Marka tas-swaba’

Il-parti tat-test ta’ hawn taħt hija rappreżentazzjoni mqassra u hashed ta’ dan il-kontenut. Huwa utli li jiġi żgurat li l-kontenut ma jiġix imbagħbas, peress li modifika waħda tirriżulta f’valur totalment differenti.

Valur: 5433d75382de4bf466d00dfa896d6495ddcc291a99070cf91996adca19726a72

Sors: {"body":{"de":"Seit Jahren hat die EU ein Problem mit sogannenten Steuerflucht & \"Steuervermeidungsstrategien\" von Unternehmen, die in Europa grosse Gewinne erzielen. Hier haben sich auch einige Mitgliedsländer bisher nicht mit Rum bekleckert, da diese besondere Sonderstellungen gewähren (z.B. Irland und die Niederlande). Damit hier eine nachhaltige gute Lösung gefunden werden kann, muss dies über das derzeit besprochene \"Public country-by-country reporting\" hinausgehen (reiner Ausweis von Gewinn und Steuern je Land). Ein Lösungsansatz wäre, dass genauso wie bei der Mehrwertsteuer, am Ende auch der Gewinn dort versteuert werden muss, wo die Umsätze generiert wurden. Somit ist es egal wo das HQ des Unternehmens platziert wird und man muss eben prozentual dort seine Gewinne besteuern, wo sie erzielt wurden. Das Totschlagargument der Kritiker war bisher immer, dass Unternehmen, dann ihre Dienstleistungen / Produkte, dort dann nicht mehr anbieten würden. Dies ist aber ein klarer Trugschluss. Laut VWL 1.0 wird so lange ein Produkt/Dienstleistung betrieben, solang es wirtschaftlich ist. Da die Besteuerung nur auf den Gewinn angewendet wird, ist der Grenznutzen trotzdem weiterhin positiv. Der einzige Unterschied ist, dass die Steuern fairer bezahlt werden und in die Wirtschaftskreisläufe fliessen, wo die Käufe auch getätigt wurden. Diese Strategie würde dazu führen, dass sich die Staaten nicht mehr gegenseitig unterbieten müssen und die Unternehmen ihrer Verantwortung gerecht werden.","machine_translations":{"bg":"От години ЕС има проблем с отклонението от данъчно облагане и „стратегиите за избягване на данъци“ на дружествата, които реализират големи печалби в Европа. Някои държави членки досега не са били засрамени от рома, тъй като предоставят специални позиции (например Ирландия и Нидерландия). За да бъде намерено устойчиво добро решение, това трябва да надхвърля „публичното отчитане по държави“, което понастоящем се обсъжда (изцяло показване на печалбата и данъците по държави). Решение би било, че по същия начин, както ДДС, печалбата трябва да се облага там, където са реализирани сделките. Така че няма значение къде се намира щабът на компанията и трябва да облагате печалбите си в проценти, където са били направени. Аргументът на критиците за убийство винаги е бил, че компаниите, след това техните услуги/продукти, вече няма да предлагат там. Но това е явна заблуда. Според VWL 1.0, даден продукт/услуга се експлоатира, стига да е икономичен. Тъй като данъчното облагане се прилага само за печалбата, незначителното предимство остава положително. Единствената разлика е, че данъците се плащат по-справедливо и се вливат в икономическите цикли, където са направени покупките. Тази стратегия би означавала, че вече няма да се налага държавите да се поддават един на друг, а дружествата ще поемат своите отговорности.","cs":"Již řadu let má EU problém s daňovými úniky a „strategií vyhýbání se daňovým povinnostem“ společností, které v Evropě dosahují velkých zisků. Některé členské státy se dosud nestyděly s rumem, neboť poskytují zvláštní zvláštní místa (např. Irsko a Nizozemsko). Aby bylo nalezeno udržitelné dobré řešení, musí jít nad rámec „veřejného podávání zpráv podle jednotlivých zemí“, které se v současné době projednává (čistě vykazuje zisk a daně podle jednotlivých zemí). Řešením by bylo, že stejně jako DPH musí být zisk zdaněn tam, kde byla uskutečněna plnění. Takže nezáleží na tom, kde je sídlo společnosti a vy musíte zdanit své zisky v procentech, kde byly vytvořeny. Argument kritiků byl vždy takový, že společnosti, pak jejich služby/produkty, by tam již nenabízely. Ale tohle je jasný omyl. Podle VWL 1.0 je produkt/služba provozována tak dlouho, jak je hospodárná. Vzhledem k tomu, že zdanění se uplatňuje pouze na zisk, mezní přínos zůstává kladný. Jediný rozdíl je v tom, že daně jsou placeny spravedlivěji a proudí do hospodářských cyklů, kde se uskutečnily nákupy. Tato strategie by znamenala, že státy se již nebudou muset vzájemně podbízet a společnosti převezmou své povinnosti.","da":"I årevis har EU haft et problem med skatteunddragelse og \"skatteundgåelsesstrategier\" for virksomheder med store overskud i Europa. Nogle medlemsstater har hidtil ikke været flov over rom, da de indrømmer særlige stillinger (f.eks. Irland og Nederlandene). For at der kan findes en bæredygtig god løsning, skal dette gå videre end den \"offentlige landeopdelt rapportering\", der i øjeblikket drøftes (rent med overskud og skatter pr. land). En løsning ville være, at overskud på samme måde som moms skal beskattes, når transaktionerne er opstået. Så det er ligegyldigt, hvor virksomhedens hovedkvarter er placeret, og du er nødt til at beskatte dit overskud i procent, hvor de blev lavet. Kritikernes drabsargument har altid været, at virksomheder, så deres tjenester/produkter, ikke længere ville tilbyde der. Men det er en klar vildfarelse. Ifølge VWL 1.0 drives et produkt/en tjeneste, så længe det er økonomisk. Da beskatningen kun finder anvendelse på overskud, er den marginale fordel fortsat positiv. Den eneste forskel er, at skatterne betales mere retfærdigt og løber ind i de økonomiske konjunkturer, hvor købet blev foretaget. Denne strategi vil betyde, at staterne ikke længere skal underbyde hinanden, og virksomhederne vil påtage sig deres ansvar.","el":"Εδώ και χρόνια, η ΕΕ αντιμετώπιζε πρόβλημα με τη φοροδιαφυγή και τις «στρατηγικές φοροαποφυγής» των εταιρειών που πραγματοποιούν μεγάλα κέρδη στην Ευρώπη. Ορισμένα κράτη μέλη δεν έχουν μέχρι στιγμής ενοχληθεί από το ρούμι, καθώς χορηγούν ειδικές θέσεις (π.χ. Ιρλανδία και Κάτω Χώρες). Προκειμένου να εξευρεθεί μια βιώσιμη καλή λύση, η λύση αυτή πρέπει να υπερβαίνει την «δημόσια υποβολή εκθέσεων ανά χώρα» που συζητείται επί του παρόντος (ακριβώς δείχνοντας τα κέρδη και τους φόρους ανά χώρα). Μια λύση θα ήταν ότι, όπως και ο ΦΠΑ, τα κέρδη πρέπει να φορολογούνται εκεί όπου πραγματοποιούνται οι πράξεις. Έτσι δεν έχει σημασία πού τοποθετείται το αρχηγείο της εταιρείας και θα πρέπει να φορολογήσετε τα κέρδη σας σε ποσοστά όπου έγιναν. Το επιχείρημα των επικριτών για ανθρωποκτονίες ήταν πάντα ότι οι εταιρείες, τότε οι υπηρεσίες/προϊόντα τους, δεν θα προσφέρουν πλέον εκεί. Αλλά αυτό είναι μια ξεκάθαρη πλάνη. Σύμφωνα με τη VWL 1.0, ένα προϊόν/υπηρεσία λειτουργεί εφόσον είναι οικονομικό. Δεδομένου ότι η φορολογία εφαρμόζεται μόνο στα κέρδη, το οριακό όφελος παραμένει θετικό. Η μόνη διαφορά είναι ότι οι φόροι καταβάλλονται πιο δίκαια και εισρέουν στους οικονομικούς κύκλους, όπου πραγματοποιήθηκαν οι αγορές. Η στρατηγική αυτή θα σήμαινε ότι τα κράτη δεν θα είναι πλέον υποχρεωμένα να υποτιμούν το ένα το άλλο και οι εταιρείες θα αναλαμβάνουν τις ευθύνες τους.","en":"For years, the EU has had a problem with tax evasion and “tax avoidance strategies” of companies making big profits in Europe. Some Member States have so far not been embarrassed with rum, as they grant special special positions (e.g. Ireland and the Netherlands). In order for a sustainable good solution to be found, this must go beyond the “public country-by-country reporting” currently discussed (purely showing profit and taxes per country). A solution would be that, in the same way as VAT, profit must be taxed where the transactions were generated. So it doesn't matter where the company’s HQ is placed and you have to tax your profits in percentages where they were made. The critics’ homicide argument has always been that companies, then their services/products, would no longer offer there. But this is a clear fallacy. According to VWL 1.0, a product/service is operated as long as it is economical. As taxation is applied only to profit, the marginal benefit remains positive. The only difference is that the taxes are paid more fairly and flow into the economic cycles, where the purchases were made. This strategy would mean that states will no longer have to undercut each other and companies will assume their responsibilities.","es":"Durante años, la UE ha tenido problemas con la evasión fiscal y las «estrategias de elusión fiscal» de las empresas que obtienen grandes beneficios en Europa. Hasta la fecha, algunos Estados miembros no se han avergonzado con el ron, ya que conceden puestos especiales especiales (por ejemplo, Irlanda y los Países Bajos). A fin de encontrar una buena solución sostenible, esto debe ir más allá de los «informes públicos país por país» que se están debatiendo actualmente (que muestran claramente beneficios e impuestos por país). Una solución sería que, al igual que el IVA, los beneficios se gravaran cuando se generaran las operaciones. Así que no importa dónde se coloca el cuartel general de la empresa y usted tiene que gravar sus ganancias en porcentajes donde se hicieron. El argumento del homicidio de los críticos siempre ha sido que las empresas, entonces sus servicios/productos, ya no ofrecerían allí. Pero esta es una clara falacia. Según VWL 1.0, un producto/servicio se opera mientras sea económico. Dado que la fiscalidad se aplica únicamente a los beneficios, el beneficio marginal sigue siendo positivo. La única diferencia es que los impuestos se pagan de manera más justa y fluyen a los ciclos económicos, donde se hicieron las compras. Esta estrategia significaría que los Estados ya no tendrán que subcotizarse unos a otros y las empresas asumirán sus responsabilidades.","et":"ELis on aastaid olnud probleeme maksudest kõrvalehoidumise ja maksustamise vältimise strateegiatega Euroopas suurt kasumit teenivate ettevõtete puhul. Mõnedel liikmesriikidel ei ole siiani rummiga piinlikkust olnud, sest nad annavad erilised eripositsioonid (nt Iirimaa ja Madalmaad). Selleks et leida jätkusuutlik ja hea lahendus, peab see minema kaugemale „avalikust riigipõhisest aruandlusest“, mida praegu arutatakse (täielikult näidatakse kasumit ja makse riikide kaupa). Lahendus oleks see, et sarnaselt käibemaksuga maksustatakse kasum seal, kus tehingud tehti. Nii et see ei ole oluline, kus ettevõtte peakorter on paigutatud ja sa pead maksustada oma kasumit protsentides, kus need tehti. Kriitikute mõrvaargument on alati olnud see, et ettevõtted ei pakuks seal enam oma teenuseid/tooteid. Aga see on selge eksitus. VWL 1.0 kohaselt kasutatakse toodet/teenust seni, kuni see on ökonoomne. Kuna maksustamist kohaldatakse ainult kasumi suhtes, jääb marginaalne kasu positiivseks. Ainus erinevus on see, et makse makstakse õiglasemalt ja need suunatakse majandustsüklitesse, kus oste sooritati. See strateegia tähendaks, et riigid ei pea enam üksteist alla lööma ja ettevõtted täidavad oma kohustusi.","fi":"Eu:lla on jo vuosien ajan ollut ongelmia veropetosten ja Euroopassa suuria voittoja tuottavien yritysten veronkiertostrategioiden kanssa. Eräät jäsenvaltiot eivät ole tähän mennessä nolanneet rommia, sillä ne myöntävät erityisiä erityistehtäviä (esim. Irlanti ja Alankomaat). Kestävän hyvän ratkaisun löytämiseksi sen on ulotuttava nyt keskusteltavaa julkista maakohtaista raportointia pidemmälle (täysin tulos ja verot maittain). Ratkaisu olisi se, että samalla tavoin kuin arvonlisäveroa, voittoa on verotettava siellä, missä liiketoimet ovat syntyneet. Joten sillä ei ole väliä, missä yrityksen päätoimipaikka on ja sinun täytyy verottaa voittosi prosentteina, missä ne on tehty. Kriitikoiden murhaväite on aina ollut se, että yritykset, sitten niiden palvelut/tuotteet, eivät enää tarjoaisi siellä. Mutta tämä on selvä harhaluulo. VWL 1.0:n mukaan tuotetta/palvelua käytetään niin kauan kuin se on taloudellisesti kannattavaa. Koska verotusta sovelletaan vain voittoihin, marginaalinen etu on edelleen positiivinen. Ainoa ero on se, että verot maksetaan oikeudenmukaisemmin ja ne virtaavat suhdannevaihteluihin, joissa ostot tehtiin. Tämä strategia tarkoittaisi, että valtioiden ei enää tarvitse alittaa toisiaan ja että yritykset kantavat vastuunsa.","fr":"Depuis des années, l’UE a eu un problème avec l’évasion fiscale soganisante & «stratégies d’évasion fiscale» des entreprises qui réalisent de grands bénéfices en Europe. À ce jour, certains États membres n’ont pas non plus utilisé le rhum, car ceux-ci accordent des positions particulières (par exemple, l’Irlande et les Pays-Bas). Pour qu’une bonne solution durable puisse être trouvée, cela doit aller au-delà du rapport public sur les comptes-rendus (simple comptabilisation des bénéfices et des impôts par pays) dont nous discutons actuellement. Une solution serait qu’à l’instar de la TVA, le bénéfice doit en fin de compte être imposé là où les opérations ont été générées. Ainsi, peu importe où le QG de l’entreprise est placé, il faut imposer ses bénéfices en pourcentage là où ils ont été réalisés. Jusqu’à présent, l’argument des critiques a toujours été que les entreprises, puis leurs services/produits, n’y offriraient plus. Mais il s’agit là d’une erreur évidente. Selon VWL 1.0, un produit/service est exploité aussi longtemps qu’il est économique. Étant donné que l’imposition ne s’applique qu’aux bénéfices, l’avantage marginal reste néanmoins positif. La seule différence est que les impôts sont payés de manière plus équitable et qu’ils entrent dans les circuits économiques où les achats ont été effectués. Cette stratégie conduirait à ce que les États ne soient plus obligés de se soumettre mutuellement et que les entreprises assument leurs responsabilités.","ga":"Ar feadh na mblianta, bhí fadhb ag an AE le himghabháil chánach agus le “straitéisí seachanta cánach” cuideachtaí a dhéanann brabúis mhóra san Eoraip. Go dtí seo, níor cuireadh náire ar roinnt Ballstát le rum, de réir mar a thugann siad poist speisialta (e.g. Éire agus an Ísiltír). D’fhonn teacht ar réiteach inbhuanaithe, ní mór dó sin dul níos faide ná an “tuairisciú poiblí de réir tíre” atá á phlé faoi láthair (agus brabús agus cánacha á dtaispeáint go hiomlán in aghaidh na tíre). Réiteach a bheadh ann, ar an mbealach céanna le CBL, go gcaithfear cáin a ghearradh ar bhrabús i gcás inar gineadh na hidirbhearta. Mar sin, ní bhaineann sé le cén áit a gcuirtear Ceanncheathrú na cuideachta agus caithfidh tú cáin a ghearradh ar do bhrabúis i gcéatadáin ina ndearnadh iad. Na léirmheastóirí 'ar argóint dúnbhású curtha i gcónaí go cuideachtaí, ansin bheadh a gcuid seirbhísí/táirgí, a thuilleadh a thairiscint ann. Ach is fallacy soiléir é seo. De réir VWL 1.0, déantar táirge/seirbhís a oibriú fad is atá sé eacnamaíoch. Ós rud é nach gcuirtear cánachas i bhfeidhm ach ar bhrabús, is dearfach fós an tairbhe imeallach. Is é an t-aon difríocht ná go n-íoctar na cánacha ar bhealach níos cothroime agus go ritheann siad isteach sna timthriallta eacnamaíocha, áit a ndearnadh na ceannacháin. D’fhágfadh an straitéis sin nach mbeidh ar stáit an-ghearradh a thuilleadh ar a chéile agus go nglacfaidh cuideachtaí a gcuid freagrachtaí orthu féin.","hr":"EU već godinama ima problema s utajom poreza i „strategijama izbjegavanja plaćanja poreza” poduzeća koja ostvaruju veliku dobit u Europi. Neke države članice dosad se nisu sramile rumom jer dodjeljuju posebna posebna radna mjesta (npr. Irska i Nizozemska). Kako bi se pronašlo održivo dobro rješenje, to mora nadilaziti „javno izvješćivanje po zemljama” o kojem se trenutačno raspravlja (isključivo prikaz dobiti i poreza po zemlji). Rješenje bi bilo da se, kao i PDV, dobit mora oporezivati tamo gdje su transakcije ostvarene. Dakle, nije važno gdje je sjedište tvrtke i morate oporezivati svoju dobit u postocima gdje su napravljeni. Argument kritičara o ubojstvu uvijek je bio da tvrtke, onda njihove usluge/proizvodi, više ne bi nudile tamo. Ali ovo je jasna zabluda. Prema VWL 1.0, proizvod/usluga radi sve dok je ekonomičan. Budući da se oporezivanje primjenjuje samo na dobit, marginalna korist i dalje je pozitivna. Jedina je razlika u tome što se porezi plaćaju pravednije i ulaze u gospodarske cikluse u kojima su kupnje izvršene. Ta bi strategija značila da se države više neće morati međusobno snižavati, a poduzeća će preuzeti svoje odgovornosti.","hu":"Az EU-nak évek óta problémát jelent az Európában nagy nyereséget termelő vállalatok adókikerülési és adókikerülési stratégiái. Néhány tagállam (pl. Írország és Hollandia) mindeddig nem zavarta a rumot, mivel különleges pozíciókat biztosít. Ahhoz, hogy fenntartható, jó megoldás szülessen, ennek túl kell mutatnia a jelenleg tárgyalt „nyilvános országonkénti jelentéstételen” (a nyereséget és az adókat országonkénti bontásban). A megoldás az lenne, hogy a héához hasonlóan a nyereséget ott adóztatnák meg, ahol az ügyletek keletkeztek. Tehát nem számít, hol van a cég főhadiszállása, és meg kell adóztatnod a nyereségedet százalékban, ahol azok történtek. A kritikusok gyilkossági érvelése mindig is az volt, hogy a vállalatok, majd a szolgáltatásaik/termékeik már nem kínálnának ott. De ez egy egyértelmű tévedés. A VWL 1.0 szerint a terméket/szolgáltatást addig üzemeltetik, amíg az gazdaságos. Mivel az adózás csak a nyereségre vonatkozik, a marginális előny továbbra is pozitív. Az egyetlen különbség az, hogy az adókat méltányosabban fizetik meg, és beáramlanak abba a gazdasági ciklusba, ahol a beszerzésekre sor került. Ez a stratégia azt jelentené, hogy az államoknak nem kell többé aláásniuk egymást, és a vállalatok felelősséget vállalnak.","it":"Da anni l'UE ha avuto un problema con l'evasione fiscale e le \"strategie di elusione fiscale\" delle imprese che realizzano grandi profitti in Europa. Alcuni Stati membri finora non si sono trovati in imbarazzo per quanto riguarda il rum, in quanto accordano posizioni speciali speciali (ad esempio, Irlanda e Paesi Bassi). Per trovare una buona soluzione sostenibile, ciò deve andare al di là delle \"relazioni pubbliche paese per paese\" attualmente discusse (che mostrano solo profitti e imposte per paese). Una soluzione sarebbe che, allo stesso modo dell'IVA, gli utili debbano essere tassati quando le operazioni sono state generate. Quindi non importa dove viene collocato il quartier generale della società e si deve tassare i profitti in percentuali in cui sono stati fatti. L'argomento dell'omicidio dei critici è sempre stato che le aziende, quindi i loro servizi/prodotti, non vi offrirebbero più. Ma questa è una chiara fallacia. Secondo VWL 1.0, un prodotto/servizio è gestito a condizione che sia economico. Poiché la tassazione è applicata solo al profitto, il vantaggio marginale rimane positivo. L'unica differenza è che le imposte sono pagate in modo più equo e fluiscono nei cicli economici, dove sono stati effettuati gli acquisti. Questa strategia significherebbe che gli Stati non dovranno più sottomettersi a vicenda e le imprese si assumeranno le loro responsabilità.","lt":"Jau daugelį metų ES susiduria su mokesčių slėpimu ir „mokesčių vengimo strategijomis“ įmonėms, gaunančioms didelį pelną Europoje. Kai kurios valstybės narės iki šiol nebuvo gėdingos romu, nes jos suteikia specialias specialias pareigas (pvz., Airija ir Nyderlandai). Kad būtų rastas tvarus geras sprendimas, tai turi apimti daugiau nei šiuo metu aptariamą „viešųjų ataskaitų pagal šalis teikimą“ (tik parodyti pelną ir mokesčius kiekvienai šaliai). Sprendimas būtų toks, kad, kaip ir PVM, pelnas būtų apmokestinamas ten, kur buvo sudaryti sandoriai. Taigi nesvarbu, kur yra bendrovės būstinė, ir jūs turite apmokestinti savo pelną procentais, kur jie buvo pagaminti. Kritikų žmogžudysčių argumentas visada buvo tai, kad įmonės, tada jų paslaugos/produktai, nebesiūlytų ten. Bet tai yra akivaizdus netikrumas. Pagal VWL 1.0, produktas/paslauga veikia tol, kol yra ekonomiškas. Kadangi apmokestinimas taikomas tik pelnui, ribinė nauda išlieka teigiama. Vienintelis skirtumas yra tai, kad mokesčiai mokami teisingiau ir patenka į ekonominius ciklus, kuriuose buvo vykdomi pirkimai. Ši strategija reikštų, kad valstybės nebeturės mažinti viena kitos, o įmonės prisiims atsakomybę.","lv":"Gadiem ilgi ES ir bijusi problēma saistībā ar izvairīšanos no nodokļu maksāšanas un “nodokļu apiešanas stratēģijām” uzņēmumiem, kas gūst lielu peļņu Eiropā. Dažas dalībvalstis līdz šim nav bijušas neērtas ar rumu, jo tās piešķir īpašas īpašas nostājas (piemēram, Īrija un Nīderlande). Lai rastu ilgtspējīgu un labu risinājumu, tam ir jābūt plašākam par pašlaik apspriesto “publisko pārskatu sniegšanu par katru valsti” (pilnībā norādot peļņu un nodokļus katrai valstij). Risinājums būtu tāds, ka tāpat kā PVN peļņa ir jāapliek ar nodokli darījumu rašanās vietā. Tātad tas nav svarīgi, kur uzņēmuma galvenā mītne ir novietots, un jums ir aplikt ar nodokli savu peļņu procentos, kur tie tika veikti. Kritiķu slepkavības arguments vienmēr ir bijis, ka uzņēmumi, pēc tam to pakalpojumi/produkti, tur vairs nepiedāvātu. Bet tas ir nepārprotams maldīgums. Saskaņā ar VWL 1.0, produkts/pakalpojums tiek ekspluatēts tik ilgi, kamēr tas ir ekonomisks. Tā kā nodokļus piemēro tikai peļņai, marginālais ieguvums joprojām ir pozitīvs. Vienīgā atšķirība ir tā, ka nodokļi tiek maksāti taisnīgāk un ieplūst ekonomikas ciklos, kur tika veikti pirkumi. Šī stratēģija nozīmētu, ka valstīm vairs nebūs jāsaskaras ar cita citu un uzņēmumi uzņemsies savus pienākumus.","mt":"Għal snin sħaħ, l-UE kellha problema bl-evażjoni tat-taxxa u bl-“istrateġiji ta’ evitar tat-taxxa” ta’ kumpaniji li jagħmlu profitti kbar fl-Ewropa. Xi Stati Membri s’issa ma ġewx imbarazzati bir-rum, peress li jagħtu pożizzjonijiet speċjali (eż. l-Irlanda u l-Pajjiżi l-Baxxi). Sabiex tinstab soluzzjoni tajba sostenibbli, din trid tmur lil hinn mir-“rappurtar pubbliku pajjiż b’pajjiż” li qed jiġi diskuss bħalissa (purament juri l-profitt u t-taxxi għal kull pajjiż). Soluzzjoni tkun li, bl-istess mod bħall-VAT, il-profitt għandu jiġi ntaxxat fejn ġew iġġenerati t-tranżazzjonijiet. Allura ma jimpurtax fejn HQ tal-kumpanija hija mqiegħda u inti għandek taxxa profitti tiegħek f’perċentwali fejn kienu saru. L-argument tal-kritiċi dwar l-omiċidju dejjem kien li l-kumpaniji, imbagħad is-servizzi/il-prodotti tagħhom, ma jibqgħux joffru hemmhekk. Iżda dan huwa fallacy ċara. Skont VWL 1.0, prodott/servizz huwa operat sakemm ikun ekonomiku. Billi t-tassazzjoni hija applikata biss għall-profitt, il-benefiċċju marġinali jibqa’ pożittiv. L-unika differenza hija li t-taxxi jitħallsu b’mod aktar ġust u jidħlu fiċ-ċikli ekonomiċi, fejn ikun sar ix-xiri. Din l-istrateġija tkun tfisser li l-istati mhux se jibqa’ jkollhom iwaqqgħu lil xulxin u l-kumpaniji se jassumu r-responsabbiltajiet tagħhom.","nl":"Al jaren heeft de EU problemen met belastingontduiking en „belastingontwijkingsstrategieën” van bedrijven die grote winsten maken in Europa. Sommige lidstaten zijn tot nu toe niet beschaamd voor rum, omdat zij speciale speciale posities toekennen (bv. Ierland en Nederland). Om tot een duurzame goede oplossing te komen, moet dit verder gaan dan de „openbare verslaglegging per land” die momenteel wordt besproken (zuivere weergave van winst en belastingen per land). Een oplossing zou zijn dat, net als de btw, de winst moet worden belast wanneer de handelingen zijn verricht. Dus het maakt niet uit waar het hoofdkantoor van het bedrijf is geplaatst en u moet uw winst belasten in percentages waar ze zijn gemaakt. Het argument van de critici over moord is altijd geweest dat bedrijven, dan hun diensten/producten, daar niet meer zouden aanbieden. Maar dit is een duidelijke misvatting. Volgens VWL 1.0 wordt een product/dienst gebruikt zolang het economisch is. Aangezien de belasting alleen op winst wordt toegepast, blijft het marginale voordeel positief. Het enige verschil is dat de belastingen eerlijker worden betaald en stromen in de economische cycli, waar de aankopen zijn gedaan. Deze strategie zou betekenen dat staten elkaar niet langer hoeven te onderbieden en dat bedrijven hun verantwoordelijkheid zullen nemen.","pl":"Od lat UE boryka się z problemem uchylania się od opodatkowania i „strategii unikania opodatkowania” przedsiębiorstw osiągających duże zyski w Europie. Do tej pory niektóre państwa członkowskie nie były zakłopotane rumem, ponieważ przyznają specjalne stanowiska specjalne (np. Irlandia i Niderlandy). Aby znaleźć trwałe dobre rozwiązanie, musi to wykraczać poza omawianą obecnie „publiczną sprawozdawczość w podziale na kraje” (czysto przedstawiającą zysk i podatki w podziale na kraje). Rozwiązanie polegałoby na tym, że w taki sam sposób, jak VAT, zysk musi być opodatkowany tam, gdzie transakcje zostały wygenerowane. Więc nie ma znaczenia, gdzie znajduje się siedziba firmy i musisz opodatkować swoje zyski w procentach, gdzie zostały one osiągnięte. Argumentem krytyków było zawsze, że firmy, a następnie ich usługi/produkty, nie będą już tam oferować. Ale to oczywisty błąd. Zgodnie z VWL 1.0, produkt/usługa jest obsługiwana tak długo, jak jest ekonomiczny. Ponieważ opodatkowanie stosuje się wyłącznie do zysku, korzyść krańcowa pozostaje dodatnia. Jedyna różnica polega na tym, że podatki są płacone sprawiedliwiej i wpływają do cykli gospodarczych, w których dokonano zakupów. Strategia ta oznaczałaby, że państwa nie będą już musiały się wzajemnie podcinać, a przedsiębiorstwa przejmą swoje obowiązki.","pt":"Há anos que a UE tem tido um problema com a evasão fiscal e as «estratégias de elisão fiscal» das empresas que obtêm grandes lucros na Europa. Até à data, alguns Estados-Membros não ficaram envergonhados com o rum, uma vez que concedem posições especiais (por exemplo, a Irlanda e os Países Baixos). Para que seja encontrada uma boa solução sustentável, tal deve ir além do «relatório público por país» atualmente em discussão (exibindo apenas os lucros e os impostos por país). Uma solução seria que, da mesma forma que o IVA, o lucro deve ser tributado quando as operações foram geradas. Portanto, não importa onde a sede da empresa é colocada e você tem que tributar seus lucros em percentagens onde eles foram feitos. O argumento dos críticos de homicídios sempre foi que as empresas, então seus serviços/produtos, não mais ofereceriam lá. Mas isto é uma clara falácia. De acordo com a VWL 1.0, um produto/serviço é operado desde que seja econômico. Uma vez que a tributação é aplicada apenas ao lucro, a vantagem marginal continua a ser positiva. A única diferença é que os impostos são pagos de forma mais justa e fluem para os ciclos econômicos, onde as compras foram feitas. Esta estratégia significaria que os Estados deixarão de ter de se subtrair e as empresas assumirão as suas responsabilidades.","ro":"De ani de zile, UE a avut o problemă cu evaziunea fiscală și „strategiile de evitare a obligațiilor fiscale” ale întreprinderilor care realizează profituri mari în Europa. Până în prezent, unele state membre nu au fost stânjenite de rom, deoarece acordă poziții speciale speciale (de exemplu, Irlanda și Țările de Jos). Pentru a găsi o soluție bună și durabilă, aceasta trebuie să meargă dincolo de „raportarea publică pentru fiecare țară în parte” discutată în prezent (evidențiind doar profitul și impozitele pe țară). O soluție ar fi ca, la fel ca TVA-ul, profitul să fie impozitat în cazul în care au fost generate operațiunile. Deci, nu contează unde este plasat sediul companiei și trebuie să vă impozitați profiturile în procente în cazul în care acestea au fost făcute. Argumentul omuciderii criticilor a fost întotdeauna că companiile, apoi serviciile/produsele lor, nu ar mai oferi acolo. Dar aceasta este o eroare clară. Conform VWL 1.0, un produs/serviciu este exploatat atât timp cât este economic. Întrucât impozitarea se aplică numai profitului, beneficiul marginal rămâne pozitiv. Singura diferență este că impozitele sunt plătite mai echitabil și sunt introduse în ciclurile economice în care au fost efectuate achizițiile. Această strategie ar însemna că statele nu vor mai trebui să se subcoteze reciproc, iar întreprinderile își vor asuma responsabilitățile.","sk":"EÚ už roky čelí problémom s daňovými únikmi a „stratégiám vyhýbania sa daňovým povinnostiam“ spoločností, ktoré v Európe dosahujú veľké zisky. Niektoré členské štáty doteraz neboli v rozpakoch v súvislosti s rumom, pretože udeľujú osobitné osobitné pozície (napr. Írsko a Holandsko). Na to, aby bolo možné nájsť udržateľné dobré riešenie, musí ísť nad rámec „verejného vykazovania podľa jednotlivých krajín“, o ktorom sa v súčasnosti diskutuje (čím sa uvádza zisk a dane za jednotlivé krajiny). Riešením by bolo, že rovnako ako DPH musí byť zisk zdanený tam, kde boli transakcie vytvorené. Takže nezáleží na tom, kde je umiestnené ústredie spoločnosti a musíte zdaniť svoje zisky v percentách, kde boli vytvorené. Argumentom vrážd kritikov vždy bolo, že spoločnosti, potom ich služby/produkty, by tam už viac neponúkali. Ale toto je jasný klam. Podľa VWL 1.0 sa výrobok/služba prevádzkuje, pokiaľ je hospodárna. Keďže zdaňovanie sa uplatňuje len na zisk, marginálna výhoda zostáva pozitívna. Jediný rozdiel je v tom, že dane sa platia spravodlivejšie a prúdia do hospodárskych cyklov, kde sa nákupy uskutočnili. Táto stratégia by znamenala, že štáty sa už nebudú musieť navzájom podceňovať a spoločnosti prevezmú svoje povinnosti.","sl":"EU ima že leta težave z davčnimi utajami in „strategijami izogibanja davkom“ podjetij, ki v Evropi ustvarjajo velike dobičke. Nekatere države članice doslej niso bile osramočene z rumom, saj podeljujejo posebne položaje (npr. Irska in Nizozemska). Da bi našli trajnostno dobro rešitev, mora ta preseči „javno poročanje po državah“, o katerem se trenutno razpravlja (povsem prikazuje dobiček in davke po državah). Rešitev bi bila, da bi bilo treba na enak način kot DDV obdavčiti dobiček tam, kjer so bile transakcije ustvarjene. Torej ni važno, kje je sedež podjetja in boste morali obdavčiti svoj dobiček v odstotkih, kjer so bili narejeni. Kritiki so vedno trdili, da podjetja, nato njihove storitve/izdelki, tam ne bi več ponujala. Ampak to je jasna zmota. Po VWL 1.0 se proizvod/storitev upravlja tako dolgo, kot je ekonomična. Ker se obdavčitev uporablja samo za dobiček, mejna ugodnost ostaja pozitivna. Edina razlika je v tem, da se davki plačujejo pravičneje in tečejo v gospodarske cikle, kjer so bili opravljeni nakupi. Ta strategija bi pomenila, da se državam ne bo več treba podcenjevati in podjetja bodo prevzela svoje odgovornosti.","sv":"I flera år har EU haft problem med skatteundandragande och ”skatteundvikande strategier” för företag som gör stora vinster i Europa. Vissa medlemsstater har hittills inte skämts över rom, eftersom de beviljar särskilda tjänster (t.ex. Irland och Nederländerna). För att en hållbar bra lösning ska kunna hittas måste detta gå längre än den ”offentliga landsvisa rapportering” som för närvarande diskuteras (redan visar vinst och skatter per land). En lösning skulle vara att vinsten, på samma sätt som mervärdesskatt, måste beskattas där transaktionerna genereras. Så det spelar ingen roll var företagets huvudkontor placeras och du måste beskatta din vinst i procent där de gjordes. Kritikernas mordargument har alltid varit att företag, då deras tjänster/produkter, inte längre skulle erbjuda det. Men detta är ett tydligt fel. Enligt VWL 1.0 drivs en produkt/tjänst så länge den är ekonomisk. Eftersom beskattningen endast tillämpas på vinst är den marginella förmånen fortfarande positiv. Den enda skillnaden är att skatterna betalas mer rättvist och flyter in i de konjunkturcykler där köpen gjordes. Denna strategi skulle innebära att staterna inte längre kommer att behöva underskrida varandra och att företagen kommer att ta sitt ansvar."}},"title":{"de":"Massnahmen zur Vermeidung von Steuervermeidungsstrategien und -flucht von Grossunternehmen","machine_translations":{"bg":"Мерки за избягване на политики за избягване на данъци и укриване на данъци от страна на големи дружества","cs":"Opatření k zamezení vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům ze strany velkých společností","da":"Foranstaltninger til at undgå skatteundgåelsespolitikker og skatteunddragelse for store virksomheder","el":"Μέτρα για την αποφυγή των πολιτικών φοροαποφυγής και φοροδιαφυγής μεγάλων εταιρειών","en":"Measures to avoid tax avoidance policies and evasion of large companies","es":"Medidas para evitar las políticas de elusión fiscal y la evasión de grandes empresas","et":"Meetmed suurte äriühingute maksustamise vältimise ja maksudest kõrvalehoidumise vältimiseks","fi":"Toimenpiteet veron kiertämisen ja suurten yritysten verovilpin välttämiseksi","fr":"Mesures visant à prévenir les stratégies d’évasion fiscale et l’évasion fiscale des grandes entreprises","ga":"Bearta chun beartais maidir le seachaint cánach agus imghabháil cuideachtaí móra a sheachaint","hr":"Mjere za izbjegavanje politika izbjegavanja plaćanja poreza i utaje velikih poduzeća","hu":"Az adókikerülési politikák és a nagyvállalatokkal szembeni adókijátszás elkerülésére irányuló intézkedések","it":"Misure per evitare le politiche di elusione fiscale e l'evasione delle grandi imprese","lt":"Priemonės, kuriomis siekiama išvengti mokesčių vengimo politikos ir didelių įmonių slėpimo","lv":"Pasākumi, lai izvairītos no nodokļu apiešanas politikas un lielu uzņēmumu izvairīšanās no nodokļu maksāšanas","mt":"Miżuri biex jiġu evitati politiki ta’ evitar tat-taxxa u evażjoni ta’ kumpaniji kbar","nl":"Maatregelen ter voorkoming van belastingontwijking en -ontduiking van grote ondernemingen","pl":"Środki mające na celu zapobieganie unikaniu opodatkowania i uchylaniu się od płacenia podatków przez duże przedsiębiorstwa","pt":"Medidas para evitar políticas de elisão fiscal e evasão às grandes empresas","ro":"Măsuri de evitare a politicilor de evitare a obligațiilor fiscale și de evaziune a întreprinderilor mari","sk":"Opatrenia na zabránenie politikám vyhýbania sa daňovým povinnostiam a daňovým únikom veľkých spoločností","sl":"Ukrepi za preprečevanje politik izogibanja davkom in utaje velikih podjetij","sv":"Åtgärder för att undvika skatteflyktspolitik och stora företags skatteflykt"}}}

Din il-marka tas-swaba’ tiġi kkalkulata bl-użu tal-algoritmu tal-hashing SHA256. Sabiex tirreplikah int stess, tista’ tuża Kalkulatur MD5 online u tikkopja u tippejstja d-data sors. ×