Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: d1f21ed3baaeaa2105c3a300783bfd6ff183624a72333e980ea8a06414273492

Source: {"body":{"de":"Will die Europäische Union die drängenden Ziele der Sicherheit, des Klimaschutzes, der Migration, der Digitalisierung und weiterer europäischer Infrastrukturaufträge (Energie, Bahnverbindungen) erreichen, braucht sie zusätzliche Zuständigkeiten. Neue Kompetenzen können der Union aber nur durch eine Änderung der europäischen Verträge übertragen werden. Europäische Kompetenzanmaßungen gefährden die Integration (Vorschläge in den Bereichen des Straf-, Sozial-, Gesundheits- oder Steuerrechts). Neue europäische Zuständigkeiten dürfen nicht dazu führen, dass die Rolle der Mitgliedstaaten und Zivilgesellschaften als zentrale Kraftquellen der Union verschüttet wird. Die Kompetenzgrenzen der europäischen Verträge – das Prinzip der begrenzten Einzelermächtigung, die Subsidiarität, die Verhältnismäßigkeit, die finanzrechtlichen Vorgaben – sind genauer zu achten und gerichtlich zu kontrollieren. \n\nZudem ist die Ursprungsidee der europäischen Gesetzgebung wieder zu beleben: Die Richtlinie, die nur knapp ein Ziel vorgibt, und so die Verantwortung der Mitgliedstaaten, ihrer Parlamente und auch der unterschiedlichen Zivilgesellschaften für das Ziel nachdrücklich nutzt. Echte Richtlinien in diesem Sinne kommen in der gegenwärtigen Rechtspraxis entgegen den eigenen Vorgaben nicht vor. Den Mitgliedstaaten sind Entscheidungsbereiche, in denen subsidiäre Regelungen möglich oder gar effektiver sind, zurückzugeben und der sich daraus ergebende positive Wettbewerb zuzulassen (z.B. Teile des Umwelt-","machine_translations":{"bg":"За да може Европейският съюз да постигне належащите цели в областта на сигурността, изменението на климата, миграцията, цифровизацията и други европейски инфраструктурни договори (енергетика, железопътни връзки), Европейският съюз се нуждае от допълнителни отговорности. Новите области на компетентност обаче могат да бъдат прехвърлени на Съюза само чрез изменение на европейските договори. Европейските предположения за умения застрашават интеграцията (предложения в областта на наказателното, социалното, здравното или данъчното право). Новите европейски компетенции не трябва да водят до разпространение на ролята на държавите членки и гражданските общества като основни източници на власт за Съюза. Границите на компетентност на европейските договори — принципът на предоставената компетентност, субсидиарността, пропорционалността, финансовите изисквания — трябва да се спазват по-отблизо и да се наблюдават от съда. Освен това следва да се съживи идеята за произхода на европейското законодателство: Директивата, която поставя само тясна цел, използва в голяма степен отговорността на държавите членки, техните парламенти и дори различните граждански общества за постигането на тази цел. Истинските директиви в този смисъл не съществуват в настоящата правна практика, която противоречи на собствените им изисквания. На държавите членки трябва да се предоставят обратно области на вземане на решения, в които са възможни или дори по-ефективни спомагателни схеми, и да се позволи произтичащата от това положителна конкуренция (напр. части от околната среда).","cs":"Má-li Evropská unie splnit naléhavé cíle v oblasti bezpečnosti, změny klimatu, migrace, digitalizace a dalších evropských smluv o infrastruktuře (energetika, železniční spojení), potřebuje další odpovědnost. Nové pravomoci však mohou být převedeny na Unii pouze změnou evropských smluv. Evropské předpoklady dovedností ohrožují integraci (návrhy v oblasti trestního, sociálního, zdravotního nebo daňového práva). Nové evropské pravomoci nesmí vést k přelévání úlohy členských států a občanské společnosti jakožto ústředních zdrojů moci Unie. Omezení pravomocí evropských smluv – zásada svěření pravomocí, subsidiarita, proporcionalita a finanční požadavky – musí být více respektována a soudně sledována. Kromě toho by měla být obnovena myšlenka původu evropských právních předpisů: Směrnice, která stanoví pouze úzký cíl, silně využívá odpovědnost členských států, jejich parlamentů a dokonce různých občanských společností za tento cíl. Skutečné směrnice v tomto smyslu v současné právní praxi neexistují v rozporu s jejich vlastními požadavky. Členské státy musí získat zpět rozhodovací oblasti, v nichž jsou podpůrné režimy možné nebo ještě účinnější a umožňují z toho vyplývající pozitivní hospodářskou soutěž (např. části životního prostředí).","da":"Hvis Den Europæiske Union skal opfylde de presserende mål om sikkerhed, klimaændringer, migration, digitalisering og andre europæiske infrastrukturkontrakter (energi, jernbaneforbindelser), er der behov for yderligere ansvarsområder. Nye kompetencer kan imidlertid kun overføres til Unionen ved at ændre de europæiske traktater. Europæiske kvalifikationsantagelser bringer integrationen i fare (forslag inden for straffe-, social-, sundheds- og skattelovgivningen). Nye europæiske kompetencer må ikke føre til afsmitning af medlemsstaternes og civilsamfundets rolle som centrale magtkilder for Unionen. Grænserne for de europæiske traktaters kompetence — princippet om kompetencetildeling, nærhedsprincippet, proportionalitetsprincippet og de finansielle krav — skal respekteres nøjere og kontrolleres retsligt. Desuden bør idéen om EU-lovgivningens oprindelse genoplives: Direktivet, som kun fastsætter et snævert mål, gør i høj grad brug af medlemsstaternes, deres parlamenters og endog de forskellige civilsamfunds ansvar for målet. Der findes ikke egentlige direktiver i denne henseende i den nuværende retlige praksis, der er i strid med deres egne krav. Medlemsstaterne skal have mulighed for at træffe beslutninger på områder, hvor der er mulighed for subsidiære ordninger, eller hvor de er endnu mere effektive, og som muliggør den deraf følgende positive konkurrence (f.eks. dele af miljøet).","el":"Για να επιτύχει η Ευρωπαϊκή Ένωση τους πιεστικούς στόχους της ασφάλειας, της κλιματικής αλλαγής, της μετανάστευσης, της ψηφιοποίησης και άλλων ευρωπαϊκών συμβάσεων υποδομών (ενέργεια, σιδηροδρομικές συνδέσεις), χρειάζεται πρόσθετες ευθύνες. Ωστόσο, νέες αρμοδιότητες μπορούν να μεταφερθούν στην Ένωση μόνο με την τροποποίηση των ευρωπαϊκών συνθηκών. Οι ευρωπαϊκές παραδοχές δεξιοτήτων θέτουν σε κίνδυνο την ένταξη (προτάσεις στους τομείς του ποινικού, κοινωνικού, υγειονομικού ή φορολογικού δικαίου). Οι νέες ευρωπαϊκές αρμοδιότητες δεν πρέπει να οδηγήσουν στη διάδοση του ρόλου των κρατών μελών και των κοινωνιών των πολιτών ως κεντρικών πηγών εξουσίας για την Ένωση. Τα όρια των αρμοδιοτήτων των ευρωπαϊκών συνθηκών — η αρχή της δοτής αρμοδιότητας, η επικουρικότητα, η αναλογικότητα, οι δημοσιονομικές απαιτήσεις — πρέπει να τηρούνται στενότερα και να παρακολουθούνται δικαστικώς. Επιπλέον, η ιδέα της προέλευσης της ευρωπαϊκής νομοθεσίας θα πρέπει να αναβιώσει: Η οδηγία, η οποία θέτει μόνο έναν στενό στόχο, αξιοποιεί σε μεγάλο βαθμό την ευθύνη των κρατών μελών, των κοινοβουλίων τους και ακόμη και των διαφόρων κοινωνιών των πολιτών για τον στόχο αυτό. Στην τρέχουσα νομική πρακτική δεν υπάρχουν πραγματικές οδηγίες υπό την έννοια αυτή, αντίθετα προς τις δικές τους απαιτήσεις. Τα κράτη μέλη πρέπει να ανανεώνουν τομείς λήψης αποφάσεων όπου τα επικουρικά συστήματα είναι δυνατά ή ακόμη πιο αποτελεσματικά και επιτρέπουν τον επακόλουθο θετικό ανταγωνισμό (π.χ. τμήματα του περιβάλλοντος).","en":"If the European Union is to meet the pressing objectives of security, climate change, migration, digitalisation and other European infrastructure contracts (energy, rail connections), it needs additional responsibilities. However, new competences can only be transferred to the Union by amending the European Treaties. European skills assumptions jeopardise integration (proposals in the areas of criminal, social, health or tax law). New European competences must not lead to the spill-over of the role of Member States and civil societies as central sources of power for the Union. The limits of competence of the European Treaties — the principle of conferral of powers, subsidiarity, proportionality, financial requirements — must be respected more closely and judicially monitored. In addition, the idea of origin of European legislation should be revived: The directive, which sets only a narrow target, makes a strong use of the responsibility of the Member States, their parliaments and even the different civil societies for the objective. Genuine directives in this sense do not exist in current legal practice contrary to their own requirements. Member States must be given back decision-making areas where subsidiary schemes are possible or even more effective and allow the resulting positive competition (e.g. parts of the environment).","es":"Para que la Unión Europea cumpla los apremiantes objetivos de seguridad, cambio climático, migración, digitalización y otros contratos europeos de infraestructuras (energía, conexiones ferroviarias), necesita responsabilidades adicionales. Sin embargo, las nuevas competencias solo pueden transferirse a la Unión modificando los Tratados europeos. Los supuestos europeos de capacidades ponen en peligro la integración (propuestas en los ámbitos del Derecho penal, social, sanitario o fiscal). Las nuevas competencias europeas no deben conducir a la propagación del papel de los Estados miembros y de las sociedades civiles como fuentes centrales de poder de la Unión. Los límites de competencia de los Tratados europeos -el principio de atribución de competencias, la subsidiariedad, la proporcionalidad y los requisitos financieros- deben respetarse más estrechamente y controlarse judicialmente. Además, debería reactivarse la idea de origen de la legislación europea: La Directiva, que solo fija un objetivo limitado, hace un uso importante de la responsabilidad de los Estados miembros, de sus parlamentos e incluso de las diferentes sociedades civiles con respecto al objetivo. En este sentido, en la práctica jurídica actual no existen verdaderas directivas contrarias a sus propias exigencias. Los Estados miembros deben ser devueltos a los ámbitos de toma de decisiones en los que los regímenes subsidiarios sean posibles o incluso más eficaces y permitan la competencia positiva resultante (por ejemplo, partes del medio ambiente).","et":"Kui Euroopa Liit soovib täita julgeoleku, kliimamuutuste, rände, digiteerimise ja muude Euroopa taristulepingute (energia, raudteeühendused) pakilisi eesmärke, vajab ta täiendavaid kohustusi. Kuid uusi pädevusi saab liidule üle anda ainult Euroopa aluslepingute muutmisega. Euroopa oskuste eeldused ohustavad integratsiooni (ettepanekud kriminaal-, sotsiaal-, tervishoiu- või maksuõiguse valdkonnas). Uued Euroopa pädevused ei tohi kaasa tuua liikmesriikide ja kodanikuühiskonna rolli ülekandumist liidu kesksete jõuallikatena. Euroopa aluslepingutes sätestatud pädevuspiire – pädevuse andmise põhimõtet, subsidiaarsust, proportsionaalsust ja finantsnõudeid – tuleb hoolikamalt ja kohtulikult jälgida. Lisaks tuleks taaselustada Euroopa õigusaktide päritolu idee: Direktiivis, milles seatakse vaid kitsas eesmärk, kasutatakse selle eesmärgi nimel jõuliselt ära liikmesriikide, nende parlamentide ja isegi erinevate kodanikuühiskonnade vastutust. Tõelised direktiivid selles mõttes ei eksisteeri praeguses õiguspraktikas, mis oleks vastuolus nende endi nõuetega. Liikmesriikidele tuleb anda tagasi otsuste tegemise valdkonnad, kus allkavad on võimalikud või isegi tõhusamad ja võimaldavad sellest tulenevat positiivset konkurentsi (nt keskkonna osad).","fi":"Jotta Euroopan unioni saavuttaisi kiireelliset tavoitteet, jotka koskevat turvallisuutta, ilmastonmuutosta, muuttoliikettä, digitalisaatiota ja muita eurooppalaisia infrastruktuurisopimuksia (energia, rautatieyhteydet), se tarvitsee lisävastuuta. Uusia toimivaltuuksia voidaan kuitenkin siirtää unionille vain muuttamalla EU:n perussopimuksia. Eurooppalaiset taitooletukset vaarantavat integraation (rikos-, sosiaali-, terveys- tai verolainsäädännön alan ehdotukset). Uudet eurooppalaiset toimivaltuudet eivät saa johtaa jäsenvaltioiden ja kansalaisyhteiskuntien rooliin unionin keskeisenä voimanlähteenä. EU:n perussopimusten toimivallan rajoja – annetun toimivallan periaatetta, toissijaisuus-, suhteellisuus- ja rahoitusvaatimuksia – on noudatettava entistä tiiviimmin, ja sitä on valvottava oikeudellisesti. Lisäksi olisi elvytettävä ajatus EU:n lainsäädännön alkuperästä: Direktiivissä, jossa asetetaan vain kapea tavoite, hyödynnetään voimakkaasti jäsenvaltioiden, niiden parlamenttien ja jopa eri kansalaisyhteiskuntien vastuuta tavoitteesta. Nykyisessä oikeuskäytännössä ei ole olemassa todellisia direktiivejä, jotka ovat ristiriidassa niiden omien vaatimusten kanssa. Jäsenvaltioille on annettava takaisin päätöksentekoalueet, joilla toissijaiset järjestelmät ovat mahdollisia tai jopa tehokkaampia ja mahdollistavat tästä johtuvan myönteisen kilpailun (esim. ympäristön osat).","fr":"Si l’Union européenne veut atteindre les objectifs urgents de sécurité, de climat, de migration, de numérisation et d’autres contrats d’infrastructure européens (énergie, liaisons ferroviaires), elle a besoin de compétences supplémentaires. Toutefois, de nouvelles compétences ne peuvent être attribuées à l’Union qu’en modifiant les traités européens. Les prétentions européennes en matière de compétences compromettent l’intégration (propositions dans les domaines du droit pénal, social, de la santé ou de la fiscalité). Les nouvelles compétences européennes ne doivent pas avoir pour effet de renverser le rôle des États membres et de la société civile en tant que principales sources d’énergie de l’Union. Les limites de compétence des traités européens — le principe d’attribution des compétences, la subsidiarité, la proportionnalité, les dispositions du droit financier — doivent être respectées de manière plus précise et faire l’objet d’un contrôle juridictionnel. En outre, il convient de relancer l’idée d’origine de la législation européenne: La directive, qui ne fixe qu’un seul objectif, tire ainsi pleinement parti de la responsabilité des États membres, de leurs parlements et des différentes sociétés civiles. De véritables directives en ce sens n’existent pas dans la pratique juridique actuelle, contrairement à ce qui est prescrit. Il convient de restituer aux États membres les domaines dans lesquels des règles subsidiaires sont possibles, voire plus efficaces, et d’autoriser la concurrence positive qui en résulte (par exemple, certaines parties de l’environnement).","ga":"Má tá an tAontas Eorpach chun cuspóirí práinneacha na slándála, an athraithe aeráide, na himirce, na digiteála agus conarthaí bonneagair Eorpacha eile (fuinneamh, naisc iarnróid) a bhaint amach, tá freagrachtaí breise de dhíth air. Mar sin féin, ní féidir inniúlachtaí nua a aistriú chuig an Aontas ach amháin trí na Conarthaí Eorpacha a leasú. Cuireann toimhdí Eorpacha scileanna an comhtháthú i mbaol (tograí i réimsí an dlí choiriúil, an dlí shóisialta, an dlí sláinte nó an dlí cánach). Níor cheart go leanfadh tionchar ról na mBallstát agus na sochaithe sibhialta mar fhoinsí lárnacha cumhachta don Aontas as inniúlachtaí nua Eorpacha. Ní mór teorainneacha inniúlachta na gConarthaí Eorpacha — prionsabal na tabhartha cumhachtaí, prionsabal na coimhdeachta, na comhréireachta, ceanglais airgeadais — a urramú ar bhealach níos dlúithe agus faireachán breithiúnach a dhéanamh orthu. Ina theannta sin, ba cheart túsphointe na reachtaíochta Eorpaí a athbheochan: Leis an treoir, nach leagtar amach ach sprioc chúng, baintear úsáid láidir as freagracht na mBallstát, a bparlaimintí agus fiú na sochaithe sibhialta éagsúla as an gcuspóir sin. Ní ann d’fhíor-treoracha sa chiall sin sa chleachtas dlíthiúil atá ann faoi láthair, rud atá contrártha lena gceanglais féin. Ní mór réimsí cinnteoireachta a thabhairt ar ais do na Ballstáit ina bhfuil foscéimeanna indéanta nó níos éifeachtaí fós agus ina gceadaíonn siad an iomaíocht dhearfach a thagann as sin (e.g. codanna den chomhshaol).","hr":"Kako bi Europska unija ispunila goruće ciljeve sigurnosti, klimatskih promjena, migracija, digitalizacije i drugih europskih ugovora o infrastrukturi (energetika, željezničke veze), potrebna joj je dodatna odgovornost. Međutim, nove nadležnosti mogu se prenijeti na Uniju samo izmjenom europskih ugovora. Europskim pretpostavkama o vještinama ugrožava se integracija (prijedlozi u području kaznenog, socijalnog, zdravstvenog ili poreznog prava). Nove europske nadležnosti ne smiju dovesti do prelijevanja uloge država članica i civilnog društva kao središnjih izvora moći Unije. Ograničenja nadležnosti europskih ugovora – načelo dodjeljivanja ovlasti, supsidijarnost, proporcionalnost i financijski zahtjevi – moraju se pomnije i sudski nadzirati. Osim toga, potrebno je oživjeti ideju o podrijetlu europskog zakonodavstva: Direktiva, koja postavlja samo uski cilj, snažno iskorištava odgovornost država članica, njihovih parlamenata, pa čak i različitih civilnih društava za postizanje tog cilja. Istinske direktive u tom smislu ne postoje u postojećoj pravnoj praksi suprotno vlastitim zahtjevima. Državama članicama moraju se vratiti područja odlučivanja u kojima su mogući ili još učinkovitiji pomoćni programi te omogućiti pozitivno tržišno natjecanje koje iz toga proizlazi (npr. dijelovi okoliša).","hu":"Ahhoz, hogy az Európai Unió teljesíteni tudja a biztonság, az éghajlatváltozás, a migráció, a digitalizáció és más európai infrastrukturális szerződések (energia, vasúti összeköttetések) sürgető célkitűzéseit, további felelősségekre van szüksége. Új hatáskörök azonban csak az európai szerződések módosításával ruházhatók át az Unióra. Az európai készségfeltevések veszélyeztetik az integrációt (javaslatok a büntető-, szociális, egészségügyi vagy adójog területén). Az új európai hatáskörök nem vezethetnek a tagállamok és a civil társadalom mint az Unió központi hatalmi forrásai szerepének továbbgyűrűzéséhez. Az európai szerződések hatáskörének korlátait – a hatáskör-átruházás elvét, a szubszidiaritást, az arányosságot, a pénzügyi követelményeket – szorosabban tiszteletben kell tartani, és igazságszolgáltatási szinten ellenőrizni kell. Emellett fel kell éleszteni az európai jogszabályok eredetének gondolatát: Az irányelv, amely csak egy szűk célt tűz ki, nagymértékben kihasználja a tagállamok, parlamentjeik, sőt a különböző civil társadalmak felelősségét a célkitűzés tekintetében. Ebben az értelemben a jelenlegi jogi gyakorlatban nem léteznek valódi irányelvek, amelyek ellentétesek a saját követelményeikkel. A tagállamoknak vissza kell adni azokat a döntéshozatali területeket, ahol lehetségesek vagy még hatékonyabbak a kiegészítő rendszerek, és lehetővé kell tenni az ebből eredő pozitív versenyt (például a környezet egyes részeit).","it":"Per conseguire gli obiettivi pressanti di sicurezza, cambiamenti climatici, migrazione, digitalizzazione e altri contratti infrastrutturali europei (energia, collegamenti ferroviari), l'Unione europea ha bisogno di ulteriori responsabilità. Tuttavia, nuove competenze possono essere trasferite all'Unione solo modificando i trattati europei. Le ipotesi europee in materia di competenze mettono a repentaglio l'integrazione (proposte nei settori del diritto penale, sociale, sanitario o fiscale). Le nuove competenze europee non devono portare alla ricaduta del ruolo degli Stati membri e delle società civili quali fonti centrali di potere per l'Unione. I limiti di competenza dei trattati europei — principio di attribuzione dei poteri, sussidiarietà, proporzionalità, requisiti finanziari — devono essere rispettati in modo più rigoroso e controllato dal punto di vista giudiziario. Inoltre, l'idea di origine della legislazione europea dovrebbe essere ripresa: La direttiva, che fissa solo un obiettivo ristretto, fa un forte uso della responsabilità degli Stati membri, dei loro parlamenti e persino delle diverse società civili per l'obiettivo. Direttive vere e proprie in tal senso non esistono nella prassi giuridica attuale in contrasto con le loro esigenze. Gli Stati membri devono essere restituiti ai settori decisionali in cui i regimi sussidiari sono possibili o addirittura più efficaci e consentono la concorrenza positiva che ne deriva (ad esempio parti dell'ambiente).","lt":"Jei Europos Sąjunga nori pasiekti neatidėliotinus saugumo, klimato kaitos, migracijos, skaitmeninimo ir kitų Europos infrastruktūros sutarčių (energetikos, geležinkelių jungčių) tikslus, jai reikia papildomos atsakomybės. Tačiau naujos kompetencijos gali būti perduotos Sąjungai tik iš dalies pakeitus Europos sutartis. Europos įgūdžių prielaidos kelia grėsmę integracijai (pasiūlymai baudžiamosios, socialinės, sveikatos ar mokesčių teisės srityse). Dėl naujos Europos kompetencijos neturi išplisti valstybių narių ir pilietinės visuomenės, kaip pagrindinių Sąjungos galių šaltinių, vaidmuo. Reikia atidžiau laikytis Europos sutarčių kompetencijos ribų – įgaliojimų suteikimo principo, subsidiarumo, proporcingumo, finansinių reikalavimų. Be to, reikėtų atnaujinti Europos teisės aktų kilmės idėją: Direktyvoje, kurioje nustatytas tik siauras tikslas, labai išnaudojama valstybių narių, jų parlamentų ir net įvairių pilietinių visuomenių atsakomybė už šį tikslą. Šiuo požiūriu tikrų direktyvų nėra dabartinėje teisinėje praktikoje, o tai prieštarauja jų pačių reikalavimams. Valstybėms narėms turi būti suteikta galimybė priimti sprendimus tose srityse, kuriose papildomos schemos yra įmanomos arba netgi veiksmingesnės ir sudaromos palankios sąlygos konkurencijai (pvz., aplinkos dalims).","lv":"Lai Eiropas Savienība sasniegtu neatliekamos mērķus — drošību, klimata pārmaiņas, migrāciju, digitalizāciju un citus Eiropas infrastruktūras līgumus (enerģētiku, dzelzceļa savienojumus), tai ir vajadzīgi papildu pienākumi. Tomēr jaunas kompetences var nodot Savienībai, tikai grozot Eiropas Līgumus. Eiropas prasmju pieņēmumi apdraud integrāciju (priekšlikumi krimināltiesību, sociālo, veselības vai nodokļu tiesību jomā). Jaunas Eiropas kompetences nedrīkst novest pie dalībvalstu un pilsoniskās sabiedrības kā Savienības centrālo varas avotu lomas plašākas ietekmes. Eiropas Līgumos noteiktās kompetences robežas — pilnvaru piešķiršanas princips, subsidiaritāte, proporcionalitāte, finanšu prasības — ir jāievēro rūpīgāk un jāuzrauga tiesas ceļā. Turklāt ir jāatdzīvina ideja par Eiropas tiesību aktu izcelsmi: Direktīva, kas nosaka tikai šauru mērķi, stingri izmanto dalībvalstu, to parlamentu un pat dažādu pilsonisko sabiedrību atbildību par šo mērķi. Šajā ziņā pašreizējā juridiskajā praksē nepastāv īstas direktīvas, kas būtu pretrunā to prasībām. Dalībvalstīm ir jāatdod atpakaļ lēmumu pieņemšanas jomas, kurās ir iespējamas vai pat efektīvākas papildu shēmas un kurās ir iespējama pozitīva konkurence (piemēram, vides daļa).","mt":"Jekk l-Unjoni Ewropea trid tilħaq l-objettivi urġenti tas-sigurtà, it-tibdil fil-klima, il-migrazzjoni, id-diġitalizzazzjoni u kuntratti infrastrutturali Ewropej oħra (l-enerġija, il-konnessjonijiet ferrovjarji), teħtieġ responsabbiltajiet addizzjonali. Madankollu, kompetenzi ġodda jistgħu jiġu trasferiti biss lill-Unjoni billi jiġu emendati t-Trattati Ewropej. Is-suppożizzjonijiet Ewropej dwar il-ħiliet jipperikolaw l-integrazzjoni (proposti fl-oqsma tal-liġi kriminali, soċjali, tas-saħħa jew tat-taxxa). Kompetenzi Ewropej ġodda m’għandhomx iwasslu għal tixrid tar-rwol ta’ l-Istati Membri u s-soċjetajiet ċivili bħala sorsi ċentrali ta’ poter għall-Unjoni. Il-limiti ta’ kompetenza tat-Trattati Ewropej — il-prinċipju tal-għoti tas-setgħat, is-sussidjarjetà, il-proporzjonalità, ir-rekwiżiti finanzjarji — għandhom jiġu rispettati aktar mill-qrib u jiġu mmonitorjati b’mod ġudizzjarju. Barra minn hekk, għandha tingħata ħajja ġdida lill-idea tal-oriġini tal-leġislazzjoni Ewropea: Id-Direttiva, li tistabbilixxi biss mira limitata, tagħmel użu qawwi mir-responsabbiltà tal-Istati Membri, il-parlamenti tagħhom u anke s-soċjetajiet ċivili differenti għall-objettiv. Ma jeżistux direttivi ġenwini f’dan is-sens fil-prattika legali attwali li tmur kontra r-rekwiżiti tagħhom stess. L-Istati Membri għandhom jingħataw lura l-oqsma tat-teħid tad-deċiżjonijiet fejn l-iskemi sussidjarji huma possibbli jew saħansitra aktar effettivi u jippermettu l-kompetizzjoni pożittiva li tirriżulta (eż. partijiet mill-ambjent).","nl":"Als de Europese Unie de dringende doelstellingen van veiligheid, klimaatverandering, migratie, digitalisering en andere Europese infrastructuurcontracten (energie, spoorwegverbindingen) wil verwezenlijken, heeft zij extra verantwoordelijkheden nodig. Nieuwe bevoegdheden kunnen echter alleen aan de Unie worden overgedragen door wijziging van de Europese Verdragen. Europese aannames over vaardigheden brengen de integratie in gevaar (voorstellen op het gebied van strafrecht, sociaal, gezondheids- of belastingrecht). Nieuwe Europese bevoegdheden mogen niet leiden tot overloopeffecten van de rol van de lidstaten en het maatschappelijk middenveld als centrale energiebron voor de Unie. De grenzen van de bevoegdheden van de Europese Verdragen — het beginsel van bevoegdheidstoedeling, subsidiariteit, evenredigheid, financiële vereisten — moeten nauwlettender worden nageleefd en gerechtelijk worden gecontroleerd. Bovendien moet het idee van de oorsprong van de Europese wetgeving nieuw leven worden ingeblazen: De richtlijn, die slechts een enge doelstelling stelt, maakt sterk gebruik van de verantwoordelijkheid van de lidstaten, hun parlementen en zelfs de verschillende maatschappelijke organisaties voor dit doel. Echte richtlijnen in deze zin bestaan in de huidige rechtspraktijk niet in strijd met hun eigen vereisten. De lidstaten moeten besluitvormingsgebieden terugkrijgen waar dochterregelingen mogelijk of zelfs doeltreffender zijn en de daaruit voortvloeiende positieve concurrentie (bv. delen van het milieu) mogelijk maken.","pl":"Jeżeli Unia Europejska ma osiągnąć pilne cele w zakresie bezpieczeństwa, zmiany klimatu, migracji, cyfryzacji i innych europejskich umów infrastrukturalnych (energetyka, połączenia kolejowe), potrzebuje dodatkowych obowiązków. Nowe kompetencje można jednak przekazać Unii jedynie poprzez zmianę traktatów europejskich. Europejskie założenia dotyczące umiejętności zagrażają integracji (propozycje w dziedzinie prawa karnego, społecznego, zdrowotnego lub podatkowego). Nowe kompetencje europejskie nie mogą prowadzić do rozprzestrzenienia się roli państw członkowskich i społeczeństw obywatelskich jako głównych źródeł władzy Unii. Granice kompetencji traktatów europejskich – zasada przyznania uprawnień, pomocniczości, proporcjonalności i wymogów finansowych – muszą być ściślej przestrzegane i podlegać kontroli sądowej. Ponadto należy ożywić ideę powstania prawodawstwa europejskiego: Dyrektywa, która wyznacza jedynie wąski cel, w dużym stopniu wykorzystuje odpowiedzialność państw członkowskich, ich parlamentów, a nawet różnych społeczeństw obywatelskich za cel. Prawdziwe dyrektywy w tym sensie nie istnieją w obecnej praktyce prawnej sprzecznej z ich własnymi wymogami. Państwa członkowskie muszą otrzymać zwrotne obszary podejmowania decyzji, w których systemy pomocnicze są możliwe, a nawet bardziej skuteczne, i umożliwić wynikającą z tego pozytywną konkurencję (np. części środowiska).","pt":"Para cumprir os objetivos prementes da segurança, das alterações climáticas, da migração, da digitalização e de outros contratos europeus de infraestruturas (energia, ligações ferroviárias), a União Europeia necessita de responsabilidades adicionais. No entanto, as novas competências só podem ser transferidas para a União mediante a alteração dos Tratados europeus. Os pressupostos europeus em matéria de competências comprometem a integração (propostas nos domínios do direito penal, social, sanitário ou fiscal). As novas competências europeias não devem conduzir à repercussão do papel dos Estados-Membros e das sociedades civis enquanto fontes centrais de poder para a União. Os limites de competência dos Tratados europeus — o princípio da atribuição de competências, a subsidiariedade, a proporcionalidade e os requisitos financeiros — devem ser respeitados de forma mais rigorosa e controlada judicialmente. Além disso, a ideia de origem da legislação europeia deve ser reativada: A diretiva, que fixa apenas um objetivo restrito, faz um forte uso da responsabilidade dos Estados-Membros, dos seus parlamentos e até das diferentes sociedades civis pelo objetivo. Diretivas genuínas neste sentido não existem na prática jurídica atual contrária às suas próprias exigências. Os Estados-Membros devem ser devolvidos aos domínios de decisão em que os regimes subsidiários sejam possíveis ou ainda mais eficazes e permitam a concorrência positiva daí resultante (por exemplo, partes do ambiente).","ro":"Pentru a îndeplini obiectivele presante de securitate, schimbări climatice, migrație, digitalizare și alte contracte europene de infrastructură (energie, conexiuni feroviare), Uniunea Europeană are nevoie de responsabilități suplimentare. Cu toate acestea, noile competențe pot fi transferate Uniunii numai prin modificarea tratatelor europene. Ipotezele europene privind competențele pun în pericol integrarea (propuneri în domeniul dreptului penal, social, al sănătății sau al dreptului fiscal). Noile competențe europene nu trebuie să conducă la propagarea rolului statelor membre și al societăților civile ca surse centrale de putere pentru Uniune. Limitele de competență ale tratatelor europene – principiul atribuirii de competențe, subsidiaritatea, proporționalitatea, cerințele financiare – trebuie respectate mai îndeaproape și trebuie monitorizate din punct de vedere judiciar. În plus, ar trebui revigorată ideea de origine a legislației europene: Directiva, care stabilește doar un obiectiv restrâns, utilizează în mod ferm responsabilitatea statelor membre, a parlamentelor acestora și chiar a diferitelor societăți civile pentru atingerea acestui obiectiv. În acest sens, în practica juridică actuală nu există directive autentice care să contravină propriilor cerințe. Statele membre trebuie să dispună de domenii decizionale retroactive în care sistemele subsidiare sunt posibile sau chiar mai eficace și permit concurența pozitivă rezultată (de exemplu, anumite părți ale mediului).","sk":"Ak má Európska únia splniť naliehavé ciele v oblasti bezpečnosti, zmeny klímy, migrácie, digitalizácie a iných zmlúv o európskej infraštruktúre (energetika, železničné spojenia), potrebuje ďalšie povinnosti. Nové právomoci sa však môžu preniesť na Úniu len zmenou a doplnením európskych zmlúv. Európske predpoklady v oblasti zručností ohrozujú integráciu (návrhy v oblasti trestného, sociálneho, zdravotného alebo daňového práva). Nové európske kompetencie nesmú viesť k presahovaniu úlohy členských štátov a občianskej spoločnosti ako ústredných zdrojov moci Únie. Obmedzenia právomocí európskych zmlúv – zásada prenesenia právomocí, subsidiarita, proporcionalita, finančné požiadavky – sa musia dôslednejšie a súdne monitorovať. Okrem toho by sa mala oživiť myšlienka pôvodu európskych právnych predpisov: Smernica, ktorá stanovuje len úzky cieľ, výrazne využíva zodpovednosť členských štátov, ich parlamentov a dokonca aj rôznych občianskych spoločností za tento cieľ. Skutočné smernice v tomto zmysle neexistujú v súčasnej právnej praxi v rozpore s ich vlastnými požiadavkami. Členským štátom sa musia vrátiť rozhodovacie oblasti, v ktorých sú možné alebo dokonca účinnejšie pomocné systémy, a umožniť výslednú pozitívnu hospodársku súťaž (napr. časti životného prostredia).","sl":"Če želi Evropska unija izpolniti nujne cilje, kot so varnost, podnebne spremembe, migracije, digitalizacija in druge evropske pogodbe o infrastrukturi (energija, železniške povezave), potrebuje dodatne odgovornosti. Vendar se nove pristojnosti lahko prenesejo na Unijo le s spremembo evropskih pogodb. Evropske predpostavke o znanjih in spretnostih ogrožajo vključevanje (predlogi na področju kazenskega, socialnega, zdravstvenega ali davčnega prava). Nove evropske pristojnosti ne smejo privesti do prelivanja vloge držav članic in civilne družbe kot osrednjih virov moči Unije. Omejitve pristojnosti iz evropskih pogodb – načelo prenosa pristojnosti, subsidiarnost, sorazmernost in finančne zahteve – je treba bolj spoštovati in sodno nadzorovati. Poleg tega bi bilo treba oživiti zamisel o izvoru evropske zakonodaje: Direktiva, ki določa le ozek cilj, močno izkorišča odgovornost držav članic, njihovih parlamentov in celo različnih civilnih družb za ta cilj. Prave direktive v tem smislu v sedanji pravni praksi ne obstajajo v nasprotju z njihovimi lastnimi zahtevami. Državam članicam je treba vrniti področja odločanja, na katerih so možni ali celo učinkovitejši subsidiarni programi, ter omogočiti pozitivno konkurenco, ki iz tega izhaja (npr. deli okolja).","sv":"Om Europeiska unionen ska kunna uppfylla de brådskande målen säkerhet, klimatförändringar, migration, digitalisering och andra europeiska infrastrukturavtal (energi, järnvägsförbindelser) behöver den ytterligare ansvarsområden. Nya befogenheter kan dock endast överföras till unionen genom en ändring av EU-fördragen. Europeiska kompetensantaganden äventyrar integrationen (förslag på områdena straffrätt, sociallagstiftning, hälso- och sjukvårdslagstiftning eller skattelagstiftning). Nya europeiska befogenheter får inte leda till spridningseffekter av medlemsstaternas och det civila samhällets roll som centrala maktkällor för unionen. Gränserna för EU-fördragens behörighet – principen om tilldelade befogenheter, subsidiaritet, proportionalitet och finansiella krav – måste respekteras närmare och rättsligt sett. Dessutom bör idén om EU-lagstiftningens ursprung återupplivas: I direktivet, som endast innehåller ett snävt mål, utnyttjas i hög grad medlemsstaternas, deras parlaments och till och med de olika civila samhällenas ansvar för målet. Det finns inga verkliga direktiv i denna mening i nuvarande rättspraxis, vilket strider mot deras egna krav. Medlemsstaterna måste ges tillbaka beslutsområden där kompletterande system är möjliga eller ännu effektivare och möjliggör den positiva konkurrens som detta leder till (t.ex. delar av miljön)."}},"title":{"de":"IV. Die drei Kraftquellen der Union – Machtbalance statt Zentralismus","machine_translations":{"bg":"IV. Трите източника на власт на Съюза — баланс на силите вместо центризъм","cs":"IV. Tři zdroje moci Unie – rovnováha moci namísto centralismu","da":"IV. Unionens tre magtkilder — magtbalance i stedet for centralisme","el":"IV. Οι τρεις πηγές εξουσίας της Ένωσης — ισορροπία δυνάμεων αντί του συγκεντρωτισμού","en":"IV. The Union’s three sources of power — balance of power instead of centralism","es":"IV. Las tres fuentes de poder de la Unión — equilibrio de poder en lugar del centralismo","et":"IV. Liidu kolm jõuallikat – jõudude tasakaal tsentralismi asemel","fi":"IV. Unionin kolme voimanlähdettä – vallan tasapaino keskittämisen sijaan","fr":"IV. Les trois sources de force de l’Union — l’équilibre du pouvoir au lieu du centralisme","ga":"IV. Trí fhoinse cumhachta an Aontais — cothromaíocht na cumhachta seachas an lárachas","hr":"IV. Tri izvora energije u Uniji – ravnoteža moći umjesto centralizma","hu":"IV. Az Unió három hatalmi forrása – a hatalmi egyensúly a centralizmus helyett","it":"IV. Le tre fonti di potere dell'Unione — equilibrio di potere invece del centralismo","lt":"IV. Trys Sąjungos galios šaltiniai – galios pusiausvyra, o ne centralizmas","lv":"IV. Eiropas Savienības trīs enerģijas avoti — varas līdzsvars, nevis centralisms","mt":"IV. It-tliet sorsi ta’ enerġija ta’ l-Unjoni — bilanċ tal-poter minflok ċentraliżmu","nl":"IV. De drie machtsbronnen van de Unie — machtsevenwicht in plaats van centralisme","pl":"IV. Trzy źródła władzy Unii – równowaga władzy zamiast centralizmu","pt":"IV. As três fontes de poder da União — equilíbrio de poder em vez de centralismo","ro":"IV. Cele trei surse de putere ale Uniunii – echilibrul puterii în loc de centralism","sk":"IV. Tri zdroje moci Únie – rovnováha moci namiesto centralizmu","sl":"IV. Trije viri moči Unije – ravnovesje moči namesto centralizma","sv":"IV. Unionens tre maktkällor – maktbalans i stället för centralism"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×