A stronger economy, social justice and jobs

Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 125f72d23bb9f86c6c24f8d2321d5a2a124b1b74372faaa332c1b57d6c6b3fea

Source: {"body":{"it":"Il tema del finanziamento del bilancio comunitario è da alcuni anni al centro del dibattito sul processo di riforma dell’Ue. Le discussioni in corso riguardano non solo il lato delle fonti del bilancio ma anche quello degli impieghi. Per quanto riguarda le fonti di entrata va rilevato che il bilancio europeo è finanziato per 2/3 dalla risorsa propria basata sul Reddito Nazionale Lordo.Essa incoraggia i paesi membri a pensare al bilancio in termini contabili sulla base dei saldi netti, cioè a guardare alla differenza tra quanto è versato attraverso le casse pubbliche e quanto si riceve sottoforma di politiche europee.Per questo, introdurre nuove e autentiche risorse proprie europee che non provengano dagli Stati membri ma siano raccolte direttamente dall’Ue in determinati settori in cui si presentano esternalità negative, ovvero conseguenze dannose per la società, può contribuire a ridurre la logica prevalente del “giusto ritorno”.A tal fine risulta determinante anche porre un collegamento tra l’introduzione di genuine risorse proprie e l’uso che ne viene fatto. In effetti, anche sul fronte delle spese è in corso un acceso dibattito sulla ridefinizione delle priorità strategiche dell’Ue.La posizione sostenuta dal PE e dalla CE prevede che le tradizionali politiche lascino maggiore spazio alla fornitura di beni pubblici europei che porterebbero benefici estesi a tutti i paesi membri oltre a rispondere a nuove sfide provenienti dal contesto internazionale. https://bit.ly/3zwzvrR","machine_translations":{"bg":"Въпросът за финансирането на бюджета на Общността е в основата на дебата относно процеса на реформи в ЕС от няколко години. Текущите обсъждания се отнасят не само до източниците на бюджета, но и до заетостта. Що се отнася до източниците на приходи, следва да се отбележи, че европейският бюджет се финансира за 2/3 от собствения ресурс на база брутния национален доход. Той насърчава държавите членки да мислят за бюджета от счетоводна гледна точка въз основа на нетните салда, т.е. да разгледат разликата между това, което се плаща чрез публични средства, и това, което се получава под формата на европейски политики. Действително се провежда и разгорещен дебат относно предефинирането на стратегическите приоритети на ЕС по отношение на разходите. Позицията, подкрепена от ЕП и ЕК, призовава традиционните политики да предоставят повече пространство за снабдяването с европейски обществени блага, което би донесло широки ползи за всички държави членки, както и да отговори на новите предизвикателства от международен контекст. https://bit.ly/3zwzvrR","cs":"Otázka financování rozpočtu Společenství je již několik let ústředním bodem diskuse o reformním procesu EU. Probíhající diskuse se týkají nejen zdrojů rozpočtu, ale i zaměstnanosti. Pokud jde o zdroje příjmů, je třeba poznamenat, že evropský rozpočet je financován pro 2/3 z vlastního zdroje založeného na hrubém národním důchodu. Povzbuzuje členské státy, aby o rozpočtu přemýšlely z účetního hlediska na základě čistých zůstatků, tj. aby se podívaly na rozdíl mezi tím, co se vyplácí z veřejných prostředků, a tím, co je přijímáno ve formě evropských politik. O nové definici strategických priorit EU na straně výdajů probíhá také horlivá diskuse. Stanovisko podporované EP a EK vyzývá k tomu, aby tradiční politiky poskytovaly více prostoru pro dodávky evropských veřejných statků, což by přineslo široké výhody všem členským státům a reagovalo by na nové výzvy z mezinárodního kontextu. https://bit.ly/3zwzvrR","da":"Spørgsmålet om finansiering af fællesskabsbudgettet har været kernen i debatten om EU\"s reformproces i nogle år. De igangværende drøftelser vedrører ikke kun kilderne til budgettet, men også beskæftigelsessiden. For så vidt angår indtægtskilderne, skal det bemærkes, at det europæiske budget for 2/3 finansieres af egne indtægter baseret på bruttonationalindkomsten. Det tilskynder medlemsstaterne til at tænke på budgettet i regnskabsmæssig henseende på grundlag af nettosaldi, dvs. at se på forskellen mellem, hvad der udbetales via offentlige midler, og hvad der modtages i form af europæiske politikker. Der er også en ophedet debat om omdefinering af EU\"s strategiske prioriteringer på udgiftssiden. Den holdning, der støttes af Europa-Parlamentet og EF, opfordrer til, at traditionelle politikker giver mere plads til levering af europæiske offentlige goder, som vil være til stor gavn for alle medlemsstater samt reagere på nye udfordringer fra den internationale sammenhæng. https://bit.ly/3zwzvrR","de":"Die Frage der Finanzierung des Gemeinschaftshaushalts steht seit einigen Jahren im Mittelpunkt der Debatte über den Reformprozess der EU. Die laufenden Diskussionen betreffen nicht nur die Quellen des Haushalts, sondern auch die Beschäftigungsseite. Was die Einnahmequellen betrifft, so ist darauf hinzuweisen, dass der europäische Haushalt für 2/3 aus Eigenmitteln auf der Grundlage des Bruttonationaleinkommens finanziert wird. Er ermutigt die Mitgliedstaaten, den Haushalt auf der Grundlage der Nettosalden zu berücksichtigen, d. h. die Differenz zwischen dem, was aus öffentlichen Mitteln gezahlt wird, und dem, was in Form von europäischen Politiken erhalten wird. In der Tat gibt es auch eine heftige Debatte über die Neudefinition der strategischen Prioritäten der EU auf der Ausgabenseite. Der Standpunkt, der vom EP und der Kommission unterstützt wird, fordert traditionelle Politiken auf, mehr Raum für die Versorgung mit europäischen öffentlichen Gütern zu geben, die allen Mitgliedstaaten einen breiten Nutzen bringen und auf neue Herausforderungen aus dem internationalen Kontext reagieren würden. https://bit.ly/3zwzvrR","el":"Το θέμα της χρηματοδότησης του κοινοτικού προϋπολογισμού βρίσκεται στο επίκεντρο της συζήτησης σχετικά με τη διαδικασία μεταρρύθμισης της ΕΕ εδώ και μερικά χρόνια. Οι συνεχιζόμενες συζητήσεις δεν αφορούν μόνο τις πηγές του προϋπολογισμού αλλά και την πλευρά της απασχόλησης. Όσον αφορά τις πηγές εσόδων, πρέπει να σημειωθεί ότι ο ευρωπαϊκός προϋπολογισμός χρηματοδοτείται κατά τα 2/3 από τον ίδιο πόρο που βασίζεται στο ακαθάριστο εθνικό εισόδημα. Πράγματι, διεξάγεται επίσης έντονη συζήτηση σχετικά με τον επαναπροσδιορισμό των στρατηγικών προτεραιοτήτων της ΕΕ από την πλευρά των δαπανών. \" θέση που υποστηρίζεται από το ΕΚ και την Ευρωπαϊκή Επιτροπή ζητεί οι παραδοσιακές πολιτικές να δώσουν περισσότερο χώρο στην προσφορά ευρωπαϊκών δημόσιων αγαθών που θα αποφέρουν ευρύτερα οφέλη σε όλες τις χώρες μέλη, καθώς και να ανταποκριθούν σε νέες προκλήσεις από το διεθνές πλαίσιο. https://bit.ly/3zwzvrR","en":"The issue of financing the Community budget has been at the heart of the debate on the EU reform process for some years. The ongoing discussions concern not only the sources of the budget but also the employment side. As far as revenue sources are concerned, it should be noted that the European budget is financed for 2/3 from the own resource based on the Gross National Income. It encourages member countries to think of the budget in accounting terms on the basis of net balances, i.e. to look at the difference between what is paid through public funds and what is received in the form of European policies. Indeed, there is also a heated debate on the redefinition of the EU’s strategic priorities on the expenditure side. The position supported by the EP and the EC calls for traditional policies to give more space to the supply of European public goods that would bring widespread benefits to all member countries as well as respond to new challenges from the international context. https://bit.ly/3zwzvrR","es":"La cuestión de la financiación del presupuesto comunitario ha estado en el centro del debate sobre el proceso de reforma de la UE durante algunos años. Los debates en curso se refieren no solo a las fuentes del presupuesto, sino también al aspecto del empleo. Por lo que se refiere a las fuentes de ingresos, cabe señalar que el presupuesto europeo se financia para 2/3 con cargo al recurso propio basado en la Renta Nacional Bruta. Alenta a los países miembros a pensar en el presupuesto en términos contables sobre la base de los saldos netos, es decir, a examinar la diferencia entre lo que se paga mediante fondos públicos y lo que se recibe en forma de políticas europeas. De hecho, también hay un acalorado debate sobre la redefinición de las prioridades estratégicas de la UE en el aspecto del gasto. La posición apoyada por el PE y la CE pide que las políticas tradicionales den más espacio al suministro de bienes públicos europeos que reporten beneficios generalizados a todos los países miembros y respondan a los nuevos retos del contexto internacional. https://bit.ly/3zwzvrR","et":"Ühenduse eelarve rahastamise küsimus on olnud ELi reformiprotsessi arutelu keskmes juba mitu aastat. Käimasolevad arutelud ei puuduta mitte ainult eelarve allikaid, vaid ka tööhõive poolt. Mis puudutab tuluallikaid, siis tuleb märkida, et Euroopa eelarvet rahastatakse 2/3 ulatuses kogurahvatulul põhinevatest omavahenditest. See julgustab liikmesriike mõtlema eelarvele raamatupidamisarvestuses netosaldode alusel, st uurima erinevust selle vahel, mida makstakse riiklikest vahenditest ja mida saadakse Euroopa poliitikast. Euroopa Parlamendi ja Euroopa Komisjoni toetatav seisukoht nõuab traditsioonilist poliitikat, et anda rohkem ruumi Euroopa avalike hüvede pakkumisele, mis tooks laialdast kasu kõigile liikmesriikidele ja vastaks uutele väljakutsetele rahvusvahelisest kontekstist. https://bit.ly/3zwzvrR","fi":"Kysymys yhteisön talousarvion rahoittamisesta on ollut EU:n uudistusprosessia koskevan keskustelun keskiössä jo muutaman vuoden ajan. Käynnissä olevat keskustelut koskevat talousarvion lähteiden lisäksi myös työllisyyttä. Tulolähteiden osalta on huomattava, että EU:n talousarvio rahoitetaan kahdella kolmasosalla bruttokansantuloon perustuvista omista varoista, ja se kannustaa jäsenvaltioita ajattelemaan talousarviota kirjanpidossa nettosaldojen perusteella eli tarkastelemaan julkisten varojen ja EU:n politiikan muodossa saatujen varojen välistä eroa. Myös EU:n strategisten painopisteiden uudelleenmäärittelystä menopuolella käydään kiihkeää keskustelua. EP:n ja komission tukema kanta edellyttää, että perinteisissä politiikoissa annetaan enemmän tilaa sellaisten eurooppalaisten julkishyödykkeiden tarjonnalle, jotka hyödyttäisivät laajalti kaikkia jäsenvaltioita ja vastaisivat kansainvälisestä kontekstista johtuviin uusiin haasteisiin. https://bit.ly/3zwzvrR","fr":"La question du financement du budget communautaire est au cœur du débat sur le processus de réforme de l’UE depuis quelques années. Les discussions en cours concernent non seulement les sources du budget, mais aussi l’emploi. En ce qui concerne les sources de recettes, il convient de noter que le budget européen est financé pour l’exercice 2/3 à partir de la ressource propre basée sur le revenu national brut; il encourage les pays membres à considérer le budget en termes comptables sur la base des soldes nets, c’est-à-dire à examiner la différence entre ce qui est payé par les fonds publics et ce qui est reçu sous la forme de politiques européennes. En effet, la redéfinition des priorités stratégiques de l’UE en matière de dépenses fait également l’objet d’un débat animé. La position soutenue par le PE et la CE demande que les politiques traditionnelles donnent plus de place à l’approvisionnement en biens publics européens, ce qui apporterait des avantages étendus à tous les pays membres et répondrait aux nouveaux défis du contexte international. https://bit.ly/3zwzvrR","ga":"Tá an tsaincheist maidir le maoiniú bhuiséad an Chomhphobail i gcroílár na díospóireachta ar phróiseas athchóirithe an AE le roinnt blianta anuas. Ní hamháin go mbaineann an plé leanúnach le foinsí an bhuiséid ach le taobh na fostaíochta freisin. Chomh fada agus a bhaineann le foinsí ioncaim, ba cheart a thabhairt faoi deara go maoinítear an buiséad Eorpach do 2/3 ón acmhainn dhílis bunaithe ar an Ollioncam Náisiúnta. Molann sé na balltíortha smaoineamh ar an mbuiséad i dtéarmaí cuntasaíochta ar bhonn glan-iarmhéideanna, i.e. breathnú ar an difríocht idir an méid a íoctar trí chistí poiblí agus an méid a fhaightear i bhfoirm beartas Eorpach. Go deimhin, tá díospóireacht théite ann maidir le tosaíochtaí straitéiseacha AE a athshainiú ó thaobh caiteachais de. Iarrann an seasamh a dtacaíonn Parlaimint na hEorpa agus an CE leis beartais thraidisiúnta chun níos mó spáis a thabhairt do sholáthar earraí poiblí Eorpacha a thabharfadh tairbhí forleathana do gach ballstát chomh maith le freagairt do dhúshláin nua ón gcomhthéacs idirnáisiúnta. https://bit.ly/3zwzvrR","hr":"Pitanje financiranja proračuna Zajednice već je nekoliko godina u središtu rasprave o procesu reforme EU-a. Rasprave koje su u tijeku ne odnose se samo na izvore proračuna, već i na zapošljavanje. Što se tiče izvora prihoda, treba napomenuti da se europski proračun financira za 2/3 iz vlastitih sredstava koja se temelje na bruto nacionalnom dohotku. Potiče države članice da o proračunu razmišljaju u računovodstvenom smislu na temelju neto salda, tj. da razmotre razliku između onoga što se plaća javnim sredstvima i onoga što se prima u obliku europskih politika. Doista, postoji i oštra rasprava o redefiniranju strateških prioriteta EU-a na rashodovnoj strani. Stajalištem koje podržavaju Europski parlament i Europska komisija poziva se na to da tradicionalne politike daju više prostora za opskrbu europskim javnim dobrima, što bi donijelo široku korist svim državama članicama i odgovorilo na nove izazove iz međunarodnog konteksta. https://bit.ly/3zwzvrR","hu":"A közösségi költségvetés finanszírozásának kérdése már évek óta az uniós reformfolyamatról folytatott vita középpontjában áll. A folyamatban lévő megbeszélések nemcsak a költségvetési forrásokra, hanem a foglalkoztatási oldalra is vonatkoznak. Ami a bevételi forrásokat illeti, meg kell jegyezni, hogy az európai költségvetést a bruttó nemzeti jövedelmen alapuló saját forrásokból finanszírozzák, és arra ösztönzi a tagállamokat, hogy számviteli szempontból a nettó egyenlegek alapján, azaz vizsgálják meg a különbséget az állami forrásokból történő kifizetések és az európai politikák formájában kapott összegek között. Élénk vita folyik az EU stratégiai prioritásainak újrafogalmazásáról is a kiadási oldalon. Az EP és az Európai Bizottság által támogatott álláspont arra szólít fel, hogy a hagyományos politikák nagyobb teret biztosítsanak az európai közjavak kínálatának, amely széles körű előnyökkel járna valamennyi tagállam számára, és választ adna a nemzetközi kontextusban felmerülő új kihívásokra is. https://bit.ly/3zwzvrR","lt":"Bendrijos biudžeto finansavimo klausimas jau keletą metų yra diskusijų dėl ES reformų proceso pagrindas. Vykstančios diskusijos yra susijusios ne tik su biudžeto šaltiniais, bet ir su užimtumu. Kalbant apie pajamų šaltinius, reikėtų pažymėti, kad Europos biudžetas 2/3 finansuojamas iš nuosavų išteklių, pagrįstų bendrosiomis nacionalinėmis pajamomis. Jis skatina valstybes nares apskaitoje galvoti apie biudžetą pagal grynuosius likučius, t. y. atsižvelgti į skirtumą tarp to, kas mokama iš viešųjų lėšų, ir to, kas gaunama įgyvendinant Europos politiką. Iš tiesų, taip pat vyksta karštos diskusijos dėl ES strateginių prioritetų išlaidų srityje persvarstymo. EP ir EK palaikoma pozicija reikalauja, kad tradicinė politika suteiktų daugiau erdvės Europos viešųjų gėrybių tiekimui, kuris būtų naudingas visoms valstybėms narėms ir padėtų reaguoti į naujus tarptautinio masto iššūkius. https://bit.ly/3zwzvrR","lv":"Jautājums par Kopienas budžeta finansēšanu jau vairākus gadus ir bijis galvenais temats debatēs par ES reformu procesu. Notiekošās diskusijas attiecas ne tikai uz budžeta avotiem, bet arī uz nodarbinātību. Attiecībā uz ieņēmumu avotiem jāatzīmē, ka Eiropas budžetu 2/3 finansē no pašu resursiem, kuru pamatā ir nacionālais kopienākums. Tas mudina dalībvalstis domāt par budžetu grāmatvedības izteiksmē, pamatojoties uz neto bilancēm, t.i., aplūkot starpību starp to, ko maksā no valsts līdzekļiem, un to, kas tiek saņemts Eiropas politikas veidā. Patiešām, notiek arī karstas debates par ES stratēģisko prioritāšu pārdefinēšanu izdevumu jomā. EP un EK atbalstītajā nostājā ir pausts aicinājums tradicionālajai politikai piešķirt vairāk vietas Eiropas sabiedrisko labumu piegādei, kas sniegtu plašu labumu visām dalībvalstīm, kā arī reaģētu uz jauniem izaicinājumiem starptautiskajā kontekstā. https://bit.ly/3zwzvrR","mt":"Il-kwistjoni tal-finanzjament tal-baġit Komunitarju ilha fil-qalba tad-dibattitu dwar il-proċess ta’ riforma tal-UE għal xi snin. Id-diskussjonijiet li għaddejjin mhux biss jikkonċernaw is-sorsi tal-baġit iżda wkoll in-naħa tal-impjiegi. F’dak li għandu x’jaqsam mas-sorsi ta’ dħul, ta’ min jinnota li l-baġit Ewropew huwa ffinanzjat għat-2/3 mir-riżorsa proprja bbażata fuq id-Dħul Nazzjonali Gross. Huwa jħeġġeġ lill-pajjiżi membri biex jaħsbu dwar il-baġit f’termini ta’ kontabilità fuq il-bażi ta’ bilanċi netti, jiġifieri biex titqies id-differenza bejn dak li jitħallas permezz tal-fondi pubbliċi u dak li jiġi riċevut fil-forma ta’ politiki Ewropej. Fil-fatt, hemm ukoll dibattitu taħraq dwar id-definizzjoni mill-ġdid tal-prijoritajiet strateġiċi tal-UE fuq in-naħa tal-infiq. Il-pożizzjoni appoġġjata mill-PE u l-KE titlob li l-politiki tradizzjonali jagħtu aktar spazju lill-provvista ta’ beni pubbliċi Ewropej li jġibu benefiċċji mifruxa lill-pajjiżi membri kollha kif ukoll iwieġbu għal sfidi ġodda mill-kuntest internazzjonali. https://bit.ly/3zwzvrR","nl":"De financiering van de communautaire begroting staat al enkele jaren centraal in het debat over het hervormingsproces van de EU. De lopende besprekingen hebben niet alleen betrekking op de bronnen van de begroting, maar ook op de werkgelegenheidszijde. Wat de inkomstenbronnen betreft, moet worden opgemerkt dat de Europese begroting voor 2/3 uit de eigen middelen wordt gefinancierd op basis van het bruto nationaal inkomen. Het moedigt de lidstaten aan om de begroting boekhoudkundig te beschouwen op basis van nettosaldi, d.w.z. te kijken naar het verschil tussen wat met overheidsmiddelen wordt betaald en wat wordt ontvangen in de vorm van Europees beleid. Er is ook een heftig debat over de herdefiniëring van de strategische prioriteiten van de EU aan de uitgavenzijde. In het standpunt van het EP en de Commissie wordt gepleit voor traditioneel beleid om meer ruimte te geven aan de levering van Europese collectieve goederen die wijdverspreide voordelen voor alle lidstaten zou opleveren en een antwoord zou bieden op nieuwe uitdagingen vanuit de internationale context. https://bit.ly/3zwzvrR","pl":"Kwestia finansowania budżetu wspólnotowego jest od kilku lat głównym tematem debaty na temat procesu reform UE. Toczące się dyskusje dotyczą nie tylko źródeł budżetu, ale także zatrudnienia. Jeśli chodzi o źródła dochodów, należy zauważyć, że budżet europejski jest finansowany w wysokości 2/3 z zasobów własnych opartych na dochodzie narodowym brutto. Zachęca on państwa członkowskie do myślenia o budżecie w ujęciu księgowym na podstawie sald netto, tj. do przeanalizowania różnicy między kwotą wypłacaną ze środków publicznych a tym, co otrzymuje się w formie polityki europejskiej. W stanowisku wspieranym przez PE i KE wezwano do tego, by tradycyjne strategie polityczne dawały więcej przestrzeni dostawom europejskich dóbr publicznych, co przyniosłoby powszechne korzyści wszystkim państwom członkowskim, a także stanowiłoby odpowiedź na nowe wyzwania wynikające z kontekstu międzynarodowego. https://bit.ly/3zwzvrR","pt":"A questão do financiamento do orçamento comunitário está no centro do debate sobre o processo de reforma da UE desde há alguns anos. Os debates em curso dizem respeito não só às fontes do orçamento, mas também ao lado do emprego. No que se refere às fontes de receitas, deve notar-se que o orçamento europeu é financiado para 2/3 a partir de recursos próprios ganzas no Rendimento Nacional Bruto e incentiva os países membros a pensar no orçamento em termos contabilísticos com base em saldos líquidos, ou seja, a analisar a diferença entre o que é pago através de fundos públicos e o que é recebido sob a forma de políticas europeias. A posição apoiada pelo PE e pela CE apela a que as políticas tradicionais confiram mais espaço ao fornecimento de haveres públicos europeus que tragam benefícios generalizados a todos os países membros e respondam a novos desafios do contexto internacional. https://bit.ly/3zwzvrR","ro":"Chestiunea finanțării bugetului comunitar se află de câțiva ani în centrul dezbaterii privind procesul de reformă al UE. Discuțiile în curs se referă nu numai la sursele bugetului, ci și la partea privind ocuparea forței de muncă. În ceea ce privește sursele de venituri, trebuie remarcat faptul că bugetul european este finanțat pentru 2/3 din resurse proprii bazate pe venitul național brut. El încurajează țările membre să se gândească la buget în termeni contabili pe baza soldurilor nete, și anume să analizeze diferența dintre ceea ce se plătește prin fonduri publice și ceea ce se primește sub formă de politici europene. Într-adevăr, există, de asemenea, o dezbatere aprinsă privind redefinirea priorităților strategice ale UE în ceea ce privește cheltuielile. Poziția susținută de PE și CE solicită ca politicile tradiționale să acorde mai mult spațiu furnizării de bunuri publice europene care ar aduce beneficii pe scară largă tuturor țărilor membre, precum și să răspundă noilor provocări din contextul internațional https://bit.ly/3zwzvrR.","sk":"Otázka financovania rozpočtu Spoločenstva je už niekoľko rokov stredobodom diskusie o reformnom procese EÚ. Prebiehajúce diskusie sa netýkajú len zdrojov rozpočtu, ale aj stránky zamestnanosti. Pokiaľ ide o zdroje príjmov, je potrebné poznamenať, že európsky rozpočet je financovaný vo výške 2/3 z vlastných zdrojov založených na hrubom národnom dôchodku. Povzbudzuje členské štáty, aby zvážili rozpočet v účtovnom vyjadrení na základe čistých zostatkov, t. j. aby preskúmali rozdiel medzi tým, čo sa vypláca z verejných zdrojov, a tým, čo sa prijíma vo forme európskych politík. V skutočnosti prebieha diskusia o opätovnom vymedzení strategických priorít EÚ na strane výdavkov. Pozícia, ktorú podporuje Európsky parlament a EK, si vyžaduje, aby tradičné politiky poskytli viac priestoru na poskytovanie európskych verejných statkov, čo by prinieslo rozsiahle výhody pre všetky členské štáty, ako aj na nové výzvy z medzinárodného kontextu. https://bit.ly/3zwzvrR","sl":"Vprašanje financiranja proračuna Skupnosti je že nekaj let v središču razprave o procesu reform EU. Tekoče razprave se ne nanašajo le na vire proračuna, ampak tudi na področje zaposlovanja. Kar zadeva vire prihodkov, je treba opozoriti, da se evropski proračun financira za 2/3 iz lastnih sredstev, ki temeljijo na bruto nacionalnem dohodku. Države članice spodbuja, da razmišljajo o proračunu v računovodskem smislu na podlagi neto salda, tj. da preučijo razliko med tem, kaj se izplača iz javnih sredstev, in tistimi, ki jih prejmejo v obliki evropskih politik. Dejansko poteka tudi burna razprava o ponovni opredelitvi strateških prednostnih nalog EU na strani odhodkov. Stališče, ki ga podpirata Evropski parlament in Evropska komisija, poziva k temu, da bi tradicionalne politike zagotovile več prostora za ponudbo evropskih javnih dobrin, ki bi vsem državam članicam prinašale splošne koristi in se odzivale na nove izzive iz mednarodnega konteksta. https://bit.ly/3zwzvrR.","sv":"Frågan om finansiering av gemenskapsbudgeten har under några år stått i centrum för debatten om EU:s reformprocess. De pågående diskussionerna rör inte bara budgetkällorna utan också sysselsättningssidan. När det gäller inkomstkällor bör det noteras att EU:s budget finansieras för två tredjedelar av de egna medel som baseras på bruttonationalinkomsten. Det uppmuntrar medlemsländerna att tänka på budgeten i redovisningstermer på grundval av nettosaldon, dvs. att titta på skillnaden mellan vad som betalas med offentliga medel och vad som erhålls i form av EU-politik. Det pågår också en hetsig debatt om en omdefiniering av EU:s strategiska prioriteringar på utgiftssidan. I den ståndpunkt som stöds av Europaparlamentet och kommissionen efterlyser man en traditionell politik för att ge mer utrymme åt tillhandahållandet av europeiska kollektiva nyttigheter som skulle medföra omfattande fördelar för alla medlemsländer samt svara på nya utmaningar i det internationella sammanhanget. https://bit.ly/3zwzvrR"}},"title":{"it":"\"Capacità fiscale europea e nuove risorse proprie: proposte e scenari\"","machine_translations":{"bg":"\"Европейски данъчен капацитет и нови собствени ресурси: предложения и сценарии\"","cs":"„Evropská daňová kapacita a nové vlastní zdroje: návrhy a scénáře“","da":"\"Europæisk skattekapacitet og nye egne indtægter: forslag og scenarier\"","de":"„Europäische Steuerkapazität und neue Eigenmittel: Vorschläge und Szenarien“","el":"«Ευρωπαϊκή φορολογική ικανότητα και νέοι ίδιοι πόροι: προτάσεις και σενάρια»","en":"‘European tax capacity and new own resources: proposals and scenarios”","es":"«Capacidad fiscal europea y nuevos recursos propios: propuestas y escenarios»","et":"„Euroopa maksuvõimekus ja uued omavahendid: ettepanekud ja stsenaariumid“","fi":"”Euroopan verokapasiteetti ja uudet omat varat: ehdotukset ja skenaariot”","fr":"«Capacité fiscale européenne et nouvelles ressources propres: propositions et scénarios»","ga":"'Cumas cánach Eorpach agus acmhainní dílse nua: tograí agus cásanna”","hr":"„Europski porezni kapacitet i nova vlastita sredstva: prijedlozi i scenariji”","hu":"„Európai adókapacitás és új saját források: javaslatok és forgatókönyvek”","lt":"„Europos mokesčių pajėgumas ir nauji nuosavi ištekliai. pasiūlymai ir scenarijai“","lv":"“Eiropas nodokļu kapacitāte un jauni pašu resursi: priekšlikumi un scenāriji”","mt":"‘Il-kapaċità fiskali Ewropea u r-riżorsi proprji ġodda: proposti u xenarji”","nl":"„Europese belastingcapaciteit en nieuwe eigen middelen: voorstellen en scenario’s”","pl":"„Europejskie zdolności podatkowe i nowe zasoby własne: propozycje i scenariusze”","pt":"«Capacidade fiscal europeia e novos recursos próprios: propostas e cenários»","ro":"„Capacitatea fiscală europeană și noile resurse proprii: propuneri și scenarii”","sk":"„Európska daňová kapacita a nové vlastné zdroje: návrhy a scenáre“","sl":"„Evropska davčna zmogljivost in nova lastna sredstva: predlogi in scenariji“","sv":"”Europeisk skattekapacitet och nya egna medel: förslag och scenarier”"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×