Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 4cbca21851a655280ac6f5d82b2abc911aa3a612ee8bbced510193e60292abe8

Source: {"body":{"el":"4ο ΓΕ.Λ. ΣΕΡΡΩΝ – Μικροπλαστικά και υγεία\n\n1. Η Ευρώπη να εντείνει την προσπάθειά της να εκπαιδευτούν οι πολίτες από πολύ νωρίς σε έναν “πράσινο” τρόπο ζωής. Με καλλιέργεια της καταναλωτικής συνείδησης (αγοράζω και χρησιμοποιώ ό,τι μου είναι απαραίτητο), της κουλτούρας της αειφορίας (ανακύκλωση, επαναχρησιμοποίηση) και της προσωπικής ευθύνης (από εμένα εξαρτάται ο πλανήτης, λέω όχι στα πλαστικά μιας χρήσης). Η εκπαίδευση (όχι απλά ενημέρωση) στα σχολεία, στα πανεπιστήμια, στους χώρους δουλειάς πρέπει να είναι συνεχής.\n2. Η Ευρώπη να υποχρεώσει τα μέλη της να αναπτύξουν διαδικασίες ανακύκλωσης και επαναχρησιμοποίησης των πολυμερών και να τα υποστηρίξει σε αυτήν την προσπάθεια. Στόχος τα μηδενικά πλαστικά απορρίμματα στις χωματερές.\n3. Η Ευρώπη να χρηματοδοτήσει την έρευνα για την ανάπτυξη νέων υλικών καθημερινής χρήσης (π.χ. συσκευασίες τροφίμων) φιλικών προς το περιβάλλον και κατά συνέπεια προς τον άνθρωπο. Σκοπός να περιορισθεί η χρήση των πολυμερών από ορυκτές πηγές αφού προκαλούν σοβαρά προβλήματα.\n4. Η Ευρώπη, ίσως, θα πρέπει να επανεξετάσει τη νομοθεσία της σχετικά με τις προδιαγραφές κατασκευής των πολυμερών υλικών και τα επιτρεπτά όρια ανίχνευσης των συστατικών τους. Όσο χαμηλότερα τα όρια τόσο πιο έντονη θα είναι η προσπάθεια για βελτίωση ή και για ανεύρεση νέων υλικών φιλικών προς το περιβάλλον και τον πολίτη. Προτείνουμε μηδενικά όρια ανίχνευσης μικροπλαστικών στον άνθρωπο. \n5. Τέλος, ίσως να χρειάζεται μια αυστηρότερη επιτήρηση εφαρμογής και τήρησης της νομοθεσίας","machine_translations":{"bg":"4-ти G.L. SERRES — Микропластмаса и здраве 1. Европа трябва да увеличи усилията си за образоване на гражданите много рано в „зелен“ начин на живот. Чрез култивиране на съзнанието на потребителите (купувам и използвам това, което е необходимо за мен), културата на устойчивост (рециклиране, повторна употреба) и лична отговорност (планетата зависи от мен, казвам „не“ на пластмасите за еднократна употреба). Образованието (не само информацията) в училищата, университетите и работните места трябва да бъде непрекъснато. 2. Европа трябва да задължи своите членове да разработят процеси за рециклиране и повторна употреба на полимери и да ги подкрепят в това начинание. Целта е нулеви пластмасови отпадъци в депата за отпадъци. 3. Европа да финансира научни изследвания в областта на разработването на нови материали за ежедневна употреба (напр. опаковки на храни), щадящи околната среда и следователно благоприятни за човека. Целта е да се ограничи употребата на полимери от изкопаеми източници, тъй като те причиняват сериозни проблеми. 4. Европа може би трябва да преразгледа законодателството си относно стандартите за производство на полимерни материали и допустимите граници за откриване на техните компоненти. Колкото по-ниски са границите, толкова по-интензивни ще бъдат усилията за подобряване или намиране на нови материали, които са съобразени с околната среда и гражданите. Препоръчваме нулеви граници за откриване на микропластмаса при хора. 5. И накрая, може да има необходимост от по-строго прилагане и спазване на законодателството.","cs":"4. G.L. SERRES – Mikroplasty a zdraví 1. Evropa by měla zintenzivnit své úsilí o vzdělávání občanů velmi brzy v „zeleném“ způsobu života. Kultivací vědomí spotřebitelů (kupuji a používám to, co je pro mě nezbytné), kultury udržitelnosti (recyklace, opětovného použití) a osobní odpovědnosti (planeta závisí na mně, říkám ne plastům na jedno použití). Vzdělávání (nejen informace) ve školách, univerzitách, na pracovištích musí být nepřetržité. 2. Evropa musí zavázat své členy, aby vyvinuli postupy pro recyklaci a opětovné použití polymerů a aby je v tomto úsilí podporovali. Cíl nulového plastového odpadu na skládkách. 3. Evropa bude financovat výzkum vývoje nových materiálů pro každodenní použití (např. obalů potravin) šetrných k životnímu prostředí, a tudíž šetrných k lidem. Cílem je omezit používání polymerů z fosilních zdrojů, protože způsobují vážné problémy. 4. Evropa by možná měla přezkoumat své právní předpisy týkající se výrobních norem polymerních materiálů a přípustných limitů pro detekci jejich součástí. Čím nižší limity, tím intenzivnější bude úsilí o zlepšení nebo nalezení nových materiálů, které jsou šetrné k životnímu prostředí a občanům. Doporučujeme nulové limity pro detekci mikroplastů u lidí. 5. V neposlední řadě může existovat potřeba přísnějšího prosazování a dodržování právních předpisů.","da":"4th G.L. SERRES — Mikroplastik og sundhed 1. Europa bør intensivere sine bestræbelser på at uddanne borgerne meget tidligt i en \"grøn\" livsstil. Ved at dyrke forbrugerbevidsthed (jeg køber og bruger det, der er nødvendigt for mig), bæredygtighedskulturen (genanvendelse, genbrug) og personligt ansvar (planeten afhænger af mig, siger jeg nej til engangsplast). Uddannelse (ikke kun information) i skoler, universiteter, arbejdspladser skal være kontinuerlig. 2. Europa skal forpligte sine medlemmer til at udvikle processer til genanvendelse og genbrug af polymerer og støtte dem i disse bestræbelser. Mål nul plastaffald på lossepladser. 3. Europa finansierer forskning i udvikling af nye materialer til daglig brug (f.eks. fødevareemballage), der er miljøvenlig og dermed menneskevenlig. Sigte mod at begrænse brugen af polymerer fra fossile kilder, da de forårsager alvorlige problemer. 4. Europa bør måske revidere sin lovgivning om fremstillingsstandarder for polymermaterialer og de tilladte grænser for detektion af deres komponenter. Jo lavere grænser, jo mere intens vil indsatsen være at forbedre eller finde nye materialer, der er miljøvenlige og borgervenlige. Vi anbefaler nul grænser for mikroplast påvisning hos mennesker. 5. Endelig kan der være behov for strengere håndhævelse og overholdelse af lovgivningen.","de":"4. G.L. SERRES – Mikroplastik und Gesundheit 1. Europa sollte seine Bemühungen verstärken, die Bürger sehr früh in einer „grünen“ Lebensweise aufzuklären. Durch die Kultivierung des Verbraucherbewusstseins (ich kaufe und nutze, was für mich notwendig ist), die Kultur der Nachhaltigkeit (Recycling, Wiederverwendung) und persönliche Verantwortung (der Planet hängt von mir ab, ich sage nein zu Einwegkunststoffen). Bildung (nicht nur Informationen) in Schulen, Universitäten, Arbeitsplätzen muss kontinuierlich sein. 2. Europa muss seine Mitglieder verpflichten, Verfahren für das Recycling und die Wiederverwendung von Polymeren zu entwickeln und sie dabei zu unterstützen. Ziel Null Plastikmüll in Deponien. 3. Europa finanziert Forschung zur Entwicklung neuer Materialien für den täglichen Gebrauch (z. B. Lebensmittelverpackungen) umweltfreundlich und damit menschenfreundlich. Ziel ist es, die Verwendung von Polymeren aus fossilen Quellen zu begrenzen, da sie ernsthafte Probleme verursachen. 4. Vielleicht sollte Europa seine Rechtsvorschriften über die Herstellungsstandards von Polymerwerkstoffen und die zulässigen Grenzwerte für den Nachweis ihrer Bauteile überprüfen. Je niedriger die Grenzen sind, desto intensiver wird es sein, neue Materialien zu verbessern oder zu finden, die umweltfreundlich und bürgerfreundlich sind. Wir empfehlen Nullgrenzwerte für die Mikroplastikdetektion beim Menschen. 5. Schließlich kann eine strengere Durchsetzung und Einhaltung der Rechtsvorschriften erforderlich sein.","en":"4th G.L. SERRES — Microplastics and Health 1. Europe should step up its efforts to educate citizens very early in a ‘green’ way of life. By cultivating consumer consciousness (I buy and use what is necessary to me), the culture of sustainability (recycling, reuse) and personal responsibility (the planet depends on me, I say no to single-use plastics). Education (not just information) in schools, universities, workplaces must be continuous. 2. Europe must oblige its members to develop processes for the recycling and reuse of polymers and to support them in this endeavour. Target zero plastic waste in landfills. 3. Europe to fund research into the development of new materials for everyday use (e.g. food packaging) environmentally friendly and therefore human-friendly. Aim to limit the use of polymers from fossil sources as they cause serious problems. 4. Europe, perhaps, should review its legislation on the manufacturing standards of polymer materials and the permissible limits for the detection of their components. The lower the limits, the more intense the effort will be to improve or find new materials that are environmentally and citizen-friendly. We recommend zero limits for microplastic detection in humans. 5. Finally, there may be a need for stricter enforcement and compliance with the legislation.","es":"4.º G.L. SERRES — Microplásticos y Salud 1. Europa debería redoblar sus esfuerzos para educar a los ciudadanos desde muy temprano en una forma de vida «verde». Cultivando la conciencia del consumidor (compro y uso lo que es necesario para mí), la cultura de la sostenibilidad (reciclaje, reutilización) y la responsabilidad personal (el planeta depende de mí, digo no a los plásticos de un solo uso). La educación (no solo la información) en las escuelas, universidades, lugares de trabajo debe ser continua. 2. Europa debe obligar a sus miembros a desarrollar procesos de reciclaje y reutilización de polímeros y a apoyarlos en este empeño. Objetivo cero residuos plásticos en vertederos. 3. Europa financiará la investigación sobre el desarrollo de nuevos materiales para uso diario (por ejemplo, envases de alimentos) respetuosos con el medio ambiente y, por lo tanto, respetuosos con las personas. Trate de limitar el uso de polímeros de fuentes fósiles, ya que causan serios problemas. 4. Europa, tal vez, debería revisar su legislación sobre las normas de fabricación de materiales poliméricos y los límites permisibles para la detección de sus componentes. Cuanto más bajos sean los límites, más intenso será el esfuerzo por mejorar o encontrar nuevos materiales que sean respetuosos con el medio ambiente y los ciudadanos. Recomendamos cero límites para la detección de microplásticos en humanos. 5. Por último, puede ser necesario una aplicación más estricta y el cumplimiento de la legislación.","et":"4. G.L. SERRES – mikroplastid ja tervis 1. Euroopa peaks suurendama oma jõupingutusi, et harida kodanikke väga varakult keskkonnahoidliku eluviisiga. Kasvatades tarbijate teadlikkust (ma ostan ja kasutan seda, mis on minu jaoks vajalik), jätkusuutlikkuse kultuuri (ringlussevõtt, taaskasutamine) ja isikliku vastutuse kultuuri (planeet sõltub minust, ma ütlen ei ühekordselt kasutatavatele plastidele). Haridus (mitte ainult teave) koolides, ülikoolides ja töökohtades peab olema pidev. 2. Euroopa peab kohustama oma liikmeid töötama välja polümeeride ringlussevõtu ja korduskasutamise protsessid ning toetama neid selles püüdluses. Sihtida prügilates plastijäätmeid nullmääraga. 3. Euroopa rahastab teadusuuringuid, mille eesmärk on töötada välja igapäevaseks kasutamiseks mõeldud uued materjalid (nt toidupakendid), keskkonnasõbralikud ja seega inimsõbralikud. Eesmärk on piirata fossiilsetest allikatest pärinevate polümeeride kasutamist, kuna need põhjustavad tõsiseid probleeme. 4. Võib-olla peaks Euroopa läbi vaatama oma õigusaktid, mis käsitlevad polümeermaterjalide tootmisstandardeid ja nende komponentide tuvastamise lubatud piirmäärasid. Mida madalamad on piirid, seda intensiivsem on keskkonnasõbralike ja kodanikusõbralike materjalide täiustamine või leidmine. Me soovitame inimestel mikroplasti avastamiseks nullpiiri. 5. Lõpuks võib tekkida vajadus rangema jõustamise ja õigusaktide järgimise järele.","fi":"4. G.L. SERRES – Mikromuovit ja terveys 1. EU:n olisi tehostettava toimiaan kansalaisten kouluttamiseksi hyvin varhaisessa vaiheessa ”vihreällä” elämäntavalla. Viljelemällä kuluttajien tietoisuutta (ostan ja käytän sitä, mikä on minulle välttämätöntä), kestävän kehityksen kulttuuria (kierrätys, uudelleenkäyttö) ja henkilökohtaista vastuuta (planeetta riippuu minusta, sanon ei kertakäyttöisille muoveille). Kouluissa, yliopistoissa ja työpaikoilla tapahtuvan koulutuksen (ei vain tiedon) on oltava jatkuvaa. 2. Euroopan on velvoitettava jäsenensä kehittämään polymeerien kierrätys- ja uudelleenkäyttöprosesseja ja tukemaan niitä tässä pyrkimyksessä. Kohdennetaan nolla muovijäte kaatopaikoille. 3. Eurooppa rahoittaa tutkimusta uusien jokapäiväiseen käyttöön tarkoitettujen materiaalien (esim. elintarvikepakkausten) kehittämiseksi ympäristöystävällisinä ja siten ihmisystävällisinä. Tavoitteena on rajoittaa fossiilisista lähteistä peräisin olevien polymeerien käyttöä, koska ne aiheuttavat vakavia ongelmia. 4. Euroopan pitäisi ehkä tarkistaa lainsäädäntöään, joka koskee polymeerimateriaalien valmistusstandardeja ja niiden komponenttien havaitsemisen sallittuja raja-arvoja. Mitä alemmat rajat, sitä voimakkaammin pyritään parantamaan tai löytämään uusia materiaaleja, jotka ovat ympäristöystävällisiä ja kansalaisystävällisiä. Suosittelemme nollarajaa mikromuovin havaitsemiselle ihmisillä. 5. Lisäksi saattaa olla tarpeen tiukentaa lainsäädännön täytäntöönpanoa ja noudattamista.","fr":"4ème G.L. SERRES — Microplastiques et Santé 1. L’Europe devrait intensifier ses efforts pour éduquer très tôt les citoyens dans un mode de vie «vert». En cultivant la conscience du consommateur (j’achète et utilise ce qui m’est nécessaire), la culture de la durabilité (recyclage, réutilisation) et la responsabilité personnelle (la planète dépend de moi, je dis non aux plastiques à usage unique). L’éducation (pas seulement l’information) dans les écoles, les universités et les lieux de travail doit être continue. 2. L’Europe doit obliger ses membres à développer des procédés de recyclage et de réutilisation des polymères et à les soutenir dans cette entreprise. Ciblez zéro déchet plastique dans les décharges. 3. L’Europe financera la recherche sur le développement de nouveaux matériaux à usage quotidien (emballages alimentaires, par exemple) respectueux de l’environnement et donc respectueux de l’homme. Visez à limiter l’utilisation de polymères provenant de sources fossiles car ils causent de graves problèmes. 4. L’Europe devrait peut-être revoir sa législation sur les normes de fabrication des matériaux polymères et les limites autorisées pour la détection de leurs composants. Plus les limites sont faibles, plus l’effort sera intense pour améliorer ou trouver de nouveaux matériaux respectueux de l’environnement et des citoyens. Nous recommandons des limites zéro pour la détection de microplastiques chez l’homme. 5. Enfin, il peut être nécessaire de renforcer l’application et le respect de la législation.","ga":"4ú G.L. SERRES — Microplastics agus Sláinte 1. Ba cheart don Eoraip dlús a chur lena hiarrachtaí chun oideachas a chur ar shaoránaigh go han-luath i modh maireachtála ‘glas’. Trí chomhfhiosacht an tomhaltóra a chothú (ceannaím agus bainim úsáid as an méid is gá domsa), cultúr na hinbhuanaitheachta (athchúrsáil, athúsáid) agus freagracht phearsanta (braitheann an pláinéad orm, ní deirim aon phlaistigh aonúsáide). Oideachas (ní hamháin eolas) i scoileanna, ollscoileanna, ní mór ionaid oibre a bheith leanúnach. 2. Ní mór don Eoraip iallach a chur ar a comhaltaí próisis a fhorbairt chun polaiméirí a athchúrsáil agus a athúsáid agus tacaíocht a thabhairt dóibh san iarracht sin. Díriú ar dhramhaíl phlaisteach nialasach i líonadh talún. 3. An Eoraip chun taighde ar fhorbairt ábhar nua a mhaoiniú lena n-úsáid ó lá go lá (e.g. pacáistiú bia) atá neamhdhíobhálach don chomhshaol agus dá bhrí sin neamhdhíobhálach don duine. Aidhm chun teorainn a chur le húsáid polaiméirí ó fhoinsí iontaise de réir mar a chruthaíonn siad fadhbanna tromchúiseacha. 4. Ba cheart don Eoraip, b’fhéidir, athbhreithniú a dhéanamh ar a reachtaíocht maidir le caighdeáin mhonaraíochta ábhar polaiméire agus ar na teorainneacha ceadaithe chun a gcomhpháirteanna a bhrath. Is ísle na teorainneacha, is é an iarracht is déine ná ábhair nua atá neamhdhíobhálach don chomhshaol agus don saoránach a fheabhsú nó a aimsiú. Molaimid teorainneacha nialais do bhrath micreaphlaisteach i ndaoine. 5. Ar deireadh, d’fhéadfadh sé go mbeadh gá le forfheidhmiú níos déine agus comhlíonadh na reachtaíochta.","hr":"4. G.L. SERRES – mikroplastika i zdravlje 1. Europa bi trebala pojačati svoje napore u ranom obrazovanju građana o „zelenom” načinu života. Kultiviranjem potrošačke svijesti (kupljam i koristim ono što mi je potrebno), kulture održivosti (recikliranje, ponovna uporaba) i osobne odgovornosti (planet ovisi o meni, kažem ne plastici za jednokratnu upotrebu). Obrazovanje (ne samo informacije) u školama, sveučilištima, radnim mjestima mora biti kontinuirano. 2. Europa mora obvezati svoje članice da razviju postupke za recikliranje i ponovnu uporabu polimera i da ih podupru u tom nastojanju. Cilj nulte stope plastičnog otpada na odlagalištima. 3. Europa će financirati istraživanja o razvoju novih materijala za svakodnevnu upotrebu (npr. pakiranje hrane) koji su ekološki prihvatljivi i stoga prihvatljivi za ljude. Cilj je ograničiti uporabu polimera iz fosilnih izvora jer uzrokuju ozbiljne probleme. 4. Europa bi možda trebala preispitati svoje zakonodavstvo o proizvodnim standardima polimernih materijala i dopuštenim granicama za otkrivanje njihovih sastavnih dijelova. Što su ograničenja niža, to će se intenzivnije nastojati poboljšati ili pronaći nove materijale koji su prihvatljivi za okoliš i građane. Preporučujemo nulte granice za otkrivanje mikroplastike kod ljudi. 5. Naposljetku, možda će biti potrebna stroža provedba i usklađenost sa zakonodavstvom.","hu":"G.L. SERRES – Mikroműanyagok és egészség 1. Európának fokoznia kell erőfeszítéseit annak érdekében, hogy a polgárokat már nagyon korán „zöld” életmódra nevelje. A fogyasztói tudatosság ápolásával (megvásárolom és használom a számomra szükséges dolgokat), a fenntarthatóság kultúráját (újrahasznosítás, újrafelhasználás) és a személyes felelősséget (a bolygó rajtam múlik, nemet mondok az egyszer használatos műanyagokra). Az oktatásnak (nem csak az információnak) az iskolákban, egyetemeken, munkahelyeken folyamatosnak kell lennie. 2. Európának köteleznie kell tagjait arra, hogy dolgozzanak ki eljárásokat a polimerek újrafeldolgozására és újrafelhasználására, és támogassák őket ebben a törekvésben. Célul tűzi ki a hulladéklerakókban keletkező hulladékmentességet. 3. Európa finanszírozza a környezetbarát és ezáltal emberbarát új anyagok (pl. élelmiszer-csomagolás) kifejlesztésére irányuló kutatást. Célja, hogy korlátozza a fosszilis forrásokból származó polimerek használatát, mivel azok súlyos problémákat okoznak. 4. Európának talán felül kellene vizsgálnia a polimer anyagok gyártási szabványaira és az alkatrészek kimutatására vonatkozó megengedett határértékekre vonatkozó jogszabályait. Minél alacsonyabbak a korlátok, annál intenzívebbé válik a környezetkímélő és polgárbarát új anyagok fejlesztése vagy megtalálása. Az emberek mikroműanyag-kimutatására nulla határértéket ajánlunk. 5. Végezetül szigorúbb végrehajtásra és a jogszabályoknak való megfelelésre lehet szükség.","it":"4º G.L. SERRES — Microplastiche e Salute 1. L'Europa dovrebbe intensificare gli sforzi per educare i cittadini molto presto in uno stile di vita \"verde\". Coltivando la coscienza dei consumatori (compro e uso ciò che mi è necessario), la cultura della sostenibilità (riciclaggio, riutilizzo) e la responsabilità personale (il pianeta dipende da me, dico no alle plastiche monouso). L'istruzione (non solo l'informazione) nelle scuole, nelle università, nei luoghi di lavoro deve essere continua. 2. L'Europa deve obbligare i suoi membri a sviluppare processi per il riciclaggio e il riutilizzo dei polimeri e a sostenerli in questo sforzo. Obiettivo zero rifiuti di plastica nelle discariche. 3. L'Europa finanzia la ricerca sullo sviluppo di nuovi materiali per l'uso quotidiano (ad esempio imballaggi alimentari) rispettosi dell'ambiente e quindi rispettosi dell'uomo. Mirare a limitare l'uso di polimeri provenienti da fonti fossili in quanto causano gravi problemi. 4. L'Europa, forse, dovrebbe rivedere la sua legislazione sulle norme di fabbricazione dei materiali polimerici e sui limiti ammissibili per la rilevazione dei loro componenti. Più bassi sono i limiti, più intensi saranno gli sforzi per migliorare o trovare nuovi materiali che siano rispettosi dell'ambiente e dei cittadini. Raccomandiamo zero limiti per il rilevamento di microplastiche nell'uomo. 5. Infine, potrebbe essere necessario un'applicazione più rigorosa e il rispetto della legislazione.","lt":"4-oji G.L. SERRES – Mikroplastikas ir sveikata 1. Europa turėtų dėti daugiau pastangų, kad labai anksti šviestų piliečius „žaliuoju“ gyvenimo būdu. Ugdant vartotojų sąmonę (perkant ir naudojant tai, kas man būtina), tvarumo kultūrą (perdirbimą, pakartotinį naudojimą) ir asmeninę atsakomybę (nuo manęs priklauso planeta, sakau „ne“ vienkartiniams plastikams). Švietimas (ne tik informavimas) mokyklose, universitetuose, darbo vietose turi būti nuolatinis. 2. Europa turi įpareigoti savo narius plėtoti polimerų perdirbimo ir pakartotinio naudojimo procesus ir remti juos šiuo tikslu. Siekti, kad sąvartynuose nebūtų plastiko atliekų. 3. Europa turi finansuoti naujų kasdieniniam naudojimui skirtų medžiagų (pvz., maisto pakuočių) kūrimo mokslinius tyrimus, kurie būtų nekenksmingi aplinkai ir todėl nekenktų žmonėms. Siekiama apriboti iš iškastinių šaltinių gaunamų polimerų naudojimą, nes jie kelia rimtų problemų. 4. Galbūt Europa turėtų peržiūrėti savo teisės aktus dėl polimerinių medžiagų gamybos standartų ir leistinų jų sudedamųjų dalių aptikimo ribų. Kuo mažesnės ribos, tuo intensyvesnės bus pastangos tobulinti arba rasti naujų medžiagų, kurios būtų palankios aplinkai ir piliečiams. Mes rekomenduojame nulinės ribos mikroplastiko aptikimo žmonėms. 5. Galiausiai gali prireikti griežčiau užtikrinti teisės aktų vykdymą ir jų laikymąsi.","lv":"4. G.L. SERRES — Mikroplastmasa un veselība 1. Eiropai būtu jāpastiprina centieni, lai ļoti agri izglītotu iedzīvotājus “zaļā” dzīves veidā. Kultivējot patērētāju apziņu (Es pērku un izmantoju to, kas man ir nepieciešams), ilgtspējas kultūru (pārstrāde, atkārtota izmantošana) un personīgo atbildību (planēta ir atkarīga no manis, es saku nē vienreizlietojamai plastmasai). Izglītībai (ne tikai informācijai) skolās, universitātēs, darbavietām jābūt nepārtrauktai. 2. Eiropai ir jāuzliek pienākums saviem dalībniekiem izstrādāt polimēru pārstrādes un atkārtotas izmantošanas procesus un atbalstīt tos šajos centienos. Samazināt plastmasas atkritumu daudzumu poligonos. 3. Eiropa finansēs pētījumus par jaunu ikdienas lietošanai paredzētu materiālu (piemēram, pārtikas iepakojuma) izstrādi videi draudzīgiem un līdz ar to cilvēkiem draudzīgiem. Mērķis ir ierobežot no fosiliem avotiem iegūtu polimēru izmantošanu, jo tie rada nopietnas problēmas. 4. Iespējams, Eiropai būtu jāpārskata savi tiesību akti par polimēru materiālu ražošanas standartiem un to sastāvdaļu noteikšanas pieļaujamajām robežvērtībām. Jo zemākas robežas, jo intensīvāk būs uzlabot vai atrast jaunus videi un iedzīvotājiem draudzīgus materiālus. Mēs iesakām nulles robežvērtības mikroplastmasas noteikšanai cilvēkiem. 5. Visbeidzot, var būt nepieciešama stingrāka izpilde un atbilstība tiesību aktiem.","mt":"Ir-raba’ G.L. SERRES — Mikroplastiċi u Saħħa 1. L-Ewropa għandha żżid l-isforzi tagħha biex teduka liċ-ċittadini kmieni ħafna f’mod ta’ ħajja ‘ekoloġiku’. Billi nikkultiva s-sensi tal-konsumatur (nixtri u nuża dak li huwa meħtieġ għalija), il-kultura tas-sostenibbiltà (riċiklaġġ, użu mill-ġdid) u r-responsabbiltà personali (il-pjaneta tiddependi fuqi, ngħid le għall-plastik li jintuża darba biss). L-edukazzjoni (mhux biss l-informazzjoni) fl-iskejjel, l-universitajiet u l-postijiet tax-xogħol għandhom ikunu kontinwi. 2. L-Ewropa għandha tobbliga lill-membri tagħha jiżviluppaw proċessi għar-riċiklaġġ u l-użu mill-ġdid tal-polimeri u jappoġġjawhom f’dan l-isforz. Jiġi mmirat l-ebda skart tal-plastik fil-miżbliet. 3. L-Ewropa se tiffinanzja r-riċerka dwar l-iżvilupp ta’ materjali ġodda għall-użu ta’ kuljum (eż. l-imballaġġ tal-ikel) favur l-ambjent u għalhekk favur il-bniedem. Timmira li tillimita l-użu ta’ polimeri minn sorsi fossili peress li dawn joħolqu problemi serji. 4. Forsi, l-Ewropa għandha tirrevedi l-leġiżlazzjoni tagħha dwar l-istandards tal-manifattura tal-materjali polimeri u l-limiti permissibbli għall-identifikazzjoni tal-komponenti tagħhom. Aktar ma jkunu baxxi l-limiti, aktar ikun intensiv l-isforz biex jittejbu jew jinstabu materjali ġodda li huma favur l-ambjent u ċ-ċittadini. Nirrakkomandaw limiti żero għad-detezzjoni tal-mikroplastik fil-bnedmin. 5. Fl-aħħar nett, jista’ jkun hemm bżonn ta’ infurzar aktar strett u konformità mal-leġiżlazzjoni.","nl":"4e G.L. SERRES — Microplastics en gezondheid 1. Europa moet zijn inspanningen opvoeren om de burgers al heel vroeg in een „groene” manier van leven op te voeden. Door het consumentenbewustzijn te cultiveren (ik koop en gebruik wat voor mij nodig is), de cultuur van duurzaamheid (recycling, hergebruik) en persoonlijke verantwoordelijkheid (de planeet hangt van mij af, zeg ik nee tegen kunststoffen voor eenmalig gebruik). Onderwijs (niet alleen informatie) in scholen, universiteiten, werkplekken moet continu zijn. 2. Europa moet zijn leden verplichten processen voor de recycling en het hergebruik van polymeren te ontwikkelen en hen daarbij te ondersteunen. Streef naar nul plastic afval op stortplaatsen. 3. Europa moet onderzoek financieren naar de ontwikkeling van nieuwe materialen voor dagelijks gebruik (bv. voedselverpakkingen) milieuvriendelijk en dus mensvriendelijk. Probeer het gebruik van polymeren uit fossiele bronnen te beperken omdat ze ernstige problemen veroorzaken. 4. Misschien moet Europa zijn wetgeving inzake de fabricagenormen van polymeermaterialen en de toelaatbare grenswaarden voor de detectie van hun componenten herzien. Hoe lager de grenzen, hoe intenser de inspanningen zullen zijn om nieuwe materialen te verbeteren of te vinden die milieuvriendelijk en burgervriendelijk zijn. We raden nul limieten aan voor microplastic detectie bij mensen. 5. Ten slotte kan er behoefte zijn aan strengere handhaving en naleving van de wetgeving.","pl":"IV G.L. SERRES – Mikroplastiki i zdrowie 1. Europa powinna zintensyfikować wysiłki na rzecz edukacji obywateli na bardzo wczesnym etapie „zielonego” stylu życia. Kultywując świadomość konsumentów (kupuję i używam tego, co jest dla mnie niezbędne), kulturę zrównoważonego rozwoju (recykling, ponowne wykorzystanie) i osobistą odpowiedzialność (planeta zależy ode mnie, mówię „nie” jednorazowym tworzywom sztucznym). Edukacja (nie tylko informacja) w szkołach, na uniwersytetach, w miejscach pracy musi być ciągła. 2. Europa musi zobowiązać swoich członków do opracowania procesów recyklingu i ponownego wykorzystania polimerów oraz do wspierania ich w tych działaniach. Cel zero odpadów z tworzyw sztucznych na składowiskach. 3. Europa będzie finansować badania nad rozwojem nowych materiałów do codziennego użytku (np. opakowań żywności) przyjaznych dla środowiska, a tym samym przyjaznych dla człowieka. Celem jest ograniczenie stosowania polimerów ze źródeł kopalnych, ponieważ powodują one poważne problemy. 4. Być może Europa powinna dokonać przeglądu swoich przepisów dotyczących norm produkcji materiałów polimerowych i dopuszczalnych limitów wykrywania ich składników. Im niższe limity, tym intensywniejsze będą wysiłki na rzecz poprawy lub znalezienia nowych materiałów przyjaznych dla środowiska i obywateli. Zaleca się zerowe limity wykrywania mikrodrobin plastiku u ludzi. 5. Wreszcie może zaistnieć potrzeba bardziej rygorystycznego egzekwowania przepisów i przestrzegania przepisów.","pt":"4ª G.L. SERRES — Microplásticos e Saúde 1. A Europa deve intensificar os seus esforços para educar os cidadãos muito cedo num modo de vida «verde». Cultivando a consciência do consumidor (compro e uso do que é necessário para mim), a cultura da sustentabilidade (reciclagem, reutilização) e responsabilidade pessoal (o planeta depende de mim, eu digo não aos plásticos de uso único). A educação (e não apenas a informação) nas escolas, universidades, locais de trabalho deve ser contínua. 2. A Europa deve obrigar os seus membros a desenvolver processos de reciclagem e reutilização de polímeros e a apoiá-los neste esforço. Alvo zero resíduos plásticos em aterros sanitários. 3. A Europa financiará a investigação sobre o desenvolvimento de novos materiais para utilização quotidiana (por exemplo, embalagens alimentares) respeitadores do ambiente e, por conseguinte, amigos do ser humano. O objetivo é limitar o uso de polímeros de fontes fósseis, pois causam sérios problemas. 4. A Europa, talvez, deve rever a sua legislação sobre as normas de fabrico de materiais poliméricos e os limites admissíveis para a deteção dos seus componentes. Quanto mais baixos forem os limites, mais intenso será o esforço para melhorar ou encontrar novos materiais que sejam ecológicos e amigáveis aos cidadãos. Recomendamos limites zero para deteção de microplásticos em humanos. 5. Por último, pode ser necessária uma aplicação mais rigorosa e o cumprimento da legislação.","ro":"Al 4-lea G.L. SERRES – Microplastice și sănătate 1. Europa ar trebui să își intensifice eforturile de educare a cetățenilor într-un mod de viață „verde”. Prin cultivarea conștiinței consumatorilor (cumpăr și folosesc ceea ce este necesar pentru mine), cultura durabilității (reciclare, reutilizare) și responsabilitatea personală (planeta depinde de mine, spun nu materialelor plastice de unică folosință). Educația (nu doar informațiile) în școli, universități, locuri de muncă trebuie să fie continuă. 2. Europa trebuie să oblige membrii săi să dezvolte procese de reciclare și reutilizare a polimerilor și să îi sprijine în acest demers. Țintă zero deșeuri de plastic în depozitele de deșeuri. 3. Europa va finanța cercetarea privind dezvoltarea de noi materiale pentru uzul zilnic (de exemplu, ambalajele produselor alimentare) ecologice și, prin urmare, favorabile oamenilor. Scopul este de a limita utilizarea polimerilor proveniți din surse fosile, deoarece aceștia cauzează probleme grave. 4. Europa ar trebui, probabil, să își revizuiască legislația privind standardele de fabricație a materialelor polimerice și limitele admisibile pentru detectarea componentelor acestora. Cu cât limitele sunt mai mici, cu atât efortul va fi mai intens de a îmbunătăți sau de a găsi noi materiale care să fie ecologice și favorabile cetățenilor. Recomandăm limite zero pentru detectarea microplasticelor la om. 5. În cele din urmă, ar putea fi necesară o aplicare mai strictă și o respectare a legislației.","sk":"4th G.L. SERRES – Mikroplasty a zdravie 1. Európa by mala zintenzívniť svoje úsilie o vzdelávanie občanov v ranom štádiu „zeleného“ spôsobu života. Kultiváciou vedomia spotrebiteľov (kupujem a používam to, čo je pre mňa nevyhnutné), kultúrou udržateľnosti (recyklácia, opätovné použitie) a osobnou zodpovednosťou (planéta závisí od mňa, hovorím nie jednorazovým plastom). Vzdelávanie (nie len informácie) na školách, univerzitách a pracoviskách musí byť nepretržité. 2. Európa musí zaviazať svojich členov, aby rozvíjali procesy recyklácie a opätovného použitia polymérov a podporovali ich v tomto úsilí. Cieľ nulového plastového odpadu na skládkach. 3. Európa bude financovať výskum vývoja nových materiálov na každodenné použitie (napr. obaly potravín) šetrné k životnému prostrediu, a teda šetrné k človeku. Cieľom je obmedziť používanie polymérov z fosílnych zdrojov, pretože spôsobujú vážne problémy. 4. Možno by Európa mala preskúmať svoje právne predpisy týkajúce sa výrobných noriem polymérnych materiálov a prípustných limitov na detekciu ich zložiek. Čím nižšie limity, tým intenzívnejšie bude úsilie o zlepšenie alebo nájdenie nových materiálov, ktoré sú šetrné k životnému prostrediu a občanom. Odporúčame nulové limity pre detekciu mikroplastov u ľudí. 5. Napokon môže existovať potreba prísnejšieho presadzovania a dodržiavania právnych predpisov.","sl":"4. G.L. SERRES – Mikroplastika in zdravje 1. Evropa bi morala okrepiti svoja prizadevanja za izobraževanje državljanov zelo zgodaj v „zelenem“ načinu življenja. Z negovanjem zavesti potrošnikov (kupim in uporabljam tisto, kar je potrebno zame), kulturo trajnosti (recikliranje, ponovna uporaba) in osebno odgovornost (planet je odvisen od mene, rečem ne plastiki za enkratno uporabo). Izobraževanje (ne le obveščanje) v šolah, na univerzah in delovnih mestih mora biti stalno. 2. Evropa mora svoje članice zavezati k razvoju postopkov recikliranja in ponovne uporabe polimerov ter k njihovi podpori pri teh prizadevanjih. Cilj nič plastičnih odpadkov na odlagališčih. 3. Evropa financira raziskave o razvoju novih materialov za vsakodnevno uporabo (npr. embalaža za živila), ki so okolju prijazni in zato prijazni do ljudi. Cilj je omejiti uporabo polimerov iz fosilnih virov, saj povzročajo resne težave. 4. Evropa bi morda morala pregledati svojo zakonodajo o proizvodnih standardih polimernih materialov in dovoljenih mejah za odkrivanje njihovih sestavnih delov. Nižje kot so meje, bolj intenzivno bo prizadevanje za izboljšanje ali iskanje novih materialov, ki so okolju in državljanom prijazni. Priporočamo ničelne mejne vrednosti za odkrivanje mikroplastike pri ljudeh. 5. Nazadnje, morda bo potrebno strožje izvrševanje in skladnost z zakonodajo.","sv":"4th G.L. SERRES – Mikroplaster och hälsa 1. EU bör öka sina ansträngningar för att utbilda medborgarna mycket tidigt på ett ”grönt” sätt att leva. Genom att odla konsumentmedvetande (jag köper och använder vad som är nödvändigt för mig), kulturen av hållbarhet (återvinning, återanvändning) och personligt ansvar (jorden beror på mig, jag säger nej till engångsplaster). Utbildning (inte bara information) i skolor, universitet, arbetsplatser måste vara kontinuerlig. 2. Europa måste ålägga sina medlemmar att utveckla processer för återvinning och återanvändning av polymerer och att stödja dem i denna strävan. Mål noll plastavfall i deponier. 3. Europa ska finansiera forskning om utveckling av nya material för daglig användning (t.ex. livsmedelsförpackningar) miljövänliga och därmed människovänliga. Syftet är att begränsa användningen av polymerer från fossila källor eftersom de orsakar allvarliga problem. 4. Europa bör kanske se över sin lagstiftning om tillverkningsstandarder för polymermaterial och de tillåtna gränserna för detektion av deras komponenter. Ju lägre gränser, desto intensivare blir ansträngningen att förbättra eller hitta nya material som är miljövänliga och medborgarvänliga. Vi rekommenderar nollgränser för mikroplastdetektering hos människor. 5. Slutligen kan det finnas ett behov av strängare efterlevnad och efterlevnad av lagstiftningen."}},"title":{"el":"Μικροπλαστικά και Υγεία","machine_translations":{"bg":"Пластмасови микрочастици и здраве","cs":"Mikroplasty a zdraví","da":"Mikroplastik og sundhed","de":"Mikroplastik und Gesundheit","en":"Microplastics and Health","es":"Microplásticos y Salud","et":"Mikroplastid ja tervis","fi":"Mikromuovit ja terveys","fr":"Microplastiques et santé","ga":"Micreaphlaistigh agus Sláinte","hr":"Mikroplastika i zdravlje","hu":"Mikroműanyagok és egészség","it":"Microplastiche e salute","lt":"Mikroplastikas ir sveikata","lv":"Mikroplastmasa un veselība","mt":"Mikroplastiċi u Saħħa","nl":"Microplastics en gezondheid","pl":"Mikroplastik i zdrowie","pt":"Microplásticos e Saúde","ro":"Microplastice și sănătate","sk":"Mikroplasty a zdravie","sl":"Mikroplastika in zdravje","sv":"Mikroplaster och hälsa"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×