Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 466dd00cee1111bdc2b9471d919af7bb466b0dbfb53268fa500e176cc52300f6

Source: {"body":{"en":"Europe's current higher education system is based on universities, hybrid institutions that do both research and training. This dual function, together with promotion incentives based on publications, makes being a professor \"the price you need to pay\" to be a researcher. As a consequence, teaching is left as a secondary task, compromising the quality of education and failing to attend the skills mismatch between degrees and real jobs. \nEducation is one of the pillars of a modern economy based on new digital and sustainable technologies, so it deserves the right resource allocation. By splitting universities into education centres and research centres, and ensuring that university professors are true educators, higher education can develop and transform faster, providing the diversified and skilled workforce that Europe needs to thrive in the modern world.","machine_translations":{"bg":"Настоящата европейска система за висше образование се основава на университети, хибридни институции, които извършват научни изследвания и обучение. Тази двойна функция, заедно със стимулите за популяризиране въз основа на публикации, прави като професор „цената, която трябва да платите“, за да бъде изследовател. В резултат на това преподаването е оставено като второстепенна задача, което застрашава качеството на образованието и не отговаря на несъответствието между квалификациите и реалните работни места. Образованието е един от стълбовете на една модерна икономика, основана на нови цифрови и устойчиви технологии, така че заслужава правилното разпределение на ресурсите. Чрез разделяне на университетите на образователни центрове и научноизследователски центрове и гарантиране, че университетските преподаватели са истински преподаватели, висшето образование може да се развива и трансформира по-бързо, като осигурява диверсифицираната и квалифицирана работна сила, от която Европа се нуждае, за да процъфтява в съвременния свят.","cs":"Současný evropský systém vysokoškolského vzdělávání je založen na univerzitách, hybridních institucích, které provádějí výzkum i odbornou přípravu. Tato dvojí funkce, spolu s propagačními pobídkami založenými na publikacích, je profesorem „cena, kterou musíte zaplatit“, abyste byli výzkumní pracovníci. V důsledku toho je výuka ponechána jako druhořadý úkol, což ohrožuje kvalitu vzdělávání a nezúčastňuje se nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi mezi tituly a skutečnými pracovními místy. Vzdělávání je jedním z pilířů moderní ekonomiky založené na nových digitálních a udržitelných technologiích, a proto si zaslouží správné přidělování zdrojů. Rozdělením vysokých škol na vzdělávací střediska a výzkumná střediska a zajištěním toho, aby univerzitní profesoři byli skutečnými pedagogy, se vysokoškolské vzdělávání může rozvíjet a transformovat rychleji a poskytovat diverzifikované a kvalifikované pracovní síly, které Evropa potřebuje k prosperitě v moderním světě.","da":"Europas nuværende videregående uddannelsessystem er baseret på universiteter, hybride institutioner, der både udfører forskning og erhvervsuddannelse. Denne dobbelte funktion, sammen med fremme incitamenter baseret på publikationer, gør at være professor \"den pris, du skal betale\" for at være en forsker. Som følge heraf overlades undervisningen som en sekundær opgave, hvilket bringer kvaliteten af uddannelsen i fare og undlader at deltage i kvalifikationsmismatch mellem grader og reelle job. Uddannelse er en af grundpillerne i en moderne økonomi baseret på nye digitale og bæredygtige teknologier, så den fortjener den rette ressourceallokering. Ved at opdele universiteterne i uddannelsescentre og forskningscentre og sikre, at universitetsprofessorer er sande undervisere, kan de videregående uddannelser udvikle sig og omdannes hurtigere, hvilket giver den diversificerede og kvalificerede arbejdsstyrke, som Europa har brug for til at trives i den moderne verden.","de":"Das derzeitige europäische Hochschulsystem basiert auf Universitäten, hybriden Einrichtungen, die sowohl Forschung als auch Ausbildung betreiben. Diese duale Funktion, zusammen mit Werbeanreizen auf der Grundlage von Publikationen, macht als Professor „der Preis, den Sie zahlen müssen“, um ein Forscher zu sein. Folglich bleibt der Unterricht als Nebenaufgabe übrig, wodurch die Qualität der Bildung beeinträchtigt wird und das Missverhältnis zwischen Bildungsabschlüssen und realen Arbeitsplätzen nicht berücksichtigt wird. Bildung ist eine der Säulen einer modernen Wirtschaft, die auf neuen digitalen und nachhaltigen Technologien basiert, so dass sie die richtige Ressourcenallokation verdient. Durch die Aufspaltung von Universitäten in Bildungszentren und Forschungszentren und durch die Gewährleistung, dass Hochschulprofessoren wahre Erzieher sind, kann die Hochschulbildung schneller weiterentwickelt und transformiert werden, wodurch die diversifizierten und qualifizierten Arbeitskräfte bereitgestellt werden, die Europa in der modernen Welt gedeihen muss.","el":"Το σημερινό σύστημα τριτοβάθμιας εκπαίδευσης της Ευρώπης βασίζεται σε πανεπιστήμια, υβριδικά ιδρύματα που ασχολούνται τόσο με την έρευνα όσο και με την κατάρτιση. Αυτή η διπλή λειτουργία, μαζί με τα κίνητρα προώθησης που βασίζονται σε δημοσιεύσεις, καθιστά το να είσαι καθηγητής «το τίμημα που πρέπει να πληρώσεις» για να γίνεις ερευνητής. Κατά συνέπεια, η διδασκαλία παραμένει δευτερεύουσα εργασία, η οποία θέτει σε κίνδυνο την ποιότητα της εκπαίδευσης και δεν παρακολουθεί την αναντιστοιχία δεξιοτήτων μεταξύ πτυχίων και πραγματικών θέσεων εργασίας. Η εκπαίδευση είναι ένας από τους πυλώνες μιας σύγχρονης οικονομίας που βασίζεται σε νέες ψηφιακές και βιώσιμες τεχνολογίες, οπότε αξίζει τη σωστή κατανομή των πόρων. Χωρίζοντας τα πανεπιστήμια σε εκπαιδευτικά κέντρα και ερευνητικά κέντρα και διασφαλίζοντας ότι οι καθηγητές πανεπιστημίου είναι πραγματικοί εκπαιδευτικοί, η τριτοβάθμια εκπαίδευση μπορεί να αναπτύξει και να μετασχηματίσει ταχύτερα, παρέχοντας το διαφοροποιημένο και εξειδικευμένο εργατικό δυναμικό που χρειάζεται η Ευρώπη για να ευδοκιμήσει στον σύγχρονο κόσμο.","es":"El actual sistema de educación superior de Europa se basa en universidades, instituciones híbridas que realizan tanto investigación como formación. Esta doble función, junto con incentivos de promoción basados en publicaciones, hace que ser profesor «el precio que necesitas pagar» sea investigador. Como consecuencia de ello, la enseñanza se deja como una tarea secundaria, comprometiendo la calidad de la educación y sin atender el desajuste de las cualificaciones entre los títulos y los puestos de trabajo reales. La educación es uno de los pilares de una economía moderna basada en las nuevas tecnologías digitales y sostenibles, por lo que merece la asignación adecuada de recursos. Al dividir las universidades en centros educativos y centros de investigación, y al garantizar que los profesores universitarios sean verdaderos educadores, la educación superior puede desarrollarse y transformarse más rápidamente, proporcionando la mano de obra diversificada y cualificada que Europa necesita para prosperar en el mundo moderno.","et":"Euroopa praegune kõrgharidussüsteem põhineb ülikoolidel, hübriidinstitutsioonidel, mis tegelevad nii teadusuuringute kui ka koolitusega. See kahekordne funktsioon koos publikatsioonidel põhinevate edendusstiimulitega muudab professoriks olemise „hinna, mida peate maksma“, et olla teadlane. Selle tulemusena jääb õpetamine teisejärguliseks ülesandeks, mis seab ohtu hariduse kvaliteedi ja ei suuda osaleda oskuste mittevastavuses kraadide ja tegelike töökohtade vahel. Haridus on üks uuel digitaalsel ja kestlikul tehnoloogial põhineva kaasaegse majanduse tugisambaid, seega väärib see õiget ressursside eraldamist. Ülikoolide jagamisega haridus- ja uurimiskeskusteks ning tagades, et ülikooli professorid on tõelised haridustöötajad, saab kõrgharidus areneda ja muutuda kiiremini, pakkudes mitmekesist ja kvalifitseeritud tööjõudu, mida Euroopa vajab tänapäeva maailmas edu saavutamiseks.","fi":"Euroopan nykyinen korkea-asteen koulutusjärjestelmä perustuu yliopistoihin, hybridilaitoksiin, jotka tekevät sekä tutkimusta että koulutusta. Tämä kaksoistoiminto yhdessä julkaisuihin perustuvien myynninedistämiskannustimien kanssa tekee professorista ”hinnan, joka sinun on maksettava” tutkijaksi. Tämän seurauksena opetus jätetään toissijaiseksi tehtäväksi, mikä vaarantaa koulutuksen laadun ja jättää osallistumatta tutkintojen ja todellisten työpaikkojen väliseen osaamisen kohtaanto-ongelmaan. Koulutus on yksi uuteen digitaaliseen ja kestävään teknologiaan perustuvan nykyaikaisen talouden peruspilareista, joten se ansaitsee oikean resurssien jakamisen. Jakamalla yliopistot koulutuskeskuksiin ja tutkimuskeskuksiin ja varmistamalla, että yliopistojen professorit ovat todellisia opettajia, korkea-asteen koulutus voi kehittyä ja muuttua nopeammin, mikä tarjoaa monipuolisen ja ammattitaitoisen työvoiman, jota Eurooppa tarvitsee menestyäkseen nykymaailmassa.","fr":"Le système d’enseignement supérieur actuel de l’Europe repose sur des universités, des établissements hybrides qui font à la fois de la recherche et de la formation. Cette double fonction, associée à des incitations de promotion basées sur les publications, fait d’être professeur «le prix que vous devez payer» pour être chercheur. En conséquence, l’enseignement est laissé comme une tâche secondaire, ce qui compromet la qualité de l’éducation et ne parvient pas à suivre l’inadéquation des compétences entre les diplômes et les emplois réels. L’éducation est l’un des piliers d’une économie moderne fondée sur les nouvelles technologies numériques et durables, et elle mérite donc la bonne allocation des ressources. En scindant les universités en centres d’enseignement et en centres de recherche, et en veillant à ce que les professeurs d’université soient de véritables éducateurs, l’enseignement supérieur peut se développer et se transformer plus rapidement, fournissant la main-d’œuvre diversifiée et qualifiée dont l’Europe a besoin pour prospérer dans le monde moderne.","ga":"Tá an córas ardoideachais atá ag an Eoraip faoi láthair bunaithe ar ollscoileanna, ar institiúidí hibrideacha a dhéanann taighde agus oiliúint araon. De bharr na défheidhme seo, mar aon le dreasachtaí chun cinn bunaithe ar fhoilseacháin, is ollamh é “an praghas is gá duit a íoc” chun bheith ina thaighdeoir. Mar thoradh air sin, fágtar an teagasc mar thasc tánaisteach, rud a chuireann cáilíocht an oideachais i mbaol agus gan freastal ar an neamhréir scileanna idir céimeanna agus poist iarbhír. Tá an t-oideachas ar cheann de cholúin an gheilleagair nua-aimseartha atá bunaithe ar theicneolaíochtaí nua digiteacha agus inbhuanaithe, agus mar sin ba cheart dó an leithdháileadh ceart acmhainní a dhéanamh. Trí ollscoileanna a roinnt ina lárionaid oideachais agus ina lárionaid taighde, agus trína chinntiú gur oideachasóirí dáiríre iad ollúna ollscoile, is féidir leis an ardoideachas forbairt agus athrú níos tapúla a dhéanamh, rud a chuirfidh ar fáil don lucht saothair éagsúla agus oilte is gá don Eoraip a bheith rathúil sa saol nua-aimseartha.","hr":"Trenutačni europski sustav visokog obrazovanja temelji se na sveučilištima, hibridnim ustanovama koje se bave istraživanjem i osposobljavanjem. Ova dvostruka funkcija, zajedno s poticajima za promociju temeljena na publikacijama, čini profesorom „cijenu koju trebate platiti” kako bi bio istraživač. Kao posljedica toga, poučavanje je prepušteno sekundarnom zadatku, čime se ugrožava kvaliteta obrazovanja i ne zadovoljava neusklađenost vještina između diploma i stvarnih radnih mjesta. Obrazovanje je jedan od stupova modernog gospodarstva koje se temelji na novim digitalnim i održivim tehnologijama te stoga zaslužuje odgovarajuću dodjelu sredstava. Razdvajanjem sveučilišta u obrazovne centre i istraživačke centre te osiguravanjem da su sveučilišni profesori pravi odgojitelji, visoko obrazovanje može se brže razvijati i transformirati, pružajući raznoliku i kvalificiranu radnu snagu koja je Europi potrebna za napredovanje u suvremenom svijetu.","hu":"Európa jelenlegi felsőoktatási rendszere egyetemeken és hibrid intézményeken alapul, amelyek kutatást és képzést egyaránt végeznek. Ez a kettős funkció, valamint a kiadványokon alapuló promóciós ösztönzők miatt professzornak lenni „az az ár, amit meg kell fizetnie” ahhoz, hogy kutató legyen. Ennek következtében az oktatás másodlagos feladat marad, ami rontja az oktatás minőségét, és nem vesz részt a diplomák és a valós munkahelyek közötti strukturális munkaerőhiányban. Az oktatás az új digitális és fenntartható technológiákon alapuló modern gazdaság egyik pillére, ezért megérdemli a megfelelő forráselosztást. Az egyetemek oktatási központokra és kutatóközpontokra bontásával, valamint annak biztosításával, hogy az egyetemi tanárok valódi pedagógusok legyenek, a felsőoktatás gyorsabban fejlődhet és átalakulhat, biztosítva azt a diverzifikált és képzett munkaerőt, amelyre Európának szüksége van ahhoz, hogy a modern világban boldoguljon.","it":"L'attuale sistema europeo di istruzione superiore si basa su università, istituti ibridi che svolgono attività di ricerca e formazione. Questa duplice funzione, insieme agli incentivi di promozione basati sulle pubblicazioni, fa diventare professore \"il prezzo che devi pagare\" per essere un ricercatore. Di conseguenza, l'insegnamento è lasciato come un compito secondario, compromettendo la qualità dell'istruzione e non frequentando lo squilibrio tra qualifiche e posti di lavoro reali. L'istruzione è uno dei pilastri di un'economia moderna basata sulle nuove tecnologie digitali e sostenibili, quindi merita la giusta assegnazione delle risorse. Dividendo le università in centri di istruzione e centri di ricerca e garantendo che i professori universitari siano veri educatori, l'istruzione superiore può svilupparsi e trasformarsi più rapidamente, fornendo la manodopera diversificata e qualificata di cui l'Europa ha bisogno per prosperare nel mondo moderno.","lt":"Dabartinė Europos aukštojo mokslo sistema grindžiama universitetais, mišriomis institucijomis, vykdančiomis mokslinius tyrimus ir mokymą. Ši dviguba funkcija, kartu su skatinimo paskatomis, pagrįstomis leidiniais, leidžia būti profesoriumi „kaina, kurią reikia sumokėti“ būti tyrėju. Todėl mokymas paliekamas antraeilis uždavinys, dėl kurio kyla pavojus švietimo kokybei ir neužtikrinamas įgūdžių neatitikimas tarp laipsnių ir realių darbo vietų. Švietimas yra vienas iš šiuolaikinės ekonomikos, grindžiamos naujomis skaitmeninėmis ir tvariomis technologijomis, ramsčių, todėl jis nusipelno tinkamo išteklių paskirstymo. Suskaldžius universitetus į švietimo centrus ir mokslinių tyrimų centrus ir užtikrinus, kad universitetų dėstytojai būtų tikrieji pedagogai, aukštasis mokslas gali vystytis ir greičiau transformuotis ir taip užtikrinti įvairią ir kvalifikuotą darbo jėgą, kurios Europai reikia, kad ji klestėtų šiuolaikiniame pasaulyje.","lv":"Eiropas pašreizējās augstākās izglītības sistēmas pamatā ir universitātes, hibrīdiestādes, kas veic gan pētniecību, gan apmācību. Šī dubultā funkcija, kopā ar veicināšanas stimuliem, pamatojoties uz publikācijām, padara būt profesors “cena, kas jums jāmaksā”, lai būtu pētnieks. Līdz ar to mācīšana tiek atstāta kā sekundārs uzdevums, kas apdraud izglītības kvalitāti un neapgūst prasmju neatbilstību starp grādiem un reālo darbu. Izglītība ir viens no mūsdienu ekonomikas pīlāriem, kas balstās uz jaunām digitālajām un ilgtspējīgām tehnoloģijām, tāpēc tā ir pelnījusi pareizu resursu piešķiršanu. Sadalot universitātes izglītības centros un pētniecības centros un nodrošinot, ka universitāšu profesori ir patiesi pedagogi, augstākā izglītība var attīstīties un attīstīties ātrāk, nodrošinot daudzveidīgu un kvalificētu darbaspēku, kas Eiropai vajadzīgs, lai uzplauktu mūsdienu pasaulē.","mt":"Is-sistema tal-edukazzjoni għolja attwali tal-Ewropa hija bbażata fuq universitajiet, istituzzjonijiet ibridi li jagħmlu kemm riċerka kif ukoll taħriġ. Din il-funzjoni doppja, flimkien ma’ inċentivi ta’ promozzjoni bbażati fuq pubblikazzjonijiet, tagħmel professur “il-prezz li għandek bżonn tħallas” biex tkun riċerkatur. B’konsegwenza ta’ dan, it-tagħlim jitħalla bħala kompitu sekondarju, li jikkomprometti l-kwalità tal-edukazzjoni u jonqos milli jattendi n-nuqqas ta’ tlaqqigħ tal-ħiliet bejn il-lawrji u l-impjiegi reali. L-edukazzjoni hija waħda mill-pilastri ta’ ekonomija moderna bbażata fuq teknoloġiji diġitali u sostenibbli ġodda, u għalhekk jistħoqqilha l-allokazzjoni tajba tar-riżorsi. Billi l-universitajiet jinqasmu f’ċentri edukattivi u ċentri ta’ riċerka, u billi jiġi żgurat li l-professuri universitarji jkunu edukaturi veri, l-edukazzjoni għolja tista’ tiżviluppa u tittrasforma aktar malajr, u b’hekk tipprovdi l-forza tax-xogħol diversifikata u tas-sengħa li l-Ewropa teħtieġ biex tirnexxi fid-dinja moderna.","nl":"Het huidige Europese hogeronderwijsstelsel is gebaseerd op universiteiten, hybride instellingen die zowel onderzoek als opleiding doen. Deze dubbele functie, samen met promotiestimulansen op basis van publicaties, maakt een professor „de prijs die u moet betalen” om een onderzoeker te zijn. Als gevolg daarvan blijft het onderwijs een secundaire taak, waardoor de kwaliteit van het onderwijs in het gedrang komt en de discrepantie tussen diploma’s en echte banen niet wordt bijgewoond. Onderwijs is een van de pijlers van een moderne economie die gebaseerd is op nieuwe digitale en duurzame technologieën, en verdient daarom de juiste toewijzing van middelen. Door universiteiten op te splitsen in onderwijscentra en onderzoekscentra en ervoor te zorgen dat universitaire hoogleraren echte opvoeders zijn, kan het hoger onderwijs zich sneller ontwikkelen en transformeren, zodat de gediversifieerde en geschoolde arbeidskrachten die Europa nodig heeft om te gedijen in de moderne wereld.","pl":"Obecny europejski system szkolnictwa wyższego opiera się na uniwersytetach, instytucjach hybrydowych, które prowadzą zarówno badania, jak i szkolenia. Ta podwójna funkcja, wraz z zachętami promocyjnymi opartymi na publikacjach, sprawia, że bycie profesorem „ceny, którą musisz zapłacić”, aby być naukowcem. W związku z tym nauczanie jest zadaniem drugorzędnym, zagrażającym jakości kształcenia i nieuczestniczeniu w niedopasowaniu umiejętności między stopniem naukowym a rzeczywistymi miejscami pracy. Edukacja jest jednym z filarów nowoczesnej gospodarki opartej na nowych technologiach cyfrowych i zrównoważonych, dlatego zasługuje na właściwą alokację zasobów. Dzieląc uniwersytety na ośrodki edukacyjne i ośrodki badawcze oraz zapewniając, aby profesorowie uniwersytecki byli prawdziwymi nauczycielami, szkolnictwo wyższe może się rozwijać i przekształcać szybciej, zapewniając zdywersyfikowaną i wykwalifikowaną siłę roboczą, której Europa potrzebuje do rozwoju we współczesnym świecie.","pt":"O atual sistema de ensino superior da Europa baseia-se em universidades, instituições híbridas que realizam investigação e formação. Essa dupla função, juntamente com incentivos de promoção ganzas em publicações, faz com que ser professor «o preço que você precisa pagar» para ser pesquisador. Como consequência, o ensino é deixado como uma tarefa secundária, comprometendo a qualidade da educação e não atendendo ao desfasamento de habilidades entre graus e empregos reais. A educação é um dos pilares de uma economia moderna baseada em novas tecnologias digitais e sustentáveis, pelo que merece a afetação de recursos adequada. Dividindo as universidades em centros de ensino e centros de investigação e assegurando que os professores universitários sejam verdadeiros educadores, o ensino superior pode desenvolver-se e transformar-se mais rapidamente, proporcionando a mão de obra diversificada e qualificada de que a Europa precisa para prosperar no mundo moderno.","ro":"Sistemul actual de învățământ superior din Europa se bazează pe universități, instituții hibride care desfășoară atât activități de cercetare, cât și de formare. Această funcție dublă, împreună cu stimulentele de promovare bazate pe publicații, face să fii profesor „prețul pe care trebuie să-l plătești” pentru a fi cercetător. În consecință, predarea este lăsată ca sarcină secundară, compromițând calitatea educației și necorespunzând necorelării competențelor dintre diplome și locurile de muncă reale. Educația este unul dintre pilonii unei economii moderne bazate pe noi tehnologii digitale și durabile, astfel încât merită alocarea adecvată a resurselor. Prin divizarea universităților în centre de învățământ și centre de cercetare și prin garantarea faptului că profesorii universitari sunt adevărați educatori, învățământul superior se poate dezvolta și transforma mai rapid, oferind forță de muncă diversificată și calificată de care Europa are nevoie pentru a prospera în lumea modernă.","sk":"Súčasný európsky systém vysokoškolského vzdelávania je založený na univerzitách, hybridných inštitúciách, ktoré vykonávajú výskum aj odbornú prípravu. Táto dvojitá funkcia spolu s propagačnými stimulmi založenými na publikáciách robí profesorom „cenu, ktorú musíte zaplatiť“, aby sa stal výskumníkom. V dôsledku toho je výučba ponechaná ako sekundárna úloha, ktorá ohrozuje kvalitu vzdelávania a nenavštevuje nesúlad medzi ponúkanými a požadovanými zručnosťami medzi titulmi a skutočnými pracovnými miestami. Vzdelávanie je jedným z pilierov moderného hospodárstva založeného na nových digitálnych a udržateľných technológiách, takže si zaslúži správne prideľovanie zdrojov. Rozdelením univerzít do vzdelávacích centier a výskumných centier a zabezpečením toho, aby univerzitní profesori boli skutočnými pedagógmi, sa vysokoškolské vzdelávanie môže rýchlejšie rozvíjať a transformovať, čím sa zabezpečí diverzifikovaná a kvalifikovaná pracovná sila, ktorú Európa potrebuje na to, aby prosperovala v modernom svete.","sl":"Sedanji evropski visokošolski sistem temelji na univerzah, hibridnih institucijah, ki opravljajo raziskave in usposabljanje. Ta dvojna funkcija, skupaj s promocijskimi spodbudami, ki temeljijo na publikacijah, omogoča, da je profesor „cena, ki jo morate plačati“, da je raziskovalec. Zato poučevanje ostane kot sekundarna naloga, kar ogroža kakovost izobraževanja in ne upošteva neusklajenosti med stopnjami znanja in spretnosti ter dejanskimi delovnimi mesti. Izobraževanje je eden od stebrov sodobnega gospodarstva, ki temelji na novih digitalnih in trajnostnih tehnologijah, zato si zasluži ustrezno dodelitev sredstev. Z razdelitvijo univerz v izobraževalna središča in raziskovalna središča ter zagotavljanjem, da so univerzitetni profesorji resnični vzgojitelji, se lahko visokošolsko izobraževanje hitreje razvija in preoblikuje ter zagotavlja raznoliko in kvalificirano delovno silo, ki jo Evropa potrebuje za uspeh v sodobnem svetu.","sv":"Europas nuvarande system för högre utbildning bygger på universitet, hybridinstitutioner som bedriver både forskning och utbildning. Denna dubbla funktion, tillsammans med främjande incitament baserade på publikationer, gör att vara en professor ”det pris du behöver betala” för att vara en forskare. Som en följd av detta lämnas undervisningen som en sekundär uppgift, vilket äventyrar utbildningens kvalitet och misslyckas med att delta i kompetensglappet mellan examina och verkliga arbeten. Utbildning är en av pelarna i en modern ekonomi som bygger på ny digital och hållbar teknik, så den förtjänar rätt resursfördelning. Genom att dela upp universiteten i utbildningscentrum och forskningscentrum, och genom att se till att universitetsprofessorerna är sanna lärare, kan den högre utbildningen utvecklas och omvandlas snabbare och tillhandahålla den diversifierade och kvalificerade arbetskraft som Europa behöver för att frodas i den moderna världen."}},"title":{"en":"Split Universities into Education Centres and Research Centres","machine_translations":{"bg":"Разделяне на университетите на образователни центрове и изследователски центрове","cs":"Rozdělit univerzity na vzdělávací střediska a výzkumná střediska","da":"Opdel universiteter i uddannelsescentre og forskningscentre","de":"Universitäten in Bildungszentren und Forschungszentren aufteilen","el":"Διαχωρισμός Πανεπιστημίων σε Εκπαιδευτικά Κέντρα και Ερευνητικά Κέντρα","es":"Dividir Universidades en Centros de Educación y Centros de Investigación","et":"Jagada ülikoolid hariduskeskusteks ja teaduskeskusteks","fi":"Jaa yliopistot koulutuskeskuksiin ja tutkimuskeskuksiin","fr":"Diviser les universités en centres d’éducation et en centres de recherche","ga":"Ollscoileanna roinnte in Ionaid Oideachais agus in Ionaid Taighde","hr":"Podijeljena sveučilišta u obrazovne centre i istraživačke centre","hu":"Kettéosztja az egyetemeket oktatási központokba és kutatóközpontokba","it":"Dividere le università in centri di istruzione e centri di ricerca","lt":"Padalyti universitetus į švietimo centrus ir tyrimų centrus","lv":"Sadalīt universitātes izglītības centros un pētniecības centros","mt":"Maqsuma Universitajiet f’Ċentri tal-Edukazzjoni u Ċentri ta’ Riċerka","nl":"Splitsing van universiteiten in onderwijscentra en onderzoekscentra","pl":"Podział uniwersytetów na ośrodki edukacyjne i ośrodki badawcze","pt":"Dividir Universidades em Centros de Educação e Centros de Investigação","ro":"Împărțirea universităților în centre de educație și centre de cercetare","sk":"Rozdeliť univerzity do vzdelávacích centier a výskumných centier","sl":"Split univerze v izobraževalne centre in raziskovalna središča","sv":"Dela upp universiteten i utbildningscentrum och forskningscentrum"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×