Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: b2c4d59ee02e4199ba7fc5a0a9ee6627175f172426a9d7003263bcc6ede1a12a

Source: {"body":{"fr":"Alors que beaucoup débattent encore de la nécessité ou non de recourir à l'énergie de la fission nucléaire pour atteindre les objectifs de GES fixés, beaucoup semblent oublier le projet scientifique international ITER, démarré en 2007, destiné à mener des recherches sur la possibilité de produire de l'énergie via fusion nucléaire de façon industrielle. \n\nCette énergie (propre, décarbonée, sûr, ne rejetant pas de déchet nocif et ne dépendant pas du temps au contraire des énergies éoliennes et photovoltaïques) est pour de nombreux scientifiques l'énergie du futur, même si elle semble pour beaucoup lointaine. \n\nLe projet ITER, destiné à vérifier la viabilité d'une industrialisation de la fusion nucléaire, prévoit le premier essai à l'horizon 2025, et la pleine puissance en 2035. Ces dates, plus ou moins lointaines, pourraient être écourtées par la présence d'un budget fixe et plus conséquent - en témoigne les ingénieurs y travaillant. \n\nCe projet étant d'envergure internationale et ayant pour objectif la résolution d'un problème énergétique et climatique majeur, en plus d'être situé au sein de l'UE (en France), son financement devrait être planifié intelligemment (ce qui n'est pas le cas actuellement) et augmenté, permettant ainsi aux scientifiques d’accélérer la construction du réacteur et de planifier plus facilement les expérimentations. Plus rapidement ce projet sera validé, plus rapidement la fusion nucléaire pourra être industrialisé.","machine_translations":{"bg":"Въпреки че мнозина все още обсъждат дали енергията от ядрено делене следва да се използва за постигане на целите за парникови газове, много от тях изглежда забравят международния научен проект ITER, стартиран през 2007 г., за извършване на изследвания относно възможността за производство на енергия чрез ядрен синтез по промишлен начин. Тази енергия (чиста, декарбонизирана, безопасна, без отпадъци и време, зависима от вятърната и фотоволтаичната енергия) за много учени е енергията на бъдещето, въпреки че изглежда далеч. Проектът ITER, чиято цел е да се провери жизнеспособността на индустриализацията на термоядрения синтез, предвижда първото изпитване до 2025 г. и пълната мощност през 2035 г. Тези дати, повече или по-малко отдалечени, могат да бъдат съкратени от наличието на фиксиран и по-съществен бюджет – както показват инженерите, работещи там. Тъй като този проект има международен обхват и има за цел да разреши сериозен проблем в областта на енергетиката и климата, освен че е разположен в ЕС (във Франция), неговото финансиране следва да се планира по интелигентен начин (което понастоящем не е така) и да се увеличи, за да се даде възможност на учените да ускорят изграждането на реактора и да планират по-лесно експериментите. Колкото по-бързо ще бъде валидиран този проект, толкова по-бързо ще бъде възможно ядреният синтез да се индустриализира.","cs":"Zatímco mnoho z nich stále diskutuje o tom, zda by k dosažení cílů v oblasti emisí skleníkových plynů měla být využívána energie z jaderného štěpení, zdá se, že řada z nich zapomíná na mezinárodní vědecký projekt ITER zahájený v roce 2007 s cílem provádět výzkum možnosti průmyslové výroby energie prostřednictvím jaderné fúze. Tato energie (čistá, dekarbonizovaná, bezpečná, bez odpadu a času závislá na větrné a fotovoltaické energii) je pro mnoho vědců energií budoucnosti, ačkoli se zdá, že je daleko. Projekt ITER, jehož cílem je ověřit životaschopnost industrializace jaderné syntézy, předpokládá první zkoušku do roku 2025 a plnou energii v roce 2035. Tato data, více či méně vzdálená, by mohla být zkrácena existencí pevně stanoveného a podstatnějšího rozpočtu, jak prokázali inženýři, kteří tam pracují. Vzhledem k tomu, že tento projekt má mezinárodní rozměr a jeho cílem je řešit závažný problém v oblasti energetiky a klimatu, kromě toho, že se nachází v EU (ve Francii), mělo by být jeho financování plánováno inteligentně (což v současné době není) a navýšeno, což vědcům umožní urychlit výstavbu reaktoru a snadněji plánovat experimenty. Čím rychleji bude tento projekt ověřen, tím rychleji bude možné jadernou syntézu industrializovat.","da":"Mange drøfter stadig, om der bør anvendes nuklear fissionsenergi til at nå målene for drivhusgasemissioner, men mange ser ud til at glemme det internationale videnskabelige ITER-projekt, der blev lanceret i 2007, og som har til formål at forske i muligheden for at producere energi ved hjælp af nuklear fusion på industriel vis. Denne energi (ren, dekarboniseret, sikker, affaldsfri og tidsafhængig af vind og solenergi) er for mange videnskabsfolk fremtidens energi, selv om den ser ud til at være langt væk. ITER-projektet, der har til formål at verificere levedygtigheden af en industrialisering af nuklear fusion, forudser den første test i 2025 og fuld kraft i 2035. Disse datoer, der er mere eller mindre fjerntliggende, kan afkortes ved, at der er et fast og mere omfattende budget — hvilket demonstreres af ingeniører, der arbejder der. Da dette projekt er internationalt og har til formål at løse et stort energi- og klimaproblem, bør finansieringen af projektet ud over at være lokaliseret i EU (i Frankrig) planlægges intelligent (hvilket i øjeblikket ikke er tilfældet) og øges, så forskerne får mulighed for at fremskynde opførelsen af reaktoren og lettere planlægge eksperimenter. Jo hurtigere dette projekt vil blive valideret, jo hurtigere vil det være muligt at industrialisere nuklear fusion.","de":"Während viele noch darüber diskutieren, ob die Kernspaltung zur Erreichung der festgelegten THG-Ziele erforderlich ist oder nicht, scheinen viele das 2007 begonnene internationale wissenschaftliche Projekt ITER zu vergessen, das darauf abzielt, die Möglichkeit einer industriellen Energieerzeugung durch Kernfusion zu erforschen. Diese (saubere, dekarbonisierte, sichere, unschädliche und zeitabhängige Energie im Gegensatz zu Wind- und Photovoltaik) ist für viele Wissenschaftler die Energie der Zukunft, auch wenn sie weit entfernt erscheint. Das ITER-Projekt zur Überprüfung der Durchführbarkeit der Industrialisierung der Kernfusion sieht den ersten Test bis 2025 und die volle Leistung im Jahr 2035 vor. Diese Zeitpunkte, die mehr oder weniger weit entfernt sind, könnten durch ein festes und höheres Budget verkürzt werden, was die dort tätigen Ingenieure veranschaulichen. Da es sich bei diesem Projekt um ein internationales Projekt handelt, das auf die Lösung eines großen Energie- und Klimaproblems abzielt und nicht nur innerhalb der EU (Frankreich) angesiedelt ist, sollte seine Finanzierung intelligent geplant werden (was derzeit nicht der Fall ist) und aufgestockt werden, damit Wissenschaftler den Bau des Reaktors beschleunigen und die Planung von Experimenten erleichtern können. Je schneller dieses Projekt validiert wird, desto schneller kann die Kernfusion industrialisiert werden.","el":"Ενώ πολλοί εξακολουθούν να συζητούν κατά πόσον η πυρηνική ενέργεια σχάσης θα πρέπει να χρησιμοποιηθεί για την επίτευξη των στόχων για τα αέρια θερμοκηπίου, πολλοί φαίνεται να ξεχνούν το διεθνές επιστημονικό έργο ITER, που δρομολογήθηκε το 2007, για τη διεξαγωγή έρευνας σχετικά με τη δυνατότητα παραγωγής ενέργειας μέσω της πυρηνικής σύντηξης με βιομηχανικό τρόπο. Η ενέργεια αυτή (καθαρή, απαλλαγμένη από ανθρακούχες εκπομπές, ασφαλής, χωρίς απόβλητα και χρόνος εξαρτώμενη από την αιολική και τη φωτοβολταϊκή ενέργεια) αποτελεί για πολλούς επιστήμονες την ενέργεια του μέλλοντος, αν και φαίνεται να βρίσκεται μακριά. Το έργο ITER, που αποσκοπεί στην επαλήθευση της βιωσιμότητας της εκβιομηχάνισης της πυρηνικής σύντηξης, προβλέπει την πρώτη δοκιμή έως το 2025 και την πλήρη ισχύ το 2035. Οι ημερομηνίες αυτές, περισσότερο ή λιγότερο μακριά, θα μπορούσαν να συντομευθούν με την ύπαρξη σταθερού και ουσιαστικότερου προϋπολογισμού — όπως αποδεικνύεται από τους μηχανικούς που εργάζονται εκεί. Δεδομένου ότι το έργο αυτό έχει διεθνή διάσταση και αποσκοπεί στην αντιμετώπιση ενός σημαντικού ενεργειακού και κλιματικού προβλήματος, πέραν του ότι βρίσκεται στην ΕΕ (Γαλλία), η χρηματοδότησή του θα πρέπει να σχεδιαστεί με έξυπνο τρόπο (κάτι που δεν συμβαίνει επί του παρόντος) και να αυξηθεί, επιτρέποντας στους επιστήμονες να επιταχύνουν την κατασκευή του αντιδραστήρα και να σχεδιάζουν ευκολότερα τα πειράματα. Όσο ταχύτερα θα επικυρωθεί το έργο αυτό, τόσο ταχύτερη θα είναι δυνατή η εκβιομηχάνιση της πυρηνικής σύντηξης.","en":"While many are still discussing whether or not nuclear fission energy should be used to achieve the GHG targets, many seem to forget the ITER international scientific project, launched in 2007, to carry out research into the possibility of producing energy through nuclear fusion in an industrial manner. This energy (clean, decarbonised, safe, free of waste and time dependent on wind and photovoltaic energy) is for many scientists the energy of the future, although it seems to be far away. The ITER project, aimed at verifying the viability of an industrialisation of nuclear fusion, foresees the first test by 2025 and full power in 2035. These dates, more or less distant, could be shortened by the presence of a fixed and more substantial budget — as demonstrated by engineers working there. As this project is international in scope and aims to address a major energy and climate problem, in addition to being located in the EU (in France), its funding should be planned intelligently (which is currently not the case) and increased, allowing scientists to speed up the construction of the reactor and to plan experiments more easily. The faster this project will be validated, the faster it will be possible to industrialise nuclear fusion.","es":"Aunque muchos siguen debatiendo si la energía de fisión nuclear debe utilizarse o no para alcanzar los objetivos en materia de GEI, muchos parecen olvidar el proyecto científico internacional ITER, lanzado en 2007, para investigar la posibilidad de producir energía a través de la fusión nuclear de manera industrial. Esta energía (limpia, descarbonizada, segura, libre de residuos y de tiempo dependiente de la energía eólica y fotovoltaica) es, para muchos científicos, la energía del futuro, aunque parece estar lejos. El proyecto ITER, destinado a verificar la viabilidad de una industrialización de la fusión nuclear, prevé la primera prueba para 2025 y la plena potencia en 2035. Estas fechas, más o menos lejanas, podrían reducirse mediante la existencia de un presupuesto fijo y más sustancial, como demuestran los ingenieros que trabajan allí. Dado que este proyecto tiene un alcance internacional y tiene por objeto abordar un grave problema energético y climático, además de estar ubicado en la UE (Francia), su financiación debería planificarse de forma inteligente (lo que no es el caso actualmente) e incrementarse, permitiendo a los científicos acelerar la construcción del reactor y planificar más fácilmente experimentos. Cuanto más rápido se valide este proyecto, más rápido será posible industrializar la fusión nuclear.","et":"Kuigi paljud arutlevad endiselt selle üle, kas tuuma lõhustumisenergiat tuleks kasutada kasvuhoonegaaside heite vähendamise eesmärkide saavutamiseks või mitte, näivad paljud unustavat 2007. aastal käivitatud ITERi rahvusvahelise teadusprojekti, et uurida võimalust toota energiat tuumasünteesi abil tööstuslikul viisil. See energia (puhas, dekarboniseeritud, ohutu, jäätmetevaba ning tuulest ja fotogalvaanilisest energiast sõltuv aeg) on paljude teadlaste jaoks tuleviku energia, kuigi näib, et see on kaugel. ITERi projektiga, mille eesmärk on kontrollida termotuumasünteesi industrialiseerimise elujõulisust, nähakse ette esimene katse 2025. aastaks ja täisvõimsus 2035. aastal. Neid enam-vähem kaugeid kuupäevi võiks lühendada kindla ja suurema eelarve olemasoluga, nagu näitavad seal töötavad insenerid. Kuna see projekt on rahvusvahelise ulatusega ja selle eesmärk on tegeleda suure energia- ja kliimaprobleemiga, tuleks lisaks ELis (Prantsusmaal) asuvale projektile selle rahastamist kavandada arukalt (mis praegu nii ei ole) ja suurendada, võimaldades teadlastel kiirendada reaktori ehitamist ja kavandada katseid lihtsamalt. Mida kiiremini see projekt valideeritakse, seda kiiremini on võimalik termotuumasünteesi industrialiseerida.","fi":"Vaikka monet keskustelevat edelleen siitä, pitäisikö ydinfissioenergiaa käyttää kasvihuonekaasutavoitteiden saavuttamiseen vai ei, monet näyttävät unohtavan vuonna 2007 käynnistetyn kansainvälisen ITER-tutkimushankkeen, jossa tutkitaan mahdollisuutta tuottaa energiaa ydinfuusion avulla teollisella tavalla. Tämä energia (puhdas, hiiletön, turvallinen, vailla jätettä ja ajallinen riippuvaisuus tuuli- ja aurinkoenergiasta) on monille tutkijoille tulevaisuuden energia, vaikka se vaikuttaa olevan kaukana. ITER-hankkeessa, jonka tarkoituksena on varmistaa ydinfuusion teollistamisen toteutettavuus, suunnitellaan ensimmäistä testiä vuoteen 2025 mennessä ja täyttä tehoa vuonna 2035. Näitä päiviä, jotka ovat enemmän tai vähemmän kaukaisia, voitaisiin lyhentää kiinteän ja merkittävämmän talousarvion ansiosta, kuten siellä työskentelevät insinöörit ovat osoittaneet. Koska hanke on kansainvälinen ja sen tavoitteena on puuttua suureen energia- ja ilmastoongelmiin, sen lisäksi, että hanke sijaitsee eu:ssa (Ranskassa), sen rahoitus olisi suunniteltava älykkäästi (mikä ei ole tällä hetkellä mahdollista) ja sitä olisi lisättävä, jotta tutkijat voisivat nopeuttaa reaktorin rakentamista ja suunnitella kokeiluja helpommin. Mitä nopeammin tämä hanke validoidaan, sitä nopeammin ydinfuusio voidaan teollistaa.","ga":"Cé go bhfuil go leor acu fós ag plé ar cheart nó nár cheart fuinneamh eamhnaithe núicléach a úsáid chun na spriocanna GCT a bhaint amach, dealraíonn sé go ndéanann cuid mhór acu dearmad ar thionscadal eolaíochta idirnáisiúnta ITER, a seoladh in 2007, chun taighde a dhéanamh ar an bhféidearthacht fuinneamh a tháirgeadh trí chomhleá núicléach ar bhealach tionsclaíoch. Tá an fuinneamh seo (glan, dícharbónaithe, sábháilte, saor ó dhramhaíl agus am atá ag brath ar fhuinneamh gaoithe agus fótavoltach) ag brath ar go leor eolaithe fuinneamh na todhchaí, cé go bhfuil an chuma air go bhfuil sé i bhfad uainn. Foráiltear le tionscadal ITER, arb é is aidhm dó inmharthanacht tionsclaithe tionsclaithe comhleá núicléach a fhíorú, an chéad tástáil faoi 2025 agus cumhacht iomlán in 2035. D’fhéadfaí na dátaí sin, a bheag nó a mhór, a ghiorrú trí bhuiséad seasta agus níos substaintiúla a bheith ann – mar a léirigh innealtóirí atá ag obair ann. Ós rud é go bhfuil raon feidhme idirnáisiúnta ag an tionscadal seo agus go bhfuil sé d’aidhm aige aghaidh a thabhairt ar mhórfhadhb fuinnimh agus aeráide, chomh maith le bheith lonnaithe san AE (sa Fhrainc), ba cheart a mhaoiniú a phleanáil go cliste (nach amhlaidh faoi láthair) agus é a mhéadú, rud a chuirfeadh ar chumas eolaithe dlús a chur le tógáil an imoibreora agus turgnaimh a phleanáil ar bhealach níos éasca. Déanfar an tionscadal seo a bhailíochtú níos tapúla, dá luaithe is féidir comhleá núicléach a thionsclú.","hr":"Iako mnogi još uvijek raspravljaju o tome treba li se energija nuklearne fisije upotrijebiti za postizanje ciljeva u pogledu stakleničkih plinova, čini se da mnogi zaboravljaju međunarodni znanstveni projekt ITER, pokrenut 2007., za provođenje istraživanja o mogućnosti proizvodnje energije nuklearnom fuzijom na industrijski način. Ta energija (čista, dekarbonizirana, sigurna, bez otpada i vrijeme koje ovisi o energiji vjetra i fotonaponskoj energiji) za mnoge je znanstvenike izvor energije budućnosti, iako se čini da je daleko. Projektom ITER, čiji je cilj provjeriti održivost industrijalizacije nuklearne fuzije, predviđa se prvo ispitivanje do 2025., a potpuna snaga 2035. Ti bi se datumi, više ili manje udaljeni, mogli skratiti zbog postojanja fiksnog i znatnijeg proračuna, kao što su pokazali inženjeri koji ondje rade. Budući da je ovaj projekt međunarodnog opsega i usmjeren na rješavanje velikog energetskog i klimatskog problema, osim što se nalazi u EU-u (u Francuskoj), njegova bi se sredstva trebala planirati inteligentno (što trenutačno nije slučaj) i povećati, čime bi se znanstvenicima omogućilo da ubrzaju izgradnju reaktora i lakše planiraju eksperimente. Što se ovaj projekt što brže potvrdi, to će se brže omogućiti industrijalizacija nuklearne fuzije.","hu":"Bár sokan még mindig tárgyalnak arról, hogy az atommaghasadásból származó energiát fel kell-e használni az üvegházhatású gázokra vonatkozó célkitűzések eléréséhez, sokan elfelejtették az ITER 2007-ben indított nemzetközi tudományos projektjét, amelynek célja, hogy kutatást végezzen a nukleáris magfúzió révén ipari módon történő energiatermelés lehetőségéről. Ez az energia (tiszta, dekarbonizált, biztonságos, hulladékmentes, valamint a szél- és fotovoltaikus energiától függő idő) sok tudós számára a jövő energiáját jelenti, bár úgy tűnik, távolról van. Az ITER projekt, amelynek célja a magfúzió iparosítása életképességének ellenőrzése, az első tesztelést 2025-ig, a teljes teljesítményt 2035-re irányozza elő. Ezeket a többé-kevésbé távoli időpontokat egy rögzített és jelentősebb költségvetés meglétével lehetne rövidíteni – amint azt az ott dolgozó mérnökök is mutatják. Mivel ez a projekt nemzetközi kiterjedésű, és célja egy jelentős energia- és éghajlati probléma kezelése, amellett, hogy az EU-ban (Franciaországban) található, a finanszírozását intelligensen kell megtervezni (ami jelenleg nem így van), és növelni kell a finanszírozást, lehetővé téve a tudósok számára, hogy felgyorsítsák a reaktor építését és könnyebben tervezzenek kísérleteket. Minél gyorsabb a projekt validálása, annál gyorsabb lesz a magfúzió iparosítása.","it":"Mentre molti stanno ancora discutendo se l'energia da fissione nucleare debba essere utilizzata per conseguire gli obiettivi in materia di gas a effetto serra, molti sembrano dimenticare il progetto scientifico internazionale ITER, avviato nel 2007, per svolgere ricerche sulla possibilità di produrre energia attraverso la fusione nucleare in modo industriale. Questa energia (pulita, decarbonizzata, sicura, priva di rifiuti e di tempo dipendente dall'energia eolica e fotovoltaica) è per molti scienziati l'energia del futuro, anche se sembra essere molto lontana. Il progetto ITER, volto a verificare la fattibilità di un'industrializzazione della fusione nucleare, prevede il primo test entro il 2025 e la piena potenza nel 2035. Tali date, più o meno lontane, potrebbero essere abbreviate dalla presenza di un bilancio fisso e più consistente, come dimostrato dagli ingegneri che vi lavorano. Poiché il progetto ha portata internazionale e mira ad affrontare un grave problema energetico e climatico, oltre ad essere ubicato nell'UE (in Francia), il suo finanziamento dovrebbe essere pianificato in modo intelligente (come attualmente non avviene) e aumentato, consentendo agli scienziati di accelerare la costruzione del reattore e di pianificare più facilmente gli esperimenti. Quanto più rapido sarà convalidato questo progetto, tanto più rapida sarà possibile industrializzare la fusione nucleare.","lt":"Nors daugelis vis dar svarsto, ar branduolių dalijimosi energija turėtų būti naudojama siekiant šiltnamio efektą sukeliančių dujų mažinimo tikslų, daugelis jų pamiršta 2007 m. pradėtą tarptautinį ITER mokslinį projektą, kurio tikslas – atlikti mokslinius tyrimus, susijusius su galimybe pramoniniu būdu gaminti energiją branduolių sintezės būdu. Ši energija (švari, nuo iškastinio kuro nepriklausoma, saugi, be atliekų ir laiko priklausoma nuo vėjo ir fotovoltinės energijos) daugeliui mokslininkų yra ateities energija, nors atrodo, kad ji toli gražu atoki. ITER projekte, kurio tikslas – patikrinti branduolių sintezės industrializacijos perspektyvumą, numatytas pirmasis bandymas iki 2025 m., o visiška galia – 2035 m. Kaip parodė ten dirbantys inžinieriai, šios datos, daugiau ar mažiau nutolusios, galėtų būti sutrumpintos dėl nustatyto ir didesnio biudžeto. Kadangi šis projektas yra tarptautinio pobūdžio ir juo siekiama spręsti ne tik ES (Prancūzijoje), bet ir didelę energetikos ir klimato problemą, jo finansavimas turėtų būti protingai planuojamas (o šiuo metu taip nėra) ir didinamas, kad mokslininkai galėtų paspartinti reaktoriaus statybą ir lengviau planuoti eksperimentus. Kuo greičiau bus patvirtintas šis projektas, greičiau bus galima industrializuoti branduolių sintezę.","lv":"Lai gan daudzi joprojām apspriež, vai kodolskaldīšanas enerģija būtu jāizmanto, lai sasniegtu SEG mērķus, daudzi, šķiet, neaizmirst 2007. gadā uzsākto ITER starptautisko zinātnisko projektu, kura mērķis ir veikt pētījumus par iespēju rūpnieciski ražot enerģiju, izmantojot kodolsintēzi. Šī enerģija (tīra, dekarbonizēta, droša, bez atkritumiem un laika atkarīga no vēja un fotoelementu enerģijas) daudziem zinātniekiem ir nākotnes enerģija, lai gan šķiet, ka tā ir tālu progresējusi. ITER projekts, kura mērķis ir pārbaudīt kodolsintēzes industrializācijas dzīvotspēju, paredz pirmo testu līdz 2025. gadam un pilnu jaudu 2035. gadā. Šos datumus, kas ir vairāk vai mazāk attāli, varētu saīsināt, ja tiktu nodrošināts fiksēts un apjomīgāks budžets, kā to pierādīja tajā strādājošie inženieri. Tā kā šis projekts ir starptautisks un tā mērķis ir risināt lielu enerģētikas un klimata problēmu, papildus tam, ka tas atrodas ES (Francijā), tā finansējums būtu jāplāno pārdomāti (patlaban tas tā nav) un jāpalielina, ļaujot zinātniekiem paātrināt reaktora būvniecību un vieglāk plānot eksperimentus. Jo ātrāk šis projekts tiks apstiprināts, jo ātrāk būs iespējams industrializēt kodolsintēzi.","mt":"Filwaqt li ħafna għadhom qed jiddiskutu jekk l-enerġija mill-fissjoni nukleari għandhiex tintuża jew le biex jintlaħqu l-miri tal-GHG, ħafna minnhom donnhom jinsew il-proġett xjentifiku internazzjonali ITER, imniedi fl-2007, biex iwettaq riċerka dwar il-possibbiltà tal-produzzjoni tal-enerġija permezz tal-fużjoni nukleari b’mod industrijali. Din l-enerġija (nadifa, dekarbonizzata, sikura, ħielsa mill-iskart u mill-ħin dipendenti fuq l-enerġija mir-riħ u dik fotovoltajka) hija l-enerġija tal-ġejjieni għal ħafna xjenzati, għalkemm tidher li hija ‘l bogħod ħafna. Il-proġett ITER, li għandu l-għan li jivverifika l-vijabbiltà tal-industrijalizzazzjoni tal-fużjoni nukleari, jipprevedi l-ewwel test sal-2025 u l-enerġija sħiħa fl-2035. Dawn id-dati, ftit jew wisq imbiegħda, jistgħu jitqassru bil-preżenza ta’ baġit fiss u aktar sostanzjali — kif muri mill-inġiniera li jaħdmu hemm. Peress li dan il-proġett għandu ambitu internazzjonali u għandu l-għan li jindirizza problema kbira tal-enerġija u l-klima, minbarra li jinsab fl-UE (fi Franza), il-finanzjament tiegħu għandu jiġi ppjanat b’mod intelliġenti (li bħalissa mhuwiex il-każ) u jiżdied, sabiex ix-xjenzati jkunu jistgħu jħaffu l-kostruzzjoni tar-reattur u jippjanaw l-esperimenti b’mod aktar faċli. Aktar ma dan il-proġett jiġi vvalidat aktar malajr, aktar se jkun possibbli li tiġi industrijalizzata l-fużjoni nukleari.","nl":"Hoewel velen nog steeds debatteren over de vraag of kernsplijtingsenergie al dan niet moet worden gebruikt om de broeikasgasdoelstellingen te halen, lijken velen voorbij te gaan aan het internationale wetenschappelijke ITER-project, dat in 2007 van start is gegaan, om onderzoek te doen naar de mogelijkheid om energie te produceren door middel van kernfusie op industriële wijze. Deze energie (schoon, koolstofvrij, veilig, vrij van afval en tijd die afhankelijk is van wind- en fotovoltaïsche energie) is voor veel wetenschappers de energie van de toekomst, hoewel deze ver weg lijkt te liggen. Het ITER-project, dat gericht is op het verifiëren van de levensvatbaarheid van een industrialisering van kernfusie, voorziet in de eerste test tegen 2025 en voor het volledige vermogen in 2035. Deze data, die min of meer ver verwijderd zijn, kunnen worden verkort door de aanwezigheid van een vast en omvangrijker budget — zoals blijkt uit de ingenieurs die daar werken. Aangezien dit project een internationaal karakter heeft en bedoeld is om een groot energie- en klimaatprobleem aan te pakken, moet de financiering ervan niet alleen in de EU (in Frankrijk) gevestigd zijn, maar ook intelligent worden gepland (wat momenteel niet het geval is) en moet de financiering ervan worden verhoogd, zodat wetenschappers de bouw van de reactor kunnen versnellen en gemakkelijker experimenten kunnen plannen. Hoe sneller dit project zal worden gevalideerd, hoe sneller het mogelijk zal zijn kernfusie te industrialiseren.","pl":"Chociaż wiele z nich nadal dyskutuje o tym, czy energia rozszczepienia jądrowego powinna zostać wykorzystana do osiągnięcia celów w zakresie emisji gazów cieplarnianych, wiele z nich zdaje się zapominać o międzynarodowym projekcie naukowym ITER, zainicjowanym w 2007 r., mającym na celu przeprowadzenie badań nad możliwością wytwarzania energii poprzez syntezę jądrową w sposób przemysłowy. Energia ta (czysta, niskoemisyjna, bezpieczna, bez odpadów i czas zależna od energii wiatrowej i fotowoltaicznej) jest dla wielu naukowców energią przyszłości, choć wydaje się bardzo odległa. Projekt ITER, którego celem jest sprawdzenie wykonalności uprzemysłowienia syntezy jądrowej, przewiduje pierwszą próbę do 2025 r., a pełną energię w 2035 r. Daty te, mniej lub bardziej odległe, można by skrócić dzięki stałemu i bardziej znaczącemu budżetowi - o czym świadczą pracujący tam inżynierowie. Ponieważ projekt ten ma zasięg międzynarodowy i ma na celu rozwiązanie poważnego problemu energetycznego i klimatycznego, oprócz lokalizacji w UE (we Francji) jego finansowanie należy planować w sposób inteligentny (co obecnie nie ma miejsca) i zwiększyć, umożliwiając naukowcom przyspieszenie budowy reaktora i łatwiejsze planowanie eksperymentów. Im szybciej projekt ten zostanie zatwierdzony, tym szybciej będzie można uprzemysłowić syntezę jądrową.","pt":"Embora muitos estejam ainda a debater se a energia nuclear de cisão deve ou não ser utilizada para alcançar os objetivos em matéria de GEE, muitos parecem esquecer o projeto científico internacional ITER, lançado em 2007, para realizar investigação sobre a possibilidade de produzir energia através da fusão nuclear de uma forma industrial. Esta energia (limpa, descarbonizada, segura, isenta de resíduos e tempo dependente da energia eólica e fotovoltaica) é, para muitos cientistas, a energia do futuro, embora pareça estar muito distante. O projeto ITER, destinado a verificar a viabilidade de uma industrialização da fusão nuclear, prevê o primeiro ensaio até 2025 e a plena potência em 2035. Estas datas, mais ou menos distantes, poderiam ser encurtadas pela existência de um orçamento fixo e mais substancial, como demonstrado pelos engenheiros que aí trabalham. Uma vez que este projeto tem um âmbito internacional e visa resolver um importante problema energético e climático, além de estar localizado na UE (em França), o seu financiamento deve ser planeado de forma inteligente (o que não é atualmente o caso) e aumentado, permitindo que os cientistas acelerem a construção do reator e planeiem mais facilmente as experiências. Quanto mais rapidamente este projeto for validado, mais rápida será possível industrializar a fusão nuclear.","ro":"În timp ce mulți discută încă dacă energia provenită din fisiune nucleară ar trebui sau nu să fie utilizată pentru atingerea obiectivelor privind emisiile de gaze cu efect de seră, mulți par să uite proiectul științific internațional ITER, lansat în 2007, pentru a efectua cercetări cu privire la posibilitatea producerii de energie prin fuziune nucleară într-un mod industrial. Această energie (curată, decarbonizată, sigură, fără deșeuri și fără timp, dependentă de energia eoliană și fotovoltaică) este, pentru mulți oameni de știință, energia viitorului, deși pare a fi departe de aceasta. Proiectul ITER, care vizează verificarea viabilității unei industrializări a fuziunii nucleare, prevede primul test până în 2025 și energie integrală în 2035. Aceste date, mai mult sau mai puțin îndepărtate, ar putea fi scurtate prin prezența unui buget fix și mai substanțial — după cum au demonstrat inginerii care lucrează acolo. Întrucât acest proiect are o dimensiune internațională și urmărește să abordeze o problemă majoră în materie de energie și climă, pe lângă faptul că se află în UE (în Franța), finanțarea acestuia ar trebui planificată în mod inteligent (ceea ce nu este cazul în prezent) și majorată, permițând oamenilor de știință să accelereze construcția reactorului și să planifice mai ușor experimentele. Cu cât acest proiect va fi validat cu mai mare rapiditate, cu atât va fi posibilă industrializarea fuziunii nucleare.","sk":"Zatiaľ čo mnohí stále diskutujú o tom, či by sa energia jadrového štiepenia mala použiť na dosiahnutie cieľov v oblasti skleníkových plynov, mnohí podľa všetkého zabúdajú na medzinárodný vedecký projekt ITER, ktorý sa začal v roku 2007 a ktorého cieľom je realizovať výskum možnosti priemyselnej výroby energie prostredníctvom jadrovej syntézy. Táto energia (čistá, dekarbonizovaná, bezpečná, bez odpadu a časovo závislá od veternej a fotovoltickej energie) je pre mnohých vedcov energiou budúcnosti, hoci sa zdá byť veľmi vzdialená. Projekt ITER zameraný na overenie životaschopnosti industrializácie jadrovej syntézy predpokladá prvú skúšku do roku 2025 a plnú energiu v roku 2035. Tieto dátumy, viac-menej vzdialené, by sa mohli skrátiť na základe pevného a významnejšieho rozpočtu, čo dokazujú inžinieri, ktorí tam pracujú. Keďže tento projekt má medzinárodný rozsah a jeho cieľom je riešiť veľký energetický a klimatický problém, okrem toho, že sa nachádza v EÚ (vo Francúzsku), jeho financovanie by sa malo plánovať inteligentným spôsobom (čo v súčasnosti nie je možné) a zvýšiť, čo vedcom umožní urýchliť výstavbu reaktora a jednoduchšie plánovať experimenty. Čím rýchlejšie bude tento projekt potvrdený, tým rýchlejšie bude možné industrializovať jadrovú syntézu.","sl":"Čeprav mnogi še vedno razpravljajo o tem, ali bi bilo treba jedrsko fisijsko energijo uporabiti za doseganje ciljev v zvezi z emisijami toplogrednih plinov, se zdi, da mnogi pozabijo mednarodni znanstveni projekt ITER, ki se je začel leta 2007 za izvedbo raziskav o možnosti industrijske proizvodnje energije z jedrsko fuzijo. Ta energija (čista, brezogljična, varna, brez odpadkov in časa je odvisna od vetrne in fotovoltaične energije) za številne znanstvenike pomeni energijo prihodnosti, čeprav se zdi daleč stran. Projekt ITER, namenjen preverjanju izvedljivosti industrializacije jedrske fuzije, predvideva prvi preskus do leta 2025 in polno energijo leta 2035. Te datume, bolj ali manj oddaljene, bi bilo mogoče skrajšati z obstojem stalnega in obsežnejšega proračuna, kar dokazujejo tamkajšnji inženirji. Ker je ta projekt mednarodnega značaja in je namenjen reševanju velikega energetskega in podnebnega problema, bi bilo treba poleg tega, da se nahaja v EU (v Franciji), njegovo financiranje pametno načrtovati (trenutno ni tako), znanstvenikom pa omogočiti, da pospešijo gradnjo reaktorja in lažje načrtujejo poskuse. Hitreje bo ta projekt potrjen, hitreje bo mogoče industrializirati jedrsko fuzijo.","sv":"Många diskuterar fortfarande om kärnklyvningsenergi bör användas för att uppnå växthusgasmålen, men många tycks glömma det internationella forskningsprojektet ITER, som inleddes 2007, för att bedriva forskning om möjligheten att producera energi genom kärnfusion på ett industriellt sätt. Denna energi (ren, koldioxidsnål, säker, fri från avfall och tid som är beroende av vindenergi och solenergi) är för många forskare framtidens energi, även om den verkar vara långt borta. Iterprojektet, som syftar till att kontrollera lönsamheten för en industrialisering av kärnfusion, förutser det första testet senast 2025 och full effekt 2035. Dessa datum, mer eller mindre avlägsna, skulle kunna förkortas genom att det finns en fast och mer omfattande budget – vilket visas av ingenjörer som arbetar där. Eftersom detta projekt har internationell räckvidd och syftar till att ta itu med ett stort energi- och klimatproblem bör finansieringen av projektet, förutom att det finns i EU (Frankrike), planeras på ett intelligent sätt (vilket för närvarande inte är fallet) och ökas, så att forskarna kan påskynda byggandet av reaktorn och planera experimenten på ett enklare sätt. Ju snabbare detta projekt kommer att valideras, desto snabbare kommer det att vara möjligt att industrialisera kärnfusion."}},"title":{"fr":"Anticiper l'avenir et financer davantage le projet ITER","machine_translations":{"bg":"Предвиждане на бъдещето и финансиране на проекта ITER в по-голяма степен","cs":"Předvídání budoucnosti a větší financování projektu ITER","da":"Foregribelse af fremtiden og finansiering af ITER-projektet","de":"Antizipation der Zukunft und weitere Finanzierung des ITER-Projekts","el":"Πρόβλεψη του μέλλοντος και μεγαλύτερη χρηματοδότηση του έργου ITER","en":"Anticipating the future and financing the ITER project more","es":"Anticipar el futuro y financiar más el proyecto ITER","et":"Tuleviku prognoosimine ja ITERi projekti suurem rahastamine","fi":"Tulevaisuuden ennakointi ja ITER-hankkeen rahoituksen lisääminen","ga":"An todhchaí a thuar agus an tionscadal ITER a mhaoiniú níos mó","hr":"Predviđanje budućnosti i financiranje projekta ITER","hu":"A jövőre való felkészülés és az ITER projekt finanszírozásának fokozása","it":"Anticipare il futuro e finanziare maggiormente il progetto ITER","lt":"Numatyti ateitį ir labiau finansuoti ITER projektą","lv":"Nākotnes prognozēšana un ITER projekta finansēšana","mt":"L-antiċipazzjoni tal-futur u l-finanzjament tal-proġett ITER","nl":"Anticiperen op de toekomst en financiering van het ITER-project","pl":"Przewidywanie przyszłości i większe finansowanie projektu ITER","pt":"Antecipar o futuro e financiar mais o projeto ITER","ro":"Anticiparea viitorului și finanțarea suplimentară a proiectului ITER","sk":"Predvídanie budúcnosti a viac financovania projektu ITER","sl":"Predvidevanje prihodnosti in več financiranja projekta ITER","sv":"Förutseende av framtiden och mer finansiering av Iterprojektet"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×