Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 4c212e67525cdd2184e09bf9a04bcda96f6a9503cf8b73f25d3578aa514358f1

Source: {"body":{"fr":"Ce forum part du principe que l'UE est une \"évidence qui a de l'avenir\". Pourtant, le départ de la Grande-Bretagne montre bien sa faiblesse. Derrière il y a une question simple \"quel est le projet européen?\", \"Qu'est ce qui pourrait me faire sentir que je suis européen?\".\nLa \"libre-circulation\", c'est à dire une certaine absence de frontières, serait un élément de réponse, si elle était une réalité. Or, on le voit bien actuellement, les frontières intra-européennes sont toujours une réalité.\nLa \"solidarité entre états\" pourrait être un autre élément de réponse. Mais, chaque crise (dette, migrants, covid, ...) montre qu'elle est inexistante.\nLa \"défense de la Démocratie\" pourrait être aussi un élément de réponse. Mais là encore, elle n'est pas une réalité. Les preuves en sont nombreuses. On pourrait bien sur parler de la situation de la Pologne ou de la Hongrie. Mais aussi de l'interdiction de changement de politique imposée à la Grèce, malgré le vote de ses citoyens. Et même de la situation française, peu brillante sur la question.\nOn redira \"la paix\". Mais c'est un mythe entretenu depuis le début de la construction européenne. Le seul conflit que l'UE avait réussi à stopper, était nord-irlandais. Et elle n'a pas réussi à le maintenir dans le temps.\nAlors quel est le projet européen réel? Comment transformer des \"idées\" en réalités quand il n'y a aucune volonté politique, ni écoute populaire?","machine_translations":{"bg":"Този форум приема, че ЕС е „очевидно бъдеще“. И все пак излизането на Великобритания показва слабостта си. Зад него стои един прост въпрос „Какво е европейският проект?„, „Какво може да ме накара да се чувствам, че съм европеец?“ „Свободно движение“, т.е. известна липса на граници, би било елемент на реакция, ако това беше реалност. Както виждаме в момента, вътрешноевропейските граници все още са реалност. „Солидарността на държавата“ може да бъде друг елемент от отговора. Но всяка криза (дълг, мигранти, covid,...) показва, че тя не съществува. „Защитата на демокрацията“ също би могла да бъде елемент на отговор. Но отново, това не е реалност. Има много доказателства. Разбира се, бихме могли да говорим за положението в Полша или Унгария. Но също така и забраната за промяна на политиката, наложена на Гърция, въпреки вота на нейните граждани. И дори френската ситуация, която не е брилянтна по въпроса. Ще се върнем на „мир“. Но това е мит, който се поддържа от началото на европейската интеграция. Единственият конфликт, който ЕС успя да спре, беше Северна Ирландия. И не можа да го задържи навреме. И така, какъв е истинският европейски проект? Как да превърнем „идеите“ в реалност, когато няма политическа воля или народно слушане?","cs":"Toto fórum předpokládá, že EU je „zřejmostí budoucnosti“. Odchod Británie však ukazuje svou slabinu. Za tím stojí jednoduchá otázka „Co je to evropský projekt?“, „Co by mi mohlo způsobit pocit, že jsem Evropan?“ „Volný oběh“, tj. určitý nedostatek hranic, by byl součástí reakce, kdyby se jednalo o realitu. Jak vidíme právě teď, vnitroevropské hranice jsou stále skutečností. Dalším prvkem reakce by mohla být „Státní solidarita“. Ale každá krize (dluh, migranti, covid,...) ukazuje, že neexistuje. Jedním z prvků reakce by mohla být i „obrana demokracie“. Ale znovu, to není realita. Je tu spousta důkazů. Mohli bychom samozřejmě hovořit o situaci v Polsku nebo Maďarsku. Ale i zákaz změny politiky, který byl uvalen na Řecko, a to navzdory hlasování jeho občanů. A dokonce i francouzská situace, která není v této otázce brilantní. Vrátíme se k míru. Je to však mýtus, který byl zachován od počátku evropské integrace. Jediným konfliktem, který EU dokázala zastavit, bylo Severní Irsko. A nemohla si to nechat včas. Jaký je tedy skutečný evropský projekt? Jak proměnit „nápady“ v realitu, když neexistuje politická vůle nebo populární poslech?","da":"Dette forum forudsætter, at EU er en \"åbenlys fremtid\". Alligevel viser Storbritanniens afgang sin svaghed. Bagved er der et simpelt spørgsmål \"Hvad er det europæiske projekt?\", \"Hvad kan få mig til at føle, at jeg er europæer?\" \"Fri bevægelighed\", dvs. en vis mangel på grænser, ville være et element af reaktion, hvis det var en realitet. Som vi kan se lige nu, er de indre grænser stadig en realitet. \"Statssolidaritet\" kunne være et andet element i indsatsen. Men enhver krise (gæld, migranter, covid,...) viser, at den ikke eksisterer. \"Demokratiets forsvar\" kunne også være et element i indsatsen. Men igen er det ikke en realitet. Der er mange beviser. Vi kunne naturligvis tale om situationen i Polen eller Ungarn. Men også det forbud mod politiske ændringer, der er pålagt Grækenland på trods af dets borgeres stemme. Og selv den franske situation, som ikke er strålende i denne sag. Vi går tilbage til \"fred\". Men det er en myte, der er blevet opretholdt siden begyndelsen af den europæiske integration. Den eneste konflikt, som EU havde formået at stoppe, var Nordirland. Og hun kunne ikke holde det i tide. Så hvad er det egentlige europæiske projekt? Hvordan kan man gøre \"idéer\" til virkelighed, når der ikke er politisk vilje eller folkelig lytning?","de":"Dieses Forum geht davon aus, dass die EU eine „offensichtliche Zukunft“ ist. Dennoch zeigt der Austritt Großbritanniens seine Schwäche. Dahinter steht eine einfache Frage: „Was ist das europäische Projekt?“, „Was könnte mich fühlen, dass ich Europäer bin?“. Die „Freizügigkeit“, d. h. ein gewisses Maß an Grenzen, wäre ein Antwortelement, wenn sie Wirklichkeit wäre. Wie wir jetzt sehen, sind die innereuropäischen Grenzen nach wie vor Realität. Die „Solidarität zwischen Staaten“ könnte ein weiteres Element der Antwort sein. Aber jede Krise (Schulden, Migranten, Covid usw.) zeigt, dass sie nicht existiert. Die „Verteidigung der Demokratie“ könnte auch eine Antwort sein. Aber auch hier ist sie keine Realität. Es gibt viele Beweise dafür. Natürlich könnte man über die Situation in Polen oder Ungarn sprechen. Aber auch das Verbot des politischen Wandels, das Griechenland trotz des Votums seiner Bürger auferlegt wurde. Und sogar der französischen Situation, die in dieser Frage wenig brillant ist. Wir werden „Frieden“ zurückgeben. Aber es ist ein Mythos seit Beginn des europäischen Aufbauwerks. Der einzige Konflikt, den die EU gestoppt hatte, war Nordirisch. Und sie hat es nicht geschafft, ihn im Laufe der Zeit zu halten. Was ist das eigentliche europäische Projekt? Wie können wir „Ideen“ in Realitäten verwandeln, wenn es keinen politischen Willen gibt, oder zuhören?","el":"Το φόρουμ αυτό προϋποθέτει ότι η ΕΕ είναι «προφανής του μέλλοντος». Ωστόσο, η αποχώρηση της Βρετανίας δείχνει την αδυναμία της. Πίσω από αυτό υπάρχει μια απλή ερώτηση «Τι είναι το ευρωπαϊκό εγχείρημα;», «Τι θα μπορούσε να με κάνει να αισθανθώ ότι είμαι Ευρωπαίος;» Η «ελεύθερη κυκλοφορία», δηλαδή μια ορισμένη έλλειψη συνόρων, θα αποτελούσε στοιχείο αντίδρασης, εάν επρόκειτο για πραγματικότητα. Όπως μπορούμε να δούμε τώρα, τα ενδοευρωπαϊκά σύνορα εξακολουθούν να αποτελούν πραγματικότητα. Η «κρατική αλληλεγγύη» θα μπορούσε να αποτελέσει ένα ακόμη στοιχείο απάντησης. Αλλά κάθε κρίση (χρέος, μετανάστες, covid,...) δείχνει ότι είναι ανύπαρκτη. Η «άμυνα της δημοκρατίας» θα μπορούσε επίσης να αποτελέσει στοιχείο απάντησης. Αλλά και πάλι, δεν είναι πραγματικότητα. Υπάρχουν πολλά στοιχεία. Θα μπορούσαμε φυσικά να μιλήσουμε για την κατάσταση στην Πολωνία ή την Ουγγαρία. Αλλά και η απαγόρευση αλλαγής πολιτικής που επιβλήθηκε στην Ελλάδα, παρά την ψήφο των πολιτών της. Και ακόμη και η γαλλική κατάσταση, η οποία δεν είναι λαμπρή στο θέμα. Θα πάμε πίσω στην «ειρήνη». Αλλά αυτός είναι ένας μύθος που διατηρήθηκε από την αρχή της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης. Η μόνη διένεξη που η ΕΕ κατόρθωσε να σταματήσει ήταν η Βόρεια Ιρλανδία. Και δεν μπορούσε να το κρατήσει εγκαίρως. Ποιο είναι λοιπόν το πραγματικό ευρωπαϊκό εγχείρημα; Πώς να μετατρέψετε τις «ιδέες» σε πραγματικότητα όταν δεν υπάρχει πολιτική βούληση ή λαϊκή ακρόαση;","en":"This forum assumes that the EU is a “obviousness of the future”. Yet Britain’s departure shows its weakness. Behind there is a simple question “What is the European project?”, “What could make me feel that I am European?” “Free circulation”, i.e. a certain lack of borders, would be an element of response, if it were a reality. As we can see right now, intra-European borders are still a reality. “State solidarity” could be another element of response. But every crisis (debt, migrants, covid,...) shows that it is non-existent. The “defence of democracy” could also be an element of response. But again, it is not a reality. There is a lot of evidence. We could of course talk about the situation in Poland or Hungary. But also the ban on policy change imposed on Greece, despite the vote of its citizens. And even the French situation, which is not brilliant on the issue. We'll go back to “peace.” But this is a myth that has been maintained since the beginning of European integration. The only conflict that the EU had managed to stop was Northern Ireland. And she couldn't keep it in time. So what is the real European project? How to turn “ideas” into reality when there is no political will or popular listening?","es":"Este foro supone que la UE es una «obviedad del futuro». Sin embargo, la partida de Gran Bretaña muestra su debilidad. Detrás hay una simple pregunta «¿Cuál es el proyecto europeo?», «¿Qué podría hacerme sentir que soy europeo?» La «libre circulación», es decir, una cierta falta de fronteras, sería un elemento de respuesta, si fuera una realidad. Como podemos ver ahora mismo, las fronteras intraeuropeas siguen siendo una realidad. La «solidaridad del Estado» podría ser otro elemento de respuesta. Pero cada crisis (deuda, migrantes, covid,...) muestra que es inexistente. La «defensa de la democracia» también podría ser un elemento de respuesta. Pero una vez más, no es una realidad. Hay muchas pruebas. Por supuesto, podríamos hablar de la situación en Polonia o Hungría. Pero también la prohibición del cambio de política impuesta a Grecia, a pesar del voto de sus ciudadanos. E incluso la situación francesa, que no es brillante en el tema. Volveremos a la «paz». Pero este es un mito que se ha mantenido desde el inicio de la integración europea. El único conflicto que la UE había logrado detener era Irlanda del Norte. Y no pudo mantenerlo a tiempo. Entonces, ¿cuál es el verdadero proyecto europeo? ¿Cómo convertir las «ideas» en realidad cuando no hay voluntad política o escucha popular?","et":"Foorum eeldab, et EL on „tuleviku ilmne“. Kuid Suurbritannia lahkumine näitab oma nõrkust. Selle taga on lihtne küsimus „Mis on Euroopa projekt?“: „Mis võiks mind panna tundma, et ma olen eurooplane?“ „Vaba liikumine“, st teatav piiride puudumine, oleks lahenduseks, kui see oleks reaalsus. Nagu me praegu näeme, on Euroopa-sisesed piirid endiselt reaalsuseks. „Riigi solidaarsus“ võib olla veel üks reageerimise element. Kuid iga kriis (võlg, sisserändajad, covid,...) näitab, et see on olematu. „Demokraatia kaitse“ võiks olla ka vastuse element. Kuid jällegi ei ole see reaalsus. On palju tõendeid. Me võiksime muidugi rääkida olukorrast Poolas või Ungaris. Kuid samuti kehtestati Kreekale poliitika muutmise keeld, hoolimata riigi kodanike hääletusest. Ja isegi Prantsusmaa olukord, mis ei ole selles küsimuses hiilgav. Me läheme tagasi „rahu“ juurde. Kuid see on müüt, mida on säilitatud alates Euroopa integratsiooni algusest. Ainus konflikt, mille EL suutis lõpetada, oli Põhja-Iirimaa. Ja ta ei suutnud seda õigel ajal hoida. Mis on tõeline Euroopa projekt? Kuidas muuta „ideed“ reaalsuseks, kui puudub poliitiline tahe või populaarne kuulamine?","fi":"Foorumissa oletetaan, että EU on ”tulevaisuuden ilmentymä”. Silti Britannian lähtö osoittaa sen heikkouden. Takana on yksinkertainen kysymys ”Mikä on Eurooppa-hanke?”, ”Mikä voisi saada minut tuntemaan, että olen eurooppalainen?” ”Vapaa liikkuvuus”, ts. tietty rajojen puute, olisi osa vastatoimia, jos se olisi totta. Kuten näemme juuri nyt, Euroopan sisäiset rajat ovat edelleen todellisuutta. ”Valtion yhteisvastuu” voisi olla toinen osa vastatoimia. Mutta jokainen kriisi (velka, maahanmuuttajat, covid,...) osoittaa, että sitä ei ole olemassa. Myös ”demokratian puolustaminen” voisi olla osa vastausta. Mutta jälleen kerran, se ei ole totta. Todisteita on paljon. Voisimme tietenkin puhua Puolan tai Unkarin tilanteesta. Mutta myös Kreikalle asetettu politiikan muutoskielto, vaikka sen kansalaiset äänestivät. Ja jopa Ranskan tilanne, joka ei ole loistava tässä asiassa. Palaamme rauhaan. Mutta tämä myytti on säilynyt Euroopan yhdentymisen alusta lähtien. Ainoa konflikti, jonka EU oli onnistunut pysäyttämään, oli Pohjois-Irlanti. Eikä hän pystynyt pitämään sitä ajoissa. Mikä on siis todellinen eurooppalainen hanke? Miten muuttaa ”ideat” todellisuudeksi, kun poliittista tahtoa tai kansankuuntelua ei ole?","ga":"Glacann an fóram seo leis go bhfuil an tAontas Eorpach ina “dhóchas ar an todhchaí”. Ach léiríonn imeacht na Breataine a laige. Taobh thiar de, tá ceist shimplí ann “Cad é an tionscadal Eorpach?”, “Cad a d’fhéadfadh mé a dhéanamh den tuairim gur Eorpach mé?” “Saorchúrsaíocht”, i.e. easpa áirithe teorainneacha, bheadh sé ina ghné den fhreagairt, dá mba rud é go raibh sé fíor. Mar is léir dúinn faoi láthair, is ann fós do theorainneacha laistigh den Eoraip. D’fhéadfadh “dlúthpháirtíocht Stáit” a bheith ina ghné eile den fhreagairt. Ach léiríonn gach géarchéim (fiach, imircigh, covid,...) nach ann di. D’fhéadfadh “cosaint an daonlathais” a bheith ina ghné den fhreagairt freisin. Ach arís, ní réaltacht í. Tá go leor fianaise ann. Ar ndóigh, d’fhéadfaimis labhairt faoin staid sa Pholainn nó san Ungáir. Ach chomh maith leis sin, cuireadh an toirmeasc ar athrú beartais ar an nGréig, in ainneoin vóta a saoránach. Agus fiú an staid na Fraince, nach bhfuil iontach ar an tsaincheist. Beidh orainn dul ar ais go dtí “síocháin.” Ach is miotas é seo atá á choinneáil ó thús lánpháirtiú na hEorpa. Is é Tuaisceart Éireann an t-aon choinbhleacht ar éirigh leis an AE stop a chur leis. Agus ní fhéadfadh sí é a choinneáil in am. Cad é an fíorthionscadal Eorpach? Conas “ideas” a thiontú ina réaltacht nuair nach bhfuil toil pholaitiúil nó éisteacht mhór ann?","hr":"Taj forum pretpostavlja da je EU „očitost budućnosti”. Ipak, britanski odlazak pokazuje svoju slabost. Iza toga postoji jednostavno pitanje „Što je europski projekt?”, „Što bi me moglo učiniti da osjećam da sam Europljanin?” „Slobodna cirkulacija”, tj. određeni nedostatak granica, bio bi element odgovora ako bi bio stvarnost. Kao što možemo vidjeti, unutareuropske granice i dalje su stvarnost. „Državna solidarnost” mogla bi biti još jedan element odgovora. No, svaka kriza (dug, migranti, covid,...) pokazuje da ne postoji. „Obrana demokracije” također bi mogla biti element odgovora. Ali opet, to nije stvarnost. Ima puno dokaza. Naravno, mogli bismo razgovarati o situaciji u Poljskoj ili Mađarskoj. Ali i zabrana promjene politike nametnuta Grčkoj, unatoč glasovanju njezinih građana. Pa čak i situacija u Francuskoj, koja nije briljantna po tom pitanju. Vratit ćemo se na „mir”. No to je mit koji se održava od početka europske integracije. Jedini sukob koji je EU uspio zaustaviti bila je Sjeverna Irska. I nije ga mogla zadržati na vrijeme. Koji je pravi europski projekt? Kako pretvoriti „ideje” u stvarnost kada nema političke volje ili popularnog slušanja?","hu":"Ez a fórum feltételezi, hogy az EU „a jövő nyilvánvalósága”. Mégis Nagy-Britannia távozása mutatja gyengeségét. Mögötte egy egyszerű kérdés áll: „Mi az az európai projekt?”, „Mitől érezhetem, hogy európai vagyok?” A „szabad mozgás”, azaz a határok bizonyos hiánya a reagálás egyik eleme lenne, ha valóság lenne. Amint azt most láthatjuk, az Európán belüli határok még mindig valóságnak számítanak. Az „állami szolidaritás” a válasz másik eleme lehet. De minden válság (adósság, migránsok, covid,...) azt mutatja, hogy nem létezik. A „demokrácia védelme” szintén a válasz egyik eleme lehet. De ismétlem, ez nem valóság. Sok bizonyíték van. Természetesen beszélhetünk a lengyelországi vagy magyarországi helyzetről. De a politikai változások tilalmát is, amelyet Görögországra róttak, annak ellenére, hogy polgárai szavaztak. És még a francia helyzet is, ami nem brilliáns ebben a kérdésben. Visszamegyünk a „béke”-be. De ez egy mítosz, amely az európai integráció kezdete óta fennmaradt. Az egyetlen konfliktus, amelyet az EU-nak sikerült megállítania, Észak-Írország volt. És nem tudta időben tartani. Tehát mi az igazi európai projekt? Hogyan lehet az „ötleteket” valóra váltani, ha nincs politikai akarat vagy népszerű hallgatás?","it":"Questo forum presuppone che l'UE sia una \"ovvietà del futuro\". Eppure la partenza della Gran Bretagna mostra la sua debolezza. Dietro c'è una semplice domanda \"Cos'è il progetto europeo?\", \"Cosa potrebbe farmi sentire di essere europeo?\" La \"libera circolazione\", cioè una certa mancanza di frontiere, sarebbe un elemento di risposta, se fosse una realtà. Come possiamo vedere in questo momento, le frontiere intraeuropee sono ancora una realtà. La \"solidarietà dello Stato\" potrebbe essere un altro elemento di risposta. Ma ogni crisi (debito, migranti, covid,...) dimostra che è inesistente. Anche la \"difesa della democrazia\" potrebbe essere un elemento di risposta. Ma ancora una volta, non è una realtà. Ci sono molte prove. Naturalmente potremmo parlare della situazione in Polonia o in Ungheria. Ma anche il divieto di cambiamento politico imposto alla Grecia, nonostante il voto dei suoi cittadini. E anche la situazione francese, che non è brillante sulla questione. Torneremo a \"pace\". Ma questo è un mito che è stato mantenuto fin dall'inizio dell'integrazione europea. L'unico conflitto che l'UE è riuscito a porre fine è stato l'Irlanda del Nord. E non riusciva a tenerlo in tempo. Allora, qual è il vero progetto europeo? Come trasformare \"idee\" in realtà quando non c'è volontà politica o ascolto popolare?","lt":"Šiame forume daroma prielaida, kad ES yra „ateities akivaizdumas“. Tačiau Didžiosios Britanijos išvykimas rodo savo silpnumą. Už čia yra paprastas klausimas „Kas yra Europos projektas?“, „Kas galėtų man jaustis, kad esu europietis?“ „Laisva apyvarta“, t. y. tam tikras sienų trūkumas, būtų vienas iš atsakomųjų veiksmų, jei tai būtų tikrovė. Kaip matome dabar, Europos vidaus sienos vis dar yra realybė. „Valstybės solidarumas“ galėtų būti dar vienas atsako elementas. Tačiau kiekviena krizė (skolos, migrantai, covid ir kt.) rodo, kad jos nėra. „Demokratijos gynimas“ taip pat galėtų būti atsako elementas. Bet vėlgi, tai nėra realybė. Yra daug įrodymų. Žinoma, galėtume kalbėti apie padėtį Lenkijoje ar Vengrijoje. Taip pat, nepaisant to, kad balsavo jos piliečiai, Graikijai buvo uždrausta keisti politiką. Ir net Prancūzijos situacija, kuri nėra puikus šiuo klausimu. Mes grįšime į „taika“. Tačiau tai yra mitas, kuris buvo išlaikytas nuo pat Europos integracijos pradžios. Vienintelis konfliktas, kurį ES sugebėjo sustabdyti, buvo Šiaurės Airija. Ir ji negalėjo to išlaikyti laiku. Taigi, koks yra tikrasis Europos projektas? Kaip paversti „idėjų“ realybe, kai nėra politinės valios ar populiaraus klausymo?","lv":"Šajā forumā tiek pieņemts, ka ES ir “nākotnes pamanāmība”. Tomēr Lielbritānijas aiziešana parāda savu vājumu. Aiz muguras ir vienkāršs jautājums “Kas ir Eiropas projekts?”, “Kas man liktu sajust, ka esmu eiropietis?” “Brīva aprite”, t. i., zināms robežu trūkums, būtu atbildes elements, ja tā būtu realitāte. Kā mēs šobrīd redzam, Eiropas iekšējās robežas joprojām ir realitāte. Vēl viens atbildes reakcijas elements varētu būt “valsts solidaritāte”. Bet katra krīze (parāds, migranti, covid,...) parāda, ka tās nav. Arī “demokrātijas aizsardzība” varētu būt atbildes elements. Bet atkal, tā nav realitāte. Ir daudz pierādījumu. Protams, mēs varētu runāt par situāciju Polijā vai Ungārijā. Bet arī aizliegums mainīt politiku, kas noteikts Grieķijai, neskatoties uz tās pilsoņu balsojumu. Un pat Francijas situācija, kas šajā jautājumā nav izcila. Mēs atgriezīsimies pie “miera”. Bet tas ir mīts, kas ir saglabāts kopš Eiropas integrācijas sākuma. Vienīgais konflikts, ko ES spēja apturēt, bija Ziemeļīrija. Un viņa nevarēja to noturēt laikā. Kāds ir īstais Eiropas projekts? Kā pārvērst “idejas” realitātē, ja nav politiskas gribas vai tautas klausīšanās?","mt":"Dan il-forum jassumi li l-UE hija “ovvja tal-futur”. Madankollu tluq Brittanja turi dgħufija tagħha. Wara hemm mistoqsija sempliċi “X’inhu l-proġett Ewropew?”, “X’jista’ jġiegħli nħossni Ewropew?” “Ċirkolazzjoni ħielsa”, jiġifieri ċertu nuqqas ta’ fruntieri, tkun element ta’ rispons, li kieku kienet realtà. Kif nistgħu naraw bħalissa, il-fruntieri intra-Ewropej għadhom realtà. “Solidarjetà mill-Istat” tista’ tkun element ieħor ta’ rispons. Iżda kull kriżi (dejn, migranti, covid,...) turi li ma teżistix. Id-“difiża tad-demokrazija” tista’ tkun ukoll element ta’ rispons. Iżda għal darb’oħra, mhuwiex realtà. Hemm ħafna evidenza. Naturalment nistgħu nitkellmu dwar is-sitwazzjoni fil-Polonja jew fl-Ungerija. Iżda wkoll il-projbizzjoni fuq il-bidla fil-politika imposta fuq il-Greċja, minkejja l-vot taċ-ċittadini tagħha. U anki s-sitwazzjoni Franċiża, li mhijiex brillanti dwar il-kwistjoni. Aħna ser tmur lura għal “paċi.” Iżda din hija ħrafa li ilha tinżamm sa mill-bidu tal-integrazzjoni Ewropea. L-uniku kunflitt li l-UE rnexxielha tieqaf kien l-Irlanda ta’ Fuq. U hi ma setgħux iżommu fil-ħin. Allura x’inhu l-proġett Ewropew reali? Kif inbiddlu “ideat” f’realtà meta ma jkun hemm l-ebda rieda politika jew smigħ popolari?","nl":"Dit forum gaat ervan uit dat de EU een „duidelijkheid van de toekomst” is. Toch toont het vertrek van Groot-Brittannië zijn zwakte. Achter de simpele vraag „Wat is het Europese project?”, „Wat zou me het gevoel kunnen geven dat ik Europeaan ben?” „Vrij verkeer”, d.w.z. een zeker gebrek aan grenzen, zou een element van reactie zijn, als het een realiteit zou zijn. Zoals we nu kunnen zien, zijn de grenzen binnen Europa nog steeds een realiteit. „Staatssolidariteit” zou een ander element van reactie kunnen zijn. Maar elke crisis (schuld, migranten, covid,...) laat zien dat deze niet bestaat. De „defensie van de democratie” zou ook een element van reactie kunnen zijn. Maar nogmaals, het is geen realiteit. Er is veel bewijs. We kunnen natuurlijk praten over de situatie in Polen of Hongarije. Maar ook het verbod op beleidswijziging voor Griekenland, ondanks de stemming van zijn burgers. En zelfs de Franse situatie, die op dit punt niet briljant is. We gaan terug naar „vrede”. Maar dit is een mythe die sinds het begin van de Europese integratie wordt gehandhaafd. Het enige conflict dat de EU had weten te stoppen was Noord-Ierland. En ze kon het niet op tijd houden. Wat is het echte Europese project? Hoe „ideeën” in werkelijkheid te maken als er geen politieke wil of volksbeluistering is?","pl":"Forum to zakłada, że UE jest „oczywistością przyszłości”. Jednak odejście Wielkiej Brytanii pokazuje swoją słabość. Za tym stoi proste pytanie: „Czym jest projekt europejski?”, „Co może sprawić, że czuję się Europejczykiem?” „Swobodny obieg”, tj. pewien brak granic, stanowiłby element reakcji, gdyby był rzeczywistością. Jak widać obecnie, wewnątrzeuropejskie granice wciąż są rzeczywistością. Kolejnym elementem reakcji może być „solidarność państwowa”. Jednak każdy kryzys (dług, migranci, COVID-19) pokazuje, że nie istnieje. Elementem reakcji może być również „obrona demokracji”. Ale znowu, to nie jest rzeczywistość. Jest wiele dowodów. Moglibyśmy oczywiście porozmawiać o sytuacji w Polsce czy na Węgrzech. Ale również zakaz zmiany polityki nałożone na Grecję, pomimo głosowania jej obywateli. A nawet sytuacja francuska, która nie jest genialna w tej kwestii. Wrócimy do „pokoju”. Jest to jednak mit, który utrzymuje się od początku integracji europejskiej. Jedynym konfliktem, który UE zdołała powstrzymać, była Irlandia Północna. I nie mogła tego zatrzymać na czas. Więc jaki jest prawdziwy projekt europejski? Jak przekształcić „pomysły” w rzeczywistość, gdy nie ma woli politycznej lub słuchania?","pt":"Este fórum parte do princípio de que a UE é uma «obvio do futuro». No entanto, a partida da Grã-Bretanha mostra sua fraqueza. Por trás há uma pergunta simples «O que é o projeto europeu?», «O que poderia me fazer sentir que sou europeu?» A «livre circulação», ou seja, uma certa falta de fronteiras, seria um elemento de resposta, se fosse uma realidade. Como podemos ver neste momento, as fronteiras intraeuropeias continuam a ser uma realidade. A «Solidariedade do Estado» poderia ser outro elemento de resposta. Mas cada crise (dívida, migrantes, covid,...) mostra que é inexistente. A «defesa da democracia» também pode ser um elemento de resposta. Mas, mais uma vez, não é uma realidade. Há muitas provas. Poderíamos, naturalmente, falar da situação na Polónia ou na Hungria. Mas também a proibição da mudança de política imposta à Grécia, apesar do voto dos seus cidadãos. E até mesmo a situação francesa, que não é brilhante na questão. Voltaremos a «paz». Mas este é um mito que tem sido mantido desde o início da integração europeia. O único conflito que a UE conseguiu travar foi a Irlanda do Norte. E ela não conseguiu mantê-lo a tempo. Então, qual é o verdadeiro projeto europeu? Como transformar «ideias» em realidade quando não há vontade política ou escuta popular?","ro":"Acest forum presupune că UE este o „evidentă a viitorului”. Cu toate acestea, plecarea Marii Britanii arată slăbiciunea sa. În spatele ei se află o întrebare simplă „Ce este proiectul european?”, „Ce m-ar putea face să simt că sunt european?” „Libera circulație”, adică o anumită lipsă de frontiere, ar fi un element de răspuns, dacă ar fi o realitate. După cum putem vedea acum, frontierele intra-europene sunt încă o realitate. „Solidaritatea statului” ar putea fi un alt element de răspuns. Dar fiecare criză (datorie, migranți, covid,...) arată că aceasta este inexistentă. „Apărarea democrației” ar putea fi, de asemenea, un element de răspuns. Dar din nou, nu este o realitate. Există o mulțime de dovezi. Desigur, am putea vorbi despre situația din Polonia sau Ungaria. Dar și interzicerea schimbărilor politice impuse Greciei, în ciuda votului cetățenilor săi. Și chiar și situația franceză, care nu este strălucită în această privință. Ne întoarcem la „pace”. Dar acesta este un mit care a fost menținut încă de la începutul integrării europene. Singurul conflict pe care UE a reușit să îl oprească a fost Irlanda de Nord. Și n-a putut s-o țină la timp. Deci, care este adevăratul proiect european? Cum să transformi „ideile” în realitate atunci când nu există voință politică sau ascultare populară?","sk":"Toto fórum predpokladá, že EÚ je „zrejmosťou budúcnosti“. Napriek tomu odchod Spojeného kráľovstva ukazuje svoju slabosť. Za tým je jednoduchá otázka „Čo je európsky projekt?“, „Čo by som mohol mať pocit, že som Európan?“ „Voľný obeh“, t. j. určitý nedostatok hraníc, by bol prvkom reakcie, ak by to bola realita. Ako vidíme práve teraz, vnútroeurópske hranice sú stále realitou. Ďalším prvkom reakcie by mohla byť „štátna solidarita“. Ale každá kríza (dlh, migranti, covid,...) ukazuje, že neexistuje. Súčasťou reakcie by mohla byť aj „obrana demokracie“. Ale opäť to nie je realita. Existuje veľa dôkazov. Mohli by sme samozrejme hovoriť o situácii v Poľsku alebo Maďarsku. Ale aj zákaz politických zmien uložený Grécku, a to aj napriek hlasu jeho občanov. A dokonca ani situácia vo Francúzsku, ktorá v tejto otázke nie je brilantná. Vrátime sa k „mieru“. Toto je však mýtus, ktorý sa zachoval od začiatku európskej integrácie. Jediným konfliktom, ktorý sa EÚ podarilo zastaviť, bolo Severné Írsko. A nemohla si to nechať včas. Aký je teda skutočný európsky projekt? Ako premeniť „nápady“ na realitu, keď neexistuje politická vôľa alebo populárne počúvanie?","sl":"Ta forum predpostavlja, da je EU „očitna prihodnost“. Vendar britanski odhod kaže na njeno šibkost. V ozadju je preprosto vprašanje „Kaj je evropski projekt?“, „Kaj bi mi lahko povzročilo občutek, da sem Evropejec?“ „Prosti pretok“, tj. določeno pomanjkanje meja, bi bil element odziva, če bi bil resničnost. Kot lahko vidimo zdaj, so meje znotraj Evrope še vedno resničnost. „Solidarnost države“ bi lahko bila še en element odziva. Toda vsaka kriza (dolg, migranti, covid,...) kaže, da je ni. Tudi „obramba demokracije“ bi lahko bila element odziva. Ampak še enkrat, to ni resničnost. Veliko dokazov je. Seveda bi lahko govorili o razmerah na Poljskem ali Madžarskem. Pa tudi prepoved spremembe politike, ki je bila uvedena Grčiji kljub glasovanju njenih državljanov. In celo francoski položaj, ki ni briljanten glede tega vprašanja. Vrnili se bomo v mir. Vendar je to mit, ki se ohranja od začetka evropskega povezovanja. Edini spor, ki ga je EU uspela ustaviti, je bila Severna Irska. In tega ni mogla obdržati pravočasno. Kaj je torej pravi evropski projekt? Kako spremeniti „ideje“ v resničnost, ko ni politične volje ali priljubljenega poslušanja?","sv":"Detta forum utgår från att EU är ”framtidens självklarhet”. Ändå visar Storbritanniens avgång sin svaghet. Bakom den enkla frågan ”Vad är det europeiska projektet?”, ”Vad kan få mig att känna att jag är europé?” ”Fri rörlighet”, dvs. en viss brist på gränser, skulle vara ett svarselement, om det vore en realitet. Som vi kan se just nu är EU:s gränser fortfarande en realitet. ”Statssolidaritet” skulle kunna vara en annan åtgärdsdel. Men varje kris (skuld, migranter, covid,...) visar att den är obefintlig. ”Demokratins försvar” skulle också kunna vara ett svarselement. Men återigen är det inte en realitet. Det finns många bevis. Vi skulle naturligtvis kunna tala om situationen i Polen eller Ungern. Men också det förbud mot politiska förändringar som införts för Grekland, trots att dess medborgare röstat. Och till och med den franska situationen, som inte är lysande i frågan. Vi går tillbaka till ”fred”. Men detta är en myt som har bevarats sedan den europeiska integrationen inleddes. Den enda konflikt som EU hade lyckats stoppa var Nordirland. Och hon kunde inte hålla det i tid. Så vad är det verkliga europeiska projektet? Hur man omvandlar ”idéer” till verklighet när det inte finns någon politisk vilja eller folkligt lyssnande?"}},"title":{"fr":"Projet Européen?","machine_translations":{"bg":"Европейски проект?","cs":"Evropský projekt?","da":"Europæisk projekt?","de":"Europäisches Projekt?","el":"Ευρωπαϊκό σχέδιο;","en":"European project?","es":"¿Proyecto europeo?","et":"Euroopa projekt?","fi":"Eurooppa-hanke?","ga":"Tionscadal Eorpach?","hr":"Europski projekt?","hu":"Európai projekt?","it":"Progetto europeo?","lt":"Europos projektas?","lv":"Eiropas projekts?","mt":"Proġett Ewropew?","nl":"Europees project?","pl":"Projekt europejski?","pt":"Projeto europeu?","ro":"Proiectul european?","sk":"Európsky projekt?","sl":"Evropski projekt?","sv":"Ett europeiskt projekt?"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×