jaké problémy musíme dnes řešit jako Evropané? Mělo by se jednat o první otázku, která byla projednána s občany na konferenci o budoucnosti Evropy,\" zdůrazňuje předseda UEF. Evropané mají dnes nejvyšší životní úroveň. Navzdory všem úspěchům a přínosům od roku 1951 je však v sázce přežití evropského projektu. Řada vážných problémů, jako je současná krize v oblasti veřejného zdraví způsobená globální pandemií COVID-19 a následné obtíže, kterým čelí evropské ekonomiky, vzestup populismu, brexit a nekontrolované migrační toky vedly EU k tomu, aby zažila mo", "Paris-traktaten blev undertegnet for halvfjerds år siden, den 18. april 1951. Dette epochgivningsdokument skabte med oprettelsen af Det Europæiske Kul- og Stålfællesskab (EKSF) det vigtigste grundlag for det største projekt om integration af befolkninger og nationer i europæisk historie og gjorde Europa til en af de mest fredelige, velstående og stabile regioner i verden. 70-året for Paristraktaten minder os om de oprindelige mål for europæisk integration og de resultater, der er opnået med idéen om et forenet Europa på vores kontinent i løbet af de sidste syv årtier. \"Paristraktaten er både eftermæle og mandat og forpligter os derfor til at videreudvikle den europæiske integrationsproces. Vi må derfor spørge os selv, hvad \"kul og stål\" i vor tid er \", siger Sandro GOZI, formand for UEF og medlem af Europa-Parlamentet. \"Hvad er de problemer, vi står over for i dag som europæere? Dette bør være det første spørgsmål, der drøftes med borgerne på konferencen om Europas fremtid \", understreger UEF-formanden. I dag har europæerne den højeste levestandard nogensinde. På trods af alle de resultater og fordele, der er opnået siden 1951, står det europæiske projekts overlevelse imidlertid på spil i dag. En række alvorlige problemer såsom den aktuelle folkesundhedskrise som følge af covid-19-pandemien samt de efterfølgende vanskeligheder, som de europæiske nationale økonomier står over for, den stigende populisme, brexit og ukontrollerede migrationsstrømme har fået EU til at opleve moden.", "Der Vertrag von Paris wurde vor siebzig Jahren, am 18. April 1951, unterzeichnet. Mit der Gründung der Europäischen Gemeinschaft für Kohle und Stahl (EGKS) wurden mit diesem Dokument die wichtigsten Grundlagen für das größte Projekt der Integration der Völker und Nationen in der europäischen Geschichte geschaffen, das Europa zu einer der friedlichsten, wohlhabendsten und stabilsten Regionen der Welt macht. Der 70. Jahrestag des Pariser Vertrags erinnert uns an die ursprünglichen Ziele der europäischen Integration und an die Errungenschaften, die die Idee eines vereinten Europas in den letzten sieben Jahrzehnten unserem Kontinent gebracht hat. „Der Pariser Vertrag ist sowohl Altlast als auch Mandat und verpflichtet uns daher, den europäischen Integrationsprozess weiterzuentwickeln. Daher müssen wir uns fragen, was „Kohle und Stahl“ unserer Zeit sind“, so Sandro GOZI, Präsident der UEF und MdEP. „Welche Probleme müssen wir heute als Europäer gemeinsam bewältigen? Dies sollte die erste Frage sein, die auf der Konferenz zur Zukunft Europas mit den Bürgern erörtert wird“, unterstrich der Vorsitzende der UEF-Gruppe. Heute genießen die Europäer den höchsten Lebensstandard je. Trotz aller Errungenschaften und Vorteile seit 1951 steht heutzutage jedoch das Überleben des europäischen Projekts auf dem Spiel. Eine Reihe schwerwiegender Probleme, wie die derzeitige Krise im Bereich der öffentlichen Gesundheit aufgrund der globalen COVID-19-Pandemie und die sich daraus ergebenden Schwierigkeiten der europäischen Volkswirtschaften, der zunehmende Populismus, der Brexit und unkontrollierte Migrationsströme haben die EU dazu veranlasst, das Thema zu erleben.", "Η Συνθήκη των Παρισίων υπεγράφη πριν από εβδομήντα χρόνια, στις 18 Απριλίου 1951. Αυτό το έγγραφο εποχής, με την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας Άνθρακα και Χάλυβα (ΕΚΑΧ), έθεσε τα βασικά θεμέλια για το μεγαλύτερο εγχείρημα της ενσωμάτωσης των λαών και των εθνών στην ευρωπαϊκή ιστορία, καθιστώντας την Ευρώπη μία από τις πιο ειρηνικές, ευημερούσες και σταθερές περιοχές του κόσμου. Η 70ή επέτειος της Συνθήκης του Παρισιού μας υπενθυμίζει τους αρχικούς στόχους της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης και τα επιτεύγματα που η ιδέα μιας ενωμένης Ευρώπης έφερε στην ήπειρό μας τις τελευταίες επτά δεκαετίες. «Η Συνθήκη του Παρισιού αποτελεί κληροδότημα και εντολή και, κατά συνέπεια, μας υποχρεώνει να αναπτύξουμε περαιτέρω τη διαδικασία της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης. Ως εκ τούτου, πρέπει να αναρωτηθούμε τι είναι ο «άνθρακας και ο χάλυβας» της εποχής μας», δηλώνει ο Sandro GOZI, πρόεδρος της UEF και βουλευτής του ΕΚ. «Ποια είναι τα προβλήματα που πρέπει να αντιμετωπίσουμε σήμερα ενωμένοι ως Ευρωπαίοι; Αυτό θα πρέπει να είναι το πρώτο θέμα που συζητήθηκε με τους πολίτες στη Διάσκεψη για το Μέλλον της Ευρώπης», υπογραμμίζει ο Πρόεδρος της UEF. Σήμερα, οι Ευρωπαίοι απολαμβάνουν το υψηλότερο επίπεδο διαβίωσης μέχρι σήμερα. Ωστόσο, παρά τα επιτεύγματα και τα οφέλη από το 1951, η επιβίωση του ευρωπαϊκού εγχειρήματος διακυβεύεται σήμερα. Ορισμένα σοβαρά προβλήματα, όπως η τρέχουσα κρίση στον τομέα της δημόσιας υγείας λόγω της παγκόσμιας πανδημίας Covid-19, καθώς και οι επακόλουθες δυσκολίες που αντιμετωπίζουν οι ευρωπαϊκές εθνικές οικονομίες, η άνοδος του λαϊκισμού, το Brexit και οι ανεξέλεγκτες μεταναστευτικές ροές οδήγησαν την ΕΕ να βιώσει το mo", "The Treaty of Paris was signed seven years ago, on 18 April 1951. This epoch-making document, by establishing the European Coal and Steel Community (ECSC), laid down down the key developments for the transition project of integration of peoples and nations in European history, making Europe one of the most popular, prosperous and stable regions of the world. The 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original merits of European integration and the achievement of the idea of a unified Europe has come to our continent over the past seven decades. ‘The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask Ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. ‘What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President. Today, Europeans enjoy the high standard of living ever. However, waste all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays. A number of severe problems such as the current public health crisis due to the Covid-19 global pandemic as well as the subsequent differences that European national economies are affected, the rise of populism, Brexit, and uncontrolled migration flows have led the EU to experience the mo", "El Tratado de París se firmó hace setenta años, el 18 de abril de 1951. Este documento de conmemoración, mediante la creación de la Comunidad Europea del Carbón y del Acero (CECA), sentó las bases clave para el mayor proyecto de integración de pueblos y naciones en la historia europea, haciendo de Europa una de las regiones más pacíficas, prósperas y estables del mundo. El 70.º aniversario del Tratado de París nos recuerda los objetivos originales de la integración europea y los logros que la idea de una Europa unida ha traído a nuestro continente en las últimas siete décadas. «El Tratado de París es un legado y un mandato, por lo que nos obliga a seguir desarrollando el proceso de integración europea. Por lo tanto,
Deletions
- -["The Treaty of Paris was signed seventy years ago, on 18 April 1951. This epoch-making document, by establishing the European Coal and Steel Community (ECSC), laid down the key foundations for the greatest project of integration of peoples and nations in European history, making Europe one of the most peaceful, prosperous and stable regions of the world. \n\nThe 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original goals of European integration and the achievements the idea of a united Europe has brought to our continent over the past seven decades. “The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. “What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President. \n\nToday, Europeans enjoy the highest standard of living ever. However, despite all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays. A number of severe problems such as the current public health crisis due to the Covid-19 global pandemic as well as the subsequent difficulties that European national economies are facing, the rise of populism, Brexit, and uncontrolled migration flows have led the EU to experience the mo", ["Парижкият договор е подписан преди седемдесет години, на 18 април 1951 г. Този епохотворчески документ, чрез създаването на Европейската общност за въглища и стомана (ЕОВС), положи основите на най-големия проект за интеграция на народите и нациите в европейската история, превръщайки Европа в един от най-мирните, проспериращи и стабилни региони в света. 70-ата годишнина от Парижкия договор ни напомня за първоначалните цели на европейската интеграция и за постиженията, които идеята за обединена Европа донесе на нашия континент през последните седем десетилетия. \"Парижкият договор е както наследство, така и мандат, и следователно ни задължава да продължим да развиваме процеса на европейска интеграция. Ето защо трябва да се запитаме какво представляват „въглища и стомана„на нашето време“, казва Сандро ГОЗИ, председател на СЕФ и член на ЕП. \"Какви са проблемите, пред които сме изправени днес, обединени като европейци? Това следва да бъде първият въпрос, обсъден с гражданите на Конференцията за бъдещето на Европа\", подчертава председателят на СЕФ. Днес европейците се радват на най-високия стандарт на живот. Въпреки всички постижения и ползи от 1951 г. насам обаче оцеляването на европейския проект е застрашено в днешно време. Редица сериозни проблеми, като настоящата криза в областта на общественото здраве поради световната пандемия от Covid-19, както и последвалите трудности, пред които са изправени европейските национални икономики, възходът на популизма, излизането на Обединеното кралство от ЕС и неконтролираните миграционни потоци, доведоха до преживяване от страна на ЕС.", "Pařížská smlouva byla podepsána před sedmdesáti lety dne 18. dubna 1951. Tento epochový dokument založením Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) položil klíčové základy pro největší projekt integrace národů a národů v evropských dějinách, díky němuž se Evropa stala jedním z nejlidnatých, prosperujících a nejstabilnějších regionů světa. Výročí Pařížské smlouvy nám připomíná původní cíle evropské integrace a úspěchy, které v posledních sedmi desetiletích přinesla myšlenka sjednocené Evropy na náš kontinent. „Pařížská smlouva je dědictvím i mandátem, a v důsledku toho nás zavazuje k dalšímu rozvoji evropského integračního procesu. Musíme si proto položit otázku, co je \"uhlí a ocel\" naší doby,\" říká Sandro GOZI, předseda UEF a poslanec Evropského parlamentu. „Jaké problémy musíme dnes řešit jako Evropané? Mělo by se jednat o první otázku, která byla projednána s občany na konferenci o budoucnosti Evropy,\" zdůrazňuje předseda UEF. Evropané mají dnes nejvyšší životní úroveň. Navzdory všem úspěchům a přínosům od roku 1951 je však v sázce přežití evropského projektu. Řada vážných problémů, jako je současná krize v oblasti veřejného zdraví způsobená globální pandemií COVID-19 a následné obtíže, kterým čelí evropské ekonomiky, vzestup populismu, brexit a nekontrolované migrační toky vedly EU k tomu, aby zažila mo", "Paris-traktaten blev undertegnet for halvfjerds år siden, den 18. april 1951. Dette epochgivningsdokument skabte med oprettelsen af Det Europæiske Kul- og Stålfællesskab (EKSF) det vigtigste grundlag for det største projekt om integration af befolkninger og nationer i europæisk historie og gjorde Europa til en af de mest fredelige, velstående og stabile regioner i verden. 70-året for Paristraktaten minder os om de oprindelige mål for europæisk integration og de resultater, der er opnået med idéen om et forenet Europa på vores kontinent i løbet af de sidste syv årtier. \"Paristraktaten er både eftermæle og mandat og forpligter os derfor til at videreudvikle den europæiske integrationsproces. Vi må derfor spørge os selv, hvad \"kul og stål\" i vor tid er \", siger Sandro GOZI, formand for UEF og medlem af Europa-Parlamentet. \"Hvad er de problemer, vi står over for i dag som europæere? Dette bør være det første spørgsmål, der drøftes med borgerne på konferencen om Europas fremtid \", understreger UEF-formanden. I dag har europæerne den højeste levestandard nogensinde. På trods af alle de resultater og fordele, der er opnået siden 1951, står det europæiske projekts overlevelse imidlertid på spil i dag. En række alvorlige problemer såsom den aktuelle folkesundhedskrise som følge af covid-19-pandemien samt de efterfølgende vanskeligheder, som de europæiske nationale økonomier står over for, den stigende populisme, brexit og ukontrollerede migrationsstrømme har fået EU til at opleve moden.", "Der Vertrag von Paris wurde vor siebzig Jahren, am 18. April 1951, unterzeichnet. Mit der Gründung der Europäischen Gemeinschaft für Kohle und Stahl (EGKS) wurden mit diesem Dokument die wichtigsten Grundlagen für das größte Projekt der Integration der Völker und Nationen in der europäischen Geschichte geschaffen, das Europa zu einer der friedlichsten, wohlhabendsten und stabilsten Regionen der Welt macht. Der 70. Jahrestag des Pariser Vertrags erinnert uns an die ursprünglichen Ziele der europäischen Integration und an die Errungenschaften, die die Idee eines vereinten Europas in den letzten sieben Jahrzehnten unserem Kontinent gebracht hat. „Der Pariser Vertrag ist sowohl Altlast als auch Mandat und verpflichtet uns daher, den europäischen Integrationsprozess weiterzuentwickeln. Daher müssen wir uns fragen, was „Kohle und Stahl“ unserer Zeit sind“, so Sandro GOZI, Präsident der UEF und MdEP. „Welche Probleme müssen wir heute als Europäer gemeinsam bewältigen? Dies sollte die erste Frage sein, die auf der Konferenz zur Zukunft Europas mit den Bürgern erörtert wird“, unterstrich der Vorsitzende der UEF-Gruppe. Heute genießen die Europäer den höchsten Lebensstandard je. Trotz aller Errungenschaften und Vorteile seit 1951 steht heutzutage jedoch das Überleben des europäischen Projekts auf dem Spiel. Eine Reihe schwerwiegender Probleme, wie die derzeitige Krise im Bereich der öffentlichen Gesundheit aufgrund der globalen COVID-19-Pandemie und die sich daraus ergebenden Schwierigkeiten der europäischen Volkswirtschaften, der zunehmende Populismus, der Brexit und unkontrollierte Migrationsströme haben die EU dazu veranlasst, das Thema zu erleben.", "Η Συνθήκη των Παρισίων υπεγράφη πριν από εβδομήντα χρόνια, στις 18 Απριλίου 1951. Αυτό το έγγραφο εποχής, με την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας Άνθρακα και Χάλυβα (ΕΚΑΧ), έθεσε τα βασικά θεμέλια για το μεγαλύτερο εγχείρημα της ενσωμάτωσης των λαών και των εθνών στην ευρωπαϊκή ιστορία, καθιστώντας την Ευρώπη μία από τις πιο ειρηνικές, ευημερούσες και σταθερές περιοχές του κόσμου. Η 70ή επέτειος της Συνθήκης του Παρισιού μας υπενθυμίζει τους αρχικούς στόχους της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης και τα επιτεύγματα που η ιδέα μιας ενωμένης Ευρώπης έφερε στην ήπειρό μας τις τελευταίες επτά δεκαετίες. «Η Συνθήκη του Παρισιού αποτελεί κληροδότημα και εντολή και, κατά συνέπεια, μας υποχρεώνει να αναπτύξουμε περαιτέρω τη διαδικασία της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης. Ως εκ τούτου, πρέπει να αναρωτηθούμε τι είναι ο «άνθρακας και ο χάλυβας» της εποχής μας», δηλώνει ο Sandro GOZI, πρόεδρος της UEF και βουλευτής του ΕΚ. «Ποια είναι τα προβλήματα που πρέπει να αντιμετωπίσουμε σήμερα ενωμένοι ως Ευρωπαίοι; Αυτό θα πρέπει να είναι το πρώτο θέμα που συζητήθηκε με τους πολίτες στη Διάσκεψη για το Μέλλον της Ευρώπης», υπογραμμίζει ο Πρόεδρος της UEF. Σήμερα, οι Ευρωπαίοι απολαμβάνουν το υψηλότερο επίπεδο διαβίωσης μέχρι σήμερα. Ωστόσο, παρά τα επιτεύγματα και τα οφέλη από το 1951, η επιβίωση του ευρωπαϊκού εγχειρήματος διακυβεύεται σήμερα. Ορισμένα σοβαρά προβλήματα, όπως η τρέχουσα κρίση στον τομέα της δημόσιας υγείας λόγω της παγκόσμιας πανδημίας Covid-19, καθώς και οι επακόλουθες δυσκολίες που αντιμετωπίζουν οι ευρωπαϊκές εθνικές οικονομίες, η άνοδος του λαϊκισμού, το Brexit και οι ανεξέλεγκτες μεταναστευτικές ροές οδήγησαν την ΕΕ να βιώσει το mo", "The Treaty of Paris was signed seven years ago, on 18 April 1951. This epoch-making document, by establishing the European Coal and Steel Community (ECSC), laid down down the key developments for the transition project of integration of peoples and nations in European history, making Europe one of the most popular, prosperous and stable regions of the world. The 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original merits of European integration and the achievement of the idea of a unified Europe has come to our continent over the past seven decades. ‘The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask Ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. ‘What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President. Today, Europeans enjoy the high standard of living ever. However, waste all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays. A number of severe problems such as the current public health crisis due to the Covid-19 global pandemic as well as the subsequent differences that European national economies are affected, the rise of populism, Brexit, and uncontrolled migration flows have led the EU to experience the mo", "El Tratado de París se firmó hace setenta años, el 18 de abril de 1951. Este documento de conmemoración, mediante la creación de la Comunidad Europea del Carbón y del Acero (CECA), sentó las bases clave para el mayor proyecto de integración de pueblos y naciones en la historia europea, haciendo de Europa una de las regiones más pacíficas, prósperas y estables del mundo. El 70.º aniversario del Tratado de París nos recuerda los objetivos originales de la integración europea y los logros que la idea de una Europa unida ha traído a nuestro continente en las últimas siete décadas. «El Tratado de París es un legado y un mandato, por lo que nos obliga a seguir desarrollando el proceso de integración europea. Por lo tanto, tenemos que preguntarnos cuál es el «carbón y acero» de nuestra época», afirma Sandro GOZI, presidente de UEF y diputado al Parlamento Europeo. «¿Cuáles son los problemas a los que nos enfrentamos hoy unidos como europeos? Esta debería ser la primera cuestión debatida con los ciudadanos en la Conferencia sobre el Futuro de Europa», subraya el presidente de la UEF. Hoy en día, los europeos disfrutan del nivel de vida más alto de la historia. Sin embargo, a pesar de todos los logros y beneficios desde 1951, actualmente está en juego la supervivencia del proyecto europeo. Una serie de graves problemas, como la actual crisis de salud pública provocada por la pandemia mundial de COVID-19, así como las dificultades subsiguientes a las que se enfrentan las economías nacionales europeas, el auge del populismo, el Brexit y los flujos migratorios incontrolados, han llevado a la UE a experimentar el mo.", "Pariisi leping allkirjastati seitsekümmend aastat tagasi, 18. aprillil 1951. Selle Euroopa Söe- ja Teraseühenduse (ESTÜ) loomisega pandi alus rahvaste ja rahvaste suurimale integratsiooniprojektile Euroopa ajaloos, muutes Euroopa üheks kõige rahulikumaks, jõukamaks ja stabiilsemaks piirkonnaks maailmas. Pariisi lepingu 70. aastapäeval tuletatakse meile meelde Euroopa integratsiooni algseid eesmärke ja saavutusi, mida ühtse Euroopa idee on viimase seitsme aastakümne jooksul meie kontinendile toonud. „Pariisi leping on nii pärand kui ka mandaat ning sellest tulenevalt kohustub meid edasi arendama Euroopa integratsiooniprotsessi. Seetõttu peame ise küsima, mis on meie aja süsi ja teras,\" ütlevad UEFi president ja Euroopa Parlamendi liige Sandro GOZI. „Millised on probleemid, millega meil tuleb täna eurooplastena kokku puutuda? See peaks olema esimene küsimus, mida Euroopa tuleviku teemalisel konverentsil kodanikega arutatakse,\" rõhutab Euroopa Liidu välisasjade ja julgeolekupoliitika kõrge esindaja. Tänapäeval on eurooplaste elatustase kõigi aegade kõrgeim. Vaatamata kõikidele saavutustele ja kasule alates 1951. aastast, on Euroopa projekti ellujäämine tänapäeval siiski ohus. Mitmed tõsised probleemid, nagu praegune COVID-19 ülemaailmsest pandeemiast tingitud rahvatervise kriis ning sellest tulenevad raskused, millega Euroopa riikide majandus silmitsi seisab, populismi kasv, Brexit ja kontrollimatud rändevood, on viinud selleni, et EL kogeb seda nähtust.", "Pariisin sopimus allekirjoitettiin 70 vuotta sitten 18 päivänä huhtikuuta 1951. Tällä Euroopan hiili- ja teräsyhteisön (EHTY) perustamisasiakirjalla luotiin perusta kansojen ja kansakuntien Euroopan historian suurimmalle yhdentymishankkeelle ja tehtiin Euroopasta yksi maailman rauhanomaisimmista, vauraimmista ja vakaimmista alueista. Pariisin sopimuksen 70-vuotisjuhla muistuttaa meitä Euroopan yhdentymisen alkuperäisistä tavoitteista ja saavutuksista, joita yhtenäisen Euroopan ajatus on tuottanut maanosallemme kuluneiden seitsemän vuosikymmenen aikana. ”Pariisin sopimus on sekä perintö että toimeksianto, ja sen vuoksi meidän on kehitettävä edelleen Euroopan yhdentymisprosessia. Siksi meidän on kysyttävä itseltä, mitä aikamme ”hiili ja teräs” ovat”, toteaa UEF:n puheenjohtaja ja Euroopan parlamentin jäsen Sandro GOZI. ”Mitä ongelmat, joita meillä on nyt edessämme, ovat yhtenäiset eurooppalaisina? Tämän pitäisi olla ensimmäinen kysymys, josta keskustellaan kansalaisten kanssa Euroopan tulevaisuutta käsittelevässä konferenssissa”, korostaa UEF:n puheenjohtajaa. Eurooppalaiset nauttivat nykyisin korkeimmasta elintasosta. Huolimatta kaikista saavutuksista ja hyödyistä vuodesta 1951 lähtien Eurooppa-hankkeen jatkuminen on kuitenkin vaakalaudalla. Monet vakavat ongelmat, kuten nykyinen kansanterveyskriisi, joka johtuu maailmanlaajuisesta covid-19-pandemiasta ja siitä seuraavista Euroopan kansantalouksien vaikeuksista, populismin noususta, brexitistä ja hallitsemattomista muuttovirroista, ovat saaneet EU:n kokemaan moneen.", "Le traité de Paris a été signé il y a soixante-dix ans, le 18 avril 1951. Ce document de synthèse, en instituant la Communauté européenne du charbon et de l’acier (CECA), a jeté les bases essentielles du plus grand projet d’intégration des peuples et des nations de l’histoire européenne, faisant de l’Europe l’une des régions du monde les plus pacifiques, les plus prospères et les plus stables. Le 70e anniversaire du traité de Paris nous rappelle les objectifs initiaux de l’intégration européenne et les réalisations de l’idée d’une Europe unie sur notre continent au cours des sept dernières décennies. «Le traité de Paris est à la fois héritage et mandat et nous oblige par conséquent à poursuivre le développement du processus d’intégration européenne. C’est pourquoi nous devons nous demander ce que sont le «charbon et l’acier» de notre époque», déclare Sandro GOZI, président de l’UEF et député européen. «Quels sont les problèmes auxquels nous devons faire face aujourd’hui unis en tant qu’Européens? Il devrait s’agir de la première question débattue avec les citoyens lors de la conférence sur l’avenir de l’Europe», souligne le président de l’UFE. Aujourd’hui, les Européens bénéficient du niveau de vie le plus élevé jamais atteint. Toutefois, malgré toutes les réalisations et tous les bénéfices réalisés depuis 1951, la survie du projet européen est en jeu aujourd’hui. Un certain nombre de graves problèmes, tels que la crise de santé publique actuelle due à la pandémie mondiale de COVID-19, ainsi que les difficultés auxquelles les économies nationales européennes sont confrontées par la suite, la montée du populisme, le Brexit et les flux migratoires incontrôlés ont conduit l’UE à ressentir le projet.", "Síníodh Conradh Pháras seachtó bliain ó shin, an 18 Aibreán 1951. Sa doiciméad seo inar bunaíodh an Comhphobal Eorpach do Ghual agus Cruach (CEGC), leagadh síos an bhunchloch don tionscadal is mó de lánpháirtiú pobal agus náisiún i stair na hEorpa, rud a fhágann go bhfuil an Eoraip ar cheann de na réigiúin is síochánta, is rathúla agus is cobhsaí ar domhan. Cuireann comóradh 70 bliain Chonradh Pháras i gcuimhne dúinn na spriocanna bunaidh a bhí le baint amach ag lánpháirtiú na hEorpa agus an méid atá bainte amach ag an Eoraip aontaithe le seacht mbliana anuas. “Is oidhreacht agus sainordú é Conradh Pháras, agus mar thoradh air sin cuirtear de cheangal orainn próiseas lánpháirtíochta na hEorpa a fhorbairt tuilleadh. Dá bhrí sin, ní mór dúinn féin a iarraidh cad iad \"gual agus cruach\" ár gcuid ama\", a deir Sandro GOZI, Uachtarán UEF agus FPE. “Cad iad na fadhbanna nach mór dúinn aghaidh a thabhairt orthu le chéile inniu mar Eorpaigh? Ba cheart gurb é sin an chéad cheist a pléadh leis na saoránaigh ag an gComhdháil maidir le Todhchaí na hEorpa\", agus béim á leagan ar Uachtarán UEF. Sa lá atá inniu ann, tá an caighdeán maireachtála is airde riamh ag muintir na hEorpa. Mar sin féin, in ainneoin na n-éachtaí agus na mbuntáistí go léir ó bhí 1951 ann, tá an tionscadal Eorpach ag teacht i dtreis sa lá atá inniu ann. Mar thoradh ar roinnt fadhbanna tromchúiseacha amhail an ghéarchéim sláinte poiblí atá ann faoi láthair mar gheall ar phaindéim dhomhanda Covid-19 chomh maith leis na deacrachtaí a bhí roimh gheilleagair náisiúnta na hEorpa ina dhiaidh sin, ag teacht chun cinn an phobalachais, ag Brexit agus ag sreabha imirce neamhrialaithe, tá an tAontas Eorpach ag dul i dtaithí ar an méan", "Ugovor iz Pariza potpisan je prije sedamdeset godina 18. travnja 1951. Tim epohovim dokumentom, osnivanjem Europske zajednice za ugljen i čelik (EZUČ), postavljeni su ključni temelji za najveći projekt integracije naroda i naroda u europskoj povijesti, čime je Europa postala jedna od najmirnijih, najbogatijih i najstabilnijih regija svijeta. Na 70. obljetnicu Ugovora iz Pariza podsjećamo na izvorne ciljeve europske integracije i postignuća koja je ideja ujedinjene Europe donijela našem kontinentu tijekom posljednjih sedam desetljeća. „Ugovor iz Pariza nasljeđuje i mandat te nas stoga obvezuje na daljnji razvoj procesa europske integracije. Stoga se moramo zapitati što su \"ugljen i čelik\" našeg vremena\", kaže Sandro GOZI, predsjednik UEF-a i zastupnik u Europskom parlamentu. „Koji su problemi s kojima se danas moramo suočiti ujedinjeni kao Europljani? To bi trebalo biti prvo pitanje o kojem se s građanima raspravljalo na Konferenciji o budućnosti Europe\", naglašava se predsjednik UEF-a. Europljani danas imaju najvišu razinu života ikad. Međutim, unatoč svim postignućima i koristima od 1951., danas je u pitanju opstanak europskog projekta. Zbog niza ozbiljnih problema poput trenutačne javnozdravstvene krize uzrokovane globalnom pandemijom bolesti COVID-19 i poteškoća s kojima se suočavaju europska nacionalna gospodarstva, porasta populizma, Brexita i nekontroliranih migracijskih tokova, EU je doživio moro", "A Párizsi Szerződést hetven évvel ezelőtt, 1951. április 18-én írták alá. Ez az epoch-készítő dokumentum az Európai Szén- és Acélközösség (ESZAK) létrehozásával lefektette a népek és nemzetek európai történelembe való integrációjára irányuló legnagyobb projekt alapjait, és Európát a világ egyik legbékesebb, legvirágzóbb és legstabilabb régiójává tette. A Párizsi Szerződés 70. évfordulója emlékeztet minket az európai integráció eredeti céljaira, valamint arra, hogy az egyesült Európa gondolata az elmúlt hét évtizedben kontinensünkre jutott. „A Párizsi Szerződés egyszerre örökölt és mandátum, következésképpen az európai integrációs folyamat továbbfejlesztésére kötelez minket. Ezért meg kell kérdeznünk magunktól, hogy mi a korunk \"széne és acélja\"\" – mondja Sandro GOZI, az UEF elnöke és európai parlamenti képviselő. „Milyen problémákkal kell szembenéznünk ma európaiként? Ennek kellene az Európa jövőjéről szóló konferencián a polgárokkal megvitatott első kérdésnek lennie\" – hangsúlyozza az UEF elnöke. Ma az európaiak valaha is a legmagasabb életszínvonalat élvezik. Az 1951 óta elért eredmények és előnyök ellenére azonban manapság az európai projekt túlélése forog kockán. Számos súlyos probléma, például a Covid19-világjárvány miatti jelenlegi közegészségügyi válság, valamint az európai nemzetgazdaságok ezt követő nehézségei, a populizmus erősödése, a brexit és az ellenőrizetlen migrációs áramlások miatt az EU megtapasztalta a zsúfoltságot", "Il trattato di Parigi è stato firmato settant'anni fa, il 18 aprile 1951. Questo documento epocale, con l'istituzione della Comunità europea del carbone e dell'acciaio (CECA), ha gettato le basi fondamentali per il più grande progetto di integrazione dei popoli e delle nazioni nella storia europea, rendendo l'Europa una delle regioni più pacifiche, prospere e stabili del mondo. Il 70º anniversario del trattato di Parigi ci ricorda gli obiettivi originari dell'integrazione europea e i risultati raggiunti dall'idea di un'Europa unita nel nostro continente negli ultimi sette decenni. \"Il trattato di Parigi è sia eredità che mandato e, di conseguenza, ci obbliga a sviluppare ulteriormente il processo di integrazione europea. Dobbiamo quindi chiederci quale sia il \"carbone e l'acciaio\" del nostro tempo \", afferma Sandro GOZI, presidente di UEF e deputato al Parlamento europeo. \"Quali sono i problemi che dobbiamo affrontare oggi uniti come europei? Questa dovrebbe essere la prima questione discussa con i cittadini in occasione della Conferenza sul futuro dell'Europa \", sottolinea il presidente dell'UEF. Oggi gli europei godono del più alto tenore di vita mai raggiunto. Tuttavia, nonostante tutti i risultati e i benefici ottenuti dal 1951, la sopravvivenza del progetto europeo è attualmente in gioco. Una serie di gravi problemi, quali l'attuale crisi sanitaria pubblica dovuta alla pandemia di Covid-19 e le conseguenti difficoltà incontrate dalle economie nazionali europee, l'ascesa del populismo, la Brexit e flussi migratori incontrollati, hanno portato l'UE ad affrontare il mo.", "Paryžiaus sutartis pasirašyta prieš septyniasdešimt metų, 1951 m. balandžio 18 d. Šiuo epoch-making dokumentu, įkuriančiu Europos anglių ir plieno bendriją (EAPB), buvo sukurtas pagrindas didžiausiam tautų ir tautų integracijos į Europos istoriją projektui, dėl kurio Europa tapo vienu taikiausių, turtingiausių ir stabiliausių pasaulio regionų. Paryžiaus sutarties 70-osios metinės primena mums apie pradinius Europos integracijos tikslus ir laimėjimus, kuriuos per pastaruosius septynis dešimtmečius mūsų žemyne pasiekė vieningos Europos idėja. „Paryžiaus sutartis yra ir palikimas, ir įgaliojimai, todėl privalome toliau plėtoti Europos integracijos procesą. Todėl turime pasiteirauti, kas mūsų laikais yra „akmens anglys ir plienas“, – sako Sandro GOZI, UEF prezidentas ir EP narys. „Kokios yra problemos, su kuriomis šiandien susiduriame kaip europiečiai? Tai turėtų būti pirmasis klausimas, aptartas su piliečiais konferencijoje dėl Europos ateities\", – pabrėžia Europos solidarumo korpuso pirmininkas. Šiandien europiečių gyvenimo lygis yra aukščiausias. Tačiau, nepaisant visų nuo 1951 m. pasiektų laimėjimų ir naudos, šiandien kyla pavojus Europos projekto išlikimui. Dėl daugelio rimtų problemų, pavyzdžiui, dabartinės visuomenės sveikatos krizės, kurią sukėlė COVID-19 pasaulinė pandemija, taip pat dėl vėlesnių sunkumų, su kuriais susiduria Europos šalių ekonomika, išaugęs populizmas, „Brexit’as“ ir nekontroliuojami migracijos srautai paskatino ES patirti mo.", "Parīzes līgumu parakstīja pirms septiņdesmit gadiem, 1951. gada 18. aprīlī. Šis epoču veidošanas dokuments, izveidojot Eiropas Ogļu un tērauda kopienu (EOTK), noteica galvenos pamatus lielākajam projektam par tautu un tautu integrāciju Eiropas vēsturē, padarot Eiropu par vienu no miermīlīgākajiem, pārtikušākajiem un stabilākajiem pasaules reģioniem. Parīzes līguma 70. gadadiena atgādina par Eiropas integrācijas sākotnējiem mērķiem un sasniegumiem, ko mūsu kontinentā pēdējo septiņu desmitgažu laikā ir sniegusi ideja par vienotu Eiropu. “Parīzes līgums ir gan mandāts, gan mandāts, un līdz ar to mums ir pienākums turpināt attīstīt Eiropas integrācijas procesu. Tāpēc mums ir sev jāuzdod jautājums, kas ir mūsu laika \"akmeņogles un tērauds\",\" saka ESF priekšsēdētājs un Eiropas Parlamenta deputāts Sandro GOZI. “Ar kādām problēmām šodien saskaramies kā eiropieši? Tam vajadzētu būt pirmajam jautājumam, kas ar pilsoņiem apspriests konferencē par Eiropas nākotni,\" uzsver ESF priekšsēdētājs. Šodien eiropiešiem ir līdz šim augstākais dzīves līmenis. Tomēr, neraugoties uz visiem sasniegumiem un ieguvumiem kopš 1951. gada, Eiropas projekta izdzīvošana mūsdienās ir apdraudēta. Vairākas nopietnas problēmas, piemēram, pašreizējā sabiedrības veselības krīze Covid-19 globālās pandēmijas dēļ, kā arī turpmākās grūtības, ar kurām saskaras Eiropas valstu ekonomika, populisma pieaugums, Brexit un nekontrolētas migrācijas plūsmas, ir likušas ES piedzīvot mo", "It-Trattat ta’ Pariġi ġie ffirmat sebgħin sena ilu, fit-18 ta’ April 1951. Dan id-dokument ta’ epoka, billi stabbilixxa l-Komunità Ewropea tal-Faħam u l-Azzar (KEFA), stabbilixxa l-pedamenti ewlenin għall-akbar proġett ta’ integrazzjoni tal-popli u n-nazzjonijiet fl-istorja Ewropea, u b’hekk l-Ewropa saret waħda mir-reġjuni l-aktar paċifiċi, prosperużi u stabbli tad-dinja. L-70 Anniversarju tat-Trattat ta’ Pariġi jfakkarna dwar l-għanijiet oriġinali tal-integrazzjoni Ewropea u l-kisbiet li l-idea ta’ Ewropa magħquda ġabet fil-kontinent tagħna matul dawn l-aħħar seba’ deċennji. “It-Trattat ta’ Pariġi huwa kemm legat kif ukoll mandat, u bħala konsegwenza jobbligana niżviluppaw aktar il-proċess ta’ integrazzjoni Ewropea. Għalhekk, irridu nistaqsu lilna nfusna x’inhuma l- “faħam u l-azzar” ta’ żmienna, qal Sandro GOZI, President ta’ UEF u MEP. “X’inhuma l-problemi li għandna nħabbtu wiċċna magħhom illum bħala Ewropej? Din għandha tkun l-ewwel mistoqsija diskussa maċ-ċittadini fil-Konferenza dwar il-Ġejjieni tal-Ewropa \", jenfasizza l-President tal-UEF. Illum, l-Ewropej igawdu l-ogħla livell ta’ għajxien li qatt kien hemm. Madankollu, minkejja l-kisbiet u l-benefiċċji kollha mill-1951, is-sopravivenza tal-proġett Ewropew illum tinsab fil-periklu. Għadd ta’ problemi serji bħall-kriżi tas-saħħa pubblika attwali minħabba l-pandemija globali tal-COVID-19 kif ukoll id-diffikultajiet sussegwenti li qed jiffaċċjaw l-ekonomiji nazzjonali Ewropej, iż-żieda fil-populiżmu, il-Brexit, u l-flussi migratorji bla kontroll wasslu lill-UE biex tesperjenza l-mo", "Het Verdrag van Parijs werd zeventig jaar geleden ondertekend, op 18 april 1951. Door de oprichting van de Europese Gemeenschap voor Kolen en Staal (EGKS) heeft dit document de basis gelegd voor het grootste project van de integratie van volkeren en naties in de Europese geschiedenis, waardoor Europa een van de meest vreedzame, welvarende en stabielere regio’s ter wereld is geworden. De 70e verjaardag van het Verdrag van Parijs herinnert ons aan de oorspronkelijke doelstellingen van de Europese integratie en aan de verwezenlijkingen van het idee van een verenigd Europa dat de afgelopen zeven decennia naar ons continent heeft geleid. „Het Verdrag van Parijs is zowel een erfenis als een mandaat en verplicht ons bijgevolg het Europese integratieproces verder te ontwikkelen. Daarom moeten we ons afvragen wat de „kolen en staal” van onze tijd zijn”, aldus Sandro GOZI, voorzitter van UEF en lid van het Europees Parlement. „Wat zijn de problemen waarmee we vandaag als Europeanen samen te maken hebben? Dit zou de eerste vraag moeten zijn die met de burgers wordt besproken tijdens de conferentie over de toekomst van Europa”, aldus de voorzitter van de Unie. Vandaag de dag genieten Europeanen de hoogste levensstandaard ooit. Ondanks alle resultaten en voordelen sinds 1951 staat het voortbestaan van het Europese project momenteel echter op het spel. Een aantal ernstige problemen, zoals de huidige volksgezondheidscrisis als gevolg van de COVID-19-pandemie en de daaruit voortvloeiende moeilijkheden waarmee de Europese nationale economieën worden geconfronteerd, de opkomst van populisme, de brexit en ongecontroleerde migratiestromen hebben de EU ertoe gebracht de mo te ervaren.", "18 kwietnia 1951 r. traktat paryski został podpisany siedemdziesiąt lat temu. Dokument ten, ustanawiając Europejską Wspólnotę Węgla i Stali (EWWiS), stworzył kluczowe podstawy dla największego projektu integracji narodów i narodów w historii Europy, dzięki czemu Europa stała się jednym z najbardziej pokojowych, zamożnych i stabilnych regionów świata. W 70. rocznicę traktatu paryskiego przypomniano nam o pierwotnych celach integracji europejskiej oraz o osiągnięciach, jakie przyniosło nasz kontynent w ciągu ostatnich siedmiu dziesięcioleci i idea zjednoczonej Europy. „Traktat paryski jest zarówno spuścizną, jak i mandatem, w związku z czym zobowiązuje nas do dalszego rozwijania procesu integracji europejskiej. W związku z tym musimy się zastanowić, czym jest \"węgiel i stal\" naszych czasów\" - mówi Sandro GOZI, przewodniczący UEF i poseł do PE. „Jakie problemy musimy dziś stawić czoła zjednoczeni jako Europejczycy? To pierwsza kwestia omawiana z obywatelami na konferencji w sprawie przyszłości Europy\" - podkreśla przewodniczący UEF. Dziś Europejczycy mają najwyższy poziom życia w historii. Niemniej jednak, pomimo wszystkich osiągnięć i korzyści od 1951 r., obecnie stawką jest przetrwanie projektu europejskiego. Szereg poważnych problemów, takich jak obecny kryzys w dziedzinie zdrowia publicznego spowodowany globalną pandemią COVID-19, a także wynikające z tego trudności, z jakimi borykają się europejskie gospodarki krajowe, wzrost populizmu, brexit i niekontrolowane przepływy migracyjne sprawiły, że UE doświadczyła męża.", "O Tratado de Paris foi assinado há setenta anos, em 18 de abril de 1951. Este documento epoxídico, através da criação da Comunidade Europeia do Carvão e do Aço (CECA), estabeleceu as bases fundamentais para o maior projeto de integração dos povos e nações da História Europeia, tornando a Europa uma das regiões mais pacíficas, prósperas e estáveis do mundo. O 70.º aniversário do Tratado de Paris recorda-nos os objetivos originais da integração europeia e as realizações que a ideia de uma Europa unida trouxe ao nosso continente ao longo das últimas sete décadas. «O Tratado de Paris é tanto um legado como um mandato, pelo que nos obriga a continuar a desenvolver o processo de integração europeia. Por conseguinte, temos de nos interrogarmos sobre o que é o «carvão e o aço» do nosso tempo», afirma Sandro GOZI, Presidente da UEF e deputado ao Parlamento Europeu. «Quais são os problemas que temos de enfrentar hoje unidos enquanto europeus? Esta deverá ser a primeira questão debatida com os cidadãos na Conferência sobre o Futuro da Europa», sublinha o Presidente da UEE. Hoje em dia, os europeus gozam do mais elevado nível de vida de sempre. No entanto, apesar de todas as realizações e benefícios desde 1951, a sobrevivência do projeto europeu está atualmente em jogo. Vários problemas graves, como a atual crise de saúde pública causada pela pandemia de COVID-19 a nível mundial, bem como as dificuldades que as economias nacionais europeias enfrentam, o aumento do populismo, o Brexit e os fluxos migratórios descontrolados levaram a UE a experimentar o Mmo", "Tratatul de la Paris a fost semnat în urmă cu șaptezeci de ani, la 18 aprilie 1951. Acest document de elaborare a epocii, prin instituirea Comunității Europene a Cărbunelui și Oțelului (CECO), a pus bazele esențiale pentru cel mai mare proiect de integrare a popoarelor și națiunilor din istoria europeană, făcând din Europa una dintre regiunile cele mai pașnice, prospere și stabile din lume. Cea de a 70-a aniversare a Tratatului de la Paris ne reamintește obiectivele inițiale ale integrării europene și realizările pe care ideea unei Europe unite le-a adus continentului nostru în ultimele șapte decenii. „Tratatul de la Paris este atât moștenit, cât și mandat și, în consecință, ne obligă să dezvoltăm în continuare procesul de integrare europeană. Prin urmare, trebuie să ne întrebăm care sunt „cărbunele și oțelul” din timpul nostru”, afirmă Sandro GOZI, președintele UEF și deputat european. „Care sunt problemele cu care ne confruntăm astăzi, uniți în calitate de europeni? Aceasta ar trebui să fie prima chestiune discutată cu cetățenii în cadrul Conferinței privind viitorul Europei”, subliniază președintele UEF. Astăzi, europenii se bucură de cel mai înalt nivel de trai din istorie. Cu toate acestea, în ciuda tuturor realizărilor și beneficiilor înregistrate începând din 1951, în prezent este în joc supraviețuirea proiectului european. O serie de probleme grave, cum ar fi actuala criză de sănătate publică cauzată de pandemia mondială de COVID-19, precum și dificultățile ulterioare cu care se confruntă economiile naționale europene, creșterea populismului, Brexitul și fluxurile necontrolate de migrație au determinat UE să trăiască", "Parížska zmluva bola podpísaná pred sedemdesiatimi rokmi 18. apríla 1951. V tomto dokumente sa vytvorením Európskeho spoločenstva uhlia a ocele (ESUO) položili základy najväčšieho projektu integrácie národov a národov do európskej histórie, čím sa Európa stala jedným z najnásilnejších, najprosperujúcejších a najstabilnejších regiónov sveta. Výročie Parížskej zmluvy nám pripomína pôvodné ciele európskej integrácie a úspechy, ktoré myšlienka zjednotenej Európy priniesla nášmu kontinentu za posledných sedem desaťročí. „Parížska zmluva je dedičstvom aj mandátom a v dôsledku toho nás zaväzuje ďalej rozvíjať európsky integračný proces. Preto si musíme položiť otázku, čo je \"uhlie a oceľ\" našej doby,\" hovorí predseda UEF a poslanec EP Sandro GOZI. „Aké sú problémy, ktorým dnes musíme čeliť zjednotení ako Európania? To by mala byť prvá otázka, o ktorej sa s občanmi diskutovalo na Konferencii o budúcnosti Európy,\" zdôrazňuje predseda UEF. Dnes majú Európania historicky najvyššiu životnú úroveň. Napriek všetkým úspechom a prínosom od roku 1951 je však v súčasnosti ohrozené prežitie európskeho projektu. Mnohé závažné problémy, ako napríklad súčasná kríza v oblasti verejného zdravia spôsobená globálnou pandémiou COVID-19, ako aj následné ťažkosti, ktorým európske národné hospodárstva čelia, nárast populizmu, brexit a nekontrolované migračné toky viedli EÚ k tomu, aby sa pocítila.", "Pariška pogodba je bila podpisana pred sedemdesetimi leti, 18. aprila 1951. S tem dokumentom o oblikovanju Evropske skupnosti za premog in jeklo (ESPJ) so bili postavljeni ključni temelji za največji projekt vključevanja narodov in narodov v evropsko zgodovino, s čimer je Evropa postala ena naj mirnejših, najuspešnejših in stabilnih regij na svetu. Ob 70. obletnici Pariške pogodbe nas spominjamo na prvotne cilje evropskega povezovanja in dosežke, ki jih je zamisel o združeni Evropi prinesla naši celini v zadnjih sedmih desetletjih. „Pariška pogodba je tako zapuščina kot mandat, zato nas zavezuje k nadaljnjemu razvoju procesa evropskega povezovanja. Zato se moramo vprašati, kaj sta „premog in jeklo“, pravi Sandro GOZI, predsednik UEF in poslanec Evropskega parlamenta. „Kakšne so težave, s katerimi se moramo danes soočiti kot Evropejci? To bi moralo biti prvo vprašanje, o katerem se je na konferenci o prihodnosti Evrope razpravljalo z državljani,\" poudarja predsednik UEF. Danes imajo Evropejci najvišji življenjski standard doslej. Kljub vsem dosežkom in koristim od leta 1951 pa je danes ogroženo preživetje evropskega projekta. Zaradi številnih resnih težav, kot so trenutna javnozdravstvena kriza zaradi svetovne pandemije covida-19 ter posledične težave, s katerimi se soočajo evropska nacionalna gospodarstva, vzpon populizma, izstop Združenega kraljestva iz EU in nenadzorovani migracijski tokovi, je EU doživljala mo", "Parisfördraget undertecknades för sjuttio år sedan, den 18 april 1951. Detta epochingdokument, genom inrättandet av Europeiska kol- och stålgemenskapen (EKSG), lade grunden för det största projektet för integration av folk och nationer i Europas historia och gjorde Europa till en av världens mest fredliga, välmående och stabila regioner. I 70-årsdagen av Parisfördraget påminns oss om den europeiska integrationens ursprungliga mål och de resultat som idén om ett enat Europa har fört fram för vår kontinent under de senaste sju årtiondena. ”Parisfördraget är både arv och mandat och tvingar oss därför att vidareutveckla den europeiska integrationsprocessen. Därför måste vi fråga oss vad vår tids ”kol och stål” är, säger Sandro GOZI, ordförande för UEF och ledamot av Europaparlamentet. ”Vilka är de problem som vi står inför i dag tillsammans som européer? Detta bör vara den första frågan som diskuteras med medborgarna vid konferensen om Europas framtid ”, understryker ordföranden för UEF. I dag har européerna den högsta levnadsstandarden någonsin. Trots alla resultat och fördelar sedan 1951 står dock det europeiska projektets överlevnad på spel i dag. Ett antal allvarliga problem, såsom den nuvarande folkhälsokrisen till följd av covid-19-pandemin och de därpå följande svårigheterna för de nationella ekonomierna i Europa, den ökande populismen, brexit och de okontrollerade migrationsströmmarna har fått EU att uppleva mo."]]
Additions
- +["The 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original goals of European integration and the achievements the idea of a united Europe has brought to our continent over the past seven decades. “The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. “What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President. \n\nToday, Europeans enjoy the highest standard of living ever. However, despite all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays.\n\nIn the Conference on the Future of Europe, the UEF strongly calls on the EU's political representatives to find the courage that the Founding Mothers and Fathers had in 1951 and lead the EU to become more united: federal, sovereign and democratic\n\n\"The COVID pandemic has offered us an opportunity to respond to the demands of EU citizens for more solidarity, decisive action towards a Health Union, an ambitious climate policy , and a fair digital transition. The legacy of the Treaty of Paris for the present and the future of our continent is to turn this opportunity into a reality by implementing the goal set by the ECSC: a federal Europe!\"", ["Парижкият договор е подписан преди седемдесет години, на 18 април 1951 г. Този епохотворчески документ, чрез създаването на Европейската общност за въглища и стомана (ЕОВС), положи основите на най-големия проект за интеграция на народите и нациите в европейската история, превръщайки Европа в един от най-мирните, проспериращи и стабилни региони в света. 70-ата годишнина от Парижкия договор ни напомня за първоначалните цели на европейската интеграция и за постиженията, които идеята за обединена Европа донесе на нашия континент през последните седем десетилетия. \"Парижкият договор е както наследство, така и мандат, и следователно ни задължава да продължим да развиваме процеса на европейска интеграция. Ето защо трябва да се запитаме какво представляват „въглища и стомана„на нашето време“, казва Сандро ГОЗИ, председател на СЕФ и член на ЕП. \"Какви са проблемите, пред които сме изправени днес, обединени като европейци? Това следва да бъде първият въпрос, обсъден с гражданите на Конференцията за бъдещето на Европа\", подчертава председателят на СЕФ. Днес европейците се радват на най-високия стандарт на живот. Въпреки всички постижения и ползи от 1951 г. насам обаче оцеляването на европейския проект е застрашено в днешно време. Редица сериозни проблеми, като настоящата криза в областта на общественото здраве поради световната пандемия от Covid-19, както и последвалите трудности, пред които са изправени европейските национални икономики, възходът на популизма, излизането на Обединеното кралство от ЕС и неконтролираните миграционни потоци, доведоха до преживяване от страна на ЕС.", "Pařížská smlouva byla podepsána před sedmdesáti lety dne 18. dubna 1951. Tento epochový dokument založením Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) položil klíčové základy pro největší projekt integrace národů a národů v evropských dějinách, díky němuž se Evropa stala jedním z nejlidnatých, prosperujících a nejstabilnějších regionů světa. Výročí Pařížské smlouvy nám připomíná původní cíle evropské integrace a úspěchy, které v posledních sedmi desetiletích přinesla myšlenka sjednocené Evropy na náš kontinent. „Pařížská smlouva je dědictvím i mandátem, a v důsledku toho nás zavazuje k dalšímu rozvoji evropského integračního procesu. Musíme si proto položit otázku, co je \"uhlí a ocel\" naší doby,\" říká Sandro GOZI, předseda UEF a poslanec Evropského parlamentu. „Jaké problémy musíme dnes řešit jako Evropané? Mělo by se jednat o první otázku, která byla projednána s občany na konferenci o budoucnosti Evropy,\" zdůrazňuje předseda UEF. Evropané mají dnes nejvyšší životní úroveň. Navzdory všem úspěchům a přínosům od roku 1951 je však v sázce přežití evropského projektu. Řada vážných problémů, jako je současná krize v oblasti veřejného zdraví způsobená globální pandemií COVID-19 a následné obtíže, kterým čelí evropské ekonomiky, vzestup populismu, brexit a nekontrolované migrační toky vedly EU k tomu, aby zažila mo", "Paris-traktaten blev undertegnet for halvfjerds år siden, den 18. april 1951. Dette epochgivningsdokument skabte med oprettelsen af Det Europæiske Kul- og Stålfællesskab (EKSF) det vigtigste grundlag for det største projekt om integration af befolkninger og nationer i europæisk historie og gjorde Europa til en af de mest fredelige, velstående og stabile regioner i verden. 70-året for Paristraktaten minder os om de oprindelige mål for europæisk integration og de resultater, der er opnået med idéen om et forenet Europa på vores kontinent i løbet af de sidste syv årtier. \"Paristraktaten er både eftermæle og mandat og forpligter os derfor til at videreudvikle den europæiske integrationsproces. Vi må derfor spørge os selv, hvad \"kul og stål\" i vor tid er \", siger Sandro GOZI, formand for UEF og medlem af Europa-Parlamentet. \"Hvad er de problemer, vi står over for i dag som europæere? Dette bør være det første spørgsmål, der drøftes med borgerne på konferencen om Europas fremtid \", understreger UEF-formanden. I dag har europæerne den højeste levestandard nogensinde. På trods af alle de resultater og fordele, der er opnået siden 1951, står det europæiske projekts overlevelse imidlertid på spil i dag. En række alvorlige problemer såsom den aktuelle folkesundhedskrise som følge af covid-19-pandemien samt de efterfølgende vanskeligheder, som de europæiske nationale økonomier står over for, den stigende populisme, brexit og ukontrollerede migrationsstrømme har fået EU til at opleve moden.", "Der Vertrag von Paris wurde vor siebzig Jahren, am 18. April 1951, unterzeichnet. Mit der Gründung der Europäischen Gemeinschaft für Kohle und Stahl (EGKS) wurden mit diesem Dokument die wichtigsten Grundlagen für das größte Projekt der Integration der Völker und Nationen in der europäischen Geschichte geschaffen, das Europa zu einer der friedlichsten, wohlhabendsten und stabilsten Regionen der Welt macht. Der 70. Jahrestag des Pariser Vertrags erinnert uns an die ursprünglichen Ziele der europäischen Integration und an die Errungenschaften, die die Idee eines vereinten Europas in den letzten sieben Jahrzehnten unserem Kontinent gebracht hat. „Der Pariser Vertrag ist sowohl Altlast als auch Mandat und verpflichtet uns daher, den europäischen Integrationsprozess weiterzuentwickeln. Daher müssen wir uns fragen, was „Kohle und Stahl“ unserer Zeit sind“, so Sandro GOZI, Präsident der UEF und MdEP. „Welche Probleme müssen wir heute als Europäer gemeinsam bewältigen? Dies sollte die erste Frage sein, die auf der Konferenz zur Zukunft Europas mit den Bürgern erörtert wird“, unterstrich der Vorsitzende der UEF-Gruppe. Heute genießen die Europäer den höchsten Lebensstandard je. Trotz aller Errungenschaften und Vorteile seit 1951 steht heutzutage jedoch das Überleben des europäischen Projekts auf dem Spiel. Eine Reihe schwerwiegender Probleme, wie die derzeitige Krise im Bereich der öffentlichen Gesundheit aufgrund der globalen COVID-19-Pandemie und die sich daraus ergebenden Schwierigkeiten der europäischen Volkswirtschaften, der zunehmende Populismus, der Brexit und unkontrollierte Migrationsströme haben die EU dazu veranlasst, das Thema zu erleben.", "Η Συνθήκη των Παρισίων υπεγράφη πριν από εβδομήντα χρόνια, στις 18 Απριλίου 1951. Αυτό το έγγραφο εποχής, με την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας Άνθρακα και Χάλυβα (ΕΚΑΧ), έθεσε τα βασικά θεμέλια για το μεγαλύτερο εγχείρημα της ενσωμάτωσης των λαών και των εθνών στην ευρωπαϊκή ιστορία, καθιστώντας την Ευρώπη μία από τις πιο ειρηνικές, ευημερούσες και σταθερές περιοχές του κόσμου. Η 70ή επέτειος της Συνθήκης του Παρισιού μας υπενθυμίζει τους αρχικούς στόχους της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης και τα επιτεύγματα που η ιδέα μιας ενωμένης Ευρώπης έφερε στην ήπειρό μας τις τελευταίες επτά δεκαετίες. «Η Συνθήκη του Παρισιού αποτελεί κληροδότημα και εντολή και, κατά συνέπεια, μας υποχρεώνει να αναπτύξουμε περαιτέρω τη διαδικασία της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης. Ως εκ τούτου, πρέπει να αναρωτηθούμε τι είναι ο «άνθρακας και ο χάλυβας» της εποχής μας», δηλώνει ο Sandro GOZI, πρόεδρος της UEF και βουλευτής του ΕΚ. «Ποια είναι τα προβλήματα που πρέπει να αντιμετωπίσουμε σήμερα ενωμένοι ως Ευρωπαίοι; Αυτό θα πρέπει να είναι το πρώτο θέμα που συζητήθηκε με τους πολίτες στη Διάσκεψη για το Μέλλον της Ευρώπης», υπογραμμίζει ο Πρόεδρος της UEF. Σήμερα, οι Ευρωπαίοι απολαμβάνουν το υψηλότερο επίπεδο διαβίωσης μέχρι σήμερα. Ωστόσο, παρά τα επιτεύγματα και τα οφέλη από το 1951, η επιβίωση του ευρωπαϊκού εγχειρήματος διακυβεύεται σήμερα. Ορισμένα σοβαρά προβλήματα, όπως η τρέχουσα κρίση στον τομέα της δημόσιας υγείας λόγω της παγκόσμιας πανδημίας Covid-19, καθώς και οι επακόλουθες δυσκολίες που αντιμετωπίζουν οι ευρωπαϊκές εθνικές οικονομίες, η άνοδος του λαϊκισμού, το Brexit και οι ανεξέλεγκτες μεταναστευτικές ροές οδήγησαν την ΕΕ να βιώσει το mo", "The Treaty of Paris was signed seven years ago, on 18 April 1951. This epoch-making document, by establishing the European Coal and Steel Community (ECSC), laid down down the key developments for the transition project of integration of peoples and nations in European history, making Europe one of the most popular, prosperous and stable regions of the world. The 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original merits of European integration and the achievement of the idea of a unified Europe has come to our continent over the past seven decades. ‘The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask Ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. ‘What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President. Today, Europeans enjoy the high standard of living ever. However, waste all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays. A number of severe problems such as the current public health crisis due to the Covid-19 global pandemic as well as the subsequent differences that European national economies are affected, the rise of populism, Brexit, and uncontrolled migration flows have led the EU to experience the mo", "El Tratado de París se firmó hace setenta años, el 18 de abril de 1951. Este documento de conmemoración, mediante la creación de la Comunidad Europea del Carbón y del Acero (CECA), sentó las bases clave para el mayor proyecto de integración de pueblos y naciones en la historia europea, haciendo de Europa una de las regiones más pacíficas, prósperas y estables del mundo. El 70.º aniversario del Tratado de París nos recuerda los objetivos originales de la integración europea y los logros que la idea de una Europa unida ha traído a nuestro continente en las últimas siete décadas. «El Tratado de París es un legado y un mandato, por lo que nos obliga a seguir desarrollando el proceso de integración europea. Por lo tanto, tenemos que preguntarnos cuál es el «carbón y acero» de nuestra época», afirma Sandro GOZI, presidente de UEF y diputado al Parlamento Europeo. «¿Cuáles son los problemas a los que nos enfrentamos hoy unidos como europeos? Esta debería ser la primera cuestión debatida con los ciudadanos en la Conferencia sobre el Futuro de Europa», subraya el presidente de la UEF. Hoy en día, los europeos disfrutan del nivel de vida más alto de la historia. Sin embargo, a pesar de todos los logros y beneficios desde 1951, actualmente está en juego la supervivencia del proyecto europeo. Una serie de graves problemas, como la actual crisis de salud pública provocada por la pandemia mundial de COVID-19, así como las dificultades subsiguientes a las que se enfrentan las economías nacionales europeas, el auge del populismo, el Brexit y los flujos migratorios incontrolados, han llevado a la UE a experimentar el mo.", "Pariisi leping allkirjastati seitsekümmend aastat tagasi, 18. aprillil 1951. Selle Euroopa Söe- ja Teraseühenduse (ESTÜ) loomisega pandi alus rahvaste ja rahvaste suurimale integratsiooniprojektile Euroopa ajaloos, muutes Euroopa üheks kõige rahulikumaks, jõukamaks ja stabiilsemaks piirkonnaks maailmas. Pariisi lepingu 70. aastapäeval tuletatakse meile meelde Euroopa integratsiooni algseid eesmärke ja saavutusi, mida ühtse Euroopa idee on viimase seitsme aastakümne jooksul meie kontinendile toonud. „Pariisi leping on nii pärand kui ka mandaat ning sellest tulenevalt kohustub meid edasi arendama Euroopa integratsiooniprotsessi. Seetõttu peame ise küsima, mis on meie aja süsi ja teras,\" ütlevad UEFi president ja Euroopa Parlamendi liige Sandro GOZI. „Millised on probleemid, millega meil tuleb täna eurooplastena kokku puutuda? See peaks olema esimene küsimus, mida Euroopa tuleviku teemalisel konverentsil kodanikega arutatakse,\" rõhutab Euroopa Liidu välisasjade ja julgeolekupoliitika kõrge esindaja. Tänapäeval on eurooplaste elatustase kõigi aegade kõrgeim. Vaatamata kõikidele saavutustele ja kasule alates 1951. aastast, on Euroopa projekti ellujäämine tänapäeval siiski ohus. Mitmed tõsised probleemid, nagu praegune COVID-19 ülemaailmsest pandeemiast tingitud rahvatervise kriis ning sellest tulenevad raskused, millega Euroopa riikide majandus silmitsi seisab, populismi kasv, Brexit ja kontrollimatud rändevood, on viinud selleni, et EL kogeb seda nähtust.", "Pariisin sopimus allekirjoitettiin 70 vuotta sitten 18 päivänä huhtikuuta 1951. Tällä Euroopan hiili- ja teräsyhteisön (EHTY) perustamisasiakirjalla luotiin perusta kansojen ja kansakuntien Euroopan historian suurimmalle yhdentymishankkeelle ja tehtiin Euroopasta yksi maailman rauhanomaisimmista, vauraimmista ja vakaimmista alueista. Pariisin sopimuksen 70-vuotisjuhla muistuttaa meitä Euroopan yhdentymisen alkuperäisistä tavoitteista ja saavutuksista, joita yhtenäisen Euroopan ajatus on tuottanut maanosallemme kuluneiden seitsemän vuosikymmenen aikana. ”Pariisin sopimus on sekä perintö että toimeksianto, ja sen vuoksi meidän on kehitettävä edelleen Euroopan yhdentymisprosessia. Siksi meidän on kysyttävä itseltä, mitä aikamme ”hiili ja teräs” ovat”, toteaa UEF:n puheenjohtaja ja Euroopan parlamentin jäsen Sandro GOZI. ”Mitä ongelmat, joita meillä on nyt edessämme, ovat yhtenäiset eurooppalaisina? Tämän pitäisi olla ensimmäinen kysymys, josta keskustellaan kansalaisten kanssa Euroopan tulevaisuutta käsittelevässä konferenssissa”, korostaa UEF:n puheenjohtajaa. Eurooppalaiset nauttivat nykyisin korkeimmasta elintasosta. Huolimatta kaikista saavutuksista ja hyödyistä vuodesta 1951 lähtien Eurooppa-hankkeen jatkuminen on kuitenkin vaakalaudalla. Monet vakavat ongelmat, kuten nykyinen kansanterveyskriisi, joka johtuu maailmanlaajuisesta covid-19-pandemiasta ja siitä seuraavista Euroopan kansantalouksien vaikeuksista, populismin noususta, brexitistä ja hallitsemattomista muuttovirroista, ovat saaneet EU:n kokemaan moneen.", "Le traité de Paris a été signé il y a soixante-dix ans, le 18 avril 1951. Ce document de synthèse, en instituant la Communauté européenne du charbon et de l’acier (CECA), a jeté les bases essentielles du plus grand projet d’intégration des peuples et des nations de l’histoire européenne, faisant de l’Europe l’une des régions du monde les plus pacifiques, les plus prospères et les plus stables. Le 70e anniversaire du traité de Paris nous rappelle les objectifs initiaux de l’intégration européenne et les réalisations de l’idée d’une Europe unie sur notre continent au cours des sept dernières décennies. «Le traité de Paris est à la fois héritage et mandat et nous oblige par conséquent à poursuivre le développement du processus d’intégration européenne. C’est pourquoi nous devons nous demander ce que sont le «charbon et l’acier» de notre époque», déclare Sandro GOZI, président de l’UEF et député européen. «Quels sont les problèmes auxquels nous devons faire face aujourd’hui unis en tant qu’Européens? Il devrait s’agir de la première question débattue avec les citoyens lors de la conférence sur l’avenir de l’Europe», souligne le président de l’UFE. Aujourd’hui, les Européens bénéficient du niveau de vie le plus élevé jamais atteint. Toutefois, malgré toutes les réalisations et tous les bénéfices réalisés depuis 1951, la survie du projet européen est en jeu aujourd’hui. Un certain nombre de graves problèmes, tels que la crise de santé publique actuelle due à la pandémie mondiale de COVID-19, ainsi que les difficultés auxquelles les économies nationales européennes sont confrontées par la suite, la montée du populisme, le Brexit et les flux migratoires incontrôlés ont conduit l’UE à ressentir le projet.", "Síníodh Conradh Pháras seachtó bliain ó shin, an 18 Aibreán 1951. Sa doiciméad seo inar bunaíodh an Comhphobal Eorpach do Ghual agus Cruach (CEGC), leagadh síos an bhunchloch don tionscadal is mó de lánpháirtiú pobal agus náisiún i stair na hEorpa, rud a fhágann go bhfuil an Eoraip ar cheann de na réigiúin is síochánta, is rathúla agus is cobhsaí ar domhan. Cuireann comóradh 70 bliain Chonradh Pháras i gcuimhne dúinn na spriocanna bunaidh a bhí le baint amach ag lánpháirtiú na hEorpa agus an méid atá bainte amach ag an Eoraip aontaithe le seacht mbliana anuas. “Is oidhreacht agus sainordú é Conradh Pháras, agus mar thoradh air sin cuirtear de cheangal orainn próiseas lánpháirtíochta na hEorpa a fhorbairt tuilleadh. Dá bhrí sin, ní mór dúinn féin a iarraidh cad iad \"gual agus cruach\" ár gcuid ama\", a deir Sandro GOZI, Uachtarán UEF agus FPE. “Cad iad na fadhbanna nach mór dúinn aghaidh a thabhairt orthu le chéile inniu mar Eorpaigh? Ba cheart gurb é sin an chéad cheist a pléadh leis na saoránaigh ag an gComhdháil maidir le Todhchaí na hEorpa\", agus béim á leagan ar Uachtarán UEF. Sa lá atá inniu ann, tá an caighdeán maireachtála is airde riamh ag muintir na hEorpa. Mar sin féin, in ainneoin na n-éachtaí agus na mbuntáistí go léir ó bhí 1951 ann, tá an tionscadal Eorpach ag teacht i dtreis sa lá atá inniu ann. Mar thoradh ar roinnt fadhbanna tromchúiseacha amhail an ghéarchéim sláinte poiblí atá ann faoi láthair mar gheall ar phaindéim dhomhanda Covid-19 chomh maith leis na deacrachtaí a bhí roimh gheilleagair náisiúnta na hEorpa ina dhiaidh sin, ag teacht chun cinn an phobalachais, ag Brexit agus ag sreabha imirce neamhrialaithe, tá an tAontas Eorpach ag dul i dtaithí ar an méan", "Ugovor iz Pariza potpisan je prije sedamdeset godina 18. travnja 1951. Tim epohovim dokumentom, osnivanjem Europske zajednice za ugljen i čelik (EZUČ), postavljeni su ključni temelji za najveći projekt integracije naroda i naroda u europskoj povijesti, čime je Europa postala jedna od najmirnijih, najbogatijih i najstabilnijih regija svijeta. Na 70. obljetnicu Ugovora iz Pariza podsjećamo na izvorne ciljeve europske integracije i postignuća koja je ideja ujedinjene Europe donijela našem kontinentu tijekom posljednjih sedam desetljeća. „Ugovor iz Pariza nasljeđuje i mandat te nas stoga obvezuje na daljnji razvoj procesa europske integracije. Stoga se moramo zapitati što su \"ugljen i čelik\" našeg vremena\", kaže Sandro GOZI, predsjednik UEF-a i zastupnik u Europskom parlamentu. „Koji su problemi s kojima se danas moramo suočiti ujedinjeni kao Europljani? To bi trebalo biti prvo pitanje o kojem se s građanima raspravljalo na Konferenciji o budućnosti Europe\", naglašava se predsjednik UEF-a. Europljani danas imaju najvišu razinu života ikad. Međutim, unatoč svim postignućima i koristima od 1951., danas je u pitanju opstanak europskog projekta. Zbog niza ozbiljnih problema poput trenutačne javnozdravstvene krize uzrokovane globalnom pandemijom bolesti COVID-19 i poteškoća s kojima se suočavaju europska nacionalna gospodarstva, porasta populizma, Brexita i nekontroliranih migracijskih tokova, EU je doživio moro", "A Párizsi Szerződést hetven évvel ezelőtt, 1951. április 18-én írták alá. Ez az epoch-készítő dokumentum az Európai Szén- és Acélközösség (ESZAK) létrehozásával lefektette a népek és nemzetek európai történelembe való integrációjára irányuló legnagyobb projekt alapjait, és Európát a világ egyik legbékesebb, legvirágzóbb és legstabilabb régiójává tette. A Párizsi Szerződés 70. évfordulója emlékeztet minket az európai integráció eredeti céljaira, valamint arra, hogy az egyesült Európa gondolata az elmúlt hét évtizedben kontinensünkre jutott. „A Párizsi Szerződés egyszerre örökölt és mandátum, következésképpen az európai integrációs folyamat továbbfejlesztésére kötelez minket. Ezért meg kell kérdeznünk magunktól, hogy mi a korunk \"széne és acélja\"\" – mondja Sandro GOZI, az UEF elnöke és európai parlamenti képviselő. „Milyen problémákkal kell szembenéznünk ma európaiként? Ennek kellene az Európa jövőjéről szóló konferencián a polgárokkal megvitatott első kérdésnek lennie\" – hangsúlyozza az UEF elnöke. Ma az európaiak valaha is a legmagasabb életszínvonalat élvezik. Az 1951 óta elért eredmények és előnyök ellenére azonban manapság az európai projekt túlélése forog kockán. Számos súlyos probléma, például a Covid19-világjárvány miatti jelenlegi közegészségügyi válság, valamint az európai nemzetgazdaságok ezt követő nehézségei, a populizmus erősödése, a brexit és az ellenőrizetlen migrációs áramlások miatt az EU megtapasztalta a zsúfoltságot", "Il trattato di Parigi è stato firmato settant'anni fa, il 18 aprile 1951. Questo documento epocale, con l'istituzione della Comunità europea del carbone e dell'acciaio (CECA), ha gettato le basi fondamentali per il più grande progetto di integrazione dei popoli e delle nazioni nella storia europea, rendendo l'Europa una delle regioni più pacifiche, prospere e stabili del mondo. Il 70º anniversario del trattato di Parigi ci ricorda gli obiettivi originari dell'integrazione europea e i risultati raggiunti dall'idea di un'Europa unita nel nostro continente negli ultimi sette decenni. \"Il trattato di Parigi è sia eredità che mandato e, di conseguenza, ci obbliga a sviluppare ulteriormente il processo di integrazione europea. Dobbiamo quindi chiederci quale sia il \"carbone e l'acciaio\" del nostro tempo \", afferma Sandro GOZI, presidente di UEF e deputato al Parlamento europeo. \"Quali sono i problemi che dobbiamo affrontare oggi uniti come europei? Questa dovrebbe essere la prima questione discussa con i cittadini in occasione della Conferenza sul futuro dell'Europa \", sottolinea il presidente dell'UEF. Oggi gli europei godono del più alto tenore di vita mai raggiunto. Tuttavia, nonostante tutti i risultati e i benefici ottenuti dal 1951, la sopravvivenza del progetto europeo è attualmente in gioco. Una serie di gravi problemi, quali l'attuale crisi sanitaria pubblica dovuta alla pandemia di Covid-19 e le conseguenti difficoltà incontrate dalle economie nazionali europee, l'ascesa del populismo, la Brexit e flussi migratori incontrollati, hanno portato l'UE ad affrontare il mo.", "Paryžiaus sutartis pasirašyta prieš septyniasdešimt metų, 1951 m. balandžio 18 d. Šiuo epoch-making dokumentu, įkuriančiu Europos anglių ir plieno bendriją (EAPB), buvo sukurtas pagrindas didžiausiam tautų ir tautų integracijos į Europos istoriją projektui, dėl kurio Europa tapo vienu taikiausių, turtingiausių ir stabiliausių pasaulio regionų. Paryžiaus sutarties 70-osios metinės primena mums apie pradinius Europos integracijos tikslus ir laimėjimus, kuriuos per pastaruosius septynis dešimtmečius mūsų žemyne pasiekė vieningos Europos idėja. „Paryžiaus sutartis yra ir palikimas, ir įgaliojimai, todėl privalome toliau plėtoti Europos integracijos procesą. Todėl turime pasiteirauti, kas mūsų laikais yra „akmens anglys ir plienas“, – sako Sandro GOZI, UEF prezidentas ir EP narys. „Kokios yra problemos, su kuriomis šiandien susiduriame kaip europiečiai? Tai turėtų būti pirmasis klausimas, aptartas su piliečiais konferencijoje dėl Europos ateities\", – pabrėžia Europos solidarumo korpuso pirmininkas. Šiandien europiečių gyvenimo lygis yra aukščiausias. Tačiau, nepaisant visų nuo 1951 m. pasiektų laimėjimų ir naudos, šiandien kyla pavojus Europos projekto išlikimui. Dėl daugelio rimtų problemų, pavyzdžiui, dabartinės visuomenės sveikatos krizės, kurią sukėlė COVID-19 pasaulinė pandemija, taip pat dėl vėlesnių sunkumų, su kuriais susiduria Europos šalių ekonomika, išaugęs populizmas, „Brexit’as“ ir nekontroliuojami migracijos srautai paskatino ES patirti mo.", "Parīzes līgumu parakstīja pirms septiņdesmit gadiem, 1951. gada 18. aprīlī. Šis epoču veidošanas dokuments, izveidojot Eiropas Ogļu un tērauda kopienu (EOTK), noteica galvenos pamatus lielākajam projektam par tautu un tautu integrāciju Eiropas vēsturē, padarot Eiropu par vienu no miermīlīgākajiem, pārtikušākajiem un stabilākajiem pasaules reģioniem. Parīzes līguma 70. gadadiena atgādina par Eiropas integrācijas sākotnējiem mērķiem un sasniegumiem, ko mūsu kontinentā pēdējo septiņu desmitgažu laikā ir sniegusi ideja par vienotu Eiropu. “Parīzes līgums ir gan mandāts, gan mandāts, un līdz ar to mums ir pienākums turpināt attīstīt Eiropas integrācijas procesu. Tāpēc mums ir sev jāuzdod jautājums, kas ir mūsu laika \"akmeņogles un tērauds\",\" saka ESF priekšsēdētājs un Eiropas Parlamenta deputāts Sandro GOZI. “Ar kādām problēmām šodien saskaramies kā eiropieši? Tam vajadzētu būt pirmajam jautājumam, kas ar pilsoņiem apspriests konferencē par Eiropas nākotni,\" uzsver ESF priekšsēdētājs. Šodien eiropiešiem ir līdz šim augstākais dzīves līmenis. Tomēr, neraugoties uz visiem sasniegumiem un ieguvumiem kopš 1951. gada, Eiropas projekta izdzīvošana mūsdienās ir apdraudēta. Vairākas nopietnas problēmas, piemēram, pašreizējā sabiedrības veselības krīze Covid-19 globālās pandēmijas dēļ, kā arī turpmākās grūtības, ar kurām saskaras Eiropas valstu ekonomika, populisma pieaugums, Brexit un nekontrolētas migrācijas plūsmas, ir likušas ES piedzīvot mo", "It-Trattat ta’ Pariġi ġie ffirmat sebgħin sena ilu, fit-18 ta’ April 1951. Dan id-dokument ta’ epoka, billi stabbilixxa l-Komunità Ewropea tal-Faħam u l-Azzar (KEFA), stabbilixxa l-pedamenti ewlenin għall-akbar proġett ta’ integrazzjoni tal-popli u n-nazzjonijiet fl-istorja Ewropea, u b’hekk l-Ewropa saret waħda mir-reġjuni l-aktar paċifiċi, prosperużi u stabbli tad-dinja. L-70 Anniversarju tat-Trattat ta’ Pariġi jfakkarna dwar l-għanijiet oriġinali tal-integrazzjoni Ewropea u l-kisbiet li l-idea ta’ Ewropa magħquda ġabet fil-kontinent tagħna matul dawn l-aħħar seba’ deċennji. “It-Trattat ta’ Pariġi huwa kemm legat kif ukoll mandat, u bħala konsegwenza jobbligana niżviluppaw aktar il-proċess ta’ integrazzjoni Ewropea. Għalhekk, irridu nistaqsu lilna nfusna x’inhuma l- “faħam u l-azzar” ta’ żmienna, qal Sandro GOZI, President ta’ UEF u MEP. “X’inhuma l-problemi li għandna nħabbtu wiċċna magħhom illum bħala Ewropej? Din għandha tkun l-ewwel mistoqsija diskussa maċ-ċittadini fil-Konferenza dwar il-Ġejjieni tal-Ewropa \", jenfasizza l-President tal-UEF. Illum, l-Ewropej igawdu l-ogħla livell ta’ għajxien li qatt kien hemm. Madankollu, minkejja l-kisbiet u l-benefiċċji kollha mill-1951, is-sopravivenza tal-proġett Ewropew illum tinsab fil-periklu. Għadd ta’ problemi serji bħall-kriżi tas-saħħa pubblika attwali minħabba l-pandemija globali tal-COVID-19 kif ukoll id-diffikultajiet sussegwenti li qed jiffaċċjaw l-ekonomiji nazzjonali Ewropej, iż-żieda fil-populiżmu, il-Brexit, u l-flussi migratorji bla kontroll wasslu lill-UE biex tesperjenza l-mo", "Het Verdrag van Parijs werd zeventig jaar geleden ondertekend, op 18 april 1951. Door de oprichting van de Europese Gemeenschap voor Kolen en Staal (EGKS) heeft dit document de basis gelegd voor het grootste project van de integratie van volkeren en naties in de Europese geschiedenis, waardoor Europa een van de meest vreedzame, welvarende en stabielere regio’s ter wereld is geworden. De 70e verjaardag van het Verdrag van Parijs herinnert ons aan de oorspronkelijke doelstellingen van de Europese integratie en aan de verwezenlijkingen van het idee van een verenigd Europa dat de afgelopen zeven decennia naar ons continent heeft geleid. „Het Verdrag van Parijs is zowel een erfenis als een mandaat en verplicht ons bijgevolg het Europese integratieproces verder te ontwikkelen. Daarom moeten we ons afvragen wat de „kolen en staal” van onze tijd zijn”, aldus Sandro GOZI, voorzitter van UEF en lid van het Europees Parlement. „Wat zijn de problemen waarmee we vandaag als Europeanen samen te maken hebben? Dit zou de eerste vraag moeten zijn die met de burgers wordt besproken tijdens de conferentie over de toekomst van Europa”, aldus de voorzitter van de Unie. Vandaag de dag genieten Europeanen de hoogste levensstandaard ooit. Ondanks alle resultaten en voordelen sinds 1951 staat het voortbestaan van het Europese project momenteel echter op het spel. Een aantal ernstige problemen, zoals de huidige volksgezondheidscrisis als gevolg van de COVID-19-pandemie en de daaruit voortvloeiende moeilijkheden waarmee de Europese nationale economieën worden geconfronteerd, de opkomst van populisme, de brexit en ongecontroleerde migratiestromen hebben de EU ertoe gebracht de mo te ervaren.", "18 kwietnia 1951 r. traktat paryski został podpisany siedemdziesiąt lat temu. Dokument ten, ustanawiając Europejską Wspólnotę Węgla i Stali (EWWiS), stworzył kluczowe podstawy dla największego projektu integracji narodów i narodów w historii Europy, dzięki czemu Europa stała się jednym z najbardziej pokojowych, zamożnych i stabilnych regionów świata. W 70. rocznicę traktatu paryskiego przypomniano nam o pierwotnych celach integracji europejskiej oraz o osiągnięciach, jakie przyniosło nasz kontynent w ciągu ostatnich siedmiu dziesięcioleci i idea zjednoczonej Europy. „Traktat paryski jest zarówno spuścizną, jak i mandatem, w związku z czym zobowiązuje nas do dalszego rozwijania procesu integracji europejskiej. W związku z tym musimy się zastanowić, czym jest \"węgiel i stal\" naszych czasów\" - mówi Sandro GOZI, przewodniczący UEF i poseł do PE. „Jakie problemy musimy dziś stawić czoła zjednoczeni jako Europejczycy? To pierwsza kwestia omawiana z obywatelami na konferencji w sprawie przyszłości Europy\" - podkreśla przewodniczący UEF. Dziś Europejczycy mają najwyższy poziom życia w historii. Niemniej jednak, pomimo wszystkich osiągnięć i korzyści od 1951 r., obecnie stawką jest przetrwanie projektu europejskiego. Szereg poważnych problemów, takich jak obecny kryzys w dziedzinie zdrowia publicznego spowodowany globalną pandemią COVID-19, a także wynikające z tego trudności, z jakimi borykają się europejskie gospodarki krajowe, wzrost populizmu, brexit i niekontrolowane przepływy migracyjne sprawiły, że UE doświadczyła męża.", "O Tratado de Paris foi assinado há setenta anos, em 18 de abril de 1951. Este documento epoxídico, através da criação da Comunidade Europeia do Carvão e do Aço (CECA), estabeleceu as bases fundamentais para o maior projeto de integração dos povos e nações da História Europeia, tornando a Europa uma das regiões mais pacíficas, prósperas e estáveis do mundo. O 70.º aniversário do Tratado de Paris recorda-nos os objetivos originais da integração europeia e as realizações que a ideia de uma Europa unida trouxe ao nosso continente ao longo das últimas sete décadas. «O Tratado de Paris é tanto um legado como um mandato, pelo que nos obriga a continuar a desenvolver o processo de integração europeia. Por conseguinte, temos de nos interrogarmos sobre o que é o «carvão e o aço» do nosso tempo», afirma Sandro GOZI, Presidente da UEF e deputado ao Parlamento Europeu. «Quais são os problemas que temos de enfrentar hoje unidos enquanto europeus? Esta deverá ser a primeira questão debatida com os cidadãos na Conferência sobre o Futuro da Europa», sublinha o Presidente da UEE. Hoje em dia, os europeus gozam do mais elevado nível de vida de sempre. No entanto, apesar de todas as realizações e benefícios desde 1951, a sobrevivência do projeto europeu está atualmente em jogo. Vários problemas graves, como a atual crise de saúde pública causada pela pandemia de COVID-19 a nível mundial, bem como as dificuldades que as economias nacionais europeias enfrentam, o aumento do populismo, o Brexit e os fluxos migratórios descontrolados levaram a UE a experimentar o Mmo", "Tratatul de la Paris a fost semnat în urmă cu șaptezeci de ani, la 18 aprilie 1951. Acest document de elaborare a epocii, prin instituirea Comunității Europene a Cărbunelui și Oțelului (CECO), a pus bazele esențiale pentru cel mai mare proiect de integrare a popoarelor și națiunilor din istoria europeană, făcând din Europa una dintre regiunile cele mai pașnice, prospere și stabile din lume. Cea de a 70-a aniversare a Tratatului de la Paris ne reamintește obiectivele inițiale ale integrării europene și realizările pe care ideea unei Europe unite le-a adus continentului nostru în ultimele șapte decenii. „Tratatul de la Paris este atât moștenit, cât și mandat și, în consecință, ne obligă să dezvoltăm în continuare procesul de integrare europeană. Prin urmare, trebuie să ne întrebăm care sunt „cărbunele și oțelul” din timpul nostru”, afirmă Sandro GOZI, președintele UEF și deputat european. „Care sunt problemele cu care ne confruntăm astăzi, uniți în calitate de europeni? Aceasta ar trebui să fie prima chestiune discutată cu cetățenii în cadrul Conferinței privind viitorul Europei”, subliniază președintele UEF. Astăzi, europenii se bucură de cel mai înalt nivel de trai din istorie. Cu toate acestea, în ciuda tuturor realizărilor și beneficiilor înregistrate începând din 1951, în prezent este în joc supraviețuirea proiectului european. O serie de probleme grave, cum ar fi actuala criză de sănătate publică cauzată de pandemia mondială de COVID-19, precum și dificultățile ulterioare cu care se confruntă economiile naționale europene, creșterea populismului, Brexitul și fluxurile necontrolate de migrație au determinat UE să trăiască", "Parížska zmluva bola podpísaná pred sedemdesiatimi rokmi 18. apríla 1951. V tomto dokumente sa vytvorením Európskeho spoločenstva uhlia a ocele (ESUO) položili základy najväčšieho projektu integrácie národov a národov do európskej histórie, čím sa Európa stala jedným z najnásilnejších, najprosperujúcejších a najstabilnejších regiónov sveta. Výročie Parížskej zmluvy nám pripomína pôvodné ciele európskej integrácie a úspechy, ktoré myšlienka zjednotenej Európy priniesla nášmu kontinentu za posledných sedem desaťročí. „Parížska zmluva je dedičstvom aj mandátom a v dôsledku toho nás zaväzuje ďalej rozvíjať európsky integračný proces. Preto si musíme položiť otázku, čo je \"uhlie a oceľ\" našej doby,\" hovorí predseda UEF a poslanec EP Sandro GOZI. „Aké sú problémy, ktorým dnes musíme čeliť zjednotení ako Európania? To by mala byť prvá otázka, o ktorej sa s občanmi diskutovalo na Konferencii o budúcnosti Európy,\" zdôrazňuje predseda UEF. Dnes majú Európania historicky najvyššiu životnú úroveň. Napriek všetkým úspechom a prínosom od roku 1951 je však v súčasnosti ohrozené prežitie európskeho projektu. Mnohé závažné problémy, ako napríklad súčasná kríza v oblasti verejného zdravia spôsobená globálnou pandémiou COVID-19, ako aj následné ťažkosti, ktorým európske národné hospodárstva čelia, nárast populizmu, brexit a nekontrolované migračné toky viedli EÚ k tomu, aby sa pocítila.", "Pariška pogodba je bila podpisana pred sedemdesetimi leti, 18. aprila 1951. S tem dokumentom o oblikovanju Evropske skupnosti za premog in jeklo (ESPJ) so bili postavljeni ključni temelji za največji projekt vključevanja narodov in narodov v evropsko zgodovino, s čimer je Evropa postala ena naj mirnejših, najuspešnejših in stabilnih regij na svetu. Ob 70. obletnici Pariške pogodbe nas spominjamo na prvotne cilje evropskega povezovanja in dosežke, ki jih je zamisel o združeni Evropi prinesla naši celini v zadnjih sedmih desetletjih. „Pariška pogodba je tako zapuščina kot mandat, zato nas zavezuje k nadaljnjemu razvoju procesa evropskega povezovanja. Zato se moramo vprašati, kaj sta „premog in jeklo“, pravi Sandro GOZI, predsednik UEF in poslanec Evropskega parlamenta. „Kakšne so težave, s katerimi se moramo danes soočiti kot Evropejci? To bi moralo biti prvo vprašanje, o katerem se je na konferenci o prihodnosti Evrope razpravljalo z državljani,\" poudarja predsednik UEF. Danes imajo Evropejci najvišji življenjski standard doslej. Kljub vsem dosežkom in koristim od leta 1951 pa je danes ogroženo preživetje evropskega projekta. Zaradi številnih resnih težav, kot so trenutna javnozdravstvena kriza zaradi svetovne pandemije covida-19 ter posledične težave, s katerimi se soočajo evropska nacionalna gospodarstva, vzpon populizma, izstop Združenega kraljestva iz EU in nenadzorovani migracijski tokovi, je EU doživljala mo", "Parisfördraget undertecknades för sjuttio år sedan, den 18 april 1951. Detta epochingdokument, genom inrättandet av Europeiska kol- och stålgemenskapen (EKSG), lade grunden för det största projektet för integration av folk och nationer i Europas historia och gjorde Europa till en av världens mest fredliga, välmående och stabila regioner. I 70-årsdagen av Parisfördraget påminns oss om den europeiska integrationens ursprungliga mål och de resultat som idén om ett enat Europa har fört fram för vår kontinent under de senaste sju årtiondena. ”Parisfördraget är både arv och mandat och tvingar oss därför att vidareutveckla den europeiska integrationsprocessen. Därför måste vi fråga oss vad vår tids ”kol och stål” är, säger Sandro GOZI, ordförande för UEF och ledamot av Europaparlamentet. ”Vilka är de problem som vi står inför i dag tillsammans som européer? Detta bör vara den första frågan som diskuteras med medborgarna vid konferensen om Europas framtid ”, understryker ordföranden för UEF. I dag har européerna den högsta levnadsstandarden någonsin. Trots alla resultat och fördelar sedan 1951 står dock det europeiska projektets överlevnad på spel i dag. Ett antal allvarliga problem, såsom den nuvarande folkhälsokrisen till följd av covid-19-pandemin och de därpå följande svårigheterna för de nationella ekonomierna i Europa, den ökande populismen, brexit och de okontrollerade migrationsströmmarna har fått EU att uppleva mo."]]
Deletions
-["The Treaty of Paris was signed seventy years ago, on 18 April 1951. This epoch-making document, by establishing the European Coal and Steel Community (ECSC), laid down the key foundations for the greatest project of integration of peoples and nations in European history, making Europe one of the most peaceful, prosperous and stable regions of the world. \n\nThe 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original goals of European integration and the achievements the idea of a united Europe has brought to our continent over the past seven decades. “The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. “What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President.--Today, Europeans enjoy the highest standard of living ever. However, despite all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays. A number of severe problems such as the current public health crisis due to the Covid-19 global pandemic as well as the subsequent difficulties that European national economies are facing, the rise of populism, Brexit, and uncontrolled migration flows have led the EU to experience the mo", ["Парижкият договор е подписан преди седемдесет години, на 18 април 1951 г. Този епохотворчески документ, чрез създаването на Европейската общност за въглища и стомана (ЕОВС), положи основите на най-големия проект за интеграция на народите и нациите в европейската история, превръщайки Европа в един от най-мирните, проспериращи и стабилни региони в света. 70-ата годишнина от Парижкия договор ни напомня за първоначалните цели на европейската интеграция и за постиженията, които идеята за обединена Европа донесе на нашия континент през последните седем десетилетия. \"Парижкият договор е както наследство, така и мандат, и следователно ни задължава да продължим да развиваме процеса на европейска интеграция. Ето защо трябва да се запитаме какво представляват „въглища и стомана„на нашето време“, казва Сандро ГОЗИ, председател на СЕФ и член на ЕП. \"Какви са проблемите, пред които сме изправени днес, обединени като европейци? Това следва да бъде първият въпрос, обсъден с гражданите на Конференцията за бъдещето на Европа\", подчертава председателят на СЕФ. Днес европейците се радват на най-високия стандарт на живот. Въпреки всички постижения и ползи от 1951 г. насам обаче оцеляването на европейския проект е застрашено в днешно време. Редица сериозни проблеми, като настоящата криза в областта на общественото здраве поради световната пандемия от Covid-19, както и последвалите трудности, пред които са изправени европейските национални икономики, възходът на популизма, излизането на Обединеното кралство от ЕС и неконтролираните миграционни потоци, доведоха до преживяване от страна на ЕС.", "Pařížská smlouva byla podepsána před sedmdesáti lety dne 18. dubna 1951. Tento epochový dokument založením Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) položil klíčové základy pro největší projekt integrace národů a národů v evropských dějinách, díky němuž se Evropa stala jedním z nejlidnatých, prosperujících a nejstabilnějších regionů světa. Výročí Pařížské smlouvy nám připomíná původní cíle evropské integrace a úspěchy, které v posledních sedmi desetiletích přinesla myšlenka sjednocené Evropy na náš kontinent. „Pařížská smlouva je dědictvím i mandátem, a v důsledku toho nás zavazuje k dalšímu rozvoji evropského integračního procesu. Musíme si proto položit otázku, co je \"uhlí a ocel\" naší doby,\" říká Sandro GOZI, předseda UEF a poslanec Evropského parlamentu. „Jaké problémy musíme dnes řešit jako Evropané? Mělo by se jednat o první otázku, která byla projednána s občany na konferenci o budoucnosti Evropy,\" zdůrazňuje předseda UEF. Evropané mají dnes nejvyšší životní úroveň. Navzdory všem úspěchům a přínosům od roku 1951 je však v sázce přežití evropského projektu. Řada vážných problémů, jako je současná krize v oblasti veřejného zdraví způsobená globální pandemií COVID-19 a následné obtíže, kterým čelí evropské ekonomiky, vzestup populismu, brexit a nekontrolované migrační toky vedly EU k tomu, aby zažila mo", "Paris-traktaten blev undertegnet for halvfjerds år siden, den 18. april 1951. Dette epochgivningsdokument skabte med oprettelsen af Det Europæiske Kul- og Stålfællesskab (EKSF) det vigtigste grundlag for det største projekt om integration af befolkninger og nationer i europæisk historie og gjorde Europa til en af de mest fredelige, velstående og stabile regioner i verden. 70-året for Paristraktaten minder os om de oprindelige mål for europæisk integration og de resultater, der er opnået med idéen om et forenet Europa på vores kontinent i løbet af de sidste syv årtier. \"Paristraktaten er både eftermæle og mandat og forpligter os derfor til at videreudvikle den europæiske integrationsproces. Vi må derfor spørge os selv, hvad \"kul og stål\" i vor tid er \", siger Sandro GOZI, formand for UEF og medlem af Europa-Parlamentet. \"Hvad er de problemer, vi står over for i dag som europæere? Dette bør være det første spørgsmål, der drøftes med borgerne på konferencen om Europas fremtid \", understreger UEF-formanden. I dag har europæerne den højeste levestandard nogensinde. På trods af alle de resultater og fordele, der er opnået siden 1951, står det europæiske projekts overlevelse imidlertid på spil i dag. En række alvorlige problemer såsom den aktuelle folkesundhedskrise som følge af covid-19-pandemien samt de efterfølgende vanskeligheder, som de europæiske nationale økonomier står over for, den stigende populisme, brexit og ukontrollerede migrationsstrømme har fået EU til at opleve moden.", "Der Vertrag von Paris wurde vor siebzig Jahren, am 18. April 1951, unterzeichnet. Mit der Gründung der Europäischen Gemeinschaft für Kohle und Stahl (EGKS) wurden mit diesem Dokument die wichtigsten Grundlagen für das größte Projekt der Integration der Völker und Nationen in der europäischen Geschichte geschaffen, das Europa zu einer der friedlichsten, wohlhabendsten und stabilsten Regionen der Welt macht. Der 70. Jahrestag des Pariser Vertrags erinnert uns an die ursprünglichen Ziele der europäischen Integration und an die Errungenschaften, die die Idee eines vereinten Europas in den letzten sieben Jahrzehnten unserem Kontinent gebracht hat. „Der Pariser Vertrag ist sowohl Altlast als auch Mandat und verpflichtet uns daher, den europäischen Integrationsprozess weiterzuentwickeln. Daher müssen wir uns fragen, was „Kohle und Stahl“ unserer Zeit sind“, so Sandro GOZI, Präsident der UEF und MdEP. „Welche Probleme müssen wir heute als Europäer gemeinsam bewältigen? Dies sollte die erste Frage sein, die auf der Konferenz zur Zukunft Europas mit den Bürgern erörtert wird“, unterstrich der Vorsitzende der UEF-Gruppe. Heute genießen die Europäer den höchsten Lebensstandard je. Trotz aller Errungenschaften und Vorteile seit 1951 steht heutzutage jedoch das Überleben des europäischen Projekts auf dem Spiel. Eine Reihe schwerwiegender Probleme, wie die derzeitige Krise im Bereich der öffentlichen Gesundheit aufgrund der globalen COVID-19-Pandemie und die sich daraus ergebenden Schwierigkeiten der europäischen Volkswirtschaften, der zunehmende Populismus, der Brexit und unkontrollierte Migrationsströme haben die EU dazu veranlasst, das Thema zu erleben.", "Η Συνθήκη των Παρισίων υπεγράφη πριν από εβδομήντα χρόνια, στις 18 Απριλίου 1951. Αυτό το έγγραφο εποχής, με την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας Άνθρακα και Χάλυβα (ΕΚΑΧ), έθεσε τα βασικά θεμέλια για το μεγαλύτερο εγχείρημα της ενσωμάτωσης των λαών και των εθνών στην ευρωπαϊκή ιστορία, καθιστώντας την Ευρώπη μία από τις πιο ειρηνικές, ευημερούσες και σταθερές περιοχές του κόσμου. Η 70ή επέτειος της Συνθήκης του Παρισιού μας υπενθυμίζει τους αρχικούς στόχους της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης και τα επιτεύγματα που η ιδέα μιας ενωμένης Ευρώπης έφερε στην ήπειρό μας τις τελευταίες επτά δεκαετίες. «Η Συνθήκη του Παρισιού αποτελεί κληροδότημα και εντολή και, κατά συνέπεια, μας υποχρεώνει να αναπτύξουμε περαιτέρω τη διαδικασία της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης. Ως εκ τούτου, πρέπει να αναρωτηθούμε τι είναι ο «άνθρακας και ο χάλυβας» της εποχής μας», δηλώνει ο Sandro GOZI, πρόεδρος της UEF και βουλευτής του ΕΚ. «Ποια είναι τα προβλήματα που πρέπει να αντιμετωπίσουμε σήμερα ενωμένοι ως Ευρωπαίοι; Αυτό θα πρέπει να είναι το πρώτο θέμα που συζητήθηκε με τους πολίτες στη Διάσκεψη για το Μέλλον της Ευρώπης», υπογραμμίζει ο Πρόεδρος της UEF. Σήμερα, οι Ευρωπαίοι απολαμβάνουν το υψηλότερο επίπεδο διαβίωσης μέχρι σήμερα. Ωστόσο, παρά τα επιτεύγματα και τα οφέλη από το 1951, η επιβίωση του ευρωπαϊκού εγχειρήματος διακυβεύεται σήμερα. Ορισμένα σοβαρά προβλήματα, όπως η τρέχουσα κρίση στον τομέα της δημόσιας υγείας λόγω της παγκόσμιας πανδημίας Covid-19, καθώς και οι επακόλουθες δυσκολίες που αντιμετωπίζουν οι ευρωπαϊκές εθνικές οικονομίες, η άνοδος του λαϊκισμού, το Brexit και οι ανεξέλεγκτες μεταναστευτικές ροές οδήγησαν την ΕΕ να βιώσει το mo", "The Treaty of Paris was signed seven years ago, on 18 April 1951. This epoch-making document, by establishing the European Coal and Steel Community (ECSC), laid down down the key developments for the transition project of integration of peoples and nations in European history, making Europe one of the most popular, prosperous and stable regions of the world. The 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original merits of European integration and the achievement of the idea of a unified Europe has come to our continent over the past seven decades. ‘The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask Ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. ‘What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President. Today, Europeans enjoy the high standard of living ever. However, waste all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays. A number of severe problems such as the current public health crisis due to the Covid-19 global pandemic as well as the subsequent differences that European national economies are affected, the rise of populism, Brexit, and uncontrolled migration flows have led the EU to experience the mo", "El Tratado de París se firmó hace setenta años, el 18 de abril de 1951. Este documento de conmemoración, mediante la creación de la Comunidad Europea del Carbón y del Acero (CECA), sentó las bases clave para el mayor proyecto de integración de pueblos y naciones en la historia europea, haciendo de Europa una de las regiones más pacíficas, prósperas y estables del mundo. El 70.º aniversario del Tratado de París nos recuerda los objetivos originales de la integración europea y los logros que la idea de una Europa unida ha traído a nuestro continente en las últimas siete décadas. «El Tratado de París es un legado y un mandato, por lo que nos obliga a seguir desarrollando el proceso de integración europea. Por lo tanto,
Additions
- +["The 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original goals of European integration and the achievements the idea of a united Europe has brought to our continent over the past seven decades. “The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. “What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President.
- +
- +Today, Europeans enjoy the highest standard of living ever. However, despite all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays.\n\nIn the Conference on the Future of Europe, the UEF strongly calls on the EU's political representatives to find the courage that the Founding Mothers and Fathers had in 1951 and lead the EU to become more united: federal, sovereign and democratic\n\n\"The COVID pandemic has offered us an opportunity to respond to the demands of EU citizens for more solidarity, decisive action towards a Health Union, an ambitious climate policy , and a fair digital transition. The legacy of the Treaty of Paris for the present and the future of our continent is to turn this opportunity into a reality by implementing the goal set by the ECSC: a federal Europe!\"", ["Парижкият договор е подписан преди седемдесет години, на 18 април 1951 г. Този епохотворчески документ, чрез създаването на Европейската общност за въглища и стомана (ЕОВС), положи основите на най-големия проект за интеграция на народите и нациите в европейската история, превръщайки Европа в един от най-мирните, проспериращи и стабилни региони в света. 70-ата годишнина от Парижкия договор ни напомня за първоначалните цели на европейската интеграция и за постиженията, които идеята за обединена Европа донесе на нашия континент през последните седем десетилетия. \"Парижкият договор е както наследство, така и мандат, и следователно ни задължава да продължим да развиваме процеса на европейска интеграция. Ето защо трябва да се запитаме какво представляват „въглища и стомана„на нашето време“, казва Сандро ГОЗИ, председател на СЕФ и член на ЕП. \"Какви са проблемите, пред които сме изправени днес, обединени като европейци? Това следва да бъде първият въпрос, обсъден с гражданите на Конференцията за бъдещето на Европа\", подчертава председателят на СЕФ. Днес европейците се радват на най-високия стандарт на живот. Въпреки всички постижения и ползи от 1951 г. насам обаче оцеляването на европейския проект е застрашено в днешно време. Редица сериозни проблеми, като настоящата криза в областта на общественото здраве поради световната пандемия от Covid-19, както и последвалите трудности, пред които са изправени европейските национални икономики, възходът на популизма, излизането на Обединеното кралство от ЕС и неконтролираните миграционни потоци, доведоха до преживяване от страна на ЕС.", "Pařížská smlouva byla podepsána před sedmdesáti lety dne 18. dubna 1951. Tento epochový dokument založením Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) položil klíčové základy pro největší projekt integrace národů a národů v evropských dějinách, díky němuž se Evropa stala jedním z nejlidnatých, prosperujících a nejstabilnějších regionů světa. Výročí Pařížské smlouvy nám připomíná původní cíle evropské integrace a úspěchy, které v posledních sedmi desetiletích přinesla myšlenka sjednocené Evropy na náš kontinent. „Pařížská smlouva je dědictvím i mandátem, a v důsledku toho nás zavazuje k dalšímu rozvoji evropského integračního procesu. Musíme si proto položit otázku, co je \"uhlí a ocel\" naší doby,\" říká Sandro GOZI, předseda UEF a poslanec Evropského parlamentu. „Jaké problémy musíme dnes řešit jako Evropané? Mělo by se jednat o první otázku, která byla projednána s občany na konferenci o budoucnosti Evropy,\" zdůrazňuje předseda UEF. Evropané mají dnes nejvyšší životní úroveň. Navzdory všem úspěchům a přínosům od roku 1951 je však v sázce přežití evropského projektu. Řada vážných problémů, jako je současná krize v oblasti veřejného zdraví způsobená globální pandemií COVID-19 a následné obtíže, kterým čelí evropské ekonomiky, vzestup populismu, brexit a nekontrolované migrační toky vedly EU k tomu, aby zažila mo", "Paris-traktaten blev undertegnet for halvfjerds år siden, den 18. april 1951. Dette epochgivningsdokument skabte med oprettelsen af Det Europæiske Kul- og Stålfællesskab (EKSF) det vigtigste grundlag for det største projekt om integration af befolkninger og nationer i europæisk historie og gjorde Europa til en af de mest fredelige, velstående og stabile regioner i verden. 70-året for Paristraktaten minder os om de oprindelige mål for europæisk integration og de resultater, der er opnået med idéen om et forenet Europa på vores kontinent i løbet af de sidste syv årtier. \"Paristraktaten er både eftermæle og mandat og forpligter os derfor til at videreudvikle den europæiske integrationsproces. Vi må derfor spørge os selv, hvad \"kul og stål\" i vor tid er \", siger Sandro GOZI, formand for UEF og medlem af Europa-Parlamentet. \"Hvad er de problemer, vi står over for i dag som europæere? Dette bør være det første spørgsmål, der drøftes med borgerne på konferencen om Europas fremtid \", understreger UEF-formanden. I dag har europæerne den højeste levestandard nogensinde. På trods af alle de resultater og fordele, der er opnået siden 1951, står det europæiske projekts overlevelse imidlertid på spil i dag. En række alvorlige problemer såsom den aktuelle folkesundhedskrise som følge af covid-19-pandemien samt de efterfølgende vanskeligheder, som de europæiske nationale økonomier står over for, den stigende populisme, brexit og ukontrollerede migrationsstrømme har fået EU til at opleve moden.", "Der Vertrag von Paris wurde vor siebzig Jahren, am 18. April 1951, unterzeichnet. Mit der Gründung der Europäischen Gemeinschaft für Kohle und Stahl (EGKS) wurden mit diesem Dokument die wichtigsten Grundlagen für das größte Projekt der Integration der Völker und Nationen in der europäischen Geschichte geschaffen, das Europa zu einer der friedlichsten, wohlhabendsten und stabilsten Regionen der Welt macht. Der 70. Jahrestag des Pariser Vertrags erinnert uns an die ursprünglichen Ziele der europäischen Integration und an die Errungenschaften, die die Idee eines vereinten Europas in den letzten sieben Jahrzehnten unserem Kontinent gebracht hat. „Der Pariser Vertrag ist sowohl Altlast als auch Mandat und verpflichtet uns daher, den europäischen Integrationsprozess weiterzuentwickeln. Daher müssen wir uns fragen, was „Kohle und Stahl“ unserer Zeit sind“, so Sandro GOZI, Präsident der UEF und MdEP. „Welche Probleme müssen wir heute als Europäer gemeinsam bewältigen? Dies sollte die erste Frage sein, die auf der Konferenz zur Zukunft Europas mit den Bürgern erörtert wird“, unterstrich der Vorsitzende der UEF-Gruppe. Heute genießen die Europäer den höchsten Lebensstandard je. Trotz aller Errungenschaften und Vorteile seit 1951 steht heutzutage jedoch das Überleben des europäischen Projekts auf dem Spiel. Eine Reihe schwerwiegender Probleme, wie die derzeitige Krise im Bereich der öffentlichen Gesundheit aufgrund der globalen COVID-19-Pandemie und die sich daraus ergebenden Schwierigkeiten der europäischen Volkswirtschaften, der zunehmende Populismus, der Brexit und unkontrollierte Migrationsströme haben die EU dazu veranlasst, das Thema zu erleben.", "Η Συνθήκη των Παρισίων υπεγράφη πριν από εβδομήντα χρόνια, στις 18 Απριλίου 1951. Αυτό το έγγραφο εποχής, με την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας Άνθρακα και Χάλυβα (ΕΚΑΧ), έθεσε τα βασικά θεμέλια για το μεγαλύτερο εγχείρημα της ενσωμάτωσης των λαών και των εθνών στην ευρωπαϊκή ιστορία, καθιστώντας την Ευρώπη μία από τις πιο ειρηνικές, ευημερούσες και σταθερές περιοχές του κόσμου. Η 70ή επέτειος της Συνθήκης του Παρισιού μας υπενθυμίζει τους αρχικούς στόχους της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης και τα επιτεύγματα που η ιδέα μιας ενωμένης Ευρώπης έφερε στην ήπειρό μας τις τελευταίες επτά δεκαετίες. «Η Συνθήκη του Παρισιού αποτελεί κληροδότημα και εντολή και, κατά συνέπεια, μας υποχρεώνει να αναπτύξουμε περαιτέρω τη διαδικασία της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης. Ως εκ τούτου, πρέπει να αναρωτηθούμε τι είναι ο «άνθρακας και ο χάλυβας» της εποχής μας», δηλώνει ο Sandro GOZI, πρόεδρος της UEF και βουλευτής του ΕΚ. «Ποια είναι τα προβλήματα που πρέπει να αντιμετωπίσουμε σήμερα ενωμένοι ως Ευρωπαίοι; Αυτό θα πρέπει να είναι το πρώτο θέμα που συζητήθηκε με τους πολίτες στη Διάσκεψη για το Μέλλον της Ευρώπης», υπογραμμίζει ο Πρόεδρος της UEF. Σήμερα, οι Ευρωπαίοι απολαμβάνουν το υψηλότερο επίπεδο διαβίωσης μέχρι σήμερα. Ωστόσο, παρά τα επιτεύγματα και τα οφέλη από το 1951, η επιβίωση του ευρωπαϊκού εγχειρήματος διακυβεύεται σήμερα. Ορισμένα σοβαρά προβλήματα, όπως η τρέχουσα κρίση στον τομέα της δημόσιας υγείας λόγω της παγκόσμιας πανδημίας Covid-19, καθώς και οι επακόλουθες δυσκολίες που αντιμετωπίζουν οι ευρωπαϊκές εθνικές οικονομίες, η άνοδος του λαϊκισμού, το Brexit και οι ανεξέλεγκτες μεταναστευτικές ροές οδήγησαν την ΕΕ να βιώσει το mo", "The Treaty of Paris was signed seven years ago, on 18 April 1951. This epoch-making document, by establishing the European Coal and Steel Community (ECSC), laid down down the key developments for the transition project of integration of peoples and nations in European history, making Europe one of the most popular, prosperous and stable regions of the world. The 70th Anniversary of the Treaty of Paris reminds us of the original merits of European integration and the achievement of the idea of a unified Europe has come to our continent over the past seven decades. ‘The Paris Treaty is both legacy and mandate, and as a consequence obliges us to develop further the European integration process. Therefore, we have to ask Ourselves what the “coal and steel” of our time are”, says Sandro GOZI, President of UEF and MEP. ‘What are the problems that we have to face today united as Europeans? This should be the first question discussed with citizens at the Conference on the Future of Europe”, underlines the UEF-President. Today, Europeans enjoy the high standard of living ever. However, waste all the achievements and benefits since 1951, the survival of the European project is at stake nowadays. A number of severe problems such as the current public health crisis due to the Covid-19 global pandemic as well as the subsequent differences that European national economies are affected, the rise of populism, Brexit, and uncontrolled migration flows have led the EU to experience the mo", "El Tratado de París se firmó hace setenta años, el 18 de abril de 1951. Este documento de conmemoración, mediante la creación de la Comunidad Europea del Carbón y del Acero (CECA), sentó las bases clave para el mayor proyecto de integración de pueblos y naciones en la historia europea, haciendo de Europa una de las regiones más pacíficas, prósperas y estables del mundo. El 70.º aniversario del Tratado de París nos recuerda los objetivos originales de la integración europea y los logros que la idea de una Europa unida ha traído a nuestro continente en las últimas siete décadas. «El Tratado de París es un legado y un mandato, por lo que nos obliga a seguir desarrollando el proceso de integración europea. Por lo tanto,
Version author
Alejandra Almarcha
Version created at
19/04/2021 13:48