Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 074c126bd250789aa1b1dfb45d144e31cfbc10f6ac51bbfe72841b262b7393cb

Source: {"body":{"machine_translations":{"bg":"• В резултат на пандемията от COVID-19 европейските общества осъзнаха, че заразните болести все още съществуват и представляват много сериозна заплаха. Налице е все по-голяма осведоменост, че здравето е колективен, общ проблем, който има и политически, икономически и комуникационни последици. • Държавите от Европейския съюз промениха подхода си към здравните проблеми, по-специално по отношение на обществената сигурност, координацията и стандартизацията на дейностите и необходимостта от увеличаване на финансирането за сектора. Необходимо е да се реформират здравните заведения, които трябва да бъдат подготвени по всяко време, за да преминат към две области: заразна и обикновена, както беше преди няколко десетилетия. • Вирусът COVID-19 няма да изчезне през следващите десетилетия, но вероятно ще се превърне във временно явление като грипа. Ето защо трябва да запазим готовността си да реагираме, като се надяваме, че пандемията ще приключи. Това обаче не ни освобождава от мисълта за превенция и мониторинг. • Една от основните задачи на Европейския съюз и на Световната здравна организация следва да бъде мрежа от лаборатории за наблюдение на генетичните промени в коронавируса. Това ще даде възможност за бърз отговор, ако се появи нов глобален вариант. Това е особено важно, тъй като са възможни по-нататъшни пандемии, които за съжаление са подкрепени от изменението на климата. • Европа следва да се основава на опита на азиатските държави, които вече са преживели епидемии.","cs":"• V důsledku pandemie COVID-19 si evropské společnosti uvědomily, že přenosné nemoci stále existují a představují velmi vážnou hrozbu. Roste povědomí o tom, že zdraví je společným problémem, který má také politické, hospodářské a komunikační dopady. • Země Evropské unie změnily svůj přístup ke zdravotním problémům, zejména pokud jde o veřejnou bezpečnost, koordinaci a standardizaci činností a potřebu zvýšit financování tohoto odvětví. Je třeba reformovat zdravotnická zařízení, která musí být kdykoli připravena na přechod na dvě oblasti: nakažlivé a obyčejné, jak to bylo před několika desítkami let. • Virus COVID-19 v nadcházejících desetiletích nezmizí, ale pravděpodobně se stane dočasným jevem, jako je chřipka. Musíme proto zachovat naši připravenost reagovat a doufat, že pandemie skončí. To nás však neosvobozuje od přemýšlení o prevenci a monitorování. • Jedním z klíčových úkolů Evropské unie a Světové zdravotnické organizace by měla být síť laboratoří pro sledování genetických změn koronaviru. To umožní rychlou reakci, pokud se objeví nová globální možnost. To je obzvláště důležité, neboť jsou možné další pandemie, které jsou bohužel podporovány změnou klimatu. • Evropa by měla vycházet ze zkušeností asijských zemí, které již zažily epidemie.","da":"• Som følge af covid-19-pandemien har de europæiske samfund indset, at der stadig findes overførbare sygdomme, og at de udgør en meget alvorlig trussel. Der har været en stigende bevidsthed om, at sundhed er et kollektivt, fælles problem, som også har politiske, økonomiske og kommunikationsmæssige konsekvenser. • EU-landene har ændret deres tilgang til sundhedsproblemer, navnlig med hensyn til offentlig sikkerhed, koordinering og standardisering af aktiviteter og behovet for at øge finansieringen til sektoren. Der er behov for at reformere sundhedsfaciliteterne, som til enhver tid skal være forberedt på at skifte til to områder: smitsom og almindelig, som det var for et par årtier siden. • Covid-19-virussen vil ikke forsvinde i de kommende årtier, men det vil sandsynligvis blive et midlertidigt fænomen såsom influenza. Vi er derfor nødt til at fastholde vores beredskab til at reagere i håb om, at pandemien vil ophøre. Dette fritager os dog ikke for at tænke på forebyggelse og overvågning. • En af EU's og Verdenssundhedsorganisationens hovedopgaver bør være et netværk af laboratorier, der skal overvåge den genetiske ændring i coronavirusset. Dette vil give mulighed for en hurtig reaktion, hvis der opstår en ny global løsning. Dette er særlig vigtigt, da der er mulighed for yderligere pandemier, som desværre støttes af klimaændringerne. • Europa bør bygge på erfaringerne fra de asiatiske lande, der allerede har oplevet epidemier.","de":"• Als Folge der COVID-19-Pandemie haben die europäischen Gesellschaften erkannt, dass übertragbare Krankheiten nach wie vor bestehen und eine sehr ernste Bedrohung darstellen. Es hat sich zunehmend bewusst, dass Gesundheit ein kollektives, gemeinsames Problem ist, das auch politische, wirtschaftliche und kommunikative Auswirkungen hat. • Die Länder der Europäischen Union haben ihren Ansatz in Bezug auf Gesundheitsprobleme geändert, insbesondere im Hinblick auf die öffentliche Sicherheit, die Koordinierung und Standardisierung der Tätigkeiten und die Notwendigkeit, die Mittel für den Sektor aufzustocken. Es ist notwendig, die Gesundheitseinrichtungen zu reformieren, die jederzeit darauf vorbereitet sein müssen, auf zwei Bereiche umzusteigen: ansteckend und gewöhnlich, wie es vor ein paar Jahrzehnten war. • Das COVID-19-Virus wird in den kommenden Jahrzehnten nicht verschwinden, aber es wird wahrscheinlich zu einem vorübergehenden Phänomen wie Influenza werden. Daher müssen wir unsere Reaktionsbereitschaft aufrecht erhalten, in der Hoffnung, dass die Pandemie enden wird. Dies entbindet uns jedoch nicht davon, über Prävention und Überwachung nachzudenken. • Eine der wichtigsten Aufgaben der Europäischen Union und der Weltgesundheitsorganisation sollte ein Netzwerk von Laboratorien sein, um den genetischen Wandel im Coronavirus zu überwachen. Dies wird eine schnelle Reaktion ermöglichen, wenn eine neue globale Option auftaucht. Dies ist besonders wichtig, da weitere Pandemien möglich sind, was leider durch den Klimawandel unterstützt wird. • Europa sollte auf den Erfahrungen asiatischer Länder aufbauen, die bereits Epidemien erlebt haben.","el":"• Ως αποτέλεσμα της πανδημίας COVID-19, οι ευρωπαϊκές κοινωνίες έχουν συνειδητοποιήσει ότι οι μεταδοτικές ασθένειες εξακολουθούν να υφίστανται και συνιστούν πολύ σοβαρή απειλή. Υπάρχει μια αυξανόμενη συνειδητοποίηση ότι η υγεία είναι ένα συλλογικό, κοινό πρόβλημα, το οποίο έχει επίσης πολιτικές, οικονομικές και επικοινωνιακές επιπτώσεις. • Οι χώρες της Ευρωπαϊκής Ένωσης έχουν αλλάξει την προσέγγισή τους όσον αφορά τα προβλήματα υγείας, ιδίως όσον αφορά τη δημόσια ασφάλεια, τον συντονισμό και την τυποποίηση των δραστηριοτήτων και την ανάγκη αύξησης της χρηματοδότησης του τομέα. Είναι αναγκαίο να μεταρρυθμιστούν οι εγκαταστάσεις υγειονομικής περίθαλψης, οι οποίες πρέπει να είναι προετοιμασμένες ανά πάσα στιγμή για τη μετάβαση σε δύο τομείς: μεταδοτική και συνηθισμένη, όπως ήταν πριν από μερικές δεκαετίες. • Ο ιός COVID-19 δεν θα εξαφανιστεί τις επόμενες δεκαετίες, αλλά είναι πιθανό να μετατραπεί σε προσωρινό φαινόμενο, όπως η γρίπη. Ως εκ τούτου, πρέπει να διατηρήσουμε την ετοιμότητά μας να ανταποκριθούμε, ελπίζοντας ότι η πανδημία θα λήξει. Ωστόσο, αυτό δεν μας απαλλάσσει από το να σκεφτόμαστε την πρόληψη και την παρακολούθηση. • Ένα από τα βασικά καθήκοντα της Ευρωπαϊκής Ένωσης και της Παγκόσμιας Οργάνωσης Υγείας θα πρέπει να είναι ένα δίκτυο εργαστηρίων για την παρακολούθηση των γενετικών αλλαγών στον κορονοϊό. Αυτό θα επιτρέψει την ταχεία αντίδραση σε περίπτωση εμφάνισης μιας νέας παγκόσμιας επιλογής. Αυτό είναι ιδιαίτερα σημαντικό, καθώς είναι δυνατές και άλλες πανδημίες, κάτι που δυστυχώς υποστηρίζεται από την κλιματική αλλαγή. • Η Ευρώπη θα πρέπει να αξιοποιήσει την εμπειρία των ασιατικών χωρών που έχουν ήδη βιώσει επιδημίες.","en":"• As a result of the COVID-19 pandemic, European societies have realised that communicable diseases still exist and pose a very serious threat. There has been a growing awareness that health is a collective, common problem, which also has political, economic and communication repercussions. • European Union countries have changed their approach to health problems, particularly in terms of public security, coordination and standardisation of activities and the need to increase funding for the sector. There is a need to reform healthcare facilities, which must be prepared at any time to switch to two fields: contagious and ordinary, as it was a few decades ago. • The COVID-19 virus will not disappear in the coming decades, but it is likely to turn into a temporary phenomenon such as influenza. We therefore need to maintain our preparedness to respond, hoping that the pandemic will end. However, this does not exempt us from thinking about prevention and monitoring. • One of the key tasks of the European Union and the World Health Organisation should be a network of laboratories to monitor genetic change in the coronavirus. This will allow for a quick response if a new global option emerges. This is particularly important, as further pandemics are possible, which is unfortunately supported by climate change. • Europe should build on the experience of Asian countries that have already experienced epidemics.","es":"• Como consecuencia de la pandemia de COVID-19, las sociedades europeas se han dado cuenta de que las enfermedades transmisibles siguen existiendo y constituyen una amenaza muy grave. Ha habido una creciente conciencia de que la salud es un problema colectivo y común, que también tiene repercusiones políticas, económicas y de comunicación. • Los países de la Unión Europea han cambiado su enfoque de los problemas de salud, especialmente en lo que se refiere a la seguridad pública, la coordinación y la normalización de las actividades y la necesidad de aumentar la financiación del sector. Es necesario reformar las instalaciones sanitarias, que deben prepararse en cualquier momento para pasar a dos ámbitos: contagioso y ordinario, como era hace unas décadas. • El virus de la COVID-19 no desaparecerá en las próximas décadas, pero es probable que se convierta en un fenómeno temporal como la gripe. Por lo tanto, tenemos que mantener nuestra preparación para responder, con la esperanza de que la pandemia termine. Sin embargo, esto no nos exime de pensar en la prevención y el seguimiento. • Una de las tareas clave de la Unión Europea y de la Organización Mundial de la Salud debería ser una red de laboratorios para supervisar el cambio genético en el coronavirus. Esto permitirá una respuesta rápida si surge una nueva opción global. Esto es especialmente importante, ya que son posibles nuevas pandemias, que lamentablemente cuentan con el apoyo del cambio climático. • Europa debe basarse en la experiencia de los países asiáticos que ya han sufrido epidemias.","et":"• COVID-19 pandeemia tagajärjel on Euroopa ühiskonnad mõistnud, et nakkushaigused on endiselt olemas ja kujutavad endast väga tõsist ohtu. Üha enam on teadvustatud, et tervis on kollektiivne ühine probleem, millel on ka poliitilised, majanduslikud ja kommunikatsioonialased tagajärjed. • Euroopa Liidu riigid on muutnud oma lähenemisviisi terviseprobleemidele, eelkõige seoses avaliku julgeoleku, tegevuse koordineerimise ja standardimisega ning vajadusega suurendada sektori rahastamist. Vaja on reformida tervishoiuasutusi, mis peavad olema valmis igal ajal üle minema kahele valdkonnale: nakkav ja tavaline, nagu see oli paar aastakümmet tagasi. • COVID-19 viirus ei kao lähikümnenditel, kuid tõenäoliselt muutub see ajutiseks nähtuseks, nagu gripp. Seetõttu peame säilitama oma valmisoleku reageerida, lootes, et pandeemia lõpeb. Kuid see ei vabasta meid mõtlemast ennetamisele ja järelevalvele. • Euroopa Liidu ja Maailma Terviseorganisatsiooni üks peamisi ülesandeid peaks olema laborite võrgustik koroonaviiruse geneetiliste muutuste jälgimiseks. See võimaldab kiiresti reageerida, kui tekib uus ülemaailmne võimalus. See on eriti oluline, kuna võimalikud on edasised pandeemiad, mida kahjuks toetavad kliimamuutused. • Euroopa peaks tuginema nende Aasia riikide kogemustele, kes on epideemiaid juba kogenud.","fi":"• Covid-19-pandemian seurauksena eurooppalaiset yhteiskunnat ovat ymmärtäneet, että tartuntataudit ovat edelleen olemassa ja muodostavat erittäin vakavan uhan. Tietoisuus siitä, että terveys on kollektiivinen, yhteinen ongelma, jolla on myös poliittisia, taloudellisia ja kommunikaatiovaikutuksia. • Euroopan unionin jäsenvaltiot ovat muuttaneet suhtautumistaan terveysongelmiin erityisesti yleisen turvallisuuden, toiminnan koordinoinnin ja standardoinnin sekä alan rahoituksen lisäämisen osalta. Terveydenhuoltolaitoksia on uudistettava, ja niitä on valmisteltava milloin tahansa, jotta voidaan siirtyä kahteen alaan: tarttuva ja tavallinen, kuten muutama vuosikymmen sitten. • Covid-19-virus ei katoa tulevina vuosikymmeninä, mutta se muuttuu todennäköisesti tilapäiseksi ilmiöksi, kuten influenssa. Siksi meidän on säilytettävä valmius toimia toivoen, että pandemia loppuu. Tämä ei kuitenkaan vapauta meitä ajattelemasta ennaltaehkäisyä ja seurantaa. • Yksi Euroopan unionin ja Maailman terveysjärjestön keskeisistä tehtävistä olisi oltava laboratorioiden verkosto, joka seuraa koronaviruksen geneettistä muutosta. Tämä mahdollistaa nopean reagoinnin, jos syntyy uusi maailmanlaajuinen vaihtoehto. Tämä on erityisen tärkeää, koska uudet pandemiat ovat mahdollisia, ja ilmastonmuutos valitettavasti tukee niitä. • EU:n olisi hyödynnettävä jo epidemioiden koettelemien Aasian maiden kokemuksia.","fr":"• À la suite de la pandémie de COVID-19, les sociétés européennes se sont rendu compte que les maladies transmissibles existaient toujours et constituaient une menace très grave. Il y a eu une prise de conscience croissante du fait que la santé est un problème collectif et commun, qui a également des répercussions politiques, économiques et de communication. • Les pays de l’Union européenne ont modifié leur approche des problèmes de santé, notamment en matière de sécurité publique, de coordination et de normalisation des activités et de la nécessité d’accroître le financement du secteur. Il est nécessaire de réformer les structures de soins de santé, qui doivent être préparées à tout moment pour passer à deux domaines: contagieux et ordinaires, comme c’était il y a quelques décennies. • Le virus de la COVID-19 ne disparaîtra pas dans les décennies à venir, mais il risque de se transformer en un phénomène temporaire tel que la grippe. Nous devons donc continuer à nous préparer à réagir, en espérant que la pandémie prendra fin. Cependant, cela ne nous dispense pas de penser à la prévention et à la surveillance. • L’une des tâches essentielles de l’Union européenne et de l’Organisation mondiale de la santé devrait être un réseau de laboratoires chargés de surveiller l’évolution génétique du coronavirus. Cela permettra de réagir rapidement en cas d’émergence d’une nouvelle option globale. Cela est particulièrement important, car d’autres pandémies sont possibles, malheureusement soutenues par le changement climatique. • L’Europe devrait s’appuyer sur l’expérience des pays asiatiques qui ont déjà connu des épidémies.","ga":"• Mar thoradh ar phaindéim COVID-19, thuig sochaithe na hEorpa go bhfuil galair theagmhálacha fós ann agus gur bagairt an-tromchúiseach iad. Tá feasacht níos mó ann gur fadhb chomhchoiteann, choiteann í an tsláinte, a bhfuil iarmhairtí polaitiúla, eacnamaíocha agus cumarsáide aici freisin. • D’athraigh tíortha an Aontais Eorpaigh a gcur chuige i leith fadhbanna sláinte, go háirithe i dtéarmaí slándála poiblí, comhordaithe agus caighdeánaithe gníomhaíochtaí agus an gá atá le maoiniú a mhéadú don earnáil. Is gá athchóiriú a dhéanamh ar shaoráidí cúraim sláinte, nach mór a ullmhú tráth ar bith chun athrú go dhá réimse: tógálach agus gnáth, mar a bhí sé cúpla bliain ó shin. • Ní thiocfaidh deireadh le víreas COVID-19 sna blianta amach romhainn, ach is dócha go mbeidh feiniméan sealadach ann amhail an fliú. Dá bhrí sin, ní mór dúinn ár n-ullmhacht chun freagairt a choinneáil, agus súil againn go dtiocfaidh deireadh leis an bpaindéim. Mar sin féin, ní dhéanann sé seo díolúine dúinn ó smaoineamh ar chosc agus monatóireacht. • Ba cheart líonra saotharlann chun faireachán a dhéanamh ar athrú géiniteach ar an gcoróinvíreas a bheith ar cheann de phríomhchúraimí an Aontais Eorpaigh agus na hEagraíochta Domhanda Sláinte. Leis sin, beifear in ann freagairt thapa a thabhairt má thagann rogha nua dhomhanda chun cinn. Tá tábhacht ar leith ag baint leis sin, ós rud é go bhfuil paindéimí eile indéanta, rud a dtacaíonn an t-athrú aeráide leis ar an drochuair. • Ba cheart don Eoraip cur leis an taithí atá ag tíortha na hÁise a bhfuil eipidéimí acu cheana féin.","hr":"• Zbog pandemije bolesti COVID-19 europska društva shvatila su da zarazne bolesti i dalje postoje i predstavljaju vrlo ozbiljnu prijetnju. Sve je veća svijest o tome da je zdravlje kolektivni, zajednički problem, koji također ima političke, gospodarske i komunikacijske posljedice. • Države članice Europske unije promijenile su svoj pristup zdravstvenim problemima, posebno u pogledu javne sigurnosti, koordinacije i standardizacije aktivnosti te potrebe za povećanjem financijskih sredstava za taj sektor. Postoji potreba za reformom zdravstvenih ustanova koje se u svakom trenutku moraju pripremiti za prelazak na dva područja: zarazna i obična, kao što je bilo prije nekoliko desetljeća. • Virus COVID-19 neće nestati u narednim desetljećima, ali će se vjerojatno pretvoriti u privremenu pojavu kao što je gripa. Stoga moramo nastaviti s pripravnošću za odgovor, nadajući se da će pandemija završiti. Međutim, to nas ne oslobađa razmišljanja o prevenciji i praćenju. • Jedna od ključnih zadaća Europske unije i Svjetske zdravstvene organizacije trebala bi biti mreža laboratorija za praćenje genetskih promjena u koronavirusu. To će omogućiti brz odgovor ako se pojavi nova globalna opcija. To je osobito važno jer su moguće daljnje pandemije, što nažalost podupiru klimatske promjene. • Europa bi se trebala temeljiti na iskustvu azijskih zemalja koje su već doživjele epidemije.","hu":"• A Covid19-világjárvány következtében az európai társadalmak felismerték, hogy a fertőző betegségek még mindig léteznek, és nagyon komoly veszélyt jelentenek. Egyre inkább tudatában vannak annak, hogy az egészség kollektív, közös probléma, amelynek politikai, gazdasági és kommunikációs következményei is vannak. • Az Európai Unió országai megváltoztatták az egészségügyi problémákkal kapcsolatos megközelítésüket, különösen a közbiztonság, a tevékenységek összehangolása és szabványosítása, valamint az ágazat finanszírozásának növelése tekintetében. Meg kell reformálni az egészségügyi létesítményeket, amelyeknek bármikor fel kell készülniük arra, hogy két területre térjenek át: fertőző és közönséges, mint néhány évtizeddel ezelőtt. • A Covid19-vírus nem fog eltűnni az elkövetkező évtizedekben, de valószínűleg átmeneti jelenséggé válik, mint például az influenza. Ezért fenn kell tartanunk a reagálásra való felkészültségünket, remélve, hogy a világjárvány véget ér. Ez azonban nem mentesít bennünket a megelőzésre és a nyomon követésre irányuló gondolkodás alól. • Az Európai Unió és az Egészségügyi Világszervezet egyik kulcsfontosságú feladata a koronavírusban bekövetkező genetikai változások nyomon követésére szolgáló laboratóriumok hálózatának kell lennie. Ez lehetővé teszi a gyors reagálást, ha új globális lehetőség merül fel. Ez különösen fontos, mivel további világjárványok lehetségesek, amit sajnos az éghajlatváltozás is támogat. • Európának a járványokat már átélő ázsiai országok tapasztalataira kell építenie.","it":"• A seguito della pandemia di COVID-19, le società europee si sono rese conto che le malattie trasmissibili esistono ancora e rappresentano una minaccia molto grave. C'è stata una crescente consapevolezza che la salute è un problema collettivo e comune, che ha anche ripercussioni politiche, economiche e di comunicazione. • I paesi dell'Unione europea hanno modificato il loro approccio ai problemi sanitari, in particolare in termini di sicurezza pubblica, coordinamento e standardizzazione delle attività e necessità di aumentare i finanziamenti per il settore. È necessario riformare le strutture sanitarie, che devono essere preparate in qualsiasi momento a passare a due settori: contagioso e ordinario, come era qualche decennio fa. • Il virus della COVID-19 non scomparirà nei prossimi decenni, ma probabilmente si trasformerà in un fenomeno temporaneo come l'influenza. Dobbiamo pertanto mantenere la nostra disponibilità a rispondere, sperando che la pandemia finisca. Tuttavia, ciò non ci esonera dal pensare alla prevenzione e al monitoraggio. • Uno dei compiti chiave dell'Unione europea e dell'Organizzazione mondiale della sanità dovrebbe essere una rete di laboratori per monitorare i cambiamenti genetici nel coronavirus. Ciò consentirà una risposta rapida in caso di comparsa di una nuova opzione globale. Ciò è particolarmente importante, in quanto sono possibili ulteriori pandemie, che sono purtroppo sostenute dai cambiamenti climatici. • L'Europa dovrebbe basarsi sull'esperienza dei paesi asiatici che hanno già sperimentato epidemie.","lt":"• Dėl COVID-19 pandemijos Europos visuomenė suprato, kad užkrečiamosios ligos vis dar egzistuoja ir kelia labai didelę grėsmę. Vis labiau suvokiama, kad sveikata yra bendra, bendra problema, kuri taip pat turi politinių, ekonominių ir komunikacinių pasekmių. • Europos Sąjungos šalys pakeitė savo požiūrį į sveikatos problemas, visų pirma į visuomenės saugumą, veiklos koordinavimą ir standartizavimą bei būtinybę didinti sektoriaus finansavimą. Reikia reformuoti sveikatos priežiūros įstaigas, kurios bet kuriuo metu turi būti pasirengusios pereiti į dvi sritis: užkrečiama ir įprasta, kaip buvo prieš kelis dešimtmečius. • COVID-19 virusas ateinančiais dešimtmečiais neišnyks, tačiau tikėtina, kad jis virs laikinu reiškiniu, pvz., gripu. Todėl turime išlaikyti savo pasirengimą reaguoti, tikėdamiesi, kad pandemija baigsis. Tačiau tai neatleidžia mūsų nuo mąstymo apie prevenciją ir stebėseną. • Viena iš pagrindinių Europos Sąjungos ir Pasaulio sveikatos organizacijos užduočių turėtų būti laboratorijų tinklas, skirtas stebėti koronaviruso genetinius pokyčius. Tai leis greitai reaguoti, jei atsiras naujas visuotinis variantas. Tai ypač svarbu, nes galimos tolesnės pandemijos, kurias, deja, remia klimato kaita. • Europa turėtų remtis Azijos šalių, kurios jau patyrė epidemiją, patirtimi.","lv":"• Covid-19 pandēmijas rezultātā Eiropas sabiedrība ir sapratusi, ka infekcijas slimības joprojām pastāv un rada ļoti nopietnus draudus. Pieaug izpratne par to, ka veselība ir kolektīva, kopīga problēma, kurai ir arī politiska, ekonomiska un komunikācijas ietekme. • Eiropas Savienības valstis ir mainījušas savu pieeju veselības problēmām, jo īpaši attiecībā uz sabiedrības drošību, darbību koordināciju un standartizāciju, kā arī nepieciešamību palielināt nozares finansējumu. Ir jāreformē veselības aprūpes iestādes, kas jebkurā laikā ir jāsagatavo, lai pārietu uz divām jomām: lipīgs un parasts, kā tas bija pirms dažām desmitgadēm. • Covid-19 vīruss nākamajās desmitgadēs neizzudīs, bet tas, visticamāk, kļūs par pagaidu parādību, piemēram, gripu. Tāpēc mums ir jāsaglabā gatavība reaģēt, cerot, ka pandēmija beigsies. Tomēr tas neatbrīvo mūs no domāšanas par profilaksi un uzraudzību. • Vienam no Eiropas Savienības un Pasaules Veselības organizācijas galvenajiem uzdevumiem vajadzētu būt laboratoriju tīklam, lai uzraudzītu koronavīrusa ģenētiskās pārmaiņas. Tas ļaus ātri reaģēt, ja radīsies jauna globāla iespēja. Tas ir īpaši svarīgi, jo ir iespējamas turpmākas pandēmijas, ko diemžēl atbalsta klimata pārmaiņas. • Eiropai būtu jābalstās uz to Āzijas valstu pieredzi, kuras jau ir pieredzējušas epidēmijas.","mt":"• B’riżultat tal-pandemija tal-COVID-19, is-soċjetajiet Ewropej indunaw li l-mard li jittieħed għadu jeżisti u huwa ta’ theddida serja ħafna. Kien hemm għarfien dejjem jikber li s-saħħa hija problema kollettiva u komuni, li għandha wkoll riperkussjonijiet politiċi, ekonomiċi u ta’ komunikazzjoni. • Il-pajjiżi tal-Unjoni Ewropea biddlu l-approċċ tagħhom għall-problemi tas-saħħa, b’mod partikolari f’termini ta’ sigurtà pubblika, koordinazzjoni u standardizzazzjoni tal-attivitajiet u l-ħtieġa li jiżdied il-finanzjament għas-settur. Hemm bżonn li jiġu riformati l-faċilitajiet tal-kura tas-saħħa, li għandhom jitħejjew fi kwalunkwe ħin biex jaqilbu għal żewġ oqsma: kontaġġjuża u ordinarja, kif kien ftit għexieren ta ‘snin ilu. • Il-virus tal-COVID-19 mhux se jisparixxi fl-għexieren ta’ snin li ġejjin, iżda x’aktarx li jinbidel f’fenomenu temporanju bħall-influwenza. Għalhekk jeħtieġ li nżommu l-istat ta’ tħejjija tagħna biex nirrispondu, bit-tama li l-pandemija tintemm. Madankollu, dan ma jeżentaniex milli naħsbu dwar il-prevenzjoni u l-monitoraġġ. • Wieħed mill-kompiti ewlenin tal-Unjoni Ewropea u tal-Organizzazzjoni Dinjija tas-Saħħa għandu jkun netwerk ta’ laboratorji għall-monitoraġġ tal-bidla ġenetika fil-coronavirus. Dan se jippermetti rispons rapidu jekk titfaċċa alternattiva globali ġdida. Dan huwa partikolarment importanti, peress li aktar pandemiji huma possibbli, li sfortunatament huwa appoġġjat mit-tibdil fil-klima. • L-Ewropa għandha tibni fuq l-esperjenza ta’ pajjiżi Asjatiċi li diġà esperjenzaw epidemiji.","nl":"• Als gevolg van de COVID-19-pandemie hebben de Europese samenlevingen zich gerealiseerd dat overdraagbare ziekten nog steeds bestaan en een zeer ernstige bedreiging vormen. Er is een groeiend besef dat gezondheid een collectief, gemeenschappelijk probleem is, dat ook politieke, economische en communicatiegevolgen heeft. • De landen van de Europese Unie hebben hun aanpak van gezondheidsproblemen gewijzigd, met name op het gebied van openbare veiligheid, coördinatie en standaardisering van activiteiten en de noodzaak om de financiering voor de sector te verhogen. Er is behoefte aan hervorming van de zorginstellingen, die op elk moment moeten worden voorbereid om over te schakelen op twee gebieden: besmettelijk en gewoon, zoals een paar decennia geleden. • Het COVID-19-virus zal de komende decennia niet verdwijnen, maar het zal waarschijnlijk veranderen in een tijdelijk verschijnsel zoals influenza. Daarom moeten we onze paraatheid behouden om te reageren, in de hoop dat de pandemie zal eindigen. Dit ontslaat ons echter niet van het denken over preventie en controle. • Een van de belangrijkste taken van de Europese Unie en de Wereldgezondheidsorganisatie zou een netwerk van laboratoria moeten zijn om de genetische veranderingen in het coronavirus te monitoren. Dit zal een snelle reactie mogelijk maken als er een nieuwe mondiale optie ontstaat. Dit is bijzonder belangrijk, aangezien verdere pandemieën mogelijk zijn, die helaas worden ondersteund door de klimaatverandering. • Europa moet voortbouwen op de ervaringen van Aziatische landen die reeds epidemieën hebben meegemaakt.","pt":"• Em resultado da pandemia de COVID-19, as sociedades europeias perceberam que as doenças transmissíveis continuam a existir e representam uma ameaça muito grave. Tem havido uma crescente consciência de que a saúde é um problema coletivo, comum, que também tem repercussões políticas, econômicas e comunicativas. • Os países da União Europeia alteraram a sua abordagem dos problemas de saúde, nomeadamente em termos de segurança pública, coordenação e normalização das atividades e necessidade de aumentar o financiamento do setor. É necessário reformar as estruturas de saúde, que devem ser preparadas a qualquer momento para mudar para dois domínios: contagioso e comum, como foi há algumas décadas. • O vírus da COVID-19 não desaparecerá nas próximas décadas, mas é provável que se transforme num fenómeno temporário como a gripe. Por conseguinte, temos de manter a nossa preparação para responder, esperando que a pandemia termine. No entanto, isso não nos dispensa de pensar em prevenção e monitoramento. • Uma das principais tarefas da União Europeia e da Organização Mundial da Saúde deve ser uma rede de laboratórios para monitorizar as alterações genéticas do coronavírus. Isto permitirá uma resposta rápida se surgir uma nova opção global. Isto é particularmente importante, uma vez que são possíveis novas pandemias, que, infelizmente, são apoiadas pelas alterações climáticas. • A Europa deve basear-se na experiência dos países asiáticos que já sofreram epidemias.","ro":"• Ca urmare a pandemiei de COVID-19, societățile europene au realizat că există în continuare boli transmisibile și că acestea reprezintă o amenințare foarte gravă. A existat o conștientizare din ce în ce mai mare a faptului că sănătatea este o problemă comună, colectivă, care are, de asemenea, repercusiuni politice, economice și de comunicare. • Țările Uniunii Europene și-au schimbat abordarea în ceea ce privește problemele de sănătate, în special în ceea ce privește siguranța publică, coordonarea și standardizarea activităților și necesitatea de a majora finanțarea sectorului. Este necesar să se reformeze unitățile medicale, care trebuie să fie pregătite în orice moment pentru a trece la două domenii: contagioasă și obișnuită, așa cum s-a întâmplat acum câteva decenii. • Virusul COVID-19 nu va dispărea în următoarele decenii, dar este probabil să se transforme într-un fenomen temporar, cum ar fi gripa. Prin urmare, trebuie să ne menținem nivelul de pregătire pentru a răspunde, sperând că pandemia se va încheia. Cu toate acestea, acest lucru nu ne scutește de la luarea în considerare a prevenirii și monitorizării. • Una dintre sarcinile-cheie ale Uniunii Europene și ale Organizației Mondiale a Sănătății ar trebui să fie o rețea de laboratoare care să monitorizeze schimbările genetice cauzate de coronavirus. Acest lucru va permite un răspuns rapid dacă apare o nouă opțiune globală. Acest lucru este deosebit de important, deoarece sunt posibile noi pandemii, care, din păcate, sunt susținute de schimbările climatice. • Europa ar trebui să se bazeze pe experiența țărilor asiatice care s-au confruntat deja cu epidemii.","sk":"• V dôsledku pandémie COVID-19 si európske spoločnosti uvedomili, že prenosné choroby stále existujú a predstavujú veľmi vážnu hrozbu. Rastie povedomie o tom, že zdravie je kolektívny, spoločný problém, ktorý má aj politické, hospodárske a komunikačné dôsledky. • Krajiny Európskej únie zmenili svoj prístup k zdravotným problémom, najmä pokiaľ ide o verejnú bezpečnosť, koordináciu a štandardizáciu činností a potrebu zvýšiť financovanie tohto sektora. Je potrebné zreformovať zdravotnícke zariadenia, ktoré musia byť kedykoľvek pripravené na prechod na dve oblasti: nákazlivé a bežné, ako to bolo pred niekoľkými desaťročiami. • Vírus COVID-19 v nadchádzajúcich desaťročiach nezmizne, ale pravdepodobne sa zmení na dočasný jav, akým je chrípka. Preto musíme zachovať našu pripravenosť reagovať a dúfať, že pandémia skončí. To však neoslobodzuje nás od uvažovania o prevencii a monitorovaní. • Jednou z kľúčových úloh Európskej únie a Svetovej zdravotníckej organizácie by mala byť sieť laboratórií na monitorovanie genetických zmien koronavírusu. To umožní rýchlu reakciu, ak sa objaví nová globálna možnosť. Je to mimoriadne dôležité, keďže sú možné ďalšie pandémie, čo, žiaľ, podporuje zmena klímy. • Európa by mala stavať na skúsenostiach ázijských krajín, ktoré už zažili epidémie.","sl":"• Zaradi pandemije COVID-19 so evropske družbe spoznale, da nalezljive bolezni še vedno obstajajo in predstavljajo zelo resno grožnjo. Vse bolj se zavedamo, da je zdravje kolektiven, skupen problem, ki ima tudi politične, gospodarske in komunikacijske posledice. • Države Evropske unije so spremenile svoj pristop k zdravstvenim problemom, zlasti kar zadeva javno varnost, usklajevanje in standardizacijo dejavnosti ter potrebo po povečanju sredstev za ta sektor. Potrebna je reforma zdravstvenih ustanov, ki jih je treba kadar koli pripraviti na prehod na dve področji: nalezljiva in navadna, kot je bilo pred nekaj desetletji. • Virus COVID-19 v prihodnjih desetletjih ne bo izginil, vendar se bo verjetno spremenil v začasni pojav, kot je gripa. Zato moramo ohraniti pripravljenost na odziv v upanju, da se bo pandemija končala. Vendar nas to ne odvezuje razmišljanja o preprečevanju in spremljanju. • Ena od ključnih nalog Evropske unije in Svetovne zdravstvene organizacije bi morala biti mreža laboratorijev za spremljanje genskih sprememb koronavirusa. To bo omogočilo hiter odziv, če se bo pojavila nova globalna možnost. To je zlasti pomembno, saj so možne nadaljnje pandemije, ki jih žal podpirajo podnebne spremembe. • Evropa bi morala graditi na izkušnjah azijskih držav, ki so že doživele epidemije.","sv":"• Till följd av covid-19-pandemin har de europeiska samhällena insett att smittsamma sjukdomar fortfarande existerar och utgör ett mycket allvarligt hot. Det har funnits en växande medvetenhet om att hälsa är ett kollektivt, vanligt problem som också har politiska, ekonomiska och kommunikationsmässiga konsekvenser. • EU-länderna har ändrat sin syn på hälsoproblem, särskilt när det gäller allmän säkerhet, samordning och standardisering av verksamheten samt behovet av att öka finansieringen av sektorn. Det finns ett behov av att reformera vårdinrättningarna, som när som helst måste vara beredda att byta till två områden: smittsam och vanlig, som det var för några decennier sedan. • Covid-19-viruset kommer inte att försvinna under de kommande årtiondena, men det kommer sannolikt att bli ett tillfälligt fenomen som influensa. Vi måste därför behålla vår beredskap att reagera och hoppas att pandemin kommer att upphöra. Detta befriar dock inte oss från att tänka på förebyggande och övervakning. • En av EU:s och Världshälsoorganisationens viktigaste uppgifter bör vara ett nätverk av laboratorier för att övervaka genetiska förändringar i coronaviruset. Detta kommer att möjliggöra en snabb reaktion om ett nytt globalt alternativ dyker upp. Detta är särskilt viktigt eftersom ytterligare pandemier är möjliga, vilket tyvärr stöds av klimatförändringarna. • Europa bör bygga vidare på erfarenheterna från asiatiska länder som redan har upplevt epidemier."},"pl":"• Wskutek pandemii COVID-19 społeczeństwa europejskie zdały sobie sprawę, że choroby zakaźne wciąż istnieją i stanowią bardzo poważne zagrożenie. Pogłębiła się świadomość, że kwestia zdrowia to problem zbiorowy, wspólny, który ma również reperkusje polityczne, ekonomiczne i komunikacyjne.\n• Kraje Unii Europejskiej zmieniły podejście do problemów zdrowia, szczególnie w zakresie bezpieczeństwa publicznego, koordynacji i standardyzacji działań oraz konieczności zwiększenia finansowania tego sektora. Widać konieczność reformy placówek opieki zdrowotnej, które muszą być przygotowane w każdej chwili do przestawienia się na działania na dwóch polach: zakaźnym i zwykłym, tak jak to było kilkadziesiąt lat temu.\n• Wirus COVID-19 nie zniknie w najbliższych dekadach, ale zapewne zmieni się w zjawisko okresowe, takie jak grypa. Musimy zatem podtrzymywać gotowość do reagowania, mając nadzieję, że pandemia będzie miała charakter wygasający. Nie zwalnia nas to jednak z myślenia o profilaktyce i monitoringu.\n• Jednym z zasadniczych zadań Unii Europejskiej i Światowej Organizacji Zdrowia powinien być system sieci laboratoriów monitorujących zmiany genetyczne w koronawirusie. Umożliwi to szybkie reagowanie, gdyby pojawił się nowy wariant mający charakter globalny. To szczególnie ważne, gdyż możliwe są kolejne pandemie, czemu niestety sprzyjają zmiany klimatyczne.\n• Europa powinna korzystać z doświadczeń krajów azjatyckich, które już wcześniej przechodziły epidemie."},"title":{"machine_translations":{"bg":"Пандемия 2020—2022 г. Преглед на постигнатото в Европа","cs":"Pandemie 2020–2022. Inventarizace v Evropě","da":"Pandemi 2020-2022. Status i Europa","de":"Pandemie 2020-2022. Bestandsaufnahme in Europa","el":"Πανδημία 2020-2022. Απολογισμός στην Ευρώπη","en":"Pandemic 2020-2022. Stocktaking in Europe","es":"Pandemia 2020-2022. Balance en Europa","et":"Pandeemia 2020–2022. Ülevaade Euroopas","fi":"Pandemia 2020–2022. Tilannekatsaus Euroopassa","fr":"Pandémie 2020-2022. Bilan en Europe","ga":"Paindéim 2020-2022. Athbhreithniú san Eoraip","hr":"Pandemija 2020. 2022. Pregled stanja u Europi","hu":"2020–2022-es világjárvány. Számbavétel Európában","it":"Pandemia 2020-2022. Bilancio in Europa","lt":"2020–2022 m. pandemija. Apžvalga Europoje","lv":"Pandēmija 2020.–2022. gadā. Novērtējums Eiropā","mt":"Il-pandemija 2020–2022. Rendikont fl-Ewropa","nl":"Pandemie 2020-2022. Inventarisatie in Europa","pt":"Pandemia 2020-2022. Balanço na Europa","ro":"Pandemia 2020-2022. Bilanț în Europa","sk":"Pandémia 2020 – 2022. Hodnotenie v Európe","sl":"Pandemija 2020–2022. Pregled stanja v Evropi","sv":"Pandemi 2020–2022. Inventering i Europa"},"pl":"Pandemia 2020 – 2022. Bilans działań w Europie"}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×