Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 2dcb7b174bc745901c6f15beb75468deba06a8c083984b2d44c29c5e6c219b9c

Source: {"body":{"it":"Esistono 5 modelli di tassazione universitaria in Europa:\n• Il primo, adottato dal Regno Unito e dalla Norvegia (che non fanno parte dell'UE), presenta imposte molto alte, intorno ai 10mila euro all’anno.\n• Il secondo presenta tasse medio-alte ed è adottato da Italia, Spagna, Olanda e Irlanda. Dai 700 ai 3.500 euro l’anno, variante tra università pubbliche e private. \n• Il terzo modello presenta tasse medio-basse ed è adottato da Francia, Portogallo, Austria e Belgio. Per il primo ciclo pagano circa 300 euro l’anno, per il secondo circa 500.\n• Il quarto modello è adottato da Germania, Polonia, Repubblica Ceca e Slovenia. In questi Paesi per frequentare l’università si paga meno di 100 euro.\nIn Germania non ci sono tasse di iscrizione né al primo né al secondo ciclo in nessun Land. (In otto Länder, le spese variano da 50 a 75 euro e sono a carico di tutti gli studenti. In sei Länder gli studenti che non rispettano la regolarità degli esami sono tenuti a pagare una sovrattassa di 500 euro a semestre.)\n• Il quinto modello è seguito da Svezia, Finlandia, Danimarca, Scozia (la quale non fa parte dell’UE) e Grecia: qui gli studenti pagano zero tasse.\nPer tutti gli Stati esclusi Francia, Portogallo, Inghilterra (che non fa parte dell'UE) e Olanda, le tasse aumentano se lo studente va fuori corso.\nLa mia proposta è quella di rendere l’università accessibile seguendo gli ultimi due modelli, riducendo al minimo i costi, in quanto dovrebbe esser vista come un diritto accessibile a tutti","machine_translations":{"bg":"В Европа съществуват 5 модела на университетско данъчно облагане: • Първият, приет от Обединеното кралство и Норвегия (които не са част от ЕС), има много високи данъци — около 10 000 EUR годишно. • Вторият има средно високи данъци и се приема от Италия, Испания, Нидерландия и Ирландия. От 700 до 3 500 EUR годишно, вариант между публични и частни университети. • Третият модел има средни до ниски данъци и е приет от Франция, Португалия, Австрия и Белгия. За първия цикъл те плащат около 300 EUR годишно, за втория — около 500. • Четвъртият модел е приет от Германия, Полша, Чешката република и Словения. В тези страни плащате по-малко от 100 EUR, за да посещавате университет. В Германия няма такси за регистрация за първия или втория цикъл в нито една провинция. (В осем провинции разходите варират от 50 EUR до 75 EUR и се поемат от всички студенти. В шестте провинции студентите, които не спазват редовността на изпитите, трябва да заплащат допълнителна такса от 500 EUR на семестър.) • Петият модел е следван от Швеция, Финландия, Дания, Шотландия (която не е част от ЕС) и Гърция: тук учениците плащат нулеви данъци. За всички страни с изключение на Франция, Португалия, Англия (която не е част от ЕС) и Холандия таксите се увеличават, ако студентът излезе, разбира се. Моето предложение е университетът да бъде достъпен, като се следват последните два модела, като се сведат до минимум разходите, тъй като той следва да се разглежда като право, достъпно за всички.","cs":"V Evropě existuje 5 modelů zdanění univerzit: • První, přijatá Spojeným královstvím a Norskem (které nejsou součástí EU), má velmi vysoké daně, přibližně 10 000 EUR ročně. • Druhá má středně vysoké daně a je přijímána Itálií, Španělskem, Nizozemskem a Irskem. Od 700 do 3 500 EUR ročně, varianta mezi veřejnými a soukromými univerzitami. • Třetí model má střední až nízké daně a je přijat Francií, Portugalskem, Rakouskem a Belgií. Za první cyklus platí asi 300 EUR ročně, za druhý asi 500 EUR. • Čtvrtý vzor je přijat Německem, Polskem, Českou republikou a Slovinskem. V těchto zemích platíte na univerzitu méně než 100 EUR. V Německu neexistují žádné registrační poplatky za první nebo druhý cyklus v žádné spolkové zemi. (V osmi spolkových zemích se náklady pohybují od 50 EUR do 75 EUR a hradí je všichni studenti. V šesti spolkových zemích jsou studenti, kteří nedodržují pravidelnost zkoušek, povinni zaplatit příplatek ve výši 500 EUR za semestr.) • Pátý model následuje Švédsko, Finsko, Dánsko, Skotsko (které není součástí EU) a Řecko: zde studenti platí nulové daně. Pro všechny země s výjimkou Francie, Portugalska, Anglie (která není součástí EU) a Holandska se poplatky zvyšují, pokud student samozřejmě odejde. Mým návrhem je zpřístupnit univerzitu podle posledních dvou modelů, které minimalizují náklady, neboť by měla být považována za právo přístupné všem.","da":"Der findes 5 modeller for universitetsbeskatning i Europa: • Den første, der er vedtaget af Det Forenede Kongerige og Norge (som ikke er en del af EU), har meget høje skatter, ca. 10 000 EUR om året. • Den anden har middelhøje skatter og vedtages af Italien, Spanien, Nederlandene og Irland. Fra 700 til 3,500 EUR om året, variant mellem offentlige og private universiteter. • Den tredje model har mellemstore til lave skatter og anvendes af Frankrig, Portugal, Østrig og Belgien. For den første cyklus betaler de ca. 300 EUR om året, for den anden ca. 500. • Den fjerde model er vedtaget af Tyskland, Polen, Den Tjekkiske Republik og Slovenien. I disse lande betaler du under 100 EUR for at gå på universitetet. I Tyskland er der ingen registreringsgebyrer for den første eller anden cyklus i nogen delstat. (I otte delstater varierer udgifterne fra 50 EUR til 75 EUR og afholdes af alle studerende. I seks delstater skal studerende, der ikke overholder prøvernes formelle rigtighed, betale et tillæg på 500 EUR pr. semester.) • Den femte model følges af Sverige, Finland, Danmark, Skotland (som ikke er en del af EU) og Grækenland: her betaler eleverne nul skat. For alle lande undtagen Frankrig, Portugal, England (som ikke er en del af EU) og Holland stiger gebyrerne, hvis den studerende forlader skolen. Mit forslag er at gøre universitetet tilgængeligt ved at følge de to sidste modeller og minimere omkostningerne, da det bør ses som en ret, der er tilgængelig for alle.","de":"Es gibt 5 Modelle der Hochschulbesteuerung in Europa: • Die erste, die vom Vereinigten Königreich und Norwegen (die nicht zur EU gehören) angenommen wurde, hat sehr hohe Steuern, etwa 10,000 EUR pro Jahr. • Die zweite hat mittelhohe Steuern und wird von Italien, Spanien, den Niederlanden und Irland übernommen. Von 700 bis 3,500 EUR pro Jahr, Variante zwischen öffentlichen und privaten Universitäten. • Das dritte Modell hat mittlere bis niedrige Steuern und wird von Frankreich, Portugal, Österreich und Belgien angenommen. Für den ersten Zyklus zahlen sie etwa 300 EUR pro Jahr, für den zweiten etwa 500. • Das vierte Modell wird von Deutschland, Polen, der Tschechischen Republik und Slowenien angenommen. In diesen Ländern zahlen Sie weniger als 100 EUR für die Universität. In Deutschland gibt es keine Registrierungsgebühren für den ersten oder zweiten Zyklus in einem Land. (In acht Ländern liegen die Kosten zwischen 50 EUR und 75 EUR und werden von allen Studierenden getragen. In sechs Bundesländern müssen Studierende, die die Regelmäßigkeit der Prüfungen nicht einhalten, einen Zuschlag von 500 EUR pro Semester entrichten.) • Auf das fünfte Modell folgen Schweden, Finnland, Dänemark, Schottland (die nicht zur EU gehört) und Griechenland: hier zahlen die Schüler Null Steuern. Für alle Länder mit Ausnahme Frankreichs, Portugals, Englands (das nicht zur EU gehört) und Holland erhöhen sich die Gebühren, wenn der Schüler selbstverständlich austritt. Mein Vorschlag ist es, die Universität zugänglich zu machen, indem sie den beiden letzten Modellen folgt und die Kosten minimiert, da sie als Recht für alle betrachtet werden sollte.","el":"Υπάρχουν 5 μοντέλα φορολόγησης των πανεπιστημίων στην Ευρώπη: • Η πρώτη, που εγκρίθηκε από το Ηνωμένο Βασίλειο και τη Νορβηγία (που δεν ανήκουν στην ΕΕ), έχει πολύ υψηλούς φόρους, περίπου 10,000 EUR ετησίως. • Η δεύτερη έχει μέτριους-υψηλούς φόρους και υιοθετείται από την Ιταλία, την Ισπανία, τις Κάτω Χώρες και την Ιρλανδία. Από 700 έως 3,500 EUR ετησίως, παραλλαγή μεταξύ δημόσιων και ιδιωτικών πανεπιστημίων. • Το τρίτο μοντέλο έχει μέτριους έως χαμηλούς φόρους και υιοθετείται από τη Γαλλία, την Πορτογαλία, την Αυστρία και το Βέλγιο. Για τον πρώτο κύκλο πληρώνουν περίπου 300 EUR ετησίως, για τον δεύτερο περίπου 500. • Το τέταρτο υπόδειγμα υιοθετείται από τη Γερμανία, την Πολωνία, την Τσεχική Δημοκρατία και τη Σλοβενία. Σε αυτές τις χώρες πληρώνετε λιγότερα από 100 EUR για να φοιτήσετε σε πανεπιστήμιο. Στη Γερμανία δεν υπάρχουν τέλη εγγραφής για τον πρώτο ή τον δεύτερο κύκλο σε κανένα ομόσπονδο κράτος. (Σε οκτώ ομόσπονδα κράτη, το κόστος κυμαίνεται από 50 έως 75 EUR και βαρύνει όλους τους σπουδαστές. Σε έξι ομόσπονδα κράτη οι φοιτητές που δεν συμμορφώνονται με την κανονικότητα των εξετάσεων υποχρεούνται να καταβάλλουν πρόσθετη επιβάρυνση 500 EUR ανά εξάμηνο.) • Το πέμπτο μοντέλο ακολουθείται από τη Σουηδία, τη Φινλανδία, τη Δανία, τη Σκωτία (που δεν ανήκει στην ΕΕ) και την Ελλάδα: εδώ οι μαθητές πληρώνουν μηδενικούς φόρους. Για όλες τις χώρες εκτός από τη Γαλλία, την Πορτογαλία, την Αγγλία (που δεν ανήκει στην ΕΕ) και την Ολλανδία, τα δίδακτρα αυξάνονται εάν ο σπουδαστής δεν είναι φυσικά. Η πρότασή μου είναι να καταστεί προσβάσιμο το πανεπιστήμιο ακολουθώντας τα δύο τελευταία μοντέλα, ελαχιστοποιώντας το κόστος, καθώς θα πρέπει να θεωρηθεί ως δικαίωμα προσιτό σε όλους.","en":"There are 5 models of university taxation in Europe: • The first, adopted by the UK and Norway (which are not part of the EU), has very high taxes, around EUR 10,000 per year. • The second has medium-high taxes and is adopted by Italy, Spain, the Netherlands and Ireland. From 700 to 3,EUR 500 per year, variant between public and private universities. • The third model has medium to low taxes and is adopted by France, Portugal, Austria and Belgium. For the first cycle they pay about EUR 300 per year, for the second about 500. • The fourth model is adopted by Germany, Poland, the Czech Republic and Slovenia. In these countries you pay less than EUR 100 to attend university. In Germany there are no registration fees for the first or second cycle in any Land. (In eight Länder, the costs range from EUR 50 to EUR 75 and are borne by all students. In six Länder students who do not comply with the regularity of examinations are required to pay a surcharge of EUR 500 per semester.) • The fifth model is followed by Sweden, Finland, Denmark, Scotland (which is not part of the EU) and Greece: here students pay zero taxes. For all countries except France, Portugal, England (which is not part of the EU) and Holland, fees increase if the student goes out of course. My proposal is to make the university accessible by following the last two models, minimising costs, as it should be seen as a right accessible to all.","es":"Existen 5 modelos de fiscalidad universitaria en Europa: • El primero, adoptado por el Reino Unido y Noruega (que no forman parte de la UE), tiene unos impuestos muy elevados, alrededor de 10,000 EUR al año. • El segundo tiene impuestos medio-altos y es adoptado por Italia, España, los Países Bajos e Irlanda. De 700 a 3,500 EUR al año, variante entre universidades públicas y privadas. • El tercer modelo tiene impuestos medios a bajos y es adoptado por Francia, Portugal, Austria y Bélgica. Para el primer ciclo pagan unos 300 EUR al año, por el segundo alrededor de 500. • El cuarto modelo es adoptado por Alemania, Polonia, la República Checa y Eslovenia. En estos países se paga menos de 100 EUR para asistir a la universidad. En Alemania no hay tasas de inscripción para el primer o segundo ciclo en ningún Estado federado. (En ocho Länder, los costes oscilan entre 50 y 75 EUR y son sufragados por todos los estudiantes. En seis Estados federados que no cumplen con la regularidad de los exámenes deben pagar un recargo de 500 EUR por semestre.) • El quinto modelo es seguido por Suecia, Finlandia, Dinamarca, Escocia (que no forma parte de la UE) y Grecia: aquí los estudiantes pagan cero impuestos. Para todos los países excepto Francia, Portugal, Inglaterra (que no forma parte de la UE) y Holanda, las tasas aumentan si el estudiante sale por supuesto. Mi propuesta es hacer accesible la universidad siguiendo los dos últimos modelos, minimizando los costes, ya que debería ser visto como un derecho accesible para todos.","et":"Euroopas on viis ülikoolide maksustamise mudelit: • Ühendkuningriigi ja Norra (mis ei ole ELi liikmed) poolt vastu võetud esimesel on väga kõrged maksud, umbes 10 000 eurot aastas. • Teisel on keskmised maksud ning selle võtavad vastu Itaalia, Hispaania, Madalmaad ja Iirimaa. 700–3 500 eurot aastas, variant avalik-õiguslike ja eraülikoolide vahel. • Kolmandal mudelil on keskmised kuni madalad maksud ning selle on vastu võtnud Prantsusmaa, Portugal, Austria ja Belgia. Esimese tsükli eest maksavad nad umbes 300 eurot aastas, teise tsükli eest umbes 500 eurot. • Neljanda mudeli on vastu võtnud Saksamaa, Poola, Tšehhi Vabariik ja Sloveenia. Nendes riikides maksate ülikoolis osalemise eest vähem kui 100 eurot. Saksamaal ei ole ühegi liidumaa esimese või teise tsükli eest registreerimistasusid kehtestatud. (Kaheksas liidumaas jäävad kulud vahemikku 50–75 eurot ja need kannavad kõik üliõpilased. Kuues liidumaal, kes ei vasta eksamite korrapärasuse nõuetele, peavad nad maksma lisatasu 500 eurot semestris. • Viiendat mudelit järgivad Rootsi, Soome, Taani, Šotimaa (mis ei kuulu ELi) ja Kreeka: siin maksavad õpilased nullmaksu. Kõigi riikide puhul, v.a Prantsusmaa, Portugal, Inglismaa (mis ei ole ELi osa) ja Holland, suurenevad õppemaksud, kui üliõpilane läheb välja. Minu ettepanek on muuta ülikool juurdepääsetavaks, järgides kahte viimast mudelit, vähendades kulusid, sest seda tuleks pidada kõigile juurdepääsetavaks õiguseks.","fi":"Euroopassa on viisi yliopistoverotusmallia: • Ensimmäinen, jonka Yhdistynyt kuningaskunta ja Norja (jotka eivät kuulu eu:hun) ovat hyväksyneet, on erittäin korkea, noin 10 000 euroa vuodessa. • Toisessa on keskisuuret verot, ja sen ovat hyväksyneet Italia, Espanja, Alankomaat ja Irlanti. 700–3 500 euroa vuodessa, muunnelma julkisten ja yksityisten yliopistojen välillä. • Kolmas malli on keskinkertainen tai alhainen, ja sen ovat hyväksyneet Ranska, Portugali, Itävalta ja Belgia. Ensimmäisellä jaksolla he maksavat noin 300 euroa vuodessa, toisen noin 500 euroa. • Neljännen mallin ovat hyväksyneet Saksa, Puola, Tšekki ja Slovenia. Näissä maissa yliopistosta maksetaan alle 100 euroa. Saksassa ensimmäisen tai toisen syklin rekisteröintimaksuja ei peritä missään osavaltiossa. Kahdeksassa osavaltiossa kustannukset ovat 50–75 euroa, ja niistä vastaavat kaikki opiskelijat. Kuudessa osavaltiossa opiskelijat, jotka eivät noudata kokeiden säännöllisyyttä, joutuvat maksamaan 500 euron lisämaksun lukukautta kohti.) • Viidennettä mallia seuraavat Ruotsi, Suomi, Tanska, Skotlanti (joka ei kuulu eu:hun) ja Kreikka: täällä opiskelijat maksavat nollaveroa. Kaikissa maissa paitsi Ranskassa, Portugalissa, Englannissa (joka ei kuulu eu:hun) ja Hollannissa maksut nousevat, jos opiskelija lähtee pois. Ehdotukseni on tehdä yliopistosta esteetön noudattamalla kahta viimeistä mallia ja minimoimalla kustannukset, koska sitä olisi pidettävä kaikkien saatavilla olevana oikeutena.","fr":"Il existe 5 modèles de fiscalité universitaire en Europe: • Le premier, adopté par le Royaume-Uni et la Norvège (qui ne font pas partie de l’UE), a des impôts très élevés, environ 10 000 EUR par an. • Le second est soumis à des impôts moyens et est adopté par l’Italie, l’Espagne, les Pays-Bas et l’Irlande. De 700 à 3,500 EUR par an, variante entre universités publiques et privées. • Le troisième modèle a des impôts moyens à faibles et est adopté par la France, le Portugal, l’Autriche et la Belgique. Pour le premier cycle, ils paient environ 300 EUR par an, pour le second environ 500. • Le quatrième modèle est adopté par l’Allemagne, la Pologne, la République tchèque et la Slovénie. Dans ces pays, vous payez moins de 100 EUR pour aller à l’université. En Allemagne, il n’y a pas de droits d’inscription pour le premier ou le deuxième cycle dans un Land. (Dans huit Länder, les coûts varient de 50 EUR à 75 EUR et sont à la charge de tous les étudiants. Dans six Länder, les étudiants qui ne se conforment pas à la régularité des examens sont tenus de payer un supplément de 500 EUR par semestre. • Le cinquième modèle est suivi par la Suède, la Finlande, le Danemark, l’Écosse (qui ne fait pas partie de l’UE) et la Grèce: ici, les étudiants paient zéro impôt. Pour tous les pays sauf la France, le Portugal, l’Angleterre (qui ne fait pas partie de l’UE) et les Pays-Bas, les frais augmentent si l’étudiant sort bien sûr. Ma proposition est de rendre l’université accessible en suivant les deux derniers modèles, en minimisant les coûts, car elle devrait être considérée comme un droit accessible à tous.","ga":"Tá 5 shamhail de chánachas ollscoile san Eoraip: • An chéad cheann, a ghlac an Ríocht Aontaithe agus an Iorua (nach cuid den Aontas Eorpach iad), tá cánacha an-ard air, thart ar EUR 10,000 in aghaidh na bliana. • Tá cánacha meánarda ag an dara ceann agus glacann an Iodáil, an Spáinn, an Ísiltír agus Éire leis. Idir 700 agus 3,500 in aghaidh na bliana, malairt athraitheach idir ollscoileanna poiblí agus ollscoileanna príobháideacha. • Tá cánacha meánacha go híseal ag an tríú samhail agus glacann an Fhrainc, an Phortaingéil, an Ostair agus an Bheilg í. Don chéad timthriall íocann siad thart ar EUR 300 sa bhliain, don dara thart ar 500. • Glacann an Ghearmáin, an Pholainn, Poblacht na Seice agus an tSlóivéin an ceathrú samhail. Sna tíortha sin, íocann tú níos lú ná EUR 100 chun freastal ar ollscoil. Sa Ghearmáin níl aon táillí clárúcháin don chéad nó don dara timthriall in aon Talamh. (In ocht Länder, tá na costais idir EUR 50 agus EUR 75 agus tá siad le híoc ag gach mac léinn. I sé mhac léinn Länder nach gcomhlíonann rialtacht na scrúduithe, ceanglaítear orthu formhuirear EUR 500 a íoc in aghaidh an tseimeastair.) • Leanann an tSualainn, an Fhionlainn, an Danmhairg, Albain (nach cuid den AE) agus an Ghréig an cúigiú samhail: anseo íocann daltaí cánacha nialais. I gcás gach tír seachas an Fhrainc, an Phortaingéil, Sasana (nach bhfuil mar chuid den AE) agus an Ísiltír, méadú táillí má théann an mac léinn amach ar ndóigh. Is é mo mholadh an ollscoil a dhéanamh inrochtana tríd an dá shamhail dheireanacha a leanúint, costais a íoslaghdú, mar ba chóir a mheas mar cheart inrochtana do chách.","hr":"U Europi postoji pet modela oporezivanja sveučilišta: • Prvi, koji su usvojili Ujedinjena Kraljevina i Norveška (koje nisu dio EU-a), ima vrlo visoke poreze, oko 10 000 EUR godišnje. • Drugi ima srednje visoke poreze, a usvajaju ga Italija, Španjolska, Nizozemska i Irska. Od 700 do 3,500 EUR godišnje, varijanta između javnih i privatnih sveučilišta. • Treći model ima srednje do niske poreze, a prihvaćaju ga Francuska, Portugal, Austrija i Belgija. Za prvi ciklus plaćaju oko 300 eura godišnje, a drugi oko 500. • Četvrti model usvojile su Njemačka, Poljska, Češka i Slovenija. U tim zemljama plaćate manje od 100 eura za pohađanje sveučilišta. U Njemačkoj ne postoje naknade za registraciju za prvi ili drugi ciklus u bilo kojoj zemlji. (U osam saveznih zemalja troškovi se kreću od 50 EUR do 75 EUR, a snose ih svi studenti. U šest saveznih zemalja studenti koji ne poštuju pravilnost ispita dužni su platiti dodatnu naknadu u iznosu od 500 EUR po semestru.) • Peti model slijede Švedska, Finska, Danska, Škotska (koja nije dio EU-a) i Grčka: ovdje studenti plaćaju nula poreza. Za sve zemlje osim Francuske, Portugala, Engleske (koja nije dio EU-a) i Nizozemske, naknade se povećavaju ako student nestane. Moj prijedlog je učiniti sveučilište dostupnim slijedeći posljednja dva modela, minimizirajući troškove, kao što bi se trebalo smatrati pravom dostupnom svima.","hu":"Európában az egyetemek adózásának 5 modellje létezik: • Az Egyesült Királyság és Norvégia (amelyek nem részei az EU-nak) által elfogadott első adó nagyon magas, évente mintegy 10 000 EUR. • A második közepesen magas adókat tartalmaz, amelyeket Olaszország, Spanyolország, Hollandia és Írország fogadott el. 700–3,500 EUR/év, a köz- és magánegyetemek közötti változatban. • A harmadik modell közepes vagy alacsony adókat tartalmaz, és Franciaország, Portugália, Ausztria és Belgium által elfogadott. Az első ciklusban mintegy 300 eurót fizetnek évente, a másodikért körülbelül 500 eurót. • A negyedik modellt Németország, Lengyelország, a Cseh Köztársaság és Szlovénia fogadta el. Ezekben az országokban kevesebb, mint 100 eurót fizet az egyetemre való belépésért. Németországban az első vagy a második ciklusra egyetlen tartományban sincs bejegyzési díj. (Nyolc tartományban a költségek 50 és 75 euró között mozognak, és azokat az összes diák viseli. Hat tartományban, akik nem felelnek meg a vizsgálatok szabályszerűségének, kötelesek félévenként 500 EUR pótdíjat fizetni.) • Az ötödik modellt Svédország, Finnország, Dánia, Skócia (amely nem része az EU-nak) és Görögország követi: itt a diákok nulla adót fizetnek. Franciaország, Portugália, Anglia (amely nem része az EU-nak) és Hollandia kivételével minden ország esetében a tandíjak emelkednek, ha a hallgató természetesen kimegy. Javaslatom az, hogy az egyetemet az utolsó két modell követésével tegyék hozzáférhetővé, minimalizálva a költségeket, mivel azt mindenki számára hozzáférhető jognak kell tekinteni.","lt":"Europoje taikomi 5 universitetų apmokestinimo modeliai: • Pirmajame, kurį patvirtino Jungtinė Karalystė ir Norvegija (kurios nėra ES narės), taikomi labai dideli mokesčiai, t. y. apie 10 000 EUR per metus. • Antrąjį mokestį taiko Italija, Ispanija, Nyderlandai ir Airija. Nuo 700 iki 3 500 EUR per metus, variantas tarp valstybinių ir privačių universitetų. • Trečiąjį modelį taiko nuo vidutinių iki mažų mokesčių, jį taiko Prancūzija, Portugalija, Austrija ir Belgija. Už pirmąjį ciklą jie moka apie 300 eurų per metus, už antrąjį – apie 500. • Ketvirtąjį modelį patvirtino Vokietija, Lenkija, Čekija ir Slovėnija. Šiose šalyse už dalyvavimą universitete mokate mažiau nei 100 eurų. Vokietijoje nė vienoje Žemėje nėra jokių registracijos mokesčių už pirmąjį ar antrąjį ciklą. (Aštuoniose federalinėse žemėse išlaidos svyruoja nuo 50 iki 75 EUR ir jas padengia visi studentai. Šešiose žemėse studentai, kurie nesilaiko egzaminų reguliarumo reikalavimų, privalo mokėti 500 EUR papildomą mokestį už kiekvieną pusmetį. • Penktąjį modelį taiko Švedija, Suomija, Danija, Škotija (kuri nėra ES dalis) ir Graikija: čia studentai moka nulinius mokesčius. Visoms šalims, išskyrus Prancūziją, Portugaliją, Angliją (kuri nėra ES dalis) ir Olandiją, mokesčiai padidėja, jei studentas baigs mokytis. Mano pasiūlymas yra padaryti universitetą prieinamą pagal paskutinius du modelius, sumažinant išlaidas, nes tai turėtų būti laikoma teise, prieinama visiems.","lv":"Eiropā ir 5 universitāšu nodokļu modeļi: • Pirmajā, ko pieņēma Apvienotā Karaliste un Norvēģija (kas nav ES dalībvalstis), ir ļoti augsti nodokļi — aptuveni EUR 10 000 gadā. • Otrajā ir vidēji augsti nodokļi, un to pieņem Itālija, Spānija, Nīderlande un Īrija. No 700 līdz EUR 3,500 gadā, variants starp publiskajām un privātajām universitātēm. • Trešajam modelim ir vidēji zemi un zemi nodokļi, un to pieņem Francija, Portugāle, Austrija un Beļģija. Par pirmo ciklu viņi maksā aptuveni EUR 300 gadā, par otro aptuveni 500. • Ceturto modeli ir pieņēmusi Vācija, Polija, Čehija un Slovēnija. Šajās valstīs jūs maksājat mazāk nekā EUR 100, lai apmeklētu universitāti. Vācijā nav reģistrācijas maksas par pirmo vai otro ciklu nevienā federālajā zemē. (Astoņās federālajās zemēs izmaksas svārstās no EUR 50 līdz EUR 75, un tās sedz visi studenti. Sešās federālajās zemēs studentiem, kuri neievēro eksāmenu regularitāti, ir jāmaksā piemaksa EUR 500 semestrī.) • Piektajam modelim seko Zviedrija, Somija, Dānija, Skotija (kas nav ES daļa) un Grieķija: šeit studenti maksā nulles nodokļus. Visām valstīm, izņemot Franciju, Portugāli, Angliju (kas nav daļa no ES) un Holandi, maksa palielinās, ja students iziet no kursa. Mans priekšlikums ir padarīt universitāti pieejamu, sekojot pēdējiem diviem modeļiem, līdz minimumam samazinot izmaksas, jo tā būtu jāuzskata par visiem pieejamām tiesībām.","mt":"Hemm 5 mudelli ta’ tassazzjoni universitarja fl-Ewropa: • L-ewwel waħda, adottata mir-Renju Unit u n-Norveġja (li mhumiex parti mill-UE), għandha taxxi għoljin ħafna, madwar EUR 10,000 fis-sena. • It-tieni waħda għandha taxxi medji-għolja u hija adottata mill-Italja, Spanja, l-Olanda u l-Irlanda. Minn 700 għal EUR 3,500 fis-sena, varjanti bejn universitajiet pubbliċi u privati. • It-tielet mudell għandu taxxi medji sa baxxi u huwa adottat minn Franza, il-Portugall, l-Awstrija u l-Belġju. Għall-ewwel ċiklu jħallsu madwar EUR 300 fis-sena, għat-tieni madwar 500. • Ir-raba’ mudell huwa adottat mill-Ġermanja, il-Polonja, ir-Repubblika Ċeka u s-Slovenja. F’dawn il-pajjiżi tħallas inqas minn EUR 100 biex tattendi l-università. Fil-Ġermanja ma hemm l-ebda tariffa ta’ reġistrazzjoni għall-ewwel jew it-tieni ċiklu fi kwalunkwe Land. (Fi tmien Länder, l-ispejjeż ivarjaw minn EUR 50 sa EUR 75 u jitħallsu mill-istudenti kollha. F’sitt studenti tal-Länder li ma jikkonformawx mar-regolarità tal-eżamijiet huma meħtieġa jħallsu soprataxxa ta’ EUR 500 kull semestru.) • Il-ħames mudell huwa segwit mill-Isvezja, il-Finlandja, id-Danimarka, l-Iskozja (li mhijiex parti mill-UE) u l-Greċja: hawnhekk l-istudenti jħallsu taxxi żero. Għall-pajjiżi kollha minbarra Franza, il-Portugall, l-Ingilterra (li mhijiex parti mill-UE) u l-Olanda, il-miżati jiżdiedu jekk l-istudent joħroġ barra minn kollox. Il-proposta tiegħi hija li l-università tkun aċċessibbli billi ssegwi l-aħħar żewġ mudelli, timminimizza l-ispejjeż, peress li għandha titqies bħala dritt aċċessibbli għal kulħadd.","nl":"Er zijn 5 modellen van universiteitsbelasting in Europa: • De eerste, aangenomen door het Verenigd Koninkrijk en Noorwegen (die geen deel uitmaken van de EU), heeft zeer hoge belastingen, ongeveer 10,000 EUR per jaar. • De tweede heeft gemiddeld hoge belastingen en wordt goedgekeurd door Italië, Spanje, Nederland en Ierland. Van 700 tot 3,500 EUR per jaar, variant tussen openbare en particuliere universiteiten. • Het derde model heeft gemiddeld tot lage belastingen en wordt overgenomen door Frankrijk, Portugal, Oostenrijk en België. Voor de eerste cyclus betalen ze ongeveer 300 EUR per jaar, voor de tweede ongeveer 500. • Het vierde model wordt overgenomen door Duitsland, Polen, Tsjechië en Slovenië. In deze landen betaal je minder dan 100 EUR om naar de universiteit te gaan. In Duitsland zijn er geen registratiekosten voor de eerste of tweede cyclus in een deelstaat. (In acht deelstaten variëren de kosten van 50 EUR tot 75 EUR en komen zij ten laste van alle studenten. In zes deelstaten moeten studenten die zich niet aan de regelmatigheid van de examens houden, een toeslag van 500 EUR per semester betalen. • Het vijfde model wordt gevolgd door Zweden, Finland, Denemarken, Schotland (die geen deel uitmaakt van de EU) en Griekenland: hier betalen studenten nul belastingen. Voor alle landen behalve Frankrijk, Portugal, Engeland (dat geen deel uitmaakt van de EU) en Nederland, stijgen de kosten als de student uit de cursus gaat. Mijn voorstel is om de universiteit toegankelijk te maken door de laatste twee modellen te volgen, de kosten tot een minimum te beperken, aangezien het als een voor iedereen toegankelijk recht moet worden beschouwd.","pl":"W Europie istnieje 5 modeli podatków uniwersyteckich: • Pierwsza, przyjęta przez Wielką Brytanię i Norwegię (nienależących do UE), ma bardzo wysokie podatki, czyli około 10 000 EUR rocznie. • Drugi ma średnio wysokie podatki i jest przyjmowany przez Włochy, Hiszpanię, Niderlandy i Irlandię. Od 700 do 3 500 EUR rocznie, wariant pomiędzy uczelniami publicznymi i prywatnymi. • Trzeci model ma średnie i niskie podatki i jest przyjęty przez Francję, Portugalię, Austrię i Belgię. Za pierwszy cykl płacą około 300 EUR rocznie, za drugie około 500. • Czwarty model został przyjęty przez Niemcy, Polskę, Republikę Czeską i Słowenię. W tych krajach płacisz mniej niż 100 EUR za studia. W Niemczech nie ma opłat rejestracyjnych za pierwszy lub drugi cykl w żadnym kraju związkowym. (W ośmiu krajach związkowych koszty wynoszą od 50 EUR do 75 EUR i są ponoszone przez wszystkich studentów. W sześciu krajach związkowych, którzy nie przestrzegają prawidłowości egzaminów, wymaga się dopłaty w wysokości 500 EUR za semestr. • Piątą modelką są Szwecja, Finlandia, Dania, Szkocja (nienależąca do UE) i Grecja: tutaj studenci płacą zero podatków. Dla wszystkich krajów z wyjątkiem Francji, Portugalii, Anglii (która nie jest częścią UE) i Holandii, opłaty podwyższają się, jeśli student zniknie z kursu. Moja propozycja polega na tym, by uniwersytet był dostępny zgodnie z dwoma ostatnimi modelami, minimalizując koszty, ponieważ powinien on być postrzegany jako prawo dostępne dla wszystkich.","pt":"Existem cinco modelos de tributação universitária na Europa: • O primeiro, adotado pelo Reino Unido e pela Noruega (que não fazem parte da UE), tem impostos muito elevados, cerca de 10 000 EUR por ano. • O segundo tem impostos médios-elevados e é adotado pela Itália, Espanha, Países Baixos e Irlanda. De 700 a 3,500 EUR por ano, variante entre universidades públicas e retrêtes. • O terceiro modelo tem impostos médios a baixos e é adotado pela França, Portugal, Áustria e Bélgica. Para o primeiro ciclo, eles pagam cerca de 300 EUR por ano, para o segundo cerca de 500. • O quarto modelo é adotado pela Alemanha, Polónia, República Checa e Eslovénia. Nestes países, paga menos de 100 EUR para frequentar a universidade. Na Alemanha, não existem taxas de registo para o primeiro ou segundo ciclo em qualquer Land. (Em oito Länder, os custos variam entre 50 EUR e 75 EUR e são suportados por todos os estudantes. Em seis Länder, os estudantes que não cumprem a regularidade dos exames são obrigados a pagar uma sobretaxa de 500 EUR por semestre. • O quinto modelo é seguido pela Suécia, Finlândia, Dinamarca, Escócia (que não faz parte da UE) e Grécia: aqui os alunos pagam zero impostos. Para todos os países, exceto a França, Portugal, Inglaterra (que não faz parte da UE) e Holanda, as propinas aumentam se o estudante sair do curso. A minha proposta é tornar a universidade acessível seguindo os dois últimos modelos, minimizando os custos, uma vez que deve ser visto como um direito acessível a todos.","ro":"Există 5 modele de impozitare a universităților în Europa: • Primul, adoptat de Regatul Unit și Norvegia (care nu fac parte din UE), are taxe foarte ridicate, aproximativ 10 000 EUR pe an. • Al doilea are impozite medii și ridicate și este adoptat de Italia, Spania, Țările de Jos și Irlanda. De la 700 la 3 500 EUR pe an, varianta dintre universitățile publice și private. • Al treilea model are impozite medii spre mici și este adoptat de Franța, Portugalia, Austria și Belgia. Pentru primul ciclu plătesc aproximativ 300 EUR pe an, pentru al doilea aproximativ 500. • Al patrulea model este adoptat de Germania, Polonia, Republica Cehă și Slovenia. În aceste țări plătiți mai puțin de 100 EUR pentru a participa la universitate. În Germania nu există taxe de înregistrare pentru primul sau al doilea ciclu în niciun land. (În opt landuri, costurile variază între 50 EUR și 75 EUR și sunt suportate de toți studenții. În șase landuri, studenții care nu respectă regularitatea examenelor trebuie să plătească o taxă suplimentară de 500 EUR pe semestru.) • Al cincilea model este urmat de Suedia, Finlanda, Danemarca, Scoția (care nu face parte din UE) și Grecia: aici elevii plătesc zero impozite. Pentru toate țările, cu excepția Franței, Portugaliei, Angliei (care nu face parte din UE) și a Olandei, taxele cresc dacă studentul iese, desigur, în afara UE. Propunerea mea este ca universitatea să devină accesibilă urmând ultimele două modele, minimizând costurile, întrucât aceasta ar trebui considerată drept un drept accesibil tuturor.","sk":"V Európe existuje 5 modelov univerzitného zdaňovania: • Prvá, ktorú prijali Spojené kráľovstvo a Nórsko (ktoré nie sú súčasťou EÚ), má veľmi vysoké dane, približne 10 000 EUR ročne. • Druhý má stredne vysoké dane a je prijatý Talianskom, Španielskom, Holandskom a Írskom. Od 700 do 3 500 EUR ročne, variant medzi verejnými a súkromnými univerzitami. • Tretí model má stredné až nízke dane a prijalo ho Francúzsko, Portugalsko, Rakúsko a Belgicko. Za prvý cyklus platia približne 300 EUR ročne, za druhý asi 500. • Štvrtý model prijalo Nemecko, Poľsko, Česká republika a Slovinsko. V týchto krajinách platíte za účasť na univerzite menej ako 100 EUR. V Nemecku nie sú v žiadnej spolkovej krajine žiadne registračné poplatky za prvý alebo druhý cyklus. (V ôsmich spolkových krajinách sa náklady pohybujú od 50 EUR do 75 EUR a znášajú ich všetci študenti. V šiestich spolkových krajinách musia študenti, ktorí nespĺňajú požiadavky na pravidelnosť skúšok, zaplatiť príplatok vo výške 500 EUR za semester.) • Piatym modelom nasleduje Švédsko, Fínsko, Dánsko, Škótsko (ktoré nie je súčasťou EÚ) a Grécko: tu študenti platia nulovú daň. Vo všetkých krajinách okrem Francúzska, Portugalska, Anglicka (ktoré nie je súčasťou EÚ) a Holandska sa poplatky zvýšia, ak študent vyjde samozrejme. Mojím návrhom je sprístupniť univerzitu podľa posledných dvoch modelov, čím sa minimalizujú náklady, pretože by sa mala považovať za právo prístupné pre všetkých.","sl":"V Evropi je 5 modelov obdavčitve univerz: • Prva, ki sta jo sprejela Združeno kraljestvo in Norveška (ki nista del EU), ima zelo visoke davke, približno 10 000 EUR na leto. • Drugi ima srednje visoke davke, sprejmejo pa ga Italija, Španija, Nizozemska in Irska. Od 700 do 3,500 EUR na leto, različica med javnimi in zasebnimi univerzami. • Tretji model ima srednje do nizke davke, ki so ga sprejele Francija, Portugalska, Avstrija in Belgija. Za prvi cikel plačajo približno 300 EUR na leto, za drugi pa približno 500 evrov. • Četrti model so sprejele Nemčija, Poljska, Češka republika in Slovenija. V teh državah za študij na univerzi plačate manj kot 100 evrov. V Nemčiji za prvi ali drugi krog v zvezni deželi ni pristojbin za registracijo. (V osmih zveznih deželah stroški znašajo od 50 EUR do 75 EUR in jih krijejo vsi študenti. V šestih zveznih deželah morajo študenti, ki ne upoštevajo pravilnosti izpitov, plačati doplačilo v višini 500 EUR na semester.) • Petemu modelu sledijo Švedska, Finska, Danska, Škotska (ki ni del EU) in Grčija: tu študenti plačujejo ničelne davke. Za vse države, razen za Francijo, Portugalsko, Anglijo (ki ni del EU) in Nizozemsko, se šolnina zviša, če študent seveda izstopi. Moj predlog je, da bi univerza postala dostopna po zadnjih dveh modelih, s čimer bi se čim bolj zmanjšali stroški, saj bi jo bilo treba obravnavati kot pravico, ki je dostopna vsem.","sv":"Det finns fem modeller för universitetsbeskattning i Europa: • Den första, som antogs av Storbritannien och Norge (som inte ingår i EU), har mycket höga skatter, cirka 10 000 EUR per år. • Den andra har medelhöga skatter och antas av Italien, Spanien, Nederländerna och Irland. Från 700 till 3 500 EUR per år, variant mellan offentliga och privata universitet. • Den tredje modellen har medelhöga till låga skatter och tillämpas av Frankrike, Portugal, Österrike och Belgien. För den första cykeln betalar de cirka 300 EUR per år, för den andra cirka 500. • Den fjärde modellen har antagits av Tyskland, Polen, Tjeckien och Slovenien. I dessa länder betalar du mindre än 100 EUR för att gå på universitet. I Tyskland finns det inga registreringsavgifter för den första eller den andra cykeln i någon delstat. (I åtta delstater varierar kostnaderna mellan 50 och 75 EUR och bärs av alla studenter. I sex delstater måste studenter som inte följer ordinarie prov betala en tilläggsavgift på 500 EUR per termin.) • Den femte modellen följs av Sverige, Finland, Danmark, Skottland (som inte ingår i EU) och Grekland: här betalar eleverna nollskatt. För alla länder utom Frankrike, Portugal, England (som inte är en del av EU) och Holland, ökar avgifterna om studenten går ur kurs. Mitt förslag är att göra universitetet tillgängligt genom att följa de två senaste modellerna, vilket minimerar kostnaderna, eftersom det bör ses som en rättighet som är tillgänglig för alla."}},"title":{"it":"Tassazione universitarie eque in Europa ","machine_translations":{"bg":"Справедливо данъчно облагане на университетите в Европа","cs":"Spravedlivé zdanění univerzit v Evropě","da":"Fair universitetsbeskatning i Europa","de":"Faire Hochschulbesteuerung in Europa","el":"Δίκαιη φορολόγηση των πανεπιστημίων στην Ευρώπη","en":"Fair university taxation in Europe","es":"Fiscalidad universitaria justa en Europa","et":"Ülikoolide õiglane maksustamine Euroopas","fi":"Oikeudenmukainen korkeakouluverotus Euroopassa","fr":"Une fiscalité universitaire équitable en Europe","ga":"Cánachas cothrom ollscoile san Eoraip","hr":"Pravedno oporezivanje sveučilišta u Europi","hu":"Méltányos egyetemi adózás Európában","lt":"Sąžiningas universitetų apmokestinimas Europoje","lv":"Taisnīga universitāšu aplikšana ar nodokļiem Eiropā","mt":"Tassazzjoni ġusta tal-universitajiet fl-Ewropa","nl":"Eerlijke universiteitsbelasting in Europa","pl":"Sprawiedliwe opodatkowanie uniwersytetów w Europie","pt":"Tributação universitária justa na Europa","ro":"Impozitarea echitabilă a universităților în Europa","sk":"Spravodlivé zdaňovanie univerzít v Európe","sl":"Pravično obdavčenje univerz v Evropi","sv":"Rättvis universitetsbeskattning i Europa"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×