Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: a62c7124448d3b08ccd6287d50e59d4b16a2cab8fec9fc7d5754c294195a3ce7

Source: {"body":{"en":"In the EU, the shortfall of health workers in the overall sector was estimated at 1.6 million in 2013 and is predicted to grow to 4.1 million by 2030. \n\nThe most important factors that condition work shortages relate to inadequate employment and working conditions as well as to an ageing of the workforce and general population. \n\nUnderstaffing poses risks and real consequences for both staff (in terms of stress, illness, absenteeism), patients (in terms of morbidity and mortality) and the sustainability of public finance and public health systems (in terms of long-term economic costs).\n\nTo address the causes of understaffing of health care staff and mitigate its adverse consequences, the EU should ensure:\n\n1.\tThe targeting of a common average staff-patient quota in the Member States.\n2.\tMore sensitivity in the EU’s financial and economic governance system to allow Member States to finance this without being penalised by the Stability and Growth Pact.\n3.\tA review of EU social legislation and cohesion policy to allow for better and safer employment and working conditions for health care staff in the EU, with a view to attracting and retaining more staff in the sector.\n4.\tA new of focus on EU pre-accession assistance and neighbourhood policy to reduce push factors for health care staff outside the EU to seek employment in richer areas of the EU.","machine_translations":{"bg":"В ЕС недостигът на здравни работници в целия сектор се оценява на 1,6 милиона през 2013 г. и се очаква да нарасне до 4,1 милиона до 2030 г. Най-важните фактори, които обуславят недостига на работна ръка, са свързани с неадекватна заетост и условия на труд, както и със застаряването на работната сила и на населението като цяло. Недостигът на персонал поражда рискове и реални последици както за персонала (по отношение на стреса, заболяванията, отсъствията), пациентите (по отношение на заболеваемостта и смъртността), така и за устойчивостта на публичните финанси и системите за обществено здравеопазване (по отношение на дългосрочните икономически разходи). За да се преодолеят причините за недостига на персонал на здравния персонал и да се смекчат неблагоприятните последици от него, ЕС следва да гарантира: 1. Насочване на общата средна квота персонал-пациент в държавите членки. 2. По-голяма чувствителност в системата на ЕС за финансово и икономическо управление, за да се даде възможност на държавите членки да финансират това, без да бъдат ощетени от Пакта за стабилност и растеж. 3. Преглед на социалното законодателство на ЕС и политиката на сближаване, за да се даде възможност за по-добра и по-безопасна заетост и условия на труд за здравните работници в ЕС, с цел привличане и задържане на повече служители в сектора. 4. Нов акцент върху предприсъединителната помощ и политиката на съседство на ЕС, за да се намалят факторите, подтикващи здравните работници извън ЕС да търсят работа в по-богати области на ЕС.","cs":"V EU byl schodek zdravotnických pracovníků v celém odvětví v roce 2013 odhadován na 1,6 milionu a očekává se, že do roku 2030 vzroste na 4,1 milionu. Nejdůležitější faktory, které podmiňují nedostatek práce, souvisejí s nedostatečnými pracovními a pracovními podmínkami, jakož i se stárnutím pracovní síly a obecné populace. Nedostatek zaměstnanců představuje rizika a skutečné důsledky pro zaměstnance (z hlediska stresu, nemoci, nepřítomnosti), pacientů (z hlediska nemocnosti a úmrtnosti) a udržitelnost veřejných financí a systémů veřejného zdravotnictví (z hlediska dlouhodobých ekonomických nákladů). V zájmu řešení příčin nedostatečného personálního obsazení zdravotnického personálu a zmírnění jeho nepříznivých důsledků by EU měla zajistit: 1. Zaměření společné průměrné kvóty zaměstnanců a pacientů v členských státech. 2. Větší citlivost systému finanční a hospodářské správy EU, aby členské státy mohly tyto prostředky financovat, aniž by byly penalizovány Paktem o stabilitě a růstu. 3. Přezkum právních předpisů EU v sociální oblasti a politiky soudržnosti s cílem umožnit lepší a bezpečnější zaměstnání a pracovní podmínky pro zdravotnické pracovníky v EU s cílem přilákat a udržet více zaměstnanců v tomto odvětví. 4. Nové zaměření na předvstupní pomoc EU a politiku sousedství s cílem snížit tlakové faktory pro zdravotnické pracovníky mimo EU při hledání zaměstnání v bohatších oblastech EU.","da":"I EU blev manglen på sundhedspersonale i den samlede sektor anslået til 1,6 mio. i 2013 og forventes at vokse til 4,1 mio. i 2030. De vigtigste faktorer, som manglen på betingede arbejdsforhold vedrører utilstrækkelige beskæftigelses- og arbejdsvilkår samt en aldrende arbejdsstyrke og den almindelige befolkning. Underbemanding indebærer risici og reelle konsekvenser for både personalet (i form af stress, sygdom, fravær), patienter (med hensyn til sygelighed og dødelighed) og bæredygtigheden af de offentlige finanser og de offentlige sundhedssystemer (med hensyn til langsigtede økonomiske omkostninger). For at afhjælpe årsagerne til underbemanding af sundhedspersonale og afbøde de negative konsekvenser heraf bør EU sikre: 1. Målretning af en fælles gennemsnitlig personale- og patientkvote i medlemsstaterne. 2. Større følsomhed i EU's finansielle og økonomiske styringssystem for at give medlemsstaterne mulighed for at finansiere dette uden at blive straffet af stabilitets- og vækstpagten. 3. En revision af EU's sociallovgivning og samhørighedspolitik for at muliggøre bedre og sikrere beskæftigelses- og arbejdsvilkår for sundhedspersonale i EU med henblik på at tiltrække og fastholde mere personale i sektoren. 4. Et nyt fokus på EU's førtiltrædelsesbistand og naboskabspolitik for at reducere pushfaktorerne for sundhedspersonale uden for EU for at søge beskæftigelse i rigere områder i EU.","de":"In der EU wurde der Mangel an Arbeitskräften im Gesundheitssektor im Jahr 2013 auf 1,6 Mio. geschätzt und dürfte bis 2030 auf 4,1 Mio. ansteigen. Die wichtigsten Faktoren für den Mangel an Arbeitskräften sind unzureichende Beschäftigungs- und Arbeitsbedingungen sowie eine Alterung der Erwerbsbevölkerung und der Bevölkerung. Die Unterbesetzung birgt Risiken und reale Folgen sowohl für das Personal (in Bezug auf Stress, Krankheit, Abwesenheit), für Patienten (Morbidität und Sterblichkeit) als auch für die Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen und der öffentlichen Gesundheitssysteme (in Bezug auf langfristige wirtschaftliche Kosten). Um die Ursachen der Unterbesetzung des Gesundheitspersonals anzugehen und seine nachteiligen Folgen abzumildern, sollte die EU Folgendes sicherstellen: 1. Die Festlegung einer gemeinsamen durchschnittlichen Quote der durchschnittlichen Mitarbeiter in den Mitgliedstaaten. 2. Mehr Sensibilität im Finanz- und wirtschaftspolitischen Steuerungssystem der EU, damit die Mitgliedstaaten dies finanzieren können, ohne durch den Stabilitäts- und Wachstumspakt geahndet zu werden. 3. Eine Überprüfung der EU-Sozialvorschriften und der Kohäsionspolitik, um bessere und sicherere Beschäftigungsbedingungen und Arbeitsbedingungen für das Gesundheitspersonal in der EU zu ermöglichen, um mehr Personal in diesem Sektor zu gewinnen und zu halten. 4. Ein neuer Schwerpunkt auf der Heranführungshilfe und der Nachbarschaftspolitik der EU, um die Push-Faktoren für das Gesundheitspersonal außerhalb der EU zu verringern, um in reicheren Gebieten der EU eine Beschäftigung zu suchen.","el":"Στην ΕΕ, το έλλειμμα των εργαζομένων στον τομέα της υγείας στο σύνολο του τομέα εκτιμήθηκε σε 1,6 εκατομμύρια το 2013 και προβλέπεται να αυξηθεί σε 4,1 εκατομμύρια έως το 2030. Οι σημαντικότεροι παράγοντες που χαρακτηρίζουν τις ελλείψεις στην εργασία αφορούν την ανεπαρκή απασχόληση και τις ανεπαρκείς συνθήκες εργασίας, καθώς και τη γήρανση του εργατικού δυναμικού και του γενικού πληθυσμού. Η έλλειψη προσωπικού ενέχει κινδύνους και πραγματικές συνέπειες τόσο για το προσωπικό (όσον αφορά το άγχος, τις ασθένειες, τις απουσιές), τους ασθενείς (όσον αφορά τη νοσηρότητα και τη θνησιμότητα) όσο και για τη βιωσιμότητα των δημόσιων οικονομικών και των συστημάτων δημόσιας υγείας (από την άποψη του μακροπρόθεσμου οικονομικού κόστους). Για να αντιμετωπιστούν τα αίτια της υποστελέχωσης του προσωπικού υγειονομικής περίθαλψης και να μετριαστούν οι δυσμενείς συνέπειές της, η ΕΕ θα πρέπει να διασφαλίσει: 1. Η στόχευση μιας κοινής μέσης ποσόστωσης προσωπικού-ασθενών στα κράτη μέλη. 2. Μεγαλύτερη ευαισθησία στο σύστημα χρηματοπιστωτικής και οικονομικής διακυβέρνησης της ΕΕ, ώστε τα κράτη μέλη να μπορούν να το χρηματοδοτούν χωρίς να υφίστανται κυρώσεις από το Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης. 3. Αναθεώρηση της κοινωνικής νομοθεσίας της ΕΕ και της πολιτικής συνοχής, ώστε να καταστεί δυνατή η καλύτερη και ασφαλέστερη απασχόληση και συνθήκες εργασίας για το προσωπικό υγειονομικής περίθαλψης στην ΕΕ, με σκοπό την προσέλκυση και τη διατήρηση μεγαλύτερου προσωπικού στον τομέα. 4. Μια νέα εστίαση στην προενταξιακή βοήθεια και την πολιτική γειτονίας της ΕΕ για τη μείωση των παραγόντων ώθησης για το προσωπικό υγειονομικής περίθαλψης εκτός της ΕΕ για την αναζήτηση απασχόλησης σε πλουσιότερες περιοχές της ΕΕ.","es":"En la UE, el déficit de trabajadores sanitarios en el sector general se estimó en 1,6 millones en 2013 y se prevé que aumente a 4,1 millones de aquí a 2030. Los factores más importantes que condicionan la escasez de trabajo se refieren a condiciones de empleo y trabajo inadecuadas, así como al envejecimiento de la mano de obra y de la población en general. La falta de personal plantea riesgos y consecuencias reales para el personal (en términos de estrés, enfermedad, absentismo), los pacientes (en términos de morbilidad y mortalidad) y la sostenibilidad de las finanzas públicas y los sistemas de salud pública (en términos de costes económicos a largo plazo). Para abordar las causas de la escasez de personal sanitario y mitigar sus consecuencias adversas, la UE debe garantizar: 1. El objetivo de una cuota media común entre el personal y el paciente en los Estados miembros. 2. Mayor sensibilidad en el sistema de gobernanza financiera y económica de la UE para permitir que los Estados miembros financien esta situación sin verse penalizadas por el Pacto de Estabilidad y Crecimiento. 3. Una revisión de la legislación social y de la política de cohesión de la UE para permitir un empleo y unas condiciones de trabajo mejores y más seguros para el personal sanitario de la UE, con vistas a atraer y retener a más personal en el sector. 4. Un nuevo enfoque en la ayuda de preadhesión de la UE y en la política de vecindad para reducir los factores de presión para que el personal sanitario fuera de la UE busque empleo en zonas más ricas de la UE.","et":"ELis oli tervishoiutöötajate puudujääk kogu sektoris 2013. aastal hinnanguliselt 1,6 miljonit ja prognooside kohaselt kasvab see 2030. aastaks 4,1 miljonini. Kõige olulisemad tegurid, mis mõjutavad tööjõupuudust, on seotud ebapiisavate tööhõive- ja töötingimustega ning tööjõu ja elanikkonna vananemisega. Töötajate nappus toob kaasa riske ja tegelikke tagajärgi nii töötajatele (stress, haigus, töölt puudumine), patsientidele (haigestumuse ja suremuse osas) kui ka riigi rahanduse ja tervishoiusüsteemide jätkusuutlikkusele (pikaajaliste majanduslike kulude seisukohast). Selleks et tegeleda tervishoiutöötajate vähesuse põhjustega ja leevendada selle negatiivseid tagajärgi, peaks EL tagama: 1. Töötajate ja patsientide ühise keskmise kvoodi suunamine liikmesriikides. 2. ELi finants- ja majandusjuhtimise süsteemi tundlikkus, et võimaldada liikmesriikidel seda rahastada ilma stabiilsuse ja kasvu paktiga karistamata. 3. ELi sotsiaalõigusaktide ja ühtekuuluvuspoliitika läbivaatamine, et võimaldada tervishoiutöötajatele paremaid ja ohutumaid tööhõive- ja töötingimusi ELis, et meelitada ligi ja hoida selles sektoris rohkem töötajaid. 4. Uus keskendumine ELi ühinemiseelsele abile ja naabruspoliitikale, et vähendada väljaspool ELi asuvate tervishoiutöötajate tõuketegureid, et otsida tööd ELi rikkamates piirkondades.","fi":"Eu:ssa terveydenhuoltoalan työntekijöiden vajauksen arvioitiin olevan 1,6 miljoonaa vuonna 2013, ja sen ennustetaan kasvavan 4,1 miljoonaan vuoteen 2030 mennessä. Tärkeimmät tekijät, joiden vuoksi työoloissa on pulaa, liittyvät riittämättömiin työoloihin ja työoloihin sekä työvoiman ja koko väestön ikääntymiseen. Henkilöstövaje aiheuttaa riskejä ja todellisia seurauksia sekä henkilöstölle (stressille, sairauksille, poissaoloille), potilaille (sairauden ja kuolleisuuden osalta) että julkisen talouden ja julkisten terveydenhuoltojärjestelmien kestävyydelle (pitkän aikavälin taloudellisina kustannuksina). Jotta voidaan puuttua terveydenhuoltohenkilöstön henkilöstövajeen syihin ja lieventää sen kielteisiä seurauksia, EU:n olisi varmistettava 1. Yhteisen keskimääräisen henkilöstö- ja potilaskiintiön kohdentaminen jäsenvaltioissa. 2. EU:n finanssi- ja talouden ohjausjärjestelmän herkkyyttä on lisättävä, jotta jäsenvaltiot voivat rahoittaa tämän ilman, että vakaus- ja kasvusopimuksella rangaistaan niitä. 3. EU:n sosiaalilainsäädännön ja koheesiopolitiikan tarkistaminen, jotta terveydenhuoltohenkilöstölle voidaan tarjota paremmat ja turvallisemmat työolot ja työolot eu:ssa. Tavoitteena on houkutella lisää henkilöstöä alalle ja säilyttää se. 4. Uusi painopiste on EU:n liittymistä valmistelevassa tuessa ja naapuruuspolitiikassa, jotta voidaan vähentää EU:n ulkopuolella työskentelevän terveydenhuoltohenkilöstön työnhakua EU:n rikkaammilta alueilta.","fr":"Dans l’UE, le déficit de personnel de santé dans l’ensemble du secteur a été estimé à 1,6 million en 2013 et devrait atteindre 4,1 millions d’ici 2030. Les facteurs les plus importants qui conditionnent les pénuries de travail sont liés à l’inadéquation de l’emploi et des conditions de travail ainsi qu’au vieillissement de la main-d’œuvre et de la population en général. Le manque de personnel pose des risques et des conséquences réelles pour le personnel (en termes de stress, de maladie, d’absentéisme), de patients (en termes de morbidité et de mortalité) et de viabilité des finances publiques et des systèmes de santé publique (en termes de coûts économiques à long terme). Afin de s’attaquer aux causes du sous-effectif du personnel de santé et d’en atténuer les conséquences négatives, l’UE devrait veiller à ce que: 1. Le ciblage d’un quota moyen commun de personnel-patient dans les États membres. 2. Une plus grande sensibilité au sein du système de gouvernance financière et économique de l’UE afin de permettre aux États membres de le financer sans être pénalisés par le pacte de stabilité et de croissance. 3. Une révision de la législation sociale et de la politique de cohésion de l’UE afin d’améliorer et de sécuriser les conditions d’emploi et de travail du personnel de santé dans l’UE, en vue d’attirer et de retenir davantage de personnel dans le secteur. 4. Un nouvel accent est mis sur l’aide de préadhésion et la politique de voisinage de l’UE afin de réduire les facteurs qui poussent le personnel de santé en dehors de l’UE à chercher un emploi dans des régions plus riches de l’UE.","ga":"San Aontas Eorpach, measadh go raibh easnamh 1.6 milliún oibrithe sláinte san earnáil fhoriomlán in 2013 agus táthar ag tuar go dtiocfaidh fás air go 4.1 milliún faoi 2030. Is iad na fachtóirí is tábhachtaí a bhaineann le ganntanais oibre na ndálaí fostaíochta agus dálaí oibre neamhleora, chomh maith le haosú an lucht saothair agus an daonra i gcoitinne. Tá rioscaí agus iarmhairtí iarbhír ag baint le tearcfhoireann don fhoireann (i dtéarmaí struis, breoiteachta, neamhláithreachta), othar (ó thaobh galracht agus mortlaíochta) agus inbhuanaitheacht an airgeadais phoiblí agus na gcóras sláinte poiblí (i dtéarmaí costas eacnamaíoch fadtéarmach). Chun aghaidh a thabhairt ar na cúiseanna nach bhfuil foireann foirne sláinte ar fhoireann cúraim sláinte agus chun na hiarmhairtí díobhálacha a bhaineann leis sin a mhaolú, ba cheart don Aontas a áirithiú: 1. An díriú ar mheánchuóta coiteann d’othair foirne sna Ballstáit. 2. Níos mó íogaireachta i gcóras rialachais airgeadais agus eacnamaíoch an AE chun go mbeidh na Ballstáit in ann é sin a mhaoiniú gan pionós a ghearradh air leis an gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis. 3. Athbhreithniú ar reachtaíocht shóisialta agus ar bheartas comhtháthaithe an AE chun dálaí oibre agus fostaíochta níos fearr agus níos sábháilte a cheadú d‘fhoireann cúraim sláinte san AE, d’fhonn tuilleadh foirne a mhealladh agus a choinneáil san earnáil. 4. Fócas nua ar chúnamh réamhaontachais AE agus ar bheartas comharsanachta chun na tosca brú a laghdú d’fhoireann cúraim sláinte lasmuigh den Aontas chun fostaíocht a lorg i limistéir níos saibhre AE.","hr":"U EU-u se 2013. procjenjuje da je manjak zdravstvenih radnika u ukupnom sektoru iznosio 1,6 milijuna te se predviđa da će do 2030. narasti na 4,1 milijun. Najvažniji čimbenici koji uvjetuju nedostatak posla odnose se na neodgovarajuće uvjete zapošljavanja i rada, kao i na starenje radne snage i opće populacije. Nedostatak osoblja predstavlja rizike i stvarne posljedice i za osoblje (u smislu stresa, bolesti, izostajanja s posla), za pacijente (u smislu pobola i smrtnosti) i za održivost javnih financija i sustava javnog zdravstva (u smislu dugoročnih gospodarskih troškova). Kako bi se riješili uzroci nedovoljnog broja osoblja zdravstvenog osoblja i ublažile njegove negativne posljedice, EU bi trebao osigurati: 1. Usmjeravanje zajedničke prosječne kvote za osoblje i pacijente u državama članicama. 2. Veća osjetljivost sustava financijskog i gospodarskog upravljanja EU-a kako bi se državama članicama omogućilo da to financiraju bez kažnjavanja Paktom o stabilnosti i rastu. 3. Revizija socijalnog zakonodavstva i kohezijske politike EU-a kako bi se zdravstvenim djelatnicima u EU-u omogućili bolji i sigurniji uvjeti zapošljavanja i rada u cilju privlačenja i zadržavanja većeg broja zaposlenika u tom sektoru. 4. Novi naglasak na pretpristupnoj pomoći EU-a i politici susjedstva kako bi se smanjili poticajni čimbenici za zdravstveno osoblje izvan EU-a u traženju zaposlenja u bogatijim područjima EU-a.","hu":"Az EU-ban 2013-ban 1,6 millióra becsülték az egészségügyi dolgozók hiányát a teljes ágazatban, és az előrejelzések szerint 2030-ra 4,1 millióra nő. A munkahiányt kiváltó legfontosabb tényezők a nem megfelelő foglalkoztatási és munkakörülmények, valamint a munkaerő és az általános népesség elöregedése. A munkaerőhiány kockázatot és tényleges következményeket jelent mind a személyzet (a stressz, a betegség, a hiányzás), a betegek (a megbetegedések és a halálozás tekintetében), mind az államháztartás és a közegészségügyi rendszerek fenntarthatósága (a hosszú távú gazdasági költségek tekintetében) szempontjából. Az egészségügyi személyzet létszámhiánya okainak kezelése és annak kedvezőtlen következményeinek enyhítése érdekében az EU-nak biztosítania kell: 1. A közös átlagos személyzeti-betegkvótának célzott meghatározása a tagállamokban. 2. Nagyobb érzékenység az EU pénzügyi és gazdasági kormányzási rendszerében, hogy lehetővé tegye a tagállamok számára, hogy ezt anélkül finanszírozzák, hogy a Stabilitási és Növekedési Paktum büntetné őket. 3. Az uniós szociális jogszabályok és a kohéziós politika felülvizsgálata annak érdekében, hogy jobb és biztonságosabb foglalkoztatási és munkakörülményeket lehessen biztosítani az egészségügyi dolgozók számára az EU-ban, azzal a céllal, hogy több alkalmazottat vonzzanak és tartsanak meg az ágazatban. 4. Az uniós előcsatlakozási támogatásra és a szomszédságpolitikára helyezett új hangsúly annak érdekében, hogy csökkenjenek azok a tényezők, amelyek az EU-n kívüli egészségügyi dolgozókat arra ösztönzik, hogy az EU gazdagabb területein keressenek munkát.","it":"Nell'UE, la carenza di operatori sanitari nel settore complessivo è stata stimata a 1,6 milioni nel 2013 e dovrebbe salire a 4,1 milioni entro il 2030. I fattori più importanti che condizionano la carenza di lavoro riguardano l'inadeguatezza dell'occupazione e delle condizioni di lavoro, nonché l'invecchiamento della forza lavoro e della popolazione in generale. La carenza di personale comporta rischi e conseguenze reali sia per il personale (in termini di stress, malattia, assenteismo), sia per i pazienti (in termini di morbilità e mortalità) e per la sostenibilità delle finanze pubbliche e dei sistemi sanitari pubblici (in termini di costi economici a lungo termine). Per affrontare le cause della carenza di personale sanitario e attenuarne le conseguenze negative, l'UE dovrebbe garantire: 1. L'individuazione di una quota media comune di personale-paziente negli Stati membri. 2. Maggiore sensibilità nel sistema di governance finanziaria ed economica dell'UE per consentire agli Stati membri di finanziarlo senza essere penalizzati dal patto di stabilità e crescita. 3. Una revisione della legislazione sociale dell'UE e della politica di coesione per consentire condizioni di lavoro e di occupazione migliori e più sicure per il personale sanitario nell'UE, al fine di attrarre e trattenere un maggior numero di personale nel settore. 4. Una nuova attenzione all'assistenza preadesione dell'UE e alla politica di vicinato per ridurre i fattori che spingono il personale sanitario al di fuori dell'UE a cercare lavoro nelle aree più ricche dell'UE.","lt":"Apskaičiuota, kad 2013 m. ES sveikatos priežiūros darbuotojų trūkumas visame sektoriuje siekė 1,6 mln., ir prognozuojama, kad iki 2030 m. jis išaugs iki 4,1 mln. Svarbiausi veiksniai, dėl kurių trūksta darbo, yra susiję su netinkamomis užimtumo ir darbo sąlygomis, taip pat su darbo jėgos ir plačiosios visuomenės senėjimu. Nepakankamas darbuotojų skaičius kelia riziką ir realias pasekmes tiek darbuotojams (sunkumo, ligų, pravaikštų požiūriu), tiek pacientams (ligos ir mirtingumo požiūriu), tiek viešųjų finansų ir visuomenės sveikatos sistemų tvarumui (ilgalaikės ekonominės išlaidos). Siekdama pašalinti nepakankamo sveikatos priežiūros darbuotojų skaičiaus priežastis ir sušvelninti jo neigiamus padarinius, ES turėtų užtikrinti: 1. Nustatyti bendrą vidutinę personalo ir paciento kvotą valstybėse narėse. 2. Didesnis ES finansų ir ekonomikos valdymo sistemos jautrumas, kad valstybės narės galėtų finansuoti šį finansavimą Stabilumo ir augimo pakte nenukentėdamos. 3. ES socialinės teisės aktų ir sanglaudos politikos peržiūra siekiant sudaryti geresnes ir saugesnes sveikatos priežiūros darbuotojų užimtumo ir darbo sąlygas ES, siekiant pritraukti ir išlaikyti daugiau darbuotojų šiame sektoriuje. 4. Naujas dėmesys ES pasirengimo narystei pagalbai ir kaimynystės politikai, siekiant sumažinti sveikatos priežiūros darbuotojų už ES ribų skatinamuosius veiksnius ieškoti darbo turtingesnėse ES vietovėse.","lv":"Tiek lēsts, ka ES veselības aprūpes darbinieku iztrūkums visā nozarē 2013. gadā bija 1,6 miljoni, un tiek prognozēts, ka līdz 2030. gadam tas pieaugs līdz 4,1 miljonam. Svarīgākie faktori, kas nosaka darbaspēka trūkumu, ir saistīti ar nepietiekamiem nodarbinātības un darba apstākļiem, kā arī ar darbaspēka un sabiedrības novecošanos. Nepietiekams darbinieku skaits rada riskus un reālas sekas gan darbiniekiem (stresa, slimības, prombūtnes ziņā), gan pacientiem (slimības un mirstības ziņā), gan publisko finanšu un sabiedrības veselības sistēmu ilgtspējai (ilgtermiņa ekonomisko izmaksu ziņā). Lai novērstu veselības aprūpes personāla trūkuma cēloņus un mazinātu tā negatīvās sekas, ES būtu jānodrošina: 1. Kopējās vidējās personāla-pacienta kvotas noteikšana dalībvalstīs. 2. ES finanšu un ekonomikas pārvaldības sistēmas jutīgums, lai dalībvalstis varētu to finansēt, nesodot Stabilitātes un izaugsmes paktu. 3. Pārskatīt ES sociālās jomas tiesību aktus un kohēzijas politiku, lai nodrošinātu labākus un drošākus nodarbinātības un darba apstākļus veselības aprūpes darbiniekiem ES, lai piesaistītu un noturētu vairāk darbinieku šajā nozarē. 4. Jauns uzsvars uz ES pirmspievienošanās palīdzību un kaimiņattiecību politiku, lai samazinātu stimulējošos faktorus veselības aprūpes darbiniekiem ārpus ES, lai meklētu darbu bagātākās ES teritorijās.","mt":"Fl-UE, in-nuqqas ta’ ħaddiema tas-saħħa fis-settur globali kien stmat għal 1.6 miljun fl-2013 u huwa mbassar li jikber għal 4.1 miljun sal-2030. Il-fatturi l-aktar importanti li jikkundizzjonaw in-nuqqas ta’ xogħol huma relatati ma’ impjiegi u kundizzjonijiet tax-xogħol inadegwati kif ukoll ma’ tixjiħ tal-forza tax-xogħol u tal-popolazzjoni ġenerali. In-nuqqas ta’ persunal joħloq riskji u konsegwenzi reali kemm għall-persunal (f’termini ta’ stress, mard, assenteiżmu), għall-pazjenti (f’termini ta’ morbożità u mortalità) kif ukoll għas-sostenibbiltà tal-finanzi pubbliċi u tas-sistemi tas-saħħa pubblika (f’termini ta’ spejjeż ekonomiċi fit-tul). Biex tindirizza l-kawżi tan-nuqqas ta’ persunal tal-persunal tal-kura tas-saħħa u ttaffi l-konsegwenzi negattivi tagħha, l-UE għandha tiżgura: 1. L-immirar ta’ kwota medja komuni għall-pazjenti tal-persunal fl-Istati Membri. 2. Aktar sensittività fis-sistema ta’ governanza finanzjarja u ekonomika tal-UE biex l-Istati Membri jkunu jistgħu jiffinanzjaw dan mingħajr ma jiġu penalizzati mill-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. 3. Reviżjoni tal-leġiżlazzjoni soċjali u l-politika ta’ koeżjoni tal-UE biex tippermetti impjiegi u kundizzjonijiet tax-xogħol aħjar u aktar sikuri għall-persunal tal-kura tas-saħħa fl-UE, bil-ħsieb li jiġi attirat u jinżamm aktar persunal fis-settur. 4. Fokus ġdid fuq l-assistenza ta’ qabel l-adeżjoni tal-UE u l-politika tal-viċinat biex jitnaqqsu l-fatturi ta’ spinta għall-persunal tal-kura tas-saħħa barra mill-UE biex ifittxu impjieg f’żoni aktar sinjuri tal-UE.","nl":"In de EU werd het tekort aan gezondheidswerkers in de totale sector geraamd op 1,6 miljoen in 2013 en zal het naar verwachting toenemen tot 4,1 miljoen in 2030. De belangrijkste factoren voor het tekort aan arbeidskrachten hebben te maken met ontoereikende werkgelegenheid en arbeidsomstandigheden, alsook met de vergrijzing van de beroepsbevolking en de bevolking in het algemeen. Onderbezetting brengt risico’s en reële gevolgen met zich mee voor zowel het personeel (in termen van stress, ziekte, ziekteverzuim), patiënten (in termen van morbiditeit en sterfte) en de houdbaarheid van de overheidsfinanciën en de openbare gezondheidszorgstelsels (in termen van economische kosten op lange termijn). Om de oorzaken van onderbezetting van het personeel in de gezondheidszorg aan te pakken en de negatieve gevolgen ervan te beperken, moet de EU ervoor zorgen dat: 1. Het richten van een gemeenschappelijk gemiddeld personeels-patiëntquotum in de lidstaten. 2. Meer gevoeligheid in het financiële en economische governancesysteem van de EU om de lidstaten in staat te stellen dit te financieren zonder te worden benadeeld door het stabiliteits- en groeipact. 3. Een herziening van de sociale wetgeving en het cohesiebeleid van de EU om betere en veiligere arbeids- en arbeidsomstandigheden voor gezondheidswerkers in de EU mogelijk te maken, teneinde meer personeel in de sector aan te trekken en te behouden. 4. Een nieuwe focus op het pretoetredingssteun- en nabuurschapsbeleid van de EU om ervoor te zorgen dat gezondheidswerkers buiten de EU minder druk uitoefenen om werk te zoeken in rijkere gebieden van de EU.","pl":"W UE niedobór pracowników służby zdrowia w całym sektorze oszacowano na 1,6 mln w 2013 r. i przewiduje się, że do 2030 r. wzrośnie do 4,1 mln. Najważniejsze czynniki warunkujące niedobory pracy dotyczą nieodpowiedniego zatrudnienia i nieodpowiednich warunków pracy, a także starzenia się siły roboczej i ogółu społeczeństwa. Niedobór personelu wiąże się z ryzykiem i rzeczywistymi konsekwencjami zarówno dla personelu (pod względem stresu, choroby, absencji), pacjentów (pod względem zachorowalności i śmiertelności), jak i dla stabilności finansów publicznych i publicznych systemów opieki zdrowotnej (pod względem długoterminowych kosztów gospodarczych). Aby zaradzić przyczynom niedoboru personelu służby zdrowia i złagodzić jego negatywne skutki, UE powinna zapewnić: 1. Ukierunkowanie wspólnej średniej kwoty personelu i pacjenta w państwach członkowskich. 2. Większa wrażliwość unijnego systemu zarządzania finansowego i gospodarczego, aby umożliwić państwom członkowskim finansowanie tego systemu bez uszczerbku dla paktu stabilności i wzrostu. 3. Przegląd prawodawstwa socjalnego UE i polityki spójności, aby umożliwić pracownikom służby zdrowia w UE lepsze i bezpieczniejsze zatrudnienie i warunki pracy w celu przyciągnięcia i zatrzymania większej liczby pracowników w tym sektorze. 4. Nowy nacisk na pomoc przedakcesyjną UE i politykę sąsiedztwa w celu ograniczenia czynników zachęcających pracowników służby zdrowia spoza UE do poszukiwania zatrudnienia w bogatszych obszarach UE.","pt":"Na UE, a escassez de profissionais de saúde no setor da saúde foi estimada em 1,6 milhões em 2013 e prevê-se que aumente para 4,1 milhões até 2030. Os fatores mais importantes que condicionam a escassez de trabalho prendem-se com a inadequação das condições de emprego e de trabalho, bem como com o envelhecimento da mão de obra e da população em geral. A falta de pessoal acarreta riscos e consequências reais tanto para o pessoal (em termos de stress, doença, absentismo), como para os doentes (em termos de morbilidade e mortalidade) e para a sustentabilidade das finanças públicas e dos sistemas de saúde pública (em termos de custos económicos a longo prazo). A fim de combater as causas da falta de pessoal do pessoal de saúde e atenuar as suas consequências adversas, a UE deve assegurar: 1. A orientação de uma quota média comum de pessoal-paciente nos Estados-Membros. 2. Maior sensibilidade no sistema de governação financeira e económica da UE para permitir que os Estados-Membros o financiem sem serem penalizados pelo Pacto de Estabilidade e Crescimento. 3. Uma revisão da legislação social e da política de coesão da UE, a fim de permitir um emprego e condições de trabalho melhores e mais seguros para o pessoal de saúde na UE, com vista a atrair e manter mais pessoal no setor. 4. Uma nova ênfase na assistência de pré-adesão e na política de vizinhança da UE, a fim de reduzir os fatores de pressão para o pessoal de saúde fora da UE procurar emprego em zonas mais ricas da UE.","ro":"În UE, deficitul de lucrători din domeniul sănătății în întregul sector a fost estimat la 1,6 milioane în 2013 și se preconizează că va crește la 4,1 milioane până în 2030. Cei mai importanți factori care condiționează penuria de locuri de muncă se referă la condițiile inadecvate de ocupare a forței de muncă și de muncă, precum și la îmbătrânirea forței de muncă și a populației în general. Insuficiența personalului prezintă riscuri și consecințe reale atât pentru personal (în ceea ce privește stresul, boala, absenteismul), pacienții (în ceea ce privește morbiditatea și mortalitatea), cât și pentru sustenabilitatea finanțelor publice și a sistemelor de sănătate publică (în ceea ce privește costurile economice pe termen lung). Pentru a aborda cauzele deficitului de personal al personalului medical și pentru a atenua consecințele negative ale acestuia, UE ar trebui să asigure: 1. Direcționarea unei cote medii comune de personal-pacient în statele membre. 2. O mai mare sensibilitate a sistemului de guvernanță financiară și economică al UE pentru a permite statelor membre să finanțeze acest lucru fără a fi penalizate de Pactul de stabilitate și de creștere. 3. O revizuire a legislației sociale a UE și a politicii de coeziune pentru a permite condiții de muncă și de muncă mai bune și mai sigure pentru personalul medical din UE, în vederea atragerii și menținerii unui număr mai mare de angajați în acest sector. 4. Un nou accent pe asistența de preaderare și politica de vecinătate a UE, pentru a reduce factorii de stimulare a personalului medical din afara UE pentru a căuta un loc de muncă în zone mai bogate ale UE.","sk":"V EÚ sa nedostatok zdravotníckych pracovníkov v celkovom odvetví odhadol na 1,6 milióna v roku 2013 a predpokladá sa, že do roku 2030 vzrastie na 4,1 milióna. Najdôležitejšie faktory, ktoré podmieňujú nedostatok práce, súvisia s nedostatočnými pracovnými a pracovnými podmienkami, ako aj so starnutím pracovnej sily a obyvateľstva. Nedostatočné pracovné miesta predstavujú riziká a skutočné dôsledky pre zamestnancov (z hľadiska stresu, choroby, absencie), pacientov (z hľadiska chorobnosti a úmrtnosti) a udržateľnosti verejných financií a systémov verejného zdravotníctva (z hľadiska dlhodobých hospodárskych nákladov). S cieľom riešiť príčiny nedostatočného počtu zamestnancov zdravotníckeho personálu a zmierniť jeho nepriaznivé dôsledky by EÚ mala zabezpečiť: 1. Zameranie sa na spoločnú priemernú kvótu zamestnancov a pacientov v členských štátoch. 2. Väčšia citlivosť systému finančného a hospodárskeho riadenia EÚ s cieľom umožniť členským štátom financovať to bez toho, aby boli penalizované Paktom stability a rastu. 3. Preskúmanie právnych predpisov EÚ v sociálnej oblasti a politiky súdržnosti s cieľom umožniť lepšie a bezpečnejšie zamestnanie a pracovné podmienky pre zdravotníckych pracovníkov v EÚ s cieľom prilákať a udržať si viac zamestnancov v tomto odvetví. 4. Nové zameranie sa na predvstupovú pomoc EÚ a susedskú politiku s cieľom znížiť tlakové faktory na to, aby zdravotnícki pracovníci mimo EÚ hľadali zamestnanie v bohatších oblastiach EÚ.","sl":"V EU je bil primanjkljaj zdravstvenih delavcev v celotnem sektorju ocenjen na 1,6 milijona v letu 2013 in naj bi se po napovedih do leta 2030 povečal na 4,1 milijona. Najpomembnejši dejavniki, ki vplivajo na pomanjkanje delovne sile, so povezani z neustreznimi zaposlitvenimi in delovnimi pogoji ter staranjem delovne sile in splošnega prebivalstva. Nezadostno število zaposlenih pomeni tveganja in dejanske posledice za osebje (v smislu stresa, bolezni, odsotnosti z dela), bolnike (v smislu obolevnosti in umrljivosti) ter vzdržnost javnih financ in sistemov javnega zdravstva (v smislu dolgoročnih gospodarskih stroškov). Da bi odpravili vzroke za nezadostno število zaposlenih v zdravstvu in ublažili njegove škodljive posledice, bi morala EU zagotoviti: 1. Ciljno usmerjanje skupne povprečne kvote za osebje in paciente v državah članicah. 2. Večja občutljivost sistema finančnega in gospodarskega upravljanja EU, da se državam članicam omogoči financiranje tega, ne da bi jih Pakt za stabilnost in rast kaznoval. 3. Pregled socialne zakonodaje EU in kohezijske politike, da bi omogočili boljše in varnejše zaposlitvene in delovne pogoje za zdravstveno osebje v EU, da bi pritegnili in zadržali več osebja v tem sektorju. 4. Nov poudarek na predpristopni pomoči EU in sosedski politiki, da bi zmanjšali dejavnike, ki spodbujajo zdravstveno osebje zunaj EU k iskanju zaposlitve na bogatejših območjih EU.","sv":"I EU uppskattades bristen på hälso- och sjukvårdspersonal i den totala sektorn till 1,6 miljoner 2013 och förväntas öka till 4,1 miljoner fram till 2030. De viktigaste faktorerna när det gäller bristen på arbete är otillräckliga anställnings- och arbetsvillkor samt en åldrande arbetskraft och en allmän befolkning. Underbemanning medför risker och verkliga konsekvenser för både personalen (i fråga om stress, sjukdom, frånvaro), patienter (i fråga om sjuklighet och dödlighet) och hållbarheten i de offentliga finanserna och de offentliga hälso- och sjukvårdssystemen (i form av långsiktiga ekonomiska kostnader). För att ta itu med orsakerna till underbemanning av hälso- och sjukvårdspersonal och mildra dess negativa konsekvenser bör EU se till att 1. En gemensam genomsnittlig kvot mellan personal och patient i medlemsstaterna. 2. Större känslighet i EU:s finansiella och ekonomiska styrningssystem för att göra det möjligt för medlemsstaterna att finansiera detta utan att drabbas av stabilitets- och tillväxtpakten. 3. En översyn av EU:s sociallagstiftning och sammanhållningspolitik för att möjliggöra bättre och säkrare anställnings- och arbetsvillkor för hälso- och sjukvårdspersonal i EU, i syfte att locka till sig och behålla mer personal inom sektorn. 4. En ny inriktning på EU:s föranslutningsstöd och grannskapspolitik för att minska pushfaktorerna för hälso- och sjukvårdspersonal utanför EU för att söka arbete i rikare områden i EU."}},"title":{"en":"Tackling understaffing of health care professionals in Europe","machine_translations":{"bg":"Справяне с недостига на персонал на здравните специалисти в Европа","cs":"Řešení nedostatečného počtu zaměstnanců zdravotnických pracovníků v Evropě","da":"Håndtering af underbemanding af sundhedspersonale i Europa","de":"Bekämpfung der Unterbesetzung von Fachkräften im Gesundheitswesen in Europa","el":"Αντιμετώπιση της έλλειψης προσωπικού των επαγγελματιών του τομέα της υγείας στην Ευρώπη","es":"Hacer frente a la escasez de personal de los profesionales de la salud en Europa","et":"Tervishoiutöötajate nappuse vähendamine Euroopas","fi":"Terveydenhuollon ammattilaisten alihenkilöstön vähentäminen Euroopassa","fr":"Lutter contre le sous-effectif des professionnels de la santé en Europe","ga":"Dul i ngleic le tearcfhoireann na ngairmithe cúraim sláinte san Eoraip","hr":"Rješavanje problema nedovoljnog broja osoblja zdravstvenih djelatnika u Europi","hu":"Az európai egészségügyi szakemberek munkaerőhiányának kezelése","it":"Affrontare la carenza di personale degli operatori sanitari in Europa","lt":"Kova su nepakankamu sveikatos priežiūros specialistų personalu Europoje","lv":"Veselības aprūpes speciālistu nepietiekama personāla novēršana Eiropā","mt":"L-indirizzar tan-nuqqas ta’ persunal tal-professjonisti tal-kura tas-saħħa fl-Ewropa","nl":"Aanpak van onderbezetting van gezondheidswerkers in Europa","pl":"Rozwiązanie problemu niedoborów kadrowych pracowników służby zdrowia w Europie","pt":"Combater a falta de pessoal dos profissionais de saúde na Europa","ro":"Combaterea numărului insuficient de personal al profesioniștilor din domeniul sănătății din Europa","sk":"Riešenie nedostatočného počtu zamestnancov zdravotníckych pracovníkov v Európe","sl":"Odpravljanje nezadostnega števila zaposlenih v zdravstvu v Evropi","sv":"Åtgärder mot underbemanning av hälso- och sjukvårdspersonal i Europa"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×