Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 990eb74190c915a18a8cca80b6ec5b02bffa36df9b2da1b1d46fb360fb8fa29c

Source: {"body":{"fr":"L’UE est très largement dépendante de pays tiers pour l’approvisionnement mais également la production d’énergie. Ainsi, en 2019, l’UE dépendait pour 60,6 % de sa consommation d’énergie de ses importations. Cela rend l’UE très vulnérable tant aux fluctuations tarifaires mais également à l’évolution du contexte géopolitique.\n\nAvec la menace du changement climatique, l’UE s’est dotée d’objectifs contraignants. Ainsi, d’ici 2030, les énergies renouvelables devront constituer 32 % dans la consommation d’énergie finale et l’efficacité énergétique devra être améliorée de 32,5 % par rapport à 2007.\n\nAvec le Pacte vert pour l’Europe lancé en 2019 par la Commission européenne, il est prévu d’atteindre la neutralité climatique d’ici à 2050. Aussi, la directive sur les énergies renouvelables a été modifiée de façon à fixer à 40 % la part d’énergies propres dans le mix énergétique européen d’ici à 2030.\n\nConstituer une « Union de l’Énergie » ambitieuse afin d’intégrer les marchés nationaux de l’énergie mais aussi favoriser l’harmonisation des réseaux de transport d’énergie sont des préalables nécessaires à l’atteinte des objectifs susmentionnés. \n\nSur le court terme, l’adoption d’un bouclier tarifaire européen permettrait à l’ensemble des États membre de faire face à la hausse du tarif de l’électricité et du gaz. Cette mesure permettrait en outre de faire preuve de cohérence et de faire entendre la voix de l’UE dans les négociations sur les prix de l’énergie.","machine_translations":{"bg":"ЕС е силно зависим от трети държави за доставките, но също така и за производството на енергия. Например през 2019 г. ЕС зависеше за 60,6 % от потреблението си на енергия от вноса си. Това прави ЕС много уязвим както по отношение на колебанията на тарифите, така и на промените в геополитическия контекст. Със заплахата от изменението на климата ЕС си постави задължителни цели. Така до 2030 г. енергията от възобновяеми източници ще трябва да съставлява 32 % от крайното потребление на енергия, а енергийната ефективност ще трябва да се подобри с 32,5 % в сравнение с 2007 г. С Европейския зелен пакт, стартиран през 2019 г. от Европейската комисия, се очаква неутралността по отношение на климата да бъде постигната до 2050 г. Поради това Директивата за енергията от възобновяеми източници беше изменена, за да се определи делът на чистата енергия в европейския енергиен микс на 40 % до 2030 г. Изграждането на амбициозен „енергиен съюз“ за интегриране на националните енергийни пазари, но също така и насърчаването на хармонизирането на преносните мрежи са необходими предпоставки за постигане на горепосочените цели. В краткосрочен план приемането на европейски тарифен щит ще позволи на всички държави членки да се справят с нарастващите тарифи за електроенергия и газ. Освен това тази мярка ще осигури последователност и гласът на ЕС ще бъде чут в преговорите за цените на енергията.","cs":"EU je silně závislá na třetích zemích, pokud jde o dodávky, ale také výrobu energie. Například v roce 2019 závisela EU na svém dovozu 60,6 % spotřeby energie. Díky tomu je EU velmi zranitelná jak vůči kolísání celních sazeb, tak i vůči změnám v geopolitickém kontextu. Vzhledem k hrozbě změny klimatu si EU stanovila závazné cíle. Do roku 2030 tak bude muset obnovitelná energie představovat 32 % konečné spotřeby energie a energetická účinnost bude muset být ve srovnání s rokem 2007 zvýšena o 32,5 %. Očekává se, že díky Zelené dohodě pro Evropu, kterou v roce 2019 zahájila Evropská komise, bude do roku 2050 dosaženo klimatické neutrality. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie byla proto změněna tak, aby podíl čisté energie v evropské skladbě zdrojů energie do roku 2030 činil 40 %. Nezbytnými předpoklady pro dosažení výše uvedených cílů je vytvoření ambiciózní „energetické unie“ s cílem integrovat vnitrostátní trhy s energií, ale také podpora harmonizace energetických přenosových sítí. V krátkodobém horizontu by přijetí evropského tarifního štítu umožnilo všem členským státům vyrovnat se s rostoucími sazbami elektřiny a plynu. Kromě toho by toto opatření zajistilo konzistentnost a zajistilo, aby se EU vyjádřila při jednáních o cenách energie.","da":"EU er stærkt afhængig af tredjelande med hensyn til forsyning, men også af energiproduktion. I 2019 afhang EU f.eks. for 60,6 % af sit energiforbrug af sin import. Dette gør EU meget sårbar over for både toldudsving, men også ændringer i den geopolitiske kontekst. Med truslen fra klimaændringerne har EU fastsat bindende mål. Inden 2030 skal vedvarende energi således tegne sig for 32 % af det endelige energiforbrug, og energieffektiviteten skal forbedres med 32,5 % i forhold til 2007. Med den europæiske grønne pagt, som Kommissionen lancerede i 2019, forventes klimaneutralitet at blive opnået inden 2050. Direktivet om vedvarende energi er derfor blevet ændret for at fastsætte andelen af ren energi i det europæiske energimiks til 40 % inden 2030. Opbygningen af en ambitiøs \"energiunion\" for at integrere de nationale energimarkeder, men også fremme harmoniseringen af energitransmissionsnet er nødvendige forudsætninger for at nå ovennævnte mål. På kort sigt vil vedtagelsen af et europæisk takstskjold gøre det muligt for alle medlemsstater at klare de stigende el- og gastakster. Desuden vil denne foranstaltning sikre konsekvens og gøre EU's stemme hørt i forhandlingerne om energipriser.","de":"Die EU ist bei der Versorgung, aber auch bei der Energieerzeugung sehr stark von Drittländern abhängig. So war die EU im Jahr 2019 zu 60,6 % von ihrem Energieverbrauch abhängig. Dies macht die EU sehr anfällig für Preisschwankungen, aber auch für veränderte geopolitische Rahmenbedingungen. Angesichts der Bedrohung durch den Klimawandel hat die EU verbindliche Ziele festgelegt. So müssen bis 2030 die erneuerbaren Energien 32 % des Endenergieverbrauchs ausmachen, und die Energieeffizienz muss gegenüber 2007 um 32,5 % verbessert werden. Mit dem 2019 von der Europäischen Kommission ins Leben gerufenen europäischen Grünen Deal soll bis 2050 Klimaneutralität erreicht werden. Daher wurde die Erneuerbare-Energien-Richtlinie dahingehend geändert, dass der Anteil sauberer Energie am europäischen Energiemix bis 2030 auf 40 % festgesetzt wird. Die Schaffung einer ehrgeizigen „Energieunion“ zur Integration der nationalen Energiemärkte und zur Förderung der Harmonisierung der Energieübertragungsnetze sind notwendige Voraussetzungen für die Erreichung der oben genannten Ziele. Kurzfristig würde die Einführung eines europäischen Tarifschilds allen Mitgliedstaaten die Möglichkeit bieten, die steigenden Strom- und Gastarife zu bewältigen. Darüber hinaus würde dies eine kohärente Maßnahme ermöglichen und der Stimme der EU in den Verhandlungen über Energiepreise Gehör verschaffen.","el":"Η ΕΕ εξαρτάται σε μεγάλο βαθμό από τρίτες χώρες όσον αφορά τον εφοδιασμό αλλά και την παραγωγή ενέργειας. Για παράδειγμα, το 2019, η ΕΕ εξαρτήθηκε από τις εισαγωγές της για το 60,6 % της ενεργειακής κατανάλωσης της. Αυτό καθιστά την ΕΕ πολύ ευάλωτη τόσο στις διακυμάνσεις των δασμών όσο και στις αλλαγές στο γεωπολιτικό πλαίσιο. Με την απειλή της κλιματικής αλλαγής, η ΕΕ έχει θέσει δεσμευτικούς στόχους. Ως εκ τούτου, έως το 2030, οι ανανεώσιμες πηγές ενέργειας θα πρέπει να αντιπροσωπεύουν το 32 % της τελικής κατανάλωσης ενέργειας και η ενεργειακή απόδοση θα πρέπει να βελτιωθεί κατά 32,5 % σε σύγκριση με το 2007. Με την Ευρωπαϊκή Πράσινη Συμφωνία που δρομολογήθηκε το 2019 από την Ευρωπαϊκή Επιτροπή, η κλιματική ουδετερότητα αναμένεται να επιτευχθεί έως το 2050. Ως εκ τούτου, η οδηγία για τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας τροποποιήθηκε για να οριστεί το μερίδιο της καθαρής ενέργειας στο ευρωπαϊκό ενεργειακό μείγμα σε 40 % έως το 2030. Η οικοδόμηση μιας φιλόδοξης «Ενεργειακής Ένωσης» για την ολοκλήρωση των εθνικών αγορών ενέργειας αλλά και για την προώθηση της εναρμόνισης των δικτύων μεταφοράς ενέργειας αποτελούν απαραίτητες προϋποθέσεις για την επίτευξη των ανωτέρω στόχων. Βραχυπρόθεσμα, η θέσπιση ευρωπαϊκής τιμολογιακής ασπίδας θα επιτρέψει σε όλα τα κράτη μέλη να αντιμετωπίσουν την αύξηση των τιμολογίων ηλεκτρικής ενέργειας και φυσικού αερίου. Επιπλέον, το μέτρο αυτό θα διασφαλίσει τη συνοχή και θα καταστήσει τη φωνή της ΕΕ να ακουστεί στις διαπραγματεύσεις για τις τιμές της ενέργειας.","en":"The EU is heavily dependent on third countries for supply but also for energy production. For example, in 2019, the EU depended for 60.6 % of its energy consumption on its imports. This makes the EU very vulnerable both to tariff fluctuations but also to changes in the geopolitical context. With the threat of climate change, the EU has set binding targets. Thus, by 2030, renewable energy will have to account for 32 % of final energy consumption and energy efficiency will have to be improved by 32.5 % compared to 2007. With the European Green Deal launched in 2019 by the European Commission, climate neutrality is expected to be achieved by 2050. Therefore, the Renewable Energy Directive has been amended to set the share of clean energy in the European energy mix at 40 % by 2030. Building an ambitious “Energy Union” to integrate national energy markets but also promoting the harmonisation of energy transmission networks are necessary prerequisites for achieving the above objectives. In the short term, the adoption of a European tariff shield would allow all Member States to cope with rising electricity and gas tariffs. In addition, this measure would ensure consistency and make the EU’s voice heard in the energy price negotiations.","es":"La UE depende en gran medida de terceros países para el suministro, pero también para la producción de energía. Por ejemplo, en 2019, la UE dependía del 60,6 % de su consumo de energía de sus importaciones. Esto hace que la UE sea muy vulnerable tanto a las fluctuaciones arancelarias como a los cambios en el contexto geopolítico. Ante la amenaza del cambio climático, la UE ha fijado objetivos vinculantes. Así pues, de aquí a 2030, las energías renovables tendrán que representar el 32 % del consumo final de energía y la eficiencia energética deberá mejorarse en un 32,5 % con respecto a 2007. Con el Pacto Verde Europeo puesto en marcha en 2019 por la Comisión Europea, se espera lograr la neutralidad climática de aquí a 2050. Por lo tanto, la Directiva sobre energías renovables se ha modificado para fijar la cuota de energía limpia en la combinación energética europea en un 40 % para 2030. La construcción de una «Unión de la Energía» ambiciosa para integrar los mercados nacionales de la energía, pero también el fomento de la armonización de las redes de transporte de energía, son requisitos previos necesarios para alcanzar los objetivos mencionados. A corto plazo, la adopción de un escudo arancelario europeo permitiría a todos los Estados miembros hacer frente al aumento de las tarifas de electricidad y gas. Además, esta medida garantizaría la coherencia y haría oír la voz de la UE en las negociaciones sobre los precios de la energía.","et":"EL sõltub suuresti kolmandatest riikidest, kuid ka energiatootmisest. Näiteks sõltus EL 2019. aastal impordist 60,6 % oma energiatarbimisest. See muudab ELi väga haavatavaks nii tariifide kõikumise kui ka geopoliitilises kontekstis toimuvate muutuste suhtes. Kliimamuutuste ohu tõttu on EL seadnud siduvad eesmärgid. Seega peab 2030. aastaks taastuvenergia osakaal energia lõpptarbimises olema 32 % ja energiatõhusust tuleb parandada 32,5 % võrreldes 2007. aastaga. Euroopa Komisjoni poolt 2019. aastal käivitatud Euroopa rohelise kokkuleppega loodetakse saavutada kliimaneutraalsus 2050. aastaks. Seepärast on taastuvenergia direktiivi muudetud, et kehtestada puhta energia osakaaluks Euroopa energiaallikate jaotuses 2030. aastaks 40 %. Ambitsioonika energialiidu loomine riiklike energiaturgude integreerimiseks, aga ka energia ülekandevõrkude ühtlustamise edendamine on eespool nimetatud eesmärkide saavutamiseks vajalikud eeltingimused. Lühiajalises perspektiivis võimaldaks Euroopa tariifikilp kõigil liikmesriikidel tulla toime elektri- ja gaasitariifide tõusuga. Lisaks tagaks see meede järjepidevuse ja teeks ELi hääle kuuldavaks energiahinna üle peetavatel läbirääkimistel.","fi":"EU on erittäin riippuvainen kolmansista maista, mutta myös energiantuotannosta. Esimerkiksi vuonna 2019 EU:n osuus energiankulutuksesta oli 60,6 prosenttia tuonnistaan. Tämä tekee eu:sta erittäin haavoittuvan sekä tariffivaihteluille että geopoliittisessa kontekstissa tapahtuville muutoksille. Ilmastonmuutoksen uhalla EU on asettanut sitovia tavoitteita. Näin ollen uusiutuvan energian osuuden on oltava 32 prosenttia energian loppukulutuksesta vuoteen 2030 mennessä, ja energiatehokkuutta on parannettava 32,5 prosentilla vuoteen 2007 verrattuna. Euroopan komission vuonna 2019 käynnistämän Euroopan vihreän kehityksen ohjelman myötä ilmastoneutraalius on tarkoitus saavuttaa vuoteen 2050 mennessä. Sen vuoksi uusiutuvia energialähteitä koskevaa direktiiviä on muutettu siten, että puhtaan energian osuus eurooppalaisesta energiayhdistelmästä on 40 prosenttia vuoteen 2030 mennessä. Edellä mainittujen tavoitteiden saavuttamiseksi tarvitaan kunnianhimoista energiaunionia kansallisten energiamarkkinoiden yhdentämiseksi mutta myös energiansiirtoverkkojen yhdenmukaistamisen edistämiseksi. Lyhyellä aikavälillä eurooppalaisen tariffisuojan käyttöönotto antaisi kaikille jäsenvaltioille mahdollisuuden selviytyä nousevista sähkö- ja kaasutariffeista. Lisäksi tällä toimenpiteellä varmistettaisiin johdonmukaisuus ja saataisiin EU:n ääni kuuluviin energian hintaneuvotteluissa.","ga":"Tá AE ag brath go mór ar thríú tíortha ó thaobh soláthair de agus ar tháirgeadh fuinnimh freisin. Mar shampla, in 2019, bhí an tAontas Eorpach ag brath ar 60.6 % dá thomhaltas fuinnimh ar allmhairí. Fágann sé sin go bhfuil an tAontas an-leochaileach do luaineachtaí taraifí ach freisin d’athruithe sa chomhthéacs geopholaitiúil. Agus an t-athrú aeráide i mbaol, tá spriocanna ceangailteacha leagtha síos ag an Aontas Eorpach. Dá bhrí sin, faoi 2030, ní mór 32 % den tomhaltas deiridh fuinnimh a bheith san fhuinneamh in-athnuaite agus beidh gá feabhas 32.5 % a chur ar éifeachtúlacht fuinnimh i gcomparáid le 2007. Leis an Margadh Glas Eorpach a sheol an Coimisiún Eorpach in 2019, táthar ag súil go mbainfear an neodracht aeráide amach faoi 2050. Dá bhrí sin, leasaíodh an Treoir maidir le Fuinneamh In-athnuaite chun sciar an fhuinnimh ghlain sa mheascán fuinnimh Eorpach a shocrú ag 40 % faoi 2030. Is réamhriachtanais riachtanacha iad “Aontas Fuinnimh” uaillmhianach a thógáil chun margaí fuinnimh náisiúnta a chomhtháthú agus chun comhchuibhiú na ngréasán tarchurtha fuinnimh a chur chun cinn chun na cuspóirí thuas a bhaint amach. Sa ghearrthéarma, dá nglacfaí sciath taraife Eorpach, bheadh na Ballstáit uile in ann déileáil le taraifí ardaitheacha leictreachais agus gáis. Ina theannta sin, d’áiritheodh an beart seo comhsheasmhacht agus thabharfadh sé aird an AE ar ghuth an AE san idirbheartaíocht maidir le praghsanna fuinnimh.","hr":"EU u velikoj mjeri ovisi o trećim zemljama u pogledu opskrbe, ali i proizvodnje energije. Na primjer, EU je 2019. ovisio o uvozu 60,6 % potrošnje energije. Zbog toga je EU vrlo osjetljiv na fluktuacije tarifa, ali i na promjene u geopolitičkom kontekstu. S prijetnjom klimatskih promjena EU je postavio obvezujuće ciljeve. Stoga će do 2030. obnovljiva energija morati činiti 32 % konačne potrošnje energije, a energetska učinkovitost morat će se poboljšati za 32,5 % u odnosu na 2007. S obzirom na to da je Europska komisija 2019. pokrenula europski zeleni plan, očekuje se da će se klimatska neutralnost ostvariti do 2050. Stoga je Direktiva o energiji iz obnovljivih izvora izmijenjena kako bi se udio čiste energije u europskoj kombinaciji izvora energije do 2030. utvrdio na 40 %. Izgradnja ambiciozne „energetske unije” za integraciju nacionalnih energetskih tržišta, ali i promicanje usklađivanja mreža za prijenos energije nužni su preduvjeti za postizanje navedenih ciljeva. Kratkoročno bi se donošenjem europskog tarifnog štita svim državama članicama omogućilo da se nose s rastućim tarifama za električnu energiju i plin. Osim toga, tom bi se mjerom osigurala dosljednost i omogućilo da se glas EU-a čuje u pregovorima o cijenama energije.","hu":"Az EU az ellátás és az energiatermelés tekintetében is nagymértékben függ a harmadik országoktól. 2019-ben például az EU energiafogyasztásának 60,6%-a importtól függött. Ez rendkívül sebezhetővé teszi az EU-t mind a tarifa-ingadozásokkal, mind a geopolitikai változásokkal szemben. Az éghajlatváltozás veszélye miatt az EU kötelező célokat tűzött ki. Így 2030-ra a megújuló energiának a végső energiafogyasztás 32%-át kell kitennie, és az energiahatékonyságot 2007-hez képest 32,5%-kal kell javítani. Az Európai Bizottság által 2019-ben elindított európai zöld megállapodással a klímasemlegesség 2050-ig várhatóan megvalósul. Ezért a megújulóenergia-irányelvet módosították annak érdekében, hogy 2030-ra az európai energiaszerkezetben a tiszta energia részarányát 40%-ban állapítsák meg. A fenti célkitűzések elérésének szükséges előfeltétele egy ambiciózus „Energiaunió” kialakítása a nemzeti energiapiacok integrálása, valamint az energiaátviteli hálózatok harmonizálásának előmozdítása érdekében. Rövid távon az európai vámpajzs elfogadása lehetővé tenné valamennyi tagállam számára, hogy megbirkózzon az emelkedő villamosenergia- és gáztarifákkal. Ezen túlmenően ez az intézkedés biztosítaná a következetességet, és hallatná az EU véleményét az energiaárakról szóló tárgyalások során.","it":"L'UE dipende fortemente dai paesi terzi per l'approvvigionamento, ma anche per la produzione di energia. Ad esempio, nel 2 019 l'UE dipendeva dal 60,6 % del suo consumo energetico dalle sue importazioni. Ciò rende l'UE molto vulnerabile sia alle fluttuazioni tariffarie che ai cambiamenti nel contesto geopolitico. Con la minaccia dei cambiamenti climatici, l'UE ha fissato obiettivi vincolanti. Pertanto, entro il 2030, le energie rinnovabili dovranno rappresentare il 32 % del consumo finale di energia e l'efficienza energetica dovrà essere migliorata del 32,5 % rispetto al 2007. Con il Green Deal europeo lanciato nel 2019 dalla Commissione europea, la neutralità climatica dovrebbe essere raggiunta entro il 2050. Pertanto, la direttiva sulle energie rinnovabili è stata modificata per fissare la quota di energia pulita nel mix energetico europeo al 40 % entro il 2030. La creazione di un'ambiziosa \"Unione dell'energia\" per integrare i mercati nazionali dell'energia, ma anche promuovere l'armonizzazione delle reti di trasmissione dell'energia, sono prerequisiti necessari per conseguire gli obiettivi di cui sopra. A breve termine, l'adozione di uno scudo tariffario europeo consentirebbe a tutti gli Stati membri di far fronte all'aumento delle tariffe dell'elettricità e del gas. Inoltre, questa misura garantirebbe la coerenza e farebbe sentire la voce dell'UE nei negoziati sui prezzi dell'energia.","lt":"ES labai priklauso ne tik nuo trečiųjų šalių tiekimo, bet ir nuo energijos gamybos. Pavyzdžiui, 2019 m. 60,6 proc. ES suvartojamos energijos kiekio priklausė nuo importo. Dėl to ES yra labai pažeidžiama ne tik dėl tarifų svyravimų, bet ir dėl geopolitinio konteksto pokyčių. Kilus klimato kaitos grėsmei, ES nustatė privalomus tikslus. Taigi iki 2030 m. atsinaujinančioji energija turės sudaryti 32 % galutinės energijos suvartojimo, o energijos vartojimo efektyvumas turės būti padidintas 32,5 %, palyginti su 2007 m. Tikimasi, kad 2019 m. Europos Komisijai pradėjus įgyvendinti Europos žaliąjį kursą, poveikio klimatui neutralumas turėtų būti pasiektas iki 2050 m. Todėl Atsinaujinančiųjų išteklių energijos direktyva buvo iš dalies pakeista, kad iki 2030 m. švarios energijos dalis Europos energijos rūšių derinyje sudarytų 40 %. Norint pasiekti minėtus tikslus, būtina sukurti plataus užmojo „energetikos sąjungą“ siekiant integruoti nacionalines energijos rinkas ir skatinti energijos perdavimo tinklų derinimą. Trumpuoju laikotarpiu nustačius Europos tarifų apsaugą visoms valstybėms narėms būtų sudarytos sąlygos susidoroti su didėjančiais elektros energijos ir dujų tarifais. Be to, šia priemone būtų užtikrintas nuoseklumas ir ES balsas derybose dėl energijos kainų būtų išgirstas.","lv":"ES piegādes, kā arī enerģijas ražošanas ziņā ir ļoti atkarīga no trešām valstīm. Piemēram, 2019. gadā ES no importa bija atkarīga 60,6 % no enerģijas patēriņa. Tas padara ES ļoti neaizsargātu gan pret tarifu svārstībām, gan pret izmaiņām ģeopolitiskajā kontekstā. Ņemot vērā klimata pārmaiņu draudus, ES ir noteikusi saistošus mērķus. Tādējādi līdz 2030. gadam atjaunojamai enerģijai būs jānodrošina 32 % no enerģijas galapatēriņa, un energoefektivitāte būs jāuzlabo par 32,5 % salīdzinājumā ar 2007. gadu. Ar Eiropas zaļo kursu, ko 2019. gadā uzsāka Eiropas Komisija, paredzams, ka līdz 2050. gadam tiks panākta klimatneitralitāte. Tāpēc Atjaunojamo energoresursu direktīva ir grozīta, lai līdz 2030. gadam tīras enerģijas īpatsvars Eiropas energoresursu struktūrā būtu 40 %. Lai sasniegtu iepriekš minētos mērķus, ir jāizveido vērienīga “Enerģētikas savienība”, lai integrētu valstu enerģijas tirgus, kā arī veicinātu enerģijas pārvades tīklu saskaņošanu. Īstermiņā Eiropas tarifu vairoga pieņemšana ļautu visām dalībvalstīm tikt galā ar pieaugošajiem elektroenerģijas un gāzes tarifiem. Turklāt šis pasākums nodrošinātu konsekvenci un ES viedokli sadzirdētu sarunās par enerģijas cenām.","mt":"L-UE tiddependi ħafna fuq pajjiżi terzi għall-provvista iżda wkoll għall-produzzjoni tal-enerġija. Pereżempju, fl-2019, l-UE kienet tiddependi minn 60.6 % tal-konsum tal-enerġija tagħha fuq l-importazzjonijiet tagħha. Dan jagħmel lill-UE vulnerabbli ħafna kemm għall-varjazzjonijiet fit-tariffi kif ukoll għall-bidliet fil-kuntest ġeopolitiku. Bit-theddida tat-tibdil fil-klima, l-UE stabbiliet miri vinkolanti. Għalhekk, sal-2030, l-enerġija rinnovabbli se jkollha tirrappreżenta 32 % tal-konsum finali tal-enerġija u l-effiċjenza fl-użu tal-enerġija se jkollha titjieb bi 32.5 % meta mqabbla mal-2007. Bil-Patt Ekoloġiku Ewropew imniedi fl-2019 mill-Kummissjoni Ewropea, in-newtralità klimatika hija mistennija li tinkiseb sal-2050. Għalhekk, id-Direttiva dwar l-Enerġija Rinnovabbli ġiet emendata biex tistabbilixxi s-sehem tal-enerġija nadifa fit-taħlita tal-enerġija Ewropea għal 40 % sal-2030. Il-bini ta’ “Unjoni tal-Enerġija” ambizzjuża għall-integrazzjoni tas-swieq nazzjonali tal-enerġija iżda wkoll il-promozzjoni tal-armonizzazzjoni tan-netwerks tat-trażmissjoni tal-enerġija huma prerekwiżiti meħtieġa biex jintlaħqu l-għanijiet imsemmija hawn fuq. Fuq medda qasira ta’ żmien, l-adozzjoni ta’ tarka Ewropea tat-tariffi tippermetti lill-Istati Membri kollha jlaħħqu mat-tariffi tal-elettriku u tal-gass li qed jogħlew. Barra minn hekk, din il-miżura tiżgura l-konsistenza u ssemma’ l-vuċi tal-UE fin-negozjati dwar il-prezzijiet tal-enerġija.","nl":"De EU is voor de voorziening, maar ook voor de energieproductie sterk afhankelijk van derde landen. Zo was de EU in 2019 voor 60,6 % van haar energieverbruik afhankelijk van haar invoer. Dit maakt de EU zeer kwetsbaar voor zowel tarieffluctuaties als voor veranderingen in de geopolitieke context. Met de dreiging van klimaatverandering heeft de EU bindende doelstellingen vastgesteld. Tegen 2030 moet dus 32 % van het eindenergieverbruik uit hernieuwbare bronnen bestaan en de energie-efficiëntie ten opzichte van 2007 met 32,5 % worden verbeterd. Met de in 2019 door de Europese Commissie gelanceerde Europese Green Deal zal klimaatneutraliteit naar verwachting tegen 2050 worden verwezenlijkt. Daarom is de richtlijn hernieuwbare energie gewijzigd om het aandeel van schone energie in de Europese energiemix tegen 2030 op 40 % vast te stellen. De opbouw van een ambitieuze „Energie-unie” om de nationale energiemarkten te integreren, maar ook de harmonisatie van energietransmissienetwerken te bevorderen, zijn noodzakelijke voorwaarden om bovengenoemde doelstellingen te verwezenlijken. Op korte termijn zou de goedkeuring van een Europees tariefschild alle lidstaten in staat stellen de stijgende elektriciteits- en gastarieven het hoofd te bieden. Bovendien zou deze maatregel zorgen voor consistentie en de stem van de EU laten horen in de onderhandelingen over energieprijzen.","pl":"UE jest w dużym stopniu uzależniona od państw trzecich w zakresie dostaw, ale również od produkcji energii. Na przykład w 2019 r. od importu UE zależała 60,6 % swojego zużycia energii. Sprawia to, że UE jest bardzo podatna zarówno na wahania taryf, jak i na zmiany w kontekście geopolitycznym. Ze względu na zagrożenie zmianą klimatu UE wyznaczyła wiążące cele. W związku z tym do 2030 r. energia ze źródeł odnawialnych będzie musiała stanowić 32 % zużycia energii końcowej, a efektywność energetyczna będzie musiała zostać zwiększona o 32,5 % w porównaniu z 2007 r. Oczekuje się, że dzięki wdrożeniu Europejskiego Zielonego Ładu w 2019 r. przez Komisję Europejską neutralność klimatyczna zostanie osiągnięta do 2050 r. W związku z tym dyrektywa w sprawie odnawialnych źródeł energii została zmieniona w celu ustalenia udziału czystej energii w europejskim koszyku energetycznym na poziomie 40 % do 2030 r. Stworzenie ambitnej unii energetycznej w celu zintegrowania krajowych rynków energii, ale także promowania harmonizacji sieci przesyłowych energii, są niezbędnymi warunkami wstępnymi dla osiągnięcia powyższych celów. W perspektywie krótkoterminowej przyjęcie europejskiej tarczy taryfowej umożliwiłoby wszystkim państwom członkowskim sprostanie rosnącym taryfom za energię elektryczną i gaz. Ponadto środek ten zapewniłby spójność i umożliwiłby wysłuchanie głosu UE w negocjacjach w sprawie cen energii.","pt":"A UE está fortemente dependente de países terceiros para o aprovisionamento, mas também para a produção de energia. Por exemplo, em 2019, a UE dependia de 60,6 % do seu consumo de energia das suas importações. Esta situação torna a UE muito vulnerável tanto às flutuações pautais como às alterações no contexto geopolítico. Perante a ameaça das alterações climáticas, a UE estabeleceu objetivos vinculativos. Assim, até 2030, as energias renováveis terão de representar 32 % do consumo final de energia e a eficiência energética terá de ser melhorada em 32,5 % em relação a 2007. Com o Pacto Ecológico Europeu lançado em 2019 pela Comissão Europeia, prevê-se que a neutralidade climática seja alcançada até 2050. Por conseguinte, a Diretiva Energias Renováveis foi alterada para fixar a quota de energia limpa no cabaz energético europeu em 40 % até 2030. A construção de uma «União da Energia» ambiciosa para integrar os mercados nacionais da energia, mas também promover a harmonização das redes de transporte de energia, são condições prévias necessárias para alcançar os objetivos acima referidos. A curto prazo, a adoção de um escudo pautal europeu permitiria a todos os Estados-Membros fazer face ao aumento das tarifas da eletricidade e do gás. Além disso, esta medida asseguraria a coerência e faria ouvir a voz da UE nas negociações sobre os preços da energia.","ro":"UE depinde în mare măsură de țările terțe pentru aprovizionare, dar și pentru producția de energie. De exemplu, în 2019, UE a depins de importuri pentru 60,6 % din consumul său de energie. Acest lucru face ca UE să fie foarte vulnerabilă atât la fluctuațiile tarifare, cât și la schimbările din contextul geopolitic. Având în vedere amenințarea reprezentată de schimbările climatice, UE a stabilit obiective obligatorii. Astfel, până în 2030, energia din surse regenerabile va trebui să reprezinte 32 % din consumul final de energie, iar eficiența energetică va trebui îmbunătățită cu 32,5 % față de 2007. Prin Pactul verde european lansat în 2019 de Comisia Europeană, se preconizează că neutralitatea climatică va fi atinsă până în 2050. Prin urmare, Directiva privind energia din surse regenerabile a fost modificată pentru a stabili ponderea energiei curate în mixul energetic european la 40 % până în 2030. Construirea unei „uniuni energetice” ambițioase pentru integrarea piețelor naționale ale energiei, dar și promovarea armonizării rețelelor de transport al energiei sunt condiții prealabile necesare pentru atingerea obiectivelor de mai sus. Pe termen scurt, adoptarea unui scut tarifar european ar permite tuturor statelor membre să facă față creșterii tarifelor la energie electrică și gaz. În plus, această măsură ar asigura coerența și ar face auzită vocea UE în cadrul negocierilor privind prețul energiei.","sk":"EÚ je vo veľkej miere závislá od tretích krajín, pokiaľ ide o dodávky, ale aj výrobu energie. Napríklad v roku 2019 EÚ závisela od dovozu 60,6 % svojej spotreby energie. To spôsobuje, že EÚ je veľmi citlivá na kolísanie ciel, ako aj na zmeny v geopolitickom kontexte. S hrozbou zmeny klímy si EÚ stanovila záväzné ciele. Do roku 2030 teda bude musieť energia z obnoviteľných zdrojov predstavovať 32 % konečnej spotreby energie a energetická efektívnosť sa bude musieť zlepšiť o 32,5 % v porovnaní s rokom 2007. Európska zelená dohoda, ktorú Európska komisia spustila v roku 2019, sa očakáva, že klimatická neutralita sa dosiahne do roku 2050. Smernica o obnoviteľných zdrojoch energie bola preto zmenená s cieľom stanoviť podiel čistej energie v európskom energetickom mixe na 40 % do roku 2030. Vytvorenie ambicióznej „energetickej únie“ na integráciu vnútroštátnych trhov s energiou, ale aj na podporu harmonizácie energetických prenosových sietí je nevyhnutným predpokladom na dosiahnutie uvedených cieľov. V krátkodobom horizonte by prijatie európskeho tarifného štítu umožnilo všetkým členským štátom vyrovnať sa s rastúcimi sadzbami za elektrickú energiu a plyn. Toto opatrenie by okrem toho zabezpečilo konzistentnosť a vypočulo by hlas EÚ v rokovaniach o cenách energie.","sl":"EU je močno odvisna od tretjih držav pri oskrbi, pa tudi pri proizvodnji energije. Leta 2019 je bila na primer EU 60,6 % svoje porabe energije odvisna od uvoza. Zaradi tega je EU zelo občutljiva na nihanja tarif, pa tudi na spremembe v geopolitičnem kontekstu. Zaradi nevarnosti podnebnih sprememb je EU določila zavezujoče cilje. Tako bo morala do leta 2030 energija iz obnovljivih virov predstavljati 32 % končne porabe energije, energetsko učinkovitost pa bo treba izboljšati za 32,5 % v primerjavi z letom 2007. Z evropskim zelenim dogovorom, ki ga je Evropska komisija začela izvajati leta 2019, naj bi bila podnebna nevtralnost dosežena do leta 2050. Zato je bila spremenjena direktiva o energiji iz obnovljivih virov, da bi se delež čiste energije v evropski mešanici energetskih virov do leta 2030 določil na 40 %. Oblikovanje ambiciozne „energetske unije“ za povezovanje nacionalnih energetskih trgov in spodbujanje usklajevanja omrežij za prenos energije sta nujna pogoja za doseganje zgoraj navedenih ciljev. Kratkoročno bi sprejetje evropskega tarifnega ščita vsem državam članicam omogočilo, da se spopadejo z naraščajočimi tarifami za električno energijo in plin. Poleg tega bi ta ukrep zagotovil doslednost in zagotovil, da bi se glas EU slišal v pogajanjih o cenah energije.","sv":"EU är starkt beroende av tredjeländer för sin försörjning, men också för energiproduktion. Till exempel var EU 2019 beroende av sin import för 60,6 % av sin energiförbrukning. Detta gör EU mycket sårbart både för prisfluktuationer och för förändringar i det geopolitiska sammanhanget. Med hotet från klimatförändringarna har EU satt upp bindande mål. Fram till 2030 måste förnybar energi stå för 32 % av den slutliga energiförbrukningen och energieffektiviteten måste förbättras med 32,5 % jämfört med 2007. Med den europeiska gröna giv som kommissionen lanserade 2019 förväntas klimatneutralitet uppnås senast 2050. Därför har direktivet om förnybar energi ändrats för att fastställa andelen ren energi i den europeiska energimixen till 40 % senast 2030. Att bygga upp en ambitiös ”energiunion” för att integrera de nationella energimarknaderna, men också att främja harmoniseringen av energiöverföringsnäten, är nödvändiga förutsättningar för att uppnå ovannämnda mål. På kort sikt skulle antagandet av ett europeiskt tullskydd göra det möjligt för alla medlemsstater att hantera stigande el- och gastariffer. Dessutom skulle denna åtgärd säkerställa konsekvens och göra EU:s röst hörd i energiprisförhandlingarna."}},"title":{"fr":"Favoriser l'indépendance énergétique de l'UE","machine_translations":{"bg":"Насърчаване на енергийната независимост на ЕС","cs":"Podpora energetické nezávislosti EU","da":"Fremme af EU's energiuafhængighed","de":"Förderung der Energieunabhängigkeit der EU","el":"Ενίσχυση της ενεργειακής ανεξαρτησίας της ΕΕ","en":"Fostering the EU’s energy independence","es":"Fomento de la independencia energética de la UE","et":"ELi energiasõltumatuse edendamine","fi":"EU:n energiariippumattomuuden edistäminen","ga":"Neamhspleáchas fuinnimh an Aontais a chothú","hr":"Poticanje energetske neovisnosti EU-a","hu":"Az EU energiafüggetlenségének előmozdítása","it":"Promuovere l'indipendenza energetica dell'UE","lt":"ES energetinės nepriklausomybės skatinimas","lv":"ES enerģētiskās neatkarības veicināšana","mt":"It-trawwim tal-indipendenza enerġetika tal-UE","nl":"Bevordering van de energieonafhankelijkheid van de EU","pl":"Wspieranie niezależności energetycznej UE","pt":"Promover a independência energética da UE","ro":"Promovarea independenței energetice a UE","sk":"Podpora energetickej nezávislosti EÚ","sl":"Spodbujanje energetske neodvisnosti EU","sv":"Främja EU:s energioberoende"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×