Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: f3af8038e2538c6debc78fa5d57790472ad60e1c3684b2d1a7b3aedd7626babd

Source: {"body":{"de":"Hier wird auf drastische Art deutlich, wie weit wir uns in unserem Handeln von Werten und humanen Überzeugungen entfernen können. Durch beharrliche Wiederholung angeblicher real­poli­tischer Zwänge gewöhnen wir uns an Handlungen, die uns zutiefst zu wider sein müssten, und nehmen sie als normal hin. Wir handeln gegen unsere eigenen Interessen, gefährden unsere eigene Zukunft. Über 800.000 Menschen sterben jährlich an Hunger (WHO, 2017), über 80 Millionen Menschen sind weltweit auf der Flucht. Von 7 1/2 Milliarden Menschen lebt 1 Milliarde in Überfluss-Gesellschaften, 6 1/2 Milliarden überwiegend in Mangellage. Die Schere zwischen Arm und Reich klafft weltweit und auch in Europa seit Jahrzehnten immer weiter und zunehmend beschleunigt auseinander. Die Klimakatastrophe fordert heute schon ungezählte Opfer im pazifischen Raum, immer mehr auch bei uns. Längst sterben jedes Jahr über einhundert fünfzig Tausend Menschen vor den Toren Europas, verdursten in den Wüsten Afrikas, ertrinken im Mittelmeer, vegetieren und sterben in von den Westeuropäern finan­zierten Konzentrations-Camps in Ungarn, Serbien, der Türkei, Syrien, Libyen, aktuell in Polen und Belarus. Wir konstatieren ungerührt: \"Wir können die doch nicht alle herein lassen\". Ja, das ist richtig. Aber glauben wir wirklich, dass wir die eine Milliarde Menschen, die in Afrika in den kommenden drei Jahrzehnten geboren werden, auf Dauer von uns fern halten können? Und um welchen Preis werden unsere Versuche dazu erkauft.","machine_translations":{"bg":"Тук става ясно по драстичен начин колко далеч можем да се отдалечим от ценностите и човешките вярвания в нашите действия. Като постоянно повтаряме предполагаемите реални политически ограничения, ние свикнахме с действия, които трябва да бъдат дълбоко против нас и да ги приемем като нормални. Ние действаме срещу собствените си интереси, застрашаваме собственото си бъдеще. Всяка година повече от 800 000 души умират от глад (СЗО, 2017 г.) и повече от 80 милиона души се укриват в световен мащаб. От 7 1/2 милиарда души живеят 1 милиард души в богати общества, 6 1/2 милиарда души са предимно в недостиг. Разликата между бедните и богатите се увеличава в световен мащаб, а също и в Европа в продължение на десетилетия и се ускорява все повече. Климатичната катастрофа вече призовава за безброй жертви в Тихоокеанския регион и все повече и повече за нас. Над сто и петдесет хиляди души умират всяка година на портите на Европа, жадни в пустините на Африка, давещи се в Средиземно море, вегетационни и умиращи в концентрационни лагери, финансирани от западноевропейците в Унгария, Сърбия, Турция, Сирия, Либия, понастоящем в Полша и Беларус. Ние заявяваме без разбъркване: Не можем да ги пуснем всички вътре. Да, точно така. Но наистина ли вярваме, че можем да задържим един милиард души, родени в Африка през следващите три десетилетия, далеч от нас в дългосрочен план? И на каква цена ще бъдат закупени нашите опити.","cs":"Zde je drastickým způsobem jasné, jak daleko se můžeme odklonit od hodnot a lidských přesvědčení v našich činech. Vytrvalým opakováním údajných skutečných politických omezení jsme si zvykli na akce, které musí být hluboce proti nám a přijmout je jako normální. Jednáme proti vlastním zájmům, ohrožujeme naši vlastní budoucnost. Více než 800 000 lidí umírá hladem každý rok (WHO, 2017) a na celém světě je na útěku více než 80 milionů lidí. Ze 7 1/2 miliardy lidí žije 1 miliarda v bohatých společnostech, 6 1/2 miliardy většinou v nedostatku. Propast mezi chudými a bohatými se po desetiletí prohlubuje po celém světě i v Evropě a stále se zrychluje. Klimatická katastrofa již vyžaduje nespočet obětí v Tichomoří a stále více i s námi. Více než sto padesát tisíc lidí každoročně umírá u bran Evropy, žízní v afrických pouštích, utopí se ve Středomoří, vegetují a umírají v koncentračních táborech financovaných západními Evropany v Maďarsku, Srbsku, Turecku, Sýrii, Libyi, v současné době v Polsku a Bělorusku. Uvádíme bez míchání: Nemůžeme je všechny pustit dovnitř. Jo, přesně tak. Opravdu však věříme, že můžeme udržet miliardu lidí narozených v Africe v příštích třech desetiletích daleko od nás v dlouhodobém horizontu? A za jakou cenu budou naše pokusy zakoupeny.","da":"Her bliver det på en drastisk måde klart, hvor langt vi kan bevæge os væk fra værdier og menneskelige overbevisninger i vores handlinger. Ved vedvarende at gentage påståede reelle politiske begrænsninger vænner vi os til handlinger, der skal være dybt imod os og acceptere dem som normale. Vi handler imod vores egne interesser og bringer vores egen fremtid i fare. Mere end 800.000 mennesker dør af sult hvert år (WHO, 2017), og mere end 80 millioner mennesker er på flugt på verdensplan. Ud af 7 1/2 mia. mennesker lever 1 mia. mennesker i velhavende samfund, hvoraf 6 1/2 milliarder oftest mangler. Kløften mellem de fattige og de rige er blevet større på verdensplan og også i Europa i årtier og er i stigende grad stigende. Klimakatastrofen kræver allerede utallige ofre i Stillehavsområdet og mere og mere også med os. Mere end et hundrede og halvtreds tusinde mennesker dør hvert år ved Europas porte, tørstig i Afrikas ørkener, drukning i Middelhavet, vegetation og døende i koncentrationslejre finansieret af Vesteuropæerne i Ungarn, Serbien, Tyrkiet, Syrien, Libyen, i øjeblikket i Polen og Hviderusland. Vi siger uden omrøring: Vi kan ikke lukke dem alle ind. Ja, det er rigtigt. Men tror vi virkelig, at vi kan holde de 1 milliard mennesker, der er født i Afrika i løbet af de næste tre årtier, væk fra os på lang sigt? Og til hvilken pris vil vores forsøg blive købt.","el":"Εδώ γίνεται σαφές με δραστικό τρόπο πόσο μακριά μπορούμε να απομακρυνθούμε από τις αξίες και τις ανθρώπινες πεποιθήσεις στις ενέργειές μας. Επαναλαμβάνοντας επίμονα τους υποτιθέμενους πραγματικούς πολιτικούς περιορισμούς, συνηθίζουμε σε ενέργειες που πρέπει να είναι βαθιά αντίθετες προς εμάς και να τις αποδεχόμαστε ως κανονικές. Ενεργούμε ενάντια στα δικά μας συμφέροντα, διακινδυνεύουμε το μέλλον μας. Περισσότεροι από 800.000 άνθρωποι πεθαίνουν από την πείνα κάθε χρόνο (ΠΟΥ, 2017), και πάνω από 80 εκατομμύρια άνθρωποι βρίσκονται στο τρέξιμο σε όλο τον κόσμο. Από τα 7 1/2 δισεκατομμύρια άτομα ζουν 1 δισεκατομμύριο σε εύπορες κοινωνίες, 6 1/2 δισεκατομμύρια κυρίως σε ελλείψεις. Το χάσμα μεταξύ των φτωχών και των πλουσίων έχει διευρυνθεί παγκοσμίως και στην Ευρώπη εδώ και δεκαετίες και επιταχύνεται όλο και περισσότερο. Η κλιματική καταστροφή απαιτεί ήδη αμέτρητες απώλειες στην περιοχή του Ειρηνικού, καθώς και όλο και περισσότερο μαζί μας. Περισσότεροι από εκατό πενήντα χιλιάδες άνθρωποι πεθαίνουν κάθε χρόνο στις πύλες της Ευρώπης, διψασμένοι στις ερήμους της Αφρικής, πνιγμένοι στη Μεσόγειο, φυτεύοντας και πεθαίνουν σε στρατόπεδα συγκέντρωσης που χρηματοδοτούνται από τους Δυτικοευρωπαίους στην Ουγγαρία, τη Σερβία, την Τουρκία, τη Συρία, τη Λιβύη, σήμερα στην Πολωνία και τη Λευκορωσία. Δηλώνουμε χωρίς ανάδευση: Δεν μπορούμε να τους αφήσουμε όλους να μπουν. Ναι, σωστά. Αλλά πιστεύουμε πραγματικά ότι μπορούμε να κρατήσουμε μακροπρόθεσμα το ένα δισεκατομμύριο ανθρώπους που γεννήθηκαν στην Αφρική τις επόμενες τρεις δεκαετίες μακριά από εμάς; Και σε ποια τιμή θα αγοραστούν οι προσπάθειές μας.","en":"Here it becomes clear in a drastic way how far we can move away from values and human beliefs in our actions. By perseveringly repeating alleged real political constraints, we become accustomed to actions that must be deeply opposed to us and accept them as normal. We act against our own interests, jeopardise our own future. More than 800,000 people die of hunger every year (WHO, 2017), and more than 80 million people are on the run worldwide. Out of 7 1/2 billion people live 1 billion in affluent societies, 6 1/2 billion mostly in shortages. The gap between the poor and the rich has widened worldwide and also in Europe for decades and is increasingly accelerating. The climate catastrophe is already calling for countless casualties in the Pacific region, and more and more also with us. More than one hundred fifty thousand people die each year at the gates of Europe, thirsty in the deserts of Africa, drowning in the Mediterranean, vegetating and dying in concentration camps funded by the Western Europeans in Hungary, Serbia, Turkey, Syria, Libya, currently in Poland and Belarus. We state without stirring: We can't let them all in. Yeah, that’s right. But do we really believe that we can keep the one billion people born in Africa over the next three decades away from us in the long term? And at what price will our attempts be bought.","es":"Aquí queda claro de manera drástica hasta qué punto podemos alejarnos de los valores y creencias humanas en nuestras acciones. Al repetir perseverantemente las supuestas limitaciones políticas reales, nos acostumbramos a acciones que deben ser profundamente opuestas a nosotros y aceptarlas como normales. Actuamos en contra de nuestros propios intereses, poniendo en peligro nuestro propio futuro. Más de 800.000 personas mueren de hambre cada año (OMS, 2017), y más de 80 millones de personas están huyendo en todo el mundo. De los 7 1/2 mil millones de personas viven mil millones en sociedades prósperas, 6 1/2 mil millones en su mayoría en escasez. La brecha entre los pobres y los ricos se ha ampliado en todo el mundo y también en Europa durante décadas y se está acelerando cada vez más. La catástrofe climática ya está exigiendo innumerables víctimas en la región del Pacífico, y más y más también con nosotros. Más de ciento cincuenta mil personas mueren cada año a las puertas de Europa, sedientas en los desiertos de África, ahogandose en el Mediterráneo, vegetándose y muriendo en campos de concentración financiados por los europeos occidentales en Hungría, Serbia, Turquía, Siria, Libia, actualmente en Polonia y Bielorrusia. Declaramos sin agitar: No podemos dejar que todos entren. Sí, así es. Pero, ¿creemos realmente que podemos mantener a los mil millones de personas nacidas en África durante las próximas tres décadas lejos de nosotros a largo plazo? Y a qué precio se comprarán nuestros intentos.","et":"Siin saab drastilisel viisil selgeks, kui kaugele saame oma tegevuses väärtustest ja inimlikest uskumustest eemalduda. Väidetavate tõeliste poliitiliste piirangute sihikindlalt kordamisega oleme harjunud tegudega, mis peavad olema meile sügavalt vastu ja aktsepteerima neid normaalsena. Me tegutseme oma huvide vastu, ohustame oma tulevikku. Igal aastal sureb nälga enam kui 800 000 inimest (WHO, 2017) ja üle 80 miljoni inimese on kogu maailmas jooksus. 7,2 miljardist inimesest elab jõukates ühiskondades miljard inimest, millest 6,2 miljardit elab peamiselt puudust. Lõhe vaeste ja rikaste vahel on laienenud kogu maailmas ja ka Euroopas aastakümneid ning üha kiirenev. Kliimakatastroof nõuab juba praegu lugematuid inimohvreid Vaikse ookeani piirkonnas ning üha enam ka meiega. Igal aastal sureb rohkem kui sada viiskümmend tuhat inimest Euroopa väravates, janu Aafrika kõrbetes, uppumine Vahemeres, taimestik ja suremine koonduslaagrites, mida rahastavad Lääne-eurooplased Ungaris, Serbias, Türgis, Süürias, Liibüas, praegu Poolas ja Valgevenes. Me kirjutame ilma segamata: Me ei saa neid kõiki sisse lasta. Jah, täpselt nii. Aga kas me tõesti usume, et suudame hoida Aafrikas järgmise kolme aastakümne jooksul sündinud miljard inimest pikemas perspektiivis meist eemal? Ja mis hinnaga meie katsed ostetakse.","fi":"Tässä käy ilmi dramaattisesti, kuinka kauas voimme siirtyä pois arvoista ja inhimillisistä uskomuksista toimissamme. Toistamalla sitkeästi väitetyt todelliset poliittiset rajoitteet olemme tottuneet toimiin, joiden on oltava syvästi vastakkaisia ja hyväksyttävä ne normaaleiksi. Toimimme omien etujemme vastaisesti, vaarannamme oman tulevaisuutemme. Joka vuosi yli 800 000 ihmistä kuolee nälkään (WHO, 2017), ja maailmassa on yli 80 miljoonaa ihmistä. 7 1/2 miljardista ihmisestä elää miljardi vauraissa yhteiskunnissa, 6 1/2 miljardia enimmäkseen pulaa. Köyhien ja rikkaiden välinen kuilu on kasvanut maailmanlaajuisesti ja myös Euroopassa vuosikymmenten ajan ja kiihtyy koko ajan. Ilmastokatastrofi vaatii jo lukemattomia uhreja Tyynenmeren alueella ja yhä enemmän myös meidän kanssamme. Yli sata viisikymmentätuhatta ihmistä kuolee joka vuosi Euroopan porteilla, janoaa Afrikan aavikoilla, hukkuu Välimereen, kasvaa ja kuolee keskitysleireillä, joita länsieurooppalaiset rahoittavat Unkarissa, Serbiassa, Turkissa, Syyriassa, Libyassa, tällä hetkellä Puolassa ja Valko-Venäjällä. Toteamme sekoittamatta: Emme voi päästää heitä kaikkia sisään. Aivan, juuri niin. Mutta uskommeko todella, että voimme pitää miljardi ihmistä, jotka ovat syntyneet Afrikassa seuraavien kolmen vuosikymmenen aikana, kaukana meistä pitkällä aikavälillä? Ja millä hinnalla yrityksemme ostetaan.","fr":"C’est là que l’on voit drastiquement jusqu’où nous pouvons nous éloigner des valeurs et des convictions humaines dans nos actions. En répétant avec persévérance des prétendues contraintes politiques réelles, nous nous habituons à des actes qui doivent nous être profondément opposés et nous les acceptons comme normales. Nous agissons contre nos propres intérêts, nous mettrons en péril notre propre avenir. Plus de 800 000 personnes meurent chaque année de faim (OMS, 2017), et plus de 80 millions de personnes sont en fuite dans le monde. Sur 7 1/2 milliards de personnes, 1 milliard vit dans des sociétés d’abondance, 6 1/2 milliards en grande partie en situation de pénurie. Les ciseaux entre les riches et les pauvres s’écartent de plus en plus et de plus en plus rapidement dans le monde entier et en Europe depuis des décennies. Aujourd’hui, la catastrophe climatique fait d’innombrables victimes dans la région du Pacifique, de plus en plus chez nous. Depuis longtemps, plus de cent cinquante mille personnes meurent chaque année aux portes de l’Europe, sourdes dans les déserts d’Afrique, noyées en Méditerranée, végétatives et meurent dans des camps de concentration financés par les Européens occidentaux en Hongrie, en Serbie, en Turquie, en Syrie, en Libye, actuellement en Pologne et en Biélorussie. Nous constatons non agité: On ne peut pas les laisser entrer. Oui, c’est vrai. Mais croyons-nous vraiment qu’un milliard de personnes nées en Afrique dans les trois décennies à venir pourront rester à l’écart de nous? Et à quel prix nos tentatives sont-elles achetées?","ga":"Tá sé soiléir anseo ar bhealach iontach cé chomh fada agus is féidir linn imeacht ó luachanna agus ó chreideamh an duine inár ngníomhartha. Trí fhíorshrianta polaitiúla líomhnaithe a athrá go buan, bímid i dtaithí ar ghníomhaíochtaí nach mór a bheith i gcoinne dúinn agus glacadh leo mar is gnáth. Gníomhaímid i gcoinne ár leasanna féin, agus cuirimid ár dtodhchaí féin i mbaol. Faigheann breis agus 800,000 duine bás gach bliain (EDS, 2017), agus tá breis agus 80 milliún duine ar fud an domhain. Tá 1 billiún duine ina gcónaí i sochaithe saibhre as 7 1/2 billiún duine, 6 1/2 billiún duine i nganntanas den chuid is mó. Tá an bhearna idir na daoine bochta agus an saibhreas tar éis leathnú ar fud an domhain agus san Eoraip freisin leis na blianta fada agus tá dlús ag teacht leis an mbearna sin. Tá an tubaiste aeráide ag iarraidh go mbeadh líon mór taismeach i réigiún an Aigéin Chiúin, agus níos mó agus níos mó linn freisin. Faigheann níos mó ná céad caoga míle duine bás gach bliain ag geataí na hEorpa, tart i bhfásaigh na hAfraice, ag bá sa Mheánmhuir, ag fás agus ag fáil bháis i gcampaí géibhinn arna maoiniú ag na hEorpaigh Thiar san Ungáir, sa tSeirbia, sa Tuirc, sa tSiria, sa Libia, sa Pholainn agus sa Bhealarúis faoi láthair. Deirimid gan a bheith ag corraíl: Ní féidir linn ligean dóibh go léir i. Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. Ach an gcreidimid i ndáiríre gur féidir linn an billiún duine a rugadh san Afraic a choinneáil sna tríocha bliain amach romhainn san fhadtéarma? Agus cén praghas a bheidh ar ár n-iarrachtaí a cheannach.","hr":"Ovdje postaje jasno na drastični način koliko daleko možemo odmaknuti od vrijednosti i ljudskih uvjerenja u našim akcijama. Ustrajno ponavljajući navodna stvarna politička ograničenja, navikli smo na djela koja nam se moraju duboko suprotstaviti i prihvatiti ih kao normalne. Djelujemo protiv vlastitih interesa, ugrožavamo vlastitu budućnost. Svake godine više od 800 000 ljudi umre od gladi (WHO, 2017.), a više od 80 milijuna ljudi u bijegu je diljem svijeta. Od 7 1/2 milijarde ljudi živi 1 milijarda u bogatim društvima, a 6 1/2 milijarde uglavnom nestašica. Jaz između siromašnih i bogatih desetljećima se povećavao diljem svijeta, ali i u Europi te se sve više ubrzava. Klimatska katastrofa već poziva na brojne žrtve u pacifičkoj regiji, a sve više i više s nama. Na vratima Europe svake godine umre više od sto pedeset tisuća ljudi, žednih u afričkim pustinjama, utapanja na Sredozemlju, vegetacije i umiranja u koncentracijskim logorima koje financiraju zapadni Europljani u Mađarskoj, Srbiji, Turskoj, Siriji, Libiji, trenutačno u Poljskoj i Bjelarusu. Navodimo bez miješanja: Ne smijemo ih sve pustiti unutra. Da, to je točno. Ali vjerujemo li stvarno da možemo zadržati milijardu ljudi rođenih u Africi u sljedeća tri desetljeća daleko od nas u dugoročnom razdoblju? I po kojoj će cijeni naši pokušaji biti kupljeni.","hu":"Itt egy drasztikus módon világossá válik, hogy milyen messzire tudunk eltávolodni az értékektől és az emberi hittől a tetteinkben. Azzal, hogy kitartóan megismételjük az állítólagos valódi politikai korlátokat, megszokjuk azokat a cselekedeteket, amelyeknek mélyen ellenünk kell állniuk, és azokat normálisnak kell elfogadniuk. A saját érdekeink ellen cselekszünk, veszélybe sodorjuk a saját jövőnket. Évente több mint 800 000 ember hal meg éhezésben (WHO, 2017), és világszerte több mint 80 millió ember menekül. A 7 1/2 milliárd emberből 1 milliárd ember él gazdag társadalmakban, 6 1/2 milliárd fő pedig hiányban. A szegények és a gazdagok közötti szakadék évtizedek óta kiszélesedett világszerte és Európában is, és egyre gyorsul. Az éghajlati katasztrófa már most is számtalan áldozatot követel a csendes-óceáni térségben, és egyre többen velünk együtt. Évente több mint százötvenezer ember hal meg Európa kapuinál, szomjas az afrikai sivatagokban, fulladozik a Földközi-tengeren, növényzett és hal meg a nyugat-európaiak által finanszírozott magyarországi, szerbiai, törökországi, szíriai, líbiai koncentrációs táborokban, jelenleg Lengyelországban és Fehéroroszországban. Keverés nélkül állítjuk: Nem engedhetjük be őket. Igen, így van. De tényleg hisszük-e, hogy a következő három évtizedben Afrikában született egymilliárd embert hosszú távon távol tudjuk tartani tőlünk? És milyen áron vásároljuk meg a kísérleteinket.","it":"Qui diventa chiaro in modo drastico fino a che punto possiamo allontanarci dai valori e dalle credenze umane nelle nostre azioni. Ripetendo perseverantemente presunti vincoli politici reali, ci abituiamo ad azioni che devono essere profondamente opposte a noi e accettarle come normali. Agiamo contro i nostri interessi, mettendo a repentaglio il nostro futuro. Più di 800.000 persone muoiono di fame ogni anno (OMS, 2017), e più di 80 milioni di persone sono in fuga in tutto il mondo. Su 7 1/2 miliardi di persone vivono 1 miliardo nelle società benefiche, 6 1/2 miliardi per lo più in penuria. Il divario tra poveri e ricchi si è allargato in tutto il mondo e anche in Europa da decenni e sta accelerando sempre più. La catastrofe climatica sta già richiedendo innumerevoli vittime nella regione del Pacifico, e sempre più anche con noi. Più di centocinquantamila persone muoiono ogni anno alle porte dell'Europa, assetate nei deserti dell'Africa, annegando nel Mediterraneo, vegetando e morendo nei campi di concentramento finanziati dagli europei occidentali in Ungheria, Serbia, Turchia, Siria, Libia, attualmente in Polonia e Bielorussia. Dichiariamo senza mescolare: Non possiamo farli entrare tutti. Si‘, proprio cosi'. Ma crediamo davvero di poter tenere lontani, a lungo termine, il miliardo di persone nate in Africa nei prossimi tre decenni? E a quale prezzo saranno comprati i nostri tentativi.","lt":"Čia drastiškai tampa aišku, kiek toli galime nutolti nuo vertybių ir žmonių įsitikinimų savo veiksmais. Atkakliai kartodami tariamus realius politinius suvaržymus, mes pripratome prie veiksmų, kurie turi būti labai priešingi mums ir priimti juos kaip įprastus. Mes veikiame prieš savo pačių interesus, keliame pavojų mūsų pačių ateičiai. Kasmet nuo bado miršta daugiau nei 800,000 žmonės (PSO, 2017), o visame pasaulyje veikia daugiau nei 80 mln. žmonių. Iš 7 1/2 milijardo žmonių gyvena 1 milijardas turtingose visuomenėse, 6 1/2 milijardo daugiausia trūksta. Atotrūkis tarp vargšų ir turtingųjų jau dešimtmečius didėjo visame pasaulyje, taip pat Europoje ir vis sparčiau auga. Klimato katastrofa jau reikalauja daugybės aukų Ramiojo vandenyno regione, taip pat vis daugiau ir daugiau su mumis. Kasmet prie Europos vartų miršta daugiau nei šimtas penkiasdešimt tūkstančių žmonių, ištroškę Afrikos dykumose, skęsta Viduržemio jūros regione, vegetacijos ir miršta koncentracijos stovyklose, kurias finansuoja Vakarų europiečiai Vengrijoje, Serbijoje, Turkijoje, Sirijoje, Libijoje, šiuo metu Lenkijoje ir Baltarusijoje. Mes teigiame be maišant: Negalime jų visų įleisti. Taip, tai tiesa. Bet ar tikrai tikime, kad per artimiausius tris dešimtmečius Afrikoje gimę milijardai žmonių ilgą laiką nuo mūsų nutols? Ir kokia kaina bus perkami mūsų bandymai.","lv":"Šeit radikālā veidā kļūst skaidrs, cik tālu mēs varam atteikties no vērtībām un cilvēku ticības mūsu rīcībā. Neatlaidīgi atkārtojot iespējamos reālos politiskos ierobežojumus, mēs pieradām pie darbībām, kas mums ir dziļi jāpretojas un jāpieņem kā normālas. Mēs rīkojamies pretēji savām interesēm, apdraudam mūsu pašu nākotni. Katru gadu no bada mirst vairāk nekā 800 000 cilvēku (PVO, 2017), un visā pasaulē darbojas vairāk nekā 80 miljoni cilvēku. No 7 1/2 miljardiem cilvēku dzīvo 1 miljards pārtikušā sabiedrībā, 6 1/2 miljardi galvenokārt trūkst. Plaisa starp nabadzīgajiem un bagātajiem ir palielinājusies visā pasaulē un arī Eiropā gadu desmitiem, un tā kļūst arvien straujāka. Klimata katastrofa jau prasa neskaitāmus upurus Klusā okeāna reģionā un arvien vairāk arī ar mums. Vairāk nekā simts piecdesmit tūkstoši cilvēku katru gadu mirst pie Eiropas vārtiem, izslāpuši Āfrikas tuksnešos, noslīkuši Vidusjūrā, veģetācija un mirst koncentrācijas nometnēs, ko finansē Rietumeiropieši Ungārijā, Serbijā, Turcijā, Sīrijā, Lībijā, pašlaik Polijā un Baltkrievijā. Mēs paziņojam bez maisīšanas: Mēs nevaram ļaut viņiem visiem iekšā. Jā, tā ir taisnība. Bet vai mēs patiešām ticam, ka mēs varam ilgākā laika posmā no mums paturēt vienu miljardu cilvēku, kas dzimuši Āfrikā nākamo trīs desmitgažu laikā? Un par kādu cenu mūsu mēģinājumi tiks nopirkti.","mt":"Hawnhekk jidher ċar b’mod drastiku kemm nistgħu nitbiegħdu mill-valuri u t-twemmin uman fl-azzjonijiet tagħna. Billi nirrepetu b’mod perseveranti l-allegati restrizzjonijiet politiċi reali, insiru mdorrijin b’azzjonijiet li għandhom ikunu opposti profondament għalina u naċċettawhom bħala normali. Aħna naġixxu kontra l — ​ interessi tagħna stess, inpoġġu f’periklu l — ​ futur tagħna stess. Aktar minn 800,000 ruħ imutu bil-ġuħ kull sena (WHO, 2017), u aktar minn 80 miljun ruħ huma mmexxija madwar id-dinja. Minn 7 1/2 biljun persuna jgħixu biljun f’soċjetajiet għonja, 6 1/2 biljun l-aktar f’nuqqasijiet. Id-distakk bejn il-foqra u s-sinjuri kiber madwar id-dinja u anke fl-Ewropa għal għexieren ta’ snin u qed jaċċelera dejjem aktar. Il-katastrofi tal-klima diġà qed titlob għadd kbir ta’ vittmi fir-reġjun tal-Paċifiku, u aktar u aktar magħna. Aktar minn mitt elf persuna jmutu kull sena fil-gradi tal-Ewropa, bil-għatx fid-deżerti tal-Afrika, għarqa fil-Mediterran, veġetanti u jmutu f’kampijiet ta’ konċentrament iffinanzjati mill-Ewropej tal-Punent fl-Ungerija, is-Serbja, it-Turkija, is-Sirja, il-Libja, attwalment fil-Polonja u l-Bjelorussja. Aħna ngħidu mingħajr ma nħawdu: Ma nistgħux inħalluhom kollha. Yeah, dak id-dritt. Iżda verament nemmnu li nistgħu nżommu l-biljun persuna mwielda fl-Afrika matul it-tliet deċennji li ġejjin’il bogħod minna fit-tul? U b’liema prezz se jinxtraw it-tentattivi tagħna.","nl":"Hier wordt op een drastische manier duidelijk hoe ver we kunnen afstappen van waarden en menselijke overtuigingen in ons handelen. Door volhardend de vermeende werkelijke politieke beperkingen te herhalen, raken we gewend aan acties die diep tegen ons moeten zijn en ze als normaal moeten accepteren. We handelen tegen onze eigen belangen en brengen onze eigen toekomst in gevaar. Jaarlijks sterven meer dan 800.000 mensen aan honger (WHO, 2017), en wereldwijd zijn meer dan 80 miljoen mensen op de vlucht. Van de 7 1/2 miljard mensen leven 1 miljard mensen in welvarende samenlevingen, waarvan 6 1/2 miljard meestal tekorten. De kloof tussen de armen en de rijken is wereldwijd en ook in Europa decennialang groter geworden en neemt in toenemende mate toe. De klimaatramp roept al talloze slachtoffers op in de Stille Oceaan, en meer en meer ook bij ons. Elk jaar sterven meer dan honderdvijftigduizend mensen aan de poorten van Europa, dorstig in de woestijnen van Afrika, verdrinkend in de Middellandse Zee, vegetatief en stervend in concentratiekampen die worden gefinancierd door de West-Europeanen in Hongarije, Servië, Turkije, Syrië, Libië, momenteel in Polen en Wit-Rusland. Wij stellen zonder roeren: We kunnen ze niet allemaal binnenlaten. Ja, dat klopt. Maar geloven we echt dat we de ene miljard mensen die de komende drie decennia in Afrika geboren zijn, op de lange termijn van ons weg kunnen houden? En tegen welke prijs zullen onze pogingen worden gekocht.","pl":"Tutaj staje się jasne w drastyczny sposób, jak daleko możemy odejść od wartości i ludzkich przekonań w naszych działaniach. Wytrwale powtarzając rzekome rzeczywiste ograniczenia polityczne, przyzwyczailiśmy się do działań, które muszą być wobec nas głęboko przeciwne i akceptować je jako normalne. Działamy wbrew naszym interesom, zagrażamy własnej przyszłości. Każdego roku z głodu umiera ponad 800 000 osób (WHO, 2017), a ponad 80 milionów ludzi działa na całym świecie. Z 7 1/2 miliarda ludzi żyje 1 miliard w zamożnych społeczeństwach, 6 1/2 miliarda głównie w niedoborach. Przepaść między ubogimi a bogatymi pogłębia się na całym świecie, a także w Europie od dziesięcioleci i coraz bardziej się pogłębia. Katastrofa klimatyczna już teraz wymaga niezliczonych ofiar w regionie Pacyfiku, a w coraz większym stopniu także z nami. Każdego roku u bram Europy umiera ponad sto pięćdziesiąt tysięcy ludzi, spragnionych na pustyniach Afryki, tonąc na Morzu Śródziemnym, wegetując i umierając w obozach koncentracyjnych finansowanych przez zachodnich Europejczyków na Węgrzech, Serbię, Turcję, Syrię, Libię, obecnie w Polsce i na Białorusi. Stwierdzamy bez mieszania: Nie możemy ich wszystkich wpuścić. Tak, zgadza się. Ale czy naprawdę wierzymy, że w dłuższej perspektywie możemy trzymać miliard ludzi urodzonych w Afryce przez następne trzy dekady z dala od nas? I za jaką cenę będą kupowane nasze próby.","pt":"Aqui fica claro de uma forma drástica quão longe podemos nos afastar dos valores e crenças humanas em nossas ações. Repetindo com perseverança as alegadas restrições políticas reais, habituamo-nos a ações que devem ser profundamente opostas a nós e aceitá-las como normais. Agimos contra os nossos próprios interesses, pondo em risco o nosso próprio futuro. Mais de 800.000 pessoas morrem de fome todos os anos (OMS, 2017), e mais de 80 milhões de pessoas estão em fuga em todo o mundo. De um total de 7 1/2 mil milhões de pessoas vivem mil milhões em sociedades afluentes, 6 1/2 mil milhões na maior parte em escassez. O fosso entre os pobres e os ricos aumentou a nível mundial e também na Europa há décadas e está a acelerar-se cada vez mais. A catástrofe climática já exige inúmeras vítimas na região do Pacífico, e cada vez mais também connosco. Mais de cento e cinquenta mil pessoas morrem todos os anos às portas da Europa, sedentas nos desertos de África, afogando-se no Mediterrâneo, vegetando e morrendo em campos de concentração financiados pelos europeus ocidentais na Hungria, Sérvia, Turquia, Síria, Líbia, atualmente na Polônia e Bielorrússia. Declaramos sem mexer: Não podemos deixá-los entrar todos. Sim, isso mesmo. Mas será que realmente acreditamos que podemos manter os mil milhões de pessoas nascidas em África nas próximas três décadas longe de nós a longo prazo? E a que preço as nossas tentativas serão compradas.","ro":"Aici devine clar într-un mod drastic cât de departe ne putem îndepărta de valori și de convingerile umane în acțiunile noastre. Repetând perseverent presupusele constrângeri politice reale, ne obișnuim cu acțiuni care trebuie să ne fie profund opuse și să le acceptăm ca fiind normale. Acționăm împotriva propriilor noastre interese, ne punem în pericol propriul viitor. Peste 800 000 de oameni mor de foame în fiecare an (OMS, 2017), iar peste 80 de milioane de oameni sunt pe fugă în întreaga lume. Din 7 1/2 miliarde de oameni trăiesc 1 miliard în societăți prospere, 6 1/2 miliarde în cea mai mare parte în deficite. Decalajul dintre săraci și bogați s-a accentuat la nivel mondial și, de asemenea, în Europa de zeci de ani și se accelerează din ce în ce mai mult. Catastrofa climatică cere deja nenumărate victime în regiunea Pacificului, și din ce în ce mai mult cu noi. Peste o sută cincizeci de mii de oameni mor în fiecare an la porțile Europei, însetați în deșerturile Africii, înecându-se în Marea Mediterană, vegetând și murind în lagăre de concentrare finanțate de europenii occidentali din Ungaria, Serbia, Turcia, Siria, Libia, în prezent în Polonia și Belarus. Afirmăm fără agitare: Nu-i putem lăsa să intre. Da, așa e. Dar chiar credem că putem ține un miliard de oameni născuți în Africa în următoarele trei decenii departe de noi pe termen lung? Și la ce preț vor fi cumpărate încercările noastre.","sk":"Tu je drastickým spôsobom jasné, ako ďaleko sa môžeme v našich skutkoch odkloniť od hodnôt a ľudského presvedčenia. Vytrvalým opakovaním údajných skutočných politických obmedzení si zvykneme na činy, ktoré musia byť hlboko proti nám a prijať ich ako normálne. Konáme proti vlastným záujmom, ohrozujeme našu vlastnú budúcnosť. Každý rok zomrie na hlad viac ako 800 000 ľudí (WHO, 2017) a na celom svete je na úteku viac ako 80 miliónov ľudí. Zo 7 1/2 miliardy ľudí žije 1 miliarda v bohatej spoločnosti, 6 1/2 miliardy väčšinou v nedostatku. Rozdiel medzi chudobnými a bohatými sa zväčšoval na celom svete, ako aj v Európe už desaťročia a stále sa zrýchľuje. Klimatická katastrofa si už teraz vyžaduje nespočetné množstvo obetí v tichomorskej oblasti a čoraz viac aj s nami. Viac ako sto päťdesiat tisíc ľudí každoročne zomrie pri bránach Európy, smäd v púšti Afriky, utopí sa v Stredozemí, vegetuje a umiera v koncentračných táboroch financovaných západoeurópanmi v Maďarsku, Srbsku, Turecku, Sýrii, Líbyi, v súčasnosti v Poľsku a Bielorusku. Uvádzame bez miešania: Nemôžeme ich všetkých pustiť dnu. Áno, to je pravda. Ale naozaj veríme, že jednu miliardu ľudí narodených v Afrike v nasledujúcich troch desaťročiach od nás z dlhodobého hľadiska môžeme držať ďalej? A za akú cenu budú naše pokusy kúpené.","sl":"Tu postane na drastičen način jasno, kako daleč se lahko odmaknemo od vrednot in človeških prepričanj v naših dejanjih. Z vztrajno ponavljanjem domnevnih resničnih političnih omejitev smo se navadili na dejanja, ki nam morajo biti globoko nasprotovati in jih sprejeti kot običajno. Delujemo proti lastnim interesom in ogrožamo našo prihodnost. Vsako leto zaradi lakote umre več kot 800.000 ljudi (SZO, 2017), po vsem svetu pa je na begu več kot 80 milijonov ljudi. Od 7 1/2 milijarde ljudi živi milijarda ljudi v premožnih družbah, 6 1/2 milijarde pa jih večinoma primanjkuje. Vrzel med revnimi in bogatimi se že desetletja povečuje po vsem svetu in tudi v Evropi ter se vse bolj povečuje. Podnebna katastrofa že poziva k neštetim žrtvam v pacifiški regiji in vedno več tudi z nami. Vsako leto na evropskih vratih umre več kot sto petdeset tisoč ljudi, ki so žejni v afriških puščavah, se utopijo v Sredozemlju, vegetirajo in umirajo v koncentracijskih taboriščih, ki jih financirajo zahodni Evropejci na Madžarskem, v Srbiji, Turčiji, Siriji, Libiji, trenutno na Poljskem in v Belorusiji. Stanje brez mešanja: Ne moremo jih spustiti noter. Ja, tako je. Toda ali resnično verjamemo, da lahko milijardo ljudi, rojenih v Afriki v naslednjih treh desetletjih, dolgoročno odvrnemo od nas? In po kakšni ceni bodo naši poskusi kupljeni.","sv":"Här blir det på ett drastiskt sätt klart hur långt vi kan röra oss bort från värderingar och mänskliga trosuppfattningar i våra handlingar. Genom att ständigt upprepa påstådda verkliga politiska begränsningar blir vi vana vid handlingar som måste vara djupt emot oss och acceptera dem som normala. Vi agerar mot våra egna intressen, äventyrar vår egen framtid. Mer än 800 000 människor dör av hunger varje år (WHO, 2017), och över 80 miljoner människor är på flykt över hela världen. Av 7 1/2 miljarder människor lever 1 miljard i rika samhällen, varav 6 1/2 miljarder i brist. Klyftan mellan fattiga och rika har ökat över hela världen och även i Europa i årtionden och accelererar allt mer. Klimatkatastrofen kräver redan oräkneliga förluster i Stillahavsregionen, och mer och mer också med oss. Mer än hundra femtiotusen människor dör varje år vid Europas portar, törstiga i Afrikas öken, drunknar i Medelhavet, vegetariserar och dör i koncentrationsläger som finansieras av Västeuropa i Ungern, Serbien, Turkiet, Syrien, Libyen, för närvarande i Polen och Vitryssland. Vi säger utan omrörning: Vi kan inte släppa in alla. Ja, det stämmer. Men tror vi verkligen att vi på lång sikt kan hålla en miljard människor födda i Afrika borta från oss under de kommande tre decennierna? Och till vilket pris kommer våra försök att köpas."}},"title":{"de":"Umbau der Politischen Systeme (2.1.1 Flüchtlinge und Integration: Fakten)","machine_translations":{"bg":"Трансформация на политическите системи (2.1.1 бежанци и интеграция: Факти)","cs":"Transformace politických systémů (2.1.1 uprchlíků a integrace: Skutková podstata)","da":"Ændring af de politiske systemer (2.1.1 flygtninge og integration: Faktiske omstændigheder)","el":"Μετασχηματισμός των πολιτικών συστημάτων (2.1.1 πρόσφυγες και ένταξη: Πραγματικά περιστατικά)","en":"Transformation of political systems (2.1.1 refugees and integration: Facts)","es":"Transformación de los sistemas políticos (2.1.1 refugiados e integración: Hechos)","et":"Poliitiliste süsteemide ümberkujundamine (2.1.1 pagulased ja integratsioon: Faktilised asjaolud)","fi":"Poliittisten järjestelmien muutos (2.1.1 pakolaiset ja kotouttaminen: Tosiseikat)","fr":"Transformation des systèmes politiques (2.1.1 Réfugiés et intégration: Faits)","ga":"Athrú ó bhonn ar chórais pholaitiúla (2.1.1 dídeanaithe agus lánpháirtiú: Fíricí)","hr":"Transformacija političkih sustava (2.1.1. izbjeglice i integracija: Činjenice)","hu":"A politikai rendszerek átalakítása (2.1.1. menekültek és integráció: Tényállás)","it":"Trasformazione dei sistemi politici (2.1.1 rifugiati e integrazione: Fatti)","lt":"Politinių sistemų transformacija (2.1.1 pabėgėlių ir integracijos: Faktinės aplinkybės)","lv":"Politisko sistēmu pārveide (2.1.1. bēgļi un integrācija: Fakti)","mt":"Trasformazzjoni tas-sistemi politiċi (2.1.1 refuġjati u integrazzjoni: Fatti)","nl":"Transformatie van politieke systemen (2.1.1 vluchtelingen en integratie: Feiten)","pl":"Transformacja systemów politycznych (2.1.1 uchodźców i integracja: Stan faktyczny)","pt":"Transformação dos sistemas políticos (2.1.1 refugiados e integração: Factos)","ro":"Transformarea sistemelor politice (2.1.1 refugiați și integrare: Situația de fapt)","sk":"Transformácia politických systémov (2.1.1 utečenci a integrácia: Skutkový stav)","sl":"Preoblikovanje političnih sistemov (2.1.1 beguncev in vključevanje: Dejansko stanje)","sv":"Omvandling av de politiska systemen (2.1.1 flyktingar och integration: Bakgrund)"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×