Climate change and the environment

Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: c00c6bf2e52eeccb34649043074cd54c3b1f3d9bf3aaf37c99af95c76e8b22bb

Source: {"body":{"machine_translations":{"bg":"Нашето огромно производство и потребление на пластмаси е един от най-големите проблеми, с които трябва да се справим в борбата си за климата. Малко под половината от всички произведени пластмаси се използват повторно и за малкия човек е трудно да се обърне към живот без пластмаса. 40 % от производството на пластмаса се използва в Европа за опаковки за еднократна употреба. ЕС би могъл да повлияе на потреблението на пластмаси, като разработи система за опаковане за многократна употреба и за многократна употреба в магазините. Стоки като плодове, зеленчуци и зърнени култури могат да бъдат намерени в магазини без опаковка, така че вместо това да могат да донесат свои собствени опаковки за многократна употреба (напр. торба с плат), като се приеме, че закупуването на отделни пластмасови опаковки не е устойчиво нито икономически, нито за климата (много европейски държави вече са въвели данък върху пластмасовите торбички). По-малкото предлагане на пластмаси може да доведе до увеличаване на търсенето на опаковки за многократна употреба и да помогне на икономиката. Рискът от закупуване на твърде много, а също и хранителни отпадъци също намалява, като се има предвид колко трябва да имате на даден продукт. Проблемът се състои във факта, че стоките могат да станат по-трудни за превоз на дълги разстояния и може да не продължават толкова дълго, но това само по себе си може да доведе до стоки, произведени по-на местно равнище, което също е положително от гледна точка на климата.","cs":"Naše drtivá výroba a spotřeba plastů je jedním z největších problémů, se kterými se musíme vypořádat v našem boji za klima. Téměř polovina všech vyrobených plastů je opětovně použita a pro malou osobu je obtížné obrátit se na život bez plastů. 40 % výroby plastů se v Evropě používá na obaly na jedno použití. EU by mohla ovlivnit spotřebu plastů tím, že vytvoří opakovaně použitelný a plnitelný obalový systém pro prodejny. Zboží, jako je ovoce, zelenina a obiloviny, lze nalézt v obchodech bez obalu, aby místo toho mohly přinést své vlastní opakovaně použitelné obaly (např. látkový sáček), za předpokladu, že nákup samostatných plastových obalů není udržitelný ani ekonomicky, ani z hlediska klimatu (mnohé evropské země již zavedly daň z plastových tašek). Menší nabídka plastů může vést ke zvýšení poptávky po opakovaně použitelných obalech a může pomoci hospodářství. Riziko nákupu příliš mnoho a také plýtvání potravinami také snižuje tím, že zváží, kolik byste měli mít produkt. Problém spočívá v tom, že zboží může být obtížnější přepravovat na dlouhé vzdálenosti a nemusí trvat tak dlouho, ale to samo o sobě může vést k více místně vyráběnému zboží, což je pozitivní i z klimatického hlediska.","da":"Vores overvældende produktion og forbrug af plast er et af de største problemer, vi skal løse i vores kamp for klimaet. Lige under halvdelen af al plast, der produceres, genbruges, og det er svært for den lille person at vende sig til et plastfrit liv. 40 % af plastproduktionen anvendes i Europa til engangsemballage. EU kan påvirke forbruget af plast ved at udvikle et genanvendeligt og genopfyldeligt emballagesystem for butikker. Varer som frugt, grøntsager og korn kan findes i butikker uden emballage, så de i stedet kan medbringe deres egen genbrugsemballage (f.eks. kludeposer), forudsat at køb af separat plastemballage ikke er bæredygtig hverken økonomisk eller for klimaet (mange europæiske lande har allerede indført en afgift på plastposer). Et mindre udbud af plast kan føre til en stigning i efterspørgslen efter genbrugsemballage og hjælpe økonomien. Risikoen for at købe for meget og også madspild falder også ved at overveje, hvor meget du skal have af et produkt. Problemet ligger i, at varer kan blive vanskeligere at transportere over lange afstande og måske ikke varer så længe, men det kan i sig selv føre til mere lokalt producerede varer, hvilket også er positivt set ud fra et klimamæssigt synspunkt.","de":"Unsere überwältigende Produktion und der Verbrauch von Kunststoffen ist eines der größten Probleme, mit denen wir uns im Kampf um das Klima auseinandersetzen müssen. Knapp die Hälfte aller produzierten Kunststoffe werden wiederverwendet und es ist für den Kleinen schwierig, sich in ein kunststofffreies Leben zu verwandeln. 40 % der Kunststoffproduktion werden in Europa für Einwegverpackungen verwendet. Die EU könnte den Verbrauch von Kunststoffen beeinflussen, indem sie ein wiederverwendbares und nachfüllbares Verpackungssystem für Geschäfte entwickelt. Waren wie Obst, Gemüse und Getreide sind in Geschäften ohne Verpackung zu finden, so dass sie stattdessen eigene wiederverwendbare Verpackungen (z. B. Tuchbeutel) mitbringen können, vorausgesetzt, der Kauf von separaten Kunststoffverpackungen ist weder wirtschaftlich noch für das Klima nachhaltig (viele europäische Länder haben bereits eine Steuer auf Plastiktüten eingeführt). Ein geringeres Angebot an Kunststoffen kann zu einer steigenden Nachfrage nach wiederverwendbaren Verpackungen führen und der Wirtschaft helfen. Das Risiko des Kaufs zu viel und auch Lebensmittelverschwendung sinkt auch, indem man bedenkt, wie viel Sie von einem Produkt haben sollten. Das Problem liegt in der Tatsache, dass Waren möglicherweise schwieriger werden, lange Strecken zu transportieren und möglicherweise nicht so lange anhalten, aber dies kann an sich zu mehr lokal produzierten Gütern führen, was auch aus klimapolitischer Sicht positiv ist.","el":"Η συντριπτική μας παραγωγή και κατανάλωση πλαστικών είναι ένα από τα μεγαλύτερα προβλήματα που αντιμετωπίζουμε στον αγώνα μας για το κλίμα. Λίγο λιγότερο από το ήμισυ όλων των πλαστικών που παράγονται επαναχρησιμοποιούνται και είναι δύσκολο για το μικρό άτομο να στραφεί σε μια ζωή χωρίς πλαστικό. Το 40 % της παραγωγής πλαστικών χρησιμοποιείται στην Ευρώπη για συσκευασίες μίας χρήσης. Η ΕΕ θα μπορούσε να επηρεάσει την κατανάλωση πλαστικών αναπτύσσοντας ένα επαναχρησιμοποιήσιμο και επαναπληρούμενο σύστημα συσκευασίας για τα καταστήματα. Αγαθά όπως φρούτα, λαχανικά και δημητριακά μπορούν να βρεθούν σε καταστήματα χωρίς συσκευασία, έτσι ώστε να μπορούν να φέρουν τη δική τους επαναχρησιμοποιήσιμη συσκευασία (π.χ. υφασμάτινη σακούλα), υπό την προϋπόθεση ότι η αγορά χωριστών πλαστικών συσκευασιών δεν είναι βιώσιμη ούτε οικονομικά ούτε για το κλίμα (πολλές ευρωπαϊκές χώρες έχουν ήδη θεσπίσει φόρο στις πλαστικές σακούλες). Η μικρότερη προσφορά πλαστικών μπορεί να οδηγήσει σε αύξηση της ζήτησης επαναχρησιμοποιήσιμων συσκευασιών και να βοηθήσει την οικονομία. Ο κίνδυνος της αγοράς πάρα πολύ, αλλά και σπατάλη τροφίμων μειώνεται, επίσης, λαμβάνοντας υπόψη πόσο θα πρέπει να έχετε ένα προϊόν. Το πρόβλημα έγκειται στο γεγονός ότι τα εμπορεύματα μπορεί να καταστούν δυσκολότερα για τη μεταφορά μεγάλων αποστάσεων και μπορεί να μην διαρκέσουν όσο το δυνατόν περισσότερο, αλλά αυτό από μόνο του μπορεί να οδηγήσει σε πιο τοπικά παραγόμενα προϊόντα, γεγονός που είναι επίσης θετικό από την άποψη του κλίματος.","en":"Our overwhelming production and consumption of plastics is one of the biggest problems we have to deal with in our fight for the climate. Just under half of all plastics produced are reused and it is difficult for the small person to turn to a plastic-free life. 40 % of plastic production is used in Europe for single-use packaging. The EU could influence the consumption of plastics by developing a reusable and refillable packaging system for shops. Goods such as fruit, vegetables and cereals can be found in shops without packaging so that they can instead bring their own reusable packaging (e.g. cloth bag), assuming that the purchase of separate plastic packaging is not sustainable either economically or for the climate (many European countries have already introduced a tax on plastic bags). A smaller supply of plastics can lead to a rise in demand for reusable packaging and help the economy. The risk of buying too much and also food waste also decreases by considering how much you should have of a product. The problem lies in the fact that goods may become more difficult to transport long distances and may not last as long, but this may in itself lead to more locally produced goods, which is also positive from a climate perspective.","es":"Nuestra abrumadora producción y consumo de plásticos es uno de los mayores problemas que tenemos que afrontar en nuestra lucha por el clima. Poco menos de la mitad de todos los plásticos producidos son reutilizados y es difícil para la persona pequeña volver a una vida libre de plástico. El 40 % de la producción de plástico se utiliza en Europa para envases de un solo uso. La UE podría influir en el consumo de plásticos mediante el desarrollo de un sistema de envasado reutilizable y recargable para las tiendas. Bienes como frutas, hortalizas y cereales pueden encontrarse en tiendas sin embalaje, de modo que puedan llevar su propio embalaje reutilizable (por ejemplo, bolsa de tela), suponiendo que la compra de envases de plástico separados no sea sostenible ni económicamente ni para el clima (muchos países europeos ya han introducido un impuesto sobre las bolsas de plástico). Una menor oferta de plásticos puede conducir a un aumento de la demanda de envases reutilizables y ayudar a la economía. El riesgo de comprar demasiado, así como la pérdida de alimentos también disminuye teniendo en cuenta la cantidad que debe tener de un producto. El problema radica en el hecho de que las mercancías pueden resultar más difíciles de transportar largas distancias y pueden no durar tanto tiempo, pero esto en sí mismo puede dar lugar a productos más producidos localmente, lo que también es positivo desde el punto de vista climático.","et":"Meie ülekaalukas plastitootmine ja -tarbimine on üks suurimaid probleeme, millega me peame kliimavastases võitluses tegelema. Veidi alla poole kõigist toodetud plastidest taaskasutatakse ja väikesel inimesel on raske plastivaba elu poole pöörduda. 40 % plastitoodangust kasutatakse Euroopas ühekordselt kasutatavate pakenditena. EL võiks mõjutada plasti tarbimist, arendades kaupluste jaoks välja korduvkasutatavate ja korduvtäidetavate pakendite süsteemi. Selliseid tooteid nagu puuvili, köögivilju ja teravilja võib leida kauplustes ilma pakendita, nii et nad saavad selle asemel võtta oma korduskasutuspakendid (nt riidekott), eeldades, et eraldi plastpakendite ostmine ei ole ei majanduslikult ega kliima seisukohast jätkusuutlik (paljud Euroopa riigid on juba kehtestanud plastkottidele maksu). Plastide väiksem pakkumine võib suurendada nõudlust korduskasutatavate pakendite järele ja aidata majandust. Risk osta liiga palju ja ka toidu raiskamine väheneb ka kaaludes, kui palju teil peaks olema toode. Probleem seisneb selles, et kaupade vedamine võib muutuda keerulisemaks pikkade vahemaade vedamisel ja see ei pruugi kesta nii kaua, kuid see võib iseenesest viia rohkem kohapeal toodetud kaupadeni, mis on ka kliima seisukohast positiivne.","fi":"Muovien ylivoimainen tuotanto ja kulutus on yksi suurimmista ongelmista, joita meidän on ratkaistava taistelussamme ilmaston puolesta. Vajaat puolet kaikista tuotetuista muoveista käytetään uudelleen, ja pienen ihmisen on vaikea siirtyä muovittomaan elämään. Euroopassa 40 prosenttia muovituotannosta käytetään kertakäyttöpakkauksiin. EU voisi vaikuttaa muovien kulutukseen kehittämällä uudelleenkäytettävän ja uudelleen täytettävän pakkausjärjestelmän kauppoja varten. Tuotteita, kuten hedelmiä, vihanneksia ja viljaa, löytyy kaupoista, joissa ei ole pakkausta, joten ne voivat sen sijaan tuoda omia uudelleenkäytettäviä pakkauksiaan (esim. kangaskassi) olettaen, että erillisten muovipakkausten ostaminen ei ole taloudellisesti eikä ilmaston kannalta kestävää (monet Euroopan maat ovat jo ottaneet käyttöön muovikasseja koskevan veron). Muovin tarjonnan väheneminen voi johtaa uudelleenkäytettävien pakkausten kysynnän kasvuun ja auttaa taloutta. Riski ostaa liikaa ja myös ruokajätettä myös vähenee harkitsemalla, kuinka paljon sinun pitäisi olla tuotteen. Ongelmana on se, että tavaroiden kuljettaminen pitkiä matkoja voi vaikeutua ja kestää ehkä yhtä kauan, mutta tämä voi jo sinänsä johtaa paikallisesti tuotettuihin tavaroihin, mikä on myös myönteistä ilmaston kannalta.","fr":"Notre production et notre consommation écrasantes de matières plastiques sont l’un des plus grands problèmes auxquels nous devons faire face dans notre lutte pour le climat. Un peu moins de la moitié des plastiques produits sont réutilisés et il est difficile pour la petite personne de se tourner vers une vie sans plastique. 40 % de la production de plastique est utilisée en Europe pour les emballages à usage unique. L’UE pourrait influencer la consommation de matières plastiques en mettant au point un système d’emballage réutilisable et rechargeable pour les magasins. Des produits tels que les fruits, les légumes et les céréales peuvent être trouvés dans les magasins sans emballage, de sorte qu’ils puissent apporter leur propre emballage réutilisable (par exemple, sac en tissu), en supposant que l’achat d’emballages en plastique séparés n’est pas viable ni économiquement ni pour le climat (de nombreux pays européens ont déjà introduit une taxe sur les sacs en plastique). Une offre réduite de matières plastiques peut entraîner une augmentation de la demande d’emballages réutilisables et aider l’économie. Le risque d’acheter trop et aussi le gaspillage alimentaire diminue également en considérant combien vous devriez avoir d’un produit. Le problème réside dans le fait que les marchandises peuvent devenir plus difficiles à transporter sur de longues distances et peuvent ne pas durer aussi longtemps, mais cela peut en soi conduire à davantage de produits produits localement, ce qui est également positif du point de vue climatique.","ga":"Tá táirgeadh agus caitheamh mór plaisteach ar cheann de na fadhbanna is mó nach mór dúinn déileáil leo sa troid ar son na haeráide. Déantar beagán faoi bhun a leath de na plaistigh a tháirgtear a athúsáid agus is deacair don duine beag dul i muinín saol saor ó phlaisteach. Úsáidtear 40 % de tháirgeadh plaisteach san Eoraip le haghaidh pacáistíochta aon úsáide. D’fhéadfadh an tAontas tionchar a imirt ar thomhaltas plaisteach trí chóras pacáistíochta in-athlíonta a fhorbairt do shiopaí. Is féidir earraí amhail torthaí, glasraí agus gránaigh a fháil i siopaí gan phacáistiú ionas gur féidir leo a bpacáistiú in-athúsáidte féin a thabhairt leo ina ionad sin (e.g. mála éadaigh), ag glacadh leis nach bhfuil ceannach pacáistíochta plaisteach ar leith inbhuanaithe ó thaobh an gheilleagair ná na haeráide de (tá go leor tíortha Eorpacha tar éis cáin a ghearradh ar mhálaí plaisteacha cheana féin). D’fhéadfadh méadú teacht ar an éileamh ar phacáistíocht in-athúsáidte mar thoradh ar sholáthar níos lú plaisteach agus cuideoidh sé leis an ngeilleagar. An baol atá ann go gceannófaí an iomarca táirgí agus go dtiocfaidh laghdú ar dhramhbhia freisin, cuirtear san áireamh cé mhéad táirge ba cheart a bheith agat. Is é an fhadhb atá ann ná go bhféadfadh sé go mbeadh sé níos deacra earraí a iompar i bhfad agus nach mairfidh sé chomh fada, ach d’fhéadfadh sé sin a bheith ina chúis le níos mó earraí a tháirgtear go háitiúil, rud atá dearfach freisin ó thaobh na haeráide de.","hr":"Naša golema proizvodnja i potrošnja plastike jedan je od najvećih problema s kojima se moramo suočiti u našoj borbi za klimu. Malo manje od polovice proizvedene plastike ponovno se koristi i maloj je osobi teško okrenuti se životu bez plastike. 40 % proizvodnje plastike u Europi se koristi za jednokratnu ambalažu. EU bi mogao utjecati na potrošnju plastike razvojem sustava za višekratnu uporabu i punjivu ambalažu za trgovine. Roba kao što su voće, povrće i žitarice mogu se naći u trgovinama bez ambalaže tako da umjesto toga mogu donijeti vlastitu ambalažu koja se može ponovno upotrijebiti (npr. platnene vrećice), pod pretpostavkom da kupnja zasebne plastične ambalaže nije održiva ni gospodarski ni za klimu (mnoge europske zemlje već su uvele porez na plastične vrećice). Manja opskrba plastikom može dovesti do povećanja potražnje za ponovno upotrebljivom ambalažom i pomoći gospodarstvu. Rizik od prevelike kupnje i rasipanja hrane također se smanjuje s obzirom na to koliko biste trebali imati proizvod. Problem je u tome što roba može postati teža za prijevoz na velike udaljenosti i možda neće trajati toliko dugo, ali to može samo po sebi dovesti do lokalno proizvedenih dobara, što je također pozitivno iz perspektive klime.","hu":"Elsöprő műanyagtermelésünk és -fogyasztásunk az egyik legnagyobb probléma, amellyel foglalkoznunk kell az éghajlatért folytatott küzdelemben. Az előállított műanyagok kevesebb mint felét újra felhasználják, és a kis ember számára nehéz a műanyagmentes élethez fordulni. Európában a műanyaggyártás 40%-át egyszer használatos csomagolásra használják. Az EU befolyásolhatja a műanyagok fogyasztását azáltal, hogy újrahasználható és újratölthető csomagolási rendszert alakít ki az üzletek számára. Az olyan áruk, mint a gyümölcsök, zöldségek és gabonafélék, megtalálhatók a csomagolás nélküli üzletekben, hogy ehelyett saját újrafelhasználható csomagolást (pl. szövetzsákot) tudjanak hozni, feltételezve, hogy a külön műanyag csomagolás vásárlása sem gazdaságilag, sem az éghajlat szempontjából nem fenntartható (sok európai ország már bevezetett adót a műanyag zacskókra). A kisebb műanyagkínálat az újrafelhasználható csomagolás iránti kereslet növekedéséhez vezethet, és segítheti a gazdaságot. A kockázat a vásárlás túl sok, valamint az élelmiszer-pazarlás is csökken, figyelembe véve, hogy mennyit kell egy termék. A probléma abban rejlik, hogy az áruk nehezebbé válhatnak a nagy távolságok szállítása során, és nem is tarthatnak olyan hosszú ideig, de ez önmagában a helyben előállított árukhoz vezethet, ami éghajlati szempontból is pozitív.","it":"La nostra schiacciante produzione e consumo di plastica è uno dei maggiori problemi che dobbiamo affrontare nella nostra lotta per il clima. Poco meno della metà di tutte le plastiche prodotte vengono riutilizzate ed è difficile per la piccola persona passare a una vita priva di plastica. Il 40 % della produzione di plastica è utilizzato in Europa per gli imballaggi monouso. L'UE potrebbe influenzare il consumo di plastica sviluppando un sistema di imballaggio riutilizzabile e ricaricabile per i negozi. Beni come frutta, verdura e cereali possono essere trovati nei negozi senza imballaggio, in modo che possano invece portare il proprio imballaggio riutilizzabile (ad esempio sacchetto di stoffa), supponendo che l'acquisto di imballaggi di plastica separati non sia sostenibile né economicamente né per il clima (molti paesi europei hanno già introdotto un'imposta sui sacchetti di plastica). Una minore offerta di plastica può portare ad un aumento della domanda di imballaggi riutilizzabili e aiutare l'economia. Il rischio di acquistare troppo e anche lo spreco di cibo diminuisce anche considerando quanto si dovrebbe avere di un prodotto. Il problema risiede nel fatto che le merci possono diventare più difficili da trasportare su lunghe distanze e non durare così a lungo, ma ciò può di per sé portare a merci più prodotte localmente, il che è positivo anche dal punto di vista climatico.","lt":"Mūsų didžioji plastiko gamyba ir vartojimas yra viena iš didžiausių problemų, kurias turime spręsti kovodami už klimatą. Šiek tiek mažiau nei pusė visų pagamintų plastikų yra pakartotinai naudojami ir mažam žmogui sunku pereiti prie gyvavimo ciklo be plastiko. 40 % plastiko gamybos Europoje naudojama vienkartinėms pakuotėms. ES galėtų daryti įtaką plastiko vartojimui, sukurdama daugkartinio naudojimo ir pakartotinai užpildomų pakuočių sistemą parduotuvėms. Prekes, pavyzdžiui, vaisius, daržoves ir grūdus galima rasti parduotuvėse be pakuotės, kad vietoj jų būtų galima atsivežti savo daugkartines pakuotes (pvz., audinio maišelį), darant prielaidą, kad atskirų plastikinių pakuočių pirkimas nėra tvarus nei ekonominiu, nei klimato požiūriu (daugelis Europos šalių jau yra įvedusios plastikinių maišelių mokestį). Mažesnė plastiko pasiūla gali paskatinti daugkartinių pakuočių paklausos augimą ir padėti ekonomikai. Pavojus pirkti per daug, taip pat maisto švaistymas taip pat mažėja, atsižvelgiant į tai, kiek turėtumėte turėti produkto. Problema kyla dėl to, kad prekes gali būti sunkiau vežti dideliais atstumais ir jos gali trukti ne taip ilgai, tačiau dėl to gali atsirasti daugiau vietoje pagamintų prekių, o tai taip pat yra teigiama klimato požiūriu.","lv":"Mūsu milzīgā plastmasas ražošana un patēriņš ir viena no lielākajām problēmām, kas mums jārisina cīņā par klimatu. Gandrīz puse no visām saražotajām plastmasām tiek atkārtoti izmantotas, un mazajai personai ir grūti pievērsties bez plastmasas. 40 % no plastmasas produkcijas Eiropā izmanto vienreizlietojamam iepakojumam. ES varētu ietekmēt plastmasas patēriņu, izstrādājot atkārtoti lietojamu un atkārtoti uzpildāmu iepakošanas sistēmu veikaliem. Tādas preces kā augļi, dārzeņi un labība var atrast veikalos bez iepakojuma, lai tie tā vietā varētu ienest savu atkārtoti lietojamu iepakojumu (piemēram, auduma maisiņu), pieņemot, ka atsevišķa plastmasas iepakojuma iegāde nav ilgtspējīga ne ekonomiski, ne klimatam (daudzas Eiropas valstis jau ir ieviesušas plastmasas maisiņu nodokli). Mazāks plastmasas piedāvājums var palielināt pieprasījumu pēc atkārtoti lietojama iepakojuma un palīdzēt ekonomikai. Risks iegādāties pārāk daudz, kā arī pārtikas atkritumi arī samazinās, ņemot vērā, cik daudz jums vajadzētu būt par produktu. Problēma ir saistīta ar to, ka preces var kļūt grūtāk pārvadāt lielos attālumos un var ilgt tik ilgi, bet tas pats par sevi var novest pie vairāk vietējā ražojuma precēm, kas arī ir pozitīva no klimata viedokļa.","mt":"Il-produzzjoni u l-konsum enormi tagħna tal-plastiks hija waħda mill-akbar problemi li rridu naffrontaw fil-ġlieda tagħna għall-klima. Ftit inqas minn nofs il-plastiks kollha prodotti jerġgħu jintużaw u huwa diffiċli għall-persuna żgħira li ddur għal ħajja mingħajr plastik. 40 % tal-produzzjoni tal-plastik tintuża fl-Ewropa għall-imballaġġ li jintuża darba biss. L-UE tista’ tinfluwenza l-konsum tal-plastik billi tiżviluppa sistema ta’ imballaġġ li tista’ terġa’ tintuża u li tista’ terġa’ timtela għall-ħwienet. Oġġetti bħall-frott, il-ħaxix u ċ-ċereali jistgħu jinstabu fil-ħwienet mingħajr imballaġġ sabiex minflok ikunu jistgħu jġibu l-imballaġġ tagħhom stess li jista’ jerġa’ jintuża (eż. borża tad-drapp), jekk wieħed jassumi li x-xiri ta’ imballaġġ separat tal-plastik mhuwiex sostenibbli ekonomikament jew għall-klima (ħafna pajjiżi Ewropej diġà introduċew taxxa fuq il-basktijiet tal-plastik). Provvista iżgħar ta’ plastiks tista’ twassal għal żieda fid-domanda għal imballaġġ li jista’ jerġa’ jintuża u tgħin lill-ekonomija. Ir-riskju ta’ xiri żejjed kif ukoll tal-ħela tal-ikel jonqos ukoll billi jiġi kkunsidrat kemm għandu jkollok prodott. Il-problema tinsab fil-fatt li l-merkanzija tista’ ssir aktar diffiċli biex tittrasporta distanzi twal u tista’ ma ddumx, iżda dan fih innifsu jista’ jwassal għal aktar prodotti prodotti lokalment, li huwa wkoll pożittiv mill-perspettiva tal-klima.","nl":"Onze overweldigende productie en consumptie van kunststoffen is een van de grootste problemen waarmee we te maken hebben in onze strijd voor het klimaat. Iets minder dan de helft van alle geproduceerde kunststoffen wordt hergebruikt en het is moeilijk voor de kleine persoon om zich te wenden tot een plasticvrije levensduur. 40 % van de kunststofproductie wordt in Europa gebruikt voor verpakkingen voor eenmalig gebruik. De EU zou het verbruik van kunststoffen kunnen beïnvloeden door een herbruikbaar en hervulbaar verpakkingssysteem voor winkels te ontwikkelen. Goederen zoals groenten, fruit en granen zijn te vinden in winkels zonder verpakking, zodat zij in plaats daarvan hun eigen herbruikbare verpakking (bv. doekzak) kunnen meenemen, ervan uitgaande dat de aankoop van afzonderlijke plastic verpakkingen noch economisch noch voor het klimaat duurzaam is (veel Europese landen hebben al een belasting op plastic zakken ingevoerd). Een kleiner aanbod aan kunststoffen kan leiden tot een stijging van de vraag naar herbruikbare verpakkingen en de economie helpen. Het risico op het kopen van te veel en ook voedselverspilling vermindert ook door te overwegen hoeveel je van een product moet hebben. Het probleem ligt in het feit dat goederen moeilijker kunnen worden vervoerd over lange afstanden en misschien niet zo lang duren, maar dit kan op zich leiden tot meer lokaal geproduceerde goederen, wat ook vanuit klimaatoogpunt positief is.","pl":"Nasza przytłaczająca produkcja i konsumpcja tworzyw sztucznych jest jednym z największych problemów, z którymi musimy się zmierzyć w walce o klimat. Nieco mniej niż połowa wszystkich produkowanych tworzyw sztucznych jest ponownie wykorzystywana, a małemu człowiekowi trudno jest przejść do życia wolnego od tworzyw sztucznych. 40 % produkcji tworzyw sztucznych jest wykorzystywane w Europie do opakowań jednorazowego użytku. UE mogłaby wpłynąć na konsumpcję tworzyw sztucznych, opracowując system opakowań wielokrotnego użytku i wielokrotnego napełniania dla sklepów. Towary takie jak owoce, warzywa i zboża można znaleźć w sklepach bez opakowania, tak aby mogły one przynieść własne opakowania wielokrotnego użytku (np. torba z tkaniny), przy założeniu, że zakup oddzielnych opakowań z tworzyw sztucznych nie jest zrównoważony ani ekonomicznie, ani z punktu widzenia klimatu (wiele krajów europejskich wprowadziło już podatek od plastikowych toreb). Mniejsza podaż tworzyw sztucznych może doprowadzić do wzrostu popytu na opakowania wielokrotnego użytku i pomóc gospodarce. Ryzyko zakupu zbyt dużo, a także marnotrawienia żywności również zmniejsza się, biorąc pod uwagę, ile należy mieć produktu. Problem polega na tym, że towary mogą stać się trudniejsze do przewożenia na duże odległości i nie mogą trwać tak długo, ale może to samo w sobie prowadzić do większej ilości towarów wytwarzanych lokalnie, co jest również pozytywne z punktu widzenia klimatu.","pt":"A nossa esmagadora produção e consumo de plásticos é um dos maiores problemas que temos de enfrentar na nossa luta pelo clima. Pouco menos da metade de todos os plásticos produzidos são reutilizados e é difícil para a pessoa pequena recorrer a uma vida sem plástico. 40 % da produção de plástico é utilizada na Europa para embalagens de utilização única. A UE poderia influenciar o consumo de plásticos através do desenvolvimento de um sistema de embalagem reutilizável e recarregável para as lojas. Mercadorias como frutas, produtos hortícolas e cereais podem ser encontradas em lojas sem embalagem, de modo a poderem, em vez disso, trazer as suas próprias embalagens reutilizáveis (por exemplo, saco de pano), partindo do princípio de que a compra de embalagens de plástico separadas não é sustentável nem economicamente nem para o clima (muitos países europeus já introduziram um imposto sobre os sacos de plástico). Uma oferta mais reduzida de plásticos pode conduzir a um aumento da procura de embalagens reutilizáveis e ajudar a economia. O risco de comprar muito e também o desperdício de alimentos também diminui, considerando o quanto você deve ter de um produto. O problema reside no facto de as mercadorias poderem tornar-se mais difíceis de transportar longas distâncias e podem não durar tanto tempo, mas isso pode, por si só, conduzir a produtos mais produzidos localmente, o que também é positivo do ponto de vista do clima.","ro":"Producția și consumul covârșitor de materiale plastice reprezintă una dintre cele mai mari probleme cu care trebuie să ne confruntăm în lupta noastră pentru climă. Puțin sub jumătate din materialele plastice produse sunt reutilizate și este dificil pentru persoana mică să apeleze la o viață fără plastic. 40 % din producția de plastic este utilizată în Europa pentru ambalaje de unică folosință. UE ar putea influența consumul de materiale plastice prin dezvoltarea unui sistem de ambalare reutilizabil și reîncărcabil pentru magazine. Bunuri precum fructele, legumele și cerealele pot fi găsite în magazine fără ambalaj, astfel încât să își poată aduce în schimb propriul ambalaj reutilizabil (de exemplu, punga de pânză), presupunând că achiziționarea de ambalaje separate din plastic nu este sustenabilă nici din punct de vedere economic, nici pentru climă (multe țări europene au introdus deja o taxă pe pungile de plastic). O ofertă mai mică de materiale plastice poate duce la o creștere a cererii de ambalaje reutilizabile și poate ajuta economia. Riscul de a cumpăra prea mult și, de asemenea, risipa de alimente scade, de asemenea, luând în considerare cât de mult ar trebui să aibă de un produs. Problema constă în faptul că mărfurile pot deveni mai dificil de transportat pe distanțe lungi și nu pot dura atât de mult, dar acest lucru poate conduce, în sine, la mai multe bunuri produse la nivel local, ceea ce este pozitiv și din punct de vedere climatic.","sk":"Naša prevažná výroba a spotreba plastov je jedným z najväčších problémov, ktoré musíme riešiť v našom boji za klímu. Takmer polovica všetkých vyrobených plastov sa opätovne používa a pre malú osobu je ťažké obrátiť sa na život bez plastov. 40 % výroby plastov sa v Európe používa na jednorazové obaly. EÚ by mohla ovplyvniť spotrebu plastov vytvorením opätovne použiteľných a opätovne naplniteľných obalov pre obchody. Tovar, ako je ovocie, zelenina a obilniny, možno nájsť v obchodoch bez obalu, aby namiesto toho mohli priniesť vlastné opakovane použiteľné obaly (napr. textilné tašky) za predpokladu, že nákup samostatných plastových obalov nie je udržateľný ani z hospodárskeho hľadiska, ani z hľadiska klímy (mnohé európske krajiny už zaviedli daň z plastových tašiek). Menšia ponuka plastov môže viesť k zvýšeniu dopytu po opätovne použiteľných obaloch a pomôcť hospodárstvu. Riziko nákupu príliš veľa a tiež plytvanie potravinami tiež znižuje tým, že uvažuje o tom, koľko by ste mali mať z produktu. Problém spočíva v tom, že preprava tovaru na dlhé vzdialenosti môže byť zložitejšia a nemusí trvať tak dlho, ale samo o sebe to môže viesť k miestne vyrobenému tovaru, čo je tiež pozitívne z hľadiska klímy.","sl":"Naša velika proizvodnja in poraba plastike je eden največjih problemov, s katerimi se moramo spopasti v našem boju za podnebje. Malo manj kot polovica vseh proizvedenih plastičnih mas se ponovno uporabi, mala oseba pa se težko obrne na življenje brez plastike. 40 % proizvodnje plastike se v Evropi porabi za embalažo za enkratno uporabo. EU bi lahko vplivala na porabo plastike z razvojem sistema pakiranja za trgovine, ki ga je mogoče ponovno uporabiti in ponovno napolniti. Blago, kot so sadje, zelenjava in žita, je mogoče najti v trgovinah brez embalaže, tako da lahko namesto tega prinesejo lastno embalažo za večkratno uporabo (npr. vrečka za tkanine), ob predpostavki, da nakup ločene plastične embalaže ni trajnosten niti gospodarsko niti za podnebje (veliko evropskih držav je že uvedlo davek na plastične vrečke). Manjša ponudba plastike lahko poveča povpraševanje po embalaži, ki jo je mogoče ponovno uporabiti, in pomaga gospodarstvu. Tveganje za nakup preveč in tudi živilskih odpadkov zmanjšuje tudi z upoštevanjem, koliko bi morali imeti izdelka. Težava je v tem, da lahko blago postane težje prevažati na dolge razdalje in morda ne traja tako dolgo, vendar lahko to samo po sebi privede do več lokalno proizvedenega blaga, kar je pozitivno tudi s podnebnega vidika."},"sv":"Vår överväldigande produktion och konsumtion av plast är ett av de största problemen vi måste handskas med i vår kamp för klimatet. Knappt hälften av all plast som produceras återanvänds och det är svårt för den lilla människan att vända sig till ett plastfritt liv. 40% av plastproduktionen används i Europa till engångsförpackningar. EU skulle kunna påverka konsumtionen av plast genom att utveckla ett återanvändbart och påfyllningsbart förpackningssystem för butiker. Varor som tex frukt, grönsaker och spannmål kan finnas i butiker utan förpackning så att man istället kan komma med sina egna återanvändbara förpackningar (ex tygpåse), om man utgår från att köpet av separata plastförpackningar inte är hållbart vare sig ekonomiskt eller för klimatet (många europeiska länder har redan infört skatt på plastpåsar). Ett mindre utbud av plast kan leda till att efterfrågan för återanvändbara förpackningar stiger och dessutom hjälper ekonomin. Risken för att köpa för mycket och även matsvinn minskar också genom att man själv överväger hur mycket man ska ha av en vara. Problematiken ligger i att varorna kan bli svårare att transporteras långa sträckor och riskerar att inte hålla lika länge, men detta kan i sig leda till att man får vända sig till mer närproducerade varor, vilket också är positivt ur ett klimatperspektiv."},"title":{"machine_translations":{"bg":"Варианти за по-интелигентно по отношение на климата опаковане","cs":"Možnosti balení inteligentnějšího z hlediska klimatu","da":"Klimasmartere emballeringsmuligheder","de":"Optionen für eine intelligentere Verpackung des Klimas","el":"Επιλογές κλιματικότερης έξυπνης συσκευασίας","en":"Climate smarter packaging options","es":"Opciones de envasado más inteligentes para el clima","et":"Kliimateadlikum pakendamine","fi":"Ilmastoa älykkäämmät pakkausvaihtoehdot","fr":"Options d’emballage plus respectueuses du climat","ga":"Roghanna maidir le pacáistiú níos cliste ó thaobh aeráide de","hr":"Klimatski pametnije mogućnosti pakiranja","hu":"Az éghajlatváltozással kapcsolatos intelligensebb csomagolási lehetőségek","it":"Opzioni di imballaggio più intelligenti per il clima","lt":"Su klimatu susijusios pažangesnės pakavimo galimybės","lv":"Klimatam viedākas iepakojuma iespējas","mt":"Għażliet ta’ imballaġġ aktar intelliġenti għall-klima","nl":"Klimaatslimmere verpakkingsopties","pl":"Bardziej przyjazne dla klimatu rozwiązania w zakresie opakowań","pt":"Opções de embalagem mais inteligentes do ponto de vista climático","ro":"Opțiuni de ambalare mai inteligente din punct de vedere climatic","sk":"Možnosti balenia inteligentnejších klíma","sl":"Možnosti za pametnejšo embalažo za podnebje"},"sv":"Klimatsmartare förpackningsalternativ"}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×