Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 9715a7feb7457b36b982b95d963ee68b373fc53e87a21c49f0cb46fe5d0b27c1

Source: {"body":{"machine_translations":{"bg":"Предлагам ландшафтът да се използва като логично, естествено единство, за да се намери устойчив баланс между човешките части и природната среда. Пейзажът, нашата физическа среда, произхождат от взаимодействието на природните процеси и човешката намеса, често в продължение на хиляди години. Заедно те създадоха настоящите европейски пейзажи: предимно културни пейзажи, тъй като има много малко пейзажи, които не са повлияни от хората. С това пейзажът е не само резултатът, но и най-големият архив на природата и културата. Можем да научим много от това. Ландшафтът е мястото, където интересите на всички ползватели на космическото пространство се обединяват, но също така и в което се срещат разнообразни и взаимосвързани екосистеми и водни системи. Следователно ландшафтът е логичното единство за постигане на устойчив баланс между човешката намеса и природната среда. Това е естественото пространствено ограничение на кръговото селско стопанство, то е и естественото единство за възстановяване на биологичното разнообразие. За да намерим този баланс, трябва да използваме поуките от миналото. Как го направиха предшествениците ни? Какво работи, какво не?","cs":"Navrhuji použít krajinu jako logickou, přirozenou jednotu k nalezení udržitelné rovnováhy mezi lidskými částmi a přírodním prostředím. Krajina, naše fyzické prostředí, vzniklo v souhvězdí přírodních procesů a lidského zásahu, často po tisíce let. Společně vytvořili současnou krajinu Evropy: převážně kulturní krajiny, protože existuje jen velmi málo krajin, které nejsou ovlivněny lidmi. Díky tomu je krajina nejen výsledkem, ale také největším archivem přírody a kultury. Z toho se můžeme hodně naučit. Krajina je místem, kde se spojují zájmy všech uživatelů vesmíru, ale také v němž se vyskytují rozmanité a propojené ekosystémy a vodní systémy. Krajina je proto logickou jednotou pro dosažení udržitelné rovnováhy mezi lidským zásahem a přírodním prostředím. Jedná se o přirozené prostorové omezení oběhového zemědělství, je to také přirozená jednota pro obnovu biologické rozmanitosti. Při hledání této rovnováhy musíme využít ponaučení z minulosti. Jak to udělali naši předchůdci? Co fungovalo, co ne?","da":"Jeg foreslår at bruge landskabet som en logisk, naturlig enhed til at finde en bæredygtig balance mellem menneskelige dele og det naturlige miljø. Landskabet, vores fysiske miljø, opstod i et samspil mellem naturlige processer og menneskelig indgriben, ofte i tusinder af år. Sammen har de skabt de nuværende landskaber i Europa: overvejende kulturelle landskaber, fordi der er meget få landskaber, der ikke er påvirket af mennesker. Med dette er landskabet ikke kun resultatet, men også det største arkiv af natur og kultur. Det kan vi lære meget af. Landskabet er det sted, hvor interesserne for alle brugere af rummet mødes, men også hvor der forekommer forskelligartede og indbyrdes forbundne økosystemer og vandsystemer. Landskabet er derfor den logiske enhed til at opnå en bæredygtig balance mellem menneskelig indgriben og det naturlige miljø. Det er den naturlige fysiske begrænsning af cirkulært landbrug, det er også den naturlige enhed til at genoprette biodiversiteten. Når vi skal finde denne balance, er vi nødt til at bruge fortidens erfaringer. Hvordan gjorde vores forgængere det? Hvad virkede, hvad der ikke gjorde?","de":"Ich schlage vor, die Landschaft als logische, natürliche Einheit zu verwenden, um ein nachhaltiges Gleichgewicht zwischen menschlichen Teilen und der natürlichen Umwelt zu finden. Die Landschaft, unsere physische Umgebung, entstand in einem Zusammenspiel von natürlichen Prozessen und menschlichen Eingriffen, oft seit Tausenden von Jahren. Gemeinsam haben sie die aktuellen Landschaften Europas geschaffen: überwiegend Kulturlandschaften, weil es nur sehr wenige Landschaften gibt, die nicht von Menschen beeinflusst werden. Damit ist die Landschaft nicht nur das Ergebnis, sondern auch das größte Natur- und Kulturarchiv. Daraus können wir viel lernen. Die Landschaft ist der Ort, an dem die Interessen aller Nutzer des Weltraums zusammenkommen, aber auch in dem unterschiedliche und miteinander verbundene Ökosysteme und Wassersysteme entstehen. Die Landschaft ist daher die logische Einheit, um ein nachhaltiges Gleichgewicht zwischen menschlichem Eingreifen und der natürlichen Umwelt zu erreichen. Es ist die natürliche räumliche Begrenzung der Kreislaufwirtschaft, sie ist auch die natürliche Einheit für die Wiederherstellung der biologischen Vielfalt. Um dieses Gleichgewicht zu finden, müssen wir die Lehren der Vergangenheit nutzen. Wie haben unsere Vorgänger das gemacht? Was hat funktioniert, was nicht?","el":"Προτείνω να χρησιμοποιηθεί το τοπίο ως μια λογική, φυσική ενότητα για να βρεθεί μια βιώσιμη ισορροπία μεταξύ των ανθρώπινων μερών και του φυσικού περιβάλλοντος. Το τοπίο, το φυσικό μας περιβάλλον, προήλθε από μια αλληλεπίδραση φυσικών διεργασιών και ανθρώπινης παρέμβασης, συχνά για χιλιάδες χρόνια. Μαζί δημιούργησαν τα σημερινά τοπία της Ευρώπης: κυρίως πολιτιστικά τοπία, επειδή υπάρχουν πολύ λίγα τοπία που δεν επηρεάζονται από τους ανθρώπους. Με αυτό, το τοπίο δεν είναι μόνο το αποτέλεσμα, αλλά και το μεγαλύτερο αρχείο της φύσης και του πολιτισμού. Μπορούμε να μάθουμε πολλά από αυτό. Το τοπίο είναι ο τόπος όπου συναντώνται τα συμφέροντα όλων των χρηστών του διαστήματος, αλλά και στον οποίο απαντώνται ποικίλα και διασυνδεδεμένα οικοσυστήματα και υδάτινα συστήματα. Ως εκ τούτου, το τοπίο αποτελεί τη λογική ενότητα για την επίτευξη βιώσιμης ισορροπίας μεταξύ της ανθρώπινης παρέμβασης και του φυσικού περιβάλλοντος. Είναι ο φυσικός χωροταξικός περιορισμός της κυκλικής γεωργίας, είναι επίσης η φυσική ενότητα για την αποκατάσταση της βιοποικιλότητας. Για να βρούμε αυτή την ισορροπία, πρέπει να χρησιμοποιήσουμε τα διδάγματα του παρελθόντος. Πώς το έκαναν οι προκάτοχοί μας; Τι λειτούργησε, τι δεν λειτούργησε;","en":"I suggest using the landscape as a logical, natural unity to find a sustainable balance between human parts and the natural environment. The landscape, our physical environment, originated in an interplay of natural processes and human intervention, often for thousands of years. Together they have created the current landscapes of Europe: predominantly cultural landscapes, because there are very few landscapes that are not influenced by people. With this, the landscape is not only the result, but also the largest archive of nature and culture. We can learn a lot from that. The landscape is the place where the interests of all users of space come together, but also in which diverse and interconnected ecosystems and water systems occur. The landscape is therefore the logical unity to achieve a sustainable balance between human intervention and the natural environment. It is the natural spatial limitation of circular agriculture, it is also the natural unity for restoring biodiversity. In finding that balance, we need to use the lessons of the past. How did our predecessors do it? What worked, what didn't?","es":"Sugiero utilizar el paisaje como una unidad lógica y natural para encontrar un equilibrio sostenible entre las partes humanas y el medio ambiente natural. El paisaje, nuestro entorno físico, se originó en una interacción de procesos naturales e intervención humana, a menudo durante miles de años. Juntos han creado los paisajes actuales de Europa: paisajes predominantemente culturales, porque hay muy pocos paisajes que no están influenciados por las personas. Con esto, el paisaje no es solo el resultado, sino también el archivo más grande de la naturaleza y la cultura. Podemos aprender mucho de eso. El paisaje es el lugar donde se unen los intereses de todos los usuarios del espacio, pero también en el que se producen ecosistemas y sistemas hídricos diversos e interconectados. Por lo tanto, el paisaje es la unidad lógica para lograr un equilibrio sostenible entre la intervención humana y el entorno natural. Es la limitación espacial natural de la agricultura circular, es también la unidad natural para restaurar la biodiversidad. Para encontrar ese equilibrio, debemos aprovechar las lecciones del pasado. ¿Cómo lo hicieron nuestros predecesores? ¿Qué funcionó, qué no?","et":"Soovitan kasutada maastikku loogilise ja loomuliku ühtsusena, et leida jätkusuutlik tasakaal inimosade ja looduskeskkonna vahel. Maastik, meie füüsiline keskkond, sai alguse looduslike protsesside ja inimsekkumise koosmõjust, sageli tuhandeid aastaid. Üheskoos on nad loonud Euroopa praegused maastikud: valdavalt kultuurmaastikud, sest on väga vähe maastikke, mida inimesed ei mõjuta. Sellega ei ole maastik mitte ainult tulemus, vaid ka suurim looduse ja kultuuri arhiiv. Me võime sellest palju õppida. Maastik on koht, kus tulevad kokku kõigi kosmosekasutajate huvid, aga ka erinevad ja omavahel ühendatud ökosüsteemid ja veesüsteemid. Maastik on seega loogiline ühtsus, et saavutada jätkusuutlik tasakaal inimsekkumise ja looduskeskkonna vahel. See on ringpõllumajanduse loomulik ruumiline piirang, see on ka bioloogilise mitmekesisuse taastamise loomulik ühtsus. Selle tasakaalu leidmiseks peame kasutama mineviku õppetunde. Kuidas meie eelkäijad seda tegid? Mis töötas, mis mitte?","fi":"Ehdotan, että maisemaa käytetään loogisena ja luonnollisena yhtenäisyytenä, jotta löydetään kestävä tasapaino ihmisen osien ja luonnonympäristön välillä. Maisema, fyysinen ympäristömme, sai alkunsa luonnollisten prosessien ja ihmisen toiminnan vuorovaikutuksesta, usein tuhansien vuosien ajan. Yhdessä ne ovat luoneet Euroopan nykyiset maisemat: pääasiassa kulttuurimaisemia, koska on hyvin vähän maisemia, joihin ihmiset eivät vaikuta. Tämän ansiosta maisema ei ole vain tulos, vaan myös suurin luonnon ja kulttuurin arkisto. Voimme oppia siitä paljon. Maisema on paikka, jossa kaikkien avaruuden käyttäjien edut yhdistyvät, mutta myös siellä esiintyy erilaisia ja toisiinsa liittyviä ekosysteemejä ja vesijärjestelmiä. Näin ollen maisema on looginen yhtenäisyys, jolla saavutetaan kestävä tasapaino ihmisen toiminnan ja luonnonympäristön välillä. Se on kiertotalouden luonnollinen alueellinen rajoitus, se on myös luonnollinen yhtenäisyys biologisen monimuotoisuuden ennallistamisessa. Tämän tasapainon löytämiseksi meidän on hyödynnettävä menneisyydestä saatuja kokemuksia. Miten edeltäjämme tekivät sen? Mikä toimi, mikä ei toiminut?","fr":"Je suggère d’utiliser le paysage comme unité logique et naturelle pour trouver un équilibre durable entre les parties humaines et l’environnement naturel. Le paysage, notre environnement physique, est né d’un jeu de processus naturels et d’interventions humaines, souvent pendant des milliers d’années. Ensemble, ils ont créé les paysages actuels de l’Europe: les paysages principalement culturels, parce qu’il y a très peu de paysages qui ne sont pas influencés par les gens. Avec cela, le paysage est non seulement le résultat, mais aussi la plus grande archive de la nature et de la culture. On peut apprendre beaucoup de ça. Le paysage est l’endroit où se rassemblent les intérêts de tous les utilisateurs de l’espace, mais aussi où se trouvent des écosystèmes et des systèmes d’eau divers et interconnectés. Le paysage est donc l’unité logique pour parvenir à un équilibre durable entre l’intervention humaine et l’environnement naturel. C’est la limitation spatiale naturelle de l’agriculture circulaire, c’est aussi l’unité naturelle pour restaurer la biodiversité. Pour trouver cet équilibre, nous devons utiliser les leçons du passé. Comment nos prédécesseurs l’ont-ils fait? Qu’est-ce qui a marché, qu’est-ce qui n’a pas fonctionné?","ga":"Molaim an tírdhreach a úsáid mar aontacht nádúrtha loighciúil chun cothromaíocht inbhuanaithe a aimsiú idir codanna an duine agus an comhshaol nádúrtha. An tírdhreach, ár dtimpeallacht fhisiciúil, a tháinig as idirghníomhaíocht idir próisis nádúrtha agus idirghabháil an duine, go minic ar feadh na mílte bliain. I dteannta a chéile, chruthaigh siad tírdhreacha reatha na hEorpa: tírdhreacha cultúrtha den chuid is mó, toisc nach bhfuil ach fíorbheagán tírdhreacha ann nach mbíonn tionchar ag daoine orthu. Leis seo, ní hamháin gurb é an tírdhreach an toradh, ach freisin an chartlann is mó den dúlra agus den chultúr. Is féidir linn a lán a fhoghlaim as sin. Is é an tírdhreach an áit ina dtagann leasanna úsáideoirí uile an spáis le chéile, ach freisin ina dtarlaíonn éiceachórais agus córais uisce atá éagsúil agus idirnasctha. Dá bhrí sin, is é an tírdhreach an aontacht loighciúil chun cothromaíocht inbhuanaithe a bhaint amach idir idirghabháil an duine agus an comhshaol nádúrtha. Is é an teorannú nádúrtha spásúil atá ann ar thalmhaíocht chiorclach, is í an aontacht nádúrtha í freisin maidir leis an mbithéagsúlacht a athbhunú. Chun an chothromaíocht sin a aimsiú, ní mór dúinn ceachtanna an ama atá caite a úsáid. Conas a rinne ár réamhtheachtaithe é? Cad a d’oibrigh, cad nach raibh?","hr":"Predlažem da se krajolik iskoristi kao logično, prirodno jedinstvo kako bi se pronašla održiva ravnoteža između ljudskih dijelova i prirodnog okoliša. Krajolik, naš fizički okoliš, nastao je u međudjelovanju prirodnih procesa i ljudske intervencije, često tisućama godina. Zajedno su stvorili trenutačne krajolike Europe: pretežno kulturni pejzaži, jer postoji vrlo malo krajolika na koje ljudi ne utječu. Uz to, krajolik nije samo rezultat, već i najveći arhiv prirode i kulture. Iz toga možemo puno naučiti. Krajolik je mjesto gdje se spajaju interesi svih korisnika prostora, ali i u kojem se pojavljuju različiti i međusobno povezani ekosustavi i vodni sustavi. Stoga je krajolik logično jedinstvo za postizanje održive ravnoteže između ljudske intervencije i prirodnog okoliša. To je prirodno prostorno ograničenje kružne poljoprivrede, to je također prirodno jedinstvo za obnovu biološke raznolikosti. Kako bismo pronašli tu ravnotežu, moramo iskoristiti pouke iz prošlosti. Kako su naši prethodnici to učinili? Što je uspjelo, što nije?","hu":"Azt javaslom, hogy a tájat logikus, természetes egységként használjuk, hogy fenntartható egyensúlyt találjunk az emberi részek és a természeti környezet között. A táj, a fizikai környezetünk a természetes folyamatok és az emberi beavatkozás kölcsönhatásából eredt, gyakran több ezer éven át. Közösen hozták létre Európa jelenlegi tájképét: túlnyomórészt kulturális tájak, mivel nagyon kevés olyan táj van, amelyet az emberek nem befolyásolnak. Ezzel a táj nemcsak az eredmény, hanem a természet és a kultúra legnagyobb archívuma is. Sokat tanulhatunk ebből. A táj az a hely, ahol a világűr minden használójának érdekei egyesülnek, de az is, ahol változatos és összekapcsolt ökoszisztémák és vízrendszerek fordulnak elő. A táj tehát logikus egység az emberi beavatkozás és a természeti környezet közötti fenntartható egyensúly megteremtéséhez. Ez a körkörös mezőgazdaság természetes területi korlátja, egyben a biológiai sokféleség helyreállításának természetes egysége is. Ennek az egyensúlynak a megtalálásához a múlt tanulságait kell felhasználnunk. Hogy csinálták az elődeink? Mi működött, mi nem?","it":"Suggerisco di utilizzare il paesaggio come unità logica e naturale per trovare un equilibrio sostenibile tra le parti umane e l'ambiente naturale. Il paesaggio, il nostro ambiente fisico, ha avuto origine in un gioco di processi naturali e di interventi umani, spesso da migliaia di anni. Insieme hanno creato i paesaggi attuali dell'Europa: paesaggi prevalentemente culturali, perché ci sono pochissimi paesaggi che non sono influenzati dalle persone. Con questo, il paesaggio non è solo il risultato, ma anche il più grande archivio di natura e cultura. Possiamo imparare molto da questo. Il paesaggio è il luogo in cui gli interessi di tutti gli utenti dello spazio si uniscono, ma anche in cui si verificano ecosistemi e sistemi idrici diversi e interconnessi. Il paesaggio è quindi l'unità logica per raggiungere un equilibrio sostenibile tra l'intervento umano e l'ambiente naturale. È la limitazione spaziale naturale dell'agricoltura circolare, è anche l'unità naturale per il ripristino della biodiversità. Per trovare questo equilibrio, dobbiamo usare le lezioni del passato. Come hanno fatto i nostri predecessori? Cosa ha funzionato, cosa non ha fatto?","lt":"Siūlau kraštovaizdį naudoti kaip logišką, natūralų vienybę, kad būtų rasta tvari pusiausvyra tarp žmogaus ir natūralios aplinkos. Kraštovaizdis, mūsų fizinė aplinka, atsirado dėl natūralių procesų sąveikos ir žmogaus įsikišimo, dažnai tūkstančius metų. Kartu jie sukūrė dabartinius Europos kraštovaizdžius: daugiausia kultūriniai kraštovaizdžiai, nes yra labai mažai kraštovaizdžių, kuriems žmonės nedaro įtakos. Su tuo kraštovaizdis yra ne tik rezultatas, bet ir didžiausias gamtos ir kultūros archyvas. Iš to galime daug pasimokyti. Kraštovaizdis yra vieta, kurioje susilieja visų kosmoso naudotojų interesai, tačiau taip pat yra įvairių ir tarpusavyje susijusių ekosistemų ir vandens sistemų. Todėl kraštovaizdis yra logiška vienybė siekiant tvarios žmogaus intervencijos ir natūralios aplinkos pusiausvyros. Tai natūralus žiedinio žemės ūkio erdvės apribojimas, taip pat natūrali biologinės įvairovės atkūrimo vienybė. Norėdami rasti šią pusiausvyrą, turime pasinaudoti praeities pamokomis. Kaip mūsų pirmtakai tai padarė? Kas nuveikė, kas ne?","lv":"ES iesaku izmantot ainavu kā loģisku, dabisku vienotību, lai rastu ilgtspējīgu līdzsvaru starp cilvēka daļām un dabisko vidi. Ainava, mūsu fiziskā vide radās dabisko procesu un cilvēka iejaukšanās mijiedarbībā, bieži vien tūkstošiem gadu. Kopā tās ir radījušas Eiropas pašreizējās ainavas: pārsvarā kultūras ainavas, jo ir ļoti maz ainavu, ko cilvēki neietekmē. Ar to ainava ir ne tikai rezultāts, bet arī lielākais dabas un kultūras arhīvs. Mēs no tā varam daudz mācīties. Ainava ir vieta, kur visu kosmosa lietotāju intereses tiek apvienotas, bet arī daudzveidīgas un savstarpēji savienotas ekosistēmas un ūdens sistēmas. Tāpēc ainava ir loģiska vienotība, lai panāktu ilgtspējīgu līdzsvaru starp cilvēka iejaukšanos un dabisko vidi. Tā ir apļveida lauksaimniecības dabiskais telpiskais ierobežojums, tā ir arī dabiskā vienotība bioloģiskās daudzveidības atjaunošanai. Lai rastu šo līdzsvaru, mums ir jāizmanto pagātnes pieredze. Kā to darīja mūsu priekšgājēji? Kas nostrādāja, ko nedarīja?","mt":"Nissuġġerixxi li l-pajsaġġ jintuża bħala unità loġika u naturali biex jinstab bilanċ sostenibbli bejn il-partijiet tal-bniedem u l-ambjent naturali. Il-pajsaġġ, l-ambjent fiżiku tagħna, oriġina f’interazzjoni bejn il-proċessi naturali u l-intervent tal-bniedem, ħafna drabi għal eluf ta’ snin. Flimkien ħolqu l-pajsaġġi attwali tal-Ewropa: predominantement pajsaġġi kulturali, minħabba li hemm ftit pajsaġġi li mhumiex influwenzati min-nies. B’dan, il-pajsaġġ mhux biss huwa r-riżultat, iżda wkoll l-akbar arkivju tan-natura u l-kultura. Nistgħu nitgħallmu ħafna minn dan. Il-pajsaġġ huwa l-post fejn jiltaqgħu l-interessi tal-utenti kollha tal-ispazju, iżda wkoll fejn iseħħu ekosistemi u sistemi tal-ilma diversi u interkonnessi. Il-pajsaġġ huwa għalhekk l-unità loġika biex jinkiseb bilanċ sostenibbli bejn l-intervent tal-bniedem u l-ambjent naturali. Hija l-limitazzjoni spazjali naturali tal-agrikoltura ċirkolari, hija wkoll l-unità naturali għar-restawr tal-bijodiversità. Biex insibu dan il-bilanċ, jeħtieġ li nużaw il-lezzjonijiet tal-passat. Il — ​ predeċessuri tagħna kif għamlu dan? X’ħadem, x’ma ħadimx?","pl":"Sugeruję wykorzystanie krajobrazu jako logicznej, naturalnej jedności w celu znalezienia trwałej równowagi między częściami ludzkimi a środowiskiem naturalnym. Krajobraz, nasze środowisko fizyczne, powstało w wyniku wzajemnego oddziaływania procesów naturalnych i interwencji człowieka, często od tysięcy lat. Wspólnie stworzyły one obecne krajobrazy Europy: głównie krajobrazy kulturowe, ponieważ istnieje bardzo niewiele krajobrazów, na które ludzie nie mają wpływu. Dzięki temu krajobraz jest nie tylko wynikiem, ale także największym archiwum przyrody i kultury. Możemy się z tego wiele nauczyć. Krajobraz jest miejscem, w którym łączą się interesy wszystkich użytkowników przestrzeni kosmicznej, ale także w którym występują różnorodne i wzajemnie połączone ekosystemy i systemy wodne. Krajobraz jest zatem logiczną jednością dla osiągnięcia trwałej równowagi między interwencją człowieka a środowiskiem naturalnym. Jest naturalnym ograniczeniem przestrzennym rolnictwa o obiegu zamkniętym, a także naturalną jednością w przywracaniu różnorodności biologicznej. Aby znaleźć tę równowagę, musimy wykorzystać wnioski z przeszłości. Jak nasi poprzednicy to zrobili? Co zadziałało, a co nie?","pt":"Sugiro que a paisagem seja uma unidade lógica e natural para encontrar um equilíbrio sustentável entre as partes humanas e o ambiente natural. A paisagem, nosso ambiente físico, originou-se de uma interação de processos naturais e intervenção humana, muitas vezes por milhares de anos. Em conjunto, criaram as paisagens atuais da Europa: predominantemente paisagens culturais, porque há muito poucas paisagens que não são influenciadas por pessoas. Com isso, a paisagem não é apenas o resultado, mas também o maior arquivo da natureza e da cultura. Podemos aprender muito com isso. A paisagem é o lugar onde os interesses de todos os utentes do espaço se unem, mas também no qual ocorrem ecossistemas e sistemas hídricos diversificados e interligados. A paisagem é, portanto, a unidade lógica para alcançar um equilíbrio sustentável entre a intervenção humana e o ambiente natural. É a limitação espacial natural da agricultura circular, é também a unidade natural para restaurar a biodiversidade. Para encontrar esse equilíbrio, precisamos de tirar partido das lições do passado. Como é que os nossos antecessores o fizeram? O que funcionou, o que não funcionou?","ro":"Sugerez utilizarea peisajului ca unitate logică, naturală pentru a găsi un echilibru durabil între părțile umane și mediul natural. Peisajul, mediul nostru fizic, își are originea într-o interacțiune a proceselor naturale și a intervenției umane, adesea timp de mii de ani. Împreună, acestea au creat peisajele actuale ale Europei: peisaje predominant culturale, deoarece există foarte puține peisaje care nu sunt influențate de oameni. Cu aceasta, peisajul nu este doar rezultatul, ci și cea mai mare arhivă a naturii și culturii. Putem învăța multe din asta. Peisajul este locul în care se reunesc interesele tuturor utilizatorilor spațiului, dar și în care apar ecosisteme și sisteme de apă diverse și interconectate. Prin urmare, peisajul reprezintă unitatea logică pentru realizarea unui echilibru durabil între intervenția umană și mediul natural. Este limitarea spațială naturală a agriculturii circulare, este, de asemenea, unitatea naturală pentru refacerea biodiversității. Pentru a găsi acest echilibru, trebuie să folosim lecțiile trecutului. Cum au făcut-o predecesorii noștri? Ce a funcționat, ce nu?","sk":"Navrhujem použiť krajinu ako logickú, prirodzenú jednotu na nájdenie udržateľnej rovnováhy medzi ľudskými časťami a prírodným prostredím. Krajina, naše fyzické prostredie vzniklo v súhre prírodných procesov a ľudského zásahu, často tisíce rokov. Spoločne vytvorili súčasnú krajinu Európy: prevažne kultúrne krajiny, pretože existuje len veľmi málo krajín, ktoré nie sú ovplyvnené ľuďmi. S tým je krajina nielen výsledkom, ale aj najväčším archívom prírody a kultúry. Z toho sa môžeme veľa naučiť. Krajina je miestom, kde sa spájajú záujmy všetkých používateľov vesmíru, ale aj rozmanité a vzájomne prepojené ekosystémy a vodné systémy. Krajina je preto logickou jednotou na dosiahnutie udržateľnej rovnováhy medzi ľudským zásahom a prírodným prostredím. Je to prirodzené priestorové obmedzenie obehového poľnohospodárstva, je tiež prirodzenou jednotou na obnovu biodiverzity. Pri hľadaní tejto rovnováhy musíme využiť ponaučenia z minulosti. Ako to urobili naši predchodcovia? Čo fungovalo, čo nie?","sl":"Predlagam, da se pokrajina uporabi kot logična, naravna enotnost, da bi našli trajnostno ravnovesje med človeškimi deli in naravnim okoljem. Pokrajina, naše fizično okolje, izvira iz prepletanja naravnih procesov in človeškega posredovanja, pogosto več tisoč let. Skupaj so ustvarili sedanje evropske pokrajine: pretežno kulturne krajine, saj je zelo malo pokrajin, na katere ljudje ne vplivajo. S tem pokrajina ni le rezultat, ampak tudi največji arhiv narave in kulture. Iz tega se lahko veliko naučimo. Pokrajina je kraj, kjer se zbirajo interesi vseh uporabnikov prostora, pa tudi v katerem se pojavljajo raznoliki in medsebojno povezani ekosistemi in vodni sistemi. Pokrajina je zato logična enotnost za doseganje trajnostnega ravnovesja med človeškim posredovanjem in naravnim okoljem. To je naravna prostorska omejitev krožnega kmetijstva, je tudi naravna enotnost za obnovo biotske raznovrstnosti. Pri iskanju tega ravnovesja moramo uporabiti izkušnje iz preteklosti. Kako so to naredili naši predhodniki? Kaj je delovalo, kaj ni?","sv":"Jag föreslår att man använder landskapet som en logisk, naturlig enhet för att hitta en hållbar balans mellan mänskliga delar och den naturliga miljön. Landskapet, vår fysiska miljö, har sitt ursprung i ett samspel mellan naturliga processer och mänsklig inblandning, ofta i tusentals år. Tillsammans har de skapat Europas nuvarande landskap: främst kulturlandskap, eftersom det finns mycket få landskap som inte påverkas av människor. Med detta är landskapet inte bara resultatet, utan också det största arkivet för natur och kultur. Vi kan lära oss mycket av det. Landskapet är den plats där alla användares intressen samlas, men också där olika och sammanlänkade ekosystem och vattensystem förekommer. Landskapet är därför den logiska enheten för att uppnå en hållbar balans mellan mänskligt ingripande och den naturliga miljön. Det är den naturliga geografiska begränsningen av cirkulärt jordbruk, det är också den naturliga enheten för att återställa den biologiska mångfalden. För att hitta denna balans måste vi dra lärdom av det förflutna. Hur gjorde våra föregångare det? Vad fungerade, vad gjorde det inte?"},"nl":"Ik stel voor het landschap te gebruiken als logische, natuurlijke eenheid voor het vinden van een duurzame balans tussen menselijk hansdelen en de natuurlijke omgeving.\nHet landschap, onze fysieke leefomgeving, is ontstaan in een vaak duizenden jaren lang samenspel van natuurlijke processen en menselijk ingrijpen. Samen hebben ze het de huidige landschappen van Europa gecreëerd: overwegend cultuurlandschappen, want er zijn maar heel weinig landschappen die niet door mensen zijn beïnvloed. Daarmee is het landschap niet alleen het resultaat, maar ook het grootste archief van natuur en cultuur. Daar kunnen we veel van leren. \nHet landschap is de plek waar de belangen van alle gebruikers van de ruimte samenkomen, maar ook waarbinnen diverse en gekoppelde ecosystemen en watersystemen voorkomen.\nHet landschap is dan ook de logische eenheid om een duurzame balans te realiseren tussen menselijk ingrijpen en de natuurlijke leefomgeving. Het is de natuurlijke ruimtelijke begrenzing van circulaire landbouw, Het is ook de natuurlijke eenheid voor het herstel van de biodiversiteit. \nBij het vinden van die balans moeten we gebruik maken van de lessen van het verleden. Hoe deden onze voorgangers het? Wat werkte, wat niet?"},"title":{"machine_translations":{"bg":"Пейзажът като отправна точка за устойчиво развитие","cs":"Krajina jako výchozí bod pro udržitelný rozvoj","da":"Landskabet som udgangspunkt for bæredygtig udvikling","de":"Die Landschaft als Ausgangspunkt für nachhaltige Entwicklung","el":"Το τοπίο ως σημείο εκκίνησης για τη βιώσιμη ανάπτυξη","en":"The landscape as a starting point for sustainable development","es":"El paisaje como punto de partida para el desarrollo sostenible","et":"Maastik kui säästva arengu lähtepunkt","fi":"Maisema kestävän kehityksen lähtökohtana","fr":"Le paysage comme point de départ du développement durable","ga":"An tírdhreach mar thúsphointe don fhorbairt inbhuanaithe","hr":"Krajolik kao polazište za održivi razvoj","hu":"A táj mint a fenntartható fejlődés kiindulópontja","it":"Il paesaggio come punto di partenza per lo sviluppo sostenibile","lt":"Kraštovaizdis kaip atspirties taškas tvariam vystymuisi","lv":"Ainava kā ilgtspējīgas attīstības sākumpunkts","mt":"Il-pajsaġġ bħala punt tat-tluq għall-iżvilupp sostenibbli","pl":"Krajobraz jako punkt wyjścia dla zrównoważonego rozwoju","pt":"A paisagem como ponto de partida para o desenvolvimento sustentável","ro":"Peisajul ca punct de plecare pentru dezvoltarea durabilă","sk":"Krajina ako východiskový bod pre trvalo udržateľný rozvoj","sl":"Krajina kot izhodišče za trajnostni razvoj","sv":"Landskapet som utgångspunkt för hållbar utveckling"},"nl":"Het landschap als uitgangspunt voor duurzame ontwikkeling "}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×