Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 59447eea72bfd35b92246b8ad85632ef71756b9ed2665b934abc63c13b75d972

Source: {"body":{"it":"Lo studio ha rilevato che i paesi dell'Europa meridionale avrebbero le maggiori perdite economiche a causa del calore eccessivo. Cipro sarà la più colpita, dove le perdite annuali potrebbero ammontare al 3-3,5% del PIL del paese entro il 2060.\n\nPortogallo, Spagna e Croazia passeranno gradualmente da una gamma di perdite annuali del 2% nel 2040 a circa il 3% nel 2060. Anche Romania, Italia, Grecia e Bulgaria registreranno notevoli aumenti del loro impatto previsto.\n\nI paesi dell'Europa centrale sperimenteranno impatti negativi inferiori ma comunque significativi. Lo studio prevede che in Germania entro il 2050 le ondate di calore causeranno in media una perdita annuale dello 0,5% del PIL del paese.\n\nAl contrario, i paesi scandinavi, il Regno Unito e l'Islanda subiranno perdite annuali minori, fino allo 0,2% del PIL, o addirittura nessuna perdita. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","machine_translations":{"bg":"Проучването установи, че южноевропейските държави ще имат най-големи икономически загуби поради прекомерната топлина. Кипър ще бъде най-силно засегнат, където годишните загуби биха могли да възлязат на 3—3,5 % от БВП на страната до 2060 г. Португалия, Испания и Хърватия постепенно ще преминат от диапазон на годишните загуби от 2 % през 2040 г. до около 3 % през 2060 г. Румъния, Италия, Гърция и България също ще наблюдават значително увеличение на очакваното въздействие. Държавите от Централна Европа ще имат по-слабо, но значително отрицателно въздействие. Проучването предвижда, че в Германия до 2050 г. топлинните вълни ще доведат до годишна загуба от 0,5 % от БВП на страната. Напротив, скандинавските държави, Обединеното кралство и Исландия ще понесат по-ниски годишни загуби в размер до 0,2 % от БВП или дори без загуби. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","cs":"Studie zjistila, že země jižní Evropy by měly největší hospodářské ztráty způsobené nadměrným teplem. Nejvíce postižen bude Kypr, kde by roční ztráty mohly do roku 2060 činit 33,5 % HDP země. Portugalsko, Španělsko a Chorvatsko se postupně přesunou z rozpětí ročních ztrát ve výši 2 % v roce 2040 na přibližně 3 % v roce 2060. V Rumunsku, Itálii, Řecku a Bulharsku se rovněž výrazně zvýší jejich očekávaný dopad. Země střední Evropy budou mít nižší, ale významné negativní dopady. Studie předpovídá, že v Německu do roku 2050 vlny veder v průměru povedou k roční ztrátě 0,5 % HDP země. Naopak skandinávské země, Spojené království a Island utrpí nižší roční ztráty až do výše 0,2 % HDP, nebo dokonce žádné ztráty. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","da":"Undersøgelsen viste, at de sydeuropæiske lande ville få de største økonomiske tab på grund af overdreven varme. Cypern vil blive hårdest ramt, hvor de årlige tab kan beløbe sig til 3-3,5 % af landets BNP i 2060. Portugal, Spanien og Kroatien vil gradvist bevæge sig fra en række årlige tab på 2 % i 2040 til ca. 3 % i 2060. Rumænien, Italien, Grækenland og Bulgarien vil også opleve betydelige stigninger i deres forventede virkning. Landene i Centraleuropa vil opleve lavere, men betydelige negative virkninger. Undersøgelsen forudser, at i Tyskland i 2050 vil hedebølger i gennemsnit resultere i et årligt tab på 0,5 % af landets BNP. Tværtimod vil de skandinaviske lande, Det Forenede Kongerige og Island lide mindre årlige tab på op til 0,2 % af BNP eller endda ingen tab. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","de":"Die Studie ergab, dass die südeuropäischen Länder die größten wirtschaftlichen Verluste aufgrund übermäßiger Hitze haben würden. Zypern wird am stärksten betroffen sein, wo sich die jährlichen Verluste bis 2060 auf 33,5 % des BIP des Landes belaufen könnten. Portugal, Spanien und Kroatien werden sich schrittweise von einer Spanne von 2 % im Jahr 2040 auf rund 3 % im Jahr 2060 bewegen. Auch in Rumänien, Italien, Griechenland und Bulgarien werden die erwarteten Auswirkungen erheblich zunehmen. Die Länder Mitteleuropas werden geringere, aber erhebliche negative Auswirkungen haben. Die Studie geht davon aus, dass in Deutschland bis 2050 Wärmewellen im Durchschnitt zu einem jährlichen Verlust von 0,5 % des BIP des Landes führen werden. Im Gegenteil, skandinavische Länder, das Vereinigte Königreich und Island werden geringere jährliche Verluste von bis zu 0,2 % des BIP oder gar keine Verluste erleiden. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","el":"Η μελέτη διαπίστωσε ότι οι χώρες της νότιας Ευρώπης θα έχουν τις μεγαλύτερες οικονομικές απώλειες λόγω της υπερβολικής ζέστης. Η Κύπρος θα είναι η πιο πληγείσα, όπου οι ετήσιες απώλειες θα μπορούσαν να ανέλθουν στο 3-3,5 % του ΑΕΠ της χώρας έως το 2060. Η Πορτογαλία, η Ισπανία και η Κροατία θα μετακινηθούν σταδιακά από μια σειρά ετήσιων απωλειών 2 % το 2040 σε περίπου 3 % το 2060. Η Ρουμανία, η Ιταλία, η Ελλάδα και η Βουλγαρία θα σημειώσουν επίσης σημαντικές αυξήσεις των αναμενόμενων επιπτώσεών τους. Οι χώρες της Κεντρικής Ευρώπης θα έχουν λιγότερες αλλά σημαντικές αρνητικές επιπτώσεις. Η μελέτη προβλέπει ότι στη Γερμανία έως το 2050 τα κύματα καύσωνα θα οδηγήσουν κατά μέσο όρο σε ετήσια απώλεια 0,5 % του ΑΕΠ της χώρας. Αντιθέτως, οι σκανδιναβικές χώρες, το Ηνωμένο Βασίλειο και η Ισλανδία θα υποστούν χαμηλότερες ετήσιες απώλειες έως 0,2 % του ΑΕΠ, ή ακόμη και μηδενικές απώλειες. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","en":"The study found that southern European countries would have the greatest economic losses due to excessive heat. Cyprus will be the most affected, where annual losses could amount to 3-3.5 % of the country’s GDP by 2060. Portugal, Spain and Croatia will gradually move from a range of annual losses of 2 % in 2040 to around 3 % in 2060. Romania, Italy, Greece and Bulgaria will also see significant increases in their expected impact. The countries of Central Europe will experience lower but significant negative impacts. The study predicts that in Germany by 2050 heat waves will on average result in an annual loss of 0.5 % of the country’s GDP. On the contrary, Scandinavian countries, the United Kingdom and Iceland will suffer lower annual losses of up to 0.2 % of GDP, or even no losses. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","es":"El estudio encontró que los países del sur de Europa tendrían las mayores pérdidas económicas debido al calor excesivo. Chipre será el más afectado, donde las pérdidas anuales podrían ascender al 3-3,5 % del PIB del país para 2060. Portugal, España y Croacia pasarán gradualmente de un rango de pérdidas anuales del 2 % en 2040 a alrededor del 3 % en 2060. Rumanía, Italia, Grecia y Bulgaria también experimentarán aumentos significativos en su impacto esperado. Los países de Europa Central experimentarán impactos negativos menores pero significativos. El estudio predice que en Alemania para 2050 las olas de calor darán lugar, en promedio, a una pérdida anual del 0,5 % del PIB del país. Por el contrario, los países escandinavos, el Reino Unido e Islandia sufrirán menores pérdidas anuales de hasta el 0,2 % del PIB, o incluso ninguna pérdida. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","et":"Uuring näitas, et Lõuna-Euroopa riikides oleks suurim majanduslik kahju ülemäärase soojuse tõttu. Kõige rohkem mõjutab see Küprost, kus iga-aastane kahjum võib 2060. aastaks ulatuda 3–3,5 %ni riigi SKPst. Portugal, Hispaania ja Horvaatia liiguvad 2040. aastal järk-järgult 2 %-lt aastas ligikaudu 3 %-le 2060. aastal. Rumeenia, Itaalia, Kreeka ja Bulgaaria oodatav mõju suureneb samuti märkimisväärselt. Kesk-Euroopa riikidel on väiksem, kuid märkimisväärne negatiivne mõju. Uuringus ennustatakse, et Saksamaal väheneb soojuslainete tagajärjel 2050. aastaks keskmiselt 0,5 % riigi SKPst. Vastupidi, Skandinaavia riigid, Ühendkuningriik ja Island kannavad väiksemat iga-aastast kahjumit kuni 0,2 % SKPst või isegi mitte mingit kahju. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","fi":"Tutkimuksessa todettiin, että Etelä-Euroopan mailla olisi suurimmat taloudelliset menetykset liiallisen lämmön vuoksi. Vaikutukset kohdistuvat eniten Kyprokseen, jossa vuotuiset tappiot voivat olla 3–3,5 prosenttia maan bkt:stä vuoteen 2060 mennessä. Portugali, Espanja ja Kroatia siirtyvät vähitellen 2 prosentin vuotuisista tappioista vuonna 2040 noin 3 prosenttiin vuonna 2060. Myös Romaniassa, Italiassa, Kreikassa ja Bulgariassa niiden odotettu vaikutus kasvaa merkittävästi. Keski-Euroopan maiden kielteiset vaikutukset ovat vähäisemmät mutta merkittävät. Tutkimuksessa ennustetaan, että Saksassa vuoteen 2050 mennessä helleaallot johtavat keskimäärin 0,5 prosentin vuotuiseen laskuun maan bkt:stä. Päinvastoin, Skandinavian maat, Yhdistynyt kuningaskunta ja Islanti kärsivät pienempiä vuotuisia tappioita, jopa 0,2 prosenttia suhteessa bkt:hen tai jopa tappioita. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","fr":"L’étude a révélé que les pays du sud de l’Europe subiraient les pertes économiques les plus importantes dues à la chaleur excessive. Chypre sera la plus touchée, où les pertes annuelles pourraient atteindre 3-3,5 % du PIB du pays d’ici 2060. Le Portugal, l’Espagne et la Croatie passeront progressivement d’une fourchette de pertes annuelles de 2 % en 2040 à environ 3 % en 2060. L’impact attendu de la Roumanie, de l’Italie, de la Grèce et de la Bulgarie augmentera également de manière significative. Les pays d’Europe centrale connaîtront des effets négatifs plus faibles mais significatifs. L’étude prévoit qu’en Allemagne d’ici 2050, les vagues de chaleur entraîneront en moyenne une perte annuelle de 0,5 % du PIB du pays. Au contraire, les pays scandinaves, le Royaume-Uni et l’Islande subiront des pertes annuelles inférieures allant jusqu’à 0,2 % du PIB, voire aucune perte. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","ga":"Fuarthas amach sa staidéar go mbeadh na caillteanais eacnamaíocha is mó ag tíortha i ndeisceart na hEorpa mar gheall ar theas iomarcach. Is í an Chipir is mó a dhéanfaidh difear, áit a bhféadfadh caillteanais bhliantúla a bheith cothrom le 3-3.5 % de OTI na tíre faoi 2060. Bogfaidh an Phortaingéil, an Spáinn agus an Chróit de réir a chéile ó raon caillteanas bliantúil de 2 % in 2040 go dtí thart ar 3 % in 2060. Beidh méaduithe suntasacha ar an tionchar a mheastar a bheidh acu sa Rómáin, san Iodáil, sa Ghréig agus sa Bhulgáir freisin. Beidh tionchair dhiúltacha níos ísle ach nach beag ag tíortha Lár na hEorpa. Tuartar sa staidéar go mbeidh caillteanas bliantúil 0.5 % d’olltáirgeacht intíre na tíre mar thoradh ar thonnta teasa sa Ghearmáin faoi 2050 ar an meán. Os a choinne sin, caillfidh tíortha Lochlannacha, an Ríocht Aontaithe agus an Íoslainn caillteanais bhliantúla níos ísle suas le 0.2 % den OTI, nó fiú gan aon chaillteanas. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa","hr":"Studija je pokazala da bi južnoeuropske zemlje imale najveće gospodarske gubitke zbog prekomjerne topline. Cipar će biti najviše pogođen, gdje bi godišnji gubici mogli iznositi 3 – 3,5 posto BDP- a zemlje do 2060. Portugal, Španjolska i Hrvatska postupno će se kretati s raspona godišnjih gubitaka od 2 % u 2040. na oko 3 % u 2060. U Rumunjskoj, Italiji, Grčkoj i Bugarskoj također će se znatno povećati očekivani učinak. Zemlje srednje Europe imat će manje, ali znatne negativne učinke. Studija predviđa da će u Njemačkoj do 2050. toplinski valovi u prosjeku rezultirati godišnjim gubitkom od 0,5 % BDP-a zemlje. Naprotiv, skandinavske zemlje, Ujedinjena Kraljevina i Island trpjet će manje godišnje gubitke od najviše 0,2 % BDP-a, ili čak neće biti gubitaka. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","hu":"A tanulmány megállapította, hogy a túlzott hőhatás miatt a dél-európai országokban lenne a legnagyobb gazdasági veszteség. Ciprus lesz a leginkább érintett, ahol az éves veszteségek 2060-ra az ország GDP-jének 3–3,5%-át tehetik ki. Portugália, Spanyolország és Horvátország a 2040-es 2%-os éves veszteségről 2060-ra fokozatosan 3%-ra fog emelkedni. Romániában, Olaszországban, Görögországban és Bulgáriában is jelentős növekedés várható. A közép-európai országok kisebb, de jelentős negatív hatásokat fognak tapasztalni. A tanulmány előrejelzése szerint Németországban 2050-ra a hőhullámok átlagosan az ország GDP-jének 0,5%-át kitevő éves veszteséget eredményeznek. Ellenkezőleg, a skandináv országok, az Egyesült Királyság és Izland éves veszteségei alacsonyabbak lesznek, akár a GDP 0,2%-át is elérhetik, vagy akár nem is fognak veszteséget okozni. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","lt":"Tyrime nustatyta, kad Pietų Europos šalys patirs didžiausius ekonominius nuostolius dėl pernelyg didelio karščio. Labiausiai nukentės Kipras, kuriame iki 2060 m. metiniai nuostoliai galėtų siekti 3–3,5 % šalies BVP. Portugalija, Ispanija ir Kroatija palaipsniui pereis nuo 2 % metinių nuostolių 2040 m. iki maždaug 3 % 2060 m. Rumunijos, Italijos, Graikijos ir Bulgarijos numatomas poveikis taip pat gerokai padidės. Vidurio Europos šalys patirs mažesnį, bet didelį neigiamą poveikį. Tyrime prognozuojama, kad iki 2050 m. dėl karščio bangų Vokietijoje kasmet sumažės 0,5 % šalies BVP. Priešingai, Skandinavijos šalys, Jungtinė Karalystė ir Islandija patirs mažesnius metinius nuostolius – iki 0,2 % BVP arba net jokių nuostolių. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","lv":"Pētījumā konstatēts, ka Dienvideiropas valstīm būtu lielākie ekonomiskie zaudējumi pārmērīga karstuma dēļ. Visvairāk cietīs Kipra, kur gada zaudējumi līdz 2060. gadam varētu sasniegt 3–3,5 % no valsts IKP. Portugāle, Spānija un Horvātija pakāpeniski mainīsies no ikgadējiem zaudējumiem 2 % apmērā 2040. gadā uz aptuveni 3 % 2060. gadā. Rumānijai, Itālijai, Grieķijai un Bulgārijai arī būs ievērojams paredzamās ietekmes pieaugums. Centrāleiropas valstīm būs mazāka, bet būtiska negatīva ietekme. Pētījumā prognozēts, ka Vācijā līdz 2050. gadam karstuma viļņi vidēji ik gadu zaudēs 0,5 % no valsts IKP. Tieši pretēji, Skandināvijas valstis, Apvienotā Karaliste un Islande cietīs no mazākiem ikgadējiem zaudējumiem līdz 0,2 % no IKP vai pat bez zaudējumiem. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","mt":"L-istudju sab li l-pajjiżi tan-Nofsinhar tal-Ewropa jkollhom l-akbar telf ekonomiku minħabba sħana eċċessiva. Ċipru se jkun l-aktar affettwat, fejn it-telf annwali jista’ jammonta għal 3–3.5 % tal-PDG tal-pajjiż sal-2060. Il-Portugall, Spanja u l-Kroazja se jimxu gradwalment minn firxa ta’ telf annwali ta’ 2 % fl-2040 għal madwar 3 % fl-2060. Ir-Rumanija, l-Italja, il-Greċja u l-Bulgarija se jaraw ukoll żidiet sinifikanti fl-impatt mistenni tagħhom. Il-pajjiżi tal-Ewropa Ċentrali se jesperjenzaw impatti negattivi aktar baxxi iżda sinifikanti. L-istudju jbassar li fil-Ġermanja, sal-2050, il-mewġ tas-sħana ser jirriżulta f’telf annwali ta’ 0.5 % tal-PDG tal-pajjiż. Għall-kuntrarju, il-pajjiżi Skandinavi, ir-Renju Unit u l-Iżlanda se jsofru telf annwali aktar baxx sa 0.2 % tal-PDG, jew saħansitra l-ebda telf. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","nl":"Uit de studie bleek dat Zuid-Europese landen de grootste economische verliezen zouden lijden als gevolg van overmatige hitte. Cyprus zal het zwaarst worden getroffen, waar de jaarlijkse verliezen in 2060 33,5 % van het bbp van het land zouden kunnen bedragen. Portugal, Spanje en Kroatië zullen geleidelijk overstappen van een reeks jaarlijkse verliezen van 2 % in 2040 tot ongeveer 3 % in 2060. Roemenië, Italië, Griekenland en Bulgarije zullen ook een aanzienlijke toename van hun verwachte impact zien. De landen van Midden-Europa zullen lagere, maar aanzienlijke negatieve gevolgen ondervinden. Volgens de studie zullen de hittegolven in Duitsland tegen 2050 gemiddeld leiden tot een jaarlijks verlies van 0,5 % van het bbp van het land. Integendeel, Scandinavische landen, het Verenigd Koninkrijk en IJsland zullen jaarlijks minder verliezen lijden tot 0,2 % van het bbp, of zelfs geen verliezen. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","pl":"Badanie wykazało, że kraje Europy Południowej poniosą największe straty gospodarcze z powodu nadmiernego ciepła. Najbardziej dotkniętym kryzysem będzie Cypr, gdzie roczne straty mogą wynieść do 2060 r. 3-3,5 % PKB tego kraju. Portugalia, Hiszpania i Chorwacja będą stopniowo przesuwać się z przedziału rocznych strat wynoszącego 2 % w 2040 r. do około 3 % w 2060 r. W Rumunii, Włoszech, Grecji i Bułgarii nastąpi również znaczny wzrost oczekiwanych skutków. Kraje Europy Środkowej odczują mniejsze, ale znaczące negatywne skutki. Badanie przewiduje, że do 2050 r. fale upałów w Niemczech spowodują średnio 0,5 % rocznego spadku PKB kraju. Wręcz przeciwnie, kraje skandynawskie, Wielka Brytania i Islandia poniosą niższe roczne straty w wysokości do 0,2 % PKB, a nawet nie poniosą żadnych strat. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","pt":"O estudo concluiu que os países do Sul da Europa teriam as maiores perdas econômicas devido ao calor excessivo. Chipre será o mais afetado, onde as perdas anuais poderão ascender a 3-3,5 % do PIB do país até 2060. Portugal, Espanha e Croácia passarão gradualmente de uma série de perdas anuais de 2 % em 2040 para cerca de 3 % em 2060. A Roménia, a Itália, a Grécia e a Bulgária registarão também aumentos significativos do seu impacto esperado. Os países da Europa Central terão impactos negativos mais baixos, mas significativos. O estudo prevê que, na Alemanha, até 2050, as vagas de calor resultarão, em média, numa perda anual de 0,5 % do PIB do país. Pelo contrário, os países escandinavos, o Reino Unido e a Islândia sofrerão perdas anuais inferiores até 0,2 % do PIB, ou mesmo sem perdas. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","ro":"Studiul a constatat că țările din sudul Europei ar avea cele mai mari pierderi economice din cauza căldurii excesive. Ciprul va fi cel mai afectat, unde pierderile anuale s-ar putea ridica la 3-3,5 % din PIB-ul țării până în 2060. Portugalia, Spania și Croația vor trece treptat de la un interval de pierderi anuale de 2 % în 2040 la aproximativ 3 % în 2060. România, Italia, Grecia și Bulgaria vor înregistra, de asemenea, creșteri semnificative ale impactului preconizat al acestora. Țările din Europa Centrală se vor confrunta cu efecte negative mai scăzute, dar semnificative. Studiul estimează că în Germania, până în 2050, valurile de căldură vor duce, în medie, la o pierdere anuală de 0,5 % din PIB-ul țării. Dimpotrivă, țările scandinave, Regatul Unit și Islanda vor suferi pierderi anuale mai mici, de până la 0,2 % din PIB sau chiar fără pierderi. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","sk":"V štúdii sa zistilo, že krajiny južnej Európy by mali najväčšie hospodárske straty v dôsledku nadmerného tepla. Najviac zasiahnuté bude Cyprus, kde by ročné straty mohli do roku 2060 dosiahnuť 3 – 3,5 % HDP krajiny. Portugalsko, Španielsko a Chorvátsko sa postupne presunú z radu ročných strát vo výške 2 % v roku 2040 na približne 3 % v roku 2060. V Rumunsku, Taliansku, Grécku a Bulharsku sa takisto výrazne zvýši ich očakávaný vplyv. Krajiny strednej Európy budú mať menší, ale významný negatívny vplyv. V štúdii sa predpokladá, že v Nemecku do roku 2050 budú vlny horúčav v priemere viesť k ročnej strate 0,5 % HDP krajiny. Naopak, škandinávske krajiny, Spojené kráľovstvo a Island utrpia nižšie ročné straty až do výšky 0,2 % HDP, alebo dokonca žiadne straty. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","sl":"Študija je pokazala, da bi južnoevropske države utrpele največje gospodarske izgube zaradi prekomerne toplote. Najbolj prizadet bo Ciper, kjer bi lahko letne izgube do leta 2060 znašale 33,5 % BDP države. Portugalska, Španija in Hrvaška bodo postopoma prešle z 2-odstotne letne izgube v letu 2040 na približno 3 % leta 2060. Pričakovani učinek Romunije, Italije, Grčije in Bolgarije se bo znatno povečal. Države Srednje Evrope bodo imele manjše, vendar znatne negativne učinke. Študija predvideva, da bodo vročinski valovi v Nemčiji do leta 2050 v povprečju povzročili letno izgubo v višini 0,5 % BDP države. Nasprotno, skandinavske države, Združeno kraljestvo in Islandija bodo utrpele manjše letne izgube v višini do 0,2 % BDP ali celo brez izgub. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue","sv":"Studien visade att sydeuropeiska länder skulle ha de största ekonomiska förlusterna på grund av överdriven värme. Cypern kommer att drabbas hårdast, där de årliga förlusterna skulle kunna uppgå till 33,5 % av landets BNP fram till 2060. Portugal, Spanien och Kroatien kommer gradvis att gå från ett intervall av årliga förluster på 2 % 2040 till omkring 3 % 2060. Rumänien, Italien, Grekland och Bulgarien kommer också att se betydande ökningar av deras förväntade effekter. Länderna i Centraleuropa kommer att drabbas av lägre men betydande negativa effekter. Studien förutspår att värmeböljor i Tyskland 2050 i genomsnitt kommer att leda till en årlig förlust på 0,5 % av landets BNP. Tvärtom kommer skandinaviska länder, Storbritannien och Island att drabbas av lägre årliga förluster på upp till 0,2 % av BNP, eller till och med inga förluster. gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3697/salvatorecirillosasa gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/3698/unitiue"}},"title":{"it":"Adattare il posto di lavoro all'aumento delle temperature","machine_translations":{"bg":"Адаптиране на работното място към покачващите се температури","cs":"Přizpůsobení pracoviště rostoucím teplotám","da":"Tilpasning af arbejdspladsen til stigende temperaturer","de":"Anpassung des Arbeitsplatzes an steigende Temperaturen","el":"Προσαρμογή του χώρου εργασίας στις αυξανόμενες θερμοκρασίες","en":"Adapting the workplace to rising temperatures","es":"Adaptación del lugar de trabajo a las temperaturas crecientes","et":"Töökoha kohandamine temperatuuritõusuga","fi":"Työpaikan mukauttaminen nouseviin lämpötiloihin","fr":"Adaptation du lieu de travail à la hausse des températures","ga":"An t-ionad oibre a chur in oiriúint do theochtaí ag ardú","hr":"Prilagodba radnog mjesta rastućim temperaturama","hu":"A munkahelynek az emelkedő hőmérséklethez való igazítása","lt":"Darbo vietos pritaikymas kylančiai temperatūrai","lv":"Darba vietas pielāgošana temperatūras pieaugumam","mt":"L-adattament tal-post tax-xogħol għal temperaturi li qed jogħlew","nl":"Aanpassing van de werkplek aan stijgende temperaturen","pl":"Dostosowanie miejsca pracy do rosnących temperatur","pt":"Adaptar o local de trabalho ao aumento das temperaturas","ro":"Adaptarea locului de muncă la temperaturile în creștere","sk":"Prispôsobenie pracoviska rastúcim teplotám","sl":"Prilagoditev delovnega mesta naraščajočim temperaturam","sv":"Anpassa arbetsplatsen till stigande temperaturer"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×