A stronger economy, social justice and jobs
#TheFutureIsYours An economy that works for you
Technology enabled economy of abundance without human exploitation
Endorsed by
and 6 more people (see more) (see less)
and 7 more people (see more) (see less)
Fingerprint
The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.
Value:
5f4c749814713f2e257565018fed585a2e809b7b91e3b012a69930ebfb8a4009
Source:
{"body":{"en":"Technology - robotics, artificial intelligence, artificial general intelligence - can automate physical and cognitive jobs and hence, create business value, move European economy to post-scarcity economy of abundance. \n\nWe should not be afraid that technology automates jobs. The essence is - if technology creates value, goods and services then people are not required to serve and to be exploited in inhuman jobs (which are so many even in European Union, e.g. in agriculture, meat processing, waste processing, call centers, etc.), instead, capital taxes can gather created value and redistribute those automatically created resources into social programs, education and also distributed as Universal Dividend (Universal Basic Income initially), hence - empower people to have education and skills, to pursue meaningful careers and efforts (like science, arts, volunteering) and not to be exploited in unmeaningful jobs.\n\nWe must move from the paradigm of \"job creation\" to \"value creation with diversity of means, especially, with the help of technology\".\n\nSimply having jobs does not mean meaningful life, enough resources for living and growth. Current economy proves it. But if technology created values then those values can be redistributed and invested.\n\nWe must invest heavily in science, technology and automation. And focus on the automation of jobs, value creation and state value creation as a priority. It should be fine that there are no jobs, if there are UBI, UD.","machine_translations":{"bg":"Технологиите — роботика, изкуствен интелект, изкуствен интелект — могат да автоматизират физическите и когнитивните работни места и по този начин да създадат стойност за бизнеса, да придвижат европейската икономика към икономика на изобилие след недостига. Не трябва да се страхуваме, че технологиите автоматизират работните места. Същността е — ако технологиите създават стойност, стоки и услуги, тогава от хората не се изисква да служат и да бъдат експлоатирани на нечовешки работни места (които са толкова много дори в Европейския съюз, например в селското стопанство, преработката на месо, преработката на отпадъци, кол центровете и т.н.), вместо това данъците върху капитала могат да събират създадена стойност и да преразпределят автоматично създадените ресурси в социални програми, образование и също така да се разпределят като универсален дивидент (първоначален универсален основен доход), като по този начин дават възможност на хората да имат образование и умения, да следват смислени кариери и усилия (като наука, изкуства, доброволчество) и да не бъдат използвани на несредни работни места. Трябва да преминем от парадигмата на „създаването на работни места„към „създаването на стойност с разнообразие от средства, особено с помощта на технологиите“. Простото наличие на работни места не означава смислен живот, достатъчно ресурси за живот и растеж. Сегашната икономика го доказва. Но ако технологията е създала стойности, тези стойности могат да бъдат преразпределени и инвестирани. Трябва да инвестираме сериозно в науката, технологиите и автоматизацията. И да се съсредоточи върху автоматизацията на работните места, създаването на стойност и създаването на държавна стойност като приоритет. Трябва да е добре, че няма работни места, ако има UBI, UD.","cs":"Technologie – robotika, umělá inteligence, umělá inteligence – mohou automatizovat fyzická a kognitivní pracovní místa, a tím vytvářet obchodní hodnotu, přemístit evropskou ekonomiku do hojné ekonomiky postcarcity. Neměli bychom se bát, že technologie automatizuje pracovní místa. Podstatou je – pokud technologie vytvářejí hodnotu, zboží a služby, pak lidé nemusí sloužit a být zneužíváni v nelidských pracovních místech (které jsou tolik i v Evropské unii, např. v zemědělství, zpracování masa, zpracování odpadu, call centrech atd.), namísto toho mohou kapitálové daně shromažďovat vytvořenou hodnotu a přerozdělovat je automaticky vytvořené prostředky do sociálních programů, vzdělávání a také distribuované jako Universal Dividend (zpočátku univerzálního základního příjmu), a tím umožnit lidem mít vzdělání a dovednosti, vykonávat smysluplnou kariéru a úsilí (jako věda, umění, dobrovolnictví) a nebýt zneužíváni v neúmyslných pracovních místech. Musíme přejít od paradigmatu „vytváření pracovních míst“ k „vytváření hodnoty s různorodostí prostředků, zejména s pomocí technologií“. Pouhé vytvoření pracovních míst neznamená smysluplný život, dostatek zdrojů pro život a růst. Současná ekonomika to dokazuje. Ale pokud technologie vytváří hodnoty, pak tyto hodnoty mohou být přerozděleny a investovány. Musíme výrazně investovat do vědy, technologie a automatizace. A zaměřit se na automatizaci pracovních míst, tvorbu hodnot a tvorbu státní hodnoty jako prioritu. Mělo by být v pořádku, že neexistují žádné práce, pokud existují UBI, UD.","da":"Teknologi — robotteknologi, kunstig intelligens, kunstig intelligens — kan automatisere fysiske og kognitive job og dermed skabe forretningsværdi, flytte den europæiske økonomi til en overflodsøkonomi efter knaphed. Vi bør ikke være bange for, at teknologi automatiserer arbejdspladser. Essensen er — hvis teknologi skaber værdi, varer og tjenesteydelser, så er folk ikke forpligtet til at tjene og blive udnyttet i umenneskelige job (som er så mange selv i Den Europæiske Union, f.eks. inden for landbrug, kødforarbejdning, affaldsbehandling, callcentre osv.), i stedet kan kapitalskatter samle skabt værdi og omfordele dem, der automatisk skabte ressourcer til sociale programmer, uddannelse og også distribueres som Universal Dividend (universel basisindkomst i første omgang), dermed styrke folk til at have uddannelse og færdigheder, til at forfølge meningsfulde karrierer og bestræbelser (såsom videnskab, kunst, frivilligt arbejde) og ikke at blive udnyttet i upassende job. Vi må gå fra paradigmet om \"jobskabelse\" til \"værdiskabelse med forskellige midler, især ved hjælp af teknologi\". Blot at have job betyder ikke meningsfyldt liv, tilstrækkelige ressourcer til at leve og vækst. Den nuværende økonomi beviser det. Men hvis teknologien skabte værdier, kan disse værdier omfordeles og investeres. Vi skal investere kraftigt i videnskab, teknologi og automatisering. Og fokusere på automatisering af arbejdspladser, værdiskabelse og statslig værdiskabelse som en prioritet. Det bør være fint, at der ikke er nogen job, hvis der er UBI, UD.","de":"Technologie – Robotik, künstliche Intelligenz, künstliche allgemeine Intelligenz – kann physische und kognitive Arbeitsplätze automatisieren und damit Geschäftswert schaffen, die europäische Wirtschaft in die Wirtschaft nach der Kluft verlagern. Wir sollten keine Angst haben, dass Technologie Arbeitsplätze automatisiert. Das Wesen ist – wenn Technologie Wertschöpfung, Waren und Dienstleistungen schafft, dann sind die Menschen nicht verpflichtet, in unmenschlichen Arbeitsplätzen zu dienen und zu nutzen (die selbst in der Europäischen Union so viele sind, z. B. in der Landwirtschaft, Fleischverarbeitung, Abfallverarbeitung, Call Center, etc.), stattdessen können Kapitalsteuern geschaffenen Wert sammeln und diese automatisch geschaffenen Ressourcen in Sozialprogramme, Bildung und auch als Universaldividende (ursprünglich universelles Grundeinkommen) verteilen. Wir müssen vom Paradigma der „Jobschöpfung“ zur „Wertschöpfung mit unterschiedlichen Mitteln, insbesondere mit Hilfe der Technologie“, übergehen. Einfach Arbeitsplätze zu haben bedeutet nicht sinnvolles Leben, genug Ressourcen für Leben und Wachstum. Die aktuelle Wirtschaft beweist es. Aber wenn Technologie Werte erzeugt, dann können diese Werte umverteilt und investiert werden. Wir müssen stark in Wissenschaft, Technologie und Automatisierung investieren. Und konzentrieren Sie sich auf die Automatisierung von Arbeitsplätzen, Wertschöpfung und staatliche Wertschöpfung als Priorität. Es sollte gut sein, dass es keine Jobs gibt, wenn es UBI, UD gibt.","el":"Η τεχνολογία — η ρομποτική, η τεχνητή νοημοσύνη, η τεχνητή γενική νοημοσύνη — μπορεί να αυτοματοποιήσει τις φυσικές και γνωστικές θέσεις εργασίας και, ως εκ τούτου, να δημιουργήσει επιχειρηματική αξία, να μετακινήσει την ευρωπαϊκή οικονομία σε οικονομία αφθονίας μετά την αιχμαλωσία. Δεν πρέπει να φοβόμαστε ότι η τεχνολογία αυτοματοποιεί τις θέσεις εργασίας. Η ουσία είναι — αν η τεχνολογία δημιουργεί αξία, αγαθά και υπηρεσίες, τότε οι άνθρωποι δεν είναι υποχρεωμένοι να υπηρετούν και να εκμεταλλεύονται σε απάνθρωπες θέσεις εργασίας (οι οποίες είναι τόσες πολλές ακόμα και στην Ευρωπαϊκή Ένωση, π.χ. στη γεωργία, την επεξεργασία κρέατος, την επεξεργασία αποβλήτων, τηλεφωνικά κέντρα κ.λπ.), αντ’ αυτού, οι φόροι κεφαλαίου μπορούν να συγκεντρώνουν δημιουργημένη αξία και να ανακατανέμουν τους πόρους που δημιουργούνται αυτόματα σε κοινωνικά προγράμματα, εκπαίδευση και επίσης διανέμονται ως Παγκόσμιο Μερίδιο (Universal Basic Income αρχικά), ως εκ τούτου — δίνουν τη δυνατότητα στους ανθρώπους να έχουν εκπαίδευση και δεξιότητες, να επιδιώκουν ουσιαστικές σταδιοδρομίες και προσπάθειες (όπως η επιστήμη, οι τέχνες, ο εθελοντισμός) και να μην τους εκμεταλλεύονται σε αβάσιμες θέσεις εργασίας. Πρέπει να περάσουμε από το παράδειγμα της «δημιουργίας θέσεων εργασίας» στη «δημιουργία αξίας με πολυμορφία των μέσων, ιδίως με τη βοήθεια της τεχνολογίας». Η απλή δημιουργία θέσεων εργασίας δεν σημαίνει ουσιαστική ζωή, επαρκείς πόρους για τη ζωή και την ανάπτυξη. Η σημερινή οικονομία το αποδεικνύει. Αλλά αν η τεχνολογία δημιουργούσε αξίες τότε αυτές οι αξίες μπορούν να ανακατανεμηθούν και να επενδυθούν. Πρέπει να επενδύσουμε σε μεγάλο βαθμό στην επιστήμη, την τεχνολογία και την αυτοματοποίηση. Και εστίαση στην αυτοματοποίηση των θέσεων εργασίας, τη δημιουργία αξίας και τη δημιουργία κρατικής αξίας κατά προτεραιότητα. Θα πρέπει να είναι μια χαρά ότι δεν υπάρχουν θέσεις εργασίας, αν υπάρχουν UBI, UD.","es":"La tecnología — robótica, inteligencia artificial e inteligencia general artificial — puede automatizar los trabajos físicos y cognitivos y, por lo tanto, crear valor empresarial, mover la economía europea a una economía de abundancia después de la escasez. No debemos temer que la tecnología automatice los trabajos. La esencia es que, si la tecnología crea valor, bienes y servicios, entonces las personas no están obligadas a servir y ser explotadas en empleos inhumanos (que son tantos incluso en la Unión Europea, por ejemplo en la agricultura, el procesamiento de carne, el procesamiento de residuos, los centros de llamadas, etc.), en cambio, los impuestos sobre el capital pueden reunir valor creado y redistribuir esos recursos creados automáticamente en programas sociales, educación y también distribuidos como Dividedores Universales (ingresos básicos universales inicialmente), por lo tanto, empoderar a las personas a tener educación y habilidades, a seguir carreras y esfuerzos significativos (como la ciencia, las artes, el voluntariado) y a no ser explotados en trabajos no intencionados. Debemos pasar del paradigma de la «creación de empleo» a «la creación de valor con diversidad de medios, especialmente con la ayuda de la tecnología». Simplemente tener puestos de trabajo no significa una vida significativa, suficientes recursos para vivir y crecer. La economía actual lo demuestra. Pero si la tecnología crea valores, esos valores pueden ser redistribuidos e invertidos. Debemos invertir fuertemente en ciencia, tecnología y automatización. Y centrarse en la automatización de los puestos de trabajo, la creación de valor y la creación de valor estatal como prioridad. Debería estar bien que no haya trabajo, si hay UBI, UD.","et":"Tehnoloogia – robootika, tehisintellekt, üldintellekt – võib automatiseerida füüsilisi ja kognitiivseid töökohti ning seega luua äriväärtusi, viia Euroopa majandus üle arvukusejärgsesse majandusse. Me ei tohiks karta, et tehnoloogia automatiseerib töökohti. Kui tehnoloogia loob väärtust, kaupu ja teenuseid, siis ei pea inimesed teenima ja kasutama ebainimlikke töökohti (mida on nii palju isegi Euroopa Liidus, nt põllumajanduses, lihatöötlemises, jäätmekäitluses, kõnekeskustes jne), selle asemel võivad kapitalimaksud koguda loodud väärtust ja jaotada need automaatselt loodud ressursid ümber sotsiaalprogrammidesse, haridusse ja ka universaalsesse dividendi (algselt universaalsesse põhisissetulekusse), seega anda inimestele haridus ja oskused, teha sisukaid karjääri ja jõupingutusi (nt teadus, kunst, vabatahtlik tegevus) ja mitte kasutada ära ebaolulistes töökohtades. Me peame liikuma „töökohtade loomise“ paradigmalt „väärtuse loomisele vahendite mitmekesisusega, eriti tehnoloogia abil“. Lihtsalt töökohtade omamine ei tähenda sisukat elu, piisavalt ressursse elamiseks ja majanduskasvuks. Praegune majandus tõestab seda. Kuid kui tehnoloogia loob väärtusi, saab neid väärtusi ümber jaotada ja investeerida. Me peame tegema suuri investeeringuid teadusesse, tehnoloogiasse ja automatiseerimisse. Ning keskenduda esmajärjekorras töökohtade automatiseerimisele, väärtuse loomisele ja riikliku väärtuse loomisele. Peaks olema hea, et töökohti ei ole, kui on olemas UBI, UD.","fi":"Teknologia – robotiikka, tekoäly, tekoäly – voi automatisoida fyysisiä ja kognitiivisia työpaikkoja ja siten luoda lisäarvoa liiketoiminnalle ja siirtää Euroopan taloutta niukkuuden jälkeiseen talouteen, joka on runsas. Meidän ei pitäisi pelätä, että teknologia automatisoi työpaikkoja. Ydin on – jos teknologia luo arvoa, tavaroita ja palveluja, ihmisten ei tarvitse palvella ja hyödyntää epäinhimillisissä työpaikoissa (joita on niin paljon jopa Euroopan unionissa, esimerkiksi maataloudessa, lihanjalostuksessa, jätteenkäsittelyssä, puhelinkeskuksissa jne.), sen sijaan pääomaverot voivat kerätä luotua arvoa ja jakaa ne automaattisesti luotuihin resursseihin sosiaalisiin ohjelmiin, koulutukseen ja jakautumaan myös Universal Dividend -periaatteella (Universal Basic Income) alun perin, mikä antaa ihmisille mahdollisuuden saada koulutusta ja taitoja, harjoittaa mielekästä uraa ja toimia (kuten tiede, taide, vapaaehtoistyö) ja olla hyödyntämättä merkityksettömissä työpaikoissa. Meidän on siirryttävä ”työnteon” paradigmasta ”arvon luomiseen erilaisten keinojen avulla, erityisesti teknologian avulla”. Pelkkä työpaikkojen saaminen ei tarkoita mielekästä elämää, riittäviä resursseja elämiseen ja kasvuun. Nykyinen talous todistaa sen. Mutta jos teknologia luo arvoja, nämä arvot voidaan jakaa uudelleen ja investoida. Meidän on investoitava voimakkaasti tieteeseen, teknologiaan ja automaatioon. Painopisteenä on työpaikkojen automatisointi, arvonmuodostus ja valtion arvon luominen. Olisi hienoa, että ei ole työpaikkoja, jos on UBI, UD.","fr":"La technologie — robotique, intelligence artificielle, intelligence artificielle générale — peut automatiser les emplois physiques et cognitifs et, par conséquent, créer de la valeur commerciale, déplacer l’économie européenne vers une économie d’abondance post-scarcité. Nous ne devrions pas avoir peur que la technologie automatise les emplois. L’essence est — si la technologie crée de la valeur, des biens et des services, alors les gens ne sont pas tenus de servir et d’être exploités dans des emplois inhumains (qui sont nombreux, même dans l’Union européenne, par exemple dans l’agriculture, la transformation de la viande, le traitement des déchets, les centres d’appels, etc.); au contraire, les impôts sur le capital peuvent recueillir de la valeur créée et redistribuer ces ressources automatiquement créées dans des programmes sociaux, l’éducation et également distribuées sous la forme de dividendes universels (revenus de base universels au départ), ce qui permet aux gens d’avoir une éducation et des compétences, de poursuivre des carrières et des efforts significatifs (comme la science, les arts, le volontariat) et de ne pas être exploités dans des emplois insignifiants. Nous devons passer du paradigme de la «création d’emplois» à «la création de valeur avec la diversité des moyens, en particulier, avec l’aide de la technologie». Le simple fait d’avoir des emplois ne signifie pas une vie utile, suffisamment de ressources pour la vie et la croissance. L’économie actuelle le prouve. Mais si la technologie crée des valeurs, ces valeurs peuvent être redistribuées et investies. Nous devons investir massivement dans la science, la technologie et l’automatisation. Et se concentrer en priorité sur l’automatisation des emplois, la création de valeur et la création de valeur d’État. Il devrait être normal qu’il n’y ait pas d’emplois, s’il y a UBI, UD.","ga":"Teicneolaíocht – róbataic, intleacht shaorga, intleacht ghinearálta shaorga – is féidir poist fhisiciúla agus chognaíocha a uathoibriú agus, dá bhrí sin, luach gnó a chruthú, geilleagar na hEorpa a bhogadh go geilleagar iar-charthanachta flúirse. Níor cheart dúinn a bheith eaglach go automates teicneolaíochta poist. Is é an bunúsach ná – má chruthaíonn an teicneolaíocht luach, earraí agus seirbhísí ansin ní gá do dhaoine fónamh agus leas a bhaint as i bpoist mhídhaonna (atá an oiread sin fiú san Aontas Eorpach, e.g. i dtalmhaíocht, i bpróiseáil feola, i bpróiseáil dramhaíola, i lárionaid glaonna, etc.), ina ionad sin, is féidir le cánacha caipitil luach a bhailiú agus na hacmhainní sin a athdháileadh go huathoibríoch ar chláir shóisialta, oideachas agus dáileadh freisin mar dhíbhinn Uilíoch (Ioncam Bunúsach Uilíoch ar dtús), agus dá bhrí sin, a chumhachtú do dhaoine dul i mbun oideachais agus scileanna, agus na hacmhainní a cruthaíodh go huathoibríoch a athdháileadh ar chláir shóisialta, ar oideachas agus a dháileadh freisin mar dhíbhinn Uilíoch (Ioncam Bhunúsach Uilíoch ar dtús), dá bhrí sin – a thugann an chumhacht do dhaoine dul i mbun oideachais agus scileanna, agus iad a athdháileadh go huathoibríoch ar chláir shóisialta, oideachas agus dáileadh chomh maith mar dhíbhinn Uilíoch (Ioncam Bhunúsach Uilíoch ar dtús), dá bhrí sin, a chumhachtú do dhaoine chun tairbhe a bhaint as na healaíona agus obair dheonach a dhéanamh go huathoibríoch ar chláir shóisialta, oideachas agus dáileadh freisin mar dhíbhinn Uilíoch (Ioncam Bunúsúsach Uilíoch ar dtús), dá bhrí sin – a chumhachtú do dhaoine chun oideachas agus scileanna a bhaint amach go huathoibríoch ar chláir shóisialta, oideachas agus dáileadh freisin mar dhíbhinn Uilíoch (Ioncam Uilíoch Bunúsach ar dtús), dá bhrí sin, a chumasú do dhaoine chun leas a bhaint as na hacmhainní atá cruthaithe go huathoibríoch ar chláir shóisialta, oideachas agus dáileadh freisin mar dhíbhinn Uilíoch (Ioncam Uilíoch Bunúsach ar dtús báire), dá bhrí sin – daoine a chumasú chun oideachas agus scileanna a bhaint as obair dheonach, obair dheonach agus obair dheonach a dhéanamh go huathoibríoch ar chláir shóisialta, oideachas agus dáileadh freisin mar dhíbhinn Uilíoch (Ioncam Bunúsach Uilíoch ar dtús), dá bhrí sin – daoine a chumasú chun leas a bhaint as oideachas agus scileanna a cruthaíodh go huathoibríoch ar chláir shóisialta, oideachas agus dáileadh Ní mór dúinn bogadh ó phardigm “chruthú poist” go dtí “cruthú luacha le héagsúlacht acmhainne, go háirithe, le cabhair ó theicneolaíocht”. Ní hionann poist a bheith ann agus beatha fhiúntach, go leor acmhainní le haghaidh maireachtála agus fáis. Cruthaíonn an geilleagar reatha é. Ach má chruthaigh an teicneolaíocht luachanna ansin is féidir na luachanna sin a athdháileadh agus a infheistiú. Ní mór dúinn infheistíocht mhór a dhéanamh san eolaíocht, sa teicneolaíocht agus san uathoibriú. Agus díriú ar uathoibriú post, ar chruthú luacha agus ar chruthú luacha stáit mar thosaíocht. Ba chóir go mbeadh sé go breá nach bhfuil aon phoist, má tá UBI, UD.","hr":"Tehnologija – robotika, umjetna inteligencija, umjetna inteligencija – može automatizirati fizička i kognitivna radna mjesta, a time i stvoriti poslovnu vrijednost, premjestiti europsko gospodarstvo na gospodarstvo izobilja nakon oskudnosti. Ne smijemo se bojati da tehnologija automatizira radna mjesta. Bit je – ako tehnologija stvara vrijednost, robu i usluge onda ljudi ne moraju služiti i iskorištavati na neljudskim radnim mjestima (koja su toliko mnogo čak i u Europskoj uniji, npr. u poljoprivredi, preradi mesa, preradi otpada, pozivnim centrima itd.), umjesto toga porezi na kapital mogu prikupiti stvorenu vrijednost i preraspodijeliti one automatski stvorene resurse u socijalne programe, obrazovanje i također distribuirati kao univerzalne dividende (u početku univerzalni osnovni dohodak), stoga osnažiti ljude da imaju obrazovanje i vještine, nastaviti smislene karijere i napore (kao što su znanost, umjetnost, volontiranje) i da se ne iskorištavaju na nerazuman posao. Moramo prijeći s paradigme „stvaranja radnih mjesta” na „stvaranje vrijednosti s raznolikim sredstvima, posebno uz pomoć tehnologije”. Jednostavno zapošljavanje ne znači smislen život, dovoljno resursa za život i rast. Sadašnja ekonomija to dokazuje. Ali ako je tehnologija stvorila vrijednosti onda se te vrijednosti mogu preraspodijeliti i uložiti. Moramo uložiti velika ulaganja u znanost, tehnologiju i automatizaciju. I usredotočiti se na automatizaciju radnih mjesta, stvaranje vrijednosti i stvaranje državne vrijednosti kao prioritet. To bi trebalo biti u redu da nema radnih mjesta, ako postoje UBI, UD.","hu":"A technológia – a robotika, a mesterséges intelligencia, a mesterséges intelligencia – automatizálhatja a fizikai és kognitív munkahelyeket, és ezáltal üzleti értéket teremthet, az európai gazdaságot a bizonytalanság utáni bőségű gazdaság felé mozdíthatja el. Nem szabad félnünk attól, hogy a technológia automatizálja a munkahelyeket. A lényeg – ha a technológia értéket teremt, javakat és szolgáltatásokat teremt, akkor az embereknek nem kell embertelen munkahelyeken szolgálniuk és kihasználniuk őket (amelyek olyan sokak még az Európai Unióban is, például a mezőgazdaságban, a húsfeldolgozásban, a hulladékfeldolgozásban, a call centerekben stb.), ehelyett a tőkeadók teremthetnek értéket, és az automatikusan létrehozott erőforrásokat társadalmi programokba, oktatásba és az egyetemes osztalékként is eloszthatják, így lehetővé teszik az emberek számára, hogy oktatással és készségekkel rendelkezzenek, értelmes karriert és erőfeszítéseket (például tudomány, művészet, önkéntesség) folytassanak, és ne használják ki őket értelmetlen munkahelyeken. El kell térnünk a „munkahelyteremtés” paradigmájáról az „értékteremtésre az eszközök sokféleségével, különösen a technológia segítségével”. A munkahelyek puszta léte nem jelent értelmes életet, elegendő forrást az élethez és a növekedéshez. A jelenlegi gazdaság ezt bizonyítja. De ha a technológia értékeket teremtett, akkor ezeket az értékeket újra el lehet osztani és be lehet fektetni. Jelentős összegeket kell beruháznunk a tudományba, a technológiába és az automatizálásba. És kiemelt figyelmet kell fordítani a munkahelyek automatizálására, az értékteremtésre és az állami értékteremtésre. Rendben kell lennie, hogy nincsenek munkahelyek, ha vannak UBI, UD.","it":"La tecnologia — robotica, intelligenza artificiale, intelligenza artificiale generale — può automatizzare i posti di lavoro fisici e cognitivi e, di conseguenza, creare valore per le imprese, spostare l'economia europea verso un'economia post-carcity di abbondanza. Non dobbiamo temere che la tecnologia automatizza i posti di lavoro. L'essenza è che se la tecnologia crea valore, beni e servizi, le persone non sono tenute a servire e ad essere sfruttate in posti di lavoro disumani (che sono così tanti anche nell'Unione europea, ad esempio nell'agricoltura, nella lavorazione della carne, nella lavorazione dei rifiuti, nei call center, ecc.), invece, le tasse sui capitali possono raccogliere valore creato e ridistribuire quelle risorse automaticamente create in programmi sociali, nell'istruzione e anche distribuiti come dividendo universale (inizialmente il reddito di base universale), quindi — consentire alle persone di avere istruzione e competenze, di perseguire carriere e sforzi significativi (come la scienza, le arti, il volontariato) e di non essere sfruttati in posti di lavoro insignificanti. Dobbiamo passare dal paradigma della \"creazione del lavoro\" alla \"creazione del valore con la diversità dei mezzi, soprattutto con l'aiuto della tecnologia\". Semplicemente avere posti di lavoro non significa vita significativa, risorse sufficienti per vivere e per la crescita. L'economia attuale lo dimostra. Ma se la tecnologia ha creato valori allora questi valori possono essere ridistribuiti e investiti. Dobbiamo investire molto nella scienza, nella tecnologia e nell'automazione. E concentrarsi sull'automazione dei posti di lavoro, sulla creazione di valore e sulla creazione di valore statale in via prioritaria. Dovrebbe essere bene che non ci siano lavori, se ci sono UBI, UD.","lt":"Technologijos – robotika, dirbtinis intelektas, dirbtinis bendrasis intelektas – gali automatizuoti fizines ir pažintines darbo vietas ir taip kurti verslo vertę, perkelti Europos ekonomiką į gausos ekonomiką po krizės. Neturėtume bijoti, kad technologijos automatizuoja darbo vietas. Esmė ta, kad jei technologijos kuria vertę, prekes ir paslaugas, tada žmonės neprivalo tarnauti ir būti išnaudojami nežmoniškose darbo vietose (kurių yra tiek daug net Europos Sąjungoje, pvz., žemės ūkyje, mėsos perdirbime, atliekų perdirbime, skambučių centruose ir kt.), vietoj to kapitalo mokesčiai gali rinkti sukurtą vertę ir perskirstyti tuos, kurie automatiškai sukuria išteklius socialinėms programoms, švietimui ir taip pat paskirstomi kaip universalus dividendas (iš pradžių universaliosios pagrindinės pajamos), taigi – įgalinti žmones turėti išsilavinimą ir įgūdžius, siekti prasmingos karjeros ir pastangų (pvz., mokslo, meno, savanoriškos veiklos) ir nebūti išnaudojami nesąžiningose darbo vietose. Turime pereiti nuo „darbo vietų kūrimo“ paradigmos prie „vertės kūrimo su priemonių įvairove, ypač naudojant technologijas“. Tiesiog turėti darbo vietų nereiškia prasmingo gyvenimo, pakankamai išteklių gyvenimui ir augimui. Tai įrodo dabartinė ekonomika. Bet jei technologijos sukūrė vertybes, šios vertybės gali būti perskirstytos ir investuojamos. Turime daug investuoti į mokslą, technologijas ir automatizavimą. Ir sutelkti dėmesį į darbo vietų automatizavimą, vertės kūrimą ir valstybės vertės kūrimą kaip prioritetą. Turėtų būti gerai, kad nėra darbo vietų, jei yra UBI, UD.","lv":"Tehnoloģija — robotika, mākslīgais intelekts, mākslīgais vispārējais intelekts — var automatizēt fiziskās un kognitīvās darbvietas un tādējādi radīt uzņēmējdarbības vērtību, pārvietot Eiropas ekonomiku uz pārpilnības ekonomiku pēc trūkuma. Mums nevajadzētu baidīties, ka tehnoloģijas automatizē darbavietas. Būtība ir — ja tehnoloģija rada vērtību, preces un pakalpojumus, tad cilvēkiem nav pienākuma kalpot un izmantot necilvēcīgos darbos (kuru ir tik daudz pat Eiropas Savienībā, piemēram, lauksaimniecībā, gaļas pārstrādē, atkritumu apstrādē, zvanu centros utt.), tā vietā kapitāla nodokļi var apkopot radīto vērtību un pārdalīt tos automātiski radītos resursus sociālajās programmās, izglītībā un arī izplatīt kā universālās dividendes (sākotnēji vispārējos pamatienākumus), tādējādi — dot cilvēkiem iespēju iegūt izglītību un prasmes, turpināt jēgpilnu karjeru un centienus (piemēram, zinātni, mākslu, brīvprātīgo darbu) un neizmantot neaprakstāmās darbavietās. Mums ir jāpāriet no “darba vietu radīšanas” paradigmas uz “vērtību radīšanu ar dažādiem līdzekļiem, jo īpaši ar tehnoloģiju palīdzību”. Vienkārši darba vietas nenozīmē jēgpilnu dzīvi, pietiekamus resursus dzīvošanai un izaugsmei. To pierāda pašreizējā ekonomika. Bet, ja tehnoloģija rada vērtības, tad šīs vērtības var pārdalīt un ieguldīt. Mums ir jāveic lieli ieguldījumi zinātnē, tehnoloģijā un automatizācijā. Un koncentrēties uz darbvietu automatizāciju, vērtības radīšanu un valsts vērtības radīšanu kā prioritāti. Labi, ka nav darba vietu, ja ir UBI, UD.","mt":"It-teknoloġija — ir-robotika, l-intelliġenza artifiċjali, l-intelliġenza ġenerali artifiċjali — tista’ tawtomatizza l-impjiegi fiżiċi u konjittivi u b’hekk, toħloq valur kummerċjali, tmexxi l-ekonomija Ewropea lejn ekonomija b’abbundanza ta’ wara l-iskarsità. M’għandniex nibżgħu li t-teknoloġija tawtomatizza l-impjiegi. L-essenza hija — jekk it-teknoloġija toħloq valur, oġġetti u servizzi allura n-nies ma jkunux meħtieġa li jservu u li jiġu sfruttati fl-impjiegi inumani (li huma tant anke fl-Unjoni Ewropea, eż fl-agrikoltura, l-ipproċessar tal-laħam, l-ipproċessar tal-iskart, call centers, eċċ), minflok, it-taxxi kapitali jistgħu jiġbru valur maħluq u jiddistribwixxu mill-ġdid dawk ir-riżorsi awtomatikament maħluqa fi programmi soċjali, edukazzjoni u mqassma wkoll bħala Universal Dividend (Introjtu Universali Bażiku inizjalment), għalhekk — jagħtu s-setgħa lin-nies li jkollhom edukazzjoni u ħiliet, biex isegwu karrieri u sforzi sinifikanti (bħal xjenza, arti, volontarjat) u li ma jiġux sfruttati f’impjiegi li ma jfissrux. Irridu nimxu mill-paradigma tal-“ħolqien tal-impjiegi” għal “ħolqien ta’ valur b’diversità ta’ mezzi, speċjalment, bl-għajnuna tat-teknoloġija”. Is-sempliċi impjieg ma jfissirx ħajja sinifikanti, biżżejjed riżorsi għall-għajxien u t-tkabbir. L-ekonomija attwali tagħti prova ta’ dan. Iżda jekk it-teknoloġija maħluqa valuri allura dawk il-valuri jistgħu jiġu ridistribwiti u investiti. Irridu ninvestu ħafna fix-xjenza, it-teknoloġija u l-awtomatizzazzjoni. U tiffoka fuq l-awtomatizzazzjoni tal-impjiegi, il-ħolqien tal-valur u l-ħolqien tal-valur tal-istat bħala prijorità. Għandu jkun multa li m’hemm l-ebda impjiegi, jekk ikun hemm UBI, UD.","nl":"Technologie — robotica, kunstmatige intelligentie, kunstmatige algemene intelligentie — kan fysieke en cognitieve banen automatiseren en daarmee zakelijke waarde creëren, de Europese economie overhevelen naar een overvloedige post-scarcity-economie. We moeten niet bang zijn dat technologie banen automatiseert. De essentie is — als technologie waarde, goederen en diensten creëert dan zijn mensen niet verplicht om te dienen en te worden uitgebuit in onmenselijke banen (die zo veel zijn, zelfs in de Europese Unie, bijvoorbeeld in de landbouw, vleesverwerking, afvalverwerking, callcenters, enz.), in plaats daarvan kunnen kapitaalbelastingen gecreëerde waarde verzamelen en die automatisch gecreëerde middelen herverdelen in sociale programma’s, onderwijs en ook verspreid als Universal Dividend (initieel basisinkomen), dus — mensen in staat stellen onderwijs en vaardigheden te hebben, zinvolle carrières en inspanningen (zoals wetenschap, kunst, vrijwilligerswerk) uit te voeren en niet te worden uitgebuit in ondoeltreffende banen. We moeten overgaan van het paradigma van „schepping van banen” naar „waardecreatie met diversiteit van middelen, met name met behulp van technologie”. Het hebben van banen betekent geen zinvolle leven, voldoende middelen voor leven en groei. De huidige economie bewijst het. Maar als technologie waarden heeft gecreëerd, kunnen die waarden worden herverdeeld en geïnvesteerd. We moeten zwaar investeren in wetenschap, technologie en automatisering. En focussen op de automatisering van banen, waardecreatie en het creëren van staatswaarde als prioriteit. Het zou goed moeten zijn dat er geen banen zijn, als er UBI, UD.","pl":"Technologia – robotyka, sztuczna inteligencja, sztuczna inteligencja ogólna – może zautomatyzować fizyczne i poznawcze miejsca pracy, a tym samym stworzyć wartość biznesową, przenieść europejską gospodarkę do gospodarki pokryzysowej. Nie powinniśmy się obawiać, że technologia automatyzuje miejsca pracy. Istotą jest – jeśli technologia tworzy wartość, towary i usługi, to ludzie nie muszą służyć i być wykorzystywani w nieludzkich miejscach pracy (które są tak liczne nawet w Unii Europejskiej, np. w rolnictwie, przetwórstwie mięsa, przetwórstwie odpadów, centrach obsługi telefonicznej itp.), zamiast tego podatki od kapitału mogą gromadzić wytworzoną wartość i redystrybuować te automatycznie tworzone zasoby do programów społecznych, edukacji, a także dystrybuowane jako dywidenda uniwersalna (pierwotnie uniwersalny dochód podstawowy), w związku z czym umożliwiają ludziom posiadanie wykształcenia i umiejętności, kontynuowanie znaczącej kariery i wysiłków (takich jak nauka, sztuka, wolontariat) i nie mogą być wykorzystywane w nieistotnych miejscach pracy. Musimy przejść od paradygmatu „tworzenia miejsc pracy” do „tworzenia wartości z różnorodnością środków, zwłaszcza przy pomocy technologii”. Samo posiadanie miejsc pracy nie oznacza znaczącego życia, wystarczających zasobów na życie i wzrost gospodarczy. Obecna ekonomia tego dowodzi. Ale jeśli technologia stworzyła wartości, te wartości mogą być redystrybuowane i inwestowane. Musimy intensywnie inwestować w naukę, technologię i automatyzację. Priorytetem jest również skupienie się na automatyzacji miejsc pracy, tworzeniu wartości i tworzeniu wartości przez państwo. Powinno być dobrze, że nie ma pracy, jeśli istnieją UBI, UD.","pt":"A tecnologia — robótica, inteligência artificial, inteligência artificial geral — pode automatizar os empregos físicos e cognitivos e, por conseguinte, criar valor empresarial, mover a economia europeia para uma economia pós-escasca de abundância. Não devemos recear que a tecnologia automatize os empregos. A essência é — se a tecnologia cria valor, haveres e serviços, então as pessoas não são obrigadas a servir e a ser exploradas em empregos desumanos (que são tantos até na União Europeia, por exemplo, na agricultura, processamento de carne, processamento de resíduos, centros de atendimento, etc.), em vez disso, os impostos de capital podem reunir valor criado e redistribuir os recursos criados automaticamente em programas sociais, educação e também distribuídos como Dividendo Universal (Rendimento Básico Universal inicialmente), portanto, capacitar as pessoas a ter educação e habilidades, para prosseguir carreiras e esforços significativos (como ciência, artes, voluntariado) e não ser explorado em empregos intencionais. Devemos passar do paradigma da «criação de emprego» para «a criação de valor com diversidade de meios, especialmente com a ajuda da tecnologia». Simplesmente ter emprego não significa vida significativa, recursos suficientes para viver e crescer. A economia atual prova-o. Mas se a tecnologia criou valores, então esses valores podem ser redistribuídos e investidos. Temos de investir fortemente na ciência, na tecnologia e na automatização. E centrar-se prioritariamente na automatização do emprego, na criação de valor e na criação de valor estatal. Deve ser bom que não haja empregos, se houver UBI, UD.","ro":"Tehnologia – robotica, inteligența artificială, inteligența artificială generală – poate automatiza locurile de muncă fizice și cognitive și, prin urmare, poate crea valoare comercială, poate transfera economia europeană către o economie din abundență post-sarcină. Nu trebuie să ne temem că tehnologia automatizează locurile de muncă. Esența este – în cazul în care tehnologia creează valoare, bunuri și servicii, atunci oamenii nu sunt obligați să servească și să fie exploatați în locuri de muncă inumane (care sunt atât de multe chiar și în Uniunea Europeană, de exemplu în agricultură, prelucrarea cărnii, prelucrarea deșeurilor, centre de apel etc.), în schimb, impozitele pe capital pot aduna valoare creată și pot redistribui resursele create automat în programe sociale, educație și, de asemenea, distribuite ca dividende universale (inițialul venit de bază), permițând astfel oamenilor să aibă educație și competențe, să urmeze cariere și eforturi semnificative (cum ar fi știința, artele, voluntariatul) și să nu fie exploatate în locuri de muncă ineficace. Trebuie să trecem de la paradigma „creării de locuri de muncă” la „crearea de valoare cu diversitate de mijloace, în special cu ajutorul tehnologiei”. Simplul fapt de a avea locuri de muncă nu înseamnă o viață semnificativă, resurse suficiente pentru a trăi și a crește. Economia actuală o dovedește. Dar dacă tehnologia a creat valori atunci aceste valori pot fi redistribuite și investite. Trebuie să investim masiv în știință, tehnologie și automatizare. Și să se concentreze pe automatizarea locurilor de muncă, crearea de valoare și crearea de valoare de stat ca prioritate. Ar trebui să fie bine că nu există locuri de muncă, în cazul în care există UBI, UD.","sk":"Technológia – robotika, umelá inteligencia, umelá všeobecná inteligencia – môže zautomatizovať fyzické a kognitívne pracovné miesta, a tým vytvoriť obchodnú hodnotu, presunúť európske hospodárstvo na hospodárstvo po nedostatku. Nemali by sme sa báť, že technológia automatizuje pracovné miesta. Podstatou je – ak technológia vytvára hodnotu, tovar a služby, potom sa od ľudí nevyžaduje, aby slúžili a aby boli vykorisťovaní v neľudských pracovných miestach (ktoré sú tak veľa dokonca aj v Európskej únii, napr. v poľnohospodárstve, spracovaní mäsa, spracovaní odpadu, call centrách atď.), namiesto toho môžu dane z kapitálu získať vytvorenú hodnotu a prerozdeliť tie automaticky vytvorené zdroje do sociálnych programov, vzdelávania a tiež distribuované ako Universal Dividend (na začiatku Univerzálny základný príjem) – umožniť ľuďom, aby mali vzdelanie a zručnosti, aby sa venovali zmysluplnej kariére a úsiliu (ako je veda, umenie, dobrovoľníctvo) a aby sa nevyužívali v nevýznamných pracovných miestach. Musíme prejsť od paradigmy „tvorby pracovných miest“ k „vytvoreniu hodnôt s rozmanitosťou prostriedkov, najmä s pomocou technológie“. Jednoducho mať pracovné miesta neznamená zmysluplný život, dostatok zdrojov na život a rast. Súčasná ekonomika to dokazuje. Ak však technológia vytvorí hodnoty, potom sa tieto hodnoty môžu prerozdeliť a investovať. Musíme výrazne investovať do vedy, technológie a automatizácie. A zamerať sa na automatizáciu pracovných miest, tvorbu hodnôt a tvorbu štátnej hodnoty ako prioritu. Malo by byť v poriadku, že neexistujú žiadne pracovné miesta, ak existujú UBI, UD.","sl":"Tehnologija – robotika, umetna inteligenca, umetna inteligenca – lahko avtomatizira fizična in kognitivna delovna mesta ter s tem ustvarja poslovno vrednost, evropsko gospodarstvo pa lahko preide v gospodarstvo po pomanjkanju. Ne smemo se bati, da tehnologija avtomatizira delovna mesta. Bistvo je, da če tehnologija ustvarja vrednost, blago in storitve, potem ljudem ni treba služiti in jih izkoriščati na nečloveških delovnih mestih (ki jih je toliko celo v Evropski uniji, npr. v kmetijstvu, predelavi mesa, predelavi odpadkov, klicnih centrih itd.), namesto tega pa lahko davki na kapital zberejo ustvarjeno vrednost in prerazporedijo tiste samodejno ustvarjene vire v socialne programe, izobraževanje in tudi distribucijo kot univerzalna dividenda (na začetku univerzalni osnovni dohodek), s tem pa ljudem omogočijo izobraževanje in spretnosti, si prizadevajo za pomembne poklicne poti in prizadevanja (kot so znanost, umetnost, prostovoljstvo) in se jih ne izkorišča na nepomembnih delovnih mestih. Od paradigme „ustvarjanja delovnih mest“ moramo preiti na „ustvarjanje vrednosti z različnimi sredstvi, zlasti s pomočjo tehnologije“. Preprosto ustvarjanje delovnih mest ne pomeni smiselnega življenja, dovolj sredstev za življenje in rast. Trenutno gospodarstvo to dokazuje. Če pa tehnologija ustvarja vrednote, jih je mogoče prerazporediti in vlagati. Veliko moramo vlagati v znanost, tehnologijo in avtomatizacijo. Ter se prednostno osredotočiti na avtomatizacijo delovnih mest, ustvarjanje vrednosti in ustvarjanje državne vrednosti. V redu bi moralo biti, da ni službe, če obstaja UTD, UD.","sv":"Teknik – robotteknik, artificiell intelligens, artificiell intelligens – kan automatisera fysiska och kognitiva arbetstillfällen och därmed skapa affärsnytta, föra den europeiska ekonomin till en ekonomi av överflöd efter knapphet. Vi bör inte vara rädda för att tekniken automatiserar arbetstillfällen. Kärnan är – om tekniken skapar värde, varor och tjänster då människor inte är skyldiga att tjäna och utnyttjas i omänskliga arbeten (som är så många även i Europeiska unionen, t.ex. inom jordbruk, köttbearbetning, avfallshantering, callcenter osv.), i stället kan kapitalskatter samla in skapat värde och omfördela de automatiskt skapade resurserna till sociala program, utbildning och även distribueras som universell utdelning (allmän grundinkomst från början), därmed – ge människor möjlighet att ha utbildning och kompetens, att fullfölja meningsfulla karriärer och ansträngningar (som vetenskap, konst, frivilligarbete) och inte att utnyttjas i onödan jobb. Vi måste gå från ”skapande av arbetstillfällen” till ”värdeskapande med olika medel, särskilt med hjälp av teknik”. Att bara ha jobb betyder inte meningsfullt liv, tillräckliga resurser för att leva och växa. Den nuvarande ekonomin bevisar det. Men om tekniken skapade värden då dessa värden kan omfördelas och investeras. Vi måste investera kraftigt i vetenskap, teknik och automatisering. Och fokusera på automatisering av arbetstillfällen, värdeskapande och statligt värdeskapande som en prioritering. Det borde vara bra att det inte finns några jobb, om det finns UBI, UD."}},"title":{"en":"Technology enabled economy of abundance without human exploitation","machine_translations":{"bg":"Икономика без експлоатация на хора, която позволява използването на технологии и изобилие","cs":"Ekonomika založená na technologiích, která je hojně obhospodařována bez lidského vykořisťování","da":"Teknologibaseret økonomi uden menneskelig udnyttelse","de":"Technologiegestützte Wirtschaft ohne Ausbeutung des Menschen","el":"Η τεχνολογία κατέστησε δυνατή την αφθονία χωρίς ανθρώπινη εκμετάλλευση","es":"Economía de abundancia basada en la tecnología sin explotación humana","et":"Tehnoloogiapõhine arvukas majandus ilma inimkasutuseta","fi":"Teknologiapohjainen talous, jossa on runsaasti ihmisiä ilman ihmisen hyväksikäyttöä","fr":"Économie d’abondance fondée sur la technologie sans exploitation humaine","ga":"Geilleagar ina bhfuil líon mór daoine cumasaithe ó thaobh na teicneolaíochta de gan dúshaothrú daonna","hr":"Gospodarstvo bogatstvo koje omogućuje tehnologija bez ljudskog iskorištavanja","hu":"A technológia által lehetővé tett bőséges gazdaság emberi kizsákmányolás nélkül","it":"Economia dell'abbondanza basata sulla tecnologia senza sfruttamento umano","lt":"Technologijomis grindžiama gausi ekonomika be žmonių išnaudojimo","lv":"Tehnoloģiju radīta bagātības ekonomika bez cilvēka ekspluatācijas","mt":"Ekonomija ta’ abbundanza permezz tat-teknoloġija mingħajr sfruttament mill-bniedem","nl":"Technologisch gefaciliteerde overvloedige economie zonder menselijke uitbuiting","pl":"Gospodarka oparta na technologii, w której występuje obfitość bez wykorzystywania człowieka","pt":"Economia da abundância baseada na tecnologia sem exploração humana","ro":"Economie bazată pe tehnologie bazată pe abundență, fără exploatare umană","sk":"Technologická úspora hojnosti bez ľudského vykorisťovania","sl":"Tehnološko podprto gospodarstvo številčnosti brez človeškega izkoriščanja","sv":"Teknikbaserad ekonomi med rikedom utan mänsklig exploatering"}}}
This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data.
Share:
Share link:
Please paste this code in your page:
<script src="https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/3668/embed.js"></script>
<noscript><iframe src="https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/3668/embed.html" frameborder="0" scrolling="vertical"></iframe></noscript>
Report inappropriate content
Is this content inappropriate?
- Call us 00 800 6 7 8 9 10 11
- Use other telephone options
- Write to us via our contact form
- Meet us at a local EU office
- European Parliament
- European Council
- Council of the European Union
- European Commission
- Court of Justice of the European Union (CJEU)
- European Central Bank (ECB)
- European Court of Auditors (ECA)
- European External Action Service (EEAS)
- European Economic and Social Committee (EESC)
- European Committee of the Regions (CoR)
- European Investment Bank (EIB)
- European Ombudsman
- European Data Protection Supervisor (EDPS)
- European Data Protection Board
- European Personnel Selection Office
- Publications Office of the European Union
- Agencies
Comment details
You are seeing a single comment
View all comments
I wish to say something, but I doubt if I understand the right way what the overhaul is abouth ...
Truly with the coming of the year 2000 the computers e went online and with an payed abbonement in Netherland you can go online any time with your home computer that is.
In big company's where you have like Billing Department and other departments you always work with Table Chef we call them .. that one is very companion and social and does all the words for you to the Management of that Department.
Then you have the Managing Director and all the other Top Figures wich are most important in Board Meetings and Personail Bussiness like resigning and so on.
The clue was that there is a Law that rules Society as Social Society Behaviour wich rules where not to be broken ... you lose your complain always.
The thought that my internel company's affairs would be open in the wifi ethernet as e is irrisponseble and all information abouth people, behaviour and billing and so on should within.
Loading comments ...