Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 71bead89568e6351523dcd4d3bc8205e289fc03d68f53810c6c51ed283a2c5eb

Source: {"body":{"lt":"Bendras sveikatos apsaugos sistemos standartų įvedimas Šių metų COVID-19 pandemija išryškino ES šalių nesuderintų sveikatos sistemų veikimo problemą. Ir nors ES turi Europos užkrečiamų ligų prevencijos ir kontrolės centrą, valstybės kovą su pandemija organizavo nevieningai. Koordinacinių procesų neužtikrinimas ir jų trūkumas tarp atskirų ES šalių, prisidėjo prie sudėtingesnio pandemijos suvaldymo. Paini valstybių sienas kertančių asmenų apskaita, vykdoma epidemiologinių tarnybų, komplikavo infekcijos grandinės susekamumą ir joje buvusių asmenų izoliavimą. Bendrų standartų stoka kelia grėsmę ir labiausiai tikėtinam pandemijos suvaldymo scenarijui – masinei vakcinacijai. Imunoprofilaktiką reglamentuojantys teisės aktai yra skirtingi įvairiose ES narėse – vienose skiepijimas yra privalomas (išskyrus atvejus, kuomet yra objektyvių kontrindikacijų), kitose, kaip Lietuva, tik rekomenduojamas. Tam, kad visuomenėje būtų išlaikomas kolektyvinis imunitetas SARS-CoV-2 sukeliamai ligai, turi būti paskiepyta bent 70% populiacijos, o pakartotines vakcinacijas gali tekti kartoti kasmet. Šiame kontekste svarbu užtikrinti tolygų ES gyventojų skiepijimą ir kolektyvinio imuniteto išlaikymą tam, kad būtų išvengta 2020 metais galiojančių ES laisvo asmenų judėjimo teisės suvaržymo.","machine_translations":{"bg":"Цялостното въвеждане на стандарти за здравните системи Тази година пандемията от COVID-19 подчерта проблема с функционирането на нехармонизираните здравни системи в държавите от ЕС. И въпреки че ЕС разполага с Европейски център за профилактика и контрол на заразните болести, държавите са организирали борбата с пандемията по смесен начин. Липсата на процеси на координация и липсата на такива процеси сред отделните държави от ЕС допринесоха за по-сложното управление на пандемията. Объркващите досиета на лицата, преминаващи националните граници чрез епидемиологични услуги, усложняват проследяването на веригата на заразяване и изолацията на лицата в нея. Липсата на общи стандарти също застрашава най-вероятния сценарий за ограничаване на пандемията — масовата ваксинация. Законодателството, уреждащо имунопрофилактиката, варира в отделните държави — членки на ЕС — някои ваксинации са задължителни (освен в случаите, когато има обективни противопоказания), а други, като Литва, се препоръчват само. За да се поддържа колективен имунитет срещу болестта SARS-CoV-2 в обществото, най-малко 70 % от населението трябва да бъде ваксинирано и може да се наложи реваксинациите да се повтарят ежегодно. В този контекст е важно да се гарантира балансирана ваксинация на населението на ЕС и запазване на колективен имунитет, за да се избегне ограничаването на правото на ЕС на свободно движение на хора през 2020 г.","cs":"Celkové zavedení norem systému zdravotní péče v letošním roce pandemie COVID-19 poukázalo na problém fungování neharmonizovaných systémů zdravotní péče v zemích EU. A zatímco EU má Evropské středisko pro prevenci a kontrolu přenosných nemocí, země organizují boj proti pandemii smíšeným způsobem. Nedostatek koordinačních procesů a jejich nedostatek v jednotlivých zemích EU přispěl ke složitějšímu řízení pandemie. Matoucí záznamy o osobách překračujících státní hranice epidemiologickými službami komplikovaly vysledování řetězce infekcí a izolaci osob v něm. Nedostatek společných norem rovněž ohrožuje nejpravděpodobnější scénář omezení pandemie – hromadného očkování. Právní předpisy upravující imunoprofylaxi se v jednotlivých členských státech EU liší – některá očkování jsou povinná (s výjimkou případů, kdy existují objektivní kontraindikace) a jiné, jako Litva, se doporučují pouze. Aby byla zachována kolektivní imunita vůči onemocnění SARS-CoV-2 ve společnosti, musí být očkováno nejméně 70 % populace a může být nutné každoročně opakovat přeočkování. V této souvislosti je důležité zajistit vyvážené očkování obyvatelstva EU a zachování kolektivní imunity, aby se zabránilo omezení práva EU na volný pohyb osob v roce 2020.","da":"Den overordnede indførelse af standarder for sundhedssystemerne Dette års covid-19-pandemi har fremhævet problemet med, at ikkeharmoniserede sundhedssystemer fungerer i EU-landene. Og selv om EU har et europæisk center for forebyggelse af og kontrol med overførbare sygdomme, har landene organiseret kampen mod pandemien på en blandet måde. Manglen på koordineringsprocesser og deres mangel blandt de enkelte EU-lande har bidraget til en mere kompleks håndtering af pandemien. Epidemiologiske tjenesters forvirrende registrering af personer, der passerer nationale grænser, komplicerede sporingen af infektionskæden og isolationen af personer i den. Manglen på fælles standarder truer også det mest sandsynlige scenario for inddæmning af pandemien — massevaccination. Lovgivningen om immunprofylakse varierer fra den ene EU-medlemsstat til den anden — nogle vaccinationer er obligatoriske (undtagen i tilfælde, hvor der er objektive kontraindikationer), og andre, som f.eks. Litauen, anbefales kun. For at opretholde kollektiv immunitet mod SARS-CoV-2-sygdom i samfundet skal mindst 70 % af befolkningen vaccineres, og revaccinationer kan gentages årligt. I den forbindelse er det vigtigt at sikre en afbalanceret vaccination af EU's befolkning og opretholdelse af kollektiv immunitet for at undgå at begrænse EU's ret til fri bevægelighed for personer i 2020.","de":"Die diesjährige COVID-19-Pandemie hat das Problem des Funktionierens nicht harmonisierter Gesundheitssysteme in den EU-Ländern deutlich gemacht. Während die EU über ein Europäisches Zentrum für die Prävention und die Kontrolle übertragbarer Krankheiten verfügt, haben die Länder den Kampf gegen die Pandemie auf gemischte Weise organisiert. Der Mangel an Koordinierungsprozessen und ihr Fehlen in den einzelnen EU-Ländern haben zu einer komplexeren Bewältigung der Pandemie beigetragen. Die verwirrenden Aufzeichnungen von Personen, die durch epidemiologische Dienste nationale Grenzen überschreiten, erschwerten die Rückverfolgung der Infektionskette und die Isolierung von Personen darin. Das Fehlen gemeinsamer Standards bedroht auch das wahrscheinlichste Szenario der Eindämmung der Pandemie – Massenimpfung. Die Rechtsvorschriften zur Immunprophylaxe unterscheiden sich von einem EU-Mitgliedstaat zum anderen – einige Impfungen sind obligatorisch (außer in Fällen, in denen es objektive Kontraindikationen gibt) und andere, wie Litauen, werden nur empfohlen. Um die kollektive Immunität der SARS-CoV-2-Krankheit in der Gesellschaft aufrechtzuerhalten, müssen mindestens 70 % der Bevölkerung geimpft werden und die Wiederimpfungen müssen möglicherweise jährlich wiederholt werden. In diesem Zusammenhang ist es wichtig, eine ausgewogene Impfung der EU-Bevölkerung und die Aufrechterhaltung der kollektiven Immunität sicherzustellen, damit das Recht der EU auf Freizügigkeit im Jahr 2020 nicht eingeschränkt wird.","el":"Η συνολική εισαγωγή προτύπων για τα συστήματα υγείας φέτος η πανδημία COVID-19 ανέδειξε το πρόβλημα της λειτουργίας των μη εναρμονισμένων συστημάτων υγείας στις χώρες της ΕΕ. Ενώ η ΕΕ διαθέτει Ευρωπαϊκό Κέντρο για την Πρόληψη και τον Έλεγχο των Μεταδιδόμενων Νόσων, οι χώρες έχουν οργανώσει με μικτό τρόπο την καταπολέμηση της πανδημίας. Η έλλειψη διαδικασιών συντονισμού και η έλλειψη τους μεταξύ των επιμέρους χωρών της ΕΕ συνέβαλαν στην πιο περίπλοκη διαχείριση της πανδημίας. Η σύγχυση των προσώπων που διέρχονται τα εθνικά σύνορα από επιδημιολογικές υπηρεσίες περιέπλεξε τον εντοπισμό της αλυσίδας των λοιμώξεων και την απομόνωση των προσώπων σε αυτήν. Η έλλειψη κοινών προτύπων απειλεί επίσης το πιθανότερο σενάριο περιορισμού της πανδημίας — μαζικό εμβολιασμό. Η νομοθεσία που ρυθμίζει την ανοσοπροφύλαξη διαφέρει από το ένα κράτος μέλος της ΕΕ στο άλλο — ορισμένοι εμβολιασμοί είναι υποχρεωτικοί (εκτός από τις περιπτώσεις όπου υπάρχουν αντικειμενικές αντενδείξεις) και άλλοι, όπως η Λιθουανία, συνιστώνται μόνο. Προκειμένου να διατηρηθεί η συλλογική ανοσία για τη νόσο SARS-CoV-2 στην κοινωνία, τουλάχιστον το 70 % του πληθυσμού πρέπει να εμβολιάζεται και οι επανεμβολιασμοί ενδέχεται να πρέπει να επαναλαμβάνονται ετησίως. Στο πλαίσιο αυτό, είναι σημαντικό να διασφαλιστεί ένας ισορροπημένος εμβολιασμός του πληθυσμού της ΕΕ και η διατήρηση της συλλογικής ανοσίας, προκειμένου να αποφευχθεί ο περιορισμός του δικαιώματος της ΕΕ στην ελεύθερη κυκλοφορία των προσώπων το 2020.","en":"The overall introduction of health system standards This year’s COVID-19 pandemic has highlighted the problem of the functioning of non-harmonised health systems in EU countries. And while the EU has a European Centre for the Prevention and Control of Communicable Diseases, countries have organised the fight against the pandemic in a mixed way. The lack of coordination processes and their lack among individual EU countries has contributed to a more complex management of the pandemic. The confusing records of persons crossing national borders by epidemiological services complicated the tracing of the infection chain and the isolation of persons in it. The lack of common standards also threatens the most likely scenario of containment of the pandemic — mass vaccination. The legislation regulating immunoprophylaxis varies from one EU member state to another — some vaccinations are mandatory (except in cases where there are objective contra-indications) and others, like Lithuania, are only recommended. In order to maintain collective immunity for SARS-CoV-2 disease in society, at least 70 % of the population must be vaccinated and re-vaccinations may need to be repeated annually. In this context, it is important to ensure a balanced vaccination of the EU population and the maintenance of collective immunity in order to avoid restricting the EU’s right to free movement of persons in 2020.","es":"La introducción general de las normas del sistema sanitario Este año la pandemia de COVID-19 ha puesto de relieve el problema del funcionamiento de los sistemas sanitarios no armonizados en los países de la UE. Y aunque la UE cuenta con un Centro Europeo para la Prevención y el Control de las Enfermedades Transmisibles, los países han organizado la lucha contra la pandemia de manera mixta. La falta de procesos de coordinación y su falta entre los distintos países de la UE han contribuido a una gestión más compleja de la pandemia. Los confusos registros de personas que cruzan las fronteras nacionales por los servicios epidemiológicos complican el rastreo de la cadena de infección y el aislamiento de las personas en ella. La falta de normas comunes también amenaza el escenario más probable de contención de la pandemia: la vacunación masiva. La legislación que regula la inmunoprofilaxis varía de un Estado miembro a otro; algunas vacunas son obligatorias (excepto en los casos en que hay contraindicaciones objetivas) y otras, como Lituania, solo se recomiendan. Para mantener la inmunidad colectiva de la enfermedad SARS-CoV-2 en la sociedad, al menos el 70 % de la población debe ser vacunada y es posible que sea necesario repetir las revacunaciones anualmente. En este contexto, es importante garantizar una vacunación equilibrada de la población de la UE y el mantenimiento de la inmunidad colectiva para evitar restringir el derecho de la UE a la libre circulación de personas en 2020.","et":"Tervishoiusüsteemi standardite üldine kasutuselevõtt Selle aasta COVID-19 pandeemia on toonud esile ühtlustamata tervishoiusüsteemide toimimise probleemi ELi riikides. Kuigi ELil on nakkushaiguste ennetamise ja tõrje Euroopa keskus, on riigid korraldanud pandeemiavastase võitluse segadusse. Koordineerimisprotsesside puudumine ja nende puudumine üksikutes ELi riikides on aidanud kaasa pandeemia keerulisemale ohjamisele. Epidemioloogiliste teenistuste poolt riigipiire ületavate isikute segadusseajamine raskendas nakkusahela jälgimist ja selles olevate isikute isoleerimist. Ühiste standardite puudumine ohustab ka kõige tõenäolisemat pandeemia ohjeldamise stsenaariumi – massilist vaktsineerimist. Immunoprofülaktikat reguleerivad õigusaktid on liikmesriigiti erinevad – mõned vaktsineerimised on kohustuslikud (välja arvatud juhul, kui on olemas objektiivsed vastunäidustused) ja teised, nagu Leedu, on ainult soovitatavad. Selleks et säilitada ühiskonnas SARS-CoV-2 haiguse suhtes kollektiivne immuunsus, tuleb vaktsineerida vähemalt 70 % elanikkonnast ja igal aastal võib olla vaja korrata kordusvaktsineerimist. Sellega seoses on oluline tagada ELi elanikkonna tasakaalustatud vaktsineerimine ja kollektiivse puutumatuse säilitamine, et mitte piirata ELi õigust isikute vabale liikumisele 2020. aastal.","fi":"Terveydenhuoltojärjestelmän standardien yleinen käyttöönotto tänä vuonna covid-19-pandemia on tuonut esiin ongelman, joka liittyy yhdenmukaistamattomien terveydenhuoltojärjestelmien toimintaan EU-maissa. Vaikka eu:lla on tartuntatautien ehkäisyn ja valvonnan eurooppalainen keskus, maat ovat järjestäneet pandemian torjunnan vaihtelevalla tavalla. Koordinointiprosessien puute ja niiden puute yksittäisten EU-maiden välillä on osaltaan monimutkaistanut pandemian hallintaa. Epidemiologisten yksiköiden tekemät hämmentävät tiedot kansallisista rajoista ylittävistä henkilöistä vaikeuttivat tartuntaketjun jäljittämistä ja henkilöiden eristämistä. Yhteisten standardien puuttuminen uhkaa myös todennäköisintä tilannetta, jossa pandemiaa hillitään – joukkorokotuksia. Immunoprofylaksia sääntelevä lainsäädäntö vaihtelee EU:n jäsenvaltiosta toiseen – jotkin rokotukset ovat pakollisia (lukuun ottamatta tapauksia, joissa on olemassa objektiivisia vasta-aiheita) ja toisia, kuten Liettuaa, suositellaan vain. Jotta SARS-CoV-2-taudin kollektiivinen immuniteetti säilyisi yhteiskunnassa, vähintään 70 prosenttia väestöstä on rokotettava ja uusintarokotukset voi olla tarpeen toistaa vuosittain. Tässä yhteydessä on tärkeää varmistaa EU:n väestön tasapainoinen rokottaminen ja kollektiivisen koskemattomuuden säilyttäminen, jotta EU:n oikeutta henkilöiden vapaaseen liikkuvuuteen ei rajoitettaisi vuonna 2020.","fr":"L’introduction générale des normes relatives aux systèmes de santé Cette année, la pandémie de COVID-19 a mis en lumière le problème du fonctionnement des systèmes de santé non harmonisés dans les pays de l’UE. Et si l’UE dispose d’un Centre européen pour la prévention et le contrôle des maladies transmissibles, les pays ont organisé la lutte contre la pandémie de manière mixte. L’absence de processus de coordination et leur absence entre les différents pays de l’UE ont contribué à une gestion plus complexe de la pandémie. Les dossiers confus de personnes traversant les frontières nationales par les services épidémiologiques ont compliqué le traçage de la chaîne d’infection et l’isolement des personnes dans celle-ci. L’absence de normes communes menace également le scénario le plus probable de confinement de la pandémie — la vaccination de masse. La législation régissant l’immunoprophylaxie varie d’un État membre à l’autre: certaines vaccinations sont obligatoires (sauf dans les cas où il y a des contre-indications objectives) et d’autres, comme la Lituanie, ne sont recommandées que. Afin de maintenir l’immunité collective contre la maladie du SRAS-CoV-2 dans la société, au moins 70 % de la population doit être vaccinée et les nouvelles vaccinations peuvent devoir être répétées chaque année. Dans ce contexte, il importe d’assurer une vaccination équilibrée de la population de l’UE et le maintien de l’immunité collective afin d’éviter de restreindre le droit de l’UE à la libre circulation des personnes en 2020.","ga":"Caighdeáin na gcóras sláinte a thabhairt isteach ar an iomlán Tá aird tarraingthe ag paindéim COVID-19 na bliana seo ar an bhfadhb a bhaineann le feidhmiú na gcóras sláinte neamh-chomhchuibhithe i dtíortha an Aontais. Agus cé go bhfuil Lárionad Eorpach um Ghalair Chumarsáide a Chosc agus a Rialú ag an Aontas, d’eagraigh tíortha an comhrac i gcoinne na paindéime ar bhealach measctha. Chuir an easpa próiseas comhordúcháin agus an easpa próiseas comhordúcháin atá acu i measc tíortha aonair an Aontais le bainistiú níos casta ar an bpaindéim. Mar gheall ar thaifid mearbhlacha na ndaoine a thrasnaíonn teorainneacha náisiúnta trí sheirbhísí eipidéimeolaíocha, rinneadh an slabhra ionfhabhtaithe a rianú agus daoine a leithlisiú ann. Tá easpa comhchaighdeán ina bhagairt freisin ar an gcás is dóchúla maidir le srianadh na paindéime — ollvacsaíniú. Ní hionann an reachtaíocht lena rialaítear imdhíonphróifiolacsas ó Bhallstát amháin de chuid an Aontais go Ballstát eile — tá roinnt vacsaínithe éigeantach (ach amháin i gcásanna ina bhfuil fritásca oibiachtúla ann) agus moltar cinn eile, amhail an Liotuáin, ach amháin. Chun imdhíonacht chomhchoiteann le haghaidh ghalar SARS-CoV-2 a choinneáil sa tsochaí, ní mór 70 % ar a laghad den daonra a vacsaíniú agus d’fhéadfadh sé gur gá athvacsaíní a dhéanamh arís gach bliain. Sa chomhthéacs sin, tá sé tábhachtach a áirithiú go ndéanfar vacsaíniú cothrom ar dhaonra an Aontais agus go gcoinneofar an díolúine chomhchoiteann ionas nach gcuirfear srian ar cheart an Aontais chun saorghluaiseachta daoine in 2020.","hr":"Opće uvođenje standarda zdravstvenog sustava Ovogodišnja pandemija bolesti COVID-19 istaknula je problem funkcioniranja neusklađenih zdravstvenih sustava u državama članicama EU-a. Iako EU ima Europski centar za sprečavanje i kontrolu zaraznih bolesti, zemlje su organizirale borbu protiv pandemije na mješoviti način. Nedostatak koordinacijskih procesa i njihov nedostatak među pojedinačnim državama članicama EU-a pridonijeli su složenijem upravljanju pandemijom. Zbog zbunjujućih evidencija osoba koje prelaze nacionalne granice epidemiološkim službama otežano je praćenje lanca zaraze i izolacija osoba u njemu. Nedostatak zajedničkih standarda također ugrožava najvjerojatniji scenarij obuzdavanja pandemije – masovno cijepljenje. Zakonodavstvo kojim se uređuje imunoprofilaksa razlikuje se od jedne do druge države članice EU-a – neka su cjepiva obvezna (osim u slučajevima u kojima postoje objektivne kontraindikacije), a druga se, kao što je Litva, preporučuju samo. Kako bi se održao kolektivni imunitet na bolest SARS-CoV-2 u društvu, najmanje 70 % stanovništva mora se cijepiti, a ponovna cijepljenja možda će se morati ponavljati svake godine. U tom je kontekstu važno osigurati uravnoteženo cijepljenje stanovništva EU-a i održavanje kolektivnog imuniteta kako bi se izbjeglo ograničavanje prava EU-a na slobodno kretanje osoba u 2020.","hu":"Az egészségügyi rendszerek szabványainak általános bevezetése Az idei Covid19-világjárvány rávilágított az uniós országok nem harmonizált egészségügyi rendszerei működésének problémájára. Míg az EU rendelkezik a fertőző betegségek megelőzésével és ellenőrzésével foglalkozó európai központtal, az országok vegyes módon szervezték meg a világjárvány elleni küzdelmet. A koordinációs folyamatok hiánya és azok hiánya az egyes uniós országok között hozzájárult a világjárvány összetettebb kezeléséhez. A járványügyi szolgálatok által a nemzeti határokat átlépő személyek zavaros nyilvántartásai megnehezítették a fertőzési lánc nyomon követését és az abban részt vevő személyek elkülönítését. A közös előírások hiánya a világjárvány megfékezésének legvalószínűbb forgatókönyvét – a tömeges vakcinázást – is veszélyezteti. Az immunprofilaxist szabályozó jogszabályok tagállamonként eltérőek: egyes védőoltások kötelezőek (kivéve azokat az eseteket, amikor objektív ellenjavallatok vannak), míg mások, például Litvániában, csak javasoltak. Annak érdekében, hogy a SARS-CoV-2 betegség elleni kollektív immunitás fennmaradjon a társadalomban, a populáció legalább 70%-át be kell oltani, és előfordulhat, hogy az ismételt oltásokat évente meg kell ismételni. Ebben az összefüggésben fontos biztosítani az uniós lakosság kiegyensúlyozott vakcinázását és a kollektív mentesség fenntartását annak érdekében, hogy 2020-ban elkerülhető legyen az EU személyek szabad mozgáshoz való jogának korlátozása.","it":"L'introduzione generale di norme del sistema sanitario Quest'anno la pandemia di COVID-19 ha evidenziato il problema del funzionamento dei sistemi sanitari non armonizzati nei paesi dell'UE. Mentre l'UE dispone di un Centro europeo per la prevenzione e il controllo delle malattie trasmissibili, i paesi hanno organizzato la lotta contro la pandemia in modo misto. La mancanza di processi di coordinamento e la loro mancanza tra i singoli paesi dell'UE hanno contribuito a una gestione più complessa della pandemia. I dati confusi delle persone che attraversano le frontiere nazionali da parte dei servizi epidemiologici hanno complicato il tracciamento della catena delle infezioni e l'isolamento delle persone in essa. La mancanza di norme comuni minaccia anche lo scenario più probabile di contenimento della pandemia — vaccinazione di massa. La legislazione che disciplina l'immunoprofilassi varia da uno Stato membro dell'UE all'altro — alcune vaccinazioni sono obbligatorie (tranne nei casi in cui vi sono controindicazioni obiettive) e altre, come la Lituania, sono solo raccomandate. Al fine di mantenere l'immunità collettiva per la malattia SARS-CoV-2 nella società, almeno il 70 % della popolazione deve essere vaccinato e potrebbe essere necessario ripetere nuovamente ogni anno. In tale contesto, è importante garantire una vaccinazione equilibrata della popolazione dell'UE e il mantenimento dell'immunità collettiva al fine di evitare di limitare il diritto dell'UE alla libera circolazione delle persone nel 2020.","lv":"Veselības aprūpes sistēmas standartu vispārējā ieviešana Šī gada Covid-19 pandēmija ir izgaismojusi problēmu, kas saistīta ar nesaskaņotu veselības aprūpes sistēmu darbību ES valstīs. Un, lai gan ES ir Eiropas Infekcijas slimību profilakses un kontroles centrs, valstis ir organizējušas cīņu pret pandēmiju jauktā veidā. Koordinācijas procesu trūkums un to trūkums atsevišķās ES valstīs ir veicinājis pandēmijas sarežģītāku pārvaldību. Epidemioloģisko dienestu neskaidrie ieraksti par personām, kas šķērso valstu robežas, sarežģīja infekcijas ķēdes izsekošanu un personu izolāciju tajā. Kopīgu standartu trūkums apdraud arī visticamāko pandēmijas ierobežošanas scenāriju — masveida vakcināciju. Tiesību akti, kas reglamentē imūnprofilaksi, dažādās ES dalībvalstīs atšķiras — dažas vakcinācijas ir obligātas (izņemot gadījumus, kad pastāv objektīvas kontrindikācijas), bet citas, piemēram, Lietuva, ir ieteicamas tikai. Lai sabiedrībā saglabātu kolektīvo imunitāti pret SARS-CoV-2 slimību, jāvakcinē vismaz 70 % populācijas un var būt jāatkārto atkārtota vakcinācija katru gadu. Šajā sakarā ir svarīgi nodrošināt līdzsvarotu ES iedzīvotāju vakcināciju un kolektīvās imunitātes saglabāšanu, lai 2020. gadā netiktu ierobežotas ES tiesības uz personu brīvu pārvietošanos.","mt":"L-introduzzjoni ġenerali tal-istandards tas-sistema tas-saħħa Il-pandemija tal-COVID-19 ta’ din is-sena enfasizzat il-problema tal-funzjonament tas-sistemi tas-saħħa mhux armonizzati fil-pajjiżi tal-UE. U filwaqt li l-UE għandha Ċentru Ewropew għall-Prevenzjoni u l-Kontroll tal-Mard li Jittieħed, il-pajjiżi organizzaw il-ġlieda kontra l-pandemija b’mod imħallat. In-nuqqas ta’ proċessi ta’ koordinazzjoni u n-nuqqas tagħhom fost il-pajjiżi individwali tal-UE kkontribwew għal ġestjoni aktar kumplessa tal-pandemija. Ir-rekords konfużi ta’ persuni li jaqsmu l-fruntieri nazzjonali permezz ta’ servizzi epidemjoloġiċi kkomplikaw it-traċċar tal-katina tal-infezzjoni u l-iżolament tal-persuni fiha. In-nuqqas ta’ standards komuni jhedded ukoll l-aktar xenarju probabbli ta’ trażżin tal-pandemija — tilqim tal-massa. Il-leġiżlazzjoni li tirregola l-immunoprofilassi tvarja minn Stat Membru tal-UE għal ieħor — xi tilqim huwa obbligatorju (ħlief f’każijiet fejn hemm kontraindikazzjonijiet oġġettivi) u oħrajn, bħal-Litwanja, huma rakkomandati biss. Sabiex tinżamm l-immunità kollettiva għall-marda tas-SARS-CoV-2 fis-soċjetà, mill-inqas 70 % tal-popolazzjoni trid tiġi mlaqqma u t-tilqim mill-ġdid jista’ jkun jeħtieġ li jiġi ripetut kull sena. F’dan il-kuntest, huwa importanti li jiġi żgurat tilqim ibbilanċjat tal-popolazzjoni tal-UE u ż-żamma tal-immunità kollettiva sabiex jiġi evitat li jiġi ristrett id-dritt tal-UE għall-moviment liberu tal-persuni fl-2020.","nl":"De algemene invoering van normen voor gezondheidszorgstelsels Dit jaar heeft de COVID-19-pandemie het probleem van de werking van niet-geharmoniseerde gezondheidszorgstelsels in de EU-landen aan het licht gebracht. En hoewel de EU een Europees Centrum voor de preventie en bestrijding van overdraagbare ziekten heeft, hebben landen de strijd tegen de pandemie op gemengde wijze georganiseerd. Het gebrek aan coördinatieprocessen en hun gebrek aan coördinatie tussen de afzonderlijke EU-landen heeft bijgedragen tot een complexer beheer van de pandemie. De verwarrende gegevens van personen die de nationale grenzen overschrijden door epidemiologische diensten hebben het traceren van de infectieketen en het isolement van personen in de keten bemoeilijkt. Het ontbreken van gemeenschappelijke normen vormt ook een bedreiging voor het meest waarschijnlijke scenario van inperking van de pandemie — massale vaccinatie. De wetgeving inzake immunoprofylaxe verschilt per EU-lidstaat — sommige vaccinaties zijn verplicht (behalve in gevallen waarin er objectieve contra-indicaties zijn) en andere, zoals Litouwen, worden alleen aanbevolen. Om de collectieve immuniteit voor SARS-CoV-2-ziekte in de samenleving te behouden, moet ten minste 70 % van de bevolking worden gevaccineerd en moet mogelijk jaarlijks opnieuw worden ingeënt. In dit verband is het belangrijk te zorgen voor een evenwichtige vaccinatie van de EU-bevolking en de handhaving van de collectieve immuniteit om te voorkomen dat het recht van de EU op vrij verkeer van personen in 2020 wordt beperkt.","pl":"Ogólne wprowadzenie standardów systemu opieki zdrowotnej W tym roku pandemia COVID-19 uwypukliła problem funkcjonowania niezharmonizowanych systemów opieki zdrowotnej w krajach UE. I chociaż UE posiada Europejskie Centrum ds. Zapobiegania i Kontroli Chorób Zakaźnych, kraje zorganizowały walkę z pandemią w sposób mieszany. Brak procesów koordynacji i ich brak w poszczególnych krajach UE przyczyniły się do bardziej złożonego zarządzania pandemią. Niejasne rejestry osób przekraczających granice państwowe przez służby epidemiologiczne skomplikowały śledzenie łańcucha zakażeń i izolację osób w nim przebywających. Brak wspólnych norm zagraża również najbardziej prawdopodobnemu scenariuszowi powstrzymania pandemii – masowym szczepieniom. Przepisy regulujące immunoprofilaksję różnią się w poszczególnych państwach członkowskich UE – niektóre szczepienia są obowiązkowe (z wyjątkiem przypadków, w których istnieją obiektywne przeciwwskazania), a inne, takie jak Litwa, są zalecane jedynie. W celu utrzymania zbiorowej odporności na chorobę SARS-CoV-2 w społeczeństwie, co najmniej 70 % populacji musi być szczepione i konieczne może być ponowne szczepienie co roku. W tym kontekście ważne jest zapewnienie wyważonego szczepienia ludności UE i utrzymania immunitetu zbiorowego, aby uniknąć ograniczania prawa UE do swobodnego przepływu osób w 2020 r.","pt":"A introdução global das normas do sistema de saúde neste ano, a pandemia de COVID-19, pôs em evidência o problema do funcionamento dos sistemas de saúde não harmonizados nos países da UE. E, embora a UE disponha de um Centro Europeu de Prevenção e Controlo das Doenças Transmissíveis, os países organizaram a luta contra a pandemia de forma mista. A falta de processos de coordenação e a sua falta entre os países da UE contribuíram para uma gestão mais complexa da pandemia. Os registos enevoados de pessoas que atravessam as fronteiras nacionais por serviços epidemiológicos complicaram o rastreio da cadeia de infeção e o isolamento das pessoas nela contidas. A falta de normas comuns também ameaça o cenário mais provável de contenção da pandemia — vacinação em massa. A legislação que regula a imunoprofilaxia varia de um Estado-Membro para outro — algumas vacinas são obrigatórias (exceto nos casos em que existem contraindicações objetivas) e outras, como a Lituânia, são apenas recomendadas. A fim de manter a imunidade coletiva da doença SARS-CoV-2 na sociedade, pelo menos 70 % da população deve ser vacinada e as revacinações podem ter de ser repetidas anualmente. Neste contexto, é importante assegurar uma vacinação equilibrada da população da UE e a manutenção da imunidade coletiva, a fim de evitar restringir o direito da UE à livre circulação de pessoas em 2020.","ro":"Introducerea generală a standardelor sistemului de sănătate în acest an pandemia de COVID-19 a evidențiat problema funcționării sistemelor de sănătate nearmonizate în țările UE. În timp ce UE dispune de un Centru european de prevenire și control al bolilor transmisibile, țările au organizat lupta împotriva pandemiei într-un mod mixt. Lipsa proceselor de coordonare și lipsa acestora în rândul țărilor UE au contribuit la o gestionare mai complexă a pandemiei. Înregistrările confuze ale persoanelor care trec frontierele naționale de către serviciile epidemiologice au complicat urmărirea lanțului de infecții și izolarea persoanelor în acesta. Lipsa unor standarde comune amenință, de asemenea, scenariul cel mai probabil de limitare a pandemiei – vaccinarea în masă. Legislația care reglementează imunoprofilaxia variază de la un stat membru la altul – unele vaccinări sunt obligatorii (cu excepția cazurilor în care există contraindicații obiective), iar altele, cum ar fi Lituania, sunt recomandate doar. Pentru a menține imunitatea colectivă pentru boala SARS-CoV-2 în societate, cel puțin 70 % din populație trebuie vaccinată, iar revaccinările ar putea necesita repetarea anuală. În acest context, este important să se asigure o vaccinare echilibrată a populației UE și menținerea imunității colective pentru a evita restricționarea dreptului UE la libera circulație a persoanelor în 2020.","sk":"Celkové zavedenie noriem systémov zdravotnej starostlivosti Tohtoročná pandémia COVID-19 poukázala na problém fungovania neharmonizovaných systémov zdravotnej starostlivosti v krajinách EÚ. Zatiaľ čo EÚ má Európske centrum pre prevenciu a kontrolu prenosných chorôb, krajiny zorganizovali boj proti pandémii zmiešaným spôsobom. Nedostatok koordinačných procesov a ich nedostatok v jednotlivých krajinách EÚ prispeli k zložitejšiemu riadeniu pandémie. Mätúce záznamy osôb prekračujúcich štátne hranice epidemiologickými službami komplikovali sledovanie infekčného reťazca a izoláciu osôb v ňom. Nedostatok spoločných noriem ohrozuje aj najpravdepodobnejší scenár obmedzovania pandémie – masové očkovanie. Právne predpisy upravujúce imunoprofylaxiu sa v jednotlivých členských štátoch EÚ líšia – niektoré očkovania sú povinné (okrem prípadov, keď existujú objektívne kontraindikácie) a iné, ako napríklad Litva, sa odporúčajú len. Aby sa zachovala kolektívna imunita voči chorobe SARS-CoV-2 v spoločnosti, musí byť zaočkovaných najmenej 70 % populácie a môže byť potrebné každoročne opakovať preočkovanie. V tejto súvislosti je dôležité zabezpečiť vyvážené očkovanie obyvateľstva EÚ a zachovanie kolektívnej imunity, aby sa zabránilo obmedzeniu práva EÚ na voľný pohyb osôb v roku 2020.","sl":"Splošna uvedba standardov zdravstvenega sistema Letos pandemija COVID-19 je izpostavila problem delovanja neusklajenih zdravstvenih sistemov v državah EU. Čeprav ima EU Evropski center za preprečevanje in obvladovanje nalezljivih bolezni, so države organizirale boj proti pandemiji na mešan način. Pomanjkanje postopkov usklajevanja in njihovo pomanjkanje med posameznimi državami EU sta prispevala k bolj zapletenemu obvladovanju pandemije. Nejasne evidence oseb, ki prečkajo nacionalne meje s strani epidemioloških služb, so zapletle sledenje verige okužb in izolacijo oseb v njej. Pomanjkanje skupnih standardov ogroža tudi najverjetnejši scenarij zajezitve pandemije – množično cepljenje. Zakonodaja, ki ureja imunoprofilakso, se med državami članicami EU razlikuje – nekatera cepljenja so obvezna (razen v primerih objektivnih kontraindikacij), druga pa, kot je Litva, se priporočajo samo. Za ohranitev kolektivne imunosti za bolezen SARS-CoV-2 v družbi je treba cepiti vsaj 70 % populacije, ponovno cepljenje pa bo morda treba ponoviti vsako leto. V zvezi s tem je pomembno zagotoviti uravnoteženo cepljenje prebivalstva EU in ohranjanje kolektivne imunitete, da se prepreči omejevanje pravice EU do prostega gibanja oseb v letu 2020.","sv":"Det övergripande införandet av hälso- och sjukvårdssystemsstandarder Årets covid-19-pandemin har belyst problemet med hur de icke-harmoniserade hälso- och sjukvårdssystemen fungerar i EU-länderna. EU har ett europeiskt centrum för förebyggande och kontroll av smittsamma sjukdomar, men länderna har organiserat kampen mot pandemin på ett blandat sätt. Bristen på samordningsprocesser och bristen på samordning mellan enskilda EU-länder har bidragit till en mer komplex hantering av pandemin. Epidemiologiska myndigheters förvirrande register över personer som passerar nationella gränser försvårade spårningen av infektionskedjan och isoleringen av personer i den. Bristen på gemensamma standarder hotar också det mest sannolika scenariot med begränsning av pandemin – massvaccination. Den lagstiftning som reglerar immunprofylax varierar från ett EU-land till ett annat – vissa vaccinationer är obligatoriska (utom i fall där det finns objektiva kontraindikationer) och andra, som Litauen, rekommenderas bara. För att bibehålla kollektiv immunitet mot SARS-CoV-2-sjukdom i samhället måste minst 70 % av befolkningen vaccineras och omvaccination kan behöva upprepas årligen. I detta sammanhang är det viktigt att säkerställa en balanserad vaccinering av EU:s befolkning och bibehållande av kollektiv immunitet för att undvika att begränsa EU:s rätt till fri rörlighet för personer 2020."}},"title":{"lt":"Sveikatos politika (1 dalis)","machine_translations":{"bg":"Здравна политика","cs":"Zdravotní politika","da":"Sundhedspolitik","de":"Gesundheitspolitik","el":"Πολιτική στον τομέα της υγείας","en":"Health policy","es":"Política de salud","et":"Tervishoiupoliitika","fi":"Terveyspolitiikka","fr":"Politique de santé","ga":"Beartas sláinte","hr":"Zdravstvena politika","hu":"Egészségügyi politika","it":"Politica sanitaria","lv":"Veselības politika","mt":"Il-politika tas-saħħa","nl":"Gezondheidsbeleid","pl":"Polityka zdrowotna","pt":"Política de saúde","ro":"Politica în domeniul sănătății","sk":"Politika v oblasti zdravia","sl":"Zdravstvena politika","sv":"Hälso- och sjukvårdspolitik"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×