Climate change and the environment

Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 78afbd07bcc15dfb374bf6e6117a59efa14b81464d030a61a3a47c54e6bde007

Source: {"body":{"fr":"L'Union européenne regroupe 27 États pratiquant, comme tout le monde le sait, des politiques énergétiques très différentes. De la France misant sur son énergie nucléaire ( représentant en 2016 grâce à ses plusieurs dizaines de centrales nucléaires 41,3% de la structure de la consommation d'énergie primaires) à la Roumanie, dont le gaz naturel représente quant à lui presque 30% de cette même structure (contre seulement 9% de nucléaire), l'Union Européenne a besoin de politiques énergétiques communes, en faveur de la production d'énergies renouvelables (et surtout non-carboniques comme le nucléaire lors de cette transition) et d'une baisse globale de la production d'énergie en lien avec une baisse de sa consommation en faveur de l'environnement. Pour ce qui est de la sécurité alimentaire, l'Union Européenne a besoin d'arrêter ce système de production alimentaire à vue exportatrice comme initié dans le milieu du XXe siècle afin de privilégier la mise en place de réseaux de petites exploitations (pour favoriser la résilience alimentaire) locales, et pratiquant une pluri-culture plus naturelle (non-utilisation de pesticides + favorisation de la permaculture) moins destructrice que le modèle agricole actuel basé sur la monoculture. Non seulement ce fonctionnement serait moins destructeur pour les sols mais cela créerait des emplois dans le monde agricole, via la non-utilisation d'appareils mécaniques polluants et de pesticides en tout genre et enfin améliorait la santé publique.","machine_translations":{"bg":"Европейският съюз обединява 27 държави с много различни енергийни политики, както всеки знае. От Франция, която разчита на ядрената си енергия (41,3 % от структурата на първичното енергопотребление през 2016 г. благодарение на десетките си атомни електроцентрали) до Румъния, чийто природен газ съставлява почти 30 % от същата структура (в сравнение с едва 9 % от ядрената енергия), Европейският съюз се нуждае от общи енергийни политики, за да подкрепи производството на енергия от възобновяеми източници (и преди всичко невъглеродна енергия като ядрената енергия по време на този преход) и цялостно намаляване на производството на енергия във връзка с намаляването на потреблението на енергия в областта на околната среда. Що се отнася до продоволствената сигурност, Европейският съюз трябва да спре тази система за производство на храни за износ, чието начало беше поставено в средата на XX век, за да се насърчи създаването на местни мрежи от малки стопанства (за насърчаване на устойчивостта на храните), с по-естествено много култури (неизползване на пестициди + предпочитание към пермакултурата), което е по-малко разрушително от настоящия селскостопански модел, основан на монокултурата. Тази функция не само би била по-малко разрушителна за почвата, но и би създала работни места в селскостопанския свят чрез неизползване на замърсяващи механични уреди и пестициди от всякакъв вид и най-накрая би подобрила общественото здраве.","cs":"Evropská unie sdružuje 27 zemí s velmi odlišnými energetickými politikami, jak ví každý. Od Francie spoléhající se na jadernou energii (která v roce 2016 tvořila 41,3 % struktury spotřeby primární energie díky desítkám jaderných elektráren) až po Rumunsko, jehož zemní plyn představuje téměř 30 % stejné struktury (ve srovnání s pouhými 9 % jaderné energie), potřebuje Evropská unie společné energetické politiky na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů (a především neuhlíkové energie, jako je jaderná energie během této transformace) a celkového snížení výroby energie v souvislosti se snížením její ekologické spotřeby. Pokud jde o zajišťování potravin, je třeba, aby Evropská unie zastavila tento vývozní systém produkce potravin, který byl zahájen v polovině dvacátého století, s cílem podpořit vytváření místních sítí malých zemědělských podniků (za účelem posílení potravinové odolnosti) s přirozenou multikulturou (nepoužití pesticidů + upřednostňování permakultury), která je méně destruktivní než stávající zemědělský model založený na monokulturě. Nejenže by tato funkce byla méně destruktivní pro půdu, ale vedla by k vytváření pracovních míst v zemědělství, a to prostřednictvím nepoužívání znečišťujících mechanických zařízení a pesticidů všeho druhu a zlepšením veřejného zdraví.","da":"Den Europæiske Union samler 27 lande med meget forskellige energipolitikker, som alle kender. Fra Frankrig, der benytter sin kerneenergi (som tegner sig for 41,3 % af strukturen i primærenergiforbruget i 2016 takket være sine snesevis af atomkraftværker) til Rumænien, hvis naturgas tegner sig for næsten 30 % af den samme struktur (sammenlignet med kun 9 % af kernekraften), har EU brug for fælles energipolitikker til støtte for produktionen af vedvarende energi (og frem for alt ikke-kulstofintenergi såsom atomenergi i denne omstilling) og en samlet reduktion af energiproduktionen i forbindelse med en reduktion af dets miljøforbrug. Med hensyn til fødevaresikkerhed er Den Europæiske Union nødt til at standse dette eksportfødevareproduktionssystem, der blev iværksat midt i det tyvende århundrede, for at fremme etableringen af lokale netværk af små landbrug (for at fremme fødevaremodstandsdygtighed) med en mere naturlig multiafgrøde (manglende brug af pesticider + præference for permakultur), som er mindre ødelæggende end den nuværende landbrugsmodel baseret på monokultur. Ikke blot ville denne funktion være mindre ødelæggende for jordbunden, men den ville skabe arbejdspladser i landbrugssektoren, fordi der ikke blev anvendt forurenende mekaniske apparater og pesticider af enhver art, og endelig ville den forbedre folkesundheden.","de":"Die Europäische Union umfasst 27 Staaten, die bekanntlich sehr unterschiedliche energiepolitische Maßnahmen verfolgen. Von Frankreich auf Kernenergie (das 2016 dank seiner Dutzend Kernkraftwerke 41,3 % der Struktur des Primärenergieverbrauchs ausmacht) nach Rumänien, wo Erdgas fast 30 % dieser Struktur ausmacht (im Vergleich zu nur 9 % der Kernenergie), benötigt die Europäische Union eine gemeinsame Energiepolitik zur Förderung der Erzeugung erneuerbarer Energien (und vor allem nichtkohlenstoffhaltiger Energien wie der Kernenergie während dieses Übergangs) und eines allgemeinen Rückgangs der Energieerzeugung im Zusammenhang mit der Senkung des Energieverbrauchs zugunsten der Umwelt. Was die Ernährungssicherheit betrifft, so muss die Europäische Union dieses System der Lebensmittelerzeugung einstellen, das in der Mitte des 20. Jahrhunderts als exportorientiert betrachtet wird, um den Aufbau lokaler Netze kleiner landwirtschaftlicher Betriebe (zur Förderung der Widerstandsfähigkeit von Lebensmitteln) zu fördern und eine natürliche Multikultur zu betreiben (Verzicht auf Pestizide und Förderung der Permakultur), die weniger zerstörerisch ist als das derzeitige, auf Monokulturen basierende Agrarmodell. Dies würde nicht nur den Boden weniger zerstören, sondern auch Arbeitsplätze in der Landwirtschaft schaffen, indem keine umweltverschmutzenden mechanischen Geräte und Pestizide verwendet werden, und schließlich die öffentliche Gesundheit verbessert wird.","el":"Η Ευρωπαϊκή Ένωση συγκεντρώνει 27 χώρες με πολύ διαφορετικές ενεργειακές πολιτικές, όπως όλοι γνωρίζουν. Η Γαλλία, βασιζόμενη στην πυρηνική της ενέργεια (που αντιπροσωπεύει το 41,3 % της κατανάλωσης πρωτογενούς ενέργειας το 2016 χάρη στις δεκάδες πυρηνικές μονάδες της) στη Ρουμανία, της οποίας το φυσικό αέριο αντιπροσωπεύει σχεδόν το 30 % της ίδιας δομής (σε σύγκριση με μόλις το 9 % της πυρηνικής ενέργειας), η Ευρωπαϊκή Ένωση χρειάζεται κοινές ενεργειακές πολιτικές για τη στήριξη της παραγωγής ανανεώσιμης ενέργειας (και κυρίως ενέργειας εκτός του άνθρακα, όπως η πυρηνική ενέργεια κατά τη διάρκεια της μετάβασης αυτής) και συνολικής μείωσης της παραγωγής ενέργειας σε συνδυασμό με τη μείωση της περιβαλλοντικής κατανάλωσής της. Όσον αφορά την επισιτιστική ασφάλεια, η Ευρωπαϊκή Ένωση πρέπει να σταματήσει αυτό το εξαγωγικό σύστημα παραγωγής τροφίμων, όπως ξεκίνησε στα μέσα του εικοστού αιώνα, προκειμένου να ευνοηθεί η δημιουργία τοπικών δικτύων μικρών γεωργικών εκμεταλλεύσεων (για την ενίσχυση της ανθεκτικότητας των τροφίμων), με μια πιο φυσική πολλαπλή καλλιέργεια (μη χρήση φυτοφαρμάκων + προτίμηση για μόνιμη καλλιέργεια) που είναι λιγότερο καταστροφική από το τρέχον γεωργικό μοντέλο που βασίζεται στη μονοκαλλιέργεια. Η λειτουργία αυτή όχι μόνο θα ήταν λιγότερο καταστροφική για το έδαφος, αλλά θα δημιουργούσε θέσεις εργασίας στον γεωργικό κόσμο, με τη μη χρήση ρυπογόνων μηχανικών συσκευών και φυτοφαρμάκων κάθε είδους και, τέλος, με τη βελτίωση της δημόσιας υγείας.","en":"The European Union brings together 27 countries with very different energy policies, as everyone knows. From France relying on its nuclear energy (accounting for 41.3 % of the structure of primary energy consumption in 2016 thanks to its dozens of nuclear power plants) to Romania, whose natural gas accounts for almost 30 % of the same structure (compared with only 9 % of nuclear power), the European Union needs common energy policies to support the production of renewable energy (and above all non-carbon energy such as nuclear energy during this transition) and an overall reduction in energy production in connection with a reduction in its environmental consumption. With regard to food security, the European Union needs to stop this export food production system as initiated in the middle of the twentieth century in order to favour the establishment of local networks of small farms (to foster food resilience), with a more natural multi-crop (non-use of pesticides + preference for permaculture) that is less destructive than the current agricultural model based on monoculture. Not only would this function be less destructive to the soil, but it would create jobs in the agricultural world, through the non-use of polluting mechanical appliances and pesticides of all kinds, and finally improved public health.","es":"La Unión Europea reúne a 27 países con políticas energéticas muy diferentes, como todos conocen. Desde Francia, que depende de su energía nuclear (que representa el 41,3 % de la estructura del consumo de energía primaria en 2016 gracias a sus decenas de centrales nucleares) hasta Rumanía, cuyo gas natural representa casi el 30 % de la misma estructura (frente a tan solo el 9 % de la energía nuclear), la Unión Europea necesita políticas energéticas comunes para apoyar la producción de energías renovables (y sobre todo de energía no carbonatada como la energía nuclear durante esta transición) y una reducción global de la producción energética vinculada a una reducción de su consumo medioambiental. Por lo que se refiere a la seguridad alimentaria, la Unión Europea debe detener este sistema de producción de alimentos para la exportación, iniciado a mediados del siglo XX, con el fin de favorecer la creación de redes locales de pequeñas explotaciones agrícolas (para fomentar la resiliencia alimentaria), con un cultivo múltiple más natural (no utilización de plaguicidas + preferencia por permacultura) menos destructivo que el modelo agrícola actual basado en el monocultivo. Esta función no solo sería menos destructiva para el suelo, sino que crearía puestos de trabajo en el mundo agrícola gracias a la no utilización de aparatos mecánicos y plaguicidas contaminantes de todo tipo y, por último, a la mejora de la salud pública.","et":"Euroopa Liit ühendab 27 riiki, kelle energiapoliitika on väga erinev, nagu kõik teavad. Alates Prantsusmaa tuumaenergiast (mis moodustab tänu kümnetele tuumaelektrijaamadele 2016. aastal 41,3 % primaarenergia tarbimise struktuurist) kuni Rumeeniani, kelle maagaasil on peaaegu 30 % samast struktuurist (võrreldes vaid 9 %-ga tuumaenergiast), vajab Euroopa Liit ühist energiapoliitikat, et toetada taastuvenergia tootmist (ja eelkõige mittesüsinikupõhist energiat, nagu tuumaenergia selle ülemineku ajal) ja energiatootmise üldist vähendamist seoses oma keskkonnakasutuse vähenemisega. Seoses toiduga kindlustatusega peab Euroopa Liit peatama 20. sajandi keskel algatatud toiduainete ekspordisüsteemi, et soodustada kohalike võrgustike loomist väikeste põllumajandusettevõtete jaoks (toiduga kindlustatuse suurendamiseks), millel on looduslikum mitmekultuuriline kultuur (pestitsiidide mittekasutamine + permakultuuri eelistamine), mis on vähem hävitav kui praegune monokultuuril põhinev põllumajandusmudel. Lisaks sellele, et see funktsioon oleks mullale vähem hävitav, looks see põllumajanduses töökohti, kuna ei kasutataks saastavaid mehaanilisi seadmeid ja igat liiki pestitsiide, ning parandaks lõpuks rahvatervist.","fi":"Euroopan unioni kokoaa yhteen 27 maata, joilla on hyvin erilaisia energiapolitiikkoja, kuten kaikki tietävät. Ranska, joka käyttää ydinvoimaansa (jonka osuus primäärienergian kulutuksesta oli vuonna 2016 kymmenien ydinvoimaloidensa ansiosta 41,3 prosenttia) ja Romania, jonka maakaasu muodostaa lähes 30 prosenttia samasta rakenteesta (verrattuna vain 9 prosenttiin ydinenergiasta), tarvitsee yhteistä energiapolitiikkaa tukeakseen uusiutuvan energian tuotantoa (ja ennen kaikkea muuta kuin hiilienergiaa, kuten ydinenergiaa tämän siirtymän aikana) ja vähentää energiantuotantoa ympäristön kulutuksen vähentämisen yhteydessä. Elintarviketurvan osalta Euroopan unionin on lopetettava tämä 1900-luvun puolivälissä aloitettu elintarvikkeiden vientijärjestelmä, jotta voidaan edistää pienten tilojen paikallisten verkostojen perustamista (elintarvikkeiden sietokyvyn parantamiseksi), joiden luonnonmukainen moniviljely (torjunta-aineiden käyttämättä jättäminen + suosiminen permakulttuurissa) on vähemmän tuhoisaa kuin nykyinen monokulttuuriin perustuva maatalousmalli. Sen lisäksi, että tämä tehtävä olisi vähemmän tuhoisa maaperälle, se loisi maatalousalalle työpaikkoja, koska se ei käytä kaikenlaisia saastuttavia mekaanisia laitteita ja torjunta-aineita ja parantaisi kansanterveyttä.","ga":"Tugann an tAontas Eorpach 27 dtír le chéile le beartais fuinnimh an-éagsúil, mar is eol do chách. Ó bhraitheann an Fhrainc ar a fuinneamh núicléach (arb ionann é agus 41.3 % de struchtúr an tomhaltais fuinnimh phríomhúil in 2016, a bhuíochas dá dosaen stáisiún núicléach) go dtí an Rómáin, arb ionann a gás nádúrtha agus beagnach 30 % den struchtúr céanna (i gcomparáid le 9 % den chumhacht núicléach), tá comhbheartais fuinnimh de dhíth ar an Aontas Eorpach chun tacú le táirgeadh fuinnimh in-athnuaite (agus thar aon rud eile le fuinneamh neamhcharbóin amhail fuinneamh núicléach le linn an aistrithe seo) agus laghdú foriomlán ar tháirgeadh fuinnimh i ndáil le laghdú ar thomhaltas comhshaoil. Maidir le slándáil bia, ní mór don Aontas Eorpach deireadh a chur leis an gcóras onnmhairithe táirgthe bia sin, mar a cuireadh tús leis i lár an fichiú haois, chun tacú le líonraí áitiúla feirmeacha beaga a bhunú (chun teacht aniar bia a chothú), ina bhfuil níos mó ilcharntha nádúrtha (neamhúsáid lotnaidicídí + rogha do phéirmhshaothrú) nach bhfuil chomh scriosach leis an tsamhail talmhaíochta atá ann faoi láthair atá bunaithe ar mhonashaothrú. Ní hamháin go mbeadh an fheidhm seo níos lú millteach don ithir, ach chruthódh sé poist ar fud an domhain talmhaíochta, trí neamh-úsáid fearais agus lotnaidicídí meicniúil truaillithe de gach cineál, agus ar deireadh feabhas ar shláinte an phobail.","hr":"Europska unija okuplja 27 zemalja s vrlo različitim energetskim politikama, kako svi znaju. Od oslanjanja Francuske na nuklearnu energiju (koja je 2016. činila 41,3 % strukture potrošnje primarne energije zahvaljujući desetljećima nuklearnih elektrana) i Rumunjskoj, čiji prirodni plin čini gotovo 30 % iste strukture (u usporedbi sa samo 9 % nuklearne energije), Europskoj uniji potrebne su zajedničke energetske politike za potporu proizvodnji obnovljive energije (i prije svega neugljične energije kao što je nuklearna energija tijekom te tranzicije) i sveukupno smanjenje proizvodnje energije u vezi sa smanjenjem njezine potrošnje u okolišu. Kad je riječ o sigurnosti opskrbe hranom, Europska unija mora zaustaviti taj sustav proizvodnje hrane za izvoz koji je pokrenut sredinom dvadesetog stoljeća kako bi se pogodovalo uspostavi lokalnih mreža malih poljoprivrednih gospodarstava (za poticanje otpornosti na hranu), s prirodnim višestrukim usjevima (nekorištenje pesticida + davanje prednosti permakulturi) koje je manje destruktivno od postojećeg poljoprivrednog modela koji se temelji na monokulturi. Ne samo da bi ta funkcija bila manje razorna za tlo, nego bi stvorila radna mjesta u poljoprivrednom svijetu nekorištenjem svih vrsta mehaničkih uređaja i pesticida koji onečišćuju te naposljetku poboljšala javno zdravlje.","hu":"Az Európai Unió 27 országot tömörít, amelyek igen eltérő energiapolitikával rendelkeznek, amint azt mindenki tudja. Franciaországtól (amely 2016-ban több tucat atomerőműnek köszönhetően a primerenergia-fogyasztás 41,3 %-át tette ki) Romániába – amelynek földgáza ugyanannak a struktúrának csaknem 30 %-át teszi ki (szemben az atomenergiának csupán 9 %-ával) – az Európai Uniónak közös energiapolitikára van szüksége a megújuló energia (és mindenekelőtt a nem szén-dioxidból származó energia, például az atomenergia) termelésének támogatása, valamint az energiatermelésnek a környezeti fogyasztás csökkentésével összefüggő általános csökkentése érdekében. Ami az élelmezésbiztonságot illeti, az Európai Uniónak meg kell szüntetnie ezt a huszadik század közepén megkezdett exportélelmiszer-termelési rendszert annak érdekében, hogy támogassa a kisüzemek helyi hálózatainak létrehozását (az élelmiszer-reziliencia előmozdítása érdekében), amely természetesebb, több termőterületet (növényvédő szerek használatának mellőzése + permakultúra előnyben részesítése) jellemez, amely kevésbé romboló hatású, mint a monokultúrán alapuló jelenlegi mezőgazdasági modell. Ez a funkció nemcsak kevésbé károsítaná a talajt, hanem munkahelyeket is teremtene a mezőgazdaságban azáltal, hogy nem használ szennyező mechanikus készülékeket és mindenfajta növényvédő szert, végül pedig javítaná a közegészséget.","it":"L'Unione europea riunisce 27 paesi con politiche energetiche molto diverse, come tutti conoscono. Dalla Francia, che nel 2016, grazie alle sue decine di centrali nucleari, fa affidamento sulla sua energia nucleare (pari al 41,3 % della struttura del consumo di energia primaria) alla Romania, il cui gas naturale rappresenta quasi il 30 % della stessa struttura (rispetto a solo il 9 % dell'energia nucleare), l'Unione europea ha bisogno di politiche energetiche comuni per sostenere la produzione di energia rinnovabile (e soprattutto l'energia non legata al carbonio come l'energia nucleare durante questa transizione) e una riduzione globale della produzione di energia in relazione alla riduzione del suo consumo ambientale. Per quanto riguarda la sicurezza alimentare, l'Unione europea deve porre fine a questo sistema di produzione alimentare all'esportazione avviato a metà del XX secolo, al fine di favorire la creazione di reti locali di piccole aziende agricole (per promuovere la resilienza alimentare), con un più naturale multicoltura (non utilizzo di pesticidi + preferenza per la permacultura) meno distruttivo dell'attuale modello agricolo basato sulla monocoltura. Questa funzione non solo sarebbe meno distruttiva per il suolo, ma creerebbe posti di lavoro nel mondo agricolo, attraverso il mancato utilizzo di apparecchi meccanici e pesticidi inquinanti di ogni tipo, e infine migliorerebbe la salute pubblica.","lt":"Europos Sąjunga vienija 27 šalis, vykdančias labai skirtingą energetikos politiką, kaip žino visi. Iš Prancūzijos, kuri priklauso nuo savo branduolinės energijos (41,3 proc. pirminės energijos suvartojimo struktūros 2016 m. dėl daugybės atominių elektrinių), iki Rumunijos, kurios gamtinės dujos sudaro beveik 30 proc. tos pačios struktūros (palyginti su tik 9 proc. branduolinės energijos), Europos Sąjungai reikia bendros energetikos politikos, kad būtų remiama atsinaujinančiosios energijos gamyba (ir visų pirma anglies dioksido neišskiriančios energijos, pvz., branduolinės energijos, šiuo pereinamuoju laikotarpiu) ir bendras energijos gamybos sumažėjimas mažinant energijos vartojimą aplinkos apsaugos srityje. Kalbant apie apsirūpinimo maistu saugumą, Europos Sąjunga turi sustabdyti šią XX a. viduryje pradėtą eksportuoti maisto produktų gamybos sistemą, kad būtų skatinama kurti vietos mažų ūkių tinklus (siekiant didinti atsparumą maistu), o natūralesnė daugiakultūrė kultūra (nenaudojami pesticidai ir pirmenybė teikiama permakultūrai), kuri yra mažiau kenksminga nei dabartinis žemės ūkio modelis, grindžiamas monokultūromis. Ši funkcija ne tik būtų mažiau kenksminga dirvožemiui, bet ir sukurtų darbo vietų žemės ūkio sektoriuje nenaudodama taršių mechaninių prietaisų ir visų rūšių pesticidų ir galiausiai pagerintų visuomenės sveikatą.","lv":"Eiropas Savienība apvieno 27 valstis ar ļoti atšķirīgu enerģētikas politiku, kā zināms ikvienam. Sākot ar Franciju, kas paļaujas uz savu kodolenerģiju (kas 2016. gadā veidoja 41,3 % no primārās enerģijas patēriņa struktūras, pateicoties tās desmitiem atomelektrostaciju), uz Rumāniju, kuras dabasgāze veido gandrīz 30 % no tās pašas struktūras (salīdzinājumā ar tikai 9 % kodolenerģijas), Eiropas Savienībai ir vajadzīga kopēja enerģētikas politika, lai atbalstītu atjaunojamās enerģijas ražošanu (un jo īpaši neoglekļa enerģiju, piemēram, kodolenerģiju šīs pārejas laikā) un vispārēju enerģijas ražošanas samazinājumu saistībā ar tās vides patēriņa samazinājumu. Attiecībā uz nodrošinātību ar pārtiku Eiropas Savienībai ir jāpārtrauc šī divdesmitā gadsimta vidū ieviestā pārtikas eksporta sistēma, lai atbalstītu vietējo mazo lauku saimniecību tīklu izveidi (lai veicinātu pārtikas noturību) ar dabiskākiem daudzkultūru veidiem (pesticīdu neizmantošana + priekšroka permakultūrai), kas ir mazāk kaitējoši nekā pašreizējais uz monokultūru balstītais lauksaimniecības modelis. Šī funkcija ne tikai mazāk kaitētu augsnei, bet arī radītu darba vietas lauksaimniecības nozarē, neizmantojot visu veidu piesārņojošas mehāniskas ierīces un pesticīdus, un, visbeidzot, uzlabotu sabiedrības veselību.","mt":"L-Unjoni Ewropea tlaqqa’ flimkien 27 pajjiż b’politiki tal-enerġija differenti ħafna, kif jaf kulħadd. Minn Franza li tiddependi fuq l-enerġija nukleari tagħha (li tammonta għal 41.3 % tal-istruttura tal-konsum tal-enerġija primarja fl-2016 grazzi għall-għexieren ta’ impjanti tal-enerġija nukleari tagħha) lejn ir-Rumanija, li l-gass naturali tagħha jammonta għal kważi 30 % tal-istess struttura (meta mqabbel ma’ 9 % biss tal-enerġija nukleari), l-Unjoni Ewropea teħtieġ politiki komuni dwar l-enerġija biex tappoġġa l-produzzjoni tal-enerġija rinnovabbli (u fuq kollox l-enerġija mhux tal-karbonju bħall-enerġija nukleari matul din it-tranżizzjoni) u tnaqqis globali fil-produzzjoni tal-enerġija b’rabta ma’ tnaqqis fil-konsum ambjentali tagħha. Fir-rigward tas-sigurtà tal-ikel, jeħtieġ li l-Unjoni Ewropea twaqqaf din is-sistema ta’ produzzjoni tal-ikel għall-esportazzjoni kif bdiet f’nofs is-seklu għoxrin sabiex tiffavorixxi l-istabbiliment ta’ netwerks lokali ta’ azjendi agrikoli żgħar (biex titrawwem ir-reżiljenza tal-ikel), b’uċuħ tar-raba’ aktar naturali (in-nuqqas ta’ użu tal-pestiċidi + il-preferenza għall-permakultura) li hija inqas distruttiva mill-mudell agrikolu attwali bbażat fuq il-monokultura. Din il-funzjoni mhux biss tkun inqas distruttiva għall-ħamrija, iżda toħloq impjiegi fid-dinja agrikola, permezz tan-nuqqas ta’ użu ta’ tagħmir mekkaniku u pestiċidi li jniġġsu ta’ kull tip, u fl-aħħar nett titjib fis-saħħa pubblika.","nl":"De Europese Unie verenigt 27 landen met een zeer verschillend energiebeleid, zoals iedereen weet. Van Frankrijk dat gebruik maakt van kernenergie (goed voor 41,3 % van de structuur van het primaire energieverbruik in 2016 dankzij zijn tientallen kerncentrales) naar Roemenië, waarvan het aardgas bijna 30 % van dezelfde structuur uitmaakt (tegenover slechts 9 % van de kernenergie), heeft de Europese Unie een gemeenschappelijk energiebeleid nodig ter ondersteuning van de productie van hernieuwbare energie (en vooral niet-koolstofvrije energie zoals kernenergie tijdens deze overgang) en een algemene vermindering van de energieproductie in samenhang met een vermindering van het milieuverbruik. Wat de voedselzekerheid betreft, moet de Europese Unie een einde maken aan dit uitvoersysteem voor voedselproductie, dat in het midden van de twintigste eeuw van start is gegaan om de oprichting van lokale netwerken van kleine landbouwbedrijven te bevorderen (om de veerkracht van levensmiddelen te bevorderen), met een meer natuurlijk meergewas (niet-gebruik van pesticiden + voorkeur voor permacultuur) dat minder destructief is dan het huidige landbouwmodel op basis van monocultuur. Deze functie zou niet alleen minder destructief zijn voor de bodem, maar ook werkgelegenheid creëren in de landbouw, doordat vervuilende mechanische apparaten en pesticiden van welke aard ook niet worden gebruikt, en ten slotte de volksgezondheid wordt verbeterd.","pl":"Jak wszyscy wiedzą, Unia Europejska skupia 27 krajów o bardzo różnych politykach energetycznych. Od Francji opartej na energii jądrowej (która stanowiła 41,3 % struktury zużycia energii pierwotnej w 2016 r. dzięki dziesiątkom elektrowni jądrowych) do Rumunii, której gaz ziemny stanowi prawie 30 % tej samej struktury (w porównaniu z zaledwie 9 % energii jądrowej), Unia Europejska potrzebuje wspólnej polityki energetycznej w celu wsparcia produkcji energii ze źródeł odnawialnych (a przede wszystkim energii niewęglowej, takiej jak energia jądrowa w trakcie tej transformacji) oraz ogólnego zmniejszenia produkcji energii w związku z ograniczeniem zużycia energii w środowisku. Jeśli chodzi o bezpieczeństwo żywnościowe, Unia Europejska musi zaprzestać stosowania systemu produkcji żywności przeznaczonej na wywóz, zainicjowanego w połowie XX wieku, aby sprzyjać tworzeniu lokalnych sieci małych gospodarstw rolnych (w celu wspierania odporności żywności) o bardziej naturalnym wielou uprawach (niestosowanie pestycydów i preferowanie permakultury), które są mniej destrukcyjne niż obecny model rolnictwa oparty na monokulturze. Funkcja ta byłaby nie tylko mniej destrukcyjna dla gleby, ale także stworzyłaby miejsca pracy w rolnictwie poprzez niestosowanie zanieczyszczających urządzeń mechanicznych i wszelkiego rodzaju pestycydów, a także przyczyniłaby się do poprawy zdrowia publicznego.","pt":"A União Europeia reúne 27 países com políticas energéticas muito diferentes, como todos sabem. Desde a França, que conta com a sua energia nuclear (que representa 41,3 % da estrutura do consumo de energia primária em 2016 graças às suas dezenas de centrais nucleares) para a Roménia, cujo gás natural representa quase 30 % da mesma estrutura (em comparação com apenas 9 % da energia nuclear), a União Europeia necessita de políticas energéticas comuns para apoiar a produção de energias renováveis (e sobretudo de energia não baseada no carbono, como a energia nuclear, durante esta transição) e de uma redução global da produção de energia associada a uma redução do seu consumo ambiental. No que diz respeito à segurança alimentar, a União Europeia tem de pôr termo a este sistema de produção alimentar para exportação iniciado em meados do século XX, a fim de favorecer a criação de redes locais de pequenas explorações agrícolas (para promover a resiliência alimentar), com uma multicultura mais natural (não utilização de pesticidas + preferência pela permacultura), menos destrutiva do que o atual modelo agrícola baseado na monocultura. Esta função não só seria menos destrutiva para o solo, como também criaria postos de trabalho no mundo agrícola, através da não utilização de eletrodomésticos e pesticidas poluentes de todos os tipos e, por último, melhoraria a saúde pública.","ro":"Uniunea Europeană reunește 27 de țări cu politici energetice foarte diferite, după cum toată lumea știe. De la Franța, care se bazează pe energia nucleară (care reprezintă 41,3 % din structura consumului de energie primară în 2016 datorită a zeci de centrale nucleare), către România, al cărei gaz natural reprezintă aproape 30 % din aceeași structură (comparativ cu doar 9 % din energia nucleară), Uniunea Europeană are nevoie de politici energetice comune pentru a sprijini producția de energie din surse regenerabile (și, mai ales, de energie fără emisii de dioxid de carbon, cum ar fi energia nucleară în timpul acestei tranziții) și de o reducere globală a producției de energie legată de reducerea consumului ecologic. În ceea ce privește securitatea alimentară, Uniunea Europeană trebuie să oprească acest sistem de producție alimentară pentru export, astfel cum a fost inițiat la mijlocul secolului al XX-lea, pentru a favoriza crearea unor rețele locale de ferme mici (pentru a promova reziliența alimentară), cu un caracter mai natural multiculturi (neutilizarea pesticidelor + preferința pentru permacultură) care să fie mai puțin distructiv decât modelul agricol actual bazat pe monoculturi. Această funcție nu numai că ar fi mai puțin distructivă pentru sol, ci ar crea locuri de muncă în lumea agricolă, prin neutilizarea tuturor tipurilor de dispozitive mecanice și pesticide poluante și, în cele din urmă, prin îmbunătățirea sănătății publice.","sk":"Európska únia spája 27 krajín s veľmi odlišnými politikami v oblasti energetiky, ako vie každý. Od Francúzska, ktoré sa spolieha na svoju jadrovú energiu (ktorá predstavovala 41,3 % štruktúry spotreby primárnej energie v roku 2016 vďaka desiatkam jadrových elektrární) do Rumunska, ktorého zemný plyn predstavuje takmer 30 % tej istej štruktúry (v porovnaní s 9 % jadrovej energie), potrebuje Európska únia spoločnú energetickú politiku na podporu výroby energie z obnoviteľných zdrojov (a najmä neuhlíkovej energie, ako je jadrová energia počas tejto transformácie) a celkového zníženia výroby energie v súvislosti so znížením svojej environmentálnej spotreby. Pokiaľ ide o potravinovú bezpečnosť, Európska únia musí zastaviť tento systém vývozu potravín, ktorý sa začal v polovici dvadsiateho storočia, s cieľom podporiť vytváranie miestnych sietí malých poľnohospodárskych podnikov (na podporu potravinovej odolnosti) s prirodzenejšími viacplodinami (nepoužívanie pesticídov + uprednostňovanie permakultúry), ktoré sú menej deštruktívne než súčasný poľnohospodársky model založený na monokultúre. Nielenže by táto funkcia bola menej deštrukčná pre pôdu, ale vytvárala by pracovné miesta v poľnohospodárskom svete prostredníctvom nepoužívania znečisťujúcich mechanických zariadení a pesticídov akéhokoľvek druhu a napokon zlepšila verejné zdravie.","sl":"Evropska unija združuje 27 držav z zelo različnimi energetskimi politikami, kot je znano vsem. Od Francije, ki se opira na svojo jedrsko energijo (41,3 % strukture porabe primarne energije v letu 2016 zaradi na desetine jedrskih elektrarn), do Romunije, katere zemeljski plin predstavlja skoraj 30 % iste strukture (v primerjavi s samo 9 % jedrske energije), potrebuje Evropska unija skupne energetske politike, da bi podprla proizvodnjo energije iz obnovljivih virov (in predvsem neogljikove energije, kot je jedrska energija med tem prehodom) in splošno zmanjšanje proizvodnje energije v povezavi z zmanjšanjem svoje okoljske porabe. Kar zadeva prehransko varnost, mora Evropska unija ustaviti ta izvozni sistem proizvodnje hrane, kot se je začel sredi dvajsetega stoletja, da bi spodbudila vzpostavitev lokalnih mrež malih kmetij (za spodbujanje odpornosti na hrano) z bolj naravnimi več kmetijskimi rastlinami (neuporaba pesticidov + preferenca za permakulturo), ki so manj uničujoče od sedanjega kmetijskega modela, ki temelji na monokulturi. Ne le, da bi bila ta funkcija manj uničujoča za tla, temveč bi ustvarila delovna mesta v kmetijskem svetu, in sicer z neuporabo kakršnih koli mehanskih naprav in pesticidov, ki onesnažujejo okolje, ter nazadnje izboljšala javno zdravje.","sv":"EU för samman 27 länder med mycket olika energipolitik, vilket alla vet. Från Frankrike som förlitar sig på sin kärnenergi (som stod för 41,3 % av primärenergianvändningen 2016 tack vare sina dussintals kärnkraftverk) till Rumänien, vars naturgas står för nästan 30 % av samma struktur (jämfört med endast 9 % av kärnkraften), behöver Europeiska unionen en gemensam energipolitik för att stödja produktionen av förnybar energi (och framför allt icke-koldioxidfri energi såsom kärnenergi under denna övergång) och en total minskning av energiproduktionen i samband med en minskning av miljökonsumtionen. När det gäller livsmedelstrygghet måste Europeiska unionen stoppa detta system för livsmedelsexport, som inleddes i mitten av det tjugonde århundradet, för att främja inrättandet av lokala nätverk av små jordbruksföretag (för att främja livsmedelens motståndskraft), med en mer naturlig flergröda (ingen användning av bekämpningsmedel + preferens för permakultur) som är mindre destruktiv än den nuvarande jordbruksmodellen baserad på monokultur. Denna funktion skulle inte bara vara mindre skadlig för marken, utan också skapa arbetstillfällen i jordbruksvärlden genom att inte använda förorenande mekaniska apparater och bekämpningsmedel av alla slag, och slutligen förbättra folkhälsan."}},"title":{"fr":"Énergie et alimentation, piliers de la transition écologique ","machine_translations":{"bg":"Енергетика и храни – стълбове на екологичния преход","cs":"Energetika a potraviny, pilíře ekologické transformace","da":"Energi og fødevarer, søjlerne i den økologiske omstilling","de":"Energie und Ernährung als Eckpfeiler der ökologischen Wende","el":"Ενέργεια και τρόφιμα, πυλώνες της οικολογικής μετάβασης","en":"Energy and food, pillars of the ecological transition","es":"Energía y alimentación, pilares de la transición ecológica","et":"Energia ja toit, ökoloogilise ülemineku tugisambad","fi":"Energia ja elintarvikkeet, ekologisen siirtymän pilarit","ga":"Fuinneamh agus bia, colúin an aistrithe éiceolaíochta","hr":"Energija i hrana, stupovi ekološke tranzicije","hu":"Energia és élelmiszer, az ökológiai átállás pillérei","it":"Energia e alimentazione, pilastri della transizione ecologica","lt":"Energetika ir maistas – ekologinės pertvarkos ramsčiai","lv":"Enerģētika un pārtika – ekoloģiskās pārejas pīlāri","mt":"L-enerġija u l-ikel, pilastri tat-tranżizzjoni ekoloġika","nl":"Energie en voedsel, pijlers van de ecologische transitie","pl":"Energia i żywność - filary transformacji ekologicznej","pt":"Energia e alimentação, pilares da transição ecológica","ro":"Energia și alimentele, piloni ai tranziției ecologice","sk":"Energetika a potraviny, piliere ekologickej transformácie","sl":"Energija in hrana, stebra ekološkega prehoda","sv":"Energi och livsmedel, hörnstenarna i den ekologiska omställningen"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×