Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 44fbe9c418d509c5da05f1c325db5ba614f6681f67f3b258ef96f023bad20966

Source: {"body":{"et":"Minu idee: hakata maailma prügi (plastikut) ümber töötlema polümeeriks, millest teha Euro pangatähed. Polümeerist sularaha on veekindel, mõnevõrra puhtam ja vastupidavam. Seda on keerulisem rebida ja see ei sütti nii kergelt. Polümeerist sularaha püsib kasutuskõlblikuna kuni kolm korda kauem kui paberist sularaha (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Polümeerist rahatähed on ka loodussõbralikumad, sest tänu nende vastupidavusele ei pea neid nii tihti juurde trükkima, st vähem energiat kulub nende trükkimisele (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Seevastu Eurosid vahetatakse välja keskmiselt iga kolme aasta tagant (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Austraalia on kasutanud polümeerist rahatähtesid juba aastast 1988, hiljem on seda sama hakanud tegema ka näiteks Kanada ja Ühendkuningriik. Kas ei oleks mitte Eurode kord?\nMinu ideega toota pangatähti vanast plastikust astub Euro riikidest, millel on juba praegu polümeerist rahatähed, ühe rohelise sammu veelgi kaugemale. Maailmas vedeleb praegu väga palju plastikprügi millega ei juhtu mitte midagi. Miks mitte seda hakata ümber töötlema millekski, mida me kõik igapäevaselt kasutame? Nii saaks praegu kasutult eksisteerivat plastikut kasutada selleni, kuni see põhimõtteliselt sõrmede vahelt laiali pudeneb. Minu meelest oleks see revolutsiooniline ja roheline muutus, mis teoorias võiks tõesti toimuda. \n\nIrma L. Kiho\nirmaleene@gmail.com","machine_translations":{"bg":"Идеята ми е: започнете да преработвате световните отпадъци (пластмаса) в полимер, за да произвеждате евробанкноти. Полимерните пари са водоустойчиви, малко по-чисти и по-издръжливи. По-трудно е да се скъса и не свети толкова светлина. Полимерните пари в брой остават използваеми до три пъти по-дълго от хартиените пари (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Полимерните банкноти също са по-екологосъобразни, тъй като не е необходимо да се отпечатват толкова често поради своята дълготрайност, т.е. по-малко енергия се изразходва за отпечатване (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). За разлика от това, евро се обменят средно на всеки три години (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Австралия използва полимерни банкноти от 1988 г. насам, а отскоро Канада и Обединеното кралство започнаха да го правят. Няма ли да е заповед за евро? С моята идея за производство на банкноти от стара пластмаса, евространите, които вече имат полимерни банкноти, предприемат още една зелена стъпка напред. Има много пластмасови отпадъци в света, които не се случват на нищо. Защо да не го преработваме за нещо, което всички използваме ежедневно? По този начин пластмасата, която в момента съществува напразно, може да се използва, докато основно се разпространи по пръстите. Мисля, че ще бъде революционна и зелена промяна, която може да се случи на теория. Ирма Л. Кихо irmaleene@gmail.com","cs":"Můj nápad: začněte zpracovávat odpadky (plasty) na polymer pro výrobu eurobankovek. Polymerní hotovost je vodotěsná, poněkud čistší a odolnější. Je těžší trhat a nesvítí tak světlo. Polymerní hotovost zůstává využitelná až třikrát déle než papírová hotovost (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Polymerové bankovky jsou také šetrnější k životnímu prostředí, protože nemusí být tisknuty tak často z důvodu jejich trvanlivosti, tj. méně energie se vynakládá na tisk (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Naproti tomu se eura vyměňují v průměru každé tři roky (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Austrálie používá polymerové bankovky od roku 1988 a v poslední době Kanada a Spojené království tak začaly činit. Nebylo by to pořadí v eurech? S mou myšlenkou vyrábět bankovky ze starých plastů, země eurozóny, které již mají polymerové bankovky, se o jeden zelený krok dále. Na světě je spousta plastového odpadu, který se nic neděje. Proč to znovu nezpracovat pro něco, co všichni používáme denně? Tímto způsobem by se plast, který v současné době existuje marně, mohl použít, dokud se v podstatě nerozprostírá přes prsty. Myslím, že by to byla revoluční a zelená změna, která by se mohla stát teoreticky. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","da":"Min idé: begynd at behandle verdens affald (plast) i en polymer for at lave eurosedler. Polymer kontanter er vandtæt, noget renere og mere holdbare. Det er sværere at rive, og det lyser ikke så let. Polymerkontanter forbliver anvendelige op til tre gange længere end kontanter i papirform (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Polymersedler er også mere miljøvenlige, fordi de ikke behøver at blive trykt så ofte på grund af deres holdbarhed, dvs. at der bruges mindre energi på trykning (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Derimod udveksles der i gennemsnit euro hvert tredje år (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Australien har anvendt polymersedler siden 1988, og på det seneste er Canada og Det Forenede Kongerige begyndt at gøre det. Ville det ikke være Euros-ordren? Med min idé om at producere pengesedler af gammel plast tager eurolandene, som allerede har polymersedler, et grønt skridt videre. Der er en masse plastaffald i verden, der sker ingenting. Hvorfor ikke ombehandle det for noget, vi alle bruger på daglig basis? På denne måde kunne den plast, der i øjeblikket eksisterer forgæves, bruges, indtil den dybest set spreder sig over fingrene. Jeg tror, det ville være en revolutionerende og grøn forandring, der virkelig kunne ske i teorien. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","de":"Meine Idee: beginnen Sie, den Müll der Welt (Kunststoffe) zu einem Polymer zu verarbeiten, um Euro-Banknoten zu machen. Polymer Cash ist wasserdicht, etwas sauberer und langlebiger. Es ist schwieriger zu reißen und es leuchtet nicht so leicht auf. Polymer-Bargeld bleibt bis zu drei Mal länger nutzbar als Papierkasse (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Polymer-Banknoten sind auch umweltfreundlicher, weil sie wegen ihrer Haltbarkeit nicht so oft gedruckt werden müssen, d. h. weniger Energie wird für den Druck ausgegeben (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Dagegen werden durchschnittlich alle drei Jahre Euro umgetauscht (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Australien verwendet seit 1988 Polymer-Banknoten, und in jüngerer Zeit haben Kanada und das Vereinigte Königreich damit begonnen. Wäre es nicht der Euro-Bestellung? Mit meiner Idee, Banknoten aus altem Kunststoff herzustellen, machen die Euroländer, die bereits über Polymer-Banknoten verfügen, einen grünen Schritt weiter. Es gibt eine Menge Plastikmüll auf der Welt, die mit nichts geschieht. Warum es nicht für etwas, das wir alle täglich verwenden, neu aufbereiten? Auf diese Weise könnte der Kunststoff, der derzeit vergeblich existiert, verwendet werden, bis er sich grundsätzlich über die Finger ausbreitet. Ich denke, es wäre eine revolutionäre und grüne Veränderung, die in der Theorie wirklich passieren könnte. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","el":"Η ιδέα μου: έναρξη επεξεργασίας των απορριμμάτων (πλαστικών) στον κόσμο σε πολυμερές για την παραγωγή τραπεζογραμματίων ευρώ. Τα πολυμερή μετρητά είναι αδιάβροχα, κάπως καθαρότερα και πιο ανθεκτικά. Είναι πιο δύσκολο να σκίσεις και δεν ανάβει τόσο φως. Τα πολυμερή μετρητά παραμένουν χρησιμοποιήσιμα έως τρεις φορές περισσότερο από τα μετρητά σε χαρτί (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Τα πολυμερή τραπεζογραμμάτια είναι επίσης πιο φιλικά προς το περιβάλλον, διότι δεν χρειάζεται να εκτυπώνονται τόσο συχνά λόγω της ανθεκτικότητάς τους, δηλαδή λιγότερη ενέργεια δαπανάται για την εκτύπωση (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Αντίθετα, τα ευρώ ανταλλάσσονται ανά τριετία κατά μέσο όρο (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Η Αυστραλία χρησιμοποιεί πολυμερή τραπεζογραμμάτια από το 1988, και πιο πρόσφατα ο Καναδάς και το Ηνωμένο Βασίλειο άρχισαν να το πράττουν. Δεν θα ήταν η παραγγελία του ευρώ; Με την ιδέα μου να παράγουν τραπεζογραμμάτια από παλιά πλαστικά, οι χώρες του ευρώ, οι οποίες διαθέτουν ήδη πολυμερή τραπεζογραμμάτια, κάνουν ένα πράσινο βήμα παραπέρα. Υπάρχουν πολλά πλαστικά απορρίμματα στον κόσμο που δεν συμβαίνουν σε τίποτα. Γιατί να μην το επεξεργαστούμε για κάτι που όλοι χρησιμοποιούμε καθημερινά; Με αυτόν τον τρόπο, το πλαστικό που υπάρχει επί του παρόντος μάταια θα μπορούσε να χρησιμοποιηθεί μέχρι να εξαπλωθεί ουσιαστικά στα δάχτυλα. Νομίζω ότι θα ήταν μια επαναστατική και πράσινη αλλαγή που θα μπορούσε πραγματικά να συμβεί στη θεωρία. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","en":"My idea: start processing the world’s garbage (plastics) into a polymer to make euro banknotes. Polymer cash is waterproof, somewhat cleaner and more durable. It’s more difficult to tear and it doesn't light up so light. Polymer cash remains usable up to three times longer than paper cash (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Polymer banknotes are also more environmentally friendly because they do not have to be printed so often because of their durability, i.e. less energy is spent on printing (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). By contrast, euros are exchanged every three years on average (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Australia has been using polymer banknotes since 1988, and more recently Canada and the United Kingdom have started to do so. Wouldn't it be the Euros order? With my idea of producing banknotes from old plastic, the Euro countries, which already have polymer banknotes, take one green step further. There is a lot of plastic litter in the world that is happening to nothing. Why not reprocess it for something we all use on a daily basis? In this way, the plastic that currently exists in vain could be used until it basically spreads across the fingers. I think it would be a revolutionary and green change that could really happen in theory. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","es":"Mi idea: comience a procesar la basura del mundo (plásticos) en un polímero para hacer billetes en euros. El dinero en efectivo de polímero es impermeable, algo más limpio y más duradero. Es más difícil de desgarrar y no se ilumina tan ligero. El dinero en efectivo de polímero sigue siendo utilizable hasta tres veces más que el dinero en efectivo en papel (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Los billetes de polímero también son más respetuosos con el medio ambiente porque no tienen que imprimirse tan a menudo debido a su durabilidad, es decir, se gasta menos energía en la impresión (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Por el contrario, los euros se intercambian por término medio cada tres años (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Australia ha estado utilizando billetes de polímero desde 1988, y más recientemente Canadá y el Reino Unido han empezado a hacerlo. ¿No sería la orden de Euros? Con mi idea de producir billetes de plástico viejo, los países del euro, que ya tienen billetes de polímero, dan un paso más allá. Hay mucha basura de plástico en el mundo que no está pasando a nada. ¿Por qué no reprocesarlo para algo que todos usamos diariamente? De esta manera, el plástico que existe actualmente en vano podría ser utilizado hasta que básicamente se extiende a través de los dedos. Creo que sería un cambio revolucionario y verde que realmente podría ocurrir en teoría. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","fi":"Minun ideani: alkaa käsitellä maailman roskat (muovit) polymeeriksi euroseteleiden valmistamiseksi. Polymeeriraha on vedenpitävä, hieman puhtaampi ja kestävämpi. Sitä on vaikeampi repiä, eikä se sytytä niin valoa. Polymeerirahaa voidaan käyttää enintään kolme kertaa enemmän kuin paperikäteinen (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Polymeerisetelit ovat myös ympäristöystävällisempiä, koska niitä ei tarvitse painaa niin usein niiden kestävyyden vuoksi, eli painamiseen kuluu vähemmän energiaa (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Sen sijaan euroja vaihdetaan keskimäärin joka kolmas vuosi (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Australia on käyttänyt polymeeriseteleitä vuodesta 1988, ja äskettäin Kanada ja Yhdistynyt kuningaskunta ovat alkaneet tehdä niin. Eikö se olisi Euros-tilaus? Ajatuksenani seteleiden valmistamisesta vanhasta muovista euromaat, joilla on jo polymeerisetelit, vievät vihreää askelta pidemmälle. Maailmassa on paljon muovisia roskia, jotka eivät ole mitään. Miksi ei käsitellä sitä uudelleen jotain, mitä me kaikki käytämme päivittäin? Tällä tavoin muovia, joka on tällä hetkellä turha, voidaan käyttää, kunnes se pohjimmiltaan leviää sormien läpi. Uskon, että se olisi vallankumouksellinen ja vihreä muutos, joka voisi todella tapahtua teoriassa. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","fr":"Mon idée: commencez à transformer les ordures du monde (plastiques) en polymère pour fabriquer des billets en euros. Le liquide polymère est imperméable à l’eau, un peu plus propre et plus durable. C’est plus difficile à déchirer et il ne s’allume pas si léger. L’argent en polymère reste utilisable jusqu’à trois fois plus longtemps que l’argent liquide en papier (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Les billets en polymère sont également plus respectueux de l’environnement parce qu’ils n’ont pas à être imprimés si souvent en raison de leur durabilité, c’est-à-dire qu’ils consacrent moins d’énergie à l’impression (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). En revanche, les euros sont échangés tous les trois ans en moyenne (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). L’Australie utilise des billets en polymère depuis 1988, et plus récemment, le Canada et le Royaume-Uni ont commencé à le faire. Ne serait-ce pas l’ordre des Euros? Avec mon idée de produire des billets à partir de vieux plastiques, les pays de l’euro, qui ont déjà des billets en polymère, franchissent un pas vert plus loin. Il y a beaucoup de déchets plastiques dans le monde qui n’arrivent à rien. Pourquoi ne pas le retraiter pour quelque chose que nous utilisons tous au quotidien? De cette façon, le plastique qui existe actuellement en vain pourrait être utilisé jusqu’à ce qu’il se répande fondamentalement sur les doigts. Je pense que ce serait un changement révolutionnaire et vert qui pourrait vraiment se produire en théorie. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","ga":"Mo smaoineamh: tosaigh ag próiseáil truflais (plaistigh) an domhain ina pholaiméir chun nótaí bainc euro a dhéanamh díobh. Tá airgead tirim polaiméir uiscedhíonach, beagán níos glaine agus níos durable. Tá sé níos deacra cuimilt agus ní lasann sé suas mar sin solas. Tá airgead tirim polaiméir inúsáidte suas le trí huaire níos faide ná airgead tirim páipéir (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Tá nótaí bainc polaiméire níos neamhdhíobhálaí don chomhshaol freisin toisc nach gá iad a phriontáil chomh minic sin mar gheall ar a marthanacht, i.e. caitear níos lú fuinnimh ar phriontáil (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Os a choinne sin, malartaítear euro gach trí bliana ar an meán (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Tá nótaí bainc pholaiméireacha á n-úsáid ag an Astráil ó 1988, agus le déanaí tá Ceanada agus an Ríocht Aontaithe tosaithe ag déanamh amhlaidh. Nach mbeadh sé an t-ord Euro? Agus mé ag smaoineamh nótaí bainc a tháirgeadh ó sheanphlaisteach, glacann tíortha an Euro, a bhfuil nótaí bainc polaiméire acu cheana féin, céim ghlas amháin eile. Tá a lán de bhruscar plaisteach ar fud an domhain atá ag tarlú do rud ar bith. Cén fáth nach reprocess sé as rud éigin a úsáidimid go léir ar bhonn laethúil? Ar an mbealach seo, d’fhéadfaí an plaisteach atá ann faoi láthair i vain a úsáid go dtí go scaipeann sé go bunúsach ar fud na méara. Sílim go mbeadh sé ina athrú réabhlóideach agus glas a d’fhéadfadh tarlú i ndáiríre go teoiriciúil. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","hr":"Moja ideja: započnite obradu svjetskog smeća (plastike) u polimer za izradu euronovčanica. Polimerni novac je vodootporan, nešto čišći i izdržljiviji. To je teže suza i to ne svijetli tako svjetlo. Novac od polimera i dalje je upotrebljiv do tri puta duže od papirnate gotovine (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Novčanice polimera također su ekološki prihvatljivije jer se ne moraju tiskati tako često zbog svoje trajnosti, tj. manje energije troši se na tiskanje (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). S druge strane, euro se u prosjeku mijenja svake tri godine (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Australija koristi polimerne novčanice od 1988., a u novije vrijeme Kanada i Ujedinjena Kraljevina počele su to činiti. Ne bi li to bila narudžba eura? S mojom idejom o proizvodnji novčanica od stare plastike, zemlje eura, koje već imaju polimerne novčanice, poduzimaju jedan zeleni korak dalje. Postoji mnogo plastičnog otpada na svijetu koji se ne događa ničemu. Zašto ga ne obradimo za nešto što svi svakodnevno koristimo? Na taj način, plastika koja trenutno postoji uzalud može se koristiti sve dok se u osnovi ne širi po prstima. Mislim da bi to bila revolucionarna i zelena promjena koja bi se stvarno mogla dogoditi u teoriji. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","hu":"Az én ötletem: kezdje el a világ szemetét (műanyagokat) polimerré feldolgozni, hogy eurobankjegyeket készítsen. Polimer készpénz vízálló, kissé tisztább és tartósabb. Nehezebb szakítani, és nem világít olyan könnyű. A polimer készpénz legfeljebb háromszor hosszabb ideig használható, mint a papírpénz (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). A polimer bankjegyek is környezetbarátabbak, mivel tartósságuk miatt nem kell ilyen gyakran kinyomtatni őket, azaz kevesebb energiát fordítanak a nyomtatásra (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Ezzel szemben az eurót átlagosan háromévente cserélik (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Ausztrália 1988 óta használja a polimer bankjegyeket, és a közelmúltban Kanada és az Egyesült Királyság megkezdte ezt. Nem az euró rendelése lenne? A régi műanyagból történő bankjegyek előállításának gondolatával az euróországok, amelyek már rendelkeznek polimer bankjegyekkel, egy zöld lépést tesznek tovább. Sok műanyag hulladék van a világon, ami semmivel sem történik. Miért nem dolgozzuk fel újra valamire, amit mindannyian naponta használunk? Ily módon a műanyagot, amely jelenleg hiába létezik, addig lehet használni, amíg alapvetően szét nem terjed az ujjakon. Szerintem ez egy forradalmi és zöld változás lenne, ami elméletileg megtörténhet. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","it":"La mia idea: inizia a trasformare la spazzatura mondiale (plastica) in un polimero per produrre banconote in euro. Il contante polimerico è impermeabile, un po 'più pulito e più durevole. È più difficile da strappare e non si accende così leggero. Il contante polimerico rimane utilizzabile fino a tre volte più lungo del contante cartaceo (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Anche le banconote in polimero sono più rispettose dell'ambiente in quanto non devono essere stampate così spesso a causa della loro durata, vale a dire meno energia viene speso per la stampa (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Per contro, gli euro vengono scambiati in media ogni tre anni (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). L'Australia utilizza banconote polimeriche dal 1988, e più recentemente il Canada e il Regno Unito hanno iniziato a farlo. Non sarebbe l'ordine degli euro? Con la mia idea di produrre banconote da vecchia plastica, i paesi dell'euro, che già dispongono di banconote polimeriche, fanno un passo avanti verde. C'è un sacco di rifiuti di plastica nel mondo che sta accadendo a nulla. Perché non rielaborarlo per qualcosa che usiamo tutti ogni giorno? In questo modo, la plastica che attualmente esiste invano potrebbe essere utilizzata fino a quando non si diffonde fondamentalmente attraverso le dita. Penso che sarebbe un cambiamento rivoluzionario e verde che potrebbe realmente accadere in teoria. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","lt":"Mano idėja: pradėti perdirbti pasaulio šiukšles (plastiką) į polimerą eurų banknotams gaminti. Polimerų pinigai yra atsparūs vandeniui, šiek tiek švaresni ir patvaresni. Sunkiau ašara ir ji neužsidega taip lengva. Grynieji polimerai gali būti naudojami iki trijų kartų ilgiau nei popieriniai pinigai (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Polimeriniai banknotai taip pat yra ekologiškesni, nes jie neturi būti taip dažnai spausdinami dėl jų ilgaamžiškumo, t. y. mažiau energijos išleidžiama spausdinimui (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Priešingai, eurais keičiamasi vidutiniškai kas trejus metus (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Australija polimerų banknotus naudoja nuo 1988 m., o visai neseniai Kanada ir Jungtinė Karalystė pradėjo tai daryti. Ar tai nebūtų „Euros“ užsakymas? Sumanydama gaminti banknotus iš seno plastiko, euro šalys, kurios jau turi polimerų banknotus, žengia dar vieną žalią žingsnį. Pasaulyje yra daug plastiko šiukšlių, kad vyksta nieko. Kodėl neperdirbant to, ką mes visi naudojame kasdien? Tokiu būdu plastikas, kuris šiuo metu egzistuoja veltui, gali būti naudojamas tol, kol jis iš esmės plinta per pirštus. Manau, kad tai būtų revoliuciniai ir žalieji pokyčiai, kurie iš tikrųjų galėtų įvykti teoriškai. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","lv":"Mana ideja: sākt pasaules atkritumu (plastmasas) apstrādi polimērā, lai izgatavotu euro banknotes. Polimēru nauda ir ūdensnecaurlaidīga, nedaudz tīrāka un izturīgāka. Tas ir grūtāk asarot, un tas nav iedegties tik gaismas. Polimēra skaidrā nauda joprojām ir izmantojama līdz pat trīs reizēm ilgāk nekā skaidrā naudā papīra formātā (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Arī polimēra banknotes ir videi draudzīgākas, jo tās nav tik bieži jāizdrukā to ilgizturības dēļ, t. i., drukāšanai tiek tērēts mazāk enerģijas (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Turpretī euro apmaiņa notiek vidēji ik pēc trim gadiem (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Austrālija izmanto polimēru banknotes kopš 1988. gada, un nesen Kanāda un Apvienotā Karaliste ir sākušas to darīt. Vai tas nebūtu eiro pasūtījums? Ar manu ideju ražot banknotes no vecās plastmasas eiro valstis, kurās jau ir polimēra banknotes, sper vienu zaļu soli tālāk. Pasaulē ir daudz plastmasas pakaišu, kas notiek ar neko. Kāpēc ne pārstrādāt to par kaut ko, ko mēs visi izmantojam katru dienu? Tādējādi plastmasa, kas pašlaik pastāv veltīgi, varētu tikt izmantota, līdz tā būtībā izplatās pa pirkstiem. ES domāju, ka tās būtu revolucionāras un zaļas pārmaiņas, kas patiešām varētu notikt teorētiski. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","mt":"L-idea tiegħi: ibda pproċessa ż-żibel tad-dinja (plastik) f’polimeru biex tagħmel il-karti tal-flus tal-euro. Il-flus tal-polimeru huma reżistenti għall-ilma, kemxejn aktar nodfa u aktar durabbli. Huwa aktar diffiċli li tiċrita u ma jixegħlu daqshekk dawl. Il-flus kontanti tal-polimer jibqgħu jistgħu jintużaw sa tliet darbiet itwal mill-flus kontanti tal-karti (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Il-karti tal-flus tal-polimeru huma wkoll aktar favur l-ambjent għaliex ma jkollhomx għalfejn jiġu stampati tant ta’ spiss minħabba d-durabbiltà tagħhom, jiġifieri inqas enerġija tinħela fuq l-istampar (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Min-naħa l-oħra, bħala medja, l-euros jiġu skambjati kull tliet snin (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). L-Awstralja ilha tuża l-karti tal-flus tal-polimeru sa mill-1988, u aktar reċentement il-Kanada u r-Renju Unit bdew jagħmlu dan. Ma jkunx l-ordni Euros? Bl-idea tiegħi li nipproduċi karti tal-flus minn plastik antik, il-pajjiżi tal-Euro, li diġà għandhom karti tal-flus tal-polimeru, jieħdu pass’il quddiem aħdar. Hemm ħafna ta ‘mifrex plastik fid-dinja li qed jiġri għal xejn. Għaliex ma terġax tipproċessaha għal xi ħaġa li aħna lkoll nużaw fuq bażi ta ‘kuljum? B’dan il-mod, il-plastik li bħalissa jeżisti fil-vain jista ‘jintuża sakemm bażikament jinfirex madwar is-swaba. Naħseb li jkun bidla rivoluzzjonarju u aħdar li jista ‘verament jiġri fit-teorija. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","nl":"Mijn idee: begin met het verwerken van ’s werelds afval (plastics) tot een polymeer om eurobankbiljetten te maken. Polymeergeld is waterdicht, enigszins schoner en duurzamer. Het is moeilijker om te scheuren en het licht niet zo licht op. Polymeergeld blijft tot drie keer langer bruikbaar dan papiergeld (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Polymeerbiljetten zijn ook milieuvriendelijker omdat ze vanwege hun duurzaamheid niet zo vaak hoeven te worden gedrukt, d.w.z. minder energie wordt besteed aan het drukken (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Daarentegen worden gemiddeld om de drie jaar euro’s ingewisseld (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Australië gebruikt sinds 1988 polymeerbankbiljetten, en meer recentelijk zijn Canada en het Verenigd Koninkrijk begonnen met het gebruik van polymeerbankbiljetten. Zou het niet de Euro’s orde zijn? Met mijn idee om bankbiljetten uit oude plastic te produceren, zetten de eurolanden, die al polymeerbankbiljetten hebben, een groene stap verder. Er is veel plastic strooisel in de wereld dat met niets gebeurt. Waarom het niet opnieuw verwerken voor iets dat we allemaal dagelijks gebruiken? Op deze manier kan het plastic dat momenteel tevergeefs bestaat worden gebruikt totdat het zich in principe over de vingers verspreidt. Ik denk dat het een revolutionaire en groene verandering zou zijn die echt in theorie zou kunnen gebeuren. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","pl":"Mój pomysł: zacznij przetwarzać śmieci na świecie (tworzywa sztuczne) na polimer, aby wyprodukować banknoty euro. Pieniądz polimerowy jest wodoodporny, nieco czystszy i trwalszy. Trudniej jest rozerwać i nie świeci się tak jasno. Środki pieniężne polimerowe można wykorzystać nawet trzy razy dłużej niż papierowa gotówka (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Banknoty polimerowe są również bardziej przyjazne dla środowiska, ponieważ nie muszą być drukowane tak często ze względu na ich trwałość, tj. mniej energii zużywa się na druk (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Natomiast euro wymienia się średnio co trzy lata (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Australia stosuje banknoty polimerowe od 1988 r., a ostatnio Kanada i Wielka Brytania zaczęły to robić. Czy to nie będzie rozkaz w euro? Z moim pomysłem produkcji banknotów ze starego plastiku, kraje euro, które już posiadają banknoty polimerowe, posuwają się o krok zielony. Na świecie jest dużo plastikowych śmieci, które nie dzieją się z niczym. Dlaczego nie przetworzyć go na coś, co wszyscy używamy na co dzień? W ten sposób tworzywo sztuczne, które obecnie istnieje na próżno, może być używane, dopóki nie rozłoży się po palcach. Myślę, że to byłaby rewolucyjna i zielona zmiana, która może się zdarzyć w teorii. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","pt":"A minha ideia: comece a processar o lixo do mundo (plásticos) em um polímero para fazer notas de euro. O dinheiro do polímero é impermeável, um pouco mais limpo e mais durável. É mais difícil rasgar e não acende tão leve. O dinheiro líquido de polímeros continua a ser utilizável até três vezes mais do que o numerário em papel (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). As notas de polímero são também mais respeitadoras do ambiente, uma vez que não têm de ser impressas com tanta frequência devido à sua durabilidade, ou seja, é gasto menos energia na impressão (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Em contrapartida, os euros são trocados, em média, de três em três anos (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). A Austrália utiliza notas de polímero desde 1988, e mais recentemente o Canadá e o Reino Unido começaram a fazê-lo. Não seria a ordem dos Euros? Com a minha ideia de produzir notas de plástico antigo, os países do euro, que já têm notas de polímero, dão mais um passo verde. Há muita ninhada de plástico no mundo que não está a acontecer a nada. Por que não reprocessá-lo para algo que todos usamos diariamente? Desta forma, o plástico que atualmente existe em vão poderia ser usado até que basicamente se espalhasse pelos dedos. Eu acho que seria uma mudança revolucionária e verde que poderia realmente acontecer em teoria. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","ro":"Ideea mea: să înceapă prelucrarea gunoiului (plasticelor) la nivel mondial într-un polimer pentru a produce bancnote euro. Polimer de numerar este impermeabil, oarecum mai curat și mai durabil. E mai greu să rupi și nu se aprinde atât de ușor. Numerarul polimeric rămâne utilizabil de până la trei ori mai mult decât numerarul pe suport de hârtie (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Bancnotele polimerice sunt, de asemenea, mai ecologice, deoarece nu trebuie să fie tipărite atât de des din cauza durabilității lor, adică se consumă mai puțină energie pentru imprimare (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). În schimb, euro se schimbă în medie o dată la trei ani (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Australia utilizează bancnote polimerice din 1988 și, mai recent, Canada și Regatul Unit au început să facă acest lucru. Nu ar fi ordinul Euros? Cu ideea mea de a produce bancnote din plastic vechi, țările euro, care au deja bancnote polimerice, fac un pas verde mai departe. Există o mulțime de deșeuri de plastic în lume care se întâmplă cu nimic. De ce să nu-l reprocesăm pentru ceva ce folosim cu toții zilnic? În acest fel, plasticul care există în prezent în zadar ar putea fi folosit până când practic se răspândește între degete. Cred că ar fi o schimbare revoluționară și verde care s-ar putea întâmpla într-adevăr în teorie. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","sk":"Môj nápad: začať spracovávať svetové odpadky (plasty) na polymér na výrobu eurobankoviek. Peniaze z polymérov sú vodotesné, trochu čistejšie a odolnejšie. Je ťažšie roztrhať a nerozsvieti sa tak svetlo. Hotovosť z polymérov zostáva použiteľná až trikrát dlhšie ako papierová hotovosť (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Polymérové bankovky sú tiež šetrnejšie k životnému prostrediu, pretože sa nemusia tlačiť tak často z dôvodu ich trvanlivosti, t. j. menej energie sa vynakladá na tlač (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Naproti tomu sa eurá vymieňajú v priemere každé tri roky (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Austrália používa polymérové bankovky od roku 1988 a nedávno tak začala Kanada a Spojené kráľovstvo. Nebolo by to poradie Euros? S mojou myšlienkou vyrábať bankovky zo starého plastu krajiny eurozóny, ktoré už majú polymérové bankovky, urobia krok ďalej. Na svete je veľa plastového odpadu, ktorý sa nič nedeje. Prečo nie repasovať za niečo, čo všetci používame na dennej báze? Týmto spôsobom by sa plast, ktorý v súčasnosti existuje márne, mohol použiť, kým sa v podstate nerozšíri po prstoch. Myslím, že by to bola revolučná a zelená zmena, ktorá by sa mohla stať teoreticky. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","sl":"Moja zamisel: začeti predelovati svetovne smeti (plastike) v polimer za izdelavo eurobankovcev. Polimerni denar je vodoodporen, nekoliko čistejši in bolj trpežen. Težje je raztrgati in ne prižge tako lahkega. Denarna sredstva iz polimerov so še vedno uporabna do trikrat dlje kot v papirni gotovini (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Polimerni bankovci so tudi okolju prijaznejši, saj jih zaradi svoje trajnosti ni treba tako pogosto natisniti, kar pomeni, da se za tiskanje porabi manj energije (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Nasprotno pa se v povprečju vsaka tri leta izmenjujejo evri (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Avstralija uporablja polimerne bankovce od leta 1988, v zadnjem času pa sta to začeli Kanada in Združeno kraljestvo. Kaj ne bi bilo v evrih? Z zamislijo o izdelavi bankovcev iz stare plastike države euroobmočja, ki že imajo polimerne bankovce, naredijo še en zeleni korak naprej. Na svetu je veliko plastičnih odpadkov, ki se ne dogajajo nič. Zakaj ga ne bi predelali za nekaj, kar vsi uporabljamo vsak dan? Na ta način se lahko plastika, ki trenutno obstaja zaman, uporablja, dokler se v bistvu ne razširi po prstih. Mislim, da bi bila to revolucionarna in zelena sprememba, ki bi se lahko zgodila v teoriji. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com","sv":"Min idé: börja bearbeta världens skräp (plast) till en polymer för att tillverka eurosedlar. Polymera kontanter är vattentäta, något renare och mer hållbara. Det är svårare att riva och det lyser inte upp så lätt. Polymerkontanter är fortfarande användbara upp till tre gånger längre än kontanter i pappersform (https://www.cnbc.com/2018/02/21/australian-banknotes-one-of-the-most-advanced-in-the-world.html). Polymersedlar är också miljövänligare eftersom de inte behöver tryckas så ofta på grund av sin hållbarhet, dvs. mindre energi spenderas på tryckning (https://darbymade.com/blogs/journal/new-five-pound-notes). Däremot växlas euro vart tredje år i genomsnitt (https://en.wikipedia.org/wiki/Euro_banknotes). Australien har använt polymersedlar sedan 1988, och mer nyligen har Kanada och Storbritannien börjat göra det. Skulle det inte vara Euros order? Med min idé att tillverka sedlar från gammal plast tar euroländerna, som redan har polymersedlar, ett grönt steg längre. Det finns en hel del plastskräp i världen som händer ingenting. Varför inte reprocessa det för något vi alla använder dagligen? På så sätt kan plasten som förgäves finns förgäves användas tills den i princip sprider sig över fingrarna. Jag tror att det skulle vara en revolutionär och grön förändring som verkligen skulle kunna ske i teorin. Irma L. Kiho irmaleene@gmail.com"}},"title":{"et":"Toota Euro rahatähed ümbertöödeldud plastikust","machine_translations":{"bg":"Производство на евробанкноти от рециклирана пластмаса","cs":"Vyrábět eurobankovky z recyklovaných plastů","da":"Producere eurosedler af genanvendt plast","de":"Euro-Banknoten aus recyceltem Kunststoff herstellen","el":"Παραγωγή τραπεζογραμματίων ευρώ από ανακυκλωμένο πλαστικό","en":"Produce Euro banknotes from recycled plastic","es":"Producir billetes en euros a partir de plástico reciclado","fi":"Eurosetelien tuottaminen kierrätetystä muovista","fr":"Produire des billets en euros à partir de plastique recyclé","ga":"Nótaí bainc euro a tháirgeadh ó phlaisteach athchúrsáilte","hr":"Proizvoditi euronovčanice od reciklirane plastike","hu":"Eurobankjegyek előállítása újrahasznosított műanyagból","it":"Produrre banconote in euro da plastica riciclata","lt":"Eurų banknotų gamyba iš perdirbto plastiko","lv":"Izgatavot euro banknotes no otrreizēji pārstrādātas plastmasas","mt":"Produzzjoni ta’ karti tal-flus tal-euro minn plastik riċiklat","nl":"Produceren eurobankbiljetten uit gerecycled plastic","pl":"Wyprodukuj banknoty euro z tworzyw sztucznych pochodzących z recyklingu","pt":"Produzir notas de euro a partir de plástico reciclado","ro":"Produce bancnote euro din plastic reciclat","sk":"Vyrábať eurobankovky z recyklovaných plastov","sl":"Izdelava eurobankovcev iz reciklirane plastike","sv":"Producera eurosedlar av återvunnen plast"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×