Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: ca593a8476633b40502d626802cd86077195073a00da8a4bd6bdcfd4e81312f0

Source: {"body":{"de":"Wir brauchen in Europa wieder mehr Wildnis! Zwar gelingt es einigen europäischen Staaten bereits, wichtige Landesflächen der Natur zu überlassen – wie etwa Slowenien oder Finnland. Aber bei weitem nicht allen: Deutschland bspw. hat das selbst gesteckte Ziel (bis 2020 2% der Landesfläche als unberührte Wildnis zu deklarieren) bei weitem verfehlt und liegt aktuell bei 0,6%. \nBei führenden Ökolog:innen und Forschungsinstituten gilt die Rückverwilderung als ein wichtiges Instrument, um dem Artensterben und dem Klimawandel Einhalt zu gebieten. Die EU-Kommission selbst will in ihrer Biodiversitätsstrategie bis 2030 10% der Landesflächen streng schützen. Dieses Ziel sollte auf einen Korridor zwischen 10 und 15% angehoben werden. \n\nGleichzeitig braucht es strengere Überwachungsmechanismen, um zu kontrollieren, dass Flächen wirklich geschützt und sich selbst überlassen werden. Neben dem Schutz der Flächen vor Versiegelung müssen darüber hinaus Projekte zur Rückverwilderung wichtiger Schlüsselarten wie Biber oder Luchse durchgeführt werden. \n\nAußerdem soll es einen Fonds geben, der EU-Staaten finanziell unterstützt Flächen für die Rückverwilderung anzukaufen und aufzubereiten. Länder, die bereits große Flächen der Wildnis überlassen, sollten darüber hinaus auch finanziell entschädigt werden.","machine_translations":{"bg":"Отново се нуждаем от повече дива природа в Европа! Вярно е, че някои европейски държави вече са успели да оставят важни площи земя в природата – като Словения или Финландия. Но далеч от всички: Например Германия далеч не е успяла да постигне своята цел (да обяви 2020 г. за 2 % от своята сухоземна площ като незасегната дива природа) и понастоящем е 0,6 %. За водещите еколози: научните институти считат, че нежеланието е важен инструмент за спиране на изчезването на видове и изменението на климата. Самата Европейска комисия възнамерява стриктно да защити 10 % от земята до 2030 г. в своята стратегия за биологичното разнообразие до 2020 г. Тази цел следва да бъде увеличена до коридор между 10 и 15 %. В същото време са необходими по-строги механизми за мониторинг, за да се провери дали зоните са действително защитени и оставени сами. В допълнение към защитата на земята от запечатване, трябва да се осъществяват и проекти за дишането на важни ключови видове като бобър или рис. Ще има и фонд за закупуване и преработка на земя за регазификация от държавите – членки на ЕС. Освен това държавите, които вече оставят големи райони на дива природа, също следва да получат финансова компенсация.","cs":"V Evropě je třeba více diverzity! Je pravda, že některým evropským zemím se již podařilo vynechat důležité půdní plochy přírodě - např. Slovinsko nebo Finsko. Ale daleko od všech: Německo například zdaleka nesplnilo svůj vlastní cíl (vyhlásit do roku 2020 2 % své rozlohy jako nedotčenou divokou oblast) a v současné době dosahuje 0,6 %. Přední ekologové: výzkumné ústavy vnímají neochotu jako důležitý nástroj k zastavení vyhynutí druhů a změny klimatu. Sama Evropská komise hodlá do roku 2020 ve své strategii v oblasti biologické rozmanitosti přísně chránit 10 % půdy. Tento cíl by měl být zvýšen na koridor mezi 10 a 15 %. Zároveň jsou zapotřebí přísnější mechanismy sledování, aby bylo možné kontrolovat, zda jsou oblasti skutečně chráněny a zda jsou ponechány na sobě. Kromě ochrany půdy před zakrýváním musí být rovněž prováděny projekty na respiraci důležitých klíčových druhů, jako jsou bobr nebo rys. Bude rovněž existovat fond pro nákup a zpracování půdy pro znovuzplyňování členskými státy EU. Kromě toho by také země, které již ponechávají velké oblasti volné přírody, měly obdržet finanční náhradu.","da":"Vi har brug for mere naturområder i Europa igen! Det er korrekt, at nogle europæiske lande allerede har formået at overlade vigtige landområder til naturen — f.eks. Slovenien og Finland. Men langt fra alle: For eksempel har Tyskland langt ikke opfyldt sit eget mål (at betegne 2020 2 % af sit jordareal som uberørte naturområder) og ligger i øjeblikket på 0,6 %. Førende økologer: forskningsinstitutter betragter modvilje som et vigtigt redskab til at standse udryddelsen af arter og klimaændringer. Kommissionen har selv til hensigt at beskytte 2030 10 % af jorden strengt i sin biodiversitetsstrategi inden 2020. Dette mål bør øges til en korridor på mellem 10 og 15 %. Samtidig er der behov for strengere overvågningsmekanismer for at kontrollere, at områderne reelt beskyttes og overlades til sig selv. Ud over at beskytte jorden mod befæstelse skal der også gennemføres projekter om vejrtrækning af vigtige arter såsom bæver og los. Der vil også blive oprettet en fond til EU-medlemsstaternes køb og forarbejdning af jord til fordampning. Desuden bør lande, der allerede efterlader store områder til naturområder, også modtage finansiel kompensation.","el":"Χρειαζόμαστε ξανά περισσότερη άγρια φύση στην Ευρώπη! Είναι αλήθεια ότι ορισμένες ευρωπαϊκές χώρες έχουν ήδη καταφέρει να αφήσουν σημαντικές εκτάσεις γης στη φύση — όπως η Σλοβενία ή η Φινλανδία. Αλλά μακριά από όλους: Για παράδειγμα, η Γερμανία δεν έχει κατορθώσει να επιτύχει τον δικό της στόχο (να δηλώσει το 2020 2 % της χερσαίας της έκτασης ως άθικτη άγρια φύση) και επί του παρόντος βρίσκεται στο 0,6 %. Για κορυφαίους οικολόγους: η απροθυμία θεωρείται από τα ερευνητικά ιδρύματα σημαντικό εργαλείο για την ανάσχεση της εξαφάνισης ειδών και της κλιματικής αλλαγής. Η ίδια η Ευρωπαϊκή Επιτροπή προτίθεται να προστατεύσει αυστηρά το 2030 10 % της γης στη στρατηγική της για τη βιοποικιλότητα έως το 2020. Ο στόχος αυτός θα πρέπει να αυξηθεί σε ένα διάδρομο μεταξύ 10 και 15 %. Ταυτόχρονα, απαιτούνται αυστηρότεροι μηχανισμοί παρακολούθησης για να ελέγχεται εάν οι περιοχές προστατεύονται πραγματικά και αφήνονται στον εαυτό τους. Εκτός από την προστασία της γης από τη σφράγιση, πρέπει επίσης να εκτελούνται έργα για την αναπνοή σημαντικών βασικών ειδών, όπως ο κάστορας ή ο λύγκας. Θα υπάρχει επίσης ένα ταμείο για την αγορά και τη μεταποίηση γης προς επαναεριοποίηση από τα κράτη μέλη της ΕΕ. Επιπλέον, οι χώρες που αφήνουν ήδη μεγάλες εκτάσεις στην άγρια φύση θα πρέπει επίσης να λαμβάνουν οικονομική αποζημίωση.","en":"We need more wilderness in Europe again! It is true that some European countries have already managed to leave important land areas to nature — such as Slovenia or Finland. But far from everyone: For example, Germany has far failed to meet its own target (to declare 2020 2 % of its land area as untouched wilderness) and currently stands at 0.6 %. For leading ecologists: reluctance is seen by research institutes as an important tool for halting the extinction of species and climate change. The European Commission itself intends to strictly protect 2030 10 % of land in its biodiversity strategy by 2020. This target should be increased to a corridor between 10 and 15 %. At the same time, stricter monitoring mechanisms are needed to check that areas are genuinely protected and left to themselves. In addition to protecting the land from sealing, projects must also be carried out on the respiration of important key species such as beaver or lynx. There will also be a fund for the purchase and processing of land for regasification by the EU Member States. Moreover, countries that already leave large areas to wilderness should also receive financial compensation.","es":"¡Necesitamos más espacios naturales en Europa de nuevo! Es cierto que algunos países europeos ya han conseguido dejar zonas importantes a la naturaleza, como Eslovenia o Finlandia. Pero lejos de todo el mundo: Por ejemplo, Alemania no ha cumplido con mucho su propio objetivo (declarar el 2020 2 % de su superficie como espacio natural inalterado) y actualmente se sitúa en el 0,6 %. Para ecologistas destacados: los institutos de investigación consideran la reticencia como una herramienta importante para detener la extinción de especies y el cambio climático. La propia Comisión Europea tiene la intención de proteger estrictamente el 2030 10 % de la tierra en su estrategia sobre biodiversidad de aquí a 2020. Este objetivo debería aumentarse a una banda de entre el 10 y el 15 %. Al mismo tiempo, se necesitan mecanismos de control más estrictos para comprobar que las zonas están realmente protegidas y se dejan a sí mismas. Además de proteger la tierra del sellado, también deben llevarse a cabo proyectos sobre la respiración de especies clave importantes, como el castor o el lincón. También habrá un fondo para la adquisición y transformación de tierras para su regasificación por parte de los Estados miembros de la UE. Por otra parte, los países que ya dejan zonas grandes a la naturaleza también deberían recibir una compensación financiera.","et":"Me vajame taas põlisloodust Euroopas! On tõsi, et mõnedel Euroopa riikidel, näiteks Sloveenial ja Soomel, on juba õnnestunud jätta loodusele olulised maa-alad. Kuid kaugeltki mitte kõik: Näiteks ei ole Saksamaa kaugeltki suutnud täita oma eesmärki (2020. aastal kuulutada 2 % oma maa-alast puutumatuks põlislooduseks) ja on praegu 0,6 %. Juhtivatele ökoloogidele peavad teadusasutused vastumeelsust oluliseks vahendiks liikide väljasuremise ja kliimamuutuste peatamisel. Euroopa Komisjon kavatseb oma bioloogilise mitmekesisuse strateegias 2020. aastaks rangelt kaitsta 10 % maast 2030. aastaks. Seda eesmärki tuleks suurendada 10-15 %ni. Samal ajal on vaja rangemaid järelevalvemehhanisme, et kontrollida, kas alad on tõeliselt kaitstud ja jäetud enda hooleks. Lisaks maa katmise eest kaitsmisele tuleb ellu viia ka tähtsate liikide, nagu kobras või ilves, hingamise projektid. Samuti luuakse fond, mille kaudu ELi liikmesriigid ostavad ja töötlevad maad taasgaasistamiseks. Lisaks peaksid riigid, kes juba lahkuvad suurtelt aladelt põlisloodusele, saama rahalist hüvitist.","fi":"Tarvitsemme jälleen lisää erämaata Euroopassa! On totta, että eräät Euroopan maat ovat jo onnistuneet jättämään merkittäviä maa-alueita luontoon, kuten Slovenia ja Suomi. Mutta kaukana kaikista: Esimerkiksi Saksa ei ole vieläkään saavuttanut omaa tavoitettaan (ilmoittaa vuoden 2020 2 prosenttia maa-alasta koskemattomaksi erämaaksi) ja on tällä hetkellä 0,6 prosenttia. Johtaville taloustieteilijöille: tutkimuslaitokset pitävät vastahakoisuutta tärkeänä välineenä lajien sukupuuttoon kuolemisen ja ilmastonmuutoksen pysäyttämiseksi. Euroopan komissio aikoo itse suojella luonnon monimuotoisuutta koskevassa strategiassaan tiukasti vuoteen 2030 mennessä 10 prosenttia maa-alasta vuoteen 2020 mennessä. Tämä tavoite olisi nostettava 10-15 prosentin käytävään. Samalla tarvitaan tiukempia seurantamekanismeja, jotta voidaan varmistaa, että alueet ovat aidosti suojeltuja ja jätetty itseensä. Sen lisäksi, että maata suojellaan hylkeiltä, on toteutettava hankkeita, jotka koskevat tärkeiden keskeisten lajien, kuten majakan tai ilveksen, hengittämistä. Lisäksi perustetaan rahasto maan ostamiseksi ja jalostamiseksi kaasutusta varten EU:n jäsenvaltioissa. Lisäksi maille, jotka jo jättävät suuria alueita erämaalle, olisi myönnettävä taloudellista korvausta.","fr":"Nous avons besoin de plus d’espèces sauvages en Europe! Certes, certains États européens parviennent déjà à laisser des terres importantes à la nature, comme la Slovénie ou la Finlande. Mais loin de tous: Par exemple, l’Allemagne a largement dépassé l’objectif qu’elle s’était fixé (déclarer 2020 2 % de la superficie du Land comme étant non touchée d’ici à 2020) et s’élève actuellement à 0,6 %. Dans le cas de l’écologue de premier plan, les instituts de recherche sont considérés comme un outil important pour lutter contre la disparition des espèces et le changement climatique. Dans sa stratégie en faveur de la biodiversité, la Commission européenne entend protéger rigoureusement 2030 10 % des terres d’ici à 2020. Cet objectif devrait être porté à un corridor compris entre 10 et 15 %. Dans le même temps, il est nécessaire de mettre en place des mécanismes de contrôle plus stricts pour vérifier que les terres sont réellement protégées et laissées à leur propre compte. Outre la protection des surfaces contre l’imperméabilisation, il convient également de mettre en œuvre des projets de rapatriement d’espèces clés telles que le bière ou le lynx. Il devrait également y avoir un fonds destiné à aider financièrement les pays de l’UE à acheter et à préparer des terres en vue de leur rapatriement. Les pays qui abandonnent déjà de grandes surfaces de la nature devraient en outre recevoir une compensation financière.","ga":"Tá níos mó fiáin san Eoraip de dhíth orainn arís! Is fíor gur éirigh le roinnt tíortha Eorpacha cheana féin limistéir thábhachtacha talún a fhágáil ina nádúr – amhail an tSlóivéin nó an Fhionlainn. Ach i bhfad ó gach duine: Mar shampla, theip ar an nGearmáin a sprioc féin a bhaint amach (le 2020 2 % dá ceantar talún a fhógairt mar fhiántas neamhfhóinteach) agus tá sé ag 0.6 % faoi láthair. I gcás príomh-eiceolaithe: feictear d’institiúidí taighde gur uirlis thábhachtach í an drogall chun stop a chur le díothú speiceas agus athrú aeráide. Tá sé beartaithe ag an gCoimisiún Eorpach féin 2030 10 % den talamh a chosaint go docht ina straitéis bithéagsúlachta faoi 2020. Ba cheart an sprioc sin a mhéadú go conair idir 10 agus 15 %. Ag an am céanna, tá gá le sásraí faireacháin níos déine lena chinntiú go bhfuil limistéir á gcosaint i ndáiríre agus go bhfágtar fúthu féin iad. Chomh maith leis an talamh a chosaint ó shéalú, ní mór tionscadail a dhéanamh freisin ar riospráid speiceas tábhachtach amhail bébhar nó lynx. Beidh ciste ann freisin chun talamh a cheannach agus a phróiseáil le haghaidh athghású ag Ballstáit an AE. Thairis sin, ba cheart do thíortha a fhágann limistéir mhóra cheana féin cúiteamh airgeadais a fháil freisin.","hr":"Ponovno nam je potrebna veća divljost u Europi! Istina je da su neke europske zemlje već uspjele ostaviti važna zemljišta u prirodu, kao što su Slovenija ili Finska. Ali daleko od svih: Na primjer, Njemačka nije ostvarila vlastiti cilj (prijavljuje 2020. 2 % svoje kopnene površine kao netaknutu divljinu) i trenutačno iznosi 0,6 %. Kad je riječ o vodećim ekolozima, istraživački instituti nevoljkost smatraju važnim alatom za zaustavljanje izumiranja vrsta i klimatskih promjena. Sama Europska komisija u svojoj strategiji za biološku raznolikost do 2020. namjerava strogo zaštititi 10 % zemljišta do 2030. Taj bi cilj trebalo povećati do koridora između 10 i 15 %. Istodobno su potrebni stroži mehanizmi praćenja kako bi se provjerilo jesu li područja zaista zaštićena i prepuštena samim sebi. Osim zaštite zemljišta od pečaćenja, potrebno je provesti i projekte u području disanja važnih ključnih vrsta kao što su blaž ili ris. Uspostavit će se i fond za kupnju i preradu zemljišta za uplinjavanje u državama članicama EU-a. Osim toga, zemlje koje već ostavljaju velika područja u divljini trebale bi dobiti i financijsku naknadu.","hu":"Ismét több érintetlenségre van szükségünk Európában! Igaz, hogy egyes európai országoknak – például Szlovéniának vagy Finnországnak – már sikerült hagyniuk a fontos földterületeket. De távolról sem mindenkitől: Németország például messze nem teljesítette saját célkitűzését (a 2020-as terület 2 %-át érintetlen érintetlen természeti területnek nyilvánítja), és jelenleg 0,6 %-on áll. Vezető ökológusok esetében: a kutatóintézetek szerint a vonakodás fontos eszköz a fajok kipusztulásának megállítására és az éghajlatváltozásra. A biológiai sokféleséggel kapcsolatos stratégiájában maga az Európai Bizottság is szigorúan védeni kívánja 2030-ig a földterületek 10 %-át. Ezt a célt 10-15 %-os folyosóra kell növelni. Ugyanakkor szigorúbb ellenőrzési mechanizmusokra van szükség annak ellenőrzésére, hogy a területek valóban védettek-e, és magukra hagyják-e őket. Amellett, hogy megvédjük a területet a fókavadászattól, a projekteket fontos kulcsfontosságú fajok, például a hód vagy a hiúz légzésével is el kell végezni. Az uniós tagállamok a visszagázosítás céljából történő földvásárlást és -feldolgozást is finanszírozni fogják. Ezenkívül azoknak az országoknak is pénzügyi kompenzációban kell részesülniük, amelyek már most is nagy területeket hagynak érintetlenné.","it":"Abbiamo bisogno di una maggiore impotenza in Europa! È vero che alcuni paesi europei sono già riusciti a lasciare aree importanti alla natura, come la Slovenia o la Finlandia. Ma lontano da tutti: Ad esempio, la Germania non è riuscita a raggiungere il proprio obiettivo (dichiarare inalterato il 2020 2 % della superficie terrestre) e attualmente si attesta al 0,6 %. Per i principali ecologisti: gli istituti di ricerca considerano la riluttanza uno strumento importante per arrestare l'estinzione delle specie e i cambiamenti climatici. La stessa Commissione europea intende proteggere rigorosamente il 2030 10 % dei terreni nella sua strategia sulla biodiversità entro il 2020. Tale obiettivo dovrebbe essere portato a un corridoio compreso tra il 10 e il 15 %. Allo stesso tempo, sono necessari meccanismi di monitoraggio più rigorosi per verificare che le zone siano realmente protette e lasciate a se stesse. Oltre a proteggere il terreno dall'impermeabilizzazione, devono essere realizzati progetti anche per la respirazione di importanti specie chiave, come il castoro o la lince. Sarà inoltre previsto un fondo per l'acquisto e la lavorazione di terreni destinati alla rigassificazione da parte degli Stati membri dell'UE. Inoltre, anche i paesi che lasciano già vaste zone a zone naturali dovrebbero ricevere una compensazione finanziaria.","lt":"Europai vėl reikia daugiau laukinės gamtos! Tiesa, kai kurios Europos šalys, pvz., Slovėnija arba Suomija, jau sugebėjo palikti svarbias teritorijas gamtai. Tačiau toli gražu ne visi: Pavyzdžiui, Vokietija iki šiol nepasiekė savo tikslo (iki 2020 m. 2 proc. savo žemės ploto paskelbti nepaliesta laukine gamta) ir šiuo metu yra 0,6 proc. Pirmaujantiems ekologams mokslinių tyrimų institutai nenorą laiko svarbia priemone sustabdyti rūšių išnykimą ir klimato kaitą. Pati Europos Komisija savo biologinės įvairovės strategijoje iki 2020 m. ketina griežtai apsaugoti 10 proc. žemės iki 2030 m. Šis tikslas turėtų būti padidintas iki 10-15 proc. koridoriaus. Be to, reikia griežtesnių stebėsenos mechanizmų, kad būtų galima patikrinti, ar teritorijos iš tikrųjų saugomos ir paliekamos sau. Be žemės apsaugos nuo ruonių, taip pat turi būti vykdomi svarbių pagrindinių rūšių, pvz., bebrų ar lūšių, kvėpavimo projektai. Taip pat bus sukurtas fondas, skirtas ES valstybėms narėms pakartotinai dujinti skirtos žemės pirkimui ir perdirbimui. Be to, šalys, kurios jau palieka didelius plotus laukinei gamtai, taip pat turėtų gauti finansinę kompensaciją.","lv":"Mums atkal ir vajadzīga lielāka neskartība Eiropā! Ir taisnība, ka dažām Eiropas valstīm, piemēram, Slovēnijai vai Somijai, jau ir izdevies atstāt svarīgas zemes platības dabā. Taču tālu no visiem: Piemēram, Vācija līdz šim nav sasniegusi savu mērķi (2020. gadā 2 % no zemes platības pasludināt par neskartu neskarto teritoriju) un pašlaik tā ir 0,6 %. Vadošajiem ekologiem – pētniecības institūti nevēlēšanos uzskata par svarīgu instrumentu sugu izzušanas un klimata pārmaiņu apturēšanai. Eiropas Komisija ir iecerējusi bioloģiskās daudzveidības stratēģijā līdz 2020. gadam stingri aizsargāt 10 % zemes 2030. gadam. Šis mērķis būtu jāpalielina līdz 10-15 % koridoram. Tajā pašā laikā ir vajadzīgi stingrāki uzraudzības mehānismi, lai pārbaudītu, vai teritorijas ir patiesi aizsargātas un atstātas pašu ziņā. Papildus zemes aizsardzībai pret sablīvēšanos ir jāīsteno arī projekti, kas vērsti uz svarīgu galveno sugu, piemēram, bebru vai lūšu, elpošanu. Būs arī fonds zemes iegādei un pārstrādei, lai ES dalībvalstis varētu veikt regazificēšanu. Turklāt finansiālu kompensāciju vajadzētu saņemt arī valstīm, kas jau atstāj lielas teritorijas neskartas teritorijas.","mt":"Nerġgħu neħtieġu aktar inħawi fi stat naturali fl-Ewropa! Huwa minnu li xi pajjiżi Ewropej diġà rnexxielhom iħallu żoni tal-art importanti għan-natura — bħas-Slovenja jew il-Finlandja. Iżda lil hinn minn kulħadd: Pereżempju, il-Ġermanja naqset ħafna milli tilħaq il-mira tagħha stess (li tiddikjara 2020 2 % tal-art tagħha bħala żona fi stat naturali mhux mittiefsa) u bħalissa hija ta’ 0.6 %. Għall-ekoloġisti ewlenin: l-istituti tar-riċerka jqisu r-riluttanza bħala għodda importanti biex titwaqqaf l-estinzjoni tal-ispeċijiet u t-tibdil fil-klima. Il-Kummissjoni Ewropea nnifisha beħsiebha tipproteġi b’mod strett 2030 10 % tal-art fl-istrateġija tagħha għall-bijodiversità sal-2020. Din il-mira għandha tiżdied għal kuritur ta’ bejn 10 u 15 %. Fl-istess ħin, huma meħtieġa mekkaniżmi ta’ monitoraġġ aktar stretti biex jiġi vverifikat li ż-żoni huma ġenwinament protetti u jitħallew għalihom infushom. Minbarra l-protezzjoni tal-art mill-issiġillar, il-proġetti jridu jitwettqu wkoll fuq ir-respirazzjoni ta’ speċijiet ewlenin importanti bħall-kastur jew il-linċi. Se jkun hemm ukoll fond għax-xiri u l-ipproċessar ta’ art għar-rigassifikazzjoni mill-Istati Membri tal-UE. Barra minn hekk, il-pajjiżi li diġà jħallu żoni kbar fi stat naturali għandhom jirċievu wkoll kumpens finanzjarju.","nl":"We hebben opnieuw behoefte aan meer wilderheid in Europa! Het klopt dat sommige Europese landen er al in zijn geslaagd belangrijke gebieden aan de natuur over te laten — zoals Slovenië of Finland. Maar verre van iedereen: Duitsland heeft bijvoorbeeld zijn eigen doelstelling (om 2020 2 % van zijn landoppervlakte aan te geven als onaangetaste wilde natuur) niet gehaald en bedraagt momenteel 0,6 %. Voor toonaangevende ecologen: terughoudendheid wordt door onderzoeksinstellingen gezien als een belangrijk instrument om het uitsterven van soorten en de klimaatverandering een halt toe te roepen. De Europese Commissie is zelf van plan om 2030 10 % van het land tegen 2020 strikt te beschermen in haar biodiversiteitsstrategie. Deze doelstelling moet worden opgetrokken tot een corridor tussen 10 en 15 %. Tegelijkertijd zijn strengere controlemechanismen nodig om na te gaan of zones daadwerkelijk worden beschermd en aan zichzelf worden overgelaten. Naast de bescherming van het land tegen bodemafdekking moeten ook projecten worden uitgevoerd op de ademhaling van belangrijke belangrijke soorten zoals bever of lynx. Er komt ook een fonds voor de aankoop en verwerking van grond voor hervergassing door de EU-lidstaten. Bovendien moeten landen die reeds grote gebieden aan wildernis laten, ook financiële compensatie ontvangen.","pl":"Ponownie potrzebujemy większej przyrody w Europie! Prawdą jest, że niektórym krajom europejskim, takim jak Słowenia czy Finlandia, udało się już pozostawić ważne obszary lądowe pod przyrodę. Ale dalekie od wszystkich: Na przykład Niemcy zdecydowanie nie osiągnęły swojego celu (ogłoszenia na 2020 r. 2 % powierzchni gruntów jako nienaruszonej dzikiej przyrody) i obecnie wynoszą 0,6 %. Dla czołowych ekologów: instytuty badawcze postrzegają niechęć jako ważne narzędzie powstrzymania wyginięcia gatunków i zmiany klimatu. Sama Komisja Europejska zamierza do 2020 r. ściśle chronić 10 % gruntów w swojej strategii ochrony różnorodności biologicznej. Cel ten należy zwiększyć do korytarza między 10 a 15 %. Jednocześnie potrzebne są bardziej rygorystyczne mechanizmy monitorowania, aby sprawdzić, czy obszary są rzeczywiście chronione i pozostawione same sobie. Oprócz ochrony gleby przed zapieczętowaniem, należy również realizować projekty dotyczące oddychania ważnych kluczowych gatunków, takich jak bobra czy rysia. Powstanie również fundusz na zakup i przetwarzanie gruntów przeznaczonych do regazyfikacji przez państwa członkowskie UE. Ponadto kraje, które już pozostawiają duże obszary na dzikie, również powinny otrzymać rekompensatę finansową.","pt":"Precisamos de mais wilderness na Europa! É verdade que alguns países europeus já conseguiram deixar zonas importantes para a natureza — como a Eslovénia ou a Finlândia. Mas longe de todos: Por exemplo, a Alemanha não conseguiu, de longe, cumprir o seu próprio objetivo (declarar que 2020 2 % da sua superfície terrestre é intacta), situando-se atualmente em 0,6 %. Para os principais ecologistas: a relutância é vista pelos institutos de investigação como um instrumento importante para travar a extinção de espécies e as alterações climáticas. A própria Comissão Europeia tenciona proteger rigorosamente 2030 10 % das terras na sua estratégia de biodiversidade até 2020. Este objetivo deve ser aumentado para um corredor entre 10 e 15 %. Ao mesmo tempo, são necessários mecanismos de controlo mais rigorosos para verificar se as zonas são genuinamente protegidas e deixadas a si próprias. Para além da proteção do solo contra a impermeabilização, devem também ser realizados projetos de respiração de espécies importantes, como o castor ou o lince. Haverá também um fundo para a aquisição e transformação de terrenos para regaseificação por parte dos Estados-Membros da UE. Além disso, os países que já deixam grandes zonas para a natureza selvagem também devem receber uma compensação financeira.","ro":"Avem din nou nevoie de mai multă libertate în Europa! Este adevărat că unele țări europene au reușit deja să lase zone funciare importante în seama naturii — cum ar fi Slovenia sau Finlanda. Dar departe de toată lumea: De exemplu, Germania nu și-a îndeplinit până în prezent obiectivul (de a declara 2020 2 % din suprafața sa funciară ca fiind o zonă sălbatică neatinsă) și este în prezent de 0,6 %. Pentru ecologiștii de vârf: institutele de cercetare consideră că reticența este un instrument important pentru stoparea dispariției speciilor și a schimbărilor climatice. Comisia Europeană intenționează să protejeze cu strictețe 2030 10 % din terenuri în strategia sa privind biodiversitatea până în 2020. Acest obiectiv ar trebui majorat la un coridor cuprins între 10 și 15 %. În același timp, sunt necesare mecanisme de monitorizare mai stricte pentru a verifica dacă zonele sunt cu adevărat protejate și lăsate la latitudinea lor. Pe lângă protejarea solului împotriva impermeabilizării, trebuie realizate proiecte privind respirația unor specii importante, cum ar fi castorul sau linxul. Va exista, de asemenea, un fond pentru achiziționarea și prelucrarea terenurilor în vederea regazificării de către statele membre ale UE. În plus, țările care lasă deja spații naturale întinse ar trebui să primească, de asemenea, compensații financiare.","sk":"V Európe potrebujeme viac divokej prírody! Je pravda, že niektorým európskym krajinám sa už podarilo ponechať dôležité oblasti na prírodu – napríklad Slovinsko alebo Fínsko. Ale ďaleko od všetkých: Nemecko napríklad zďaleka nesplnilo svoj vlastný cieľ (vyhlásiť 2 % svojej rozlohy do roku 2020 za nedotknutú divočinu) a v súčasnosti dosahuje 0,6 %. Poprední ekológovia: výskumné ústavy považujú neochotu za dôležitý nástroj na zastavenie vyhynutia druhov a zmeny klímy. Samotná Európska komisia má v úmysle prísne chrániť do roku 2030 10 % pôdy vo svojej stratégii v oblasti biodiverzity do roku 2020. Tento cieľ by sa mal zvýšiť na koridor 10 až 15 %. Zároveň sú potrebné prísnejšie monitorovacie mechanizmy, aby sa overilo, či sú oblasti skutočne chránené a či sú ponechané na seba. Okrem ochrany pôdy pred utesnením sa musia realizovať aj projekty týkajúce sa dýchania dôležitých kľúčových druhov, ako sú bobor alebo rys. Bude existovať aj fond na nákup a spracovanie pozemkov určených na spätné splyňovanie členskými štátmi EÚ. Okrem toho by mali dostať finančnú kompenzáciu aj krajiny, ktoré už opúšťajú veľké oblasti divočiny.","sl":"V Evropi znova potrebujemo več divjine! Res je, da so nekatere evropske države, kot sta Slovenija in Finska, že uspele zapustiti pomembna zemljišča. Vendar daleč od vseh: Nemčija na primer še zdaleč ni izpolnila svojega cilja (da bi 2 % svoje površine do leta 2020 razglasila za nedotaknjeno divjino) in trenutno znaša 0,6 %. Za vodilne ekologe: raziskovalni inštituti menijo, da je nepripravljenost pomembno orodje za zaustavitev izumrtja vrst in podnebnih sprememb. Evropska komisija namerava do leta 2020 v svoji strategiji za biotsko raznovrstnost strogo zaščititi 10 % zemljišč do leta 2030. Ta cilj bi bilo treba povečati na koridor med 10 in 15 %. Hkrati so potrebni strožji mehanizmi spremljanja, da se preveri, ali so območja resnično zaščitena in prepuščena sami sebi. Poleg zaščite tal pred pozidavo je treba izvajati tudi projekte v zvezi z respiracijo pomembnih ključnih vrst, kot sta bober ali ris. Vzpostavljen bo tudi sklad za nakup in predelavo zemljišč za ponovno uplinjanje v državah članicah EU. Poleg tega bi morale države, ki že puščajo velika območja v divjini, prejeti tudi finančno nadomestilo.","sv":"Vi behöver mer vildmark i Europa igen! Det är sant att vissa europeiska länder redan har lyckats lämna viktiga landområden till naturen – t.ex. Slovenien och Finland. Men långt ifrån alla: Tyskland har till exempel långt underlåtit att uppfylla sitt eget mål (att deklarera 2020 2 % av sin landareal som orörd vildmark) och ligger för närvarande på 0,6 %. Ledande ekologer: forskningsinstituten ser motvilja som ett viktigt verktyg för att stoppa utrotningen av arter och klimatförändringarna. Europeiska kommissionen har för avsikt att strikt skydda 2030 10 % av marken i sin strategi för biologisk mångfald senast 2020. Detta mål bör höjas till en korridor på mellan 10 och 15 %. Samtidigt behövs striktare övervakningsmekanismer för att kontrollera att områdena verkligen skyddas och överlåts åt sig själva. Förutom att skydda marken mot hårdgörning måste projekt även genomföras för andning av viktiga arter som bäver eller lodjur. Det kommer också att finnas en fond för EU-medlemsstaternas inköp och bearbetning av mark för återförgasning. Dessutom bör länder som redan lämnar stora områden till vildmark också få ekonomisk ersättning."}},"title":{"de":"Mehr Wildnis wagen – 15% Wildnis bis 2030","machine_translations":{"bg":"Повече диви микробуси – 15 % дива природа до 2030 г.","cs":"Více divoké zvěře - 15 % divoké přírody do roku 2030","da":"Flere naturområder — 15 % naturområder i 2030","el":"Περισσότερα ημιφορτηγά άγριας φύσης — 15 % άγριας φύσης έως το 2030","en":"More wilderness vans — 15 % wilderness by 2030","es":"Más furgonetas silvestres — 15 % de espacios naturales de aquí a 2030","et":"Põlislooduse further wilderness vans – 15 % põlisloodust 2030. aastaks","fi":"Lisää erämaa-autoja – erämaa 15 % vuoteen 2030 mennessä","fr":"Plus de gibier sauvage: 15 % d’ici à 2030","ga":"Níos mó veaineanna fiáinachta – 15 % wilderness faoi 2030","hr":"Više divljih kombija – 15 % divljine do 2030.","hu":"Több érintetlen természeti terület – 15 % érintetlen természeti terület 2030-ra","it":"Più wilderness vans — 15 % di wilderness entro il 2030","lt":"Daugiau laukinių furgonų – 15 proc. laukinės gamtos iki 2030 m.","lv":"Vairāk neskartu furgonu – līdz 2030. gadam 15 % neskarto teritoriju","mt":"Aktar vannijiet fi stat naturali — 15 % fi stat naturali sal-2030","nl":"Meer wildernis — 15 % wildernis tegen 2030","pl":"Więcej dzikich samochodów dostawczych - 15 proc. dzikiej przyrody do 2030 r.","pt":"Mais furgonetas de natureza selvagem — 15 % de natureza selvagem até 2030","ro":"Mai multe furgonete sălbatice — 15 % spațiu natural până în 2030","sk":"Viac voľne žijúcich dodávok – 15 % divočiny do roku 2030","sl":"Več divjine - 15 % divjine do leta 2030","sv":"Fler vildmarschbilar – 15 % vildmark 2030"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×