Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 3748e3a44cf76a5607c7f3835afcef5689cb0c0d6679926b4da8fc07217805cf

Source: {"body":{"machine_translations":{"bg":"След като наскоро преминах през трудни моменти в живота ни, аз съм изправен пред нещастна ситуация, наред с много други, положението на културата. С всички ситуации, които са ни известни, можем да видим, че това несъмнено е една от „бедните“ области в очите на нашите владетели, де факто изключвайки тези, които вече блестяха на международната сцена, всички художници от всички изкуства са изпитали много трудности (и винаги са минавали...!). И каква е тази ситуация? Несигурност, липса на пазар, малки средни, ниски цени? Всъщност, малко от всичко се оказва влияние върху „големия проблем“. И както винаги в тези случаи, така наречената „Култура на помощи“ идва в. Много ли е трудно да се разберат последствията от тези мисли? Хиляди и хиляди художници са зле платени, и от малкото те печелят, голяма част от този доход все още се „яде“ от правителство, което просто доставя малки субсидии, когато нещата не вървят по план... Липса на сгради, професионалисти, които трябва да подредят различни работни места, за да направят достатъчно печалби, за да живеят, огромни разходи за пътуване, инструменти, поддръжка, гардероби, материали, необходими за работа,... Но какво може да се направи в края на краищата? 1. Да обучават децата от ранна възраст и техните родители и да ги насърчават да харесват културата; 2. Достойно инвестиране в културата и хората на изкуството, като се премахват субсидиите; 3. Създаване на инфраструктура в периферните градове.","cs":"Po nedávném prožívání obtížných okamžiků v našich životech čelím nešťastné situaci, mimo jiné i kulturní situaci. Se všemi situacemi, které jsou nám známy, vidíme, že je to nepochybně jedna z „chudých“ oblastí v očích našich vládců, de facto s vyloučením těch, kteří již zářili na mezinárodní scéně všichni umělci všech umění zažili mnoho obtíží (a vždy prošli...!). A co tahle situace dělat? Nejistota, nedostatek trhu, malé střední, nízké ceny? Ve skutečnosti, trocha všeho skončí ovlivnit „velký problém“. A jako vždy v těchto případech přichází tzv. „Kultura příspěvku“. Je velmi obtížné pochopit důsledky těchto myšlenek? Tisíce a tisíce umělců jsou špatně placeny, a z toho, co vydělávají, je velká část tohoto příjmu stále „jíst“ vládou, která jednoduše poskytuje malé dotace, když věci nejdou podle plánu... Nedostatek budov, profesionálů, kteří musí zařídit různá pracovní místa, aby se dostatečné zisky žít, obrovské náklady na cestování, nástroje, údržbu, skříně, materiály nezbytné pro práci,... Ale co se dá nakonec udělat? 1. Poučit děti od raného věku a jejich rodiče a povzbuzovat je, aby měli rádi kulturu; 2. Důstojně investovat do kultury a umělců a odstraňovat dotace; 3. Vytvořit infrastrukturu v odlehlých městech.","da":"Efter for nylig at have gennemgået vanskelige øjeblikke i vores liv står jeg over for en uheldig situation, blandt mange andre, kultursituationen. Med alle de situationer, som vi kender, kan vi se, at dette utvivlsomt er et af de \"dårlige\" områder i vore herskeres øjne, de facto ekskluderer dem, der allerede skinnede på den internationale scene, alle kunstnere fra alle kunstarter har oplevet mange vanskeligheder (og altid har passeret...!). Og hvad er denne situation at gøre? Usikkerhed, mangel på marked, små mellemstore, lave priser? Faktisk, en lille smule af alt ender med at påvirke det \"store problem\". Og som altid i disse tilfælde, den såkaldte \"Kultur of Allowance\" kommer ind. Er det meget svært at forstå konsekvenserne af disse tanker? Tusinder og tusinder af kunstnere er dårligt betalt, og fra den lille de tjener, er meget af denne indkomst stadig ved at blive \"spise\" af en regering, der simpelthen leverer små subsidier, når tingene ikke går som planlagt... Mangel på bygninger, fagfolk, der er nødt til at arrangere forskellige job for at gøre nok gevinster til at leve, enorme udgifter til rejser, værktøjer, vedligeholdelse, garderobeskabe, materialer, der er uundværlige for at arbejde,... Men hvad kan der alligevel gøres? 1. Instruere børn fra en ung alder og deres forældre og tilskynde dem til at lide kultur 2. At investere anstændigt i kultur og kunstnere og fjerne subsidier; 3. Skabe infrastruktur i fjerntliggende byer.","de":"Nachdem ich vor kurzem schwierige Momente in unserem Leben durchgemacht habe, stehe ich vor einer unglücklichen Situation unter vielen anderen, der Situation der Kultur. Mit all den Situationen, die uns bekannt sind, können wir sehen, dass dies zweifellos einer der „armen“ Bereiche in den Augen unserer Herrscher ist, de facto ausgenommen diejenigen, die bereits auf der internationalen Bühne leuchteten alle Künstler aller Künste haben viele Schwierigkeiten (und sind immer bestanden...!). Und was ist diese Situation zu tun? Prekär, Mangel an Markt, ein kleiner mittlerer, niedriger Preis? In der Tat, ein wenig von allem am Ende beeinflusst das „große Problem“. Und wie immer in diesen Fällen kommt die sogenannte „Kulture of Allowance“ ins Spiel. Ist es sehr schwierig, die Folgen dieser Gedanken zu verstehen? Tausende und Tausende von Künstlern werden schlecht bezahlt, und von dem Kleinen, den sie verdienen, wird ein Großteil dieses Einkommens immer noch von einer Regierung „fressen“, die einfach kleine Subventionen liefert, wenn die Dinge nicht wie geplant gehen... Mangel an Gebäuden, Fachleute, die verschiedene Jobs zu arrangieren haben, um genug Gewinne zu machen, um zu leben, riesige Ausgaben für Reisen, Werkzeuge, Wartung, Schränke, Materialien, die für die Arbeit unentbehrlich sind,... Aber was kann man doch tun? 1. Belehre Kinder aus jungen Jahren und ihre Eltern und ermutige sie, Kultur zu mögen; 2. Angemessene Investitionen in Kultur und Künstler, Abschaffung von Subventionen; 3. Schaffung von Infrastrukturen in abgelegenen Städten.","el":"Έχοντας περάσει πρόσφατα δύσκολες στιγμές στη ζωή μας, αντιμετωπίζω μια ατυχή κατάσταση, μεταξύ πολλών άλλων, την κατάσταση του πολιτισμού. Με όλες τις καταστάσεις που μας είναι γνωστές μπορούμε να δούμε ότι αυτή είναι αναμφίβολα μία από τις «φτωχές» περιοχές στα μάτια των ηγεμόνων μας, αποκλείοντας de facto αυτούς που ήδη λάμπουν στη διεθνή σκηνή όλοι οι καλλιτέχνες όλων των τεχνών έχουν αντιμετωπίσει πολλές δυσκολίες (και πάντα περνούσαν...!). Και τι είναι αυτή η κατάσταση να κάνει; Η επισφάλεια, η έλλειψη αγοράς, το να είναι μικρές, χαμηλές τιμές; Στην πραγματικότητα, λίγο από όλα καταλήγει να επηρεάζει το «μεγάλο πρόβλημα». Και όπως πάντα σε αυτές τις περιπτώσεις, έρχεται ο λεγόμενος «Πολιτισμός του Επιδόματος». Είναι πολύ δύσκολο να κατανοήσουμε τις συνέπειες αυτών των σκέψεων; Χιλιάδες και χιλιάδες καλλιτέχνες αμείβονται άσχημα, και από τα λίγα που κερδίζουν, μεγάλο μέρος αυτού του εισοδήματος εξακολουθεί να είναι «φαγωμένο» από μια κυβέρνηση που απλά προσφέρει μικρές επιδοτήσεις όταν τα πράγματα δεν πάνε όπως σχεδιάστηκε... Έλλειψη κτιρίων, επαγγελματίες που πρέπει να οργανώσουν διάφορες θέσεις εργασίας για να κάνουν αρκετά κέρδη για να ζήσουν, τεράστια έξοδα για ταξίδια, εργαλεία, συντήρηση, ντουλάπες, υλικά απαραίτητα για την εργασία,... Αλλά τι μπορεί να γίνει τελικά; 1. Να καθοδηγήσει τα παιδιά από νεαρή ηλικία και τους γονείς τους και να τα ενθαρρύνει να συμπαθούν τον πολιτισμό· 2. Να επενδύουν αξιοπρεπώς στον πολιτισμό και τους καλλιτέχνες, καταργώντας τις επιδοτήσεις· 3. Δημιουργία υποδομών σε απομακρυσμένες πόλεις.","en":"Having recently gone through difficult moments in our lives, I face an unfortunate situation, among many others, the situation of culture. With all the situations that are known to us we can see that this is undoubtedly one of the “poor” areas in the eyes of our rulers, de facto excluding those who already shone on the international stage all artists of all the arts have experienced many difficulties (and have always passed...!). And what is this situation to do? Precariousness, lack of market, being a small medium, low prices? In fact, a little bit of everything ends up influencing the “big problem”. And as always in these cases, the so-called “Culture of Allowance” comes in. Is it very difficult to understand the consequences of these thoughts? Thousands and thousands of artists are badly paid, and from the little they earn, much of this income is still being “eat” by a government that simply delivers small subsidies when things do not go as planned... Lack of buildings, professionals who have to arrange various jobs to make enough gains to live, huge expenses for travel, tools, maintenance, wardrobes, materials indispensable to work,... But what can be done after all? 1. Instruct children from a young age and their parents and encourage them to like Culture; 2. Decently invest in culture and artists, eliminating subsidies; 3. Create infrastructure in outlying cities.","es":"Habiendo pasado recientemente por momentos difíciles en nuestras vidas, me enfrento a una situación desafortunada, entre muchas otras, la situación de la cultura. Con todas las situaciones que conocemos podemos ver que esta es sin duda una de las áreas «pobres» a los ojos de nuestros gobernantes, excluyendo de facto a aquellos que ya brillan en el escenario internacional todos los artistas de todas las artes han experimentado muchas dificultades (¡y siempre han pasado...!). ¿Y qué es esta situación para hacer? Precariedad, falta de mercado, ser un pequeño medio, precios bajos? De hecho, un poco de todo termina influyendo en el «gran problema». Y como siempre en estos casos, entra en juego la llamada «Cultura de subsidios». ¿Es muy difícil entender las consecuencias de estos pensamientos? Miles y miles de artistas están mal pagados, y por lo poco que ganan, gran parte de estos ingresos siguen siendo «comer» por un gobierno que simplemente entrega pequeños subsidios cuando las cosas no salen como estaba planeado... Falta de edificios, profesionales que tienen que organizar varios trabajos para hacer suficientes ganancias para vivir, enormes gastos de viaje, herramientas, mantenimiento, armarios, materiales indispensables para trabajar,... Pero, ¿qué se puede hacer después de todo? 1. Instruir a los niños desde una edad temprana y a sus padres y animarlos a que se agraden a la cultura; 2. Invertir decentemente en cultura y artistas, eliminando las subvenciones; 3. Crear infraestructura en las ciudades periféricas.","et":"Olles hiljuti läbi elanud raskeid hetki meie elus, seisan ma silmitsi kahetsusväärse olukorraga, muu hulgas kultuuri olukorraga. Kõigi meile teadaolevate olukordadega näeme, et see on kahtlemata üks „vaene“ ala meie valitsejate silmis, jättes de facto välja need, kes juba rahvusvahelisel laval paistsid, kõik kunsti kunstnikud on kogenud palju raskusi (ja on alati möödas...!). Ja milline on olukord, mida teha? Ebakindlus, turu puudumine, väikesed keskmised, madalad hinnad? Tegelikult, natuke kõike lõpuks mõjutab „suur probleem“. Ja nagu alati nendel juhtudel, tuleb niinimetatud „Hüvitise kultuur“. Kas on väga raske mõista nende mõtete tagajärgi? Tuhanded ja tuhanded kunstnikud on halvasti tasustatud, ja vähe nad teenivad, suur osa sellest sissetulekust on ikka veel „sööma“ valitsuse poolt, kes lihtsalt annab väikeseid toetusi, kui asjad ei lähe plaanipäraselt... Hoonete puudumine, spetsialistid, kes peavad korraldama erinevaid töökohti, et elada piisavalt kasu, suured reisikulud, tööriistad, hooldus, garderoobid, tööks hädavajalikud materjalid,... Aga mida saab siiski teha? 1. Juhendada noori lapsi ja nende vanemaid ning julgustada neid kultuurile meeldima; 2. Investeerida inimväärselt kultuuri ja kunstnikesse, kaotades toetused; 3. Luua äärepoolsetes linnades infrastruktuur.","fi":"Viime aikoina olen kokenut vaikeita hetkiä elämässämme, ja joudun kohtaamaan valitettavan tilanteen, muun muassa kulttuurin tilanteen. Kaikkien tiedossamme olevien tilanteiden myötä voimme nähdä, että tämä on epäilemättä yksi ”köyhistä” alueista hallitsijoidemme silmissä, tosiasiallisesti sulkeen pois ne, jotka jo loistavat kansainvälisellä näyttämöllä, kaikki taiteen taiteilijat ovat kokeneet monia vaikeuksia (ja ovat aina läpäisseet...!). Ja mitä tässä tilanteessa on tehtävä? Epävarmuus, markkinoiden puute, pieni keskikokoisuus, alhaiset hinnat? Itse asiassa, hieman kaikkea päätyy vaikuttamaan ”iso ongelma”. Ja kuten aina näissä tapauksissa, niin sanottu ”Kulttuuri avustus” tulee. Onko näiden ajatusten seurauksia vaikea ymmärtää? Tuhansille ja tuhansille taiteilijoille maksetaan huonosti, ja heidän ansaitsemastaan pienestä määrästä suuri osa tuloista on edelleen ”syönyt” hallitus, joka yksinkertaisesti antaa pieniä tukia, kun asiat eivät mene suunnitelmien mukaan... Puute rakennuksia, ammattilaiset, jotka täytyy järjestää erilaisia työpaikkoja tehdä tarpeeksi voittoja elää, valtavat kustannukset matka, työkalut, huolto, vaatekaapit, materiaalit välttämättömiä työtä,... Mutta mitä sittenkään voidaan tehdä? 1. Ohjaamaan nuorempia lapsia ja heidän vanhempiaan ja kannustamaan heitä pitämään kulttuurista; 2. Investoidaan asianmukaisesti kulttuuriin ja taiteilijoihin ja poistetaan tuet; 3. Infrastruktuurin luominen syrjäisiin kaupunkeihin.","fr":"Ayant récemment traversé des moments difficiles dans nos vies, je suis confronté à une situation malheureuse, parmi bien d’autres, la situation de la culture. Avec toutes les situations qui nous sont connues, nous pouvons voir que c’est sans aucun doute l’une des zones «pauvres» aux yeux de nos dirigeants, excluant de facto ceux qui brillaient déjà sur la scène internationale tous les artistes de tous les arts ont connu de nombreuses difficultés (et ont toujours passé...!). Et quelle est cette situation à faire? Précarité, manque de marché, être un petit moyen, des prix bas? En fait, un peu de tout finit par influencer le «grand problème». Et comme toujours dans ces cas, la soi-disant «Culture d’allocation» intervient. Est-il très difficile de comprendre les conséquences de ces pensées? Des milliers et des milliers d’artistes sont mal payés, et du peu qu’ils gagnent, une grande partie de ce revenu est encore «manger» par un gouvernement qui fournit simplement de petites subventions quand les choses ne se passent pas comme prévu... Manque de bâtiments, professionnels qui doivent organiser divers emplois pour faire assez de gains pour vivre, énormes dépenses pour les voyages, les outils, l’entretien, les armoires, les matériaux indispensables au travail,... Mais que peut-on faire après tout? 1. Instruire les enfants dès leur plus jeune âge et leurs parents et les encourager à aimer la culture; 2. Investir de manière décente dans la culture et les artistes, en éliminant les subventions; 3. Créer des infrastructures dans les villes périphériques.","ga":"Tar éis dom a bheith imithe le déanaí trí chuimhneacháin deacra inár saol, tá mé i ngleic le staid trua, i measc go leor eile, staid an chultúir. Leis na cásanna go léir atá ar eolas dúinn is féidir linn a fheiceáil go bhfuil sé seo gan amhras ar cheann de na réimsí “bocht” i súile ár rialóirí, de facto gan iad siúd a Scairt cheana féin ar an ardán idirnáisiúnta gach ealaíontóir de na healaíona a bhfuil taithí acu go leor deacrachtaí (agus a ritheadh i gcónaí...). Agus cad é an scéal seo? Forbhásacht, easpa margaidh, a bheith ina mheán beag, praghsanna ísle? Go deimhin, críochnaíonn beagán de gach rud suas tionchar a imirt ar an “fhadhb mór”. Agus mar is gnách sna cásanna seo, tagann “Cultúr an Liúntais” mar a thugtar air. An bhfuil sé an-deacair a thuiscint iarmhairtí na smaointe seo? Mílte agus na mílte ealaíontóirí a íoctar go holc, agus ó an beag a thuilleann siad, tá cuid mhaith den ioncam seo fós á “ithe” ag rialtas a sheachadann ach fóirdheontais bheaga nuair nach bhfuil rudaí dul mar atá beartaithe... Easpa foirgneamh, gairmithe a bhfuil a shocrú poist éagsúla a dhéanamh gnóthachain go leor chun cónaí, costais ollmhór le haghaidh taistil, uirlisí, cothabháil, wardrobes, ábhair fíor-riachtanach a bheith ag obair,... Ach cad is féidir a dhéanamh tar éis an tsaoil? 1. Treoir a thabhairt do leanaí ó aois óg agus a dtuismitheoirí agus iad a spreagadh chun an Cultúr a chur chun cinn; 2. Infheistíocht mhaith a dhéanamh i gcultúr agus in ealaíontóirí, agus fóirdheontais a dhíchur; 3. Bonneagar a chruthú i gcathracha seachtracha.","hr":"Nakon što sam nedavno prošao kroz teške trenutke u našim životima, suočavam se s nesretnom situacijom, među mnogima, s kulturom. Sa svim situacijama koje su nam poznate možemo vidjeti da je to nesumnjivo jedno od „siromašnih” područja u očima naših vladara, de facto isključujući one koji su već zasjali na međunarodnoj pozornici svi umjetnici svih umjetnosti doživjeli su mnoge poteškoće (i uvijek su prošli...!). A što je to situacija učiniti? Nesigurnost, nedostatak tržišta, mala srednja, niska cijena? Zapravo, malo svega na kraju utječe na „veliki problem”. I kao i uvijek u tim slučajevima, takozvana „Kultura naknade” dolazi u. Je li vrlo teško razumjeti posljedice tih misli? Tisuće i tisuće umjetnika su loše plaćeni, a od malo oni zaraditi, većina ovog prihoda je još uvijek „jede” od strane vlade koja jednostavno daje male subvencije kada stvari ne idu kako je planirano... Nedostatak zgrada, profesionalci koji moraju organizirati razne poslove kako bi dovoljno dobici za život, ogromne troškove za putovanja, alate, održavanje, ormare, materijale neophodne za rad,... No, što se može učiniti nakon svega? 1. Uputiti djecu od rane dobi i njihove roditelje te ih poticati da vole kulturu; 2. Dostojanstveno ulaganje u kulturu i umjetnike, ukidanje subvencija; 3. Stvaranje infrastrukture u udaljenim gradovima.","hu":"Miután a közelmúltban nehéz pillanatokat éltem át életünkben, sajnálatos helyzettel nézek szembe, többek között a kultúra helyzetével. Az általunk ismert helyzetekkel láthatjuk, hogy ez kétségtelenül az egyik „szegény” terület az uralkodók szemében, de facto kizárva azokat, akik már világítottak a nemzetközi színtéren minden művészet művésze sok nehézséget tapasztalt (és mindig elhaladt...!). És mi a teendő ennek a helyzetnek? Bizonytalanság, piachiány, kis közepes, alacsony árak? Valójában, egy kis mindenből végül befolyásolja a „nagy probléma”. És mint mindig ezekben az esetekben, az úgynevezett „támogatás kultúrája” jön be. Nagyon nehéz megérteni ezeknek a gondolatoknak a következményeit? Művészek ezrei és ezrei rosszul fizetnek, és abból a kevésből, amit keresnek, ebből a bevételből még mindig „eszik” egy olyan kormány, amely egyszerűen kis támogatásokat nyújt, amikor a dolgok nem a tervek szerint mennek... Az épületek hiánya, szakemberek, akiknek különböző munkákat kell szervezniük ahhoz, hogy elég nyereséget érjenek el az élethez, hatalmas utazási költségek, eszközök, karbantartás, szekrények, a munkához nélkülözhetetlen anyagok,... De mégis mit lehet tenni? 1. A fiatalkorú gyermekek és szüleik oktatása és bátorítása arra, hogy kedveljék a kultúrát; 2. Tisztességes beruházások a kultúrába és a művészekbe, a támogatások megszüntetése; 3. Infrastruktúra létrehozása a távoli városokban.","it":"Avendo recentemente attraversato momenti difficili nella nostra vita, mi trovo di fronte a una situazione spiacevole, tra molti altri, la situazione della cultura. Con tutte le situazioni che ci sono note possiamo vedere che questa è senza dubbio una delle aree \"poveri\" agli occhi dei nostri governanti, escludendo di fatto chi già brillava sul palcoscenico internazionale tutti gli artisti di tutte le arti hanno sperimentato molte difficoltà (e sono sempre passati...!). E cos'è questa situazione da fare? Precarietà, mancanza di mercato, piccolo prezzo medio e basso? Infatti, un po 'di tutto finisce per influenzare il \"grande problema\". E come sempre in questi casi, entra in gioco la cosiddetta \"Cultura dell'indennità\". È molto difficile capire le conseguenze di questi pensieri? Migliaia e migliaia di artisti sono mal pagati, e dal poco che guadagnano, gran parte di questo reddito è ancora \"mangiare\" da un governo che semplicemente fornisce piccole sovvenzioni quando le cose non vanno come previsto... Mancanza di edifici, professionisti che devono organizzare vari lavori per fare abbastanza guadagni da vivere, spese enormi per viaggi, strumenti, manutenzione, armadi, materiali indispensabili al lavoro,... Ma cosa si può fare dopo tutto? 1. Istruire i bambini fin dalla tenera età e i loro genitori e incoraggiarli ad apprezzare la cultura; 2. Investire dignitosamente nella cultura e negli artisti, eliminando le sovvenzioni; 3. Creare infrastrutture nelle città periferiche.","lt":"Neseniai išgyvenęs sunkias mūsų gyvenimo akimirkas, be kita ko, susidūriau su nelaiminga padėtimi kultūros srityje. Su visomis mums žinomomis situacijomis matome, kad tai neabejotinai yra viena iš „blogų“ sričių mūsų valdovų akyse, de facto išskyrus tuos, kurie jau švietė tarptautinėje scenoje, visi visų menų menininkai patyrė daug sunkumų (ir visada praėjo...!). Ir kokia tai situacija? Nesaugumas, rinkos trūkumas, mažos vidutinės ir mažos kainos? Tiesą sakant, šiek tiek visko baigiasi įtakojant „didelę problemą“. Ir kaip visada šiais atvejais, atsiranda vadinamasis „Pašalpų kultūra“. Ar labai sunku suprasti šių minčių pasekmes? Tūkstančiai ir tūkstančiai menininkų yra blogai apmokami, ir iš to, kiek jie uždirba, daug šių pajamų vis dar yra „valgyti“ vyriausybės, kuri tiesiog teikia mažas subsidijas, kai viskas nevyksta taip, kaip planuota... Pastatų trūkumas, specialistai, kurie turi organizuoti įvairias darbo vietas, kad pakankamai naudos gyventi, didžiulės išlaidos kelionėms, įrankiai, priežiūra, spintos, medžiagos, būtinos darbui,... Bet ką galima padaryti po visko? 1. Mokyti vaikus nuo mažens ir jų tėvus ir skatinti juos patinka kultūra; 2. Tinkamai investuoti į kultūrą ir menininkus, panaikinant subsidijas; 3. Sukurti infrastruktūrą atokiuose miestuose.","lv":"Nesen piedzīvojot grūtus mirkļus mūsu dzīvē, es saskaros ar neveiksmīgu situāciju, starp daudziem citiem, ar kultūras situāciju. Ar visām situācijām, kas mums ir zināmas, mēs varam redzēt, ka šī neapšaubāmi ir viena no “sliktajām” jomām mūsu valdnieku acīs, de facto izslēdzot tos, kuri jau spīdēja starptautiskajā arēnā, visi mākslas mākslinieki ir saskārušies ar daudzām grūtībām (un vienmēr ir izturējuši...!). Un kāda ir šī situācija? Nestabilitāte, tirgus trūkums, mazas vidējas, zemas cenas? Patiesībā mazliet viss galu galā ietekmē “lielo problēmu”. Un kā vienmēr šajos gadījumos nāk tā sauktā “pabalsta kultūra”. Vai ir ļoti grūti saprast šo domu sekas? Tūkstošiem mākslinieku ir slikti apmaksāti, un no mazā, ko viņi nopelna, lielu daļu no šiem ienākumiem joprojām “ēd” valdība, kas vienkārši nodrošina nelielas subsīdijas, kad lietas nenotiek, kā plānots... Ēku trūkums, profesionāļi, kuriem ir jāorganizē dažādi darbi, lai gūtu pietiekamus ieguvumus, lai dzīvotu, milzīgi ceļa izdevumi, rīki, apkope, skapji, materiāli, kas nepieciešami darbam,... Bet ko galu galā var izdarīt? 1. Instruēt bērnus no jauna un viņu vecākus un mudināt viņus līdzināties kultūrai; 2. Pienācīgi ieguldīt kultūrā un māksliniekos, likvidējot subsīdijas; 3. Izveidot infrastruktūru nomaļās pilsētās.","mt":"Wara li reċentement għaddew mumenti diffiċli fil-ħajja tagħna, I jiffaċċjaw sitwazzjoni sfortunata, fost ħafna oħrajn, is-sitwazzjoni tal-kultura. Bl-sitwazzjonijiet kollha li huma magħrufa lilna nistgħu naraw li dan huwa bla dubju wieħed mill-oqsma “foqra” f’għajnejn il-mexxejja tagħna, de facto esklużi dawk li diġà shone fuq il-palk internazzjonali l-artisti kollha ta ‘l-arti esperjenzaw ħafna diffikultajiet (u dejjem għaddew...!). U din is — ​ sitwazzjoni x’għandha tagħmel? Il-prekarjetà, in-nuqqas ta’ suq, li huwa prezz medju żgħir u baxx? Fil-fatt, ftit ta ‘kollox jispiċċa jinfluwenza l-“problema kbira”. U bħal dejjem f’dawn il-każijiet, l-hekk imsejħa “Kultura ta ‘Allowance” jidħol fil. Huwa diffiċli ħafna li wieħed jifhem il — ​ konsegwenzi ta ‘dawn il — ​ ħsibijiet? Eluf u eluf ta’ artisti huma mħallsa ħażin, u mill-ftit li jaqilgħu, ħafna minn dan id-dħul għadu qed “jiekol” minn gvern li sempliċiment jagħti sussidji żgħar meta l-affarijiet ma jmorrux kif ippjanat... Nuqqas ta ‘bini, professjonisti li jkollhom jirranġa impjiegi varji biex jagħmlu gwadanji biżżejjed biex jgħixu, spejjeż kbar għall-ivvjaġġar, għodod, manutenzjoni, wardrobes, materjali indispensabbli għax-xogħol,... Imma x’jista’ jsir wara kollox? 1. Jagħti struzzjonijiet lit-tfal minn età żgħira u lill-ġenituri tagħhom u jħeġġiġhom biex bħall-Kultura; 2. Jinvestu b’mod deċenti fil-kultura u l-artisti, filwaqt li jeliminaw is-sussidji; 3. Il-ħolqien ta’ infrastruttura fil-bliet periferiċi.","nl":"Nu ik de laatste tijd moeilijke momenten in ons leven heb doorgemaakt, stuit ik onder andere op een ongelukkige situatie van cultuur. Met alle situaties die ons bekend zijn kunnen we zien dat dit ongetwijfeld een van de „slechte” gebieden in de ogen van onze heersers is, met uitsluiting van degenen die al op het internationale toneel schitterden, hebben alle kunstenaars van alle kunsten vele moeilijkheden ondervonden (en zijn altijd voorbij...!). En wat is deze situatie te doen? Onzekerheid, gebrek aan markt, zijn een kleine middelgrote, lage prijzen? In feite, een beetje van alles eindigt het beïnvloeden van het „grote probleem”. En zoals altijd in deze gevallen komt de zogenaamde „Culture of Allowance” binnen. Is het erg moeilijk om de gevolgen van deze gedachten te begrijpen? Duizenden en duizenden kunstenaars worden slecht betaald, en van het weinige dat ze verdienen, wordt een groot deel van dit inkomen nog steeds „eten” door een regering die gewoon kleine subsidies levert als het niet gaat zoals gepland... Gebrek aan gebouwen, professionals die verschillende banen moeten regelen om genoeg winst te maken om te leven, enorme kosten voor reizen, gereedschappen, onderhoud, kasten, materialen die onmisbaar zijn om te werken,... Maar wat kan er toch gedaan worden? 1. Kinderen vanaf jonge leeftijd en hun ouders te instrueren en hen aan te moedigen cultuur leuk te vinden; 2. Behoorlijk investeren in cultuur en kunstenaars, waardoor subsidies worden afgeschaft; 3. Maak infrastructuur in afgelegen steden.","pl":"Ostatnio przeżywając trudne chwile w naszym życiu, staję w obliczu niefortunnej sytuacji, m.in. sytuacji kulturowej. Ze wszystkimi znanymi nam sytuacjami widzimy, że jest to niewątpliwie jeden z „biednych” obszarów w oczach naszych władców, de facto wykluczając tych, którzy już świecili na scenie międzynarodowej, wszyscy artyści wszystkich sztuk doświadczali wielu trudności (i zawsze mijali...!). I co to za sytuacja? Niepewność, brak rynku, małe średnie, niskie ceny? W rzeczywistości, trochę wszystkiego kończy się wpływ na „duży problem”. I jak zawsze w tych przypadkach, pojawia się tzw. „Kultura zasiłku”. Czy bardzo trudno zrozumieć konsekwencje tych myśli? Tysiące artystów są źle opłacane, a z tego, co zarabiają, większość tego dochodu jest nadal „jedz” przez rząd, który po prostu dostarcza niewielkie dotacje, gdy rzeczy nie idą zgodnie z planem... Brak budynków, profesjonaliści, którzy muszą zorganizować różne miejsca pracy, aby uzyskać wystarczające zyski na życie, ogromne wydatki na podróże, narzędzia, konserwację, szafy, materiały niezbędne do pracy,... Ale co jednak można zrobić? 1. Pouczać dzieci od najmłodszych lat i ich rodziców i zachęcać je do polubienia kultury; 2. Godne inwestowanie w kulturę i artystów, eliminując dotacje; 3. Tworzenie infrastruktury w odległych miastach.","ro":"După ce am trecut recent prin momente dificile din viața noastră, mă confrunt cu o situație nefericită, printre multe altele, situația culturii. Cu toate situațiile care ne sunt cunoscute putem vedea că aceasta este, fără îndoială, una dintre zonele „sărace” în ochii conducătorilor noștri, excluzând de facto pe cei care au strălucit deja pe scena internațională toți artiștii tuturor artelor au întâmpinat multe dificultăți (și au trecut întotdeauna...!). Și ce este această situație de a face? Precaritate, lipsa de piață, fiind un mic mediu, prețuri mici mici? De fapt, un pic din tot sfârșește prin a influența „problema mare”. Și ca întotdeauna în aceste cazuri, așa-numita „Cultură a indemnizației” intră. Este foarte dificil de înțeles consecințele acestor gânduri? Mii și mii de artiști sunt prost plătiți, iar din puținul pe care îl câștigă, o mare parte din acest venit este încă „mâncat” de către un guvern care pur și simplu oferă subvenții mici atunci când lucrurile nu merg așa cum a fost planificat... Lipsa de clădiri, profesioniști care trebuie să aranjeze diverse locuri de muncă pentru a face suficiente câștiguri pentru a trăi, cheltuieli uriașe pentru călătorie, instrumente, întreținere, dulapuri, materiale indispensabile pentru a lucra,... Dar ce se poate face până la urmă? 1. Instruiește copiii de la o vârstă fragedă și părinții lor și îi încurajează să iubească cultura; 2. Să investească în mod decent în cultură și artiști, eliminând subvențiile; 3. Crearea infrastructurii în orașele periferice.","sk":"Keď som nedávno prešiel ťažkými chvíľami v našich životoch, čelím nešťastnej situácii, okrem mnohých iných, situácii v oblasti kultúry. So všetkými situáciami, ktoré sú nám známe, môžeme vidieť, že je to nepochybne jedna z „chudobných“ oblastí v očiach našich vládcov, de facto s vylúčením tých, ktorí už na medzinárodnej scéne kričali, všetci umelci všetkých umení zažili mnoho ťažkostí (a vždy prešli...!). A aká je táto situácia? Neistota, nedostatok trhu, malé stredné, nízke ceny? V skutočnosti, trochu všetkého nakoniec ovplyvňuje „veľký problém“. A ako vždy v týchto prípadoch, prichádza takzvaná „Kultúra príspevku“. Je veľmi ťažké pochopiť dôsledky týchto myšlienok? Tisíce a tisíce umelcov sú zle platené, a od malého, čo zarábajú, veľká časť tohto príjmu je stále „jesť“ vládou, ktorá jednoducho poskytuje malé dotácie, keď veci nejdú podľa plánu... Nedostatok budov, profesionálov, ktorí musia zabezpečiť rôzne pracovné miesta, aby sa dostatok ziskov žiť, obrovské výdavky na cestovanie, nástroje, údržbu, skrine, materiály nevyhnutné pre prácu,... Ale čo sa dá urobiť po tom všetkom? 1. Poučiť deti od mladého veku a ich rodičov a povzbudiť ich, aby mali radi kultúru; 2. Slušné investovanie do kultúry a umelcov, odstránenie dotácií, 3. Vytvoriť infraštruktúru v odľahlých mestách.","sl":"Po nedavnem preživljanju težkih trenutkov v našem življenju se soočam z nesrečno situacijo, med mnogimi drugimi, stanjem kulture. Z vsemi situacijami, ki so nam znane, lahko vidimo, da je to nedvomno eno od „slabih“ področij v očeh naših vladarjev, de facto izključuje tiste, ki so že sijali na mednarodnem odru, vsi umetniki vseh umetnosti so imeli veliko težav (in so vedno minili...!). Kaj pa naj naredi ta situacija? Prekarnost, pomanjkanje trga, majhno srednje, nizke cene? Pravzaprav, malo vsega konča vpliva na „velik problem“. In kot vedno v teh primerih, pride tako imenovana „Kultura nadomestila“. Ali je zelo težko razumeti posledice teh misli? Tisoče in tisoče umetnikov je slabo plačanih, in od malo, kar zaslužijo, je velik del tega dohodka še vedno „jedo“ s strani vlade, ki preprosto zagotavlja majhne subvencije, ko stvari ne gredo po načrtih... Pomanjkanje stavb, strokovnjaki, ki morajo urediti različna delovna mesta, da bi dovolj pridobili za življenje, ogromne stroške za potovanja, orodja, vzdrževanje, garderobe, materiale, nepogrešljive za delo,... Kaj pa lahko storimo? 1. Poučevati otroke od mladosti in njihove starše ter jih spodbujati, da imajo radi kulturo; 2. Dostojno vlagati v kulturo in umetnike ter odpraviti subvencije; 3. Ustvariti infrastrukturo v odročnih mestih.","sv":"Efter att nyligen ha gått igenom svåra stunder i våra liv står jag inför en olycklig situation, bland många andra, situationen för kulturen. Med alla de situationer som är kända för oss kan vi se att detta otvivelaktigt är ett av de ”fattiga” områdena i våra härskares ögon, de facto exkluderar de som redan lyste på den internationella scenen alla konstnärer av alla konster har upplevt många svårigheter (och har alltid passerat...!). Och vad ska den här situationen göra? Otrygghet, brist på marknad, små medelpriser och låga priser? I själva verket, en liten bit av allt hamnar påverka ”stora problemet”. Och som alltid i dessa fall kommer den så kallade ”Kulture of Allowance” in. Är det mycket svårt att förstå konsekvenserna av dessa tankar? Tusentals och tusentals konstnärer får dåligt betalt, och från det lilla de tjänar, är mycket av denna inkomst fortfarande ”äta” av en regering som helt enkelt levererar små subventioner när saker och ting inte går som planerat... Brist på byggnader, proffs som måste ordna olika jobb för att göra tillräckligt med vinster för att leva, enorma kostnader för resor, verktyg, underhåll, garderober, material som är oumbärliga för att arbeta,... Men vad kan man göra trots allt? 1. Instruera barn från tidig ålder och deras föräldrar och uppmuntra dem att gilla Kultur, 2. På ett anständigt sätt investera i kultur och konstnärer och avskaffa subventioner. 3. Skapa infrastruktur i avlägsna städer."},"pt":"Após passarmos recentemente por momentos difíceis nas nossas vidas, deparo-me com uma situação infeliz, entre muitas outras, a situação da Cultura.\nCom todas as situações que são do nosso conhecimento podemos constatar que esta é sem dúvida uma das áreas \"pobres\" aos olhos dos nossos governantes, excluindo de facto aqueles que já brilhavam nos palcos internacionais todos os artistas de todas as artes passaram por muitas dificuldades (e sempre passaram...!).\nE a que se deve esta situação? Precariedade, falta de mercado, ser um meio pequeno, preços baixos? Na verdade de tudo um pouco acaba por influenciar o \"big problem\". E como sempre nestes casos, entra a denominada \"Cultura do Subsídio\". Será muito difícil compreender as consequências destes pensamentos? Milhares e milhares de artistas são mal pagos e do pouco que ganham ainda vêm grande parte desse rendimento a ser \"comido\" por um Governo que se limita a entregar pequenos subsídios quando as coisas não correm como previsto...\nFalta de edifícios, profissionais que têm de arranjar vários trabalhos para auferirem ganhos suficientes para viverem, despesas enormes com deslocações, instrumentos, manutenções, guarda-roupas, materiais indispensáveis ao trabalho, ...\nMas afinal o que pode ser feito?\n\n1. Instruir as crianças desde pequenas e os seus pais e incentivá-los a gostarem da Cultura;\n2. Investir de forma decente na Cultura e nos artistas, eliminando os subsídios;\n3. Criar infraestruturas em cidades periféricas."},"title":{"machine_translations":{"bg":"Какво бъдеще искаме за културата?","cs":"Jakou budoucnost chceme pro kulturu?","da":"Hvilken fremtid ønsker vi for kulturen?","de":"Welche Zukunft wollen wir für die Kultur?","el":"Τι μέλλον θέλουμε για τον πολιτισμό;","en":"What future do we want for culture?","es":"¿Qué futuro queremos para la cultura?","et":"Millist tulevikku me kultuuri jaoks tahame?","fi":"Mitä tulevaisuutta haluamme kulttuurille?","fr":"Quel avenir voulons-nous pour la culture?","ga":"Cad atá i ndán don chultúr?","hr":"Kakvu budućnost želimo za kulturu?","hu":"Milyen jövőt akarunk a kultúra számára?","it":"Quale futuro vogliamo per la cultura?","lt":"Kokios ateities norime kultūrai?","lv":"Kādu nākotni mēs vēlamies kultūrai?","mt":"X’futur irridu għall-kultura?","nl":"Welke toekomst willen we voor cultuur?","pl":"Jakiej przyszłości chcemy dla kultury?","ro":"Ce viitor ne dorim pentru cultură?","sk":"Akú budúcnosť chceme pre kultúru?","sl":"Kakšno prihodnost želimo za kulturo?","sv":"Vilken framtid vill vi ha för kultur?"},"pt":"Que futuro queremos para a Cultura?"}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×