Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: e638d0079797e885457e2608c46a6ca18d56b38a259d5d4e50882b1767afbb34

Source: {"body":{"de":"Müll-Handel ist Kapitalismus-typisch in privaten Händen. Nicht nur bei den Exporteuren in der EU, sondern auch bei den weltweit verteilten Empfängern in dritte-Welt-Staaten.\n\nDas hat zum Beispiel dazu geführt, dass die Regierung Chinas den Müllimport 2018 gestoppt, die Regierung der Philippinen 2019 Müll zu den Exporteuren zurückgeschickt hat. Wobei die privaten Händler auf beiden Seiten sich einig gewesen waren, während erst staatliche Kontrollen aufdeckten, dass dieser Müll im Empfängerstaat negative Umweltfolgen hervorrief. Der Empfängerstaat musste diesen Handel also mit Zwangsmaßnahmen aufdecken und unterdrücken.\n\nWir sind uns einig, dass solche Zwangsmaßnahmen von Seiten der Empfängerstaaten höchstens stichprobenweise erfolgen und somit bestenfalls stichprobenweise Umweltverbrechen aufdecken können. Es sei denn, sie würden - wie vorbildlich von China - komplett verboten werden.\n\nDie Erzeuger der weltweiten Mülllawinen sind in der Pflicht, die Müllerzeugung und -Export von vornherein zu vermeiden. Ein erster Schritt dahin, der die Privatwirtschaft als solches - ergo die Verfassung der EU-Staaten - unangetastet lässt, wäre ein generelles Handelsverbot für Abfall, welches nur punktuell ausnahmsweise durch explizite Zulassungen umgangen werden sollte. Der derzeitige Zustand ist das Reziproke dazu: Generell alles zugelassen, nur punktuell ausnahmsweise Verbote. Und letztere noch nicht mal durchgesetzt.","machine_translations":{"bg":"Търговията с отпадъци е типична за капитализма в частни ръце. Не само сред износителите в ЕС, но и сред получателите, разпространявани в целия свят в трети държави. В резултат на това например китайското правителство спря вноса на отпадъци през 2018 г., а през 2019 г. правителството на Филипините върна отпадъците на износителите. Частните търговци се съгласиха и с двете страни, докато само държавният контрол показа, че тези отпадъци оказват отрицателно въздействие върху околната среда в държавата получател. Следователно държавата получател е трябвало да открие и прекрати тази търговия чрез принудителни мерки. Съгласни сме, че такива принудителни мерки могат да се извършват най-много въз основа на извадка от държавите бенефициери и по този начин, в най-добрия случай, могат да се разкриват престъпления против околната среда въз основа на извадка. Освен ако не бъдат изцяло забранени, какъвто е случаят с Китай. Производителите на отпадъци в световен мащаб са длъжни да предотвратяват производството и износа на отпадъци от самото начало. Първата стъпка, която би оставила частния сектор като такъв незасегнат от конституцията на държавите – членки на ЕС, би била обща забрана на търговията с отпадъци, която следва да бъде заобиколена само по изключение чрез изрични разрешения. Настоящата ситуация е повторението: По принцип всичко е позволено само в редки случаи по изключение. Последното все още не е изпълнено.","cs":"Obchodování s odpadky je typické pro kapitalismus v soukromých rukou. Nejen mezi vývozci v EU, ale také mezi příjemci distribuovanými po celém světě ve třetích zemích. V důsledku toho například čínská vláda v roce 2018 zastavila dovoz odpadu a filipínská vláda v roce 2019 vrátila odpad vývozcům. Soukromí obchodníci se dohodli na obou stranách, zatímco pouze státní kontroly odhalily, že tento odpad způsobil negativní dopady na životní prostředí v přijímajícím státě. Přijímající stát proto musel tento obchod odhalit a potlačit prostřednictvím donucovacích opatření. Souhlasíme s tím, že taková donucovací opatření mohou přijímající státy provádět nanejvýš na základě vzorku, a tudíž v nejlepším případě odhalit trestné činy proti životnímu prostředí na základě vzorku. Pokud by nebyly zcela zakázány, jako je tomu v případě Číny. Původci odpadů na celém světě mají povinnost zabránit vzniku a vývozu odpadů od samého počátku. Prvním krokem, který by ponechal soukromý sektor jako takový nedotčen ústavou členských států EU, by byl všeobecný zákaz obchodování s odpady, který by měl být obcházen pouze výjimečně výslovnými povoleními. Současná situace se opakuje: Obecně platí, že vše je povoleno, pouze příležitostně, výjimečně. Posledně jmenovaná opatření dosud nebyla vymáhána.","da":"Handel med affald er typisk for kapitalisme på private hænder. Ikke kun blandt eksportører i EU, men også blandt modtagerne i tredjelande. Som følge heraf standsede f.eks. den kinesiske regering importen af affald i 2018, og den filippinske regering returnerede affald til eksportører i 2019. De private erhvervsdrivende var enige på begge sider, mens kun statslig kontrol afslørede, at dette affald havde negative indvirkninger på miljøet i modtagerstaten. Modtagerlandet var derfor nødt til at afsløre og standse denne handel ved hjælp af tvangsforanstaltninger. Vi er enige om, at sådanne tvangsforanstaltninger højst kan gennemføres på stikprøvebasis af modtagerlandene og dermed i bedste fald afsløre miljøkriminalitet på stikprøvebasis. Medmindre de helt forbydes, som det er tilfældet med Kina. Affaldsproducenter på verdensplan har pligt til at forhindre produktion og eksport af affald fra begyndelsen. Et første skridt, hvor den private sektor som sådan ikke berøres af EU-medlemsstaternes forfatning, vil være et generelt forbud mod handel med affald, som kun undtagelsesvis bør omgås gennem udtrykkelige tilladelser. Den nuværende situation er en gentagelse: Generelt er alt undtagelsesvis tilladt. Sidstnævnte er endnu ikke blevet håndhævet.","el":"Το εμπόριο απορριμμάτων είναι χαρακτηριστικό του καπιταλισμού στα χέρια ιδιωτών. Όχι μόνο μεταξύ των εξαγωγέων στην ΕΕ, αλλά και μεταξύ των παραληπτών που διανέμονται παγκοσμίως σε τρίτες χώρες. Ως αποτέλεσμα, για παράδειγμα, η κινεζική κυβέρνηση σταμάτησε τις εισαγωγές αποβλήτων το 2018 και η κυβέρνηση των Φιλιππίνων επέστρεψε απόβλητα στους εξαγωγείς το 2019. Οι ιδιώτες έμποροι συμφώνησαν και από τις δύο πλευρές, ενώ μόνο οι κρατικοί έλεγχοι αποκάλυψαν ότι τα απόβλητα αυτά είχαν αρνητικές περιβαλλοντικές επιπτώσεις στο κράτος αποδέκτη. Ως εκ τούτου, η αποδέκτρια χώρα έπρεπε να εντοπίσει και να καταστρέψει το εμπόριο αυτό με καταναγκαστικά μέτρα. Συμφωνούμε ότι τέτοια μέτρα καταναγκασμού μπορούν, το πολύ, να εφαρμόζονται δειγματοληπτικά από τα δικαιούχα κράτη και, ως εκ τούτου, στην καλύτερη περίπτωση, να εντοπίζονται περιβαλλοντικά εγκλήματα σε δειγματοληπτική βάση. Εκτός εάν απαγορευθούν εντελώς, όπως συμβαίνει με την Κίνα. Οι παραγωγοί αποβλήτων παγκοσμίως έχουν την υποχρέωση να αποτρέπουν εξαρχής την παραγωγή και εξαγωγή αποβλήτων. Ένα πρώτο βήμα, χωρίς να θίγεται ο ιδιωτικός τομέας από το Σύνταγμα των κρατών μελών της ΕΕ, θα ήταν η γενική απαγόρευση του εμπορίου αποβλήτων, η οποία θα πρέπει να καταστρατηγείται μόνο κατ’ εξαίρεση με ρητές άδειες. Η τρέχουσα κατάσταση είναι η επανάληψη: Κατά γενικό κανόνα, τα πάντα επιτρέπονται, μόνο περιστασιακά, κατ’ εξαίρεση. Το τελευταίο δεν έχει ακόμη επιβληθεί.","en":"Garbage trading is typical of capitalism in private hands. Not only among exporters in the EU, but also among the recipients distributed worldwide in third countries. As a result, for example, the Chinese government stopped imports of waste in 2018 and the Government of the Philippines returned waste to exporters in 2019. The private traders agreed on both sides, while only state controls revealed that this waste produced negative environmental impacts in the recipient state. The recipient state therefore had to detect and suppress this trade by means of coercive measures. We agree that such coercive measures can at most be carried out on a sample basis by the beneficiary States and thus, at best, detect environmental crimes on a sample basis. Unless they would be banned altogether, as is the case with China. Producers of waste worldwide have a duty to prevent the production and export of waste from the outset. A first step, leaving the private sector as such untouched by the constitution of the EU Member States, would be a general ban on trade in waste, which should only exceptionally be circumvented by explicit authorisations. The current situation is the recurrence: As a general rule, everything is allowed, only occasionally, by way of exception. The latter has not yet been enforced.","es":"El comercio de basura es típico del capitalismo en manos privadas. No solo entre los exportadores de la UE, sino también entre los beneficiarios distribuidos en todo el mundo en terceros países. Como resultado, por ejemplo, el Gobierno chino interrumpió las importaciones de residuos en 2018 y el Gobierno de Filipinas devolvió residuos a los exportadores en 2019. Los comerciantes privados acordaron ambas partes, mientras que solo los controles estatales revelaron que estos residuos producían efectos medioambientales negativos en el Estado receptor. Por lo tanto, el Estado receptor tuvo que detectar y suprimir este comercio mediante medidas coercitivas. Estamos de acuerdo en que estas medidas coercitivas pueden, a lo sumo, ser llevadas a cabo por los Estados beneficiarios por muestreo y, en el mejor de los casos, detectar delitos medioambientales por muestreo. A menos que se prohíban totalmente, como es el caso de China. Los productores de residuos en todo el mundo tienen el deber de impedir desde el principio la producción y exportación de residuos. Un primer paso, dejando al sector privado como tal inalterado por la Constitución de los Estados miembros de la UE, sería una prohibición general del comercio de residuos, que solo excepcionalmente debería eludirse mediante autorizaciones explícitas. La situación actual es la recurrencia: Por regla general, todo está permitido, solo ocasionalmente, con carácter excepcional. Este último aún no se ha aplicado.","et":"Prügikaubandus on erasektori kapitalismile tüüpiline. Mitte ainult ELi eksportijate, vaid ka kolmandates riikides kogu maailmas jaotunud saajate seas. Selle tulemusena peatas Hiina valitsus näiteks jäätmete impordi 2018. aastal ja Filipiinide valitsus tagastas jäätmed eksportijatele 2019. aastal. Eraettevõtjad leppisid mõlemas pooles kokku, kuid ainult riiklike kontrollide käigus selgus, et need jäätmed avaldasid vastuvõtjariigis negatiivset keskkonnamõju. Seetõttu pidi vastuvõtjariik seda kaubandust sunnimeetmete abil avastama ja tõkestama. Nõustume, et selliseid sunnimeetmeid saavad abisaavad riigid parimal juhul rakendada valimi alusel ja seega parimal juhul tuvastada keskkonnakuritegusid valimi alusel. Välja arvatud juhul, kui need keelustatakse täielikult, nagu see on Hiina puhul. Jäätmete tekitajatel kogu maailmas on kohustus takistada jäätmete tootmist ja eksporti algusest peale. Esimene samm, mis jätaks erasektori kui sellise ELi liikmesriikide põhiseadusega puutumata, oleks üldine jäätmetega kauplemise keeld, millest tuleks mööda hiilida üksnes erandjuhul sõnaselgete lubadega. Praegune olukord on korduv: Üldreeglina on kõik lubatud vaid aeg-ajalt, erandkorras. Viimast ei ole veel jõustatud.","fi":"Kiinteistökauppa on tyypillistä kapitalismille yksityisomistuksessa. EU:n viejien lisäksi myös kolmansissa maissa maailmanlaajuisesti jaettujen vastaanottajien kesken. Tämän seurauksena esimerkiksi Kiinan hallitus lopetti jätteiden tuonnin vuonna 2018, ja Filippiinien hallitus palautti jätteet viejille vuonna 2019. Yksityiset kauppiaat olivat yhtä mieltä kummaltakin puolelta, kun taas ainoastaan valtion suorittama valvonta osoitti, että tämä jäte aiheutti kielteisiä ympäristövaikutuksia vastaanottajavaltiossa. Vastaanottajavaltion oli sen vuoksi havaittava ja tukahdutettava tämä kauppa pakkokeinoin. Olemme yhtä mieltä siitä, että edunsaajavaltiot voivat enintään toteuttaa tällaisia pakkokeinoja otannan perusteella ja näin ollen parhaimmillaankin havaita ympäristörikokset otannan perusteella. Ellei niitä kielletä kokonaan, kuten Kiinan tapauksessa. Jätteiden tuottajien on alusta alkaen estettävä jätteiden tuotanto ja vienti maailmanlaajuisesti. Ensimmäinen askel, jossa yksityiseltä sektorilta ei sinänsä puututa EU:n jäsenvaltioiden perustuslakiin, olisi yleinen jätekaupan kieltäminen, jota pitäisi kiertää vain poikkeustapauksissa nimenomaisilla luvilla. Nykytilanne on toistuminen: Yleisesti ottaen kaikki sallitaan poikkeuksellisesti vain satunnaisesti. Viimeksi mainittua ei ole vielä pantu täytäntöön.","fr":"Le commerce des déchets est typique du capitalisme entre les mains du secteur privé. Non seulement auprès des exportateurs de l’UE, mais aussi auprès des destinataires mondiaux dans les pays tiers du monde. Par exemple, le gouvernement chinois a arrêté l’importation de déchets en 2018 et le gouvernement des Philippines a renvoyé 2019 déchets aux exportateurs. Les négociants privés des deux parties étaient d’accord, tandis que les contrôles effectués par les pouvoirs publics ont révélé que ces déchets avaient des effets négatifs sur l’environnement dans le pays de destination. L’État destinataire a donc dû déceler et réprimer ce commerce au moyen de mesures coercitives. Nous sommes d’accord sur le fait que ces mesures coercitives de la part des États bénéficiaires peuvent tout au plus être aléatoires et donc, au mieux, détecter des infractions environnementales par sondage. À moins qu’ils ne soient totalement interdits, comme c’est le cas de la Chine. Les producteurs mondiaux de déchets sont tenus d’éviter dès le départ la production et l’exportation de déchets. Une première étape qui ne porte pas atteinte au secteur privé en tant que tel, à savoir la constitution des États membres de l’UE, serait une interdiction générale du commerce des déchets, qui ne devrait être contournée que de manière ponctuelle et exceptionnelle par des autorisations explicites. La situation actuelle est la récurrence: En règle générale, toute interdiction n’est autorisée que de manière ponctuelle et exceptionnelle. Et cette dernière n’a pas encore été appliquée.","ga":"Tá trádáil truflais tipiciúil de capitalism i lámha príobháideacha. Ní hamháin i measc onnmhaireoirí san AE, ach freisin i measc na bhfaighteoirí a dháiltear ar fud an domhain i dtríú tíortha. Mar thoradh air sin, mar shampla, chuir rialtas na Síne stop le hiompórtálacha dramhaíola in 2018 agus chuir Rialtas na nOileán Filipíneach dramhaíl ar ais chuig onnmhaireoirí in 2019. Chomhaontaigh na trádálaithe príobháideacha ar an dá thaobh, cé nár léirigh rialuithe ach go raibh tionchar diúltach comhshaoil ag an dramhaíl sin sa stát faighteora. Dá bhrí sin, b’éigean don stát is faighteoir an trádáil sin a bhrath agus a chosc trí bhíthin bearta comhéigneacha. Aontaímid gur féidir, ar a mhéad, leis na Stáit is tairbhithe bearta comhéigneacha den sórt sin a dhéanamh ar bhonn samplach agus, ar an dóigh sin, ar an dóigh sin, ar an mbealach is fearr, coireanna comhshaoil a bhrath ar bhonn samplach. Mura mbeadh cosc iomlán orthu, mar atá leis an tSín. Tá sé de dhualgas ar tháirgeoirí dramhaíola ar fud an domhain táirgeadh agus onnmhairiú dramhaíola a chosc ón tús. Is é an chéad chéim, a d’fhágfadh nach mbeadh tionchar ag bunreacht Bhallstáit an AE ar an earnáil phríobháideach, ná toirmeasc ginearálta ar thrádáil dramhaíola, nár cheart dul timpeall air ach go heisceachtúil trí údaruithe sainráite. Is é an staid mar atá faoi láthair ná atarlú an athuair: Mar riail ghinearálta, ceadaítear gach rud, ach ó am go chéile, mar eisceacht. Níor cuireadh an Rialachán sin i bhfeidhm go fóill.","hr":"Trgovina otpadom tipična je za kapitalizam u privatnim rukama. Ne samo među izvoznicima u EU-u nego i među primateljima koji su raspoređeni diljem svijeta u trećim zemljama. Kao rezultat toga kineska vlada prestala je uvoziti otpad 2018. te je vlada Filipina 2019. vratila otpad izvoznicima. Privatni trgovci složili su se s obje strane, dok su samo državne kontrole pokazale da je taj otpad imao negativne učinke na okoliš u državi primateljici. Stoga je država primateljica morala otkriti i suzbiti tu trgovinu prisilnim mjerama. Slažemo se da države korisnice mogu u najboljem slučaju provesti takve prisilne mjere na temelju uzorka i tako u najboljem slučaju otkriti kaznena djela protiv okoliša na temelju uzorka. Osim ako bi bili potpuno zabranjeni, kao što je slučaj s Kinom. Proizvođači otpada diljem svijeta dužni su od samog početka spriječiti proizvodnju i izvoz otpada. Prvi korak, napuštanje privatnog sektora kao takvog netaknutog ustavom država članica EU-a, bila bi opća zabrana trgovine otpadom, koju bi samo iznimno trebalo zaobići izričitim odobrenjima. Trenutačna je situacija recidiva: Kao opće pravilo, sve je dopušteno samo povremeno, kao iznimka. Potonje još nije izvršeno.","hu":"A hulladékkereskedelem a magánkézben lévő kapitalizmusra jellemző. Nemcsak az uniós exportőrök között, hanem a harmadik országokban világszerte forgalmazott kedvezményezettek között is. Ennek eredményeként például a kínai kormány 2018-ban leállította a hulladékimportot, a Fülöp-szigetek kormánya pedig 2019-ben visszaszolgáltatta a hulladékot az exportőröknek. A magánkereskedők mindkét oldalon egyetértettek, míg csak az állami ellenőrzések derítették fel, hogy ez a hulladék negatív környezeti hatásokkal járt a fogadó államban. A fogadó államnak ezért kényszerítő intézkedésekkel fel kellett derítenie és meg kellett szüntetnie ezt a kereskedelmet. Egyetértünk azzal, hogy az ilyen kényszerítő intézkedéseket a kedvezményezett államok legfeljebb mintavétel alapján hajthatják végre, és így legfeljebb mintavétel alapján deríthetnek fel környezeti bűncselekményeket. Kivéve, ha ezeket teljes mértékben betiltanák, mint Kína esetében. A hulladéktermelőknek világszerte a kezdetektől fogva meg kell akadályozniuk a hulladéktermelést és -exportot. Az első lépés, amely a magánszektort mint olyant érintetlenül hagyná az uniós tagállamok alkotmányában, a hulladékkereskedelem általános tilalma lenne, amelyet csak kivételesen, kifejezett engedélyekkel lehetne megkerülni. A jelenlegi helyzet ismétlődik: Főszabály szerint kivételként minden – csak alkalmanként – megengedett. Ez utóbbit még nem hajtották végre.","it":"Il commercio di rifiuti è tipico del capitalismo nelle mani private. Non solo tra gli esportatori dell'UE, ma anche tra i destinatari distribuiti in tutto il mondo nei paesi terzi. Di conseguenza, ad esempio, il governo cinese ha interrotto le importazioni di rifiuti nel 2018 e nel 2 019 ha restituito i rifiuti agli esportatori. I commercianti privati hanno concordato entrambe le parti, mentre solo i controlli statali hanno rivelato che tali rifiuti hanno prodotto impatti ambientali negativi nello Stato destinatario. Lo Stato destinatario doveva pertanto individuare e reprimere tale commercio mediante misure coercitive. Si concorda sul fatto che tali misure coercitive possono tutt'al più essere attuate a campione dagli Stati beneficiari e quindi, nel migliore dei casi, individuare i reati ambientali su base campionaria. A meno che non siano completamente vietati, come nel caso della Cina. I produttori mondiali di rifiuti hanno il dovere di impedire la produzione e l'esportazione di rifiuti fin dall'inizio. Un primo passo, che lasci il settore privato in quanto tale intoccato dalla costituzione degli Stati membri dell'UE, consisterebbe in un divieto generale di commercio dei rifiuti, che dovrebbe essere eluso solo in via eccezionale mediante autorizzazioni esplicite. La situazione attuale è la ricorrenza: Come regola generale, tutto è consentito, solo occasionalmente, in via eccezionale. Quest'ultima non è ancora stata applicata.","lt":"Prekyba šiukšlėmis būdinga kapitalizmui privačiuose rankose. Ne tik tarp ES eksportuotojų, bet ir tarp gavėjų, kurie visame pasaulyje pasiskirstę trečiosiose šalyse. Todėl, pavyzdžiui, 2018 m. Kinijos vyriausybė sustabdė atliekų importą, o 2019 m. Filipinų vyriausybė grąžino atliekas eksportuotojams. Privatūs prekybininkai susitarė abiejose pusėse, tačiau tik valstybės kontrolė parodė, kad šios atliekos daro neigiamą poveikį aplinkai valstybėje gavėjoje. Todėl valstybė gavėja turėjo nustatyti ir sustabdyti šią prekybą taikydama prievartos priemones. Sutinkame, kad tokias prievartos priemones valstybės naudos gavėjos gali taikyti imčiai ir taip geriausiu atveju nustatyti nusikaltimus aplinkai imties pagrindu. Nebent jos būtų visiškai uždraustos, kaip yra Kinijos atveju. Atliekų gamintojai visame pasaulyje privalo nuo pat pradžių užkirsti kelią atliekų gamybai ir eksportui. Pirmas žingsnis, kai ES valstybių narių konstitucija nepaliestų paties privačiojo sektoriaus, būtų bendras draudimas prekiauti atliekomis, kuris turėtų būti apeinamas tik išimtiniais atvejais suteikiant aiškius leidimus. Dabartinė padėtis yra pasikartojanti: Paprastai viskas leidžiama tik retkarčiais išimties tvarka. Pastarosios nuostatos dar neįvykdytos.","lv":"Atkritumu tirdzniecība ir raksturīga kapitālismam privātajās rokās. Ne tikai starp eksportētājiem ES, bet arī starp saņēmējiem, kas izplatīti visā pasaulē trešās valstīs. Tā rezultātā, piemēram, Ķīnas valdība 2018. gadā pārtrauca atkritumu importu, un Filipīnu valdība 2019. gadā atgrieza atkritumus eksportētājiem. Privātie tirgotāji piekrita abām pusēm, bet tikai valsts kontrole atklāja, ka šie atkritumi saņēmējā valstī radīja negatīvu ietekmi uz vidi. Tādēļ saņēmējvalstij ar piespiedu līdzekļu palīdzību bija jāatklāj un jālikvidē šī tirdzniecība. Mēs piekrītam, ka šādus piespiedu pasākumus saņēmējvalstis var veikt, lielākais, izlases veidā un tādējādi labākajā gadījumā uz izlases pamata atklāt noziegumus pret vidi. Ja vien tās vispār netiks aizliegtas, kā tas ir Ķīnas gadījumā. Atkritumu radītājiem visā pasaulē ir pienākums jau no paša sākuma novērst atkritumu rašanos un eksportu. Pirmais solis, atstājot privāto sektoru kā tādu neskartu ES dalībvalstu konstitūciju, būtu vispārējs atkritumu tirdzniecības aizliegums, kas būtu tikai izņēmuma kārtā apietams ar skaidri noteiktām atļaujām. Pašreizējā situācija ir šāda: Parasti izņēmuma kārtā viss ir atļauts tikai atsevišķos gadījumos. Pēdējais minētais vēl nav īstenots.","mt":"Il-kummerċ taż-żibel huwa tipiku tal-kapitaliżmu f’idejn privati. Mhux biss fost l-esportaturi fl-UE, iżda wkoll fost ir-riċevituri distribwiti madwar id-dinja f’pajjiżi terzi. Bħala riżultat, pereżempju, il-gvern Ċiniż waqqaf l-importazzjonijiet tal-iskart fl-2018 u l-Gvern tal-Filippini rritorna skart lill-esportaturi fl-2019. In-negozjanti privati qablu fuq iż-żewġ naħat, filwaqt li l-kontrolli tal-istat biss żvelaw li dan l-iskart ipproduċa impatti ambjentali negattivi fl-istat riċevitur. L-Istat destinatarju għalhekk kellu jidentifika u jrażżan dan il-kummerċ permezz ta’ miżuri koerċittivi. Naqblu li miżuri koerċittivi bħal dawn jistgħu jitwettqu l-aktar fuq bażi ta’ kampjun mill-Istati benefiċjarji u b’hekk, fl-aħjar każ, jidentifikaw reati ambjentali fuq bażi ta’ kampjun. Sakemm ma jiġux ipprojbiti għalkollox, bħalma huwa l-każ taċ-Ċina. Il-produtturi tal-iskart madwar id-dinja għandhom dmir li jipprevjenu l-produzzjoni u l-esportazzjoni tal-iskart mill-bidu nett. L-ewwel pass, li jħalli s-settur privat bħala tali mhux mittiefes mill-kostituzzjoni tal-Istati Membri tal-UE, ikun projbizzjoni ġenerali fuq il-kummerċ fl-iskart, li għandha tiġi evitata biss b’mod eċċezzjonali permezz ta’ awtorizzazzjonijiet espliċiti. Is-sitwazzjoni attwali hija r-rikorrenza: Bħala regola ġenerali, kollox huwa permess, okkażjonalment biss, bħala eċċezzjoni. Dan tal-aħħar għadu ma ġiex infurzat.","nl":"De handel in afval is typisch voor kapitalisme in particuliere handen. Niet alleen onder exporteurs in de EU, maar ook onder de ontvangers die wereldwijd in derde landen worden verspreid. Als gevolg hiervan heeft de Chinese regering bijvoorbeeld in 2018 de invoer van afval stopgezet en heeft de regering van de Filipijnen in 2019 afval teruggestuurd naar exporteurs. De particuliere handelaren waren het over beide partijen eens, terwijl alleen overheidscontroles aan het licht brachten dat dit afval negatieve milieueffecten had in de ontvangende staat. De ontvangende staat moest daarom deze handel opsporen en beëindigen door middel van dwangmaatregelen. Wij zijn het erover eens dat dergelijke dwangmaatregelen hooguit steekproefsgewijs kunnen worden uitgevoerd door de begunstigde staten en dus, in het beste geval, milieumisdrijven steekproefsgewijs kunnen opsporen. Tenzij zij volledig worden verboden, zoals in China het geval is. Wereldwijd zijn afvalproducenten verplicht de productie en uitvoer van afvalstoffen van meet af aan te voorkomen. Een eerste stap, waarbij de particuliere sector als zodanig niet wordt geraakt door de grondwet van de EU-lidstaten, zou een algemeen verbod op de handel in afvalstoffen zijn, dat slechts bij wijze van uitzondering moet worden omzeild door uitdrukkelijke vergunningen. De huidige situatie doet zich opnieuw voor: In de regel is alles slechts incidenteel toegestaan bij wijze van uitzondering. Dit laatste is nog niet ten uitvoer gelegd.","pl":"Handel śmieciami jest typowy dla kapitalizmu w rękach prywatnych. Nie tylko wśród eksporterów w UE, ale także wśród odbiorców działających na całym świecie w państwach trzecich. W rezultacie na przykład chiński rząd wstrzymał przywóz odpadów w 2018 r., a rząd Filipin zwrócił odpady eksporterom w 2019 r. Prywatni handlowcy uzgodnili obie strony, podczas gdy tylko kontrole państwowe wykazały, że odpady te miały negatywny wpływ na środowisko w państwie przeznaczenia. Państwo-odbiorca musiało zatem wykrywać i zwalczać ten handel za pomocą środków przymusu. Zgadzamy się, że takie środki przymusu mogą być co najwyżej stosowane na zasadzie wyrywkowej przez państwa beneficjentów, a zatem, w najlepszym przypadku, mogą wykrywać przestępstwa przeciwko środowisku na podstawie próby. Chyba że zostałyby one całkowicie zakazane, jak ma to miejsce w przypadku Chin. Producenci odpadów na całym świecie mają obowiązek zapobiegać produkcji i eksportowi odpadów od samego początku. Pierwszym krokiem, który pozostawiłby sektor prywatny jako taki bez zmian w konstytucji państw członkowskich UE, byłby ogólny zakaz handlu odpadami, który powinien być jedynie w wyjątkowych przypadkach obchodzony za pomocą wyraźnych zezwoleń. Obecna sytuacja powtarza się: Co do zasady wszystko jest dozwolone jedynie sporadycznie w drodze wyjątku. Ten ostatni nie został jeszcze wykonany.","pt":"O comércio de lixo é típico do capitalismo em mãos privadas. Não só entre os exportadores da UE, mas também entre os beneficiários distribuídos a nível mundial em países terceiros. Em consequência, por exemplo, o Governo chinês cessou as importações de resíduos em 2018 e o Governo das Filipinas devolveu resíduos aos exportadores em 2019. Os comerciantes privados chegaram a acordo de ambas as partes, embora apenas os controlos estatais tenham revelado que estes resíduos produziram impactos ambientais negativos no Estado destinatário. Por conseguinte, o Estado beneficiário teve de detetar e suprimir este comércio através de medidas coercivas. Concordamos que tais medidas coercivas podem, quando muito, ser executadas por amostragem pelos Estados beneficiários e, assim, na melhor das hipóteses, detetar crimes ambientais por amostragem. A menos que fossem totalmente proibidas, como é o caso da China. Os produtores de resíduos a nível mundial têm o dever de impedir a produção e a exportação de resíduos desde o início. Um primeiro passo, deixando o setor privado como tal inalterado pela Constituição dos Estados-Membros da UE, seria uma proibição geral do comércio de resíduos, que só excecionalmente deveria ser contornada através de autorizações explícitas. A situação atual é a recorrência: Regra geral, tudo é permitido, apenas ocasionalmente, a título excecional. Este último ainda não foi executado.","ro":"Comerțul cu gunoi este tipic pentru capitalism în mâinile private. Nu numai între exportatorii din UE, ci și între destinatarii distribuiți la nivel mondial în țări terțe. Ca urmare, de exemplu, guvernul chinez a oprit importurile de deșeuri în 2018, iar guvernul filipinez a returnat deșeurile către exportatori în 2019. Comercianții privați au convenit de ambele părți, în timp ce doar controalele de stat au arătat că aceste deșeuri au avut un impact negativ asupra mediului în statul destinatar. Prin urmare, statul destinatar a trebuit să detecteze și să elimine acest comerț prin intermediul unor măsuri coercitive. Suntem de acord că astfel de măsuri coercitive pot fi efectuate cel mult prin eșantionare de către statele beneficiare și, astfel, în cel mai bun caz, pot detecta infracțiunile împotriva mediului pe baza unui eșantion. Cu excepția cazului în care acestea ar fi interzise în totalitate, cum este cazul Chinei. Producătorii de deșeuri din întreaga lume au obligația de a preveni de la bun început producerea și exportul de deșeuri. Un prim pas, lăsând sectorul privat ca atare neafectat de constituția statelor membre ale UE, ar fi o interdicție generală a comerțului cu deșeuri, care ar trebui să fie eludată numai în mod excepțional prin autorizații explicite. Situația actuală este recurența: Ca regulă generală, totul este permis, doar ocazional, cu titlu de excepție. Aceasta din urmă nu a fost încă pusă în aplicare.","sk":"Obchodovanie s odpadmi je typické pre kapitalizmus v súkromných rukách. Nielen medzi vývozcami v EÚ, ale aj medzi príjemcami rozmiestnenými na celom svete v tretích krajinách. V dôsledku toho čínska vláda napríklad zastavila dovoz odpadu v roku 2018 a filipínska vláda vrátila odpad vývozcom v roku 2019. Súkromní obchodníci sa dohodli na oboch stranách, zatiaľ čo len štátne kontroly odhalili, že tento odpad mal negatívny vplyv na životné prostredie v prijímajúcom štáte. Prijímajúci štát preto musel odhaľovať a potláčať tento obchod prostredníctvom donucovacích opatrení. Súhlasíme s tým, že takéto donucovacie opatrenia môžu prijímajúce štáty vykonávať nanajvýš na základe vzorky, a teda prinajlepšom odhaľovať trestné činy proti životnému prostrediu na základe vzorky. Pokiaľ by neboli úplne zakázané, ako je to v prípade Číny. Pôvodcovia odpadu na celom svete majú povinnosť zabrániť vzniku a vývozu odpadu od začiatku. Prvým krokom, ktorým by sa súkromný sektor ako taký neovplyvnil ústavou členských štátov EÚ, by bol všeobecný zákaz obchodovania s odpadom, ktorý by sa mal len výnimočne obchádzať výslovnými povoleniami. Aktuálna situácia spočíva v opakovanom výskyte: Vo všeobecnosti platí, že všetko je povolené, len príležitostne, výnimočne. Tieto opatrenia sa zatiaľ nepresadzovali.","sl":"Trgovanje z odpadki je značilno za kapitalizem v zasebnih rokah. Ne le med izvozniki v EU, ampak tudi med prejemniki, razdeljenimi po vsem svetu v tretjih državah. Zato je kitajska vlada na primer leta 2018 ustavila uvoz odpadkov, filipinska vlada pa je leta 2019 odpadke vrnila izvoznikom. Zasebni trgovci so se strinjali na obeh straneh, medtem ko je samo državni nadzor pokazal, da so ti odpadki negativno vplivali na okolje v državi prejemnici. Zato je morala država prejemnica s prisilnimi ukrepi odkriti in ustaviti to trgovino. Strinjamo se, da lahko države upravičenke takšne prisilne ukrepe izvajajo največ na podlagi vzorca in tako v najboljšem primeru na podlagi vzorca odkrijejo kazniva dejanja zoper okolje. Razen če bi bili v celoti prepovedani, kot velja za Kitajsko. Proizvajalci odpadkov po vsem svetu morajo že od vsega začetka preprečevati nastajanje in izvoz odpadkov. Prvi korak, v katerem bi bil zasebni sektor kot tak nedotaknjen z ustavo držav članic EU, bi bila splošna prepoved trgovine z odpadki, ki bi jo bilo treba zaobiti le izjemoma z izrecnimi dovoljenji. Sedanje stanje je ponovitev: Praviloma je vse izjemoma dovoljeno le občasno. Slednje še ni bilo izvršeno.","sv":"Handel med avfall är typisk för kapitalismen i privata händer. Inte bara bland exportörerna i EU utan också bland de mottagare som distribueras över hela världen i tredjeländer. Till följd av detta stoppade den kinesiska regeringen exempelvis importen av avfall under 2018 och den filippinska regeringen återlämnade avfall till exportörer 2019. De privata aktörerna var överens på båda sidor, medan endast statliga kontroller visade att detta avfall hade negativa miljöeffekter i mottagarlandet. Mottagarstaten var därför tvungen att upptäcka och stoppa denna handel genom tvångsåtgärder. Vi är överens om att sådana tvångsåtgärder på sin höjd kan genomföras på urvalsbasis av mottagarstaterna och därmed i bästa fall upptäcka miljöbrott på urvalsbasis. Om de inte skulle förbjudas helt, vilket är fallet med Kina. Avfallsproducenter världen över är skyldiga att redan från början förhindra produktion och export av avfall. Ett första steg, där den privata sektorn som sådan inte berörs av EU-medlemsstaternas konstitution, skulle vara ett allmänt förbud mot handel med avfall, som endast i undantagsfall bör kringgås genom uttryckliga tillstånd. Den nuvarande situationen är en upprepning: Som allmän regel är allt endast tillåtet i undantagsfall. Det senare har ännu inte verkställts."}},"title":{"de":"Abfall-Export generell strafbar machen!","machine_translations":{"bg":"Криминализиране на износа на отпадъци като цяло!","cs":"Kriminalizace vývozu odpadů obecně!","da":"Kriminalisering af eksport af affald generelt!","el":"Ποινικοποίηση της εξαγωγής αποβλήτων εν γένει!","en":"Criminalising the export of waste in general!","es":"Criminalizar la exportación de residuos en general","et":"Jäätmete ekspordi kriminaliseerimine üldiselt!","fi":"Jätteiden viennin yleinen kriminalisointi!","fr":"Ériger en infraction pénale générale l’exportation de déchets!","ga":"Coir a dhéanamh as onnmhairiú dramhaíola i gcoitinne!","hr":"Kriminalizacija izvoza otpada općenito!","hu":"A hulladékexport bűncselekménnyé nyilvánítása általában!","it":"Criminalizzare l'esportazione di rifiuti in generale!","lt":"Apskritai kriminalizuojamas atliekų eksportas!","lv":"Noteikt kriminālatbildību par atkritumu eksportu kopumā!","mt":"Il-kriminalizzazzjoni tal-esportazzjoni tal-iskart b’mod ġenerali!","nl":"De uitvoer van afvalstoffen in het algemeen strafbaar stellen!","pl":"Penalizacja wywozu odpadów w ogóle!","pt":"Criminalizar a exportação de resíduos em geral!","ro":"Incriminarea exportului de deșeuri în general!","sk":"Kriminalizácia vývozu odpadu vo všeobecnosti!","sl":"Inkriminacija izvoza odpadkov na splošno!","sv":"Kriminalisera export av avfall i allmänhet!"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×