A stronger economy, social justice and jobs

Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: b59124156e2235e032abe1c19090dd53ad650fc3bc92162e6e78c655843a2bc6

Source: {"body":{"en":"Finally a global agreement on corporate tax might come into existence thanks to Joe Biden's administration.\n\nUnfortunately it appears that the European-Union (EU) remains unable to take courageous decisions and that we still have to wait for a move from the US to adopt ground-breaking solutions.\n\nA shame considering that it's already been known for many years that the EU is the home of the tax havens that are the Netherlands, Ireland, Malta and Luxembourg. \n\nThese countries specialized their economies into the redirection of wealth created in their European « partners » and actively participated in the race to the bottom in terms of fiscality within the EU.\n\nInstead of stopping this evaporation of tax revenues, the governments of the EU decided to implement harsh austerity measures targeting health systems, education, the police, the defense and scientific research.\n\nThis builded-up into systemic weaknesses that were only partly revealed during the Covid pandemic.\n\nThese poor political choices also led to social unrests and the endangerment of the EU through a loss of faith in the European project.\n\nThe US proposal for a global corporate tax was originally 21%, and lowered to 15% under the pressure from European tax havens including Ireland.\n\nI propose to bring back a bit of boldness into EU politics by :\n\n- Enforcing a corporate tax of 25% within the entire Union.\n\nOther propositions be found here (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","machine_translations":{"bg":"Накрая, благодарение на администрацията на Джо Биден, може да влезе в сила глобално споразумение за корпоративно данъчно облагане. За съжаление изглежда, че Европейският съюз (ЕС) все още не е в състояние да взема смели решения и че все още трябва да изчакаме да преминем от САЩ към приемането на новаторски решения. Срам, като се има предвид, че вече от много години е известно, че ЕС е домът на данъчните убежища, които са Нидерландия, Ирландия, Малта и Люксембург. Тези държави специализираха своите икономики в пренасочването на богатство, създадено в техните европейски „партньори“, и участваха активно в надпреварата за достигане на най-ниски равнища по отношение на фискалната ефективност в рамките на ЕС. Вместо да спрат това изпарение на данъчните приходи, правителствата на ЕС решиха да приложат строги мерки за строги икономии, насочени към здравните системи, образованието, полицията, отбраната и научните изследвания. Това доведе до системни слабости, които бяха само частично разкрити по време на пандемията от Covid. Тези незадоволителни политически решения доведоха и до социални вълнения и застрашаване на ЕС чрез загуба на доверие в европейския проект. Първоначално предложението на САЩ за световен корпоративен данък беше 21 % и беше намалено на 15 % под натиска на европейските данъчни убежища, включително Ирландия. Предлагам да върна малко смелост в политиката на ЕС, като: Налагане на корпоративен данък в размер на 25 % в целия Съюз. Други предложения могат да бъдат намерени тук (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","cs":"Nakonec by díky správě Joe Bidena mohla vzniknout celosvětová dohoda o dani z příjmu právnických osob. Bohužel se zdá, že Evropská unie (EU) stále není schopna přijímat odvážná rozhodnutí a že musíme ještě čekat na přechod ze Spojených států na průlomová řešení. Ostudný, že již mnoho let je známo, že EU je domovem daňových rájů, kterými jsou Nizozemsko, Irsko, Malta a Lucembursko. Tyto země zaměřily své ekonomiky na přesměrování bohatství vytvořeného v rámci svých evropských „partnerů“ a aktivně se účastnily úsilí o dosažení co nejnižšího daňového zatížení v rámci EU. Namísto toho, aby se zastavilo odčerpávání daňových příjmů, se vlády EU rozhodly zavést přísná úsporná opatření zaměřená na systémy zdravotní péče, vzdělávání, policii, obranu a vědecký výzkum. To vedlo k systémovým nedostatkům, které byly během pandemie COVID-19 odhaleny jen částečně. Tato špatná politická rozhodnutí vedla rovněž k sociálním nepokojům a k ohrožení EU v důsledku ztráty důvěry v evropský projekt. Návrh USA na celosvětovou daň z příjmů právnických osob byl původně 21 % a pod tlakem evropských daňových rájů včetně Irska se snížil na 15 %. Navrhuji vrátit do politiky EU trochu odvážnosti tím, že: Vymáhání daně z příjmu právnických osob ve výši 25 % v rámci celé Unie. Další návrhy naleznete zde (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","da":"Endelig kan der blive indgået en global aftale om selskabsskat takket være Joe Bidens administration. Desværre ser det ud til, at Den Europæiske Union (EU) stadig ikke er i stand til at træffe modige beslutninger, og at vi stadig er nødt til at vente på et skridt fra USA til at vedtage banebrydende løsninger. En skam mener, at det allerede i mange år har været kendt, at EU er hjemsted for skattely, som er Nederlandene, Irland, Malta og Luxembourg. Disse lande specialiserede deres økonomier i omlægningen af den velstand, der skabes i deres europæiske \"partnere\", og deltog aktivt i kapløbet mod bunden, hvad angår fiskalitet i EU. I stedet for at stoppe denne fordampning af skatteindtægter besluttede EU's regeringer at gennemføre barske spareforanstaltninger rettet mod sundhedssystemer, uddannelse, politi, forsvar og videnskabelig forskning. Dette har ophobet sig i systemiske svagheder, som kun delvis blev afsløret under Covid pandemi. Disse dårlige politiske valg førte også til social uro og fare for EU som følge af tab af tillid til det europæiske projekt. USA's forslag om en global selskabsskat var oprindeligt på 21 % og faldt til 15 % under pres fra europæiske skattely, herunder Irland. Jeg foreslår at bringe en smule af dristighed tilbage i EU's politik ved at: — At håndhæve en selskabsskat på 25 % i hele Unionen. Andre forslag findes her (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","de":"Schließlich könnte dank der Verwaltung von Joe Biden ein weltweites Abkommen über die Körperschaftssteuer zustande kommen. Leider hat es den Anschein, dass die Europäische Union (EU) nach wie vor nicht in der Lage ist, mutige Entscheidungen zu treffen, und dass wir immer noch auf einen Schritt aus den USA warten müssen, um bahnbrechende Lösungen zu finden. Schade, da bereits seit vielen Jahren bekannt ist, dass die EU die Heimat der Steueroasen ist, bei denen es sich um die Niederlande, Irland, Malta und Luxemburg handelt. Diese Länder haben ihre Volkswirtschaften auf die Umlenkung des in ihren europäischen „Partnern“ geschaffenen Wohlstands spezialisiert und sich aktiv am Wettlauf nach unten in Bezug auf die Haushaltslage in der EU beteiligt. Anstatt diese Verdunstung der Steuereinnahmen zu stoppen, beschlossen die Regierungen der EU, harte Sparmaßnahmen zu ergreifen, die auf Gesundheitssysteme, Bildung, Polizei, Verteidigung und wissenschaftliche Forschung ausgerichtet sind. Dies führte zu systemischen Schwächen, die während der COVID-19-Pandemie nur teilweise zutage traten. Diese schlechten politischen Entscheidungen führten auch zu sozialen Unruhen und zur Bedrohung der EU durch den Verlust des Vertrauens in das europäische Projekt. Der Vorschlag der USA für eine globale Körperschaftssteuer lag ursprünglich bei 21 % und wurde unter dem Druck europäischer Steueroasen, einschließlich Irlands, auf 15 % gesenkt. Ich schlage vor, ein gewisses Maß an Entschlossenheit in die Politik der EU zurückzuführen, indem ich Durchsetzung einer Körperschaftsteuer von 25 % in der gesamten Union. Weitere Vorschläge finden Sie hier (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","el":"Τέλος, μια παγκόσμια συμφωνία για τη φορολογία των εταιρειών θα μπορούσε να επιτευχθεί χάρη στη διοίκηση του Joe Biden. Δυστυχώς, φαίνεται ότι η Ευρωπαϊκή Ένωση (ΕΕ) εξακολουθεί να μην είναι σε θέση να λάβει θαρραλέες αποφάσεις και ότι πρέπει ακόμη να περιμένουμε τη μετάβαση από τις ΗΠΑ για την υιοθέτηση πρωτοποριακών λύσεων. Μια ντροπή θεωρεί ότι είναι ήδη γνωστό εδώ και πολλά χρόνια ότι η ΕΕ είναι η κατοικία των φορολογικών παραδείσων που είναι οι Κάτω Χώρες, η Ιρλανδία, η Μάλτα και το Λουξεμβούργο. Οι χώρες αυτές εξειδικεύουν τις οικονομίες τους στον αναπροσανατολισμό του πλούτου που δημιουργείται στους Ευρωπαίους «εταίρους» τους και συμμετείχαν ενεργά στον ανταγωνισμό προς τα κάτω όσον αφορά τη φορολογική επιβάρυνση εντός της ΕΕ. Αντί να σταματήσουν αυτή την εξασθένηση των φορολογικών εσόδων, οι κυβερνήσεις της ΕΕ αποφάσισαν να εφαρμόσουν αυστηρά μέτρα λιτότητας με στόχο τα συστήματα υγείας, την εκπαίδευση, την αστυνομία, την άμυνα και την επιστημονική έρευνα. Αυτό οδήγησε σε συστημικές αδυναμίες που αποκαλύφθηκαν μόνο εν μέρει κατά τη διάρκεια της πανδημίας του Covid. Αυτές οι κακές πολιτικές επιλογές οδήγησαν επίσης σε κοινωνικές αναταραχές και σε κίνδυνο για την ΕΕ λόγω της απώλειας της πίστης στο ευρωπαϊκό εγχείρημα. Η πρόταση των ΗΠΑ για παγκόσμιο φόρο εταιρειών ήταν αρχικά 21 % και μειώθηκε σε 15 % υπό την πίεση των ευρωπαϊκών φορολογικών παραδείσων, συμπεριλαμβανομένης της Ιρλανδίας. Προτείνω να επαναφέρουμε μια κάπως αποφασιστικότητα στην πολιτική της ΕΕ με τους εξής τρόπους: Επιβολή φόρου εταιρειών ύψους 25 % σε ολόκληρη την Ένωση. Άλλες προτάσεις διατίθενται εδώ (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","es":"Por último, podría surgir un acuerdo global sobre el impuesto de sociedades gracias a la administración de Joe Biden. Desgraciadamente, parece que la Unión Europea (UE) sigue siendo incapaz de tomar decisiones valientes y que todavía tenemos que esperar a que los EE. UU. adopten soluciones pioneras. Una vergüenza de que ya se sabe desde hace muchos años que la UE es el hogar de los paraísos fiscales que son los Países Bajos, Irlanda, Malta y Luxemburgo. Estos países especializaron sus economías en la reorientación de la riqueza creada en sus «socios» europeos y participaron activamente en la carrera a la baja en términos de fiscalidad dentro de la UE. En lugar de detener esta evaporación de los ingresos fiscales, los gobiernos de la UE decidieron aplicar duras medidas de austeridad dirigidas a los sistemas sanitarios, la educación, la policía, la defensa y la investigación científica. Esta acumulación se convirtió en debilidades sistémicas que solo se pusieron de manifiesto parcialmente durante la pandemia de COVID-. Estas malas decisiones políticas también dieron lugar a desórdenes sociales y al peligro para la UE debido a la pérdida de confianza en el proyecto europeo. La propuesta estadounidense de un impuesto sobre sociedades a escala mundial era inicialmente del 21 % y se redujo al 15 % debido a la presión de los paraísos fiscales europeos, incluida Irlanda. Propongo devolver un cierto grado de audacia a la política de la UE: — La aplicación de un impuesto sobre sociedades del 25 % en toda la Unión. Otras propuestas pueden consultarse aquí (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","et":"Lõpuks võib tänu Joe Bideni haldusele tekkida ülemaailmne kokkulepe äriühingu tulumaksu kohta. Kahjuks näib, et Euroopa Liit (EL) ei suuda ikka veel teha julgeid otsuseid ning et me peame ootama USAst murranguliste lahenduste leidmiseks edasiliikumist. Häbiväärne, arvestades, et juba aastaid on teada, et EL on Madalmaade, Iirimaa, Malta ja Luksemburgi maksuparadiiside kodu. Need riigid on spetsialiseerunud oma majanduse Euroopa partnerite loodud jõukuse ümbersuunamisele ja osalenud aktiivselt ELis võidujooksus madalaimate maksumäärade suunas. Maksutulude vähenemise peatamise asemel otsustasid ELi valitsused rakendada karme kokkuhoiumeetmeid, mis on suunatud tervishoiusüsteemidele, haridusele, politseile, kaitsesektorile ja teadusuuringutele. See sai alguse süsteemsetest puudustest, mis ilmnesid ainult osaliselt COVIDi pandeemia ajal. Need kehvad poliitilised valikud põhjustasid ka sotsiaalseid rahutusi ja ohustasid ELi, kaotades usu Euroopa projekti. USA ettepanek kehtestada ülemaailmne äriühingu tulumaks oli algselt 21 % ja seda vähendati 15 %ni Euroopa maksuparadiiside, sealhulgas Iirimaa survel. Teen ettepaneku tuua ELi poliitikasse veidi julgust: 25 % äriühingu tulumaksu kehtestamine kogu liidus. Muud ettepanekud on kättesaadavad siin (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","fi":"Lisäksi Joe Bidenin hallinnon ansiosta saatetaan tehdä maailmanlaajuinen yritysverosopimus. Valitettavasti vaikuttaa siltä, että Euroopan unioni (EU) ei edelleenkään pysty tekemään rohkeita päätöksiä ja että meidän on vielä odotettava siirtymistä Yhdysvalloista uraauurtaviin ratkaisuihin. Häpeä, kun otetaan huomioon, että jo vuosien ajan eu:ssa on ollut tiedossa, että veroparatiisit sijaitsevat Alankomaissa, Irlannissa, Maltassa ja Luxemburgissa. Nämä maat kiinnittivät taloutensa eurooppalaisille kumppaneilleen luodun vaurauden uudelleensuuntaamiseen ja osallistuivat aktiivisesti EU:n veroviljelijöiden heikompaan kilpajuoksuun. Sen sijaan, että EU:n hallitukset lopettaisivat verotulojen haihtumisen, ne päättivät toteuttaa ankaria säästötoimia, jotka kohdistuvat terveydenhuoltojärjestelmiin, koulutukseen, poliisiin, puolustukseen ja tieteelliseen tutkimukseen. Tämä sai alkunsa systeemisistä heikkouksista, jotka paljastuivat vain osittain covid-19-pandemian aikana. Heikot poliittiset valinnat aiheuttivat myös yhteiskunnallisia levottomuuksia ja vaaransivat EU:n menetettyä uskonsa Eurooppa-hankkeeseen. Yhdysvaltojen ehdotus maailmanlaajuisesta yhtiöverosta oli alun perin 21 prosenttia, ja se aleni 15 prosenttiin eurooppalaisten veroparatiisien, myös Irlannin, aiheuttaman paineen vuoksi. Ehdotan, että EU:n politiikkaan palautetaan hiukan rohkeutta seuraavasti: 25 prosentin yhteisöveron periminen koko unionissa. Muita ehdotuksia löytyy täältä (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","fr":"Enfin, un accord mondial sur l’impôt sur les sociétés pourrait voir le jour grâce à l’administration de Joe Biden. Malheureusement, il apparaît que l’Union européenne (UE) n’est toujours pas en mesure de prendre des décisions courageuses et que nous devons encore attendre le départ des États-Unis pour adopter des solutions innovantes. Une honte compte tenu du fait que l’UE est déjà connue depuis de nombreuses années dans les paradis fiscaux que sont les Pays-Bas, l’Irlande, Malte et le Luxembourg. Ces pays ont spécialisé leurs économies dans la réorientation de la richesse créée dans leurs «partenaires» européens et ont participé activement au nivellement par le bas en termes de fiscalité au sein de l’UE. Au lieu de mettre un terme à cette évaporation des recettes fiscales, les gouvernements de l’UE ont décidé de mettre en œuvre des mesures d’austérité sévères ciblant les systèmes de santé, l’éducation, la police, la défense et la recherche scientifique. Cette évolution s’est traduite par des faiblesses systémiques qui n’ont été que partiellement révélées pendant la pandémie de Covid. Ces choix politiques médiocres ont également conduit à des troubles sociaux et à la mise en danger de l’UE par une perte de confiance dans le projet européen. La proposition américaine relative à un impôt mondial sur les sociétés était initialement de 21 % et était ramenée à 15 % sous la pression des paradis fiscaux européens, y compris l’Irlande. Je propose de redonner un peu d’audace à la politique de l’Union: L’application d’un impôt sur les sociétés de 25 % dans l’ensemble de l’Union. D’autres propositions sont disponibles ici (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","ga":"Ar deireadh, d’fhéadfadh comhaontú domhanda maidir le cáin chorparáideach teacht chun cinn a bhuí le riarachán Joe Biden. Faraor, dealraíonn sé nach féidir leis an Aontas Eorpach (AE) cinntí misniúla a dhéanamh agus nach mór dúinn fanacht go fóill le bogadh ó na Stáit Aontaithe chun réitigh cheannródaíocha a ghlacadh. Náire ag cur san áireamh gur eol cheana féin le blianta fada gurb é an AE baile an tearmainn chánach atá san Ísiltír, in Éirinn, i Málta agus i Lucsamburg. Rinne na tíortha sin speisialtóireacht ar a ngeilleagair in atreorú an rachmais a cruthaíodh ina “gcomhpháirtithe Eorpacha” agus ghlac siad páirt ghníomhach sa rás ó thaobh fioscach de laistigh den AE. In áit deireadh a chur leis an ngalú seo ar ioncam cánach, chinn rialtais an AE bearta déine a chur i bhfeidhm a dhíríonn ar chórais sláinte, ar oideachas, ar na póilíní, ar chosaint agus ar thaighde eolaíoch. Thóg sé seo i laigí sistéamacha nár léiríodh ach go páirteach le linn na paindéime Covid. Ba iad na droch-roghanna polaitiúla sin ba chúis le corraíl shóisialta agus leis an AE a chur i mbaol de dheasca an chreidimh sa tionscadal Eorpach. 21 % ab ea an togra ó SAM maidir le cáin chorparáideach dhomhanda, agus íslíodh é go 15 % faoi bhrú ó thearmainn chánach Eorpacha lena n-áirítear Éire. Molaim cuid mhaith misniúil a thabhairt ar ais i bpolaitíocht an Aontais tríd an méid seo a leanas a dhéanamh: — Cáin chorparáideach 25 % a áirithiú laistigh den Aontas ar fad. Tá tograí eile le fáil anseo (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","hr":"Naposljetku, zahvaljujući administraciji Joea Bidena, mogao bi se sklopiti globalni sporazum o porezu na dobit. Nažalost, čini se da Europska unija (EU) i dalje ne može donijeti hrabra odluke i da još uvijek moramo čekati prelazak iz SAD-a kako bismo donijeli revolucionarna rješenja. Sramota s obzirom na to da je već dugi niz godina poznato da je EU dom poreznih oaza koje su Nizozemska, Irska, Malta i Luksemburg. Te su zemlje specijalizirale svoja gospodarstva prema preusmjeravanju bogatstva stvorenog u njihovim europskim „partnerima” i aktivno sudjelovale u utrci prema dnu u smislu fiskalne politike unutar EU-a. Umjesto da se zaustavi istjecanje poreznih prihoda, vlade EU-a odlučile su provesti stroge mjere štednje usmjerene na zdravstvene sustave, obrazovanje, policiju, obranu i znanstvena istraživanja. To se nadovezalo na sustavne slabosti koje su tek djelomično otkrivene tijekom pandemije COVID-a. Ti loši politički izbori doveli su i do društvenih nemira i ugrožavanja EU-a zbog gubitka povjerenja u europski projekt. Prijedlog SAD-a o globalnom porezu na dobit izvorno je iznosio 21 %, a smanjio se na 15 % pod pritiskom europskih poreznih oaza, uključujući Irsku. Predlažem da se nešto hrabrosti vrati u politiku EU-a na sljedeće načine: —Provedba poreza na dobit od 25 % u cijeloj Uniji. Ostale tvrdnje možete pronaći ovdje (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","hu":"Végül Joe Biden közigazgatásának köszönhetően globális megállapodás jöhet létre a társasági adóról. Sajnos úgy tűnik, hogy az Európai Unió (EU) továbbra sem képes bátor döntéseket hozni, és továbbra is várnunk kell az USA-ból való elmozdulásra, hogy úttörő megoldásokat fogadjunk el. Szégyenlet, mivel már évek óta ismert, hogy az EU az adóparadicsomok – Hollandia, Írország, Málta és Luxemburg – otthona. Ezek az országok gazdaságaik az európai „partnereik” által létrehozott vagyon átirányítására specializálódtak, és aktívan részt vettek az EU-n belüli fiskális versenyben. Ahelyett, hogy megszüntették volna az adóbevételek elpárolgását, az EU kormányai úgy döntöttek, hogy szigorú megszorító intézkedéseket hajtanak végre az egészségügyi rendszerekre, az oktatásra, a rendőrségre, a védelemre és a tudományos kutatásra vonatkozóan. Ez olyan rendszerszintű hiányosságok kialakulásához vezetett, amelyeket a Covid19-világjárvány során csak részben tártak fel. Ezek a rossz politikai döntések társadalmi zavargásokhoz és az EU-nak az európai projektbe vetett hit elvesztésével való veszélyeztetéséhez is vezettek. A globális társasági adóra vonatkozó amerikai javaslat eredetileg 21 % volt, és az európai adóparadicsomok, köztük Írország nyomásáraz 15 %-ra csökkent. Azt javaslom, hogy egy kicsit bátorság kerüljön vissza az uniós politikába az alábbiak révén: 25 %-os társasági adó érvényesítése az egész Unióban. További javaslatok itt találhatók (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","it":"Infine, l'amministrazione di Joe Biden potrebbe concludere un accordo globale sull'imposta sulle società. Purtroppo sembra che l'Unione europea (UE) non sia ancora in grado di prendere decisioni coraggiose e che dobbiamo ancora aspettare un passaggio dagli Stati Uniti per adottare soluzioni innovative. Una vergogna, considerando che è già noto da molti anni che l'UE è la patria dei paradisi fiscali, ossia Paesi Bassi, Irlanda, Malta e Lussemburgo. Questi paesi hanno specializzato le loro economie nel riorientamento della ricchezza creata nei loro \"partner\" europei e hanno partecipato attivamente alla corsa al ribasso in termini di bilancio all'interno dell'UE. Invece di fermare questa evaporazione del gettito fiscale, i governi dell'UE hanno deciso di attuare severe misure di austerità nei confronti dei sistemi sanitari, dell'istruzione, della polizia, della difesa e della ricerca scientifica. Ciò si è tradotto in debolezze sistemiche rivelate solo in parte durante la pandemia di Covid. Queste scelte politiche inadeguate hanno portato anche a disordini sociali e a mettere in pericolo l'UE a causa della perdita di fiducia nel progetto europeo. La proposta degli Stati Uniti relativa a un'imposta globale sulle società era inizialmente del 21 % e si è ridotta al 15 % sotto la pressione dei paradisi fiscali europei, compresa l'Irlanda. Propongo di riportare un pò di forza nella politica dell'UE: — Applicare un'imposta sulle società del 25 % in tutta l'Unione. Altre proposte sono disponibili qui (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","lt":"Galiausiai dėl Joe Bideno administracijos gali būti sudarytas pasaulinis susitarimas dėl pelno mokesčio. Deja, atrodo, kad Europos Sąjunga (ES) vis dar negali priimti drąsių sprendimų ir kad vis dar turime laukti, kol bus nuspręsta iš JAV priimti pažangius sprendimus. Gėda, nes jau daugelį metų žinoma, kad ES yra Nyderlandų, Airijos, Maltos ir Liuksemburgo mokesčių rojų kilmės šalis. Šios šalys specializavo savo ekonomiką, kad perorientuotų savo Europos „partnerių“ sukurtą turtą, ir aktyviai dalyvavo lenktynėse dėl žemesnių fiskalinių sąlygų ES. Užuot stabdžiusios šį mokestinių pajamų nykimą, ES vyriausybės nusprendė įgyvendinti griežtas taupymo priemones, skirtas sveikatos priežiūros sistemoms, švietimui, policijai, gynybai ir moksliniams tyrimams. Dėl to atsirado sisteminių trūkumų, kurie tik iš dalies buvo atskleisti per COVID pandemiją. Dėl šių prastų politinių sprendimų taip pat kilo socialiniai neramumai ir pavojus ES, nes buvo prarastas pasitikėjimas Europos projektu. JAV pasiūlymas dėl pasaulinio pelno mokesčio iš pradžių buvo 21 proc., o dėl Europos mokesčių rojų, įskaitant Airiją, spaudimo sumažintas iki 15 proc. Siūlau į ES politiką vėl įtraukti tam tikrą drąsą: — Visoje Sąjungoje užtikrinti 25 proc. pelno mokesčio taikymą. Kiti pasiūlymai pateikiami čia (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","lv":"Visbeidzot, pateicoties Joe Biden administrācijai, varētu rasties globāla vienošanās par uzņēmumu ienākuma nodokli. Diemžēl šķiet, ka Eiropas Savienība (ES) joprojām nespēj pieņemt drosmīgus lēmumus un ka mums vēl ir jāgaida pāreja no ASV, lai pieņemtu revolucionārus risinājumus. Kauns, ņemot vērā to, ka jau daudzus gadus ir zināms, ka ES ir Nīderlandes, Īrijas, Maltas un Luksemburgas nodokļu oāžu mājvieta. Šīs valstis specializēja savu ekonomiku to Eiropas partneru radītās bagātības pārvirzīšanā un aktīvi piedalījās sacensībās par zemāko fiskālo līmeni ES. Tā vietā, lai apturētu šo nodokļu ieņēmumu iztrūkumu, ES valdības nolēma īstenot stingrus taupības pasākumus, kas vērsti uz veselības aprūpes sistēmām, izglītību, policiju, aizsardzību un zinātnisko pētniecību. Tas radīja sistēmiskus trūkumus, kas tikai daļēji tika atklāti Covid pandēmijas laikā. Šīs sliktās politiskās izvēles izraisīja arī sociālus nemierus un apdraudējumu ES, zaudējot ticību Eiropas projektam. ASV priekšlikums par vispārēju uzņēmumu ienākuma nodokli sākotnēji bija 21 %, un, ņemot vērā spiedienu, ko radīja Eiropas nodokļu oāzes, tostarp Īrija, tas tika samazināts līdz 15 %. ES ierosinu ES politikā atgriezt nedaudz drosmīgumu: — Panākt, lai visā Savienībā tiktu piemērots uzņēmumu ienākuma nodoklis 25 % apmērā. Citi priekšlikumi ir pieejami šeit (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","mt":"Fl-aħħar nett, jista’ jinħoloq ftehim globali dwar it-taxxa korporattiva grazzi għall-amministrazzjoni ta’ Joe Biden. Sfortunatament jidher li l-Unjoni Ewropea (UE) għadha ma tistax tieħu deċiżjonijiet kuraġġużi u li għad irridu nistennew bidla mill-Istati Uniti biex nadottaw soluzzjonijiet rivoluzzjonarji. Mistħija meta wieħed iqis li diġà ilu magħruf għal ħafna snin li l-UE hija d-dar tar-rifuġji fiskali li huma n-Netherlands, l-Irlanda, Malta u l-Lussemburgu. Dawn il-pajjiżi jispeċjalizzaw l-ekonomiji tagħhom fid-direzzjoni mill-ġdid tal-ġid maħluq fl- “imsieħba” Ewropej tagħhom u pparteċipaw b’mod attiv fit-tellieqa sal-qiegħ f’termini ta’ fiskalità fl-UE. Minflok ma waqqfu din l-evaporazzjoni tad-dħul mit-taxxa, il-gvernijiet tal-UE ddeċidew li jimplimentaw miżuri ta’ awsterità ħarxa mmirati lejn is-sistemi tas-saħħa, l-edukazzjoni, il-pulizija, id-difiża u r-riċerka xjentifika. Din l-akkumulazzjoni ta’ dgħufijiet sistemiċi li ġew żvelati biss parzjalment matul il-pandemija tal-Covid. Dawn l-għażliet politiċi fqar wasslu wkoll għal kunflitti soċjali u l-periklu tal-UE minħabba telf ta’ fiduċja fil-proġett Ewropew. Il-proposta tal-Istati Uniti għal taxxa korporattiva globali oriġinarjament kienet ta’ 21 %, u tnaqqset għal 15 % taħt il-pressjoni minn rifuġji fiskali Ewropej inkluża l-Irlanda. Nipproponi li nerġgħu nġibu lura ftit kurżità fil-politika tal-UE billi: — L-infurzar ta’ taxxa korporattiva ta’ 25 % fl-Unjoni kollha. Proposti oħra jinsabu hawnhekk (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","nl":"Ten slotte zou een wereldwijde overeenkomst inzake vennootschapsbelasting tot stand kunnen komen dankzij de administratie van Joe Biden. Helaas blijkt dat de Europese Unie (EU) nog steeds niet in staat is moedige beslissingen te nemen en dat we nog moeten wachten op een overgang van de VS naar baanbrekende oplossingen. Een schaamte dat het al vele jaren bekend is dat de EU het huis is van de belastingparadijzen die Nederland, Ierland, Malta en Luxemburg zijn. Deze landen hebben hun economieën gespecialiseerd in de ombuiging van de welvaart die in hun Europese „partners” is ontstaan, en hebben actief deelgenomen aan de neerwaartse spiraal op het gebied van de budgettaire houdbaarheid binnen de EU. In plaats van deze verdamping van de belastinginkomsten een halt toe te roepen, hebben de regeringen van de EU besloten strenge bezuinigingsmaatregelen ten uitvoer te leggen die gericht zijn op gezondheidszorgstelsels, onderwijs, politie, defensie en wetenschappelijk onderzoek. Dit heeft geleid tot systeemzwaktes die slechts ten dele aan het licht kwamen tijdens de Covid-pandemie. Deze slechte politieke keuzes hebben ook geleid tot sociale onrust en het gevaar voor de EU als gevolg van het verlies van vertrouwen in het Europese project. Het Amerikaanse voorstel voor een mondiale vennootschapsbelasting bedroeg oorspronkelijk 21 % en werd verlaagd tot 15 % onder druk van Europese belastingparadijzen, waaronder Ierland. Ik stel voor om een beetje slagkracht in de EU-politiek terug te brengen door: — Handhaving van een vennootschapsbelasting van 25 % in de gehele Unie. Andere voorstellen zijn hier te vinden (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","pl":"Ponadto dzięki administracji Joe’a Biden może powstać globalne porozumienie w sprawie podatku od osób prawnych. Niestety wydaje się, że Unia Europejska (UE) nadal nie jest w stanie podjąć odważnych decyzji i że nadal musimy czekać na przejście z USA do przyjęcia przełomowych rozwiązań. Wstyd, że już od wielu lat wiadomo, że UE jest miejscem, w którym znajdują się raje podatkowe, tj. Holandia, Irlandia, Malta i Luksemburg. Kraje te skoncentrowały swoje gospodarki na przekierowywaniu bogactwa wytworzonego w europejskich „partnerach” i aktywnie uczestniczyły w równaniu w dół pod względem fiskalnym w UE. Zamiast położyć kres temu ucieczce dochodów podatkowych, rządy UE postanowiły wdrożyć surowe środki oszczędnościowe ukierunkowane na systemy opieki zdrowotnej, edukację, policję, obronę i badania naukowe. Nagromadziło się to na słabości systemowe, które zostały jedynie częściowo ujawnione podczas pandemii Covida. Te słabe wybory polityczne doprowadziły również do niepokojów społecznych i zagrożenia dla UE poprzez utratę wiary w projekt europejski. Propozycja Stanów Zjednoczonych dotycząca globalnego podatku od osób prawnych wynosiła początkowo 21 % i spadła do 15 % pod presją ze strony europejskich rajów podatkowych, w tym Irlandii. Proponuję przywrócić pewną odwagę do polityki UE poprzez: Egzekwowanie podatku od osób prawnych w wysokości 25 % w całej Unii. Inne propozycje można znaleźć tutaj (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","pt":"Por último, poder-se-ia chegar a um acordo global sobre o imposto sobre as sociedades graças à administração de Joe Biden. Infelizmente, afigura-se que a União Europeia (UE) continua a ser incapaz de tomar decisões corajosas e que ainda temos de esperar pela mudança dos EUA para adotar soluções revolucionárias. Vergonha, considerando que já se sabe há muitos anos que a UE é a casa dos paraísos fiscais que são os Países Baixos, a Irlanda, Malta e o Luxemburgo. Estes países especializaram as suas economias na reorientação da riqueza criada nos seus «parceiros» europeus e participaram ativamente no nivelamento por baixo em termos de fiscalidade na UE. Em vez de pôr termo a esta evaporação das receitas fiscais, os governos da UE decidiram aplicar medidas de austeridade severas que visam os sistemas de saúde, a educação, a polícia, a defesa e a investigação científica. Esta situação deu origem a fragilidades sistémicas que só foram reveladas parcialmente durante a pandemia de Covid. Estas más escolhas políticas conduziram também a perturbações sociais e a uma ameaça para a UE devido à perda de confiança no projeto europeu. A proposta dos EUA relativa a um imposto mundial sobre as sociedades era inicialmente de 21 %, tendo baixado para 15 % sob a pressão dos paraísos fiscais europeus, incluindo a Irlanda. Proponho repor um pouco de ambição na política da UE: — Aplicação de um imposto sobre as sociedades de 25 % em toda a União. Outras propostas podem ser consultadas aqui (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","ro":"În cele din urmă, ar putea exista un acord global privind impozitul pe profit datorită administrației lui Joe Biden. Din păcate, se pare că Uniunea Europeană (UE) este în continuare incapabilă să ia decizii curajoase și că trebuie încă să așteptăm o tranziție din SUA pentru a adopta soluții inovatoare. O rușine, având în vedere că se știe deja de mulți ani că UE găzduiește paradisurile fiscale care sunt Țările de Jos, Irlanda, Malta și Luxemburg. Aceste țări și-au specializat economiile în reorientarea bogăției create de „partenerii” lor europeni și au participat activ la uniformizarea la un nivel inferior în ceea ce privește impozitarea în cadrul UE. În loc să pună capăt acestei evaporări a veniturilor fiscale, guvernele UE au decis să pună în aplicare măsuri dure de austeritate care vizează sistemele de sănătate, educația, poliția, apărarea și cercetarea științifică. Acest lucru a dus la apariția unor deficiențe sistemice care au fost doar parțial evidențiate în timpul pandemiei de COVID-19. Aceste alegeri politice deficitare au condus, de asemenea, la tulburări sociale și la punerea în pericol a UE prin pierderea încrederii în proiectul european. Propunerea SUA privind un impozit pe profit la nivel mondial a fost inițial de 21 % și redusă la 15 %, sub presiunea paradisurilor fiscale europene, inclusiv a Irlandei. Propun să recâștigăm o oarecare îndrăzneață în politica UE prin: Aplicarea unui impozit pe profit de 25 % în întreaga Uniune. Alte idei pot fi găsite aici (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","sk":"Napokon by mohla vzniknúť globálna dohoda o dani z príjmu právnických osôb vďaka správe Joeho Bidena. Žiaľ, zdá sa, že Európska únia (EÚ) stále nie je schopná prijímať odvážne rozhodnutia a stále čakáme na presun z USA, aby sme prijali prelomové riešenia. Hanba vzhľadom na to, že už mnoho rokov je známe, že EÚ je domovom daňových rajov, ktorými sú Holandsko, Írsko, Malta a Luxembursko. Tieto krajiny špecializovali svoje hospodárstva na presmerovanie bohatstva vytvoreného v ich európskych „partneroch“ a aktívne sa zúčastňovali na pretekoch ku dnu, pokiaľ ide o fiškálnu povahu v rámci EÚ. Namiesto zastavenia tohto úniku daňových príjmov sa vlády EÚ rozhodli zaviesť prísne úsporné opatrenia zamerané na systémy zdravotnej starostlivosti, vzdelávanie, políciu, obranu a vedecký výskum. Táto skutočnosť sa premietla do systémových nedostatkov, ktoré boli počas pandémie Covid odhalené len čiastočne. Tieto slabé politické rozhodnutia tiež viedli k sociálnym nepokojom a ohrozeniu EÚ v dôsledku straty dôvery v európsky projekt. Návrh USA na celosvetovú daň z príjmov právnických osôb bol pôvodne 21 % a znížil sa na 15 % pod tlakom európskych daňových rajov vrátane Írska. Navrhujem vrátiť trochu odvahy do politiky EÚ tým, že: Presadzovanie dane z príjmov právnických osôb vo výške 25 % v celej Únii. Ďalšie návrhy možno nájsť tu (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","sl":"Končno bi lahko zaradi uprave Joeja Bidena prišlo do globalnega sporazuma o davku od dohodkov pravnih oseb. Žal se zdi, da Evropska unija (EU) še vedno ne more sprejemati pogumnih odločitev in da moramo čakati na prehod z ZDA na sprejetje revolucionarnih rešitev. Sramotno meni, da je že več let znano, da je EU domov davčnih oaz, ki so Nizozemska, Irska, Malta in Luksemburg. Te države so svoja gospodarstva specializirale za preusmeritev bogastva, ustvarjenega v evropskih „partnerjih“, in dejavno sodelovale v tekmovanju v zniževanju standardov v smislu fiskalne naravnanosti v EU. Namesto da bi zaustavile to izhlapevanje davčnih prihodkov, so se vlade EU odločile za izvajanje strogih varčevalnih ukrepov, usmerjenih v zdravstvene sisteme, izobraževanje, policijo, obrambo in znanstvene raziskave. To je privedlo do sistemskih pomanjkljivosti, ki so bile med pandemijo COVID le delno razkrite. Te slabe politične odločitve so povzročile tudi socialne nemire in ogrozile EU zaradi izgube zaupanja v evropski projekt. Predlog ZDA za svetovni davek od dohodkov pravnih oseb je bil prvotno 21-odstoten, pod pritiskom evropskih davčnih oaz, vključno z Irsko, pa se je znižal na 15 %. Predlagam, da se v politiko EU ponovno uvede veliko pogumnost, in sicer tako, da: Uveljavljanje 25-odstotnega davka od dohodkov pravnih oseb v celotni Uniji. Drugi predlogi so na voljo tukaj (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040).","sv":"Slutligen kan ett globalt avtal om bolagsskatt komma till stånd tack vare Joe Bidens förvaltning. Tyvärr verkar det som om Europeiska unionen (EU) fortfarande inte kan fatta modiga beslut och att vi fortfarande måste vänta på en flytt från USA för att anta banbrytande lösningar. En skam med tanke på att det redan i många år är känt att EU är hemvist för de skatteparadis som är Nederländerna, Irland, Malta och Luxemburg. Dessa länder inriktade sina ekonomier på att omdirigera det välstånd som skapats i deras europeiska ”partner” och deltog aktivt i kapplöpningen mot botten när det gäller beskattning inom EU. I stället för att hejda denna avdunstning av skatteintäkterna beslutade EU:s regeringar att genomföra hårda åtstramningsåtgärder med inriktning på hälso- och sjukvårdssystem, utbildning, polis, försvar och vetenskaplig forskning. Detta byggdes upp i systembrister som endast delvis upptäcktes under Covid-pandemin. Dessa dåliga politiska val ledde också till sociala oroligheter och hotade EU genom en förlust av förtroende för det europeiska projektet. Det amerikanska förslaget om en global bolagsskatt var ursprungligen 21 % och sänktes till 15 % under trycket från europeiska skatteparadis, inklusive Irland. Jag föreslår att EU:s politik återfår en viss styrka genom att — Genomdriva en bolagsskatt på 25 % inom hela unionen. Andra förslag finns här (https://futureu.europa.eu/processes/Economy/f/10/proposals/11040)."}},"title":{"en":"European minimal corporate tax","machine_translations":{"bg":"Минимален европейски корпоративен данък","cs":"Minimální evropská daň z příjmu právnických osob","da":"Europæisk minimumsselskabsskat","de":"Mindestkörperschaftsteuer auf europäischer Ebene","el":"Ευρωπαϊκός ελάχιστος εταιρικός φόρος","es":"Impuesto de sociedades mínimo europeo","et":"Euroopa minimaalne äriühingu tulumaks","fi":"Eurooppalainen vähimmäisyhtiövero","fr":"Minimum européen d’impôt sur les sociétés","ga":"Íoscháin chorparáide na hEorpa","hr":"Europski minimalni porez na dobit","hu":"Európai minimális társasági adó","it":"Imposta minima europea sulle società","lt":"Minimalus Europos pelno mokestis","lv":"Eiropas minimālais uzņēmumu ienākuma nodoklis","mt":"Taxxa korporattiva minima Ewropea","nl":"Europese minimumvennootschapsbelasting","pl":"Minimalny europejski podatek od osób prawnych","pt":"Imposto mínimo europeu sobre as sociedades","ro":"Impozitul european minim pe profit","sk":"Minimálna európska daň z príjmu právnických osôb","sl":"Evropski minimalni davek od dohodkov pravnih oseb","sv":"Europeisk minimiskatt för företag"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×