Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 8fa9a2be525de218177615542a09d56858a9f54a5e7550ce1f3d29ef6bfc6c1e

Source: {"body":{"en":"The pandemic has changed everything, including the perception of time and the importance of its organization for a more sustainable life. Time policies have become a key tool that contributes and will contribute to face the great challenges of the planet, the recovery from the consequences of the COVID-19 pandemic, the future of work scenarios, and to the achievement and consolidation of the Sustainable Development Goals and the European Pillar of Social Rights.\nThe right to time is unequally distributed among the citizenry and time poverty in its different forms exists in all countries and regions, as recognized by the United Nations Economic Commission for Europe (2017). This unequal access in the use of time and the social organization of time directly affects people's health, equality among them, and personal and organizational productivity; especially affecting people in more precarious economic situations and women.\nThe right to time should be included within the EU charter of rights as a citizen’s right, and time policies should be actively promoted and funded at the European, regional and local level. To that end, almost 100 institutions working in time policies have signed a pioneer Declaration that commits them to work together to make the right to time a right of citizenship and establishes an action plan that can be consulted here: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","machine_translations":{"bg":"Пандемията промени всичко, включително възприятието за времето и значението на организацията ѝ за по-устойчив живот. Политиките във връзка с времето се превърнаха в ключов инструмент, който допринася и ще допринася за посрещането на големите предизвикателства на планетата, възстановяването от последиците от пандемията от COVID-19, бъдещето на сценариите за работа, както и за постигането и консолидирането на целите за устойчиво развитие и Европейския стълб на социалните права. Правото на време е неравномерно разпределено между гражданите и във всички държави и региони съществува бедност във времето, както се признава от Икономическата комисия за Европа на Организацията на обединените нации (2017 г.). Този неравнопоставен достъп при използването на времето и социалната организация на времето пряко засяга здравето на хората, равенството между тях, както и личната и организационната производителност; особено на хората в по-несигурно икономическо положение и на жените. Правото на време следва да бъде включено в Хартата на правата на гражданите, а политиките за часовото време следва да бъдат активно насърчавани и финансирани на европейско, регионално и местно равнище. За тази цел почти 100 институции, работещи навреме, подписаха декларация за пионер, която ги задължава да работят заедно, за да превърнат правото на време в право на гражданство, и установява план за действие, който може да бъде консултиран тук: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","cs":"Pandemie změnila vše, včetně vnímání času a významu její organizace pro udržitelnější život. Politiky v oblasti času se staly klíčovým nástrojem, který přispívá a přispěje k řešení velkých výzev planety, zotavení z důsledků pandemie COVID-19, budoucích pracovních scénářů a k dosažení a konsolidaci cílů udržitelného rozvoje a evropského pilíře sociálních práv. Právo na čas je nerovnoměrně rozděleno mezi občany a časová chudoba v různých podobách existuje ve všech zemích a regionech, jak uznává Evropská hospodářská komise OSN (2017). Tento nerovný přístup k využívání času a společenské organizaci času přímo ovlivňuje zdraví lidí, rovnost mezi nimi a osobní a organizační produktivitu; zejména postihuje lidi v nejistější hospodářské situaci a ženy. Právo na čas by mělo být zahrnuto do Listiny práv EU jako právo občanů a politiky v oblasti času by měly být aktivně prosazovány a financovány na evropské, regionální a místní úrovni. Za tímto účelem podepsalo téměř 100 institucí, které pracují v rámci časové politiky, průkopnické prohlášení, které je zavazuje ke spolupráci, aby se právo na čas stalo právem na občanství, a stanoví akční plán, který lze konzultovat zde: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","da":"Pandemien har ændret alt, herunder opfattelsen af tid og betydningen af dens organisation for et mere bæredygtigt liv. Tidspolitikkerne er blevet et vigtigt redskab, der bidrager til og vil bidrage til at imødegå planetens store udfordringer, genopretningen efter konsekvenserne af covid-19-pandemien, fremtidens arbejdsscenarier og opfyldelsen og konsolideringen af målene for bæredygtig udvikling og den europæiske søjle for sociale rettigheder. Retten til tid er ulige fordelt mellem borgerne, og tidsfattigdom i dens forskellige former findes i alle lande og regioner, som anerkendt af De Forenede Nationers Økonomiske Kommission for Europa (2017). Denne ulige adgang i brugen af tid og den sociale tilrettelæggelse af tiden påvirker direkte folks sundhed, lighed mellem dem og personlig og organisatorisk produktivitet; især personer, der befinder sig i mere usikre økonomiske situationer, og kvinder. Retten til tid bør medtages i EU's charter om rettigheder som en borgerrettighed, og tidspolitikkerne bør aktivt fremmes og finansieres på europæisk, regionalt og lokalt plan. Med henblik herpå har næsten 100 institutioner, der arbejder med tidspolitikker, underskrevet en pionererklæring, der forpligter dem til at samarbejde om at gøre retten til tid til statsborgerskab og opstiller en handlingsplan, der kan konsulteres her: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","de":"Die Pandemie hat alles geändert, einschließlich der Wahrnehmung der Zeit und der Bedeutung ihrer Organisation für ein nachhaltigeres Leben. Die Zeitpolitik ist zu einem Schlüsselinstrument geworden, das dazu beiträgt und dazu beiträgt, die großen Herausforderungen des Planeten, die Erholung von den Folgen der COVID-19-Pandemie, die Zukunft der Arbeitsszenarien und die Verwirklichung und Konsolidierung der Ziele für nachhaltige Entwicklung und der europäischen Säule sozialer Rechte zu bewältigen. Das Recht auf Zeit ist ungleich verteilt auf die Bürger und Zeitarmut in ihren verschiedenen Formen gibt es in allen Ländern und Regionen, wie von der Wirtschaftskommission der Vereinten Nationen für Europa (2017) anerkannt. Dieser ungleiche Zugang zur Zeitnutzung und der sozialen Organisation der Zeit wirkt sich unmittelbar auf die Gesundheit der Menschen, die Gleichheit unter ihnen und die persönliche und organisatorische Produktivität aus; besonders betroffen sind Menschen in prekären wirtschaftlichen Situationen und Frauen. Das Recht auf Zeit sollte in die EU-Rechtscharta als Bürgerrecht aufgenommen werden, und die Zeitpolitik sollte auf europäischer, regionaler und lokaler Ebene aktiv gefördert und finanziert werden. Zu diesem Zweck haben fast 100 in der Zeitpolitik arbeitende Institutionen eine Pioniererklärung unterzeichnet, in der sie verpflichtet sind, das Recht auf Zeit zum Recht auf Zeit zu einem Bürgerrecht zu machen, und einen Aktionsplan aufstellt, der hier konsultiert werden kann: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","el":"Η πανδημία έχει αλλάξει τα πάντα, συμπεριλαμβανομένης της αντίληψης του χρόνου και της σημασίας της οργάνωσής της για μια πιο βιώσιμη ζωή. Οι πολιτικές για τον χρόνο έχουν καταστεί βασικό εργαλείο που συμβάλλει και θα συμβάλει στην αντιμετώπιση των μεγάλων προκλήσεων του πλανήτη, της ανάκαμψης από τις συνέπειες της πανδημίας COVID-19, του μέλλοντος των σεναρίων εργασίας, καθώς και στην επίτευξη και εδραίωση των Στόχων Βιώσιμης Ανάπτυξης και του ευρωπαϊκού πυλώνα κοινωνικών δικαιωμάτων. Το δικαίωμα στον χρόνο είναι άνισα κατανεμημένο μεταξύ των πολιτών και η φτώχεια του χρόνου στις διάφορες μορφές της υπάρχει σε όλες τις χώρες και περιφέρειες, όπως αναγνωρίζεται από την Οικονομική Επιτροπή των Ηνωμένων Εθνών για την Ευρώπη (2017). Αυτή η άνιση πρόσβαση στη χρήση του χρόνου και στην κοινωνική οργάνωση του χρόνου επηρεάζει άμεσα την υγεία των ανθρώπων, την ισότητα μεταξύ τους και την προσωπική και οργανωτική παραγωγικότητα· ιδιαίτερα επηρεάζοντας τα άτομα που βρίσκονται σε πιο επισφαλείς οικονομικές καταστάσεις και τις γυναίκες. Το δικαίωμα στον χρόνο θα πρέπει να συμπεριληφθεί στον Χάρτη των δικαιωμάτων της ΕΕ ως δικαίωμα των πολιτών και οι πολιτικές για τον χρόνο θα πρέπει να προωθούνται ενεργά και να χρηματοδοτούνται σε ευρωπαϊκό, περιφερειακό και τοπικό επίπεδο. Για τον σκοπό αυτό, σχεδόν 100 θεσμικά όργανα που εργάζονται σε χρονικές πολιτικές έχουν υπογράψει μια πρωτοποριακή δήλωση που τους δεσμεύει να συνεργαστούν για να καταστήσουν το δικαίωμα στο χρόνο δικαίωμα ιθαγένειας και θεσπίζει ένα σχέδιο δράσης που μπορεί να συμβουλευτεί εδώ: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","es":"La pandemia ha cambiado todo, incluida la percepción del tiempo y la importancia de su organización para una vida más sostenible. Las políticas de tiempo se han convertido en una herramienta clave que contribuye y contribuirá a hacer frente a los grandes retos del planeta, a la recuperación de las consecuencias de la pandemia de COVID-19, al futuro de los escenarios de trabajo y a la consecución y consolidación de los Objetivos de Desarrollo Sostenible y del pilar europeo de derechos sociales. El derecho al tiempo está desigualmente distribuido entre la ciudadanía y la pobreza temporal en sus diferentes formas existe en todos los países y regiones, como reconoce la Comisión Económica para Europa de las Naciones Unidas (2017). Este acceso desigual en el uso del tiempo y la organización social del tiempo afecta directamente a la salud de las personas, la igualdad entre ellas y la productividad personal y organizativa; afectan especialmente a las personas en situaciones económicas más precarias y a las mujeres. El derecho al tiempo debe incluirse en la Carta de Derechos de la UE como derecho de los ciudadanos, y las políticas de tiempo deben promoverse y financiarse activamente a nivel europeo, regional y local. Para ello, casi 100 instituciones que trabajan en políticas de tiempo han firmado una declaración pionera que les compromete a trabajar juntas para hacer del derecho al tiempo un derecho de ciudadanía y establece un plan de acción que puede consultarse aquí: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","et":"Pandeemia on muutnud kõike, sealhulgas aja tajumist ja selle korralduse tähtsust kestlikuma elu jaoks. Ajapoliitikast on saanud peamine vahend, mis aitab ja aitab kaasa planeedi suurte probleemide lahendamisele, COVID-19 pandeemia tagajärgedest taastumisele, tööstsenaariumide tulevikule ning kestliku arengu eesmärkide ja Euroopa sotsiaalõiguste samba saavutamisele ja konsolideerimisele. Õigus ajale jaguneb kodanike vahel ebavõrdselt ning ajavaesus selle eri vormides eksisteerib kõigis riikides ja piirkondades, nagu on tunnistanud ÜRO Euroopa Majanduskomisjon (2017). Selline ebavõrdne juurdepääs ajakasutusele ja aja sotsiaalsele korraldusele mõjutab otseselt inimeste tervist, võrdsust ning isiklikku ja organisatsioonilist tootlikkust; eriti mõjutab see ebakindlamas majanduslikus olukorras olevaid inimesi ja naisi. Õigus ajale tuleks lisada ELi kodanikuõiguste hartasse ning ajapoliitikat tuleks aktiivselt edendada ja rahastada Euroopa, piirkondlikul ja kohalikul tasandil. Selleks on peaaegu 100 õigel ajal töötavat institutsiooni allkirjastanud teerajava deklaratsiooni, mis kohustab neid tegema koostööd, et muuta õigus ajale kodanikuõiguseks, ning koostanud tegevuskava, millega saab tutvuda siin: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","fi":"Pandemia on muuttanut kaikkea, myös käsitystä ajasta ja sen organisaation merkitystä kestävämmän elämän kannalta. Aikapolitiikasta on tullut keskeinen väline, joka edistää ja auttaa vastaamaan maapallon suuriin haasteisiin, covid-19-pandemian seurauksista toipumiseen, työskenaarioiden tulevaisuuteen sekä kestävän kehityksen tavoitteiden ja Euroopan sosiaalisten oikeuksien pilarin saavuttamiseen ja vakiinnuttamiseen. Oikeus aikaan jakautuu epätasaisesti kansalaisten kesken, ja aikaköyhyys sen eri muodoissa esiintyy kaikissa maissa ja kaikilla alueilla, kuten Yhdistyneiden kansakuntien Euroopan talouskomissio (2017) on tunnustanut. Tämä epätasa-arvoinen pääsy ajankäyttöön ja ajan sosiaaliseen järjestämiseen vaikuttaa suoraan ihmisten terveyteen, heidän väliseen tasa-arvoon sekä henkilökohtaiseen ja organisatoriseen tuottavuuteen. vaikuttaa erityisesti epävarmassa taloudellisessa tilanteessa oleviin ihmisiin ja naisiin. Oikeus aikaan olisi sisällytettävä EU:n perusoikeuskirjaan kansalaisten oikeutena, ja aikapolitiikkaa olisi edistettävä ja rahoitettava aktiivisesti EU:n, alueellisella ja paikallisella tasolla. Tätä varten lähes 100 aikapolitiikan alalla toimivaa toimielintä on allekirjoittanut edelläkävijäjulistuksen, jossa ne sitoutuvat tekemään yhteistyötä, jotta oikeudesta ajaseen tulee oikeus kansalaisuuteen, ja laatinut toimintasuunnitelman, johon voi tutustua täällä: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","fr":"La pandémie a tout changé, y compris la perception du temps et l’importance de son organisation pour une vie plus durable. Les politiques relatives au temps sont devenues un outil essentiel qui contribue et contribuera à faire face aux grands défis de la planète, à la reprise après les conséquences de la pandémie de COVID-19, à l’avenir des scénarios de travail, ainsi qu’à la réalisation et à la consolidation des objectifs de développement durable et du socle européen des droits sociaux. Le droit au temps est inégalement réparti entre les citoyens et la pauvreté temporelle sous ses différentes formes existe dans tous les pays et régions, comme l’a reconnu la Commission économique des Nations unies pour l’Europe (2017). Cette inégalité d’accès au temps et à l’organisation sociale du temps affecte directement la santé des gens, l’égalité entre eux et la productivité personnelle et organisationnelle; toucher particulièrement les personnes dans des situations économiques plus précaires et les femmes. Le droit au temps devrait être inclus dans la charte des droits de l’UE en tant que droit des citoyens, et les politiques en matière de temps devraient être activement promues et financées aux niveaux européen, régional et local. À cette fin, près d’une centaine d’institutions travaillant dans le domaine du temps ont signé une déclaration pionnière qui les engage à travailler ensemble pour faire du droit au temps un droit à la citoyenneté et établit un plan d’action qui peut être consulté ici: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","ga":"Tá gach rud athraithe ag an bpaindéim, lena n-áirítear an dearcadh ar am agus an tábhacht a bhaineann lena heagraíocht ar mhaithe le saol níos inbhuanaithe. Tá beartais an-tábhachtach anois ina bpríomhuirlis a chuidíonn agus a chuideoidh chun aghaidh a thabhairt ar dhúshláin mhóra an phláinéid, ar théarnamh ó iarmhairtí phaindéim COVID-19, ar chásanna oibre amach anseo, agus ar na Spriocanna Forbartha Inbhuanaithe agus Colún Eorpach na gCeart Sóisialta a bhaint amach agus a chomhdhlúthú. Tá an ceart chun ama scaipthe go héagothrom i measc na saoránach agus na bochtaineachta ama ina bhfoirmeacha éagsúla i ngach tír agus réigiún, mar atá aitheanta ag Coimisiún Eacnamaíochta na Náisiún Aontaithe don Eoraip (2017). Téann an rochtain mhíchothrom sin in úsáid ama agus eagrú sóisialta ama i bhfeidhm go díreach ar shláinte daoine, ar chomhionannas eatarthu, agus ar tháirgiúlacht phearsanta agus eagraíochtúil; Tionchar ar leith a imirt ar dhaoine i staideanna eacnamaíocha agus ar mhná atá níos neamhbhuan. Ba cheart an ceart chun ama a áireamh i gCairt um Chearta an Aontais Eorpaigh mar cheart an tsaoránaigh, agus ba cheart beartais ama a chur chun cinn agus a mhaoiniú go gníomhach ar an leibhéal Eorpach, ar an leibhéal réigiúnach agus ar an leibhéal áitiúil. Chuige sin, shínigh beagnach 100 institiúid atá ag obair i mbeartais ama Dearbhú ceannródaí a thugann gealltanas go n-oibreoidh siad le chéile chun ceart chun saoránachta a dhéanamh de cheart chun ama agus lena mbunaítear plean gníomhaíochta ar féidir dul i gcomhairle leis anseo: Https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","hr":"Pandemija je promijenila sve, uključujući percepciju vremena i važnost njezine organizacije za održiviji život. Vremenske politike postale su ključni alat kojim se pridonosi suočavanju s velikim izazovima planeta, oporavku od posljedica pandemije bolesti COVID-19, budućnosti radnih scenarija te postizanju i konsolidaciji ciljeva održivog razvoja i europskog stupa socijalnih prava te koji će pridonijeti suočavanju s njima. Pravo na vrijeme nejednako je raspoređeno među građanima, a vremensko siromaštvo u njegovim različitim oblicima postoji u svim zemljama i regijama, kako je priznala Gospodarska komisija Ujedinjenih naroda za Europu (2017.). Taj nejednak pristup u korištenju vremena i društvenoj organizaciji vremena izravno utječe na zdravlje ljudi, jednakost među njima te osobnu i organizacijsku produktivnost; posebno utječe na ljude u nesigurnijim gospodarskim situacijama i žene. Pravo na vrijeme trebalo bi uključiti u Povelju EU-a o pravima građana kao pravu građana, a politike vremena trebalo bi aktivno promicati i financirati na europskoj, regionalnoj i lokalnoj razini. U tu je svrhu gotovo 100 institucija koje rade na vremenskoj politici potpisalo pionirsku deklaraciju koja ih obvezuje na suradnju kako bi pravo na vrijeme postalo pravo na građanstvo i kojom se uspostavlja akcijski plan koji je dostupan ovdje: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","hu":"A világjárvány mindent megváltoztatott, beleértve az idő megítélését és annak fontosságát, hogy szervezete fontos szerepet töltsön be a fenntarthatóbb élet szempontjából. Az időpolitikák kulcsfontosságú eszközzé váltak, amely hozzájárul és hozzá fog járulni a bolygó előtt álló nagy kihívások kezeléséhez, a Covid19-világjárvány következményeiből való kilábaláshoz, a munkaforgatókönyvek jövőjéhez, valamint a fenntartható fejlesztési célok és a szociális jogok európai pillérének eléréséhez és megszilárdításához. Az időhöz való jog egyenlőtlenül oszlik meg a polgárok között, és az időszegénység különböző formái valamennyi országban és régióban jelen vannak, amint azt az ENSZ Európai Gazdasági Bizottsága is elismerte (2017). Az időhasználat és az idő társadalmi megszervezése terén tapasztalható egyenlőtlen hozzáférés közvetlenül érinti az emberek egészségét, egyenlőségét, valamint a személyes és szervezeti termelékenységet; különösen a bizonytalanabb gazdasági helyzetben lévőket és a nőket érinti. Az időhöz való jogot be kell építeni az uniós jogok chartájába mint állampolgári jogba, és az időpolitikákat aktívan elő kell mozdítani és finanszírozni kell európai, regionális és helyi szinten. E célból közel 100, munkaidő-politikával foglalkozó intézmény írt alá egy úttörő nyilatkozatot, amely arra kötelezi őket, hogy működjenek együtt annak érdekében, hogy az időhöz való jog állampolgári joggá váljon, és cselekvési tervet dolgoz ki, amelyet itt lehet megtekinteni: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","it":"La pandemia ha cambiato tutto, compresa la percezione del tempo e l'importanza della sua organizzazione per una vita più sostenibile. Le politiche temporali sono diventate uno strumento fondamentale che contribuisce e contribuirà ad affrontare le grandi sfide del pianeta, la ripresa dalle conseguenze della pandemia di COVID-19, il futuro degli scenari di lavoro, nonché il conseguimento e il consolidamento degli obiettivi di sviluppo sostenibile e del pilastro europeo dei diritti sociali. Il diritto al tempo è distribuito in modo disuguale tra i cittadini e la povertà temporale nelle sue diverse forme esiste in tutti i paesi e in tutte le regioni, come riconosciuto dalla Commissione economica per l'Europa delle Nazioni Unite (2017). Tale disparità di accesso nell'uso del tempo e nell'organizzazione sociale del tempo incide direttamente sulla salute delle persone, sull'uguaglianza tra di esse e sulla produttività personale e organizzativa; colpisce soprattutto le persone in situazioni economiche più precarie e le donne. Il diritto al tempo dovrebbe essere incluso nella Carta dei diritti dell'UE come diritto dei cittadini e le politiche del tempo dovrebbero essere attivamente promosse e finanziate a livello europeo, regionale e locale. A tal fine, quasi 100 istituzioni che lavorano nel tempo hanno firmato una dichiarazione pionieristica che le impegna a lavorare insieme per rendere il diritto al tempo un diritto di cittadinanza e stabilisce un piano d'azione che può essere consultato qui: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","lt":"Pandemija pakeitė viską, įskaitant laiko suvokimą ir jos organizavimo svarbą tvaresniam gyvenimui. Laiko politika tapo pagrindine priemone, kuria prisidedama prie didelių planetos iššūkių, atsigavimas nuo COVID-19 pandemijos padarinių, darbo scenarijų ateities ir prisidedama prie darnaus vystymosi tikslų ir Europos socialinių teisių ramsčio įgyvendinimo ir konsolidavimo. Teisė į laiką yra nevienodai paskirstyta piliečiams, o laiko skurdas įvairiomis formomis egzistuoja visose šalyse ir regionuose, kaip pripažino Jungtinių Tautų Europos ekonomikos komisija (2017 m.). Ši nevienoda prieiga prie laiko ir socialinio laiko organizavimo daro tiesioginį poveikį žmonių sveikatai, jų lygybei ir asmeniniam bei organizaciniam našumui; ypač paveikia žmones, atsidūrusius pavojingesnėje ekonominėje padėtyje, ir moteris. Teisė į laiką turėtų būti įtraukta į ES piliečių teisių chartiją, o laiko politika turėtų būti aktyviai skatinama ir finansuojama Europos, regionų ir vietos lygmenimis. Šiuo tikslu beveik 100 institucijų, dirbančių laiko politikos srityje, pasirašė pradininko deklaraciją, kuria jos įpareigojamos dirbti kartu, kad teisė į laiką taptų pilietybe, ir parengia veiksmų planą, su kuriuo galima susipažinti čia: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","lv":"Pandēmija ir mainījusi visu, tostarp laika uztveri un tās organizācijas nozīmi ilgtspējīgākā dzīvē. Laika politika ir kļuvusi par galveno instrumentu, kas palīdz un palīdzēs risināt planētas lielās problēmas, atveseļošanos no Covid-19 pandēmijas sekām, darba nākotnes scenārijus un ilgtspējīgas attīstības mērķu un Eiropas sociālo tiesību pīlāra sasniegšanu un konsolidāciju. Tiesības uz laiku ir nevienlīdzīgi sadalītas starp iedzīvotājiem, un visās valstīs un reģionos pastāv laika nabadzība tās dažādajās formās, kā to atzinusi Apvienoto Nāciju Organizācijas Eiropas Ekonomikas komisija (2017). Šī nevienlīdzīgā piekļuve laika izmantošanai un laika sociālajai organizācijai tieši ietekmē cilvēku veselību, vienlīdzību viņu vidū un personīgo un organizatorisko produktivitāti; īpaši skar cilvēkus nedrošākā ekonomiskajā situācijā un sievietes. Tiesības uz laiku būtu jāiekļauj ES pilsoņu tiesību hartā, un laika politika būtu aktīvi jāveicina un jāfinansē Eiropas, reģionālā un vietējā līmenī. Šajā nolūkā gandrīz 100 iestādes, kas strādā laika politikā, ir parakstījušas pirmo deklarāciju, kurā tās apņemas strādāt kopā, lai tiesības uz laiku kļūtu par pilsonības tiesībām, un izveido rīcības plānu, ar kuru var iepazīties šeit: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","mt":"Il-pandemija biddlet kollox, inkluża l-perċezzjoni taż-żmien u l-importanza tal-organizzazzjoni tagħha għal ħajja aktar sostenibbli. Il-politiki dwar iż-żmien saru għodda ewlenija li tikkontribwixxi u se tikkontribwixxi biex jiġu ffaċċjati l-isfidi l-kbar tal-pjaneta, l-irkupru mill-konsegwenzi tal-pandemija tal-COVID-19, il-futur tax-xenarji tax-xogħol, u għall-kisba u l-konsolidazzjoni tal-Għanijiet ta’ Żvilupp Sostenibbli u l-Pilastru Ewropew tad-Drittijiet Soċjali. Id-dritt għaż-żmien huwa mqassam b’mod inugwali fost iċ-ċittadini u l-faqar tal-ħin fil-forom differenti tiegħu jeżisti fil-pajjiżi u r-reġjuni kollha, kif rikonoxxut mill-Kummissjoni Ekonomika għall-Ewropa tan-Nazzjonijiet Uniti (2017). Dan l-aċċess inugwali fl-użu tal-ħin u l-organizzazzjoni soċjali tal-ħin jaffettwa direttament is-saħħa tan-nies, l-ugwaljanza bejniethom, u l-produttività personali u organizzattiva; jaffettwaw b’mod speċjali lin-nies f’sitwazzjonijiet ekonomiċi aktar prekarji u lin-nisa. Id-dritt għaż-żmien għandu jiġi inkluż fil-Karta tad-Drittijiet tal-UE bħala dritt taċ-ċittadini, u l-politiki taż-żmien għandhom jiġu promossi u ffinanzjati b’mod attiv fil-livell Ewropew, reġjonali u lokali. Għal dak il-għan, kważi 100 istituzzjoni li jaħdmu fil-ħin tal-politiki ffirmaw Dikjarazzjoni pijuniera li timpenjahom li jaħdmu flimkien biex jagħmlu d-dritt għall-ħin dritt taċ-ċittadinanza u tistabbilixxi pjan ta’ azzjoni li jista’ jiġi kkonsultat hawnhekk: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","nl":"De pandemie heeft alles veranderd, met inbegrip van de perceptie van tijd en het belang van de organisatie ervan voor een duurzamer leven. Tijdbeleid is een belangrijk instrument geworden dat bijdraagt aan en zal bijdragen tot het aanpakken van de grote uitdagingen van de planeet, het herstel van de gevolgen van de COVID-19-pandemie, de toekomst van werkscenario’s en de verwezenlijking en consolidatie van de duurzameontwikkelingsdoelstellingen en de Europese pijler van sociale rechten. Het recht op tijd is ongelijk verdeeld over de burgers en de tijdarmoede bestaat in alle landen en regio’s, zoals erkend door de Economische Commissie voor Europa van de Verenigde Naties (2017). Deze ongelijke toegang in het gebruik van tijd en de maatschappelijke organisatie van de tijd heeft rechtstreeks gevolgen voor de gezondheid van de mensen, de gelijkheid tussen hen en de persoonlijke en organisatorische productiviteit; vooral mensen in onzekere economische situaties en vrouwen treffen. Het recht op tijd moet worden opgenomen in het EU-handvest van rechten als burgerrecht, en tijdbeleid moet actief worden bevorderd en gefinancierd op Europees, regionaal en lokaal niveau. Daartoe hebben bijna 100 instellingen die in tijd werken een pioniersverklaring ondertekend waarin zij zich ertoe verbinden samen te werken om het recht op tijd een recht op burgerschap te maken en een actieplan op te stellen dat hier kan worden geraadpleegd: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","pl":"Pandemia zmieniła wszystko, w tym postrzeganie czasu i znaczenie jej organizacji dla bardziej zrównoważonego życia. Polityka dotycząca czasu stała się kluczowym narzędziem, które przyczynia się do sprostania wielkim wyzwaniom naszej planety i przyczyni się do sprostania tym wyzwaniom, wyjścia z skutków pandemii COVID-19, przyszłych scenariuszy pracy, a także do osiągnięcia i konsolidacji celów zrównoważonego rozwoju i Europejskiego filaru praw socjalnych. Prawo do czasu jest nierówno rozdzielone między obywateli, a ubóstwo czasowe w jego różnych formach istnieje we wszystkich krajach i regionach, co uznała Europejska Komisja Gospodarcza ONZ (2017). Ten nierówny dostęp do czasu i społecznej organizacji czasu wpływa bezpośrednio na zdrowie ludzi, ich równość oraz wydajność osobistą i organizacyjną; szczególnie dotykanie osób znajdujących się w bardziej niepewnej sytuacji gospodarczej i kobiet. Prawo do czasu powinno zostać uwzględnione w karcie praw obywatelskich UE, a polityka dotycząca czasu powinna być aktywnie propagowana i finansowana na szczeblu europejskim, regionalnym i lokalnym. W tym celu prawie 100 instytucji zajmujących się polityką w zakresie czasu podpisało pionierską deklarację zobowiązującą je do współpracy, aby prawo do czasu stało się prawem do obywatelstwa, i ustanawia plan działania, z którym można się zapoznać tutaj: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","pt":"A pandemia mudou tudo, incluindo a perceção do tempo e a importância da sua organização para uma vida mais sustentável. As políticas do tempo tornaram-se um instrumento fundamental que contribui e contribuirá para enfrentar os grandes desafios do planeta, a recuperação das consequências da pandemia de COVID-19, o futuro dos cenários de trabalho e a consecução e consolidação dos Objetivos de Desenvolvimento Sustentável e do Pilar Europeu dos Direitos Sociais. O direito ao tempo é distribuído de forma desigual entre os cidadãos e a pobreza temporal nas suas diferentes formas existe em todos os países e regiões, tal como reconhecido pela Comissão Económica para a Europa das Nações Unidas (2017). Esse acesso desigual no uso do tempo e na organização social do tempo afeta diretamente a saúde das pessoas, a igualdade entre elas e a produtividade pessoal e organizacional; afetando especialmente as pessoas em situações económicas mais precárias e as mulheres. O direito ao tempo deve ser incluído na Carta dos Direitos da UE enquanto direito dos cidadãos, e as políticas de tempo devem ser ativamente promovidas e financiadas a nível europeu, regional e local. Para o efeito, quase 100 instituições que trabalham em políticas a tempo assinaram uma declaração pioneira que as compromete a trabalhar em conjunto para tornar o direito ao tempo um direito de cidadania e estabelece um plano de ação que pode ser consultado aqui: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","ro":"Pandemia a schimbat totul, inclusiv percepția timpului și importanța organizării sale pentru o viață mai durabilă. Politicile în domeniul timpului au devenit un instrument-cheie care contribuie și va contribui la abordarea marilor provocări cu care se confruntă planeta, la redresarea în urma consecințelor pandemiei de COVID-19, la viitorul scenariilor de lucru, precum și la realizarea și consolidarea obiectivelor de dezvoltare durabilă și a Pilonului european al drepturilor sociale. Dreptul la timp este distribuit inegal în rândul cetățenilor, iar sărăcia temporală, sub diferitele sale forme, există în toate țările și regiunile, astfel cum a recunoscut Comisia Economică pentru Europa a Organizației Națiunilor Unite (2017). Acest acces inegal în utilizarea timpului și în organizarea socială a timpului afectează în mod direct sănătatea oamenilor, egalitatea între aceștia, precum și productivitatea personală și organizațională; afectează în special persoanele aflate în situații economice mai precare și femeile. Dreptul la timp ar trebui inclus în Carta drepturilor UE ca drept al cetățenilor, iar politicile în materie de timp ar trebui promovate și finanțate în mod activ la nivel european, regional și local. În acest scop, aproape 100 de instituții care lucrează la timp au semnat o declarație de pionierat prin care se angajează să colaboreze pentru a transforma dreptul la timp într-un drept al cetățeniei și stabilește un plan de acțiune care poate fi consultat aici: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","sk":"Pandémia zmenila všetko vrátane vnímania času a významu jej organizácie pre udržateľnejší život. Časové politiky sa stali kľúčovým nástrojom, ktorý prispieva a prispeje k riešeniu veľkých výziev planéty, zotaveniu sa z dôsledkov pandémie COVID-19, budúcim pracovným scenárom a k dosiahnutiu a konsolidácii cieľov udržateľného rozvoja a Európskeho piliera sociálnych práv. Právo na čas je nerovnomerne rozdelené medzi občanov a časová chudoba v jej rôznych formách existuje vo všetkých krajinách a regiónoch, ako to uznala Európska hospodárska komisia Organizácie Spojených národov (2017). Tento nerovnaký prístup k využívaniu času a sociálnej organizácii času priamo ovplyvňuje zdravie ľudí, rovnosť medzi nimi a osobnú a organizačnú produktivitu; postihuje najmä ľudí v neistejších hospodárskych situáciách a ženy. Právo na čas by sa malo začleniť do charty práv EÚ ako práva občanov a politiky času by sa mali aktívne podporovať a financovať na európskej, regionálnej a miestnej úrovni. Na tento účel takmer 100 inštitúcií pracujúcich v oblasti politiky času podpísalo priekopnícke vyhlásenie, ktoré ich zaväzuje spolupracovať na tom, aby sa právo na čas stalo právom na občianstvo, a vytvára akčný plán, ktorý možno nájsť tu: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","sl":"Pandemija je spremenila vse, vključno z dojemanjem časa in pomenom njene organizacije za bolj trajnostno življenje. Časovne politike so postale ključno orodje, ki prispeva in bo prispevalo k soočanju z velikimi izzivi planeta, okrevanjem po posledicah pandemije COVID-19, prihodnjimi delovnimi scenariji ter doseganjem in utrjevanjem ciljev trajnostnega razvoja in evropskega stebra socialnih pravic. Pravica do časa je neenakomerno porazdeljena med državljani, časovna revščina v različnih oblikah pa obstaja v vseh državah in regijah, kot priznava Ekonomska komisija Združenih narodov za Evropo (2017). Ta neenak dostop pri porabi časa in družbeni organizaciji časa neposredno vpliva na zdravje ljudi, enakost med njimi ter osebno in organizacijsko produktivnost; zlasti prizadene ljudi v negotovih gospodarskih razmerah in ženske. Pravico do časa bi bilo treba vključiti v listino EU o pravicah državljanov, časovne politike pa bi bilo treba dejavno spodbujati in financirati na evropski, regionalni in lokalni ravni. V ta namen je skoraj 100 institucij, ki delujejo na področju časovne politike, podpisalo pionirsko deklaracijo, ki jih zavezuje k sodelovanju, da bi pravica do časa postala pravica do državljanstva, in pripravi akcijski načrt, ki je na voljo na tem področju: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies","sv":"Pandemin har förändrat allt, inklusive uppfattningen om tiden och betydelsen av dess organisation för ett mer hållbart liv. Tidspolitiken har blivit ett viktigt verktyg som bidrar till och kommer att bidra till att möta planetens stora utmaningar, återhämtningen från konsekvenserna av covid-19-pandemin, framtida arbetsscenarier och uppnåendet och konsolideringen av målen för hållbar utveckling och den europeiska pelaren för sociala rättigheter. Rätten till tid är ojämnt fördelad bland medborgarna och tidsfattigdom i dess olika former finns i alla länder och regioner, vilket erkänns av FN:s ekonomiska kommission för Europa (2017). Denna ojämlika tillgång till tid och den sociala organisationen av tiden påverkar människors hälsa, jämlikheten mellan dem samt den personliga och organisatoriska produktiviteten. särskilt drabbar människor i mer utsatta ekonomiska situationer och kvinnor. Rätten till tid bör inkluderas i EU:s stadga om rättigheter som en medborgares rättighet, och tidspolitiken bör aktivt främjas och finansieras på europeisk, regional och lokal nivå. I detta syfte har nästan 100 institutioner som arbetar tidsmässigt undertecknat en pionjärförklaring som förbinder dem att arbeta tillsammans för att göra rätten till tid till en rätt till medborgarskap och upprätta en handlingsplan som kan konsulteras här: https://www.timeuse.barcelona/barcelona-declaration-on-time-policies"}},"title":{"en":"Right to time, a citizen’s right for a healthier, equalitarian, productive, and sustainable society","machine_translations":{"bg":"Право на време, право на гражданите на по-здраво, равнопоставено, продуктивно и устойчиво общество","cs":"Právo na čas, občanské právo na zdravější, rovnoprávnou, produktivní a udržitelnou společnost","da":"Ret til tid, en borgers ret til et sundere, ligeværdigt, produktivt og bæredygtigt samfund","de":"Recht auf Zeit, Bürgerrecht auf eine gesündere, gleichberechtigte, produktive und nachhaltige Gesellschaft","el":"Δικαίωμα στον χρόνο, δικαίωμα του πολίτη για μια πιο υγιή, ισότιμη, παραγωγική και βιώσιμη κοινωνία","es":"Derecho al tiempo, derecho del ciudadano a una sociedad más sana, igualitaria, productiva y sostenible","et":"Õigus ajale, kodaniku õigus tervemale, võrdsemale, tootlikumale ja jätkusuutlikule ühiskonnale","fi":"Oikeus aikaan, kansalaisten oikeus terveellisempään, tasa-arvoisempaan, tuottavampaan ja kestävämpään yhteiskuntaan","fr":"Le droit au temps, le droit des citoyens à une société plus saine, égalitaire, productive et durable","ga":"An ceart chun ama, ceart an tsaoránaigh chun sochaí níos sláintiúla, cothroma, táirgiúil agus inbhuanaithe a bheith ann","hr":"Pravo na vrijeme, pravo građana na zdravije, izjednačenije, produktivno i održivo društvo","hu":"Az időhöz való jog, a polgárok joga egy egészségesebb, egyenjogúbb, termelékeny és fenntartható társadalomhoz","it":"Diritto al tempo, diritto dei cittadini a una società più sana, egualitaria, produttiva e sostenibile","lt":"Teisė į laiką, piliečio teisė į sveikesnę, lygiateisę, produktyvią ir tvarią visuomenę","lv":"Tiesības uz laiku, pilsoņu tiesības uz veselīgāku, vienlīdzīgāku, produktīvu un ilgtspējīgu sabiedrību","mt":"Id-dritt għall-ħin, id-dritt ta’ ċittadin għal soċjetà aktar b’saħħitha, ugwali, produttiva u sostenibbli","nl":"Recht op tijd, recht van de burger op een gezondere, gelijkwaardige, productieve en duurzame samenleving","pl":"Prawo do czasu, prawo obywateli do zdrowszego, równego, produktywnego i zrównoważonego społeczeństwa","pt":"Direito ao tempo, direito do cidadão a uma sociedade mais saudável, igualitária, produtiva e sustentável","ro":"Dreptul la timp, dreptul cetățenilor la o societate mai sănătoasă, egală, productivă și durabilă","sk":"Právo na čas, právo občana na zdravšiu, rovnocennejšiu, produktívnu a udržateľnú spoločnosť","sl":"Pravica do časa, pravica državljanov do bolj zdrave, enakopravne, produktivne in trajnostne družbe","sv":"Rätt till tid, en medborgares rätt till ett sundare, jämlikt, produktivt och hållbart samhälle"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×