Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 5086d6a2725949a58b75afb553d15681799c1966e273bd2246345f0106892a43

Source: {"body":{"de":"Geschlechtergleichstellung im Kontext der Klimakrise anerkennen und konkrete Maßnahmen setzen!\n\nDie Klimakrise betrifft uns alle – aber nicht alle gleich hart. Frauen leiden unter den Auswirkungen der Klimakrise überproportional stärker als Männer, ganz besonders im globalen Süden. Diese Ungleichheiten sind auf soziale Geschlechts- und Rollenzuschreibungen zurückzuführen. So sterben Frauen bei Katastrophen bis zu 14mal häufiger, können seltener vor Krisen fliehen, sind eher von körperlicher und sexualisierter Gewalt, Zwangsprostitution, Menschenhandel und Ausbeutung betroffen und durch traditionelle Rollenverteilungen sowie biologische Unterschiede höheren Gesundheitsrisiken ausgesetzt als Männer.\n\nGleichzeitig leben Frauen meist umweltschonender als Männer. EU-Studien zeigen: Frauen fahren weniger Auto, essen weniger Fleisch, verbrauchen bis zu 22% weniger Energie. Somit tragen Frauen viel weniger zur Klimakrise bei als Männer, spüren die Folgen aber umso stärker. Und während Frauen weltweit den zivilgesellschaftlichen Kampf für gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction anführen, sind sie am politischen Verhandlungstisch zur Eindämmung der Klimakrise nach wie vor unterrepräsentiert.\n\nWenn im Rahmen der Zukunftskonferenz EU-Schwerpunkte und Projekte zum Klimaschutz erarbeitet werden, müssen Klima und Geschlecht deshalb ausnahmslos gemeinsam gedacht, sämtliche Maßnahmen auf ihre Geschlechtergerechtigkeit geprüft und Frauen in alle Verhandlungs-, Entscheidungs- und Umsetzungsprozesse eingebunden werden!","machine_translations":{"bg":"Признаване на равенството между половете в контекста на климатичната криза и определяне на конкретни мерки! Климатичната криза засяга всички нас, но не и еднакво тежка. Жените страдат непропорционално от последиците от климатичната криза, отколкото мъжете, особено в южната част на света. Тези неравенства се дължат на социалния пол и характеристиките на ролите. Жените умират до 14 пъти по-често при бедствия, по-малко е вероятно да избягат от кризи, по-вероятно е да бъдат засегнати от физическо и сексуално насилие, принудителна проституция, трафик и експлоатация и са изложени на по-високи рискове за здравето от мъжете от традиционното разпределение на ролите и биологичните различия. В същото време жените обикновено живеят по-екологично от мъжете. Проучванията на ЕС показват: Жените карат по-малко коли, ядат по-малко месо, консумират до 22 % по-малко енергия. По този начин жените допринасят много по-малко за климатичната криза, отколкото мъжете, но усещат последствията още повече. И докато жените по света водят борбата на гражданското общество за борба: те все още са недостатъчно представени на масата за политически преговори, за да ограничат климатичната криза. Ако приоритетите на ЕС и проектите за опазване на климата бъдат разработени на бъдещата конференция, климатът и равенството между половете трябва да се разглеждат заедно без изключение, всички мерки за равенство между половете трябва да бъдат разгледани и жените трябва да участват във всички процеси на преговори, вземане на решения и изпълнение!","cs":"Uznat rovnost žen a mužů v souvislosti s klimatickou krizí a stanovit konkrétní opatření! Klimatická krize postihuje nás všechny – ale ne všechny stejně. Dopady klimatické krize trpí ženy neúměrně než muži, zejména na světovém jihu. Tyto nerovnosti jsou způsobeny sociálním pohlavím a atributy rolí. Ženy umírají až 14krát častěji při katastrofách, jsou méně pravděpodobné, že utíkají před krizemi, jsou častěji postiženy fyzickým a sexualizovaným násilím, nucenou prostitucí, obchodováním s lidmi a vykořisťováním a jsou vystaveny vyšším zdravotním rizikům než muži tradičním rozdělením rolí a biologickými rozdíly. Zároveň ženy obvykle žijí šetrnější k životnímu prostředí než muži. Studie EU ukazují: Ženy řídí méně aut, jedí méně masa, spotřebují až o 22 % méně energie. Ženy tak přispívají k klimatické krizi mnohem méně než muži, ale důsledky pociťují o to více. A zatímco ženy po celém světě vedou boj občanské společnosti o gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction, jsou stále nedostatečně zastoupeny u politického vyjednávacího stolu, aby zabránily klimatické krizi. Pokud se na budoucí konferenci rozvíjejí priority EU a projekty na ochranu klimatu, je proto třeba bez výjimky promyslet klima a rovnost žen a mužů, musí být posouzena všechna opatření pro rovnost žen a mužů a ženy musí být zapojeny do všech jednání, rozhodovacích a prováděcích procesů!","da":"Anerkende ligestilling mellem kønnene i forbindelse med klimakrisen og fastsætte konkrete foranstaltninger! Klimakrisen påvirker os alle — men ikke alle lige hårdt. Kvinder lider uforholdsmæssigt under virkningerne af klimakrisen end mænd, især i det globale syd. Disse uligheder skyldes sociale køns- og rolleegenskaber. Kvinder dør op til 14 gange oftere i katastrofer, er mindre tilbøjelige til at flygte fra kriser, er mere tilbøjelige til at blive påvirket af fysisk og seksualiseret vold, tvungen prostitution, menneskehandel og udnyttelse og er udsat for højere sundhedsrisici end mænd på grund af traditionelle rollefordelinger og biologiske forskelle. Samtidig lever kvinder som regel mere miljøvenlige end mænd. EU-undersøgelser viser: Kvinder kører mindre bil, spiser mindre kød, forbruger op til 22 % mindre energi. Således bidrager kvinder meget mindre til klimakrisen end mænd, men føler konsekvenserne endnu mere. Og mens kvinder verden over står i spidsen for civilsamfundets kamp for gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction er de stadig underrepræsenteret ved det politiske forhandlingsbord for at bremse klimakrisen. Hvis EU's prioriteter og klimabeskyttelsesprojekter udvikles på den fremtidige konference, skal klima og køn derfor tænkes sammen uden undtagelse, alle foranstaltninger skal undersøges med henblik på ligestilling, og kvinder skal inddrages i alle forhandlings-, beslutnings- og gennemførelsesprocesser!","el":"Αναγνώριση της ισότητας των φύλων στο πλαίσιο της κλιματικής κρίσης και καθορισμός συγκεκριμένων μέτρων! Η κλιματική κρίση μας επηρεάζει όλους — αλλά όχι όλοι εξίσου σκληρά. Οι γυναίκες υποφέρουν δυσανάλογα από τις επιπτώσεις της κλιματικής κρίσης σε σχέση με τους άνδρες, ιδίως στον παγκόσμιο νότο. Οι ανισότητες αυτές οφείλονται στα κοινωνικά χαρακτηριστικά φύλου και ρόλων. Οι γυναίκες πεθαίνουν έως και 14 φορές συχνότερα σε καταστροφές, είναι λιγότερο πιθανό να ξεφύγουν από κρίσεις, είναι πιο πιθανό να επηρεαστούν από σωματική και σεξουαλική βία, αναγκαστική πορνεία, εμπορία και εκμετάλλευση, και εκτίθενται σε υψηλότερους κινδύνους για την υγεία από τους άνδρες από την παραδοσιακή κατανομή ρόλων και τις βιολογικές διαφορές. Ταυτόχρονα, οι γυναίκες ζουν συνήθως πιο φιλικές προς το περιβάλλον από τους άνδρες. Μελέτες της ΕΕ δείχνουν: Οι γυναίκες οδηγούν λιγότερο αυτοκίνητο, τρώνε λιγότερο κρέας, καταναλώνουν έως και 22 % λιγότερη ενέργεια. Έτσι, οι γυναίκες συμβάλλουν πολύ λιγότερο στην κλιματική κρίση από τους άνδρες, αλλά αισθάνονται τις συνέπειες ακόμη περισσότερο. Και ενώ οι γυναίκες σε όλο τον κόσμο ηγούνται του αγώνα της κοινωνίας των πολιτών για το gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction εξακολουθούν να υποεκπροσωπούνται στο τραπέζι των πολιτικών διαπραγματεύσεων για τον περιορισμό της κλιματικής κρίσης. Εάν οι προτεραιότητες της ΕΕ και τα σχέδια για την προστασία του κλίματος αναπτυχθούν στη μελλοντική διάσκεψη, το κλίμα και το φύλο πρέπει επομένως να εξεταστούν από κοινού χωρίς εξαιρέσεις, όλα τα μέτρα πρέπει να εξεταστούν για την ισότητα των φύλων και οι γυναίκες πρέπει να συμμετέχουν σε όλες τις διαδικασίες διαπραγμάτευσης, λήψης αποφάσεων και εφαρμογής!","en":"Recognise gender equality in the context of the climate crisis and set concrete measures! The climate crisis affects us all — but not all equally hard. Women suffer disproportionately from the effects of the climate crisis than men, especially in the global south. These inequalities are due to social gender and role attributes. Women die up to 14 times more often in disasters, are less likely to flee from crises, are more likely to be affected by physical and sexualised violence, forced prostitution, trafficking and exploitation, and are exposed to higher health risks than men by traditional role distributions and biological differences. At the same time, women usually live more environmentally friendly than men. EU studies show: Women drive less car, eat less meat, consume up to 22 % less energy. Thus, women contribute much less to the climate crisis than men, but feel the consequences all the more. And while women worldwide lead the civil society struggle for gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction they are still underrepresented at the political negotiating table to curb the climate crisis. If EU priorities and climate protection projects are developed at the Future Conference, climate and gender must therefore be thought together without exception, all measures must be examined for gender equality, and women must be involved in all negotiation, decision-making and implementation processes!","es":"¡Reconocer la igualdad de género en el contexto de la crisis climática y establecer medidas concretas! La crisis climática nos afecta a todos, pero no a todos igual de duros. Las mujeres sufren desproporcionadamente los efectos de la crisis climática que los hombres, especialmente en el sur global. Estas desigualdades se deben a los atributos sociales de género y rol. Las mujeres mueren hasta 14 veces más a menudo en desastres, tienen menos probabilidades de huir de las crisis, tienen más probabilidades de verse afectadas por la violencia física y sexual, la prostitución forzada, la trata y la explotación, y están expuestas a mayores riesgos para la salud que los hombres por las distribuciones de roles tradicionales y las diferencias biológicas. Al mismo tiempo, las mujeres suelen vivir más respetuosas con el medio ambiente que los hombres. Los estudios de la UE muestran: Las mujeres conducen menos automóviles, comen menos carne, consumen hasta un 22 % menos de energía. Por lo tanto, las mujeres contribuyen mucho menos a la crisis climática que los hombres, pero sienten las consecuencias aún más. Y mientras que las mujeres en todo el mundo lideran la lucha de la sociedad civil por: Aún están infrarrepresentadas en la mesa de negociaciones políticas para frenar la crisis climática. Si las prioridades de la UE y los proyectos de protección del clima se desarrollan en la Conferencia del Futuro, por lo tanto, el clima y el género deben ser considerados juntos sin excepción, todas las medidas deben ser examinadas para la igualdad de género, y las mujeres deben participar en todos los procesos de negociación, toma de decisiones y aplicación.","et":"Tunnustada soolist võrdõiguslikkust kliimakriisi kontekstis ja kehtestada konkreetsed meetmed! Kliimakriis mõjutab meid kõiki, kuid mitte kõiki võrdselt. Naised kannatavad kliimakriisi tagajärgede tõttu ebaproportsionaalselt kui mehed, eriti ülemaailmses lõunas. See ebavõrdsus tuleneb sotsiaalsest soost ja rolliomadustest. Naised surevad katastroofides kuni 14 korda sagedamini, nad põgenevad kriiside eest, neid mõjutavad tõenäolisemalt füüsiline ja seksualiseeritud vägivald, sunniviisiline prostitutsioon, inimkaubandus ja ekspluateerimine ning traditsiooniliste rollijaotuste ja bioloogiliste erinevuste tõttu puutuvad nad kokku suuremate terviseriskidega kui mehed. Samal ajal elavad naised tavaliselt keskkonnasõbralikumalt kui mehed. ELi uuringud näitavad: Naised sõidavad vähem autot, söövad vähem liha, tarbivad kuni 22 % vähem energiat. Seega annavad naised kliimakriisile palju vähem panuse kui mehed, kuid tunnevad selle tagajärgi veelgi enam. Ja kuigi naised kogu maailmas juhivad kodanikuühiskonna võitlust gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction eest, on nad endiselt alaesindatud poliitilistel läbirääkimistel kliimakriisi ohjeldamiseks. Kui tulevasel konverentsil töötatakse välja ELi prioriteedid ja kliimakaitseprojektid, tuleb kliimat ja soolist võrdõiguslikkust käsitleda eranditult koos, tuleb uurida kõiki soolise võrdõiguslikkuse meetmeid ning naisi tuleb kaasata kõikidesse läbirääkimistesse, otsuste tegemisse ja rakendamisprotsessidesse.","fi":"Tunnustetaan sukupuolten tasa-arvo ilmastokriisin yhteydessä ja toteutetaan konkreettisia toimenpiteitä! Ilmastokriisi koskettaa meitä kaikkia, mutta ei yhtä kovaa. Naiset kärsivät ilmastokriisin vaikutuksista suhteettoman paljon kuin miehet, erityisesti etelässä. Eriarvoisuus johtuu sosiaalisesta sukupuolesta ja rooliominaisuuksista. Naiset kuolevat jopa 14 kertaa useammin katastrofeissa, pakenevat vähemmän kriiseistä, kärsivät todennäköisemmin fyysisestä ja seksuaalisesta väkivallasta, pakkoprostituutiosta, ihmiskaupasta ja hyväksikäytöstä ja altistuvat miehiä suuremmille terveysriskeille perinteisten roolien jakautumisen ja biologisten erojen vuoksi. Samaan aikaan naiset elävät yleensä enemmän ympäristöystävällisiä kuin miehet. EU:n tutkimukset osoittavat: Naiset ajavat vähemmän autoa, syövät vähemmän lihaa, kuluttavat jopa 22 % vähemmän energiaa. Näin ollen naiset osallistuvat ilmastokriisiin paljon vähemmän kuin miehet, mutta tuntevat seuraukset sitäkin enemmän. Ja vaikka naiset maailmanlaajuisesti johtavat kansalaisyhteiskunnan taistelua gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction he ovat edelleen aliedustettuina poliittisessa neuvottelupöydässä ilmastokriisin hillitsemiseksi. Jos EU:n painopisteitä ja ilmastonsuojeluhankkeita kehitetään tulevassa konferenssissa, ilmastoa ja sukupuolinäkökulmaa on harkittava poikkeuksetta, kaikkia sukupuolten tasa-arvoa koskevia toimenpiteitä on tarkasteltava ja naiset on otettava mukaan kaikkiin neuvottelu-, päätöksenteko- ja täytäntöönpanoprosesseihin!","fr":"Reconnaître l’égalité entre les hommes et les femmes dans le contexte de la crise climatique et adopter des mesures concrètes! La crise climatique nous concerne tous — mais pas tous de la même manière. Les femmes souffrent de l’impact de la crise climatique de manière disproportionnée par rapport aux hommes, en particulier dans le sud du monde. Ces inégalités sont dues à des attributions sociales de genre et de rôle. Ainsi, en cas de catastrophe, les femmes meurent jusqu’à 14 fois plus souvent, sont moins susceptibles de fuir les crises, sont plus exposées à la violence physique et sexiste, à la prostitution forcée, à la traite des êtres humains et à l’exploitation, et sont exposées à des risques sanitaires plus élevés que les hommes en raison de la répartition traditionnelle des rôles et des différences biologiques. Dans le même temps, les femmes vivent généralement plus respectueuses de l’environnement que les hommes. Les études de l’UE montrent: Les femmes roulent moins de voiture, mangent moins de viande, consomment jusqu’à 22 % moins d’énergie. Ainsi, les femmes contribuent beaucoup moins à la crise climatique que les hommes, mais les conséquences sont d’autant plus fortes. Tandis que les femmes sont à l’avant-garde de la lutte de la société civile pour gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction dans le monde entier, elles restent sous-représentées à la table des négociations politiques visant à atténuer la crise climatique. Dès lors que les priorités et les projets de l’UE en matière de lutte contre le changement climatique seront élaborés dans le cadre de la conférence de demain, le climat et le genre doivent être envisagés de concert, toutes les mesures doivent être évaluées pour l’égalité entre les hommes et les femmes et les femmes doivent être associées à tous les processus de négociation, de prise de décision et de mise en œuvre!","ga":"An comhionannas inscne a aithint i gcomhthéacs na géarchéime aeráide agus bearta nithiúla a leagan síos! Tá tionchar ag an ngéarchéim aeráide orainn go léir — ach ní bhíonn sé chomh crua céanna. Tá mná thíos go díréireach le héifeachtaí na géarchéime aeráide ná le fir, go háirithe i ndeisceart an domhain. Is iad inscne shóisialta agus tréithe róil sóisialta is cúis leis na neamhionannais sin. Faigheann mná bás suas le 14 uair níos minice i dtubaistí, is lú an seans go dtitfidh siad ó ghéarchéimeanna, is mó an seans go ndéanfaidh foréigean fisiciúil agus gnéasach, striapachas éigeantais, gáinneáil agus dúshaothrú difear dóibh, agus bíonn rioscaí sláinte níos airde ag fir ná mar a bhíonn ag fir trí dháileadh traidisiúnta róil agus difríochtaí bitheolaíocha. Ag an am céanna, de ghnáth bíonn mná níos neamhdhíobhálaí don chomhshaol ná fir. Léiríonn staidéir an AE: Tiomáinteann mná níos lú gluaisteán, itheann siad níos lú feola, itheann siad suas le 22 % níos lú fuinnimh. Dá bhrí sin, is lú i bhfad a rannchuidíonn mná leis an ngéarchéim aeráide ná le fir, ach braitheann siad níos mó ar na hiarmhairtí. Agus cé go bhfuil mná ar fud an domhain i gceannas ar streachailt na sochaí sibhialta ar son gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction tá siad fós faoi ghannionadaíocht ag an mbord caibidlíochta polaitiúil chun srian a chur leis an ngéarchéim aeráide. Má dhéantar tosaíochtaí an Aontais agus tionscadail cosanta aeráide a fhorbairt ag an gComhdháil a bheidh ann amach anseo, ní mór, dá bhrí sin, machnamh a dhéanamh ar an aeráid agus ar inscne le chéile gan eisceacht, ní mór gach beart a scrúdú le haghaidh comhionannas inscne, agus ní mór do mhná a bheith rannpháirteach i ngach próiseas caibidlíochta, cinnteoireachta agus cur chun feidhme!","hr":"Prepoznajte rodnu ravnopravnost u kontekstu klimatske krize i odredite konkretne mjere! Klimatska kriza pogađa sve nas, ali ne i sve jednako teške. Žene nesrazmjerno pate od posljedica klimatske krize nego muškarci, posebno na globalnom jugu. Te su nejednakosti posljedica društvenog roda i atributa uloga. Žene umiru i do 14 puta češće u katastrofama, manje je vjerojatno da će bježati od kriza, vjerojatnije je da će biti pogođene fizičkim i seksualiziranim nasiljem, prisilnom prostitucijom, trgovinom ljudima i iskorištavanjem te su izložene većim zdravstvenim rizicima od muškaraca zbog tradicionalnih podjela uloga i bioloških razlika. U isto vrijeme, žene obično žive ekološki prihvatljivije od muškaraca. Studije EU-a pokazuju: Žene voze manje automobila, jedu manje mesa, troše i do 22 % manje energije. Dakle, žene znatno manje doprinose klimatskoj krizi nego muškarci, ali još više osjećaju posljedice. I dok žene diljem svijeta vode borbu civilnog društva za gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction i dalje su nedovoljno zastupljene za političkim pregovaračkim stolom kako bi se suzbila klimatska kriza. Ako se prioriteti EU-a i projekti zaštite klime razviju na budućoj konferenciji, potrebno je stoga bez iznimke zajednički razmišljati o klimi i rodu, sve mjere moraju se ispitati u pogledu rodne ravnopravnosti, a žene moraju biti uključene u sve postupke pregovora, donošenja odluka i provedbe!","hu":"Ismerjék el a nemek közötti egyenlőséget az éghajlati válsággal összefüggésben, és határozzanak meg konkrét intézkedéseket! Az éghajlati válság mindannyiunkat érint – de nem egyformán nehéz. A nők aránytalanul szenvednek az éghajlati válság hatásaitól, mint a férfiak, különösen a világ déli részén. Ezek az egyenlőtlenségek a társadalmi nemi és szerepbeli attribútumoknak tulajdoníthatók. A nők akár 14-szer gyakrabban halnak meg katasztrófákban, kisebb valószínűséggel menekülnek válságok elől, nagyobb valószínűséggel érintik őket a fizikai és szexuális erőszak, a kényszerprostitúció, az emberkereskedelem és a kizsákmányolás, és nagyobb egészségügyi kockázatnak vannak kitéve, mint a férfiak a hagyományos szereposztás és a biológiai különbségek miatt. Ugyanakkor a nők általában környezetbarátabbak, mint a férfiak. Az uniós tanulmányok azt mutatják, hogy: A nők kevesebb autót vezetnek, kevesebb húst esznek, 22%-kal kevesebb energiát fogyasztanak. Így a nők sokkal kevésbé járulnak hozzá az éghajlati válsághoz, mint a férfiak, de annál inkább érzik a következményeket. És miközben a nők világszerte vezető szerepet töltenek be a civil társadalomért folytatott harcban: továbbra is alulreprezentáltak a politikai tárgyalóasztalnál az éghajlati válság megfékezése érdekében. Ha a jövőbeli konferencián uniós prioritásokat és éghajlatvédelmi projekteket dolgoznak ki, az éghajlatot és a nemek közötti egyenlőséget ezért kivétel nélkül együtt kell vizsgálni, minden intézkedést meg kell vizsgálni a nemek közötti egyenlőségre vonatkozóan, és a nőket be kell vonni valamennyi tárgyalási, döntéshozatali és végrehajtási folyamatba.","it":"Riconoscere la parità di genere nel contesto della crisi climatica e stabilire misure concrete! La crisi climatica colpisce tutti noi, ma non tutti altrettanto difficili. Le donne soffrono in modo sproporzionato degli effetti della crisi climatica rispetto agli uomini, soprattutto nel sud del mondo. Queste disuguaglianze sono dovute al genere sociale e agli attributi di ruolo. Le donne muoiono fino a 14 volte più spesso nei disastri, hanno meno probabilità di fuggire dalle crisi, hanno maggiori probabilità di essere colpite dalla violenza fisica e sessuale, dalla prostituzione forzata, dal traffico e dallo sfruttamento e sono esposte a rischi per la salute più elevati rispetto agli uomini da distribuzioni di ruolo tradizionali e differenze biologiche. Allo stesso tempo, le donne di solito vivono più rispettose dell'ambiente rispetto agli uomini. Gli studi dell'UE mostrano: Le donne guidano meno auto, mangiano meno carne, consumano fino al 22 % in meno di energia. Così, le donne contribuiscono molto meno alla crisi climatica rispetto agli uomini, ma ne sentono ancora di più le conseguenze. E mentre le donne in tutto il mondo guidano la lotta per la società civile: sono ancora sottorappresentate al tavolo dei negoziati politici per frenare la crisi climatica. Se le priorità dell'UE e i progetti di protezione del clima saranno sviluppati in occasione della futura conferenza, il clima e il genere devono quindi essere pensati insieme senza eccezioni, tutte le misure devono essere esaminate per la parità di genere e le donne devono essere coinvolte in tutti i processi negoziali, decisionali e di attuazione!","lt":"Pripažinti lyčių lygybę klimato krizės sąlygomis ir nustatyti konkrečias priemones! Klimato krizė daro poveikį mums visiems, bet ne visiems vienodai sunku. Moterys neproporcingai kenčia nuo klimato krizės padarinių nei vyrai, ypač pasaulio pietuose. Ši nelygybė atsiranda dėl socialinių lyčių ir vaidmenų savybių. Moterys miršta iki 14 kartų dažniau nuo nelaimių, yra mažiau linkusios bėgti nuo krizių, yra labiau linkusios patirti fizinį ir seksualinį smurtą, priverstinę prostituciją, prekybą žmonėmis ir išnaudojimą, be to, moterys patiria didesnę riziką sveikatai nei vyrai dėl tradicinių vaidmenų pasiskirstymo ir biologinių skirtumų. Tuo pačiu metu moterys paprastai gyvena ekologiškiau nei vyrai. ES tyrimai rodo, kad: Moterys vairuoja mažiau automobilių, valgo mažiau mėsos, suvartoja iki 22 % mažiau energijos. Taigi moterys prie klimato krizės prisideda kur kas mažiau nei vyrai, tačiau jų pasekmes jaučia dar labiau. Ir nors moterys visame pasaulyje pirmauja pilietinės visuomenės kovoje už gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction joms vis dar nepakankamai atstovaujama prie politinių derybų stalo, siekiant pažaboti klimato krizę. Jei ES prioritetai ir klimato apsaugos projektai bus parengti būsimoje konferencijoje, klimatas ir lytis turi būti svarstomi kartu be išimties, turi būti išnagrinėtos visos lyčių lygybės priemonės, o moterys turi būti įtrauktos į visus derybų, sprendimų priėmimo ir įgyvendinimo procesus!","lv":"Atzīt dzimumu līdztiesību klimata krīzes kontekstā un noteikt konkrētus pasākumus! Klimata krīze ietekmē mūs visus, bet ne visus vienlīdz smagi. Sievietes no klimata krīzes ietekmes cieš neproporcionāli nekā vīrieši, jo īpaši pasaules dienvidos. Šī nevienlīdzība ir saistīta ar sociālo dzimumu un lomu atribūtiem. Katastrofās sievietes mirst līdz pat 14 reizēm biežāk, viņām ir mazāka iespēja bēgt no krīzēm, viņas biežāk skar fiziska un seksualizēta vardarbība, piespiedu prostitūcija, cilvēku tirdzniecība un ekspluatācija, un tradicionālās lomas un bioloģiskās atšķirības viņas ir pakļautas lielākam veselības apdraudējumam nekā vīriešiem. Tajā pašā laikā sievietes parasti dzīvo videi draudzīgāk nekā vīrieši. ES pētījumi liecina: Sievietes brauc mazāk auto, ēd mazāk gaļas, patērē līdz pat 22 % mazāk enerģijas. Tādējādi sievietes klimata krīzē sniedz daudz mazāku ieguldījumu nekā vīrieši, bet vēl jo vairāk izjūt sekas. Un, lai gan sievietes visā pasaulē vada pilsoniskās sabiedrības cīņu par gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction viņas joprojām ir nepietiekami pārstāvētas pie politisko sarunu galda, lai ierobežotu klimata krīzi. Ja ES prioritātes un klimata aizsardzības projekti tiks izstrādāti nākamajā konferencē, klimats un dzimums ir jāskata kopā bez izņēmuma, ir jāizskata visi dzimumu līdztiesības pasākumi, un sievietes ir jāiesaista visos sarunu, lēmumu pieņemšanas un īstenošanas procesos!","mt":"Nirrikonoxxu l-ugwaljanza bejn is-sessi fil-kuntest tal-kriżi klimatika u nistabbilixxu miżuri konkreti! Il-kriżi klimatika taffettwana lkoll — iżda mhux kollha bl-istess mod. In-nisa jsofru b’mod sproporzjonat mill-effetti tal-kriżi klimatika mill-irġiel, speċjalment fin-Nofsinhar globali. Dawn l-inugwaljanzi huma dovuti għall-ġeneru soċjali u l-attributi tar-rwol. In-nisa jmutu sa 14-il darba aktar f’diżastri, huma inqas probabbli li jaħarbu mill-kriżijiet, huma aktar probabbli li jiġu affettwati minn vjolenza fiżika u sesswali, il-prostituzzjoni furzata, it-traffikar u l-isfruttament, u huma esposti għal riskji tas-saħħa ogħla mill-irġiel minn distribuzzjonijiet tradizzjonali tar-rwoli u differenzi bijoloġiċi. Fl-istess ħin, in-nisa normalment jgħixu aktar favur l-ambjent mill-irġiel. L-istudji tal-UE juru: In-nisa jsuqu inqas karozza, jieklu inqas laħam, jikkunsmaw sa 22 % inqas enerġija. Għalhekk, in-nisa jikkontribwixxu ħafna inqas għall-kriżi klimatika mill-irġiel, iżda jħossu l-konsegwenzi aktar u aktar. U filwaqt li n-nisa madwar id-dinja huma minn ta’ quddiem fit-taqbida tas-soċjetà ċivili: huma għadhom sottorappreżentati fil-mejda tan-negozjati politiċi biex titrażżan il-kriżi klimatika. Jekk il-prijoritajiet tal-UE u l-proġetti għall-protezzjoni tal-klima jiġu żviluppati fil-Konferenza dwar il-Futur, il-klima u l-ġeneru għandhom għalhekk jiġu kkunsidrati flimkien mingħajr eċċezzjoni, il-miżuri kollha għandhom jiġu eżaminati għall-ugwaljanza bejn is-sessi, u n-nisa għandhom jiġu involuti fil-proċessi kollha ta’ negozjar, teħid ta’ deċiżjonijiet u implimentazzjoni!","nl":"Gendergelijkheid erkennen in de context van de klimaatcrisis en concrete maatregelen nemen! De klimaatcrisis treft ons allemaal, maar niet allemaal even hard. Vrouwen lijden onevenredig onder de gevolgen van de klimaatcrisis dan mannen, vooral in het zuiden van de wereld. Deze ongelijkheden zijn te wijten aan sociale gender- en rolkenmerken. Vrouwen sterven tot 14 keer vaker bij rampen, hebben minder kans om te vluchten voor crises, hebben meer kans om te worden getroffen door fysiek en geseksualiseerd geweld, gedwongen prostitutie, mensenhandel en uitbuiting, en worden blootgesteld aan hogere gezondheidsrisico’s dan mannen door traditionele rolverdelingen en biologische verschillen. Tegelijkertijd leven vrouwen meestal milieuvriendelijker dan mannen. Uit EU-studies blijkt: Vrouwen rijden minder auto, eten minder vlees, verbruiken tot 22 % minder energie. Zo dragen vrouwen veel minder bij aan de klimaatcrisis dan mannen, maar voelen de gevolgen des te meer. En terwijl vrouwen wereldwijd de strijd van het maatschappelijk middenveld leiden voor gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction zijn ze nog steeds ondervertegenwoordigd aan de politieke onderhandelingstafel om de klimaatcrisis te beteugelen. Als tijdens de toekomstige conferentie EU-prioriteiten en klimaatbeschermingsprojecten worden ontwikkeld, moeten klimaat en gender daarom zonder uitzondering samen worden overwogen, moeten alle maatregelen voor gendergelijkheid worden onderzocht en moeten vrouwen worden betrokken bij alle onderhandelings-, besluitvormings- en uitvoeringsprocessen!","pl":"Uznanie równości płci w kontekście kryzysu klimatycznego i ustalenie konkretnych środków! Kryzys klimatyczny dotyka nas wszystkich – ale nie tak samo. Kobiety cierpią nieproporcjonalnie z powodu skutków kryzysu klimatycznego niż mężczyźni, zwłaszcza na globalnym południu. Nierówności te wynikają z płci społecznej i atrybutów roli. Kobiety umierają nawet 14 razy częściej w katastrofach, rzadziej uciekają przed kryzysami, są bardziej narażone na przemoc fizyczną i seksualną, przymusową prostytucję, handel ludźmi i wyzysk oraz są narażone na większe zagrożenia dla zdrowia niż mężczyźni ze względu na tradycyjne podziały ról i różnice biologiczne. Jednocześnie kobiety zazwyczaj żyją bardziej przyjazne dla środowiska niż mężczyźni. Badania UE pokazują: Kobiety jeżdżą mniej samochodów, jedzą mniej mięsa, zużywają do 22 % mniej energii. W związku z tym kobiety przyczyniają się znacznie mniej do kryzysu klimatycznego niż mężczyźni, ale tym bardziej odczuwają konsekwencje. Podczas gdy kobiety na całym świecie prowadzą walkę społeczeństwa obywatelskiego o gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction są nadal niedostatecznie reprezentowane przy politycznym stole negocjacyjnym w celu ograniczenia kryzysu klimatycznego. Jeżeli podczas przyszłej konferencji opracowywane są priorytety UE i projekty w zakresie ochrony klimatu, należy zatem bez wyjątku zastanowić się nad klimatem i płcią, należy przeanalizować wszystkie środki na rzecz równouprawnienia płci, a kobiety muszą być zaangażowane we wszystkie procesy negocjacyjne, decyzyjne i wykonawcze!","pt":"Reconhecer a igualdade de género no contexto da crise climática e definir medidas concretas! A crise climática afeta a todos nós — mas nem todos igualmente difíceis. As raparigas sofrem desproporcionalmente com os efeitos da crise climática do que os homens, especialmente no sul global. Essas desigualdades são devidas a atributos sociais de gênero e papel. As raparigas morrem até 14 vezes mais frequentemente em desastres, são menos propensas a fugir de crises, são mais propensas a ser afetadas por violência física e sexualizada, prostituição forçada, tráfico e exploração e estão expostas a riscos de saúde mais elevados do que os homens por distribuições de papéis tradicionais e diferenças biológicas. Ao mesmo tempo, as raparigas geralmente vivem mais ecologicamente corretas do que os homens. Estudos da UE mostram: As raparigas dirigem menos carro, comem menos carne, consomem até 22 % menos energia. Assim, as raparigas contribuem muito menos para a crise climática do que os homens, mas sentem ainda mais as consequências. E enquanto as raparigas em todo o mundo lideram a luta da sociedade civil pelo gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction elas ainda estão sub-representadas na mesa de negociações políticas para conter a crise climática. Se as prioridades da UE e os projetos de proteção do clima forem desenvolvidos na Conferência do Futuro, o clima e o género devem, por conseguinte, ser ponderados em conjunto, sem exceção, todas as medidas devem ser examinadas em prol da igualdade de género, e as mulheres devem participar em todos os processos de negociação, tomada de decisão e execução!","ro":"Recunoaște egalitatea de gen în contextul crizei climatice și stabilește măsuri concrete! Criza climatică ne afectează pe toți – dar nu toate la fel de greu. Femeile suferă în mod disproporționat din cauza efectelor crizei climatice decât bărbații, în special în sudul lumii. Aceste inegalități se datorează caracteristicilor sociale de gen și rol. Femeile mor de până la 14 ori mai des în caz de dezastre, sunt mai puțin susceptibile de a fugi de crize, sunt mai susceptibile de a fi afectate de violența fizică și sexualizată, prostituția forțată, traficul și exploatarea și sunt expuse unor riscuri mai mari pentru sănătate decât bărbații din cauza distribuțiilor tradiționale de roluri și a diferențelor biologice. În același timp, femeile trăiesc, de obicei, mai ecologice decât bărbații. Studiile UE arată: Femeile conduc mai putina masina, mananca mai putina carne, consuma cu pana la 22 % mai putina energie. Astfel, femeile contribuie mult mai puțin la criza climatică decât bărbații, dar simt consecințele cu atât mai mult. Și, în timp ce femeile din întreaga lume conduc lupta societății civile pentru gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction ele sunt încă subreprezentate la masa negocierilor politice pentru a reduce criza climatică. Dacă prioritățile UE și proiectele de protecție a climei sunt elaborate în cadrul Conferinței privind viitorul, clima și genul trebuie, prin urmare, să fie luate împreună fără excepție, toate măsurile trebuie examinate pentru egalitatea de gen, iar femeile trebuie să fie implicate în toate procesele de negociere, de luare a deciziilor și de punere în aplicare!","sk":"Uznať rodovú rovnosť v kontexte klimatickej krízy a stanoviť konkrétne opatrenia! Klimatická kríza postihuje nás všetkých – ale nie všetky rovnako ťažké. Ženy trpia neúmerne dôsledkami klimatickej krízy ako muži, najmä na globálnom juhu. Tieto nerovnosti sú spôsobené sociálnym rodom a atribútmi rolí. Ženy zomierajú až 14-krát častejšie pri katastrofách, sú menej pravdepodobné, že utekajú pred krízami, sú častejšie postihnuté fyzickým a sexualizovaným násilím, nútenou prostitúciou, obchodovaním s ľuďmi a vykorisťovaním a sú vystavené vyšším zdravotným rizikám ako muži v dôsledku rozdelenia tradičných úloh a biologických rozdielov. Zároveň ženy zvyčajne žijú šetrnejšie k životnému prostrediu ako muži. Štúdie EÚ ukazujú: Ženy jazdia menej auta, jedia menej mäsa, spotrebujú až o 22 % menej energie. Ženy tak prispievajú k klimatickej kríze oveľa menej ako muži, ale o to viac pociťujú dôsledky. A zatiaľ čo ženy na celom svete vedú boj občianskej spoločnosti za gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction sú stále nedostatočne zastúpené v politickom rokovacom stole s cieľom obmedziť klimatickú krízu. Ak sa na konferencii o budúcnosti vypracujú priority EÚ a projekty v oblasti ochrany klímy, treba bez výnimky uvažovať o klíme a rodovej rovnosti, musia sa preskúmať všetky opatrenia zamerané na rodovú rovnosť a ženy musia byť zapojené do všetkých rokovaní, rozhodovacích a implementačných procesov!","sl":"Priznati enakost spolov v okviru podnebne krize in določiti konkretne ukrepe! Podnebna kriza vpliva na vse nas – vendar ne vse enako težko. Ženske nesorazmerno trpijo zaradi posledic podnebne krize kot moški, zlasti na svetovnem jugu. Te neenakosti so posledica družbenega spola in značilnosti vlog. Ženske umrejo do 14-krat pogosteje v nesrečah, manj verjetno je, da bodo pobegnile pred krizami, bolj verjetno je, da jih bo prizadelo fizično in spolno nasilje, prisilna prostitucija, trgovina z ljudmi in izkoriščanje, ter so zaradi tradicionalne porazdelitve vlog in bioloških razlik izpostavljene večjemu tveganju za zdravje kot moški. Hkrati ženske običajno živijo bolj okolju prijazno kot moški. Študije EU kažejo: Ženske vozijo manj avtomobilov, jedo manj mesa, porabijo do 22 % manj energije. Tako ženske veliko manj prispevajo k podnebni krizi kot moški, vendar še bolj čutijo posledice. Medtem ko ženske po vsem svetu vodijo boj civilne družbe za gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction so še vedno premalo zastopane na politični pogajalski mizi za zajezitev podnebne krize. Če se bodo na prihodnji konferenci oblikovale prednostne naloge EU in projekti za varstvo podnebja, je treba podnebje in enakost spolov obravnavati skupaj brez izjeme, preučiti je treba vse ukrepe za enakost spolov, ženske pa morajo biti vključene v vse postopke pogajanj, odločanja in izvajanja.","sv":"Erkänna jämställdhet i samband med klimatkrisen och vidta konkreta åtgärder! Klimatkrisen påverkar oss alla – men inte alla lika hårt. Kvinnor drabbas oproportionerligt mycket av klimatkrisens effekter än män, särskilt i den globala södern. Dessa ojämlikheter beror på socialt kön och rollattribut. Kvinnor dör upp till 14 gånger oftare i katastrofer, är mindre benägna att fly från kriser, är mer benägna att drabbas av fysiskt och sexualiserat våld, tvångsprostitution, människohandel och exploatering, och utsätts för högre hälsorisker än män genom traditionella rollfördelningar och biologiska skillnader. Samtidigt lever kvinnor oftast mer miljövänliga än män. EU-studier visar: Kvinnor kör mindre bil, äter mindre kött, förbrukar upp till 22 % mindre energi. Således bidrar kvinnor mycket mindre till klimatkrisen än män, men känner konsekvenserna ännu mer. Och medan kvinnor världen över leder det civila samhällets kamp för gid://decidim-dife/Decidim::Hashtag/10825/ClimateAction är de fortfarande underrepresenterade vid det politiska förhandlingsbordet för att bromsa klimatkrisen. Om EU:s prioriteringar och klimatskyddsprojekt utvecklas vid den framtida konferensen måste klimat och jämställdhet därför ses tillsammans utan undantag, alla åtgärder måste undersökas för jämställdhet, och kvinnor måste involveras i alla förhandlingar, beslutsfattande och genomförandeprocesser!"}},"title":{"de":"Die Grünen Frauen* Österreich fordern: Geschlechtergerechtigkeit im Klimaschutz","machine_translations":{"bg":"Зелените жени* Австрия изискват: Равенство между половете в областта на опазването на климата","cs":"Zelené ženy* Rakousko požadují: Rovnost žen a mužů v oblasti ochrany klimatu","da":"De Grønne Kvinder* Østrig kræver: Ligestilling mellem kønnene inden for klimabeskyttelse","el":"Οι Πράσινες Γυναίκες* της Αυστρίας ζητούν: Ισότητα των φύλων στην προστασία του κλίματος","en":"The Green Women* Austria demand: Gender equality in climate protection","es":"Las mujeres verdes* Austria exigen: Igualdad de género en la protección del clima","et":"Rohelised naised* Austria nõuavad: Sooline võrdõiguslikkus kliimakaitses","fi":"Vihreät naiset* Itävalta vaativat: Sukupuolten tasa-arvo ilmastonsuojelussa","fr":"Les femmes vertes* Autriche demandent: L’égalité entre les hommes et les femmes dans la lutte contre le changement climatique","ga":"Éilíonn na Mná Glasa* an Ostair: Comhionannas inscne i gcosaint na haeráide","hr":"Zelene žene* Austrija zahtijevaju: Rodna ravnopravnost u zaštiti klime","hu":"A Zöld Nők* Ausztria igénye: Nemek közötti egyenlőség az éghajlatvédelemben","it":"Le donne verdi* Austria chiedono: Parità di genere nella protezione del clima","lt":"Žaliosios moterys* Austrija reikalauja: Lyčių lygybė klimato apsaugos srityje","lv":"Zaļās sievietes* Austrija pieprasa: Dzimumu līdztiesība klimata aizsardzībā","mt":"Il-Green Women* l-Awstrija titlob: L-ugwaljanza bejn is-sessi fil-protezzjoni tal-klima","nl":"De Groene Vrouwen* Oostenrijk eisen: Gendergelijkheid in klimaatbescherming","pl":"Zielone kobiety* Austria domagają się: Równość płci w ochronie klimatu","pt":"As Raparigas Verdes* Áustria exigem: Igualdade de género na proteção do clima","ro":"Femeile verzi* Austria solicită: Egalitatea de gen în domeniul protecției climei","sk":"Zelené ženy* Rakúsko požadujú: Rodová rovnosť v oblasti ochrany klímy","sl":"Zelena ženska* Avstrija zahteva: Enakost spolov pri varstvu podnebja","sv":"De gröna kvinnorna* Österrike kräver: Jämställdhet i klimatskyddet"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×