Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: a862b911d8959bc4053465df82ecf3e56f2c1b26981bc5851e71902f33a89864

Source: {"body":{"en":"Between 60 and 70% of soil in Europe is considered unhealthy, and every year about a billion tons of soil are lost due to erosion, heavy pollution, and the loss of biodiversity (due to the use of pesticides and fertiliser) in the European Union. A solution to prevent food related waste and also enrich our soil could be to collect food scraps and organic waste (such as the peel and pits of fruits and vegetables, coffee grinds, cardboard, tree leaves…) and turn them into compost. This compost could then be used to fertilise our soil, enabling us to have better quality food, all while “healing” our soil and reducing our waste. The European Commission could ask countries to develop projects like this (by putting in place laws for example).","machine_translations":{"bg":"Между 60 и 70 % от почвите в Европа се считат за нездравословни и всяка година около един милиард тона почва се губят поради ерозия, тежко замърсяване и загуба на биологично разнообразие (поради използването на пестициди и торове) в Европейския съюз. Решение за предотвратяване на хранителните отпадъци и обогатяване на почвата може да бъде събирането на хранителни отпадъци и органични отпадъци (като кората и ямите на плодове и зеленчуци, смилането на кафе, картон, дървесни листа...) и превръщането им в компост. След това този компост може да се използва за наторяване на почвата, което ни позволява да имаме по-качествена храна, като същевременно „изцеряваме“ почвата и намаляваме отпадъците си. Европейската комисия би могла да поиска от страните да разработят такива проекти (например чрез въвеждане на закони).","cs":"60 až 70 % půdy v Evropě je považováno za nezdravé a každý rok přijde o miliardu tun půdy v důsledku eroze, těžkého znečištění a ztráty biologické rozmanitosti (v důsledku používání pesticidů a hnojiv) v Evropské unii. Řešením, jak zabránit plýtvání potravinami a také obohatit naši půdu, by mohlo být sběr potravinového odpadu a organického odpadu (jako je kůra a jámy ovoce a zeleniny, mlýny na kávu, lepenka, listy stromů...) a proměnit je v kompost. Tento kompost by pak mohl být použit k hnojení naší půdy, což nám umožní mít kvalitnější potraviny, a to vše při „hojení“ půdy a snižování našeho odpadu. Evropská komise by mohla požádat země o vypracování takových projektů (například zavedením právních předpisů).","da":"Mellem 60 og 70 % af jorden i Europa betragtes som usunde, og hvert år går ca. en milliard tons jord tabt på grund af erosion, kraftig forurening og tab af biodiversitet (på grund af brugen af pesticider og gødning) i Den Europæiske Union. En løsning til at forhindre mad relateret affald og også berige vores jord kunne være at indsamle mad skrot og organisk affald (såsom skræl og pits af frugt og grøntsager, kaffe grinds, pap, træ blade...) og gøre dem til kompost. Denne kompost kan derefter bruges til at befrugte vores jord, så vi kan få fødevarer af bedre kvalitet, alt imens vi \"helbreder\" vores jord og reducerer vores affald. Europa-Kommissionen kan anmode landene om at udvikle sådanne projekter (f.eks. ved at indføre lovgivning).","de":"Zwischen 60 und 70 % des Bodens in Europa gelten als ungesund, und jedes Jahr gehen etwa eine Milliarde Tonnen Boden durch Erosion, schwere Verschmutzung und den Verlust der biologischen Vielfalt (aufgrund des Einsatzes von Pestiziden und Düngemitteln) in der Europäischen Union verloren. Eine Lösung, um Lebensmittelabfälle zu vermeiden und auch unseren Boden anzureichern, könnte darin bestehen, Lebensmittelreste und organische Abfälle (wie Schale und Gruben von Obst und Gemüse, Kaffeemahlen, Pappe, Baumblätter...) zu sammeln und in Kompost zu verwandeln. Dieser Kompost könnte dann verwendet werden, um unseren Boden zu düngen, so dass wir bessere Lebensmittel haben können, während wir unseren Boden „heilen“ und unseren Abfall reduzieren. Die Europäische Kommission könnte die Länder auffordern, solche Projekte zu entwickeln (z. B. durch Einführung von Gesetzen).","el":"Μεταξύ 60 και 70 % του εδάφους στην Ευρώπη θεωρείται ανθυγιεινό και κάθε χρόνο περίπου ένα δισεκατομμύριο τόνοι εδάφους χάνονται λόγω της διάβρωσης, της βαριάς ρύπανσης και της απώλειας βιοποικιλότητας (λόγω της χρήσης φυτοφαρμάκων και λιπασμάτων) στην Ευρωπαϊκή Ένωση. Μια λύση για την πρόληψη των αποβλήτων που σχετίζονται με τα τρόφιμα και τον εμπλουτισμό του εδάφους μας θα μπορούσε να είναι η συλλογή απορριμμάτων τροφίμων και οργανικών αποβλήτων (όπως η φλούδα και τα κοιλώματα φρούτων και λαχανικών, τα άλεσμα καφέ, το χαρτόνι, τα φύλλα δέντρων...) και η μετατροπή τους σε κομπόστ. Αυτό το κομπόστ θα μπορούσε στη συνέχεια να χρησιμοποιηθεί για τη λίπανση του εδάφους μας, δίνοντάς μας τη δυνατότητα να έχουμε καλύτερη ποιότητα τροφίμων, ενώ παράλληλα «θεραπεύουμε» το έδαφος μας και μειώνοντας τα απόβλητα μας. Η Ευρωπαϊκή Επιτροπή θα μπορούσε να ζητήσει από τις χώρες να αναπτύξουν τέτοια έργα (για παράδειγμα, θεσπίζοντας νόμους).","es":"Entre el 60 y el 70 % del suelo en Europa se considera poco saludable, y cada año se pierden alrededor de mil millones de toneladas de suelo debido a la erosión, la contaminación pesada y la pérdida de biodiversidad (debido al uso de pesticidas y fertilizantes) en la Unión Europea. Una solución para prevenir los desperdicios relacionados con los alimentos y también enriquecer nuestro suelo podría ser recoger restos de alimentos y desechos orgánicos (como la cáscara y los hoyos de frutas y verduras, moliendas de café, cartón, hojas de árbol...) y convertirlos en compost. Este compost podría usarse para fertilizar nuestro suelo, lo que nos permite tener alimentos de mejor calidad, todo mientras «curamos» nuestro suelo y reducimos nuestros desechos. La Comisión Europea podría pedir a los países que desarrollen proyectos como este (por ejemplo, mediante la creación de leyes).","et":"60–70 % Euroopa mullast peetakse ebatervislikuks ja igal aastal kaob umbes miljard tonni mulda erosiooni, suure reostuse ja bioloogilise mitmekesisuse vähenemise (pestitsiidide ja väetiste kasutamise tõttu) tõttu Euroopa Liidus. Lahendus toiduga seotud jäätmete vältimiseks ja ka meie pinnase rikastamiseks võiks olla toidujäätmete ja orgaaniliste jäätmete kogumine (näiteks puu- ja köögiviljade koor ja augud, kohvi jahvatamine, kartong, puulehed jne) ja muuta need kompostiks. Seda komposti saaks seejärel kasutada mulla väetamiseks, võimaldades meil saada parema kvaliteediga toitu, samal ajal „parandades“ meie mulda ja vähendades meie jäätmeid. Euroopa Komisjon võiks paluda riikidel selliseid projekte välja töötada (näiteks kehtestades seadused).","fi":"60–70 prosenttia Euroopan maaperästä pidetään epäterveellisenä, ja joka vuosi noin miljardi tonnia maaperää menetetään eroosion, raskaan saastumisen ja biologisen monimuotoisuuden vähenemisen vuoksi (torjunta-aineiden ja lannoitteiden käytön vuoksi) Euroopan unionissa. Ratkaisu elintarvikkeisiin liittyvän jätteen syntymisen estämiseksi ja maaperän rikastamiseksi voisi olla elintarvikeromun ja orgaanisen jätteen kerääminen (kuten hedelmien ja vihannesten kuori ja kuoppi, kahvin jauhatus, pahvi, puunlehdet jne.) ja muuntaa ne kompostiksi. Tätä kompostia voitaisiin sitten käyttää maaperän lannoittamiseen, jolloin voimme saada laadukkaampia elintarvikkeita ja samalla ”parantaa” maaperäämme ja vähentää jätettämme. Euroopan komissio voisi pyytää maita kehittämään tällaisia hankkeita (esimerkiksi ottamalla käyttöön lakeja).","fr":"Entre 60 et 70 % des sols en Europe sont considérés comme malsains, et chaque année, environ un milliard de tonnes de sols sont perdus en raison de l’érosion, de la pollution lourde et de la perte de biodiversité (en raison de l’utilisation de pesticides et d’engrais) dans l’Union européenne. Une solution pour prévenir les déchets alimentaires et enrichir notre sol pourrait être de collecter des déchets alimentaires et des déchets organiques (tels que les pelures et les fosses de fruits et légumes, les broyeurs de café, le carton, les feuilles d’arbres...) et de les transformer en compost. Ce compost pourrait alors être utilisé pour fertiliser notre sol, nous permettant d’avoir une nourriture de meilleure qualité, tout en «guérisant» notre sol et en réduisant nos déchets. La Commission européenne pourrait demander aux pays de développer de tels projets (en mettant en place des lois par exemple).","ga":"Meastar go bhfuil idir 60 agus 70 % d’ithir san Eoraip míshláintiúil, agus gach bliain cailltear tuairim is billiún tonna ithreach mar gheall ar chreimeadh, truailliú trom, agus cailliúint na bithéagsúlachta (mar gheall ar lotnaidicídí agus leasachán a úsáid) san Aontas Eorpach. Réiteach chun cur amú bia a chosc agus chun ár n-ithir a shaibhriú ná dramhbhia agus dramhaíl orgánach a bhailiú (amhail craiceann agus claiseanna torthaí agus glasraí, meilte caife, cairtchláir, duilleoga crann...) agus iad a iompú ina múirín. D’fhéadfaí an múirín seo a úsáid ansin chun ár n-ithir a leasú, rud a chuirfeadh ar ár gcumas bia ar chaighdeán níos fearr a bheith againn, agus ag an am céanna ár n-ithir a leigheas agus ár ndramhaíl a laghdú. D’fhéadfadh an Coimisiún Eorpach iarraidh ar thíortha tionscadail mar seo a fhorbairt (trí dhlíthe a chur i bhfeidhm, mar shampla).","hr":"Između 60 i 70 % tla u Europi smatra se nezdravim, a svake godine oko milijardu tona tla izgubi se zbog erozije, velikog onečišćenja i gubitka biološke raznolikosti (zbog upotrebe pesticida i gnojiva) u Europskoj uniji. Rješenje za sprječavanje rasipanja hrane i obogaćivanje našeg tla moglo bi biti prikupljanje ostataka hrane i organskog otpada (kao što su kora i jame voća i povrća, mljevenje kave, karton, lišće drveća...) i pretvaranje u kompost. Kompost bi se zatim mogao upotrijebiti za oplodnju našeg tla, omogućujući nam da imamo kvalitetniju hranu, a sve to „iscjeljuje” naše tlo i smanjuje naš otpad. Europska komisija mogla bi od zemalja zatražiti da razviju takve projekte (primjerice uvođenjem zakona).","hu":"Európában a talaj 60–70%-át egészségtelennek tartják, és évente mintegy egymilliárd tonna talajt veszítenek el az Európai Unióban az erózió, a súlyos szennyezés és a biológiai sokféleség csökkenése miatt (a peszticidek és műtrágyák használata miatt). Az élelmiszerekkel kapcsolatos hulladékok megelőzésére és a talaj gazdagítására megoldást jelenthet az élelmiszer-maradékok és a szerves hulladékok (például a gyümölcsök és zöldségek héja, gödrök, kávédarálók, karton, falevelek stb.) összegyűjtése és komposzttá alakítása. Ezt a komposztot ezután fel lehetne használni talajunk megtermékenyítésére, lehetővé téve számunkra, hogy jobb minőségű élelmiszerhez jussunk, miközben „gyógyítjuk” talajunkat és csökkentjük hulladékainkat. Az Európai Bizottság felkérhetné az országokat, hogy dolgozzanak ki ilyen projekteket (például jogszabályok bevezetésével).","it":"Tra il 60 e il 70 % del suolo in Europa è considerato malsano e ogni anno circa un miliardo di tonnellate di suolo vengono perse a causa dell'erosione, dell'inquinamento pesante e della perdita di biodiversità (a causa dell'uso di pesticidi e fertilizzanti) nell'Unione europea. Una soluzione per prevenire gli sprechi alimentari e arricchire anche il nostro terreno potrebbe essere quella di raccogliere scarti alimentari e rifiuti organici (come la buccia e i pozzi di frutta e verdura, macina caffè, cartone, foglie d'albero...) e trasformarli in compost. Questo compost potrebbe quindi essere utilizzato per concimare il nostro suolo, permettendoci di avere cibo di migliore qualità, il tutto mentre \"guarigione\" il nostro suolo e riducendo i nostri rifiuti. La Commissione europea potrebbe chiedere ai paesi di sviluppare progetti come questo (ad esempio mettendo in atto leggi).","lt":"60–70 proc. dirvožemio Europoje laikoma nesveika ir kasmet Europos Sąjungoje dėl erozijos, didelės taršos ir biologinės įvairovės nykimo (dėl pesticidų ir trąšų naudojimo) prarandama apie milijardą tonų dirvožemio. Sprendimas išvengti su maistu susijusių atliekų ir praturtinti mūsų dirvožemį galėtų būti maisto laužų ir organinių atliekų surinkimas (pvz., vaisių ir daržovių žievelės ir duobės, kavos malūnai, kartonas, medžių lapai ir kt.) ir paversti juos kompostu. Tada šis kompostas galėtų būti naudojamas dirvožemiui tręšti, kad galėtume turėti geresnės kokybės maistą, kartu „išgydydami“ dirvožemį ir sumažindami atliekas. Europos Komisija galėtų paprašyti šalių parengti tokius projektus (pavyzdžiui, priimant teisės aktus).","lv":"60–70 % augsnes Eiropā tiek uzskatīta par neveselīgu, un katru gadu aptuveni miljards tonnu augsnes tiek zaudētas erozijas, smaga piesārņojuma un bioloģiskās daudzveidības zuduma dēļ (ko izraisa pesticīdu un mēslošanas līdzekļu izmantošana) Eiropas Savienībā. Risinājums, lai novērstu ar pārtiku saistītus atkritumus un bagātinātu mūsu augsni, varētu būt pārtikas lūžņu un organisko atkritumu (piemēram, augļu un dārzeņu mizas un bedrītes, kafijas mizas, kartons, koku lapas u. c.) savākšana un pārvēršana kompostā. Šo kompostu tad varētu izmantot, lai mēslotu mūsu augsni, ļaujot mums iegūt kvalitatīvāku pārtiku, vienlaikus “dziedinot” mūsu augsni un samazinot mūsu atkritumus. Eiropas Komisija varētu lūgt valstīm izstrādāt šādus projektus (piemēram, ieviešot tiesību aktus).","mt":"Bejn 60 u 70 % tal-ħamrija fl-Ewropa titqies bħala ħażina għas-saħħa, u kull sena jintilfu madwar biljun tunnellata ta’ ħamrija minħabba l-erożjoni, it-tniġġis qawwi, u t-telf tal-bijodiversità (minħabba l-użu tal-pestiċidi u l-fertilizzant) fl-Unjoni Ewropea. Soluzzjoni għall-prevenzjoni tal-iskart relatat mal-ikel u għall-arrikkiment tal-ħamrija tagħna tista’ tkun li jinġabru l-fdalijiet tal-ikel u l-iskart organiku (bħall-qoxra u l-fosos tal-frott u l-ħaxix, it-tħin tal-kafè, il-kartun, il-weraq tas-siġar...) u dawn jinbidlu f’kompost. Dan il-kompost jista’ mbagħad jintuża għall-fertilizzazzjoni tal-ħamrija tagħna, biex b’hekk inkunu nistgħu jkollna ikel ta’ kwalità aħjar, filwaqt li “nfejqu” l-ħamrija tagħna u nnaqqsu l-iskart tagħna. Il-Kummissjoni Ewropea tista’ titlob lill-pajjiżi biex jiżviluppaw proġetti bħal dawn (pereżempju billi jistabbilixxu liġijiet).","nl":"Tussen 60 en 70 % van de bodem in Europa wordt als ongezond beschouwd en elk jaar gaat ongeveer een miljard ton grond verloren als gevolg van erosie, zware vervuiling en het verlies aan biodiversiteit (als gevolg van het gebruik van pesticiden en meststoffen) in de Europese Unie. Een oplossing om voedselgerelateerd afval te voorkomen en ook onze bodem te verrijken, zou kunnen zijn om voedselresten en organisch afval te verzamelen (zoals de schil en putten van fruit en groenten, koffiemolens, karton, boombladeren...) en ze om te zetten in compost. Deze compost kan dan worden gebruikt om onze bodem te bemesten, waardoor we voedsel van betere kwaliteit kunnen hebben, terwijl we onze bodem „genezen” en ons afval verminderen. De Europese Commissie zou landen kunnen vragen dergelijke projecten te ontwikkelen (bijvoorbeeld door wetten in te voeren).","pl":"Od 60 do 70 % gleby w Europie jest uważane za niezdrowe, a każdego roku około miliard ton gleby ginie z powodu erozji, dużego zanieczyszczenia i utraty różnorodności biologicznej (z powodu stosowania pestycydów i nawozów) w Unii Europejskiej. Rozwiązaniem zapobiegającym marnowaniu żywności, a także wzbogacającym naszą glebę może być zbieranie resztek żywności i odpadów organicznych (takich jak skórka i doły owoców i warzyw, mielenie kawy, karton, liście drzew...) i przekształcenie ich w kompost. Ten kompost może być następnie wykorzystany do nawożenia naszej gleby, umożliwiając nam posiadanie lepszej jakości żywności, a jednocześnie „uzdrawiając” naszą glebę i zmniejszając ilość odpadów. Komisja Europejska mogłaby zwrócić się do krajów o opracowanie takich projektów (np. poprzez wprowadzenie przepisów).","pt":"Entre 60 % e 70 % dos solos na Europa são considerados insalubres e todos os anos cerca de um mil milhões de toneladas de solos são perdidos devido à erosão, poluição pesada e perda de biodiversidade (devido ao uso de pesticidas e fertilizantes) na União Europeia. Uma solução para evitar resíduos relacionados a alimentos e também enriquecer nosso solo poderia ser coletar restos de alimentos e resíduos orgânicos (como a casca e poços de frutas e vegetais, moagem de café, papelão, folhas de árvores...) e transformá-los em composto. Este composto poderia então ser usado para fertilizar o nosso solo, permitindo-nos ter alimentos de melhor qualidade, tudo isso enquanto «cura» o nosso solo e reduz o nosso desperdício. A Comissão Europeia poderia solicitar aos países que desenvolvessem projetos como este (através da criação de leis, por exemplo).","ro":"Între 60 și 70 % din solul din Europa este considerat nesănătos și, în fiecare an, aproximativ un miliard de tone de sol se pierd din cauza eroziunii, poluării grele și pierderii biodiversității (datorită utilizării pesticidelor și îngrășămintelor) în Uniunea Europeană. O soluție pentru prevenirea deșeurilor alimentare și îmbogățirea solului nostru ar putea fi colectarea resturilor alimentare și a deșeurilor organice (cum ar fi coaja și gropile de fructe și legume, măcinarea de cafea, cartonul, frunzele de copac...) și transformarea lor în compost. Acest compost ar putea fi apoi folosit pentru a fertiliza solul nostru, permițându-ne să avem alimente de mai bună calitate, toate în timp ce ne „vindecăm” solul și ne reducem deșeurile. Comisia Europeană ar putea solicita țărilor să dezvolte astfel de proiecte (de exemplu, prin punerea în aplicare a unor legi).","sk":"60 až 70 % pôdy v Európe sa považuje za nezdravú a každý rok sa v Európskej únii stratí približne miliarda ton pôdy v dôsledku erózie, silného znečistenia a straty biodiverzity (v dôsledku používania pesticídov a hnojív). Riešením, ako zabrániť plytvaniu potravinami a tiež obohatiť našu pôdu, by mohlo byť zhromažďovanie zvyškov potravín a organického odpadu (ako je šupka a jamy ovocia a zeleniny, kávové mletie, lepenka, listy stromov...) a premeniť ich na kompost. Tento kompost by sa potom mohol použiť na hnojenie našej pôdy, čo nám umožní mať kvalitnejšie potraviny, a to všetko pri „liečení“ našej pôdy a znižovaní nášho odpadu. Európska komisia by mohla požiadať krajiny, aby vypracovali takéto projekty (napríklad zavedením právnych predpisov).","sl":"Med 60 in 70 % prsti v Evropi velja za nezdravo, vsako leto pa se zaradi erozije, hudega onesnaževanja in izgube biotske raznovrstnosti (zaradi uporabe pesticidov in gnojil) v Evropski uniji izgubi približno milijarda ton tal. Rešitev za preprečevanje živilskih odpadkov in obogatitev naše zemlje bi lahko bila zbiranje ostankov hrane in organskih odpadkov (kot so lupina in jame sadja in zelenjave, mletje kave, karton, drevesni listi...) in jih spremenili v kompost. Ta kompost bi lahko nato uporabili za gnojenje tal, kar bi nam omogočilo, da imamo boljšo kakovost hrane, medtem ko „zdravimo“ našo zemljo in zmanjšujemo odpadke. Evropska komisija bi lahko države pozvala k razvoju tovrstnih projektov (na primer z uvedbo zakonodaje).","sv":"Mellan 60 och 70 % av marken i Europa anses vara ohälsosam, och varje år går omkring en miljard ton mark förlorad på grund av erosion, kraftiga föroreningar och förlust av biologisk mångfald (på grund av användningen av bekämpningsmedel och gödningsmedel) i Europeiska unionen. En lösning för att förhindra matavfall och även berika vår jord kan vara att samla in matrester och organiskt avfall (t.ex. skal och gropar av frukt och grönsaker, kaffekvarnar, kartong, trädblad...) och förvandla dem till kompost. Denna kompost kan sedan användas för att gödsla vår jord, vilket gör det möjligt för oss att få bättre mat av hög kvalitet, samtidigt som vi ”läkar” vår jord och minskar vårt avfall. Europeiska kommissionen skulle kunna uppmana länderna att utveckla sådana projekt (t.ex. genom att införa lagar)."}},"title":{"en":"Every country develops projects to recycle and reuse waste ","machine_translations":{"bg":"Всяка страна разработва проекти за рециклиране и повторно използване на отпадъците","cs":"Každá země vyvíjí projekty na recyklaci a opětovné využití odpadu","da":"Hvert land udvikler projekter til genanvendelse og genbrug af affald","de":"Jedes Land entwickelt Projekte zur Verwertung und Wiederverwendung von Abfällen","el":"Κάθε χώρα αναπτύσσει έργα για την ανακύκλωση και την επαναχρησιμοποίηση των αποβλήτων","es":"Cada país desarrolla proyectos para reciclar y reutilizar residuos","et":"Iga riik töötab välja projekte jäätmete ringlussevõtuks ja taaskasutamiseks","fi":"Jokainen maa kehittää hankkeita jätteen kierrättämiseksi ja uudelleenkäyttämiseksi","fr":"Chaque pays développe des projets de recyclage et de réutilisation des déchets","ga":"Forbraíonn gach tír tionscadail chun dramhaíl a athchúrsáil agus a athúsáid","hr":"Svaka zemlja razvija projekte za recikliranje i ponovnu uporabu otpada","hu":"Minden ország fejleszti a hulladék újrahasznosítására és újrafelhasználására irányuló projekteket","it":"Ogni paese sviluppa progetti per riciclare e riutilizzare i rifiuti","lt":"Kiekviena šalis rengia atliekų perdirbimo ir pakartotinio naudojimo projektus","lv":"Katra valsts izstrādā projektus atkritumu pārstrādei un atkārtotai izmantošanai","mt":"Kull pajjiż jiżviluppa proġetti għar-riċiklaġġ u l-użu mill-ġdid tal-iskart","nl":"Elk land ontwikkelt projecten om afval te recyclen en te hergebruiken","pl":"Każdy kraj opracowuje projekty recyklingu i ponownego wykorzystania odpadów","pt":"Cada país desenvolve projetos para reciclar e reutilizar resíduos","ro":"Fiecare țară dezvoltă proiecte de reciclare și reutilizare a deșeurilor","sk":"Každá krajina pripravuje projekty na recykláciu a opätovné použitie odpadu","sl":"Vsaka država razvija projekte za recikliranje in ponovno uporabo odpadkov","sv":"Varje land utvecklar projekt för återvinning och återanvändning av avfall"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×