Education, culture, youth and sport

Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: a2309576e55f2a42b526aead0ca26932627f839e1156f100cfc17433b7dc240c

Source: {"body":{"en":"The lack of pathos for Europe arises to a large extent from the fact that academy, school, publishing, public discourse, movies, TV, have been dominated for a long while by trends hostile to European Identity: populistic neo-realism, pro-US and pro-USSR rhetorics, sociologism, critic of traditions and of classical culture, 20th century nationalism or cosmopolitism, class cultures, anti-meritocratic pedagogies, superficial and commercial points of view about Europe’s natural beauties and cultural heritage…\nVery much has to be done for the discovery of the “unknown” Europe: the wild North and the Balkans, the Atlantic islands and the Baltic; countrysides, from Occitany to Carpathians; unknown antique sites such as Skara Brae and Ggantija, Biskupin and Cuma, Cathars’ and Ordensritter’s castles; Lithuanian and Turkish baroque; the European palaces in Brussels, Luxemburg and Strasburg; classical works speaking of Europe: unknown literary masterpieces, like for instance Foscolo’s “I Sepolcri” or Nietzsche’s “Letters to the Beloved Europeans”, and, finally, the infinite pictorial versions of the Rape of Europe. \nCultural tourism should be addressed towards well choosen paths throughout European history (the Rape of Europe, Trojan and Persian Wars, Rome, Barbaricum, Christianity, European Projects, World Wars, European Communities and European Union; the Fall of the Berlin Wall).\nCultural funds should be drained towards such broad spectrum identity-building activities.","machine_translations":{"bg":"Липсата на пътеки за Европа произтича до голяма степен от факта, че академията, училището, издателската дейност, общественият дискурс, филмите, телевизията са доминирани дълго време от тенденции, враждебни към европейската идентичност: популистичен неореализъм, проамериканско и проамериканско реторика, социологизъм, критика на традициите и на класическата култура, национализъм или космополитизъм през 20-и век, класови култури, антиизотократични педагогически методи, повърхностни и търговски гледни точки за природните красоти и културното наследство на Европа... Много трябва да се направи за откриването на „неизвестна“ Европа: дивата северна и Балканите, атлантическите острови и Балтийско море; селски райони, от Окситани до Карпати; неизвестни антични обекти като Skara Brae и Ggantija, Biskupin и Cuma, Cathars’s and Ordensritter’s Castles; Литовско и турско бароково дърво; европейските палати в Брюксел, Люксембург и Страсбург; класически произведения, говорили за Европа: неизвестни литературни шедьоври, като например „I„на Foscolo „I Sepolcri“ или „Letters to the Beloved Europeans„(„Писма на белите европейци“) и, накрая, безкрайните картинни версии на рапата на Европа. Културният туризъм следва да бъде насочен към добре подбрани пътища в цялата европейска история (Рапата на Европа, Троянските и персийските войни, Рим, Барбаритум, християнството, европейските проекти, световните войни, Европейските общности и Европейския съюз; проливът на Берлинската стена). Средствата в областта на културата следва да бъдат изразходвани за такива дейности за изграждане на идентичност с широк спектър.","cs":"Nedostatek stezek pro Evropu vyplývá do značné míry ze skutečnosti, že akademie, škola, vydavatelství, veřejná diskuse, filmy a televize již dlouho dominují trendy nepřátelské vůči evropské identitě: populistický neorealismus, promerická a proSSR rétorika, sociologismus, kritika tradic a klasické kultury, nacionalismus nebo kosmopolitismus 20. století, třídní kultury, antimeritokratické pedagogiky, povrchní a obchodní pohled na evropské přírodní bohatství a kulturní dědictví... Pro objevování „neznámé“ Evropy je třeba udělat hodně: volně žijící sever a Balkán, atlantické ostrovy a Baltské moře; venkov, od Occitany po Karpaty; neznámá starožitnosti jako Skara Brae a Ggantija, Biskupin a Cuma, Cathars’s a Ordensritter’s castles; Litevská a turecká barok; Evropský palác v Bruselu, Lucembursku a Štrasburku; klasická díla hovořící o Evropě: neznámé literární matrice, např. Foscolo’s „I Sepolcri“ nebo Nietzsche’s „Letters to Beloved Europeans“ (Dopisy Beloved Europeans), a konečně nekonečné vyobrazení Rape of Europe. Kulturní cestovní ruch by měl být zaměřen na dobře zvolené cesty po celé evropské historii (Rop of Europe, Trojan and Persian Wars, Řím, Barbaricum, křesťanství, evropské projekty, světové války, Evropská společenství a Evropská unie; „Fall of the Berlin Wall“). Kulturní fondy by měly být vyčleněny na činnosti zaměřené na budování identity v širokém spektru.","da":"Manglen på pauser i Europa skyldes i vid udstrækning, at akademi, skole, forlagsvirksomhed, offentlig debat, film, tv i lang tid har været domineret af tendenser, der er fjendtlige over for den europæiske identitet: populistisk neo-realisme, pro-amerikansk og pro-USSR retorik, sociologisme, kritiker af traditioner og klassisk kultur, nationalisme eller kosmopolitisk kultur i det 20. århundrede, klassekulturer, antimeritokratiske pædagogikker, overfladiske og kommercielle synspunkter om Europas naturarv og kulturarv... Der skal gøres meget for at opdage det \"ukendte\" Europa: de vilde nordlige og balkanske lande, Atlanterhavsøerne og Østersøen landområder, fra Occitany til Karpaterne ukendte antikke steder såsom Skara Brae og Ggantija, Biskupin og Cuma, Cathars \"og Ordensritters slotte Litauisk og tyrkisk barok; de europæiske palacer i Bruxelles, Luxembourg og Strasbourg klassiske værker taler om Europa: ukendte litterære mesterværker som f.eks. Foscolos \"I Sepolcri\" eller Nietzsches \"letter to the Beloved Europeans\" og endelig de uendelige billedudgaver af Rape of Europe. Kulturturismen bør behandles i retning af et godt valg i hele Europas historie (Rape of Europe, Trojan and Persian Wars, Rom, Barbaricum, Christianity, europæiske projekter, verdenskrige, De Europæiske Fællesskaber og Den Europæiske Union; Berlinmurens færge). Der bør afsættes kulturelle midler til sådanne bredspektrede identitetsskabende aktiviteter.","de":"Der Mangel an Krankheitserregern für Europa ergibt sich zum großen Teil aus der Tatsache, dass Akademie, Schule, Veröffentlichung, öffentlicher Diskurs, Filme und Fernsehen seit langem dominiert werden, während Trends, die der europäischen Identität feindlich sind: populistischer Neorealismus, pro-amerikanische und pro-USSR-Rhetorik, Soziologie, Kritik an Traditionen und klassischer Kultur, Nationalismus oder Kosmopolitismus des 20. Jahrhunderts, Klassenkulturen, antimeritokratische Pädagogik, oberflächliche und kommerzielle Sichtweisen über die natürlichen Schönheiten und das kulturelle Erbe Europas... Es muss viel für die Entdeckung des „unbekannten“ Europas getan werden: der wilde Norden und der Balkan, die Atlantikinseln und die Ostsee; Landkreise, von Okzitanern bis Karpaten; unbekannte antike Stätten wie Skara Brae und Ggantija, Biskupin und Cuma, Cathars und Ordensritter; Litauische und türkische Baroque; Europäische Palaken in Brüssel, Luxemburg und Straßburg; klassische Werke, die über Europa sprechen: unbekannte literarische Meisterwerke wie z. B. Foscolo „I Sepolcri“ oder Nietzsche „Letters to the Beloved Europeans“ und schließlich die unendliche Bildversionen des Rapes of Europe. Der Kulturtourismus sollte auf gute Wege in der gesamten europäischen Geschichte ausgerichtet werden (die Ressorte Europa, Trojaner und Persische Kriege, Rom, Barbaricum, Christentum, europäische Projekte, Weltkriege, Europäische Gemeinschaften und Europäische Union; der Fall der Berliner Mauer). Kulturgelder sollten für solche breit angelegten Aktivitäten zur Identitätsbildung von Funkfrequenzen abgezogen werden.","el":"Η έλλειψη παθογένειας για την Ευρώπη προκύπτει σε μεγάλο βαθμό από το γεγονός ότι η ακαδημία, το σχολείο, οι εκδόσεις, ο δημόσιος λόγος, οι ταινίες και η τηλεόραση κυριαρχούνται εδώ και πολύ καιρό από τάσεις εχθρικές για την ευρωπαϊκή ταυτότητα: λαϊκιστικός νεορεαλισμός, ρητορική υπέρ των ΗΠΑ και υπέρ της ΕΣΣΔ, κοινωνιολογισμός, κριτική των παραδόσεων και του κλασικού πολιτισμού, εθνικισμός του 20ου αιώνα ή συμπολιισμός, πολιτισμοί τάξης, αντιαξιοκρατικές παιδαγωγικές μέθοδοι, επιφανειακές και εμπορικές απόψεις σχετικά με τις φυσικές ομορφίες και την πολιτιστική κληρονομιά της Ευρώπης... Πολύ πολλά πρέπει να γίνουν για την ανακάλυψη της «άγνωστης» Ευρώπης: τα άγρια βόρεια και Βαλκάνια, τα νησιά του Ατλαντικού και τη Βαλτική· από τις όξινες πλευρές έως τα Καρπάθια· άγνωστες αρχαιολογικές τοποθεσίες όπως οι Skara Brae και Ggantija, Biskupin και Cuma, κάστρα Cathars και Ordenritter· Λιθουανική και τουρκική βαρόκ· οι ευρωπαϊκοί παλάκοι στις Βρυξέλλες, το Λουξεμβούργο και το Στρασβούργο· κλασικά έργα μιλώντας για την Ευρώπη: άγνωστα λογοτεχνικά αριστουργήματα, όπως για παράδειγμα το «I Sepolcri» του Foscolo ή το «Letters to the Beloved Europeans» του Nietzsche, και, τέλος, οι άπειρες εικόνες του Rape of Europe. Ο πολιτιστικός τουρισμός θα πρέπει να αντιμετωπιστεί με στόχο την επιλογή διαδρομών σε όλη την ευρωπαϊκή ιστορία (Rape of Europe, Trojan and Persian Wars, Ρώμη, Barbaricum, Christianity, European Projects, World Wars, Ευρωπαϊκές Κοινότητες και Ευρωπαϊκή Ένωση· το Τείχος του Βερολίνου). Τα πολιτιστικά κεφάλαια θα πρέπει να διοχετευθούν σε τέτοιες δραστηριότητες δημιουργίας ταυτότητας ευρέος φάσματος.","es":"La falta de itinerarios para Europa se debe en gran medida al hecho de que la academia, la escuela, la edición, el discurso público, las películas y la televisión han estado dominadas durante mucho tiempo por tendencias hostiles a la identidad europea: neo-realismo populista, retórica favorable a los Estados Unidos y a la URSS, sociologismo, crítica de las tradiciones y de la cultura clásica, nacionalismo o cosmopolitismo del siglo 20.º, culturas de clase, pedagogías antimeritocráticas, puntos de vista superficiales y comerciales sobre las herencias naturales y el patrimonio cultural de Europa... Muy queda mucho por hacer para descubrir la Europa «desconocida»: el norte y los Balcanes salvajes, las islas atlánticas y el Báltico; paisajes, desde Occitany hasta Cárpatos; emplazamientos antiguos desconocidos como Skara Brae y Ggantija, Biskupin y Cuma, Cathars’ y los castillos de Ordensritter; Barroco lituano y turco; los palacios europeos en Bruselas, Luxemburgo y Estrasburgo; obras clásicas hablando de Europa: obras literarias desconocidas como, por ejemplo, «I Sepolcri» de Foscolo o «Cartas a los europeos beloved» de Nietzsche y, por último, las versiones gráficas infinitas del Rape of Europe. El turismo cultural debe orientarse hacia itinerarios bien elegidos a lo largo de la historia europea (Rape of Europe, Trojan and persa Guars, Roma, Barbaricum, Christianity, Proyectos Europeos, Guerras Mundiales, Comunidades Europeas y Unión Europea; la Fall del Muro de Berlín). Los fondos culturales deben destinarse a actividades de creación de identidades de amplio espectro.","et":"Euroopa teepuudus tuleneb suurel määral asjaolust, et akadeemia, kool, kirjastamine, avalik arutelu, filmid, televisioon on olnud pikka aega ülekaalus, samal ajal kui Euroopa identiteedi suhtes vaenulikud suundumused: populistlik neoreaalsus, USAd ja NSVd toetavad retoorika, sotsiaallogistika, traditsioonide ja klassikalise kultuuri kriitikud, 20. sajandi natsionalism või kosmopolitism, klassikultuurid, antimeritokraatlikud pedagoogid, pealiskaudsed ja kaubanduslikud vaatenurgad Euroopa looduslikele iludele ja kultuuripärandile... „teadmata“ Euroopa avastamiseks tuleb palju ära teha: looduslik põhjaosa ja Balkani riigid, Atlandi ookeani saared ja Läänemeri; maapiirkonnad, Occitanyst Karpaatideni; tundmatud antiikesemed, nagu Skara Brae ja Ggantija, Biskupin ja Cuma, Catharsi ja Ordensritteri lossid; Leedu ja Türgi barokk; Euroopa paleed Brüsselis, Luksemburgis ja Strasbourgis; klassikalised teosed Euroopa kohta: tundmatud kirjanduslikud meistriteosed, näiteks Foscolo „I Sepolcri“ või Nietzsche „Letters to the Beloved Europeans“ ja lõpuks Euroopa raekoja lõpmatu kujundused. Kultuuriturismi tuleks suunata hästi valitud teele kogu Euroopa ajaloos (Euroopa rõõmus, Trojani ja Persia sõda, Rooma, Barbaricum, kristlus, Euroopa projektid, maailmasõjad, Euroopa ühendused ja Euroopa Liit; Berliini müüri langemine). Kultuurifondid tuleks kulutada sellistele laia spektriga identiteedi loomise tegevustele.","fi":"Eurooppaa koskevien polkujen puute johtuu suurelta osin siitä, että akatemia, koulu, julkaisutoiminta, julkinen keskustelu, elokuvat ja televisio ovat pitkään hallinneet eurooppalaisen identiteetin vihamielisiä suuntauksia: populistinen neorealismi, Yhdysvaltoja ja Neuvostoliittoa kannattava retoriikka, sosiologiikka, perinteiden ja klassisen kulttuurin kritiikki, 1900-luvun nationalismi tai kosmopolitismi, luokkakulttuurit, meritokraattiset pedagogiikkat, pinnalliset ja kaupalliset näkökannat Euroopan luonnonrikoksista ja kulttuuriperinnöstä... ”Tutamattoman” Euroopan löytäminen edellyttää paljon työtä: luonnonvaraiset pohjoiset ja Balkanin alueet, Atlantin saaret ja Itämeri; maaseutu, Occitanysta Karpaattiin; tuntemattomat antiikkipaikat, kuten Skara Brae ja Ggantija, Biskupin ja Cuma, katharsin ja Ordensritterin linnat; Liettuan ja Turkin barokki; Eurooppa-maala Brysselissä, Luxemburgissa ja Strasbourgissa; klassiset teokset, joissa puhutaan Euroopasta: tuntemattomat kirjallisuuden mestarit, kuten Foscolon ”I Sepolcri” tai Nietzschen ”Letters to the Beloved Europeans” ja lopuksi Euroopan raiteen äärettömät kuvaversiot. Kulttuurimatkailua olisi käsiteltävä kohti hyviä valinnaisia polkuja Euroopan historiassa (Euroopan raapu, Trojan ja Persian sodat, Rooma, Barbaricum, Christianity, Eurooppa-hankkeet, maailmansodat, Euroopan yhteisöt ja Euroopan unioni; Berliinin muurin pallo). Kulttuurirahastoja olisi ohjattava tällaisiin laaja-alaisten identiteettien luomiseen tähtääviin toimiin.","fr":"Le manque de pathogènes pour l’Europe résulte dans une large mesure du fait que l’école, l’école, l’édition, le discours public, les films et la télévision sont dominés depuis longtemps par des tendances hostiles à l’identité européenne: néo-réalisme populiste, rhétorique pro-américain et pro-soviétique, sociologisme, critique des traditions et de la culture classique, nationalisme ou cosmopolitisme du 20e siècle, cultures de classe, pédagogies antiméritocratiques, points de vue superficiels et commerciaux sur les beautés naturelles et le patrimoine culturel de l’Europe... Il reste beaucoup à faire pour découvrir l’Europe «inconnue»: le nord sauvage et les Balkans, les îles atlantiques et la Baltique; les paysages, d’Occitanie aux Carpates; les sites antique inconnus tels que les châteaux de Skara Brae et Ggantija, Biskupin et Cuma, les châteaux de cathars et d’Ordensritter; Baroque lituanien et turc; les palais européens à Bruxelles, Luxembourg et Strasbourg; œuvres classiques parlant de l’Europe: chefs-d’œuvre littéraires inconnus, comme par exemple «I Sepolcri» de Foscolo ou «Lettres aux Européens Beloved» de Nietzsche, et enfin, les versions illustrées infinies du Rape de l’Europe. Le tourisme culturel devrait s’orienter vers des sentiers bien choisis tout au long de l’histoire européenne (le Rape de l’Europe, Trojan et les guerres persiennes, Rome, Barbaricum, Christianity, European Projects, World Wars, Communautés européennes et Union européenne; la chute du mur de Berlin). Les fonds culturels devraient être drainés vers des activités d’identification à très large spectre.","ga":"Tagann easpa bealaí don Eoraip chun cinn den chuid is mó mar gheall ar acadamh, scoil, foilsitheoireacht, dioscúrsa poiblí, scannáin, teilifís, a bheith chun cinn le fada an lá de bharr treochtaí atá naimhdeach don Fhéiniúlacht Eorpach: Rhetorics, sochlógachas, léirmheastóir ar thraidisiúin agus cultúr clasaiceach, náisiúnachas nó cosmopolitism ón 20ú haois, cultúir ranga, pedagogies frith-mhéaralaíocha, sárdhearcaidh agus tráchtála, dearcaí nádúrtha agus oidhreacht chultúrtha na hEorpa ón 20ú haois. Ní mór an-chuid a dhéanamh chun an Eoraip “aithnid” a fhionnadh: an Tuaisceart fiáin agus na Balcáin, oileáin an Atlantaigh agus Muir Bhailt; tuath, ó Occitany go Sléibhte Cairp; suíomhanna seandachtaí anaithnide amhail caisleáin Skara Brae agus Ggantija, Biskupin agus Cuma, Cathars’ agus Ordensritter; Barócach na Liotuáine agus na Tuirce; na palaces Eorpacha sa Bhruiséil, i Lucsamburg agus i Strasburg; saothair chlasaiceacha ag labhairt na hEorpa: sárshaothair liteartha anaithnide, mar shampla “I Sepolcri” nó Nietzsche de chuid Foscolo ar “Litreacha chuig na hEorpaigh Beloved”, agus, ar deireadh, na leaganacha pictiúrtha gan teorainn d’Éigniú na hEorpa. Ba cheart díriú ar an turasóireacht chultúrtha i dtreo bealaí atá roghnaithe go maith ar fud stair na hEorpa (Éigniú na hEorpa, Trojan agus Wars Peirsis, an Róimh, Barbaricum, an Chríostaíocht, Tionscadail Eorpacha, Cogaí Domhanda, Comhphobail Eorpacha agus an tAontas Eorpach; titim Bhalla Bheirlín). Ba cheart cistí cultúrtha a dhraenáil i dtreo gníomhaíochtaí leathana tógála céannachta den sórt sin.","hr":"Nedostatak putova za Europu u velikoj mjeri proizlazi iz činjenice da akademija, škola, izdavaštvo, javni diskurs, filmovi, televizija dugo dominiraju trendovima koji su neprijateljski prema europskom identitetu: populistički nerealizam, pro-US i pro-USSR retorika, sociologizam, kritik tradicije i klasične kulture, nacionalizma ili komoplitizma 20. stoljeća, klasične kulture, antimerokeratičke pedagogije, površna i komercijalna stajališta o europskim prirodnim ljepotama i kulturnoj baštini... Veći se mora učiniti za otkriće „nepoznate” Europe: divlji sjever i Balkan, atlantski otoci i Baltik; sela, od Ocitanya do Karpata; nepoznata antikvitetna mjesta kao što su Skara Brae i Ggantija, Biskupin i Cuma, katharski i Ordensritterovi dvorci; Litavska i turska barokica; Europske palače u Bruxellesu, Luksemburgu i Strasbourgu; klasični radovi koji govore o Europi: nepoznati literarni masteri, kao što su Foscolo’s ‚I Sepolcri’ ili Nietzsche’s „Letters to the Beloved Europeans” i, konačno, beskonačne slikovne inačice Rape of Europe. Kulturni turizam trebao bi se usmjeriti prema dobro odabranim putovima u cijeloj europskoj povijesti (Rap of Europe, Trjan i Perzijski ratovi, Rim, Barbaricum, kršćanstvo, europski projekti, svjetski ratovi, Europske zajednice i Europska unija; pad Berlinskog zida). Kulturne fondove trebalo bi odvratiti od takvih aktivnosti izgradnje identiteta širokog spektra.","hu":"Az Európába vezető utak hiánya nagyrészt abból ered, hogy az akadémiát, az iskolát, a kiadói tevékenységet, a nyilvános diskurzusokat, a filmeket és a televíziót hosszú ideje uralják, miközben az európai identitással szembeni ellentétek: populista neorealizmus, az Egyesült Államok és a Szovjetuniópárti retorika, szociológus, a hagyományok és a klasszikus kultúra bírálói, a 20. századi nacionalizmus vagy kozmopolitizmus, osztálykultúrák, antimeritokratikus pedagógia, felületes és kereskedelmi szempontok Európa természeti szépségeiről és kulturális örökségéről... Az „ismeretlen” Európa felfedezése érdekében sokat kell tenni: a vadon élő észak és a Balkán, az atlanti szigetek és a Balti-tenger; vidékek, Okcitanyától a Kárpátokig; ismeretlen régi oldalak, például Skara Brae és Ggantija, Biskupin és Cuma, Cathars’ és Ordensritter kastélyai; Litván és török barokk; az európai paloták Brüsszelben, Luxembourgban és Strasbourgban; klasszikus műalkotások Európáról: ismeretlen irodalmi mesterszakok, mint például Foscolo „I Sepolcri” vagy Nietzsche „Letters to the Beloved Europeans” (Letters to the Beloved Europeans) című kiadványa, végül pedig az Európa rágalmainak végtelen képi változatai. A kulturális turizmust az európai történelem (Európa Rape, Trojan és Perzsai Wars, Róma, Barbaricum, kereszténység, európai projektek, világháborúk, Európai Közösségek és Európai Unió) jó választása felé kell terelni; a berlini fal fala). A kulturális alapokat az ilyen széles spektrumú identitásépítő tevékenységek felé kell elvezetni.","it":"La mancanza di agenti patogeni per l'Europa deriva in larga misura dal fatto che l'accademia, la scuola, l'editoria, il dibattito pubblico, i film e la televisione sono da tempo dominati da tendenze ostili all'identità europea: neo-realismo populistico, retetorica pro-USA e pro-URSS, sociologismo, critico delle tradizioni e della cultura classica, nazionalismo o cosmopolitismo del 20º secolo, culture di classe, pedagogie antimeritocratiche, punti di vista superficiali e commerciali sulle bellezze naturali e sul patrimonio culturale dell'Europa... Occorre fare molto per la scoperta dell'Europa \"sconosciuta\": il Nord e i Balcani selvatici, le isole atlantiche e il Baltico; campagne, da Occitany a Carpazia; siti antichi sconosciuti quali Skara Brae e Ggantija, Biskupin e Cuma, castles di Cathars e Ordensritter; Barocca lituana e turca; i palazzi europei a Bruxelles, Lussemburgo e Strasburgo; opere classiche parlate in Europa: capolavori letterari sconosciuti, come ad esempio Foscolo \"I Sepolcri\" o \"Letters to the Beloved Europeans\" di Nietzsche, e infine le versioni grafiche infinite del Rape d'Europa. Il turismo culturale dovrebbe essere indirizzato verso percorsi ben radicati nella storia europea (Rape d'Europa, Trojan e Persian, Roma, Barbaricum, cristianesimo, progetti europei, guerre mondiali, Comunità europee e Unione europea; il muro di Berlino). I fondi culturali dovrebbero essere drenati verso attività di costruzione di un'identità di questo ampio spettro.","lt":"Tai, kad Europai trūksta kelių, daugiausia lemia tai, kad akademijoje, mokykloje, leidiniuose, viešajame diskurse, filmuose, televizijoje ilgą laiką vyravo Europos tapatybei priešiškos tendencijos: populistinis neorealizmas, JAV ir prieš USSR nukreipta retorika, sociologizmas, tradicijų ir klasikinės kultūros kritika, 20-ojo amžiaus nacionalizmas ar kosmopolitizmas, klasės kultūros, antimeritokratinė pedagogika, paviršutiniškas ir komercinis požiūris į Europos gamtos grožį ir kultūros paveldą... Daug kas turi būti padaryta atrandant nežinomą Europą: laukinės Šiaurės ir Balkanų, Atlanto vandenyno salų ir Baltijos jūros; kraštovaizdis – nuo Occitany iki Karpatų; nežinomos antikvarinių objektų vietos, pvz., Skara Brae ir Ggantija, Biskupinas ir Kuma, Cathars ir Ordensritter pilys; Lietuvių ir turkų baroko; Europos paleiviams Briuselyje, Liuksemburge ir Strasbūre; klasikiniai kūriniai apie Europą: nežinomos literatūrinės dalys, pvz., Foscolo „I Sepolcri“ arba Nietzsche „Letters to the Beloved Europeans“ ir galiausiai begalinės Europos rapės vaizdinės versijos. Kultūrinis turizmas turėtų būti skirtas pasirinktiems keliams visoje Europos istorijoje (Europos rapė, Trojano ir Persijos karai, Roma, Barbaricum, krikščionybė, Europos projektai, pasauliniai karai, Europos Bendrijos ir Europos Sąjunga; Berlyno sienos slenkstis). Kultūros fondai turėtų būti nukreipti į tokią plataus spektro tapatybės kūrimo veiklą.","lv":"Eiropas tradīciju trūkums lielā mērā skaidrojams ar to, ka akadēmijā, skolā, izdevējdarbībā, publiskajā diskursā, filmās, televīzijā jau ilgu laiku dominē Eiropas identitātei naidīgas tendences: populistisks neoreālisms, ASV un PSRS atbalstoša retorika, sociologisms, tradīciju un klasiskās kultūras kritiķis, 20. gadsimta nacionālisms vai kosmopolisms, klašu kultūras, pretmeritokrātiskā pedagoģija, virspusējs un komerciāls viedoklis par Eiropas dabas skaistumiem un kultūras mantojumu... Vai ir daudz darāmā, lai atklātu “nezināmu” Eiropu: savvaļas ziemeļi un Balkāni, Atlantijas salas un Baltijas jūra; lauki – no Oksitānijas līdz Karpatiem; nezināmas senlietas, piemēram, Skara Brae un Ggantija, Biskupin un Cuma, Cathars“un Ordensritter”spalmas; Lietuviešu un turku baroka; Eiropas pilis Briselē, Luksemburgā un Strasbūrā; klasiskie darbi par Eiropu: nezināmi literāri meistardarbi, piemēram, Foscolo “I Sepolcri” vai Nietzche “Letters to the Beloved Europeans” (“Leters to the Beloved Europeans”), un, visbeidzot, Eiropas rapes bezgalīgās ilustratīvās versijas. Kultūras tūrisms būtu jāvērš uz labi izvēlētiem ceļiem visā Eiropas vēsturē (Eiropas rapsis, Trojas un Persijas kari, Roma, Barbaricum, kristietība, Eiropas projekti, pasaules kari, Eiropas Kopienas un Eiropas Savienība; Berlīnes mūra gals). Kultūras fondi būtu jānovirza šādiem plaša spektra identitātes veidošanas pasākumiem.","mt":"In-nuqqas ta’ mogħdijiet għall-Ewropa jirriżulta fil-biċċa l-kbira mill-fatt li l-akkademja, l-iskola, il-pubblikazzjoni, id-diskors pubbliku, il-movies, it-televiżjoni, ilhom ħafna ddominati minn xejriet ostili għall-Identità Ewropea: in-neo-realiżmu populistiku, ir-retorika pro-US u pro-USSR, is-soċjoloġiżmu, il-kritika tat-tradizzjonijiet u tal-kultura klassika, in-nazzjonaliżmu tas-seklu 20 jew il-kożmopolitiżmu, il-kulturi tal-klassi, il-pedagoġiji anti-meritokratiċi, il-perspettiva superfiċjali u kummerċjali dwar is-sbuħija naturali u l-wirt kulturali tal-Ewropa... Għandu jsir ħafna biex tiskopri l-Ewropa “mhux magħrufa”: it-Tramuntana selvaġġa u l-Balkani, il-gżejjer Atlantiċi u l-Baltiku; il-kampanja, minn Occitany għall-Karpazji; siti antiki mhux magħrufa bħal Skara Brae u Ggantija, Biskupin u Cuma, kastelli ta’ Cathars u Ordensritter; Baroque Litwan u Tork; il-palazzi Ewropej fi Brussell, il-Lussemburgu u Strasburgu; xogħlijiet klassiċi dwar l-Ewropa: kapulavuri letterarji mhux magħrufa, bħal pereżempju “I Sepolcri” ta’ Foscolo jew “Ittri lill-Ewropej Magħqudin” ta’ Nietzsche, u, fl-aħħar nett, il-verżjonijiet pittorjali infiniti tar-Rapa tal-Ewropa. It-turiżmu kulturali għandu jiġi indirizzat lejn mogħdijiet ta’ għażla tajba fl-istorja Ewropea kollha (ir-Rapa tal-Ewropa, Trojan u Gwerer Persjan, Ruma, Barbaricum, Kristjanità, Proġetti Ewropej, Gwerer Dinjija, Komunitajiet Ewropej u l-Unjoni Ewropea; is-sala tal-Ħajt ta’ Berlin). Il-fondi kulturali għandhom jitbattlu lejn tali attivitajiet ta’ bini ta’ identità bi spettru wiesa’.","nl":"Het gebrek aan pathologieën voor Europa vloeit voor een groot deel voort uit het feit dat academie, school, uitgeverijen, openbare debatten, films, tv al lang worden gedomineerd door trends die vijandig zijn voor de Europese identiteit: populistische neo-realisme, pro-Amerikaanse en pro-USSR-retoriek, sociologisme, kritiek op tradities en klassieke cultuur, nationalisme of cosmopolitisme van de 20e eeuw, klasculturen, anti-meritocratische pedagogieën, oppervlakkige en commerciële standpunten over de natuurlijke schoonheden en het cultureel erfgoed van Europa... Er moet nog veel worden gedaan voor de ontdekking van het „onbekende” Europa: het wilde noorden en de Balkan, de Atlantische eilanden en de Oostzee; landschappen, van Occitany tot Karpaten; onbekende antieke locaties zoals Skara Brae en Ggantija, Biskupin en Cuma, Cathars en Ordensritter’s; Litouwse en Turkse baroken; de Europese palees in Brussel, Luxemburg en Straatsburg; klassieke werken die Europa spreken: onbekende literaire meesterwerken, zoals de „I Sepolcri” van Foscolo of de „brieven aan de Beloved Europeans” van Nietzsche, en ten slotte de oneindige illustratieve versies van de Rape of Europe. Cultureel toerisme moet gericht zijn op een goede keuze van wegen in de hele Europese geschiedenis (de Snelle van Europa, Trojan en Perzische Waren, Rome, Barbaricum, christendom, Europese projecten, wereldoorlog, Europese Gemeenschappen en Europese Unie; de Berlijnse muur). Culturele fondsen moeten worden gebruikt voor dergelijke activiteiten voor de opbouw van een breed spectrum.","pl":"Brak szlaków dla Europy wynika w dużej mierze z faktu, że akademia, szkoła, wydawnictwo, dyskurs publiczny, filmy, telewizja są od dawna zdominowane przez wrogie tendencje do tożsamości europejskiej: neorealizm populistyczny, proamerykański i prosperycki retoryka, socjologia, krytyka tradycji i kultury klasycznej, nacjonalizm lub kosmopolityka XX wieku, kultury klasowe, antymeritokratyczne pedagogie, powierzchowne i handlowe punkty widzenia na naturalne piękny i dziedzictwo kulturowe Europy... Niezbędne jest wiele do zrobienia w celu odkrycia „nieznanej” Europy: dzikie Północe i Bałkany, wyspy atlantyckie i Morze Bałtyckie; tereny wiejskie, od Oksytanii po Karpaty; nieznane zabytki, takie jak Skara Brae i Ggantija, Biskupin i Cuma, zamki Cathars i Ordensritter; Barok litewski i turecki; europejskie pałace w Brukseli, Luksemburgu i Strasburgu; klasyczne dzieła mówiące o Europie: nieznane wzorce literackie, takie jak np. „I Sepolcri” Foscolo czy „Letters to the Beloved Europeans” („Letters to the Beloved Europeans”), a także nieskończone i ilustracyjne wersje „Rzepy Europy”. Turystyka kulturalna powinna być ukierunkowana na dobrze wybrane drogi w całej historii Europy (Rzepy Europy, wojny trojanskie i perskie, Rzym, Barbaricum, chrześcijaństwo, projekty europejskie, wojny światowe, Wspólnoty Europejskie i Unia Europejska; mur berliński). Fundusze kulturalne powinny być przeznaczane na takie szeroko zakrojone działania na rzecz budowania tożsamości.","pt":"A falta de percursos para a Europa resulta, em grande medida, do facto de a academia, a escola, a edição, o discurso público, os filmes e a televisão serem há muito dominados por tendências hostis à identidade europeia: neorrealismo populista, rhetorics pró-US e pro-USSR, sociologismo, crítico das tradições e da cultura clássica, nacionalismo ou cosmopolitismo do século 20.º, culturas de classe, pedagogias antimeritocráticas, pontos de vista superficial e comercial sobre as belezas naturais e o património cultural da Europa... Muito tem de ser feito para descobrir a Europa «desconhecida»: o Norte e os Balcãs selvagens, as ilhas atlânticas e o Báltico; zonas rurais, desde Occitany aos Cárpatos; zonas antigas desconhecidas, como Skara Brae e Ggantija, Biskupin e Cuma, castelos Cathars e Ordensritter; Barco lituano e turco; palácios europeus em Bruxelas, Luxemburgo e Estrasburgo; obras clássicas falando da Europa: obreiras literárias desconhecidas, como, por exemplo, as «I Sepolcri» de Foscolo ou as «cartas para os europeus» de Nietzsche e, por último, as versões personalizadas infinitas do Rape da Europa. O turismo cultural deve ser abordado no sentido de percursos bem escolhidos em toda a história europeia (o Resto da Europa, as Guerras Trojan e Persisa, Roma, Barbaricum, Christianity, projetos europeus, as guerras mundiais, as Comunidades Europeias e a União Europeia; a fachada do Muro de Berlim). Os fundos culturais devem ser canalizados para atividades tão vastas de criação de identidades.","ro":"Lipsa patologiilor pentru Europa rezultă în mare măsură din faptul că academia, școala, editura, discursul public, filmele, televiziunea au fost dominate de mult timp, în timp ce tendințele ostile identității europene: neo-realismul populist, retorica pro-americană și pro-URSS, sociologismul, critic pentru tradiții și cultura clasică, naționalismul sau cosmopolitismul din secolul 20, culturi de clasă, pedagogii anti-meritocratice, puncte de vedere superficiale și comerciale cu privire la frumusețea naturală și patrimoniul cultural al Europei... Trebuie depuse multe eforturi pentru descoperirea Europei „necunoscute”: nordul sălbatic și Balcanii, insulele atlantice și Marea Baltică; zonele rurale, de la Occitany la Carpați; situri vechi necunoscute, cum ar fi Skara Brae și Ggantija, Biskupin și Cuma, castele Cathars’și Ordensritter; Barica lituaniană și turcă; palatele europene din Bruxelles, Luxemburg și Strasbourg; lucrări clasice vorbind despre Europa: capodopere literare necunoscute, cum ar fi, de exemplu, „I Sepolcri” din Foscolo sau „Scrisorile lui Nietzsche către europenii învinuiți” și, în cele din urmă, versiunile imaginare infinite ale Rveii Europei. Turismul cultural ar trebui să fie orientat către trasee bine alese de-a lungul istoriei europene (Rapa Europei, războaiele Troian și Persic, Roma, Barbaricum, creștinism, proiectele europene, războaiele mondiale, Comunitățile Europene și Uniunea Europeană; „căderea Zidului Berlinului”). Fondurile culturale ar trebui alocate unor astfel de activități de consolidare a identităților cu spectru larg.","sk":"Nedostatok ciest pre Európu do veľkej miery vyplýva zo skutočnosti, že akadémii, škole, vydavateľstvu, verejnej diskusii, filmom a televízii dlhodobo dominujú trendy nepriateľské voči európskej identite: populistický neorealizmus, proeurópska a proeurópska rétorika, sociologizmus, kritika tradícií a klasickej kultúry, nacionalizmus alebo kozmopolitizmus 20. storočia, klasifikačné kultúry, antimeritokratické pedagogiky, povrchné a obchodné názory na európske prírodné krásy a kultúrne dedičstvo... Všetko sa musí urobiť pre objav „neznámej“ Európy: voľne žijúci sever a Balkán, atlantické ostrovy a Baltské more; vidiek, od Occitany po Karpaty; neznáme starožitné miesta, ako sú Skara Brae a Ggantija, Biskupin a Cuma, Cathars’ a Ordensritter’s castles; Litovská a turecká baroque; európske paláce v Bruseli, Luxemburgu a Štrasburgu; klasické diela hovoriace o Európe: neznáme literárne majstrovstvá, ako napríklad Foscolo’s „I Sepolcri“ alebo „Letters to Beloved Europe“ (Letters to Beloved Europeans) z Nietzscheho a napokon nekonečné obrazové verzie zázraku Európy. Kultúrny cestovný ruch by sa mal zamerať na dobre zvolené cesty v celej európskej histórii (západ Európy, Troján a perzský vojna, Rím, Barbaricum, kresťanstvo, európske projekty, svetové vojny, Európske spoločenstvá a Európska únia; paluba berlínskeho múru). Kultúrne fondy by mali smerovať k takýmto činnostiam zameraným na budovanie širokého spektra identity.","sl":"Pomanjkanje poti za Evropo je v veliki meri posledica dejstva, da akademijo, šolo, založništvo, javni diskurz, filme in televizijo že dolgo obvladujejo trendi, ki so sovražni do evropske identitete: populistični neorealizem, retorika za ZDA in ZDA, družbenologizem, kritike tradicije in klasične kulture, nacionalizem 20. stoletja ali kosmopolitism, klasifikacijske kulture, antimeritokratske pedagogike, površna in komercialna stališča o evropskih naravnih lepotah in kulturni dediščini... Za odkritje „neznane“ Evrope je treba storiti veliko: divji sever in Balkan, atlantski otoki in Baltik; podeželje, od Occitanyja do Karpatov; neznana starinska območja, kot so Skara Brae in Ggantija, Biskupin in Cuma, Cathars’ in Ordensritter; Litovska in turška baroka; Evropske palače v Bruslju, Luksemburgu in Strasbourgu; klasična dela, ki govorijo o Evropi: neznane literarne mojstre, na primer Foscolo „I Sepolcri“ ali Nietzschejevi „pismi Belovedom Evropejcem“, in nazadnje neskončne slikovne različice Rapa Evrope. Kulturni turizem bi moral biti usmerjen v dobro izbrane poti skozi celotno evropsko zgodovino (Rap of Europe, Trojan and Persian Wars, Rim, Barbaricum, krščanstvo, evropski projekti, svetovne vojne, Evropske skupnosti in Evropska unija; pada berlinskega zidu). Sredstva za kulturo bi bilo treba usmeriti v tako obsežne dejavnosti za krepitev identitete spektra.","sv":"Bristen på patologi för Europa beror till stor del på att akademin, skolan, publiceringen, den offentliga debatten, filmer och tv länge har dominerats av trender som är fientliga mot den europeiska identiteten: populistisk nyrealism, pro-amerikansk och pro-ustisk retorik, sociologisk retorik, kritiker av traditioner och klassisk kultur, 20-talets nationalism eller kosmopolitism, klasskulturer, antimeritokratisk pedagogik, ytliga och kommersiella synpunkter på Europas naturarv och kulturarv... Mycket måste göras för att upptäcka det ”okända” Europa: de vilda områdena norr och Balkan, de atlantiska öarna och Östersjön. landsidor, från Occitany till Karpaterna. okända antika platser såsom Skara Brae och Ggantija, Biskupin och Cuma, Cathars ’och Ordensritters slott. Litauiska och turkiska barok. de europeiska palaserna i Bryssel, Luxemburg och Strasbourg. klassiska verk som talar om Europa: okända litterära mästerverk, såsom Foscolo’s ”I Sepolcri” eller Nietzsches ”skrivelser till Beloved Europeans”, och slutligen de oändliga illustrativa versionerna av Rape of Europe. Kulturturismen bör inriktas på välvalda vägar i Europas historia (Rape of Europe, Trojan och Persian Wars, Rom, Barbaricum, kristendomen, europeiska projekt, världskriget, Europeiska gemenskaperna och Europeiska unionen, Berlinmuren). Kulturfonder bör användas för att bygga upp sådana breda identiteter."}},"title":{"en":"Publishing, Movies and Tourism about European Culture","machine_translations":{"bg":"Издателска дейност, филми и туризъм за европейската култура","cs":"Publikace, filmy a cestovní ruch o evropské kultuře","da":"Forlagsvirksomhed, film og turisme om europæisk kultur","de":"Verlagswesen, Film und Tourismus über die europäische Kultur","el":"Εκδόσεις, Movies και Τουρισμός σχετικά με τον ευρωπαϊκό πολιτισμό","es":"Publicación, movimientos y turismo sobre la cultura europea","et":"Kirjastamine, filmid ja turism Euroopa kultuuri kohta","fi":"Euroopan kulttuuria käsittelevä julkaisu, Movies ja matkailu","fr":"Édition, films et tourisme sur la culture européenne","ga":"Foilsitheoireacht, Scannáin agus Turasóireacht faoi Chultúr na hEorpa","hr":"Objavljivanje, Movies i turizam o europskoj kulturi","hu":"Kiadványok, Movies és Turisztika az európai kultúráról","it":"Editoria, Movies e Turismo sulla cultura europea","lt":"Leidyba, filmai ir turizmas apie Europos kultūrą","lv":"Izdevējdarbība, mūzika un tūrisms par Eiropas kultūru","mt":"Pubblikazzjoni, Moviji u Turiżmu dwar il-Kultura Ewropea","nl":"Uitgeverijen, films en toerisme over de Europese cultuur","pl":"Działalność wydawnicza, Movies i Turystyka na temat kultury europejskiej","pt":"Edição, Movies e Turismo sobre a Cultura Europeia","ro":"Editare, Movies și Turism despre cultura europeană","sk":"Vydávanie, filmy a cestovný ruch o európskej kultúre","sl":"Založništvo, filmi in turizem o evropski kulturi","sv":"Förlagsverksamhet, film och turism om europeisk kultur"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×